VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 16
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

zahraničí

Ing. Jiří Zukal,
Brusel

Co očekávají občané dosavadních patnácti zemí Unie od roku 2004?

Orgány Evropské unie velmi pozorně sledují názory občanů členských zemí na situaci v Unii, spokojenost s členstvím, postoje k jednotlivým komunitárním politikám a unijním institucím. Evropská komise vydává již řadu let dvakrát ročně publikaci Eurobarometer. Navíc jsou vydávány publikace Eurobarometru zaměřené na specifické oblasti, zkoumají například názory občanů na bezpečnost v zemích Unie, vstřícnost k rozšíření nebo postoje k významným událostem. Lednové standardní vydání Eurobarometru shrnuje názory 16 082 občanů členských států starších patnácti let, kteří byli osobně dotazováni koncem minulého roku v místě bydliště. Pohovory se uskutečnily v jazycích příslušných států

Jaká bude ekonomika?

Celkově lze konstatovat, že ve výhledu převažuje v ekonomické oblasti pesimismus, pro evropskou populaci charakteristický již po řadu let. Koncem roku 2001 očekávalo 39% občanů, že ekonomická situace v jejich zemi bude v nadcházejícím roce horší. O rok později se počet pesimistů zvýšil na 43 procent. Trend má pokračující tendenci, neboť od letošního roku očekává celkové zhoršení ekonomické situace ve své zemi již 46% respondentů. Pouze každý šestý (16%) z dotázaných věří ve zlepšení a necelá třetina (31%) zastává názor, že se situace nezmění. Největší míru optimismu prezentovali Španělé (27%), Švédové (21%), Dánové a Irové (20%). Nejvíce chmurně vidí hospodářskou perspektivu své země občané Nizozemska (62%), Německa (57%) a Řecka (56%). V sedmi z patnácti členských států zastává nejméně polovina občanů názor, že letošní rok přinese ekonomický pokles.

Vyhlídky na osobní životní úroveň a finanční situaci však vyzněly o něco příznivěji. Takřka každý čtvrtý z dotázaných (23%) věřil v její zlepšení, více než polovina respondentů (53%) neočekávala žádnou výraznější změnu, pětina dotázaných očekávala zhoršení.

Nejvíce víry v lepší finanční situaci ve své rodině prezentovali občané Velké Británie, kde každý třetí z dotázaných věří, že letošní rok bude lepší.Také ve Švédsku, Francii, Španělsku, Irsku, Dánsku a Finsku je alespoň čtvrtina respondentů přesvědčena, že pro domácnost bude letošní rok po finanční stránce příznivější. Nejchmurnější představy měli občané Německa (34%) a Nizozemska (31%). V názorech německých občanů lze pozorovat značné rozdíly; obyvatelé spolkových zemí bývalé Německé demokratické republiky jsou vzhledem k stále vysoké nezaměstnanosti i nadále více pesimističtí a lepší budoucnost jejich domácnosti v letošním roce předpokládá pouze každý desátý z respondentů, kdežto zhoršení očekává 38% z dotázaných.

Obavy ze ztráty zaměstnání přetrvávají

Počet občanů, kteří zastávají názor, že situace v oblasti zaměstnanosti bude horší než v uplynulém roce, stále narůstá. Koncem roku 2001 jich bylo 42%, o rok později se počet zvýšil na 44% a v závěru loňského roku počet pesimistů dosáhl výše 47%. Necelá třetina občanů (29%) předpokládala, že se situace nezmění a pouze 8% věřilo v její zlepšení. Toto zjištění je překvapivé, protože v současné době se Unie velice aktivně snaží o plnění tzv. Lisabonských cílů, které stanovují do roku 2010 dosáhnout zaměstnanost ve výši 70 procent. Snahy přinášejí alespoň částečný efekt a míra zaměstnanosti vzrostla za poslední roky o 1,8% a dosáhla tak v roce 2002 výše 64,3 procenta.

Největší obavy o zhoršení situace v oblasti zaměstnanosti projevili občané Nizozemska (64%), Německa (62%) a Belgie (59%). Na druhé straně nejvíce optimismu prezentovali ve Španělsku, kde každý čtvrtý z respondentů věří ve zlepšení. Také každý pátý z dotázaných Irů předpokládá v letošním roce vyšší zaměstnanost nežli v loňském roce.

