VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 14
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

informace

Ing. Jiří Zukal,
Brusel

Podnikání v Evropě

Na podzim loňského roku byla v Londýně publikována studie “Srovnání evropských velkoměst”, která se vydává každoročně již od roku 1990. Prezentuje ji společnost Cushman&Wakefield, Healey&Baker, která patří k největším světovým poradenským společnostem v oblasti podnikání s nemovitostmi. Průzkumu, který je respektován pro kvalitní metody (dlouhodobé šetření, velký zkoumaný soubor měst, stabilita otázek), se každoročně účastní kolem 500 hodnotitelů vybraných z 15 tisíc největších evropských firem v oblasti obchodu, průmyslu a služeb.

První část dotazů se týkala faktorů, které rozhodují při volbě podnikání v evropských velkoměstech. Na prvním místě se umístil jako rozhodující “snadný přístup na trh a dosažitelnost partnerů a zákazníků” (58%), na druhém místě respondenti nejvíce uváděli dostupnost kvalifikované pracovní síly (57%). V odpovědích bylo výrazně poukázáno také na vhodné vnitrostátní a mezinárodní dopravní spojení (56%), úroveň telekomunikačního systému (49%) a náklady na místní pracovní síly (35%). Po třinácté za sebou zvítězil Londýn před Paříží a Frankfurtem. Z měst bývalého východního bloku se tradičně nejlépe umístila Praha (16.-17. místo spolu s Dűsseldorfem), poslední místo mezi třiceti evropskými velkoměsty připadlo Aténám, přičemž řecká metropole v prvním roce průzkumu (1990) obsadila 22. místo. Jedna z otázek průzkumu se týkala faktorů, které ovlivní podnikání v Evropě v budoucích deseti letech. Podle očekávání uvedlo nejvíce respondentů (29%) rozšíření Evropské unie, za druhý nejvýznamnější faktor považují zástupci největších evropských společností pronikání americké ekonomiky na evropský trh, narůstající konkurenci asijských zemí a také možnost výskytu válečného konfliktu nebo světový terorismus. Ve více než desetině odpovědí bylo uvedeno také další posílení významu internetu. Stejně jako v předchozích letech zůstává finančním centrem Evropy Londýn. Jeho vedoucí postavení na evropském finančním trhu předpokládá v budoucích pěti letech 57 % dotázaných, kdežto ve vedoucí pozici Frankfurtu věří každý pátý z respondentů (20%). Postavení Londýna jako současné i budoucí evropské “finanční jedničky” neohrožuje ani neúčast Velké Británie v Evropské měnové unii. Každoročně jsou v rámci průzkumu kladeny otázky o současném zastoupení společností v jednotlivých evropských velkoměstech a jejich plánech v tomto směru do budoucna. Zastoupení jednotlivých společností je velmi různorodé, přičemž jedině Paříž a Londýn se mohou pochlubit, že jsou v nich zastoupeny více než dvě z pěti dotázaných firem. Na třetím místě se umístil Madrid (34%) před Milánem a Barcelonou (31%). Praze, se zastoupením 19% dotazovaných společností, patří třináctá příčka. Pokud by se naplnily záměry o zastoupení společností v budoucích pěti letech, potom by v Praze měla mít zastoupení již takřka čtvrtina z dotazovaných firem (24%) a Praha by se tak v žebříčku posula na deváté místo. Na vedoucích místech by však v dohledných pěti letech nemělo dojít k výraznějším změnám. Největší posun by měla zaznamenat Varšava, kde by mělo mít v budoucnu zastoupení 28% společností, a Moskva, kde hodlá zřídit svoje pobočky 26% respondentů.

Mezi faktory, které ovlivňují rozmístění společností v zahraničí, byla velice často uváděna dostupnost kvalifikované pracovní síly. V tomto směru se pořadí na prvních třech místech proti roku 2002 nezměnilo a zvítězil Londýn před Paříží a Frankfurtem. Na opačném konci skončily Vídeň, Varšava a Curych. Praha obsadila 21. místo, čímž si polepšila o jeden stupínek proti loňskému žebříčku. I tak Praha dosáhla nejlepšího umístění mezi velkoměsty bývalého východního bloku, na kterých se podepsal především fakt, že stále přetrvává nedostatečné jazykové vybavení potenciálních pracovníků. V rámci dotazů se respondenti též vyjadřovali k životnímu stylu v evropských velkoměstech a k životní úrovni zaměstnanců. V tomto směru nedošlo v žebříčku na prvních dvou místech k žádným změnám; vedoucí postavení obhájila Barcelona před Paříží. Na třetí příčku se však propracovala Ženeva před Madridem a Mnichovem. Praha skončila na 22. místě, čímž zopakovala svoji pozici z loňského roku.

O vedoucí pozice v úrovni životního prostředí se tradičně podělily skandinávské metropole a švýcarská velkoměsta. První místo obsadilo Oslo před Stockholmem, Curychem, Helsinkami, Ženevou a Kodaní. Praha zaujala v tomto hodnocení 22. místo, což je zlepšení o čtyři příčky proti loňskému roku. Největší obavy projevili respondenti ze znečištění životního prostředí v Moskvě, Aténách, Miláně a Varšavě.

I když daný průzkum nemůže být v žádném případě vyčerpávající, jeho výsledky, které se v průběhu času mění pouze mírně, jasně naznačují, která evropská města jsou z hlediska podnikání atraktivní. Rostoucí zastoupení zahraničních firem v Praze svědčí o tom, že česká metropole je přitažlivá nejen svými historickými památkami a architektonickou výjimečností, ale také z hlediska možností pro podnikání. Po vstupu České republiky do Evropské unie by se Praha v žebříčku evropských velkoměst z hlediska vhodnosti pro podnikání měla výrazně posunout směrem nahoru. Relativní ekonomická stabilita a prognózy dlouhodobého hospodářského růstu mohou přispět k tomu, že se ČR a její hlavní město Praha dostanou v brzké době na žebříčcích evropského podnikání na místa, která jim právem náleží.



Copyright © 2004 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |