VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 14 |
příloha |
II obyvatelstvo, byty a bydlení
Dnešní Jihočeský kraj vznikl k 1. lednu 2000 podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků jako Budějovický kraj ze sedmi tehdejších okresů: České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. Podle zákona č. 176/2001 Sb. byly některé nové kraje přejmenovány; Budějovický kraj byl přejmenován na Jihočeský kraj. Podle usnesení vlády č. 707/1998 bylo pro statistické účely a pro mezinárodní srovnání v rámci Evropské unie vytvořeno ze čtrnácti krajů na úrovni NUTS 3 (podle Nomeclature des Unités Territoriales Statistiques) osm oblastí, kdy nynější Jihočeský kraj byl spojen s Plzeňským krajem do územní jednotky NUTS 2 s názvem Jihozápad.
Při reformě územní a správní správy podle zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s rozšířenou působností, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně kompetencí v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, došlo od 1. ledna 2003 na území Jihočeského kraje ke změně územně administrativního členění na sedmnáct správních obvodů s vymezením obcí s rozšířenou působností, kterými se staly Blatná, České Budějovice, Český Krumlov, Dačice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Milevsko, Písek, Prachatice, Soběslav, Strakonice, Tábor, Trhové Sviny, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vimperk a Vodňany.
Jihočeský kraj je svou rozlohou 10 056,7 km2 po Středočeském kraji druhým největším krajem České republiky, z níž zaujímá 12,8 % území. Počtem 625 267 bydlících obyvatel při Sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001 představuje 6,1 % obyvatelstva státu a populačně je sedmým krajem České republiky. Hustotou zalidnění 62 obyvatel na 1 km2 je však nejřidčeji osídleným krajem země.
Příspěvek je věnován demografickým, sídelním a bytovým poměrům kraje podle nových správních obvodů na základě výsledků populačního cenzu v roce 2001 a všech nejnovějších statistických dat z uvedených oblastí, jejichž současná a retrospektivní data obsahuje v časové řadě graf 1.
Území a obyvatelstvo
Území Jihočeského kraje tvoří nepravidelný pětiúhelník, jehož geografické hranice určuje na severu Středočeská pahorkatina, na jihu Šumava a Novohradské hory; střední osu představuje Českobudějovická pánev. Vodní mapu reprezentují jednak řeky, z nichž hlavní je Vltava, dále Lužnice, Nežárka a Otava, všechny s přítoky, ale také vodní nádrže (Lipenské jezero, Orlická vodní nádrž) a zejména síť rybníků, nejrozsáhlejší na území České republiky.
Výškové poměry kraje jsou poměrně značně variabilní od nížinných až k výškám předhůří, jak vyplývá z nadmořských výšek obcí s rozšířenou působností: Týn nad Vltavou (362 m), České Budějovice (382 m), Strakonice (393 m) a Písek a Vodňany (398 m) na jedné straně, a Kaplice (537 m), Prachatice (561 m), Dačice (577 m) a Vimperk (694 m) na druhé straně.
Jižní Čechy patřily k územím, o jejichž osídlení jsou první písemně doložené zmínky již od dvanáctého století. Dokládá to následující výčet těchto prvních historických zmínek: Milevsko (1183), Dačice (1194), Jindřichův Hradec (1220), Týn nad Vltavou (1229), Strakonice (1233), Blatná (1235), Třeboň (1240), České Budějovice (1251), Český Krumlov (1253), Písek a Kaplice (1254), Trhové Sviny (1260), Vimperk (1264), Tábor (1268), Prachatice (13. stol.) a Vodňany (1327).
Úhrnný počet 625 267 obyvatel Jihočeského kraje vyplynul z 622 488 obyvatel s trvalým pobytem v České republice a 2 779 (0,4 %) cizích státních příslušníků s pobytem delším než 90 dnů. Obyvatelstvo kraje žilo v den sčítání ve 231 281 bytových domácnostech s průměrným počtem 2,68 členů. Počet hospodařících domácností byl 250 086 o průměrném počtu 2,48 členů. Počet cenzových domácností byl 253 805 a měly v průměru 2,45 členů. Všechny tyto typy domácností byly větší než v celostátním měřítku, protože bytové domácnosti měly v České republice 2,64 členů, hospodařící domácnosti 2,42 členů a cenzové domácnosti 2,40 členů. Také struktura cenzových domácností se lišila od celostátní, jak vyplývá z toho, že podíl úplných rodin na úhrnu cenzových domácností byl v kraji 57,2 % proti 54,6 % v ČR, podíl neúplných rodin byl 12,6 % proti 13,5 % v České republice, podíl domácností jednotlivců byl 28,7 % proti 29,9 % v České republice a podíl nerodinných domácností byl 1,6 % proti 2,0 % v úhrnu České republiky.
Průměrná rozloha správního obvodu v Jihočeském kraji je 591,2 km2, což je výrazně více než mají průměrné správní obvody v České republice (382,8 km2). Průměrný počet 36 780 obyvatel připadající na jeden obvod je rovněž nižší než v úhrnu ČR, kde je 49 660. Jinak je tomu však u obcí. V Jihočeském kraji mají průměrnou rozlohu 16,1 km2 proti 12,6 km2 v republikovém průměru. Ovšem průměrný počet obyvatelstva v obci (1 004) je značně nižší než v úhrnu celého státu (1 636 obyvatel) - (Tab. 1). Rozlohou je největší správní obvod Český Krumlov (1 137,3 km2), za ním je to obvod Tábor (1 002,2 km2) a třetí je obvod Jindřichův Hradec (933,2 km2). Nejmenší obvod Vodňany má pouze 179,2 km2, reprezentovaný 17 obcemi. Druhý je obvod Týn nad Vltavou (262,4 km2) se 14 obcemi. Obvod Blatná měří 278,8 km2 a má 25 obcí.
Počtem obyvatelstva je nejlidnatější správní obvod České Budějovice, jehož 147 795 bydlících obyvatel představuje 23,6 % obyvatelstva kraje, a díky krajskému městu vykazuje i největší průměrný počet obyvatel připadajících na jednu obec (1 871). Obvod Tábor má 80 753 obyvatel čili 12,9 % obyvatelstva kraje. Na třetím místě je obvod Písek s 51 025 obyvateli tedy 8,2 % obyvatelstva kraje. Obvod Vodňany, i když sdružuje 17 obcí, je demograficky nejmenším obvodem kraje (10 891 obyvatel). Obvod Blatná má svými 26 obcemi demografické zastoupení jen 13 688 obyvateli a třetím nejméně lidnatým obvodem jsou Trhové Sviny (17 736 obyvatel v 16 obcích obvodu). Průměrné rozlohy obcí se pohybují od 8,32 km2 v obvodu Strakonice až k 36,5 km2 v obvodu Český Krumlov. Průměrný počet bydlících obyvatel připadajících na jednu obec v kraji je 1 004 s tím, že nejvyšší počet obyvatelstva mají v průměru obce v obvodu České Budějovice (1 871), druhý nejvyšší počet (1 312) je v obvodu Český Krumlov a třetí v obvodu Kaplice (1 259). Nejméně lidnaté jsou obce blatenského správního obvodu (526 obyvatel), po něm následují obce obvodu Vodňany (646 obyvatel) a na třetím místě obce obvodu Strakonice (655 obyvatel).
Vývoj obyvatelstva 1961-2001
Vývoj obyvatelstva Jihočeského kraje se lišil od celostátního vývoje během celého období 1961-2001. V období demografické deprese 1961-1970 se počet obyvatelstva kraje zvýšil jen o 0,7 % proti celostátnímu přírůstku 2,5 %. Období natalitní renesance 1970-1980 však pro kraj znamenalo přírůstek 6,2 % obyvatelstva proti 4,9 % v úhrnu České republiky. Ale i v období začínajícího demografického propadu České republiky 1980-1991 s přírůstkem pouhých 0,1 % bydlících obyvatel byl vývoj v kraji příznivější a znamenal zvýšení počtu o 1,6 % obyvatel. Podobně i v posledním intercenzálním období, kdy počet obyvatelstva státu klesl o 0,7 %, v Jihočeském kraji byla populační bilance kraje aktivní přírůstkem 0,4 % obyvatel. Čtyřicetiletá bilance 1961-2001 tak byla pro kraj aktivní ve výši +9,0 % počátečního stavu proti celostátnímu přírůstku +6,9 % obyvatelstva.
V letech 1961-2001 se relativně nejvíce zvýšil počet bydlícího obyvatelstva ve správním obvodu Kaplice (+34,1 %), dále v obvodu České Budějovice (+32,1 %) a v obvodu Prachatice (+13,7 %). Zvýšení v prvých dvou obvodech bylo politicky velmi významné jako doklad vitality pohraničních obvodů. Ze 17 správních obvodů se v tomto období počet obyvatelstva zvýšil v 7 obvodech a v 10 se snížil. Nejvyšší relativní úbytky byly zaznamenány v obvodech Vodňany (-12,2 %), Blatná (-10,9 %) a Trhové Sviny (-7,4 %). V období 1991-2001 došlo ke zvýšení počtu obyvatelstva v 9 správních obvodech proti 8 obvodům úbytkovým. Nejvyšší relativní přírůstky zaznamenaly obvody Týn nad Vltavou (+7,8 %), Kaplice (+5,6 %) a Český Krumlov (+3,0 %). Nejvyšší relativní úbytky byly zjištěny v obvodech Blatná (-5,2 %), Milevsko (-3,9 %) a Strakonice (-3,0 %) - (Tab. 2).
Rozmístění obyvatelstva 1961-2001
Z 623 obcí Jihočeského kraje bylo (při sčítání 2001) 574 venkovských obcí s méně než 2 tis. obyvateli, 30 obcí s 2-5 tis. obyvateli, 12 obcí s 5-10 tis. obyvateli a 7 obcí s 10 tis. a více obyvateli. Na základě těchto čtyř velikostních skupin obcí je hodnoceno rozmístění obyvatelstva kraje a srovnání s jeho celostátním rozložením (Tab. 3).
V roce 1961 mělo v úhrnu venkovských obcí do 2 tis. obyvatel v jejich dnešním územním rozložení 47,7 % obyvatelstva kraje. V obcích s 2-5 tis. obyvateli bydlelo 14,3 % obyvatelstva kraje, v obcích s 5-10 tis. obyvateli mělo bydliště 11,5 % obyvatelstva kraje, a ve městech s 10 tis. a více obyvateli bydlelo 26,5 % krajské populace.
Do okamžiku sčítání 2001 se počet obyvatelstva úhrnu venkovských obcí snížil o 24,8 %. Ubývání venkovského obyvatelstva provázelo všechna sčítání 1961 až 2001. V malých venkovských městech byla celková bilance aktivní přírůstkem 12,2 % bydlícího obyvatelstva, kterého kromě prvého intercenzálního období přibývalo při všech dalších sčítáních, nejvíce v letech demografické renesance 1970-1980. Obyvatelstvo větších venkovských měst rostlo mezi všemi sčítáními lidu a celkový přírůstek byl 37,7 % původního obyvatelstva. Ještě rychlejším tempem rostl počet obyvatelstva měst s 10 tis. a více obyvateli, takže jejich čtyřicetiletá bilance znamenala přírůstek 55,6 % obyvatel těchto měst v jejich dnešním územně administrativním uspořádání.
Rozmístění bydlícího obyvatelstva do čtyř velikostních skupin obcí v roce 2001 má v Jihočeském kraji ve srovnání s celostátním rozložením tuto podobu: v úhrnu venkovských obcí bydlí v kraji 32,9 % obyvatel proti 26,0 % v České republice. V obcích s 2-5 tis. obyvateli má v kraji trvalý pobyt 14,8 % obyvatel, v České republice 11,0 %. V obcích s 5-10 tis. obyvateli má v kraji bydliště 14,5 % obyvatel proti 8,8 % v ČR, ve městech s 10 tis. a více obyvateli bydlí v kraji 37,8 % a v České republice 54,2 % obyvatel. V Jihočeském kraji tedy výrazně převažují nad celostátním průměrem obyvatelé malých a větších venkovských měst, a také podíl ryze venkovských obyvatel má převahu, ale proti tomu značně zaostává urbanizace kraje.
Jmenný seznam obcí s 5-10 tis. obyvateli s počtem jejich bydlícího obyvatelstva podle sčítání 2001 má tuto podobu: Bechyně (5 931), Vodňany (6 581), Veselí nad Lužnicí (6 641), Blatná (6 644), Kaplice (7 125), Soběslav (7 290), Sezimovo Ústí (7 495), Dačice (7 937), Týn nad Vltavou (8 143), Vimperk (8 291), Třeboň (9 016) a Milevsko (9 486). Města s 10 tis. a více obyvateli měla podle sčítání 2001 tyto počty trvale bydlících: Prachatice (11 843), Český Krumlov (14 443), Jindřichův Hradec (22 695), Strakonice (23 800), Písek (29 796), Tábor (36 557) a České Budějovice (97 339).
Věkové složení obyvatelstva 1970-2001
Věkové složení obyvatelstva je nejdůležitější biologickou charakteristikou populace. Z něho se odvozuje závěr, zda jde o starou nebo mladou populaci, o populaci progresivní, regresivní nebo stacionární. K tomu se používá údajů o jednotkách věku nebo jednotkách generací, nebo údajů o složení z hlediska reprodukčních hranic věku (0-14 let, 15-49 let, 50 a více let), nebo z hlediska produkčních hranic věku (0-14 let, 15-59 let, 60 a více let), případně v uspořádání podle pětiletých věkových skupin, jak je toho použito v grafu 2. Komentář je proveden z hlediska ekonomických hranic věku (Tab. 4). V roce 2001 bylo v Jihočeském kraji ve věku 0-14 let 16,6 % obyvatelstva, v České republice pouze 16,2 %. Zastoupení obyvatelstva ve věku 15-59 let bylo v Jihočeském kraji 65,3 % proti 65,4 % v úhrnu republiky. Podíl seniorů starších 60 let byl v kraji 18,1 % proti 18,4 % v úhrnu celostátní populace. Průměrný věk obyvatelstva Jihočeského kraje byl 37,0 let proti 37,1 roku v České republice; věkový průměr mužů byl 39,8 roku proti 40,3 roku v České republice, průměrný věk žen byl 38,4 roku proti 38,8 roku v úhrnu celého státu. O příznivějším věkovém složení obyvatelstva kraje než je věkové složení českého státu svědčí i tzv. “ukazatel mládí” vyjadřující počet dětí ve věku 0-14 let na 100 obyvatel starších 60 let, který byl sice v roce 1970 v kraji 111,9 proti 115,7 v úhrnu republiky, ale v roce 1991 se změnil ve prospěch kraje na poměr 124,8 proti 117,8 v České republice a v roce 2001 na 91,8 proti celostátnímu ukazateli 89,7.
Správní obvody Jihočeského kraje se svým věkovým složením někdy výrazně liší. Nejvyšší zastoupení dětské složky v obyvatelstvu vykázal v roce 2001 správní obvod Týn nad Vltavou (19,6 %) jako důsledek předcházející vysoké porodnosti. Podobně tomu bylo v obvodě Kaplice (18,1 %) a Český Krumlov (17,9 %). Nejnižší podíly dětí vykazují vnitrozemské správní obvody Blatná (15,8 %), Milevsko (16,0 %) a Písek (16,1 %). Rozdíl mezi ukazatelem za Týn nad Vltavou a Blatnou je 22,9 % krajského ukazatele podílu dětí v populaci, čili jde o poměrně značnou diferenci. Věková skupina zahrnující obyvatelstvo ve věku 15-59 let byla podle sčítání lidu 2001 zastoupena nejvíce ve správních obvodech Kaplice (68,4 %), Český Krumlov (66,7 %) a Prachatice (66,5 %), neboť se v těchto obvodech promítla dlouhodobě vysoká porodnost, která měla vliv i v roce 2001 na zvýšení počtu a podílu obyvatel v produkčním věku. Nejnižší podíly obyvatel ve věku 15-59 let mají obvody Týn nad Vltavou (63,2 %), Třeboň (63,8 %) a Blatná (63,9 %), u každého obvodu však z odlišného důvodu předchozí reprodukce. Meziobvodové rozdíly jsou poměrně malé, totiž 8,0 % celokrajského ukazatele s hranicemi za Kaplici na jedné straně a Týn nad Vltavou na druhé straně. Největší rozdíly mezi správními obvody jsou u podílů obyvatelstva ve věku 60 a více let. Na jedné straně jsou obvody s vysokými podíly jako Blatná (20,3 %), Milevsko (20,0 %) nebo Písek (19,8 %), na druhé straně obvody s nízkými ukazateli jako Kaplice (13,6 %), Český Krumlov (15,4 %) nebo Prachatice (15,7 %). Rozdíl podílového ukazatele za Blatnou a Kaplici je 6,7 procentních bodů, což je 37,0 % krajského ukazatele.
Ukazatel “index mládí” byl v roce 2001 nejpříznivější ve správním obvodu Kaplice (133,0), ale také v obvodu Český Krumlov (116,6) a Týn nad Vltavou (113,6) vyjadřující tak příznivý vztah nejmladší a nejstarší věkové složky obyvatelstva příslušných správních obvodů. Proti nim stojí obvody, jejichž ukazatel “index mládí” svědčí o starých populacích, neboť mají nízké ukazatele jako je tomu u obvodu Blatná (77,7), Milevsko (80,1) nebo Písek (81,1). Rozdíl mezi krajními hodnotami, tj. za Kaplici a Blatnou, je 60,3 % krajského “indexu mládí”.
Vzdělanost obyvatelstva v roce 2001
Vzdělanost obyvatelstva je stále častěji hodnocena nejen jako kulturní charakteristika populace, ale také jako ekonomický faktor. V České republice byla zjišťována již v roce 1910, 1921 a 1930, a to jako znalost čtení a psaní nebo alespoň znalost čtení, a to už ve školním věku. Od roku 1950 je však zjišťována jako dosažený stupeň školního vzdělání obyvatel starších 15 let a jako takový je pak hodnocena, u vyšších stupňů včetně bližšího zaměření dosaženého stupně vzdělání (Tab. 5).
Měření hladiny vzdělání se provádí řadou ukazatelů, z nichž prakticky nejužívanější je podíl obyvatel starších 15 let s různě dosaženými stupni vzdělání, nebo jako agregovaný stupeň “index vzdělání”, což je počet obyvatel s úplným středoškolským a úplným vysokoškolským vzděláním připadajícím na 100 obyvatel starších 25 let. Jiným souhrnným ukazatelem je úhrnný počet let školního vzdělání, dosažený obyvatelstvem starším 15 let.
V Jihočeském kraji mělo v roce 2001 základní vzdělání (event. neukončené) 23,6 % dospělého obyvatelstva, což byla míra na celostátní hladině (23,5 %). Střední odborné vzdělání bez maturity vykázalo v kraji 38,9 % obyvatel starších 15 let, což byl ukazatel poměrně blízký ukazateli celostátnímu 38,0 %. Úplné středoškolské vzdělání mělo v kraji 28,5 % obyvatel proti 28,4 % v České republice. Výraznější rozdíl je patrný u úplného vzdělání vysokoškolského - 7,8 % v rámci kraje proti 8,9 % v úhrnu státu.
“Index vzdělání” měl v kraji hodnotu 44,2 proti 45,3 v úhrnu republiky, úhrnný počet let školního vzdělání byl v kraji 11,6 roku proti 11,7 roku v úhrnu České republiky.
Nejvyšší ukazatel “indexu vzdělání” mělo obyvatelstvo správních obvodů České Budějovice (53,3 %), Tábora (47,2 %) a Písku (47,2 %), tedy oblastí s tradičně vyšším vzděláním obyvatelstva přinejmenším v důsledku tamní existence škol středního typu. Nejnižší ukazatele “indexu vzdělání” vykázaly správní obvody Trhové Sviny (33,1), Dačice (34,5) a Vodňany (37,4), ačkoli by se mohlo předpokládat, že to budou především obvody s těžišti v pohraničí nebo příhraničí. Rozdíl mezi ukazatelem za České Budějovice a Trhové Sviny představoval 45,7 % krajského ukazatele “indexu vzdělání”. Druhý ukazatel – počet let školního vzdělání – byl nejvyšší v obvodech České Budějovice (11,9 roku) a Písek a Tábor (11,7 roku), kde všude byl ukazatel vyšší, resp. na celostátní úrovni 11,7 roku. Nejnižší ukazatele byly v obvodech Trhové Sviny (11,1 roku) a Dačice (11,2 roku).
Ekonomická aktivita obyvatelstva v roce 2001
Pro sčítání lidu, domů a bytů 2001 bylo ekonomicky aktivní obyvatelstvo vymezeno jako součet zaměstnaných a nezaměstnaných k rozhodnému okamžiku cenzu 1. března 2001. V Jihočeském kraji to byl součet 300 237 zaměstnaných a 20 309 nezaměstnaných (6,3 %) ke dni sčítání, čili 320 546 ekonomicky činných osob. Na 100 obyvatel v produkčním věku připadalo 78,5 ekonomicky aktivních osob proti 78,6 v úhrnu republiky. Ze 100 ekonomicky aktivních obyvatel bylo 44,6 % žen proti 45,3 % v České republice. Mezi zaměstnanými bylo v kraji 44,4 % žen proti 45,0 % v České republice (Tab. 6).
Nejvyšší míra zapojení obyvatelstva do pracovních procesů byla ve správních obvodech Český Krumlov (80,3), Kaplice (79,8) a Týn nad Vltavou (79,6). Na opačném konci srovnání byly správní okresy s nejnižšími mírami zapojení: Vimperk (75,6), Dačice (75,9) a Prachatice a Trhové Sviny (77,3). Rozdíl mezi ekonomickým zapojením obyvatel v produkčním věku v Českém Krumlově a ve Vimperku byl jen 6,0 % krajského ukazatele. Nejvyšší podíly žen mezi zaměstnanými obyvateli byly ve správních obvodech České Budějovice (45,4 %), Písek (44,9 %) a Kaplice (44,8 %). Nejnižší femininita zapojení byla v obvodech Vodňany (42,8 %), Milevsko (43,0 %) a v Trhových Svinech a Týně nad Vltavou (43,01 %).
Některé správní obvody neposkytují pro své ekonomicky činné obyvatelstvo dostatek pracovních příležitostí, takže jejich bydlící obyvatelé musí za zaměstnáním vyjíždět z obce bydliště do jiné obce. Celokrajský ukazatel vyjížďkovosti je 42,6 %, celostátní 39,3 %. Nejvyšší procento zaměstnanců vyjíždějících z obce bydliště za její hranice byl podle cenzu 2001 ve správních obvodech Trhové Sviny (58,0 %), Soběslav (52,1 %) a Týn nad Vltavou (50,7 %). Za relativně nízkou lze označit vyjížďkovost z obvodů České Budějovice (36,2 %), Písek (36,4 %) a Dačice (38,4 %).
Ekonomickou strukturu kraje vyjadřují data o odvětvové příslušnosti pracujících kraje. Ekonomicky aktivní obyvatelé Jihočeského kraje jsou ze 7,7 % závislí na primárním ekonomickém sektoru, totiž na zemědělství, lesnictví a rybolovu, což je vyšší podíl než v průměru České republiky (4,4 %). Na průmyslových odvětvích je v kraji závislých 29,9 % ekonomicky činných, což je naopak pouze malá odchylka od celostátního ukazatele 29,0 %. Na stavebnictví je v kraji závislých 9,9 % ekonomicky činných proti 8,7 % v úhrnu státu, a na terciárním sektoru (“ostatní odvětví”) závisí v kraji 47,3 % činných proti 50,3 % v úhrnu České republiky (Tab. 7).
Nejvyšší podíly ekonomicky aktivních obyvatel závislých na zemědělství, lesnictví a rybolovu jsou ve správních obvodech Dačice (12,9 %), Blatná (12,7 %) a Milevsko (11,8 %). Nejnižší podíly vykázaly správní obvody České Budějovice (3,8 %), Kaplice (7,0 %) a obvody Český Krumlov, Strakonice a Tábor (7,2 %). Na práci v průmyslových závodech jsou nejčastěji odkázáni ekonomicky činní v obvodech Blatná (38,9 %), Kaplice (38,8 %) a Dačice (38,2 %), tedy v obvodech nepovažovaných tradičně za průmyslové. Nejnižší podíly činných v průmyslu jsou v obvodech České Budějovice (24,3 %), Písek (27,9 %) a Tábor (29,2 %), tedy naopak v obvodech považovaných obecně za značně průmyslové. Stavebnictví je nejčastěji jako zdroj obživy zjišťováno u obyvatel v obvodech Týn nad Vltavou (13,4 %), Soběslav (12,5 %) a Trhové Sviny (12,3 %). Nízké zastoupení stavebnictví je naopak v obvodech Blatná (7,4 %), Dačice (8,1 %) a Kaplice (8,5 %).
“Ostatní odvětví” zastupující zhruba terciární sféru je nejčastějším zdrojem obživy ve správních obvodech České Budějovice (56,9 %), Písek (56,1 %) a Tábor (47,4 %). Nejnižší ukazatele byly zjištěny v obvodech Dačice (35,5 %), Blatná (38,6 %) a Týn nad Vltavou (39,2 %).
Pohyb obyvatelstva v letech 1991-2002
Počet a složení obyvatelstva podle různých sociálně ekonomických ukazatelů je výsledkem předchozího jeho přirozeného a migračního pohybu. Přirozený pohyb je charakterizován porodností, úmrtností a přirozeným přírůstkem nebo úbytkem obyvatelstva, migrace čili mechanický pohyb je charakterizován údaji o počtech přistěhovalých, vystěhovalých a migračních saldech sledovaného území. I když základními ukazateli jsou sama absolutní data těchto pohybů, pro srovnávací účely je nutno užívat relativních měr, a to buď hrubých, které přepočítávají sledované jevy na 1 000 obyvatel středních stavů ročně, nebo specifických, zejména věkově specifických. Níže jsou sledovány absolutní ukazatele a hrubé míry pohybu obyvatelstva (Tab. 8).
V úhrnu let 1991-2002 se v Jihočeském kraji narodilo 75 088 živých dětí, což znamenalo míru porodnosti 10,00 ročně. Počet 80 348 zemřelých obyvatel vyjadřoval roční míru úmrtnosti 10,70 na 1 000 obyvatel. Výsledkem byl průměrný roční úbytek 0,70 obyvatel na 1 000 žijících. Ve srovnání s celostátními ukazateli byla přirozená měna v Jihočeském kraji příznivější, protože celostátní míra porodnosti byla jen 9,80 ročně, úmrtnost však byla 11,07, takže roční přirozený úbytek byl 1,28 obyvatel na 1 000 žijících. Migraci charakterizovala míra přistěhování do obcí kraje 22,20 osob na 1 000 bydlících, míra vystěhovalectví byla 21,09 a aktivní migrační saldo činilo 1,11 promile ročně. Všechny migrační ukazatele byly vyšší než celostátní: přistěhovalectví do obcí České republiky totiž bylo 19,29, vystěhovalectví 18,56 a migrační saldo +0,74 na 1 000 obyvatel ročně. Jihočeský kraj získával v období 1991-2002 ročně 0,41 promile nových obyvatel, kdežto celostátně ubývalo ročně 0,54 obyvatel na 1 000 žijících. V úhrnu let 1991-2002 získal kraj 3 067 bydlících obyvatel. Administrativními změnami a opravami provedenými Českým statistickým úřadem však 581 obyvatel ztratil. V podstatě však Jihočeský kraj byl demograficky úspěšnější než jiné kraje. Vitální index – počet živě narozených dětí na 1 000 zemřelých – byl méně nepříznivý (934) než celostátní (885).
Průměrné roční ukazatele porodnosti byly nejpříznivější ve správních obvodech Týn nad Vltavou (11,59), Český Krumlov (11,32) a Kaplice (11,05). Nejnižší porodnost vykazovaly obvody Blatná (9,02), Milevsko (9,35) a Tábor (9,45). Rozdíl v míře porodnosti v obvodě Týn nad Vltavou a Blatná byl 25,7 % krajského ukazatele. Větší územní rozdíly byly u úmrtnosti. Nejvyšší úmrtnost vykazovaly obvody Vodňany (13,11), Soběslav (12,60) a Blatná (12,37). Příznivější ukazatele, avšak hlavně díky příznivému věkovému složení, byly v obvodech Kaplice (7,95), Český Krumlov (9,25) a Prachatice (9,69). To znamenalo, že rozdíl v hrubé míře úmrtnosti ve Vodňanech a v Kaplici byl 48,2 % krajské míry úmrtnosti. Značně se lišily i ukazatele přirozené míry přírůstkovosti. Jen v pěti obvodech byl zjištěn přirozený přírůstek obyvatelstva, kdežto ve dvanácti byl zaznamenán přirozený úbytek. Přirozený přírůstek obyvatelstva byl nejvyšší v obvodech Kaplice (+3,10), Český Krumlov (+20,6) a Týn nad Vltavou (+1,38). Nejvyšší přirozené úbytky zaznamenaly správní obvody Blatná (-3,35), Soběslav (-2,95) a Vodňany (-2,95).
Migračně nejpřitažlivější byly správní obvody Týn nad Vltavou (30,72 obyvatel na 1 000 žijících ročně), Kaplice (30,34) a Vimperk (26,33). Proti tomu řada obvodů byla přitažlivá ve značně omezené míře jako např. Milevsko (15,11), Písek (19,24) nebo Blatná (19,30). Nejvyšší ukazatele emigrace z obcí obvodu vykazovaly správní obvody Týn nad Vltavou (25,13), Český Krumlov (24,87) a Vimperk (24,45). Ale i obvody s nejnižšími ukazateli měly hodnoty vystěhování značně vysoké: Milevsko (18,22), Písek (18,25) a České Budějovice (18,73). V úhrnu let 1991-2002 bylo v kraji 12 obvodů s aktivními saldy migrace a 5 obvodů se saldy zápornými. Relativně nejpříznivější bilanci měly obvody Týn nad Vltavou (+5,59), Trhové Sviny (+4,73) a České Budějovice (+2,44). Ztrátovými obvody byly Milevsko (-3,11), Strakonice (-0,82) a Blatná (-0,74). Obvod Týn nad Vltavou měl roční obrat stěhování 5,6 % a Vimperk 5,1 % bydlícího obyvatelstva.
Celkovou bilanci pohybu obyvatelstva měl v úhrnu let 1991-2002 nejpříznivější obvod Týn nad Vltavou (+6,97 obyvatel ročně na 1 000 bydlících), Kaplice (+4,45) a Český Krumlov (+2,69). Nejztrátovějším obvodem bylo Milevsko (-4,88), dále Blatná (-4,10) a Strakonice (-3,09). Úhrnnou populační bilanci let 1991-2002 mělo aktivní 8 správních obvodů, 9 obvodů mělo bilanci pasivní.
Nejvyšší porodnost vykazoval v průměru let 1991-2002 soubor malých venkovských měst s 2-5 tis. obyvateli (10,33), nejnižší porodnost byla v úhrnu měst s 10 tis. a více obyvateli (9,80). Ostatní skupiny obcí měly porodnost jen méně diferencovanou (Tab. 9). Úmrtnost byla nejvyšší v úhrnu venkovských obcí (13,25). Čím větší byly obce, tím byla v jejich úhrnu hrubá míra úmrtnosti nižší. Soubor ukazatelů porodnosti a úmrtnosti měl ve svém výsledku organický průběh křivky přirozeného přírůstku, resp. úbytku obyvatelstva: od přirozeného úbytku 3,21 promile obyvatel ročně v úhrnu venkovských obcí jako nejvyššího se ukazatel ztráty snížil v obcích s 2-5 tis. obyvateli na –1,12 ročně, aby se v obcích s 5-10 tis. obyvateli změnil v přírůstek 0,84 a ve městech s 10 tis. a více obyvateli v přírůstek 1,02 obyvatel na 1 000 žijících. Jak míry přistěhování, tak míry vystěhování byly nejvyšší ve venkovských obcích a snižovaly se s růstem jejich velikosti až k nejnižším ukazatelům ve městech s 10 tis. a více obyvateli. Migrační saldo nemělo tento pravidelný průběh. Jeho hranicemi byly přírůstky 3,00 na 1 000 obyvatel v obcích s 2-5 tis. obyvateli na jedné straně a –0,41 ve městech s 10 tis. a více obyvateli na druhé straně. Nepravidelný průběh z hlediska velikostních skupin obcí měl i ukazatel celkové bilance obyvatelstva: úhrn venkovských obcí vykazoval průměrný roční úbytek 0,94 promile bydlícího obyvatelstva, obce s 2-5 tis. obyvateli měly bilanci nejpříznivější +1,41 nových obyvatel na 1 000 bydlících ročně.
Vpředu byl vysvětlen velký význam věkového složení obyvatelstva pro jeho reprodukci, zejména přirozenou. Přesné věkově specifikované ukazatele však lze v současné době vypočítat jen za krajské úhrny, nikoli i za správní obvody obcí s rozšířenou působností. Pokud jde o plodnost, její úroveň byla v průměru let 1999-2000 v podobě počtu živě narozených dětí na 1 000 žen v plodném věku 15-49 let v Jihočeském kraji 1,135 a znamenala, že na jednu ženu, která prožije celé období plodnosti od 15 do dokončených 49 let, připadne porod 1,14 živě narozených dětí. Je to míra, která řadí Jihočeský kraj až na 8. místo mezi 14 kraji České republiky. Druhý ukazatel – totiž čistá míra reprodukce jako počet dívek, který nahradí současné matky – byl pro Jihočeský kraj vypočten na hladině 0,546, což znamenalo zařazení kraje až na 10. místo mezi kraji České republiky. Pokud jde o přesnější ukazatel úmrtnosti, kterým je např. střední délka života (naděje dožití), ta měla za průměr let 1999-2000 hodnotu 76,15 roku za obě pohlaví, 72,04 roku za muže a 78,27 roku za ženy. To zařadilo Jihočeský kraj mezi kraji republiky na 7., 5. a 8. místo.
Domovní a bytový fond 1961-2001
V roce 2001 bylo v Jihočeském kraji sečteno celkem 147 970 domů, z nichž 111 544 bylo trvale obydleno a 36 426 (24,6 %) neobydleno. Ze 100 domů bylo (v roce 2001) 88,0 % rodinných domů a zemědělských usedlostí, což byl podíl mírně vyšší než celostátní o 6,3 %, čili bylo tomu podobně jako v roce 1991 s ukazateli 86,5 % v kraji a 84,7 % v Česku (Tab. 10).
Nejvyšší podíly rodinných domů byly v roce 2001 ve správních obvodech Dačice (92,9 %), Trhové Sviny (92,3 %) a Soběslav (92,1 %). Nejnižší podíly rodinných domů mezi trvale obydlenými domy byly v obvodech Český Krumlov (83,0 %), Kaplice (84,1 %) a Prachatice (84,5 %).
Ze 100 domů bylo v kraji v roce 2001 neobydleno 24,6 % domů, čili relativně značně více než v úhrnu Česka (13,3 %). Proti roku 1991 došlo v kraji ke značnému zvýšení neobydlených domů, a to z 18,6 v roce 1991, kdežto v celostátním úhrnu byl vývoj opačný: zde došlo ke snížení podílového ukazatele ze 14,1 % na 13,3 %. V letech 1991-2001 se počet neobydlených domů v Jihočeském kraji zvýšil o 44,2 %, kdežto v celostátním měřítku činilo zvýšení 28,9 %. Nejvyšší relativní přírůstky neobydlených domů byly zjištěny ve správních obvodech Milevsko (+127,1 %), Písek (+100,6 %) a Trhové Sviny (+75,4 %). Poměrně nízké přírůstky byly zaznamenány ve správních obvodech Soběslav (+17,0 %), Kaplice (+23,7 %) a Dačice (+26,3 %). V roce 2001 byl nejvyšší podíl neobydlených domů zjištěn v obvodech Vimperk (34,1 %), Blatná (31,9 %) a Milevsko (31,7 %). Nejnižší podíly neobydlených domů byly v roce 2001 ve správních obvodech České Budějovice (15,4 %), Český Krumlov (17,6 %) a Kaplice (19,0 %).
Sčítání lidu, domů a bytů 2001 zjistilo v Jihočeském kraji celkem 279 892 bytů. Z nich bylo trvale obydleno 231 281 bytů; 48 611 bytů bylo označeno jako neobydlené (17,4 % proti 12,3 % v České republice). Od roku 1961 do roku 2001 se počet trvale obydlených bytů zvýšil v Jihočeském kraji o 39,4 %, což byl vyšší vzestup než v celostátním průměru 34,5 %. K tomu přispěla i příznivější bytová výstavba v letech 1991-2001, která znamenala v kraji přírůstek 4,7 % trvale obydlených bytů proti 3,3 % v rámci celé republiky (Tab. 11).
Největší relativní přírůstky trvale obydleného bytového fondu zaznamenaly v kraji obvody Kaplice (+72,6 %), České Budějovice (+63,0 %) a Český Krumlov (+59,1 %), což je u obou pohraničních správních obvodů příznivé jak ekonomicky, tak politicky. České Budějovice, usilující o to stát se velkoměstem se 100 tisíci obyvateli a tím i politickým, ekonomickým a demografickým těžištěm Jihočeského kraje, kde nemají mnoho alespoň částečně konkurujících měst, jsou dynamicky se vyvíjející regionální metropolí. Nejnižší přírůstky trvale obydleného bytového fondu 1961-2001 zjistilo sčítání 2001 ve správních obvodech Vodňany (+6,3 %), Blatná (+12,3 %) a Trhové Sviny (+14,5 %). V období
1991-2001 byly nejvyšší relativní přírůstky trvale obydlených bytů v obvodech Týn nad Vltavou (+11,7 %), Kaplice (+9,5 %) a Český Krumlov (+8,5 %). O přírůstcích v obvodu Kaplice a Český Krumlov platí to, co bylo řečeno o přírůstcích v celé čtyřicetileté etapě o příhraničních obvodech a jejich bytových přírůstcích. Nejnižší tempo přírůstku bylo v letech 1991-2001 zjištěno u obvodů Strakonice (+1,0 %), Milevsko (+1,2 %) a Třeboň (+2,2).
Přírůstek neobydlených bytů byl v letech 1991-2001 největší ve správních obvodech Milevsko (+112,2 %), Písek (+93,2 %) a Trhové Sviny (+82,1 %). Nejnižší přírůstek neobydlených bytů byl zjištěn v obvodu Týn nad Vltavou (+5,7 %), dále v obvodu Dačice (+29,2 %) a Soběslav (+31,4 %). Různě diferencovanými přírůstky neobydlených bytů byl vytvořen nový územní obraz neobydlených bytů v kraji. V roce 2001 byl obvodem s nejvyšším podílem neobydlených bytů správní obvod Blatná (25,9 %), po něm obvod Trhové Sviny (24,3 %) a na třetím místě obvod Milevsko (24,5 %). Obvody s nejnižšími podíly neobydlených bytů se pohybují svými ukazateli kolem krajského ukazatele, protože v obvodu České Budějovice je 11,2 % neobydlených bytů, v obvodu Kaplice 13,4 % a v obvodu Český Krumlov 14,1 %.
Vývoj bytového fondu nazíraný podle velikostních skupin obcí měl v letech 1961-2001 u trvale obydlených bytů následující podobu: v úhrnu čtyřiceti let se trvale obydlený bytový fond zvýšil nejmarkantněji ve skupině obcí s 10 tis. a více obyvateli, totiž o 92,4 %. Ale také ve větších venkovských městech byl přírůstek dynamický, a to 73,9 %. V menších venkovských městech se trvale obydlený bytový fond zvýšil o 36,9 %. Jen v úhrnu venkovských obcí došlo ke snížení jeho objemu, a to o 2,1 %. Růst, resp. úbytek bytového fondu, tak byl lineárně závislý na velikosti obcí. Toto pravidlo však neplatilo pro období 1991-2001, kde nejvyšších přírůstků dosahovala větší venkovská města na úrovni +6,4 %, ale trvale obydlených bytů přibylo i v úhrnu venkovských obcí (+2,8 %).
Počet neobydlených bytů se v letech 1991-2001 zvýšil nejvíce v úhrnu měst s 10 tis. a více obyvateli (+61,0 %). O více než polovinu (+51,1 %) přibylo neobydlených bytů v úhrnu venkovských obcí. Avšak i ve větších venkovských městech a menších městech na venkově byly přírůstky značně vysoké, totiž +45,6 %, resp. +44,0 % bytů. Nejvyšší podíl neobydlených bytů byl při sčítání 2001 zjištěn podle očekávání v úhrnu venkovských obcí (28,9 %). Čím větší obce, tím byl podíl neobydlených bytů nižší, nejnižší v úhrnu měst s 10 tis. a více obyvateli (7,9 %) - (Tab. 12).
Vybavenost obyvatelstva a domácností BYTovým fondem
Ukazatel vybavenosti obyvatelstva bytovým fondem je důležitým indikátorem postačitelnosti bytového fondu pro populaci a do určité míry i charakteristikou kvality bydlení. V přepočtu počtu bytů na 1 000 obyvatel je běžným mezinárodním ukazatelem vybavenosti obyvatelstva bytovým fondem. V přepočtu na 100 domácností je ukazatelem řidším, ale přesněji vyjadřujícím skutečnou úroveň bydlení obyvatelstva. V příspěvku je užito obou indikátorů (Tab. 13).
V roce 1961 připadlo na 1 000 obyvatel v České republice 297,3 trvale obydlených bytů. Ukazatel za úhrn Jihočeského kraje byl nižší o 2,7 %, protože měl hodnotu 289,2 bytů. Vybavenost obyvatelstva trvale obydlenými byty byla v Jihočeském kraji nižší i při dalších sčítáních. V roce 2001 měla hodnotu 369,9 trvale obydlených bytů, což však proti celostátnímu ukazateli znamenalo zaostávání už jen o 1,1 %, protože celostátní ukazatel byl 374,2 trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel. V letech 1961-2001 se zvýšil ukazatel vybavenosti celostátně o 25,9 %, v Jihočeském kraji o 27,9 %. Také v letech 1991-2001 bylo zvýšení ukazatele v kraji vyšší (+4,3 %) než zvýšení celostátní (+4,0 %).
Nejvyšší vybavenost obyvatelstva bytovým fondem byla v roce 2001 ve správních obvodech Písek (385,8), České Budějovice (381,0) a Milevsko (375,0). Ve všech třech správních obvodech překračoval ukazatel vybavenosti celostátní hladinu. Nejnižší ukazatele vybavenosti trvale obydlenými byty na 1 000 obyvatel byly zjištěny ve správních obvodech Dačice (334,3), Kaplice (353,2) a Jindřichův Hradec (356,5). Od roku 1961 do roku 2001 se vybavenost obyvatelstva bytovým fondem na 1 000 obyvatel zvýšila nejvíce v obvodě Milevsko (+37,7 %), Český Krumlov (+35,0 %) a Tábor (+33,8 %). Avšak i v obvodech s nejnižšími přírůstky bylo dosahováno příznivých ukazatelů zvýšení vybavenosti: v obvodě Třeboň (+20,0 %), Vodňany (+21,1 %) a Jindřichův Hradec (+22,2 %). O vyrovnaných přírůstcích ukazatele počtu trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel lze hovořit i pro období 1991-2001, kde míra vybavenosti vzrostla nejvíce v obvodech Soběslav (+6,7 %), Tábor (+5,6 %) a Třeboň (+3,6 %). Správními obvody s nejnižšími relativními přírůstky ukazatele vybavenosti byly správní obvody Písek (+3,6 %), Kaplice, Týn nad Vltavou, Vodňany (+3,7 %) a Vimperk (+3,8 %) – (Graf 5).
Na rozdíl od prvního ukazatele vybavenosti obyvatelstva byty je vztah ukazatelů počtu trvale obydlených bytů na 100 cenzových domácností v úhrnu kraje a v úhrnu republiky obrácen: krajský ukazatel byl vyšší jak v roce 1991, tak v roce 2001. V roce 1991 byl poměr ukazatelů 92,8 : 91,5 v České republice, v roce 2001 byl 90,5 : 89,6. V obou případech se však ukazatel za rok 2001 proti roku 1991 zhoršil, a to o 2,5 % v úhrnu kraje a o 2,1 % v úhrnu republiky. Ke zhoršení došlo ve všech správních obvodech kraje, nejvíce v obvodech Kaplice (-5,4 %), Český Krumlov (-4,3 %) a Vimperk (-3,5 %). Nejnižší zhoršení ukazatele vykázaly obvody Blatná (-0,6 %), Soběslav (-0,9 %) a Milevsko (-1,1 %).
Nejvyšší míru vybavenosti trvale obydlenými byty připadajícími na 100 cenzových domácností měl v roce 2001 správní obvod Vodňany (91,9), následovaný obvodem Milevsko (91,4) a Soběslav (91,2). Nejnižší ukazatele mají správní obvody Kaplice (89,1), Dačice (89,2) a Vimperk (89,9).
Nejnižší vybavenost obyvatelstva trvale obydlenými byty je v úhrnu venkovských obcí. V roce 2001 připadalo na 1 000 obyvatel v těchto obcích 356,7 trvale obydlených bytů. S růstem velikosti obcí se ukazatel zvyšoval až na 385,5 ve městech s 10 tis. a více obyvateli (Tab. 14).
Přitom se proti roku 1961 ukazatel zvýšil nejvíce v úhrnu venkovských obcí (+30,1 %). Nejmenší zvýšení ukazatele bylo zaznamenáno pro úhrn obcí s 2-5 tis. obyvateli (+22,0 %). V období 1991-2001 se ukazatel zvýšil nejpříznivěji v obcích s 5-10 tis. obyvateli, totiž o 5,3 %.
Nejvíce bytů v přepočtu na cenzové domácnosti připadlo v roce 2001 na obyvatele obcí s 5-10 tis. obyvateli (91,4), nejnižší vybavenost domácností byla ve venkovských obcích (89,5). Přitom se právě v těchto obcích ukazatel vybavenosti mezi rokem 1991 a 2001 snížil nejméně (-1,8 %).
Bytová výstavba 1997-2002
Bytová výstavba měřená počtem a ukazatelem počtu dokončených bytů na 1 000 obyvatel byla v letech 1997-2002 v Jihočeském kraji úspěšnější než v celostátním měřítku. V kraji bylo dokončeno 2,38 bytů na 1 000 obyvatel proti 2,27 v celostátním průměru (Tab. 15).
Nejvyšší ukazatele počtu dokončených bytů na 1 000 obyvatel v úhrnu let 1997-2002 v přepočtu na jeden rok vykázaly správní obvody Třeboň (3,44), Prachatice (3,41) a Trhové Sviny (2,94). Některé správní obvody však měly dokončenou bytovou výstavbu velmi nízkou jako např. Týn nad Vltavou (0,20), kde ovšem bytová potřeba byla naplněna už v dřívějších letech; není tomu však v obvodu Vodňany (0,78), event. Jindřichův Hradec (1,54).
Ze 100 dokončených bytů bylo v Jihočeském kraji postaveno v rodinných domech včetně nástaveb, přístaveb a vestaveb 52,3 % bytů, což byl podíl blízký podílu celostátnímu (52,0 %). V bytových domech bylo dokončeno 32,3 % nových bytů (v České republice 35,2 %), ostatními formami výstavby bylo dokončeno 15,4 % bytů (v ČR 12,8 %).
Nejvyšší podíly bytů dokončených v rodinných domech připadaly na obvody Vimperk (80,5 %), Kaplice (78,8 %) a Soběslav (72,2 %). V obvodu Písek bylo v rodinných domech dokončeno jen 31,3 % úhrnu bytů, v obvodu Vodňany 35,3 % a v obvodu Blatná 39,4 %. V bytových domech bylo dokončeno nejvíce bytů v obvodu Vodňany (64,7 %), Písek (45,5 %) a Tábor (43,6 %). Obvody s nejnižšími podíly bytů dokončených v bytových domech byly obvody Vimperk (9,5 %), Prachatice (13,7 %) a Kaplice (16,8 %). Podíly bytů dokončených jiným způsobem nebo v jiných budovách se od jednoho správního obvodu k druhému správnímu obvodu značně lišily. Nejvyšší podíly vykázaly obvody Blatná (40,0 %), Prachatice (36,0 %), Písek (23,2 %) a Milevsko (23,0 %). Obvody Týn nad Vltavou a Vodňany nevykázaly ani jeden byt dokončený jinak než v rodinném nebo bytovém domě. Nízké podíly této třetí formy dokončení bytu byly zjištěny v obvodech Soběslav (1,7 %), Kaplice (4,3 %) a Tábor (4,4 %).
V úhrnu let 1997-2002 byla v Jihočeském kraji zahájena výstavba 15 128 nových bytů, což znamenalo 4,03 bytu na 1 000 obyvatel. Ve srovnání s celostátním ukazatelem 3,18 to znamenalo pokračování zvýšené bytové výstavby v kraji. Vzhledem k tomu, že koncem roku bylo v Jihočeském kraji rozestavěno 12 212 bytů (19,54 na 1 000 obyvatel) a ukazatel byl vyšší než celostátní (12,70), lze předpokládat, že v nejbližších letech se bude bytový fond kraje příznivě rozmnožovat (Graf 6 a 7).
Stávající bytový fond tvořený trvale obydlenými byty má podle Sčítání lidu, domů a bytů 2001 příznivou věkovou skladbu, zejména pokud jde o byty v bytových domech. Úhrn trvale obydlených bytů měl v roce 2001 v kraji průměrné stáří 38,0 roků proti 40,3 roku v celostátním úhrnu. Byty v trvale obydlených rodinných domech byly staré 46,0 let proti 46,2 roku v úhrnu České republiky, avšak trvale obydlené byty v bytových domech byly v kraji staré 30,4 roku, kdežto v úhrnu republiky byly staré 36,5 roku. Přitom podíl bytů v rodinných domech je v kraji 49,3 % úhrnného trvale obydleného bytového fondu proti 43,0 % v úhrnu České republiky.
Rodinné domy stavěné v Jihočeském kraji jsou stavěny levněji než v průměru České republiky, i když je nutno připomenout, že se liší zejména vnitřním vybavením a jsou i jinak o něco skromnější. Přesto srovnání pořizovacích nákladů objektu v kraji a v úhrnu státu je významné. Pořizovací náklady na výstavbu rodinného domu dokončeného v Jihočeském kraji v roce 2002 byly 2 224 tis. Kč, proti 2 516 tis. Kč v úhrnu České republiky. Jeden obestavěný m3 přišel v Jihočeském kraji na 2 867 Kč, proti 3 838 v ČR. Jeden m2 obytné plochy vyžadoval v kraji vynaložení 23 718 Kč, kdežto v úhrnu ČR 25 944 Kč, čili o 8,5 % více. Jeden m2 užitkové plochy přišel v kraji na 15 390 Kč, proti 16 447 Kč v České republice, čili byl o 6,7 % levnější. V letech 1997-2002 bylo z úhrnu 623 obcí ve 123 obcích dokončeno více než 10 bytů. Z toho ve 32 obcích byly tyto byty dokončeny pouze v rodinných domech (Tab. 16).
Nejvyšší intenzita dokončených bytů v přepočtu na 1 000 obyvatel ročně byla v obci Hlincová Hora s 213 bydlícími obyvateli, kde bylo vystavěno 44 bytů čili 47,67 na 1 000 obyvatel; všechny byty byly postaveny v rodinných domech. Na druhém místě byl Třebonín s 658 obyvateli a 94 dokončenými byty čili 24,27 na 1 000 obyvatel; podíl bytů dokončených v rodinných domech zde však byl pouze 14,9 %. Na třetím místě byly Litvínovice s 1 107 trvale bydlícími obyvateli. Bylo zde dokončeno 123 bytů čili 19,21 na 1 000 obyvatel; všechny dokončené byty byly vystavěny v rodinných domech. Na dalších místech z hlediska intenzity dokončené bytové výstavby bylo Jivno (11,09; 100,0 % v rodinných domech), dále Srubec (11,01; 93,0 % v rodinných domech), Klenovice (10,24; 100,0 % v rodinných domech) a Malenice (10,02; 97,0 % v rodinných domech). V ostatních obcích byla intenzita roční dokončené bytové výstavby nižší než 10 bytů na 1 000 obyvatel ročně.
závěry
Jihočeský kraj – svou rozlohou 10 056,3 km2 druhý největší kraj v republice a počtem 625 267 obyvatelstva sedmý kraj v České republice – se ve většině sociálně ekonomických a demografických ukazatelů značně liší od ostatních krajů v zemi. Hustotou zalidnění 62 obyvatel na km2 je nejřidčeji osídleným krajem ve státě, rozlohou obcí (16,1 km2) patří sice na přední místo v zemi, avšak lidnatostí obcí (1 004 bydlících v obci) je až dvanáctým krajem v České republice.
Ve venkovských obcích do 2 tis. obyvatel žije 32,9 % obyvatelstva kraje, v obcích s 2-5 tis. obyvateli 14,8 %, v obcích s 5-10 tis. obyvateli 14,5 % a ve městech s 10 tis. a více obyvateli 37,8 %, což znamená ve srovnání s celostátním podílem urbanizovaného obyvatelstva ve výši 54,2 % značný rozdíl. Významné pro kraj je osídlení v obcích s 2-10 tis. obyvateli.
Demografický vývoj kraje byl příznivější než celostátní jak v úhrnném období 1961-1991, tak v letech 1991-2001. V úhrnu let 1961-2001 se počet bydlícího obyvatelstva zvýšil o 9,0 % proti 6,9 % v České republice, z toho v letech 1991-2001 počet obyvatelstva vzrostl o 0,4 % proti celostátnímu úbytku 0,7 % bydlících.
Věkové složení obyvatelstva kraje je příznivější než je složení celostátní populace, protože ve věku 0-14 let bylo v kraji (v roce 2001) 16,6 % obyvatel proti 16,2 % v České republice, v produkčním věku 15-59 let bylo v kraji 65,3 % proti 65,4 % v úhrnu republiky, ale zejména podíl obyvatel ve věku 60 a více let 18,1 % byl příznivější než byl podíl celostátní 18,4 %. Průměrný věk žijících byl proto v kraji příznivě nižší 37,0 roku proti 37,1 roku v úhrnu republiky, což platilo jak pro muže (39,8 : 40,3 roku), tak pro ženy (38,4 : 38,8 roku).
Vzdělanostní úroveň dospělého obyvatelstva Jihočeského kraje je však v průměru nižší než celostátní, a to hlavně v důsledku nižšího podílu obyvatel s úplným vysokoškolským vzděláním 7,8 % proti 8,9 % v úhrnu státu. Proto ukazatel “index vzdělání”, což je počet obyvatel starších 15 let s úplným středoškolským a úplným vysokoškolským vzděláním na 1 000 obyvatel starších 25 let, je pouze 44,2 % proti 45,3 % v úhrnu státu.
Ekonomickou aktivitu obyvatelstva kraje charakterizuje index zapojení do pracovního procesu na úrovni 78,5 ekonomicky činných na 100 obyvatel ve věku 15-59 let, který je jen nepatrně nižší než celostátní ukazatel 78,6.
Profesní, resp. odvětvová závislost ekonomicky činných obyvatel kraje se od struktury celostátní liší podstatněji jen u zastoupení zemědělství, lesnictví a rybolovu, vyjádřené podílem 7,7 % činných proti 4,4 % v České republice, a podílem 47,3 % činných v kraji v “kvaziterciární” sféře proti 50,3 % v úhrnu České republiky. Proti tomu rozdíl v podílu činných v průmyslu v kraji a v ČR se liší nepatrně, a to 29,9 % proti 29,0 % v republice. Větší rozdíl je v závislosti ekonomicky činných na odvětví stavebnictví, která je v kraji 9,9 % proti 8,7 % v České republice. Podíl zaměstnaných vyjíždějících za prací mimo obec trvalého bydliště je v kraji 42,6 % proti 39,3 % v celostátním průměru.
Pohyb obyvatelstva – přirozená měna a stěhování – se v letech 1991-2002 lišil svými ukazateli v několika směrech. Roční míra porodnosti, totiž počet živě narozených na 1 000 obyvatel, byla v kraji 10,00 proti 9,80 v České republice, počet zemřelých na 1 000 obyvatel byl 10,70 proti 11,07 v ČR, přirozená přírůstkovost byla záporná –0,70 proti –1,28 v ČR. Hrubá míra imigrace do obcí kraje byla 22,20 (v České republice 19,29), míra vystěhování měla hodnotu 21,09 (v ČR 18,56), migrační saldo bylo kladné +1,11 (v ČR +0,74). Roční přírůstek obyvatelstva kraje 0,41 na 1 000 obyvatel byl v protikladu k úbytku celostátnímu ve výši –0,54 promile obyvatel ročně.
Přesnější celokrajské míry reprodukce z let 1999-2000 měly ve srovnání s celostátními ukazateli následující podobu: úhrnná plodnost jako počet živě narozených dětí připadající na jednu ženu, která prožije celé fertilní období od 15 do 49 dokončených let, měla v kraji hodnotu 1,135 a zařadila kraj na osmé místo mezi čtrnácti kraji. Čistá míra reprodukce vyjadřující počet dívek, který nahradí dnešní rodičky, byla v přepočtu na jednu ženu v Jihočeském kraji 0,546 proti 0,552 v ČR, což znamenalo desáté pořadí Jihočeského kraje mezi všemi kraji státu. Ukazatel střední délky života neboli naděje dožití měla pro období 1999-2000 v kraji hodnotu 75,16 roku, pro muže 72,04 a pro ženy 78,27 roku. Tím se kraj zařadil na sedmé místo, u mužů na páté místo a u žen na osmé místo ve státě.
Trvale obydlený bytový fond se v Jihočeském kraji zvýšil od roku 1961 do roku 2001 o 39,4 %, což byl vyšší přírůstek než celostátní ve výši +34,5 %. Podílel se na tom i vývoj let 1991-2001 s přírůstkem počtu trvale obydlených bytů v kraji o 4,7 % proti 3,3 % v ČR.
Vybavenost obyvatelstva bytovým fondem se od roku 1961 do roku 2001 trvale zvyšovala, a to od 289,2 trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel v roce 1961 na 369,9 trvale obydlených bytů v roce 2001. I když po celou sledovanou dobu byl ukazatel za kraj nižší než celostátní, vývoj ukazatele byl příznivější, protože v kraji došlo do roku 2001 k jeho vzrůstu o 27,9 % proti 25,9 % v ČR. Druhý ukazatel vybavenosti obyvatelstva byty, totiž počet trvale obydlených bytů na 100 cenzových domácností, však byl v Jihočeském kraji jak v roce 1991, tak v roce 2001 vyšší než v ČR v poměru 92,8 : 91,5 v roce 1991 a 90,5 : 89,6 v roce 2001 ve prospěch kraje.
V úhrnu let 1997-2002 bylo v Jihočeském kraji dokončeno 8 933 bytů čili 2,38 na 1 000 obyvatel. Byla to vyšší intenzita dokončené bytové výstavby než v úhrnu státu. Ze 100 dokončených bytů bylo 52,3 bytů dokončeno v rodinných domech (ČR 52,0 %), 32,3 % v bytových domech (ČR 35,2 %) a 15,4 % jiným způsobem (ČR 12,8 %). Příznivější než celostátní bytovou výstavbu za období 1997-2002 charakterizuje i 15 128 zahájených staveb bytů čili 4,03 na 1 000 obyvatel ročně (ČR 3,18), ale také 12 212 rozestavěných bytů ke konci roku 2002 (19,54 na 1 000 obyvatel; ČR 12,70).
V Jihočeském kraji se staví levněji než v průměru ČR, jak o tom svědčí pořizovací hodnota rodinného domu v kraji v roce 2002 ve výši 2 224 tis. Kč (ČR 2 516 tis. Kč) nebo cena 1 kubického metru obestavěného prostoru v kraji 2 867 Kč proti 3 838 Kč v ČR, 1 m2 obytné plochy 23 718 Kč proti 25 944 Kč v ČR a 1 m2 celkové plochy bytu 15 390 Kč proti 16 447 Kč v ČR.
Budoucí demografický a sociálně ekonomický vývoj Jihočeského kraje bude určen politickými a ekonomickými záměry. Shora uvedené demografické, ekonomické, sídelní, kulturní a další charakteristiky vyjadřují zevní podmínky a potenciál kraje rozhodující pro určení cílů rozvoje kraje a jeho společnosti. Kraj má příznivý demografický potenciál ve svém věkovém složení, ale také intelektuální potenciál v úrovni vzdělanosti obyvatelstva, která se od celostátní liší jen nepatrně. Kraj má nesmírný potenciál – značně odlišný svým rozsahem od ostatních krajů v zemi – ve svém přírodním a kulturním bohatství. Ukazuje se, že má v podstatě příznivou odvětvovou strukturu své ekonomiky. Bude tedy záležet na politickém rozhodování o směřování této ekonomiky v budoucnu, zda bude posilována tradiční struktura kraje nebo zvoleno jiné směřování změnou váhy jednotlivých preferencí, např. v intenzivnějším posilování terciární sféry a v rozvoji kvartéru, což umožňují nové technologie a přenos části ekonomických aktivit z klasických pracovišť do bydlišť pracujících (homework), jak to umožňují přenosové technologie i růst osobní a individuální dopravy.
Tab. 1 Území a obyvatelstvo Jihočeského kraje 1. března 2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností
Správní obvod obce s rozšířenou působností |
Nadmořská výška v m 1) |
Rozloha v km2 |
Počet obyvatel |
Podíl obyva- |
Počet |
Obce |
||
počet |
průměrná |
průměrný |
||||||
Blatná |
440 |
278,78 |
13 688 |
2,2 |
49 |
26 |
10,72 |
526 |
České Budějovice |
381 |
923,58 |
147 795 |
23,6 |
160 |
79 |
11,69 |
1 871 |
Český Krumlov |
492 |
1 130,27 |
40 684 |
6,5 |
36 |
31 |
36,46 |
1 312 |
Dačice |
577 |
471,89 |
20 308 |
3,2 |
43 |
23 |
20,52 |
883 |
Jindřichův Hradec |
475 |
933,24 |
47 138 |
7,5 |
51 |
58 |
16,09 |
813 |
Kaplice |
537 |
484,74 |
18 885 |
3,0 |
39 |
15 |
32,32 |
1 259 |
Milevsko |
461 |
385,10 |
19 275 |
3,1 |
50 |
26 |
14,81 |
741 |
Písek |
398 |
741,69 |
51 025 |
8,2 |
69 |
49 |
15,14 |
1 041 |
Prachatice |
561 |
839,66 |
33 633 |
5,4 |
40 |
44 |
19,08 |
764 |
Soběslav |
405 |
323,81 |
22 020 |
3,5 |
68 |
31 |
10,45 |
710 |
Strakonice |
393 |
574,08 |
45 194 |
7,2 |
79 |
69 |
8,32 |
655 |
Tábor |
437 |
1 002,15 |
80 753 |
12,9 |
81 |
79 |
12,69 |
1 022 |
Trhové Sviny |
458 |
452,05 |
17 119 |
2,7 |
38 |
16 |
28,25 |
1 070 |
Třeboň |
434 |
538,62 |
25 441 |
4,1 |
47 |
25 |
21,54 |
1 018 |
Týn nad Vltavou |
362 |
262,42 |
13 592 |
2,2 |
52 |
14 |
18,74 |
971 |
Vimperk |
694 |
535,37 |
17 736 |
2,8 |
33 |
21 |
25,49 |
845 |
Vodňany |
398 |
179,21 |
10 981 |
1,8 |
61 |
17 |
10,54 |
646 |
Celkem |
X |
10 056,65 |
625 267 |
100,0 |
62 |
623 |
16,14 |
1 004 |
1)
Nadmořská výška sídla správního obvodu.Tab. 2 Vývoj počtu obyvatelstva 1961-2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností
Správní obvod obce |
Počet trvale bydlících obyvatel |
Přírůstek (úbytek) počtu obyvatel v % v období |
||||||||
1.3.1961 |
1.12.1970 |
1.11.1980 |
3.3.1991 |
1.3.2001 |
1961-1970 |
1970-1980 |
1980-1991 |
1991-2001 |
1961-2001 |
|
Blatná |
15 365 |
14 536 |
14 664 |
14 433 |
13 688 |
-5,4 |
0,9 |
-1,6 |
-5,2 |
-10,9 |
České Budějovice |
111 901 |
121 563 |
135 535 |
144 280 |
147 795 |
8,6 |
11,5 |
6,5 |
2,4 |
32,1 |
Český Krumlov |
34 534 |
35 425 |
39 225 |
39 503 |
40 684 |
2,6 |
10,7 |
0,7 |
3,0 |
17,8 |
Dačice |
21 356 |
20 850 |
21 030 |
20 662 |
20 308 |
-2,4 |
0,9 |
-1,7 |
-1,7 |
-4,9 |
Jindřichův Hradec |
44 591 |
43 084 |
46 661 |
46 607 |
47 138 |
-3,4 |
8,3 |
-0,1 |
1,1 |
5,7 |
Kaplice |
14 086 |
14 515 |
16 170 |
17 885 |
18 885 |
3,0 |
11,4 |
10,6 |
5,6 |
34,1 |
Milevsko |
20 231 |
20 492 |
20 742 |
20 062 |
19 275 |
1,3 |
1,2 |
-3,3 |
-3,9 |
-4,7 |
Písek |
51 792 |
50 853 |
53 070 |
51 685 |
51 025 |
-1,8 |
4,4 |
-2,6 |
-1,3 |
-1,5 |
Prachatice |
29 592 |
29 891 |
32 529 |
33 378 |
33 633 |
1,0 |
8,8 |
2,6 |
0,8 |
13,7 |
Soběslav |
22 127 |
21 376 |
22 357 |
22 081 |
22 020 |
-3,4 |
4,6 |
-1,2 |
-0,3 |
-0,5 |
Strakonice |
43 317 |
43 281 |
45 668 |
46 614 |
45 194 |
-0,1 |
5,5 |
2,1 |
-3,0 |
4,3 |
Tábor |
75 394 |
76 459 |
80 830 |
81 897 |
80 753 |
1,4 |
5,7 |
1,3 |
-1,4 |
7,1 |
Trhové Sviny |
18 491 |
17 040 |
16 883 |
16 871 |
17 119 |
-7,8 |
-0,9 |
-0,1 |
1,5 |
-7,4 |
Třeboň |
25 547 |
25 587 |
25 966 |
25 779 |
25 441 |
0,2 |
1,5 |
-0,7 |
-1,3 |
-0,4 |
Týn nad Vltavou |
14 232 |
12 955 |
12 585 |
12 614 |
13 592 |
-9,0 |
-2,9 |
0,2 |
7,8 |
-4,5 |
Vimperk |
18 647 |
18 034 |
17 590 |
17 607 |
17 736 |
-3,3 |
-2,5 |
0,1 |
0,7 |
-4,9 |
Vodňany |
12 510 |
11 602 |
11 666 |
10 931 |
10 981 |
-7,3 |
0,6 |
-6,3 |
0,5 |
-12,2 |
Celkem |
573 713 |
577 543 |
613 171 |
622 889 |
625 267 |
0,7 |
6,2 |
1,6 |
0,4 |
9,0 |
Tab. 3 Vývoj počtu obyvatelstva 1961-2001 podle velikostních skupin obcí
Velikostní skupina obcí podle počtu obyvatel |
Počet trvale bydlících obyvatel |
Přírůstek (úbytek) počtu obyvatel v období |
||||||||
1.3.1961 |
1.12.1970 |
1.11.1980 |
3.3.1991 |
1.3.2001 |
1961-1970 |
1970-1980 |
1980-1991 |
1991-2001 |
1961-2001 |
|
Absolutní počet |
||||||||||
Do 2 000 |
273 705 |
244 754 |
225 431 |
206 942 |
205 918 |
-28 951 |
-19 323 |
-18 489 |
-1 024 |
-67 787 |
2 000- 4 999 |
82 245 |
81 932 |
89 054 |
90 775 |
92 306 |
-313 |
7 122 |
1 721 |
1 531 |
10 061 |
5 000- 9 999 |
65 753 |
73 581 |
84 483 |
89 597 |
90 570 |
7 828 |
10 902 |
5 114 |
973 |
24 817 |
10 000 a více |
152 010 |
177 276 |
214 203 |
235 575 |
236 473 |
25 266 |
36 927 |
21 372 |
898 |
84 463 |
Celkem |
573 713 |
577 543 |
613 171 |
622 889 |
625 267 |
3 830 |
35 628 |
9 718 |
2 378 |
51 554 |
Relativní počet 1) |
||||||||||
Do 2 000 |
47,7 |
42,4 |
36,8 |
33,2 |
32,9 |
-10,6 |
-7,9 |
-8,2 |
-0,5 |
-24,8 |
2 000- 4 999 |
14,3 |
14,2 |
14,5 |
14,6 |
14,8 |
-0,4 |
8,7 |
1,9 |
1,7 |
12,2 |
5 000- 9 999 |
11,5 |
12,7 |
13,8 |
14,4 |
14,5 |
11,9 |
14,8 |
6,1 |
1,1 |
37,7 |
10 000 a více |
26,5 |
30,7 |
34,9 |
37,8 |
37,8 |
16,6 |
20,8 |
10,0 |
0,4 |
55,6 |
Celkem |
100,0 |
100,0 |
100,0 |
100,0 |
100,0 |
0,7 |
6,2 |
1,6 |
0,4 |
9,0 |
1)
V levé části struktura osídlení, v pravé části intercenzální změny v počtu obyvatelstva v %.Tab. 4 Věková struktura obyvatelstva 1970-2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností
Správní obvod obce s rozšířenou působností |
Podíl obyvatel ve věku (v procentech) |
Index mládí 1) |
||||||||||
0 - 14 let |
15 - 59 let |
60 a více let |
||||||||||
1970 |
1991 |
2001 |
1970 |
1991 |
2001 |
1970 |
1991 |
2001 |
1970 |
1991 |
2001 |
|
Blatná |
18,8 |
20,8 |
15,8 |
57,7 |
59,8 |
63,9 |
23,4 |
19,4 |
20,3 |
80,3 |
107,4 |
77,7 |
České Budějovice |
20,7 |
21,1 |
16,1 |
60,8 |
62,5 |
66,2 |
18,5 |
16,4 |
17,7 |
112,0 |
128,3 |
91,1 |
Český Krumlov |
26,3 |
23,2 |
17,9 |
61,1 |
62,9 |
66,7 |
12,6 |
13,9 |
15,4 |
209,6 |
166,6 |
116,6 |
Dačice |
24,6 |
23,2 |
17,4 |
57,2 |
59,6 |
65,1 |
18,1 |
17,2 |
17,5 |
136,1 |
134,8 |
99,0 |
Jindřichův Hradec |
20,7 |
21,7 |
16,9 |
58,2 |
60,9 |
65,4 |
21,1 |
17,3 |
17,8 |
98,4 |
125,4 |
94,9 |
Kaplice |
27,7 |
25,2 |
18,1 |
60,0 |
62,8 |
68,4 |
12,3 |
12,0 |
13,6 |
225,2 |
210,4 |
133,0 |
Milevsko |
22,5 |
20,6 |
16,0 |
58,1 |
61,1 |
64,0 |
19,4 |
18,3 |
20,0 |
116,2 |
112,7 |
80,1 |
Písek |
19,4 |
20,3 |
16,1 |
58,2 |
60,2 |
64,2 |
22,4 |
19,6 |
19,8 |
86,7 |
103,5 |
81,1 |
Prachatice |
25,2 |
23,4 |
17,8 |
59,0 |
62,1 |
66,5 |
15,8 |
14,4 |
15,7 |
160,0 |
162,2 |
113,1 |
Soběslav |
20,1 |
20,5 |
16,0 |
57,0 |
60,2 |
64,2 |
22,9 |
19,3 |
19,8 |
87,7 |
106,1 |
81,2 |
Strakonice |
20,1 |
21,4 |
16,2 |
59,3 |
60,8 |
64,9 |
20,6 |
17,8 |
18,9 |
97,3 |
120,5 |
85,7 |
Tábor |
21,0 |
21,0 |
16,1 |
59,9 |
60,5 |
64,5 |
19,1 |
18,5 |
19,4 |
109,5 |
113,8 |
82,7 |
Trhové Sviny |
22,0 |
22,0 |
16,9 |
58,2 |
59,5 |
65,3 |
19,9 |
18,5 |
17,8 |
110,6 |
118,5 |
95,4 |
Třeboň |
20,9 |
21,5 |
16,8 |
58,0 |
60,0 |
63,8 |
21,0 |
18,5 |
19,3 |
99,6 |
116,0 |
87,0 |
Týn nad Vltavou |
20,9 |
22,2 |
19,6 |
56,6 |
58,6 |
63,2 |
22,4 |
19,1 |
17,2 |
93,5 |
116,3 |
113,6 |
Vimperk |
22,8 |
22,1 |
16,7 |
58,5 |
60,8 |
65,1 |
18,7 |
17,1 |
18,2 |
121,6 |
128,9 |
92,1 |
Vodňany |
19,1 |
20,5 |
16,6 |
57,6 |
59,1 |
64,4 |
23,4 |
20,4 |
19,0 |
81,6 |
100,8 |
87,2 |
Celkem |
21,6 |
21,6 |
16,6 |
59,2 |
61,1 |
65,3 |
19,3 |
17,3 |
18,1 |
111,9 |
124,8 |
91,8 |
1)
Počet obyvatel ve věku 0-14 let na 100 obyvatel ve věku 60 a více let.Tab. 5 Obyvatelstvo starší 15 let podle stupně školního vzdělání a podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností v roce 2001
Správní obvod obce |
Obyvatelstvo podle stupně vzdělání - absolutně |
Obyvatelstvo podle stupně vzdělání – struktura v procentech |
Index |
Počet let školního vzdě-lání2) |
||||||||
základní |
střední odborné |
úplné střední |
vysoko-školské |
nezjiště-no |
základní |
střední odborné |
úplné střední |
vysoko-školské |
nezjiště-no |
|||
Blatná |
3 087 |
4 561 |
3 099 |
612 |
87 |
27,0 |
39,8 |
27,1 |
5,3 |
0,8 |
39,1 |
11,3 |
České Budějovice |
24 309 |
43 155 |
40 661 |
13 847 |
1 707 |
19,7 |
34,9 |
32,9 |
11,2 |
1,4 |
53,3 |
11,9 |
Český Krumlov |
9 190 |
13 245 |
8 213 |
2 068 |
440 |
27,7 |
39,9 |
24,8 |
6,2 |
1,3 |
38,1 |
11,3 |
Dačice |
4 969 |
6 981 |
3 821 |
809 |
125 |
29,7 |
41,8 |
22,9 |
4,8 |
0,7 |
34,5 |
11,2 |
Jindřichův Hradec |
9 926 |
15 881 |
10 187 |
2 611 |
395 |
25,5 |
40,7 |
26,1 |
6,7 |
1,0 |
40,1 |
11,4 |
Kaplice |
4 093 |
6 397 |
3 941 |
748 |
176 |
26,7 |
41,7 |
25,7 |
4,9 |
1,1 |
38,3 |
11,3 |
Milevsko |
3 983 |
6 751 |
4 319 |
903 |
158 |
24,7 |
41,9 |
26,8 |
5,6 |
1,0 |
39,2 |
11,4 |
Písek |
9 375 |
16 177 |
13 112 |
3 530 |
539 |
21,9 |
37,9 |
30,7 |
8,3 |
1,3 |
47,0 |
11,7 |
Prachatice |
7 112 |
11 230 |
7 150 |
1 668 |
391 |
25,8 |
40,8 |
26,0 |
6,1 |
1,4 |
39,6 |
11,4 |
Soběslav |
4 721 |
7 643 |
4 881 |
1 030 |
162 |
25,6 |
41,5 |
26,5 |
5,6 |
0,9 |
38,9 |
11,4 |
Strakonice |
8 786 |
14 885 |
10 953 |
2 649 |
405 |
23,3 |
39,5 |
29,1 |
7,0 |
1,1 |
43,8 |
11,5 |
Tábor |
14 820 |
25 782 |
20 305 |
6 030 |
722 |
21,9 |
38,1 |
30,0 |
8,9 |
1,1 |
47,2 |
11,7 |
Trhové Sviny |
4 180 |
6 030 |
3 159 |
667 |
110 |
29,5 |
42,6 |
22,3 |
4,7 |
0,8 |
33,1 |
11,1 |
Třeboň |
5 361 |
8 523 |
5 579 |
1 268 |
342 |
25,4 |
40,4 |
26,5 |
6,0 |
1,6 |
39,4 |
11,4 |
Týn nad Vltavou |
2 715 |
4 680 |
2 801 |
602 |
112 |
24,9 |
42,9 |
25,7 |
5,5 |
1,0 |
37,7 |
11,4 |
Vimperk |
3 833 |
5 950 |
3 791 |
923 |
179 |
26,1 |
40,5 |
25,8 |
6,3 |
1,2 |
39,3 |
11,4 |
Vodňany |
2 312 |
3 954 |
2 282 |
503 |
77 |
25,3 |
43,3 |
25,0 |
5,5 |
0,8 |
37,4 |
11,3 |
Celkem |
122 772 |
201 825 |
148 254 |
40 468 |
6 127 |
23,6 |
38,9 |
28,5 |
7,8 |
1,2 |
44,2 |
11,6 |
1)
Počet obyvatel se středoškolským a vysokoškolským vzděláním na 100 obyvatel starších 25 let.2)
Průměrný počet let školního vzdělání obyvatel starších 15 let (bez osob s nezjištěným vzděláním).Tab. 6 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností v roce 2001
Správní obvod obce |
Počet ekonomicky aktivních osob |
Počet zaměstnaných |
Podíl ekon. aktivních osob v % |
Počet ekon. aktivních na 100 obyv. |
Vyjíždějící za prací mimo obec trvalého pobytu |
|||||
celkem |
z toho ženy |
celkem |
z toho ženy |
celkem |
v % z počtu |
|||||
abs. |
v % |
abs. |
v % |
|||||||
Blatná |
6 862 |
2 997 |
43,7 |
6 373 |
2 769 |
43,4 |
2,1 |
78,5 |
2 926 |
45,9 |
České Budějovice |
77 295 |
35 156 |
45,5 |
73 304 |
33 267 |
45,4 |
24,1 |
79,0 |
26 565 |
36,2 |
Český Krumlov |
21 805 |
9 643 |
44,2 |
19 736 |
8 632 |
43,7 |
6,8 |
80,3 |
9 025 |
45,7 |
Dačice |
10 033 |
4 332 |
43,2 |
9 263 |
3 948 |
42,6 |
3,1 |
75,9 |
3 557 |
38,4 |
Jindřichův Hradec |
24 043 |
10 705 |
44,5 |
22 618 |
10 079 |
44,6 |
7,5 |
78,0 |
8 935 |
39,5 |
Kaplice |
10 300 |
4 654 |
45,2 |
9 565 |
4 289 |
44,8 |
3,2 |
79,8 |
4 753 |
49,7 |
Milevsko |
9 552 |
4 165 |
43,6 |
8 820 |
3 792 |
43,0 |
3,0 |
77,5 |
4 171 |
47,3 |
Písek |
25 979 |
11 701 |
45,0 |
24 100 |
10 818 |
44,9 |
8,1 |
79,3 |
8 763 |
36,4 |
Prachatice |
17 291 |
7 665 |
44,3 |
16 273 |
7 248 |
44,5 |
5,4 |
77,3 |
7 361 |
45,2 |
Soběslav |
10 949 |
4 782 |
43,7 |
10 258 |
4 431 |
43,2 |
3,4 |
77,5 |
5 343 |
52,1 |
Strakonice |
22 831 |
10 275 |
45,0 |
21 255 |
9 431 |
44,4 |
7,1 |
77,8 |
9 139 |
43,0 |
Tábor |
41 206 |
18 382 |
44,6 |
38 765 |
17 140 |
44,2 |
12,9 |
79,1 |
18 285 |
47,2 |
Trhové Sviny |
8 639 |
3 726 |
43,1 |
8 138 |
3 504 |
43,1 |
2,7 |
77,3 |
4 716 |
58,0 |
Třeboň |
12 716 |
5 669 |
44,6 |
12 037 |
5 341 |
44,4 |
4,0 |
78,3 |
5 031 |
41,8 |
Týn nad Vltavou |
6 839 |
2 988 |
43,7 |
6 452 |
2 782 |
43,1 |
2,1 |
79,6 |
3 272 |
50,7 |
Vimperk |
8 728 |
3 835 |
43,9 |
8 196 |
3 575 |
43,6 |
2,7 |
75,6 |
3 705 |
45,2 |
Vodňany |
5 478 |
2 389 |
43,6 |
5 084 |
2 177 |
42,8 |
1,7 |
77,4 |
2 445 |
48,1 |
Celkem |
320 546 |
143 064 |
44,6 |
300 237 |
133 223 |
44,4 |
100,0 |
78,5 |
127 992 |
42,6 |
Tab. 7 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo 2001 podle hlavních odvětví a podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností v roce 2001
Správní obvod obce s rozšířenou působností |
Počet ekonomicky aktivních obyvatel v odvětví |
|||||||||
zemědělství, |
průmysl |
stavebnictví |
ostatní |
nezjištěné |
zemědělství, |
průmysl |
stavebnictví |
ostatní |
nezjištěné |
|
absolutní data |
skladba v % |
|||||||||
Blatná |
872 |
2 667 |
505 |
2 510 |
308 |
12,7 |
38,9 |
7,4 |
36,6 |
4,5 |
České Budějovice |
2 953 |
18 751 |
8 010 |
43 966 |
3 615 |
3,8 |
24,3 |
10,4 |
56,9 |
4,7 |
Český Krumlov |
1 569 |
6 654 |
2 234 |
9 994 |
1 354 |
7,2 |
30,5 |
10,2 |
45,8 |
6,2 |
Dačice |
1 290 |
3 836 |
812 |
3 558 |
537 |
12,9 |
38,2 |
8,1 |
35,5 |
5,4 |
Jindřichův Hradec |
2 475 |
7 152 |
2 710 |
10 686 |
1 020 |
10,3 |
29,7 |
11,3 |
44,4 |
4,2 |
Kaplice |
726 |
4 000 |
879 |
4 060 |
635 |
7,0 |
38,8 |
8,5 |
39,4 |
6,2 |
Milevsko |
1 129 |
3 231 |
969 |
3 802 |
421 |
11,8 |
33,8 |
10,1 |
39,8 |
4,4 |
Písek |
2 132 |
7 239 |
2 230 |
13 023 |
1 355 |
8,2 |
27,9 |
8,6 |
50,1 |
5,2 |
Prachatice |
1 672 |
5 512 |
1 667 |
7 602 |
838 |
9,7 |
31,9 |
9,6 |
44,0 |
4,8 |
Soběslav |
838 |
3 480 |
1 374 |
4 620 |
637 |
7,7 |
31,8 |
12,5 |
42,2 |
5,8 |
Strakonice |
1 648 |
7 504 |
2 010 |
10 561 |
1 108 |
7,2 |
32,9 |
8,8 |
46,3 |
4,9 |
Tábor |
2 952 |
12 035 |
3 857 |
19 520 |
2 842 |
7,2 |
29,2 |
9,4 |
47,4 |
6,9 |
Trhové Sviny |
1 007 |
2 714 |
1 060 |
3 423 |
435 |
11,7 |
31,4 |
12,3 |
39,6 |
5,0 |
Třeboň |
1 239 |
4 228 |
1 109 |
5 454 |
686 |
9,7 |
33,2 |
8,7 |
42,9 |
5,4 |
Týn nad Vltavou |
676 |
2 213 |
918 |
2 684 |
348 |
9,9 |
32,4 |
13,4 |
39,2 |
5,1 |
Vimperk |
748 |
2 805 |
755 |
3 943 |
477 |
8,6 |
32,1 |
8,7 |
45,2 |
5,5 |
Vodňany |
696 |
1 704 |
506 |
2 269 |
303 |
12,7 |
31,1 |
9,2 |
41,4 |
5,5 |
Celkem |
24 622 |
95 725 |
31 605 |
151 675 |
16 919 |
7,7 |
29,9 |
9,9 |
47,3 |
5,3 |
Tab. 8 Pohyb obyvatelstva 1991-2002 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností
Správní obvod obce s rozšířenou působností |
Počet obyvatel k 1.1.1991 |
Naro- zení |
Zemřelí |
Přiro-zený přírůstek (úbytek) |
Přistě- hovalí |
Vystě- hovalí |
Mig- rační saldo |
Pří- růstek (úbytek) celkem |
Počet obyvatel k 31.12.2002 |
Admin. změny a opravy ČSÚ |
Naro- zení |
Zem- řelí |
Přiro-zený přírůstek (úbytek) |
Přistě- hovalí |
Vystě- hovalí |
Mig- rační saldo |
Pří- růstek (úbytek) celkem |
|||
absolutně |
na 1 000 obyvatel středního stavu (průměrně) ročně |
|||||||||||||||||||
Blatná |
14 319 |
1 517 |
2 081 |
-564 |
3 245 |
3 370 |
-125 |
-689 |
13 641 |
11 |
9,02 |
12,37 |
-3,35 |
19,30 |
20,04 |
-0,74 |
-4,10 |
|||
České Budějovice |
143 959 |
17 004 |
17 298 |
-294 |
37 361 |
33 061 |
4 300 |
4 006 |
147 798 |
-167 |
9,63 |
9,80 |
-0,17 |
21,16 |
18,73 |
2,44 |
2,27 |
|||
Český Krumlov |
39 433 |
5 472 |
4 475 |
997 |
12 332 |
12 028 |
304 |
1 301 |
40 793 |
59 |
11,32 |
9,25 |
2,06 |
25,50 |
24,87 |
0,63 |
2,69 |
|||
Dačice |
20 698 |
2 596 |
2 941 |
-345 |
5 468 |
5 479 |
-11 |
-356 |
20 224 |
-118 |
10,51 |
11,91 |
-1,40 |
22,14 |
22,19 |
-0,04 |
-1,44 |
|||
Jindřichův Hradec |
46 541 |
5 986 |
5 845 |
141 |
13 459 |
12 639 |
820 |
961 |
47 252 |
-250 |
10,55 |
10,30 |
0,25 |
23,73 |
22,28 |
1,45 |
1,69 |
|||
Kaplice |
17 921 |
2 446 |
1 760 |
686 |
6 716 |
6 418 |
298 |
984 |
19 024 |
119 |
11,05 |
7,95 |
3,10 |
30,34 |
29,00 |
1,35 |
4,45 |
|||
Milevsko |
20 090 |
2 180 |
2 592 |
-412 |
3 523 |
4 248 |
-725 |
-1 137 |
19 146 |
193 |
9,35 |
11,12 |
-1,77 |
15,11 |
18,22 |
-3,11 |
-4,88 |
|||
Písek |
51 683 |
6 026 |
7 382 |
-1 356 |
11 819 |
11 211 |
608 |
-748 |
51 025 |
90 |
9,81 |
12,02 |
-2,21 |
19,24 |
18,25 |
0,99 |
-1,22 |
|||
Prachatice |
33 380 |
4 366 |
3 904 |
462 |
9 314 |
9 515 |
-201 |
261 |
33 715 |
74 |
10,83 |
9,69 |
1,15 |
23,11 |
23,61 |
-0,50 |
0,65 |
|||
Soběslav |
22 108 |
2 548 |
3 326 |
-778 |
6 014 |
5 375 |
639 |
-139 |
22 025 |
56 |
9,66 |
12,60 |
-2,95 |
22,79 |
20,37 |
2,42 |
-0,53 |
|||
Strakonice |
46 772 |
5 215 |
6 462 |
-1 247 |
10 552 |
11 003 |
-451 |
-1 698 |
44 845 |
-229 |
9,48 |
11,75 |
-2,27 |
19,18 |
20,00 |
-0,82 |
-3,09 |
|||
Tábor |
81 852 |
9 227 |
10 451 |
-1 224 |
21 039 |
20 840 |
199 |
-1 025 |
80 504 |
-323 |
9,45 |
10,70 |
-1,25 |
21,54 |
21,34 |
0,20 |
-1,05 |
|||
Trhové Sviny |
16 888 |
2 012 |
2 484 |
-472 |
5 289 |
4 327 |
962 |
490 |
17 342 |
-36 |
9,89 |
12,20 |
-2,32 |
25,99 |
21,26 |
4,73 |
2,41 |
|||
Třeboň |
25 797 |
3 043 |
3 502 |
-459 |
6 948 |
6 767 |
181 |
-278 |
25 370 |
-149 |
9,87 |
11,36 |
-1,49 |
22,53 |
21,95 |
0,59 |
-0,90 |
|||
Týn nad Vltavou |
12 613 |
1 863 |
1 641 |
222 |
4 937 |
4 039 |
898 |
1 120 |
13 688 |
-45 |
11,59 |
10,21 |
1,38 |
30,72 |
25,13 |
5,59 |
6,97 |
|||
Vimperk |
17 602 |
2 247 |
2 501 |
-254 |
5 629 |
5 226 |
403 |
149 |
17 695 |
-56 |
10,51 |
11,70 |
-1,19 |
26,33 |
24,45 |
1,89 |
0,70 |
|||
Vodňany |
10 955 |
1 340 |
1 703 |
-363 |
3 096 |
2 868 |
228 |
-135 |
11 010 |
190 |
10,31 |
13,11 |
-2,79 |
23,83 |
22,07 |
1,75 |
-1,04 |
|||
Celkem |
622 611 |
75 088 |
80 348 |
-5 260 |
166 741 |
158 414 |
8 327 |
3 067 |
625 097 |
-581 |
10,00 |
10,70 |
-0,70 |
22,20 |
21,09 |
1,11 |
0,41 |
Tab. 9 Pohyb obyvatelstva 1991-2002 podle velikostních skupin obcí k 1. 1. 2003
Velikostní skupina obcí podle počtu obyvatel |
Počet obyvatel k 1.1.1991 |
Naro- zení |
Zemřelí |
Přirozený přírůstek (úbytek) |
Přistě- hovalí |
Vystě- hovalí |
Mig- rační saldo |
Pří- růstek (úbytek) celkem |
Počet obyvatel k 31.12.2002 |
Admin. změny a opravy ČSÚ |
Naro- zení |
Zem- řelí |
Přirozený přírůstek (úbytek) |
Přistě- hovalí |
Vystě- hovalí |
Mig- rační saldo |
Pří- růstek (úbytek) celkem |
absolutně |
na 1 000 obyvatel středního stavu (průměrně) ročně |
||||||||||||||||
Do 2 000 |
204 860 |
24 514 |
32 368 |
-7 854 |
67 686 |
62 138 |
5 548 |
-2 306 |
207 365 |
4 811 |
10,03 |
13,25 |
-3,21 |
27,70 |
25,43 |
2,27 |
-0,94 |
2 000- 4 999 |
91 788 |
11 409 |
12 647 |
-1 238 |
27 592 |
24 275 |
3 317 |
2 079 |
92 650 |
-1 217 |
10,33 |
11,45 |
-1,12 |
24,99 |
21,99 |
3,00 |
1,88 |
5 000- 9 999 |
90 830 |
11 010 |
10 096 |
914 |
22 607 |
21 977 |
630 |
1 544 |
90 475 |
-1 899 |
10,06 |
9,23 |
0,84 |
20,66 |
20,09 |
0,58 |
1,41 |
10 000 a více |
235 133 |
28 155 |
25 237 |
2 918 |
48 856 |
50 024 |
-1 168 |
1 750 |
234 607 |
-2 276 |
9,82 |
8,80 |
1,02 |
17,03 |
17,44 |
-0,41 |
0,61 |
Celkem |
622 611 |
75 088 |
80 348 |
-5 260 |
166 741 |
158 414 |
8 327 |
3 067 |
625 097 |
-581 |
10,00 |
10,70 |
-0,70 |
22,20 |
21,09 |
1,11 |
0,41 |
Tab. 10 Domovní fond v roce 1991 a 2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností
Správní obvod obce |
Úhrn trvale obydlených domů |
Počet trvale obydlených rodinných domů |
Podíl rodinných domů |
Počet neobydlených domů |
Přírůstek (úbytek) neobydlených domů |
|||||||
1991 |
2001 |
1991 |
2001 |
1991 |
2001 |
absolutně |
v % z úhrnu domů |
abso-lutně |
v % stavu roku 1991 |
|||
1991 |
2001 |
1991 |
2001 |
|||||||||
Blatná |
3 268 |
3 123 |
2 949 |
2 851 |
90,2 |
91,3 |
1011 |
1466 |
23,6 |
31,9 |
455 |
45,0 |
České Budějovice |
20 679 |
22 045 |
17 128 |
18 952 |
82,8 |
86,0 |
3039 |
4026 |
12,8 |
15,4 |
987 |
32,5 |
Český Krumlov |
6 168 |
6 548 |
5 020 |
5 432 |
81,4 |
83,0 |
938 |
1403 |
13,2 |
17,6 |
465 |
49,6 |
Dačice |
4 530 |
4 522 |
4 095 |
4 200 |
90,4 |
92,9 |
1080 |
1364 |
19,3 |
23,2 |
284 |
26,3 |
Jindřichův Hradec |
8 832 |
8 991 |
7 735 |
8 061 |
87,6 |
89,7 |
2721 |
3462 |
23,6 |
27,8 |
741 |
27,2 |
Kaplice |
2 770 |
3 031 |
2 308 |
2 549 |
83,3 |
84,1 |
574 |
710 |
17,2 |
19,0 |
136 |
23,7 |
Milevsko |
4 168 |
3 997 |
3 778 |
3 657 |
90,6 |
91,5 |
817 |
1855 |
16,4 |
31,7 |
1038 |
127,1 |
Písek |
9 257 |
8 946 |
7 860 |
7 680 |
84,9 |
85,8 |
1829 |
3669 |
16,5 |
29,1 |
1840 |
100,6 |
Prachatice |
5 539 |
5 822 |
4 547 |
4 921 |
82,1 |
84,5 |
1489 |
2365 |
21,2 |
28,9 |
876 |
58,8 |
Soběslav |
4 778 |
4 807 |
4 354 |
4 427 |
91,1 |
92,1 |
1197 |
1401 |
20,0 |
22,6 |
204 |
17,0 |
Strakonice |
8 149 |
7 970 |
7 165 |
7 039 |
87,9 |
88,3 |
1882 |
2739 |
18,8 |
25,6 |
857 |
45,5 |
Tábor |
14 247 |
14 084 |
12 588 |
12 531 |
88,4 |
89,0 |
3544 |
4512 |
19,9 |
24,3 |
968 |
27,3 |
Trhové Sviny |
3 823 |
3 913 |
3 489 |
3 613 |
91,3 |
92,3 |
1012 |
1775 |
20,9 |
31,2 |
763 |
75,4 |
Třeboň |
5 372 |
5 323 |
4 672 |
4 758 |
87,0 |
89,4 |
1459 |
1904 |
21,4 |
26,3 |
445 |
30,5 |
Týn nad Vltavou |
2 817 |
2 763 |
2 564 |
2 520 |
91,0 |
91,2 |
815 |
1118 |
22,4 |
28,8 |
303 |
37,2 |
Vimperk |
3 086 |
3 130 |
2 590 |
2 662 |
83,9 |
85,0 |
1097 |
1621 |
26,2 |
34,1 |
524 |
47,8 |
Vodňany |
2 561 |
2 529 |
2 300 |
2 295 |
89,8 |
90,7 |
753 |
1036 |
22,7 |
29,1 |
283 |
37,6 |
Celkem |
110 044 |
111 544 |
95 142 |
98 148 |
86,5 |
88,0 |
25257 |
36426 |
18,7 |
24,6 |
11169 |
44,2 |
Tab. 11 Vývoj bytového fondu 1961-2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností
Správní obvod obce s rozšířenou působností |
Počet trvale obydlených bytů |
Přírůstek trvale obydlených bytů |
Počet neobydlených bytů |
Přírůstek |
|||||||||
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
absolutně |
v % vých. stavů |
1991 |
2001 |
|||||
1961-2001 |
1991-2001 |
1961-2001 |
1991-2001 |
abs. |
v % z úhr- |
||||||||
Blatná |
4 443 |
4 622 |
4 926 |
5 042 |
4 988 |
545 |
-54 |
12,3 |
-1,1 |
1 127 |
1 739 |
25,9 |
54,3 |
České Budějovice |
34 545 |
40 078 |
47 474 |
53 074 |
56 304 |
21 759 |
3 230 |
63,0 |
6,1 |
4 832 |
7 122 |
11,2 |
47,4 |
Český Krumlov |
9 261 |
10 416 |
12 624 |
13 578 |
14 734 |
5 473 |
1 156 |
59,1 |
8,5 |
1 665 |
2 410 |
14,1 |
44,7 |
Dačice |
5 579 |
5 803 |
6 384 |
6 575 |
6 789 |
1 210 |
214 |
21,7 |
3,3 |
1 214 |
1 569 |
18,8 |
29,2 |
Jindřichův Hradec |
13 013 |
13 458 |
15 512 |
16 042 |
16 806 |
3 793 |
764 |
29,1 |
4,8 |
3 079 |
4 156 |
19,8 |
35,0 |
Kaplice |
3 866 |
4 328 |
5 140 |
6 091 |
6 671 |
2 805 |
580 |
72,6 |
9,5 |
779 |
1 031 |
13,4 |
32,3 |
Milevsko |
5 509 |
5 985 |
6 830 |
7 140 |
7 229 |
1 720 |
89 |
31,2 |
1,2 |
1 104 |
2 343 |
24,5 |
112,2 |
Písek |
15 535 |
16 217 |
18 723 |
19 241 |
19 684 |
4 149 |
443 |
26,7 |
2,3 |
2 549 |
4 924 |
20,0 |
93,2 |
Prachatice |
8 108 |
8 876 |
10 364 |
11 358 |
12 070 |
3 962 |
712 |
48,9 |
6,3 |
1 827 |
2 920 |
19,5 |
59,8 |
Soběslav |
6 255 |
6 499 |
7 387 |
7 599 |
8 089 |
1 834 |
490 |
29,3 |
6,4 |
1 352 |
1 776 |
18,0 |
31,4 |
Strakonice |
12 462 |
13 606 |
15 540 |
16 643 |
16 807 |
4 345 |
164 |
34,9 |
1,0 |
2 221 |
3 632 |
17,8 |
63,5 |
Tábor |
20 954 |
22 682 |
26 631 |
28 816 |
30 018 |
9 064 |
1 202 |
43,3 |
4,2 |
4 221 |
6 011 |
16,7 |
42,4 |
Trhové Sviny |
5 384 |
5 258 |
5 739 |
5 845 |
6 163 |
779 |
318 |
14,5 |
5,4 |
1 102 |
2 007 |
24,6 |
82,1 |
Třeboň |
7 823 |
8 302 |
8 974 |
9 142 |
9 346 |
1 523 |
204 |
19,5 |
2,2 |
1 754 |
2 434 |
20,7 |
38,8 |
Týn nad Vltavou |
3 900 |
3 817 |
4 134 |
4 450 |
4 971 |
1 071 |
521 |
27,5 |
11,7 |
1 274 |
1 347 |
21,3 |
5,7 |
Vimperk |
5 406 |
5 605 |
6 032 |
6 239 |
6 520 |
1 114 |
281 |
20,6 |
4,5 |
1 260 |
1 923 |
22,8 |
52,6 |
Vodňany |
3 848 |
3 851 |
4 085 |
3 927 |
4 092 |
244 |
165 |
6,3 |
4,2 |
818 |
1 267 |
23,6 |
54,9 |
Celkem |
165 891 |
179 403 |
206 499 |
220 802 |
231 281 |
65 390 |
10 479 |
39,4 |
4,7 |
32 178 |
48 611 |
17,4 |
51,1 |
Tab. 12 Vývoj bytového fondu 1961-2001 podle velikostních skupin obcí k 1. 1. 2003
Velikostní skupina obcí podle počtu obyvatel |
Počet trvale obydlených bytů |
Přírůstek trvale obydlených bytů |
Počet neobydlených bytů |
Přírůstek |
|||||||||
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
absolutně |
v % vých. stavů |
1991 |
2001 |
|||||
1961-2001 |
1991-2001 |
1961-2001 |
1991-2001 |
abs. |
v % z úhr- |
||||||||
Do 2 000 |
75 049 |
73 271 |
74 532 |
71 439 |
73 451 |
-1 598 |
2 012 |
-2,1 |
2,8 |
19 745 |
29 838 |
28,9 |
51,1 |
2 000- 4 999 |
24 131 |
25 263 |
29 565 |
31 190 |
33 033 |
8 902 |
1 843 |
36,9 |
5,9 |
4 543 |
6 541 |
16,5 |
44,0 |
5 000- 9 999 |
19 342 |
22 894 |
28 016 |
31 614 |
33 636 |
14 294 |
2 022 |
73,9 |
6,4 |
3 055 |
4 447 |
11,7 |
45,6 |
10 000 a více |
47 369 |
57 975 |
74 386 |
86 559 |
91 161 |
43 792 |
4 602 |
92,4 |
5,3 |
4 835 |
7 785 |
7,9 |
61,0 |
Celkem |
165 891 |
179 403 |
206 499 |
220 802 |
231 281 |
65 390 |
10 479 |
39,4 |
4,7 |
32 178 |
48 611 |
17,4 |
51,1 |
Tab. 13 Vybavenost obyvatelstva a domácností byty 1961-2001, resp. 1991-2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností
Správní obvod obce |
Počet trvale obydlených bytů |
|||||||||
na 1000 obyvatel |
rozdíl v % |
na 100 domácností |
rozdíl v % 1991-2001 |
|||||||
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
1961-2001 |
1991-2001 |
1991 |
2001 |
||
Blatná |
289,2 |
318,0 |
335,9 |
349,3 |
364,4 |
26,0 |
4,3 |
90,7 |
90,2 |
-0,6 |
České Budějovice |
308,7 |
329,7 |
350,3 |
367,9 |
381,0 |
23,4 |
3,6 |
93,1 |
90,6 |
-2,7 |
Český Krumlov |
268,2 |
294,0 |
321,8 |
343,7 |
362,2 |
35,0 |
5,4 |
93,8 |
89,8 |
-4,3 |
Dačice |
261,2 |
278,3 |
303,6 |
318,2 |
334,3 |
28,0 |
5,1 |
91,1 |
89,2 |
-2,1 |
Jindřichův Hradec |
291,8 |
312,4 |
332,4 |
344,2 |
356,5 |
22,2 |
3,6 |
92,6 |
89,9 |
-2,9 |
Kaplice |
274,5 |
298,2 |
317,9 |
340,6 |
353,2 |
28,7 |
3,7 |
94,2 |
89,1 |
-5,4 |
Milevsko |
272,3 |
292,1 |
329,3 |
355,9 |
375,0 |
37,7 |
5,4 |
92,4 |
91,4 |
-1,1 |
Písek |
299,9 |
318,9 |
352,8 |
372,3 |
385,8 |
28,6 |
3,6 |
93,5 |
90,7 |
-3,0 |
Prachatice |
274,0 |
296,9 |
318,6 |
340,3 |
358,9 |
31,0 |
5,5 |
92,4 |
90,1 |
-2,5 |
Soběslav |
282,7 |
304,0 |
330,4 |
344,1 |
367,3 |
29,9 |
6,7 |
92,0 |
91,2 |
-0,9 |
Strakonice |
287,7 |
314,4 |
340,3 |
357,0 |
371,9 |
29,3 |
4,2 |
92,5 |
90,4 |
-2,3 |
Tábor |
277,9 |
296,7 |
329,5 |
351,9 |
371,7 |
33,8 |
5,6 |
92,3 |
91,1 |
-1,3 |
Trhové Sviny |
291,2 |
308,6 |
339,9 |
346,5 |
360,0 |
23,6 |
3,9 |
93,6 |
91,1 |
-2,7 |
Třeboň |
306,2 |
324,5 |
345,6 |
354,6 |
367,4 |
20,0 |
3,6 |
93,1 |
90,5 |
-2,8 |
Týn nad Vltavou |
274,0 |
294,6 |
328,5 |
352,8 |
365,7 |
33,5 |
3,7 |
92,2 |
90,8 |
-1,5 |
Vimperk |
289,9 |
310,8 |
342,9 |
354,3 |
367,6 |
26,8 |
3,8 |
93,2 |
89,9 |
-3,5 |
Vodňany |
307,6 |
331,9 |
350,2 |
359,3 |
372,6 |
21,1 |
3,7 |
94,0 |
91,9 |
-2,2 |
Celkem |
289,2 |
310,6 |
336,8 |
354,5 |
369,9 |
27,9 |
4,3 |
92,8 |
90,5 |
-2,5 |
Tab. 14 Vybavenost obyvatelstva a domácností byty 1961-2001, resp. 1991-2001 podle velikostních skupin obcí k 1.1.2003
Velikostní skupina obcí podle počtu obyvatel |
Počet trvale obydlených bytů |
|||||||||
na 1000 obyvatel |
rozdíl v % |
na 100 domácností |
rozdíl v % 1991-2001 |
|||||||
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
1961-2001 |
1991-2001 |
1991 |
2001 |
||
Do 2 000 |
274,2 |
299,4 |
330,6 |
345,2 |
356,7 |
30,1 |
3,3 |
91,1 |
89,5 |
-1,8 |
2 000- 4 999 |
293,4 |
308,3 |
332,0 |
343,6 |
357,9 |
22,0 |
4,2 |
92,8 |
90,3 |
-2,7 |
5 000- 9 999 |
294,2 |
311,1 |
331,6 |
352,8 |
371,4 |
26,2 |
5,3 |
93,9 |
91,4 |
-2,7 |
10 000 a více |
311,6 |
327,0 |
347,3 |
367,4 |
385,5 |
23,7 |
4,9 |
93,8 |
91,1 |
-2,9 |
Celkem |
289,2 |
310,6 |
336,8 |
354,5 |
369,9 |
27,9 |
4,3 |
92,8 |
90,5 |
-2,5 |
Tab. 15 Bytová výstavba 1997-2002 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností
Správní obvod obce |
Počet bytů dokončených 1997-2002 |
Intenzita bytové výstavby 1997-2002 (počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel ročně) |
|||||||
celkem1) |
v tom |
% bytů dokončených |
|||||||
v rodin. domech |
v byto-vých |
v ostat- |
v rodin. domech |
v byto-vých |
v ostat- |
||||
Blatná |
175 |
69 |
36 |
70 |
39,4 |
20,6 |
40,0 |
2,11 |
|
České Budějovice |
2113 |
1181 |
767 |
165 |
55,9 |
36,3 |
7,8 |
2,38 |
|
Český Krumlov |
540 |
306 |
187 |
47 |
56,7 |
34,6 |
8,7 |
2,22 |
|
Dačice |
205 |
99 |
88 |
18 |
48,3 |
42,9 |
8,8 |
1,67 |
|
Jindřichův Hradec |
437 |
277 |
134 |
26 |
63,4 |
30,7 |
5,9 |
1,54 |
|
Kaplice |
184 |
145 |
31 |
8 |
78,8 |
16,8 |
4,3 |
1,64 |
|
Milevsko |
300 |
179 |
52 |
69 |
59,7 |
17,3 |
23,0 |
2,60 |
|
Písek |
560 |
175 |
255 |
130 |
31,3 |
45,5 |
23,2 |
1,83 |
|
Prachatice |
687 |
346 |
94 |
247 |
50,4 |
13,7 |
36,0 |
3,41 |
|
Soběslav |
295 |
213 |
77 |
5 |
72,2 |
26,1 |
1,7 |
2,24 |
|
Strakonice |
574 |
280 |
188 |
106 |
48,8 |
32,8 |
18,5 |
2,11 |
|
Tábor |
1421 |
740 |
619 |
62 |
52,1 |
43,6 |
4,4 |
2,92 |
|
Trhové Sviny |
301 |
182 |
76 |
43 |
60,5 |
25,2 |
14,3 |
2,94 |
|
Třeboň |
527 |
257 |
222 |
48 |
48,8 |
42,1 |
9,1 |
3,44 |
|
Týn nad Vltavou |
16 |
10 |
6 |
0 |
62,5 |
37,5 |
0,0 |
0,20 |
|
Vimperk |
241 |
194 |
23 |
24 |
80,5 |
9,5 |
10,0 |
2,26 |
|
Vodňany |
51 |
18 |
33 |
0 |
35,3 |
64,7 |
0,0 |
0,78 |
|
Součet obvodů |
8627 |
4671 |
2888 |
1068 |
54,1 |
33,5 |
12,4 |
2,30 |
|
Kraj celkem |
8933 |
4671 |
2888 |
1374 |
52,3 |
32,3 |
15,4 |
2,38 |
1)
Včetně nástaveb a přístaveb; za kraj celkem za celé období, za jednotlivé obvody pouze v letech 1999 až 2002 též včetně bytů v domech s pečovatelskou službou a v domovech-penziónech, bytů v nebytových objektech a včetně bytů získaných stavebními úpravami nebytových prostorů.2)
Za kraj celkem za celé období, za jednotlivé obvody pouze v letech 1999 až 2002; byty v domech s peč. službouTab. 16 Obce s nejvyšším počtem bytů dokončených v úhrnu let 1997-2002
Obec |
Dokončené byty celkem |
Obec |
Dokončené byty celkem |
||||||
počet |
na 1000 obyv. ročně |
z úhrnu byty |
počet |
na 1000 obyv. ročně |
z úhrnu byty |
||||
abs. |
v % |
abs. |
v % |
||||||
České Budějovice |
1 026 |
1,74 |
262 |
25,5 |
Besednice |
24 |
5,00 |
8 |
33,3 |
Tábor |
553 |
2,51 |
218 |
39,4 |
Husinec |
24 |
3,10 |
24 |
100,0 |
Strakonice |
358 |
2,46 |
111 |
31,0 |
Sepekov |
24 |
2,96 |
23 |
95,8 |
Písek |
312 |
1,74 |
46 |
14,7 |
Slavonice |
24 |
1,47 |
2 |
8,3 |
Prachatice |
301 |
4,24 |
112 |
37,2 |
Dražice |
23 |
5,75 |
23 |
100,0 |
Třeboň |
298 |
5,44 |
105 |
35,2 |
Holubov |
23 |
4,16 |
23 |
100,0 |
Jindřichův Hradec |
235 |
1,71 |
138 |
58,7 |
Klenovice |
23 |
10,24 |
23 |
100,0 |
Sezimovo Ústí |
174 |
3,88 |
39 |
22,4 |
Strmilov |
23 |
2,55 |
10 |
43,5 |
Blatná |
167 |
4,13 |
61 |
36,5 |
Nová Včelnice |
22 |
1,45 |
6 |
27,3 |
Hluboká nad Vltavou |
139 |
5,19 |
85 |
61,2 |
Černá v Pošumaví |
21 |
4,27 |
9 |
42,9 |
Veselí nad Lužnicí |
130 |
3,27 |
65 |
50,0 |
Malšice |
21 |
2,02 |
20 |
95,2 |
Dačice |
126 |
2,62 |
52 |
41,3 |
Rudolfov |
21 |
1,50 |
21 |
100,0 |
Litvínovice |
123 |
19,21 |
123 |
100,0 |
Vyšší Brod |
21 |
1,37 |
17 |
81,0 |
Milevsko |
122 |
2,14 |
58 |
47,5 |
Kardašova Řečice |
20 |
1,64 |
6 |
30,0 |
Borovany (okr. České Budějovice) |
107 |
4,98 |
53 |
49,5 |
Košice |
20 |
4,77 |
20 |
100,0 |
Větřní |
103 |
4,55 |
35 |
34,0 |
Strunkovice nad Blanicí |
20 |
2,79 |
19 |
95,0 |
Dolní Třebonín |
94 |
24,27 |
14 |
14,9 |
Horní Stropnice |
19 |
2,04 |
7 |
36,8 |
Mladá Vožice |
94 |
5,74 |
27 |
28,7 |
Chyšky |
19 |
2,90 |
9 |
47,4 |
Český Krumlov |
92 |
1,06 |
42 |
45,7 |
Čimelice |
18 |
2,98 |
10 |
55,6 |
Volary |
91 |
3,71 |
18 |
19,8 |
Římov |
18 |
4,50 |
14 |
77,8 |
Protivín |
80 |
2,69 |
25 |
31,3 |
Sudoměřice u Bechyně |
18 |
4,80 |
11 |
61,1 |
Planá nad Lužnicí |
79 |
4,38 |
64 |
81,0 |
Hůry |
17 |
7,18 |
17 |
100,0 |
Chýnov |
72 |
5,89 |
35 |
48,6 |
Dubné |
16 |
2,49 |
16 |
100,0 |
Soběslav |
68 |
1,54 |
54 |
79,4 |
Nová Pec |
16 |
4,20 |
6 |
37,5 |
Zliv |
68 |
3,05 |
18 |
26,5 |
Nadějkov |
16 |
3,62 |
9 |
56,3 |
Bechyně |
67 |
1,85 |
33 |
49,3 |
Vlachovo Březí |
16 |
1,62 |
15 |
93,8 |
Netolice |
67 |
4,19 |
18 |
26,9 |
Borek |
15 |
2,25 |
15 |
100,0 |
Lišov |
63 |
2,70 |
61 |
96,8 |
Jílovice |
15 |
2,94 |
9 |
60,0 |
Kaplice |
60 |
1,40 |
47 |
78,3 |
Nová Ves (okr. České Budějovice) |
15 |
5,03 |
14 |
93,3 |
Srubec |
57 |
11,01 |
53 |
93,0 |
Roudné |
15 |
4,66 |
13 |
86,7 |
Trhové Sviny |
57 |
2,04 |
51 |
89,5 |
Hrejkovice |
14 |
5,20 |
14 |
100,0 |
Křemže |
52 |
3,53 |
49 |
94,2 |
Olešník |
14 |
3,29 |
11 |
78,6 |
Stachy |
52 |
7,14 |
34 |
65,4 |
Svatá Maří |
14 |
4,66 |
13 |
92,9 |
Bernartice |
51 |
6,95 |
17 |
33,3 |
Vrábče |
14 |
5,21 |
11 |
78,6 |
Suchdol nad Lužnicí |
51 |
2,35 |
51 |
100,0 |
Lenora |
13 |
2,63 |
11 |
84,6 |
Zdíkov |
50 |
5,18 |
50 |
100,0 |
Kovářov |
13 |
1,48 |
13 |
100,0 |
Nové Hrady |
48 |
3,00 |
8 |
16,7 |
Malonty |
13 |
1,99 |
13 |
100,0 |
Lomnice nad Lužnicí |
47 |
4,97 |
7 |
14,9 |
Bošice |
12 |
6,70 |
12 |
100,0 |
Ledenice |
45 |
3,51 |
42 |
93,3 |
Ločenice |
12 |
3,61 |
12 |
100,0 |
Hlincová Hora |
44 |
47,67 |
44 |
100,0 |
Katovice |
12 |
1,65 |
12 |
100,0 |
Vodňany |
43 |
1,10 |
10 |
23,3 |
Nebahovy |
12 |
4,76 |
11 |
91,7 |
Chotoviny |
41 |
4,45 |
30 |
73,2 |
Plav |
12 |
6,99 |
11 |
91,7 |
Kamenný Újezd |
39 |
3,54 |
39 |
100,0 |
Štěpánovice |
12 |
3,26 |
12 |
100,0 |
Dobrá Voda u Českých Budějovic |
38 |
2,79 |
38 |
100,0 |
Štěkeň |
12 |
2,21 |
3 |
25,0 |
Čkyně |
38 |
4,40 |
30 |
78,9 |
Český Rudolec |
11 |
1,80 |
7 |
63,6 |
České Velenice |
36 |
1,70 |
22 |
61,1 |
Benešov nad Černou |
11 |
1,55 |
9 |
81,8 |
Nová Bystřice |
36 |
1,77 |
21 |
58,3 |
Brloh |
11 |
1,81 |
11 |
100,0 |
Velešín |
35 |
1,46 |
30 |
85,7 |
Jarošov nad Nežárkou |
11 |
1,75 |
10 |
90,9 |
Volyně |
35 |
1,81 |
13 |
37,1 |
Lužnice |
11 |
5,26 |
10 |
90,9 |
Jistebnice |
34 |
2,70 |
31 |
91,2 |
Novosedly nad Nežárkou |
11 |
2,82 |
11 |
100,0 |
Mirotice |
33 |
5,05 |
6 |
18,2 |
Žernovice |
11 |
9,17 |
11 |
100,0 |
Malenice |
33 |
10,02 |
32 |
97,0 |
Jivno |
11 |
11,09 |
11 |
100,0 |
Dříteň |
32 |
4,21 |
8 |
25,0 |
Slavče |
11 |
3,60 |
11 |
100,0 |
Horní Planá |
30 |
2,14 |
28 |
93,3 |
Týn nad Vltavou |
11 |
0,22 |
5 |
45,5 |
Vacov |
30 |
3,70 |
15 |
50,0 |
Čestice |
10 |
1,72 |
10 |
100,0 |
Frymburk |
28 |
3,54 |
21 |
75,0 |
Borotín |
10 |
3,25 |
10 |
100,0 |
Chlum u Třeboně |
27 |
1,94 |
15 |
55,6 |
Kunžak |
10 |
1,13 |
9 |
90,0 |
Lhenice |
27 |
2,55 |
26 |
96,3 |
Mirovice |
10 |
0,99 |
8 |
80,0 |
Hrdějovice |
26 |
3,08 |
26 |
100,0 |
Omlenice |
10 |
4,27 |
10 |
100,0 |
Opařany |
26 |
3,10 |
14 |
53,8 |
Pištín |
10 |
3,63 |
8 |
80,0 |
Staré Hodějovice |
26 |
5,66 |
26 |
100,0 |
Vitějovice |
10 |
3,84 |
7 |
70,0 |
Včelná |
25 |
2,86 |
23 |
92,0 |
|
|
|
|
|