Jedna z tradičních otázek se týkala názoru na rozšíření Evropské unie, ke kterému dojde zanedlouho v květnu 2004, kdy k patnácti současným státům přibude deset dalších členů. Ve srovnání s tím, že ve většině členských zemí rozhodly parlamenty o rozšíření poměrně jednoznačně, výsledek průzkumu tak jednoznačný zase není. Celkově se pro rozšíření vyslovilo 47% respondentů, opačný názor zastávalo 36% dotázaných a 17% nemělo vyhraněný názor. Nejvíce se proti rozšíření vyslovili Francouzi (55%), Belgičané a Lucemburčané (45%). Nejvíce příznivců rozšíření je v Řecku (65%), Dánsku (63%) a Španělsku (62%). Z patnácti členských států se v devíti z nich alespoň polovina dotázaných vyslovila pro rozšíření, v Lucembursku byl poměr vyrovnaný a v pěti zbývajících převažovali občané s názory proti rozšíření.

Názory na výhodnost členství v Evropské unii jsou u občanů patnácti evropských zemí již poměrně delší dobu stabilní. 48% dotázaných zastává názor, že členství je pro jejich zemi “dobrá věc”. Opačný názor zastává každý desátý z respondentů, 31% občanů je přesvědčeno, že to není “ani dobrá ani špatná věc” a zbytek odpověděl, že nemá vyhraněný názor. Z jednotlivých zemí byli nespokojenější s členstvím občané Lucemburska, kteří mají z celé EU nejvyšší životní úroveň. Na druhém místě co do spokojenosti s členstvím se umístili Irové, jejichž země vykazuje již řadu let nejvyšší hospodářský růst z celé Unie. Na druhé straně relativně nejmenší spokojenost s členstvím projevili Britové, Rakušané a Finové.

Většina občanů podporuje euro

K zavedení a používání eura se celkově pozitivně vyjádřilo 59% občanů Evropské unie, 35% vyjádřilo opačný názor a zbývajících 6 % odpovědělo, že neví. Ve dvanácti zemích Eurozóny, kde se společná měna již používá, vyjádřilo spokojenost s jednotnou měnou 67% respondentů, což jednoznačně svědčí o tom, že euro kromě makroekonomů vyhovuje také prostým občanům. Také v Dánsku, které na společnou měnu dosud nepřistoupilo, se vyjádřila většina dotázaných pro zavedení eura (52%). Jedinými dvěma státy, kde se většina občanů postavila proti přijetí Eura, jsou Švédsko a Velká Británie, kde se vyjádřili proti tři z pěti dotázaných. Pouze 23% britských občanů vyjádřilo pozitivní přístup k společné měně, což bude zřejmě znamenat, že na zavedení Eura ve Velké Británii si občané ještě nějaký čas počkají.

Evropský parlament – nejznámější a nejdůvěryhodnější

Část dotazů, na které odpovídali občané patnácti členských zemí, se týkala jejich důvěry v evropské instituce. Nejvíce důvěry vyjádřili občané patnáctky Evropskému parlamentu (54%). Na druhém místě se umístil Evropský soudní dvůr (49%) před Evropskou komisí (46%). Naopak nejmenší důvěru má Výbor regionů EU (24%) a Hospodářský a sociální výbor (26%). Tento fakt je zřejmě do značné míry ovlivněn také tím, že oba tyto orgány jsou mezi evropskými institucemi relativně nejméně známé. Evropské komisi, která je mezi širokou veřejností nejznámější, projevilo důvěru 46% dotázaných a 28% dotázaných zastává opačný názor. Nejmenší důvěru zaznamenal tento výkonný orgán EU ve Velké Británii (26%) a v Německu, kde 2 z 5 dotázaných odpověděli negativně.

V posledních letech se zvyšuje zájem občanů Evropské unie o zavedení společné zahraniční politiky. Pro tento další integrační krok se vyjádřili téměř dva ze tří dotázaných občanů. Největší pochopení pro společné zahraniční vystupování projevili Lucemburčané (78%), před Italy (76%) a Belgičany (73%). Na druhé straně nejmenší sympatie nalézá společná zahraniční politika mezi občany Velké Británie (35%), Švédska (48%) a Finska (52%).

Společná obranná a bezpečnostní politika nalézá u občanů Unie ještě o něco větší pochopení než společná zahraniční politika. Vyjádřilo se pro ni sedm z deseti dotázaných občanů , kdežto pouze 19% tento integrační krok odmítlo. Největší pochopení pro společnou obranu a bezpečnost vyjádřili Lucemburčané, Belgičané, nejméně jsou pro ni naladěni Švédové a Finové.

V každém z  průzkumů Eurobarometru jsou občané dotazování na spokojenost s rychlostí evropského integračního procesu. Většina dotázaných by akceptovala mírné zrychlení integrace, pro co nejrychlejší postup jsou Řekové, Portugalci a Italové. Současné tempo integračního procesu má nejvíce příznivců ve Velké Británii a Švédsku, v zemích, které ještě nejsou členy Eurozóny.

Postupně také vzrůstá přání občanů Unie zavést společnou ústavu. Koncem loňského roku se pro ni vyjádřily takřka dvě třetiny občanů (62%), což je proti předcházejícímu průzkumu o 2% více.

Nejvíce by zavedení ústavy Evropské unie přivítali Italové a Řekové, nejmenší nadšení vzbuzuje zavedení jednotné ústavy u občanů Velké Británie.

Vzhledem k rozšíření Unie k 1. květnu 2004 bude příští standardní vydání Eurobarometru poskytovat přehled o názorech občanů 25 států. Protože otázky kladené v rámci průzkumu mají relativně dlouhodobě stabilní podobu, bude zajímavé sledovat, jak se změní názory občanů Unie jako celku.

Názory na rozšíření EU (v %)

Země

Pro

Proti

Neví

Belgie

43

45

12

Dánsko

63

27

10

Finsko

53

36

11

Francie

34

55

11

Irsko

59

20

21

Itálie

61

22

17

Lucembursko

45

45

10

Německo

38

42

20

Nizozemsko

50

38

12

Portugalsko

52

29

19

Rakousko

41

42

17

Řecko

65

23

12

Španělsko

62

15

23

Švédsko

54

32

14

Velká Británie

38

40

22

EU 15

47

36

17

Názory na používání jednotné měny (v %)

Země

Pro

Proti

Neví

Belgie

81

15

4

Dánsko

52

43

5

Finsko

70

27

3

Francie

68

28

4

Irsko

79

14

7

Itálie

70

26

4

Lucembursko

83

15

2

Německo

60

33

7

Nizozemsko

62

34

4

Portugalsko

69

25

6

Rakousko

67

24

9

Řecko

64

33

3

Španělsko

70

25

5

Švédsko

41

54

5

Velká Británie

23

65

12

EU 15

59

35

6

EU 12

67

28

5

Názory na společnou obrannou a bezpeč. politiku (v %)

Země

Pro

Proti

Neví

Belgie

80

13

7

Dánsko

60

32

8

Finsko

46

43

11

Francie

71

21

8

Irsko

53

25

22

Itálie

81

10

9

Lucembursko

83

11

6

Německo

76

12

12

Nizozemsko

75

16

9

Portugalsko

68

14

18

Rakousko

64

23

13

Řecko

75

17

8

Španělsko

74

11

15

Švédsko

44

45

11

Velká Británie

48

35

17

EU 15

70

19

11

Názory na zavedení Ústavy Evropské unie (v%)

Země

Pro

Proti

Neví

Belgie

68

15

17

Dánsko

46

33

21

Finsko

49

33

18

Francie

60

8

32

Irsko

53

6

41

Itálie

74

5

21

Lucembursko

66

9

25

Německo

63

9

28

Nizozemsko

67

16

17

Rakousko

64

6

30

Portugalsko

55

9

36

Řecko

74

10

16

Španělsko

65

8

27

Švédsko

63

13

24

Velká Británie

48

14

38

EU 15

62

10

28



Copyright © 2004 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |