VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 14
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

příloha

Jihočeský kraj

II obyvatelstvo, byty a bydlení

Dnešní Jihočeský kraj vznikl k 1. lednu 2000 podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků jako Budějovický kraj ze sedmi tehdejších okresů: České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. Podle zákona č. 176/2001 Sb. byly některé nové kraje přejmenovány; Budějovický kraj byl přejmenován na Jihočeský kraj. Podle usnesení vlády č. 707/1998 bylo pro statistické účely a pro mezinárodní srovnání v rámci Evropské unie vytvořeno ze čtrnácti krajů na úrovni NUTS 3 (podle Nomeclature des Unités Territoriales Statistiques) osm oblastí, kdy nynější Jihočeský kraj byl spojen s Plzeňským krajem do územní jednotky NUTS 2 s názvem Jihozápad.

Při reformě územní a správní správy podle zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s rozšířenou působností, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně kompetencí v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, došlo od 1. ledna 2003 na území Jihočeského kraje ke změně územně administrativního členění na sedmnáct správních obvodů s vymezením obcí s rozšířenou působností, kterými se staly Blatná, České Budějovice, Český Krumlov, Dačice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Milevsko, Písek, Prachatice, Soběslav, Strakonice, Tábor, Trhové Sviny, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vimperk a Vodňany.

Jihočeský kraj je svou rozlohou 10 056,7 km2 po Středočeském kraji druhým největším krajem České republiky, z níž zaujímá 12,8 % území. Počtem 625 267 bydlících obyvatel při Sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001 představuje 6,1 % obyvatelstva státu a populačně je sedmým krajem České republiky. Hustotou zalidnění 62 obyvatel na 1 km2 je však nejřidčeji osídleným krajem země.

Příspěvek je věnován demografickým, sídelním a bytovým poměrům kraje podle nových správních obvodů na základě výsledků populačního cenzu v roce 2001 a všech nejnovějších statistických dat z uvedených oblastí, jejichž současná a retrospektivní data obsahuje v časové řadě graf 1.

Území a obyvatelstvo

Území Jihočeského kraje tvoří nepravidelný pětiúhelník, jehož geografické hranice určuje na severu Středočeská pahorkatina, na jihu Šumava a Novohradské hory; střední osu představuje Českobudějovická pánev. Vodní mapu reprezentují jednak řeky, z nichž hlavní je Vltava, dále Lužnice, Nežárka a Otava, všechny s přítoky, ale také vodní nádrže (Lipenské jezero, Orlická vodní nádrž) a zejména síť rybníků, nejrozsáhlejší na území České republiky.

Výškové poměry kraje jsou poměrně značně variabilní od nížinných až k výškám předhůří, jak vyplývá z nadmořských výšek obcí s rozšířenou působností: Týn nad Vltavou (362 m), České Budějovice (382 m), Strakonice (393 m) a Písek a Vodňany (398 m) na jedné straně, a Kaplice (537 m), Prachatice (561 m), Dačice (577 m) a Vimperk (694 m) na druhé straně.

Jižní Čechy patřily k územím, o jejichž osídlení jsou první písemně doložené zmínky již od dvanáctého století. Dokládá to následující výčet těchto prvních historických zmínek: Milevsko (1183), Dačice (1194), Jindřichův Hradec (1220), Týn nad Vltavou (1229), Strakonice (1233), Blatná (1235), Třeboň (1240), České Budějovice (1251), Český Krumlov (1253), Písek a Kaplice (1254), Trhové Sviny (1260), Vimperk (1264), Tábor (1268), Prachatice (13. stol.) a Vodňany (1327).

Úhrnný počet 625 267 obyvatel Jihočeského kraje vyplynul z 622 488 obyvatel s trvalým pobytem v České republice a 2 779 (0,4 %) cizích státních příslušníků s pobytem delším než 90 dnů. Obyvatelstvo kraje žilo v den sčítání ve 231 281 bytových domácnostech s průměrným počtem 2,68 členů. Počet hospodařících domácností byl 250 086 o průměrném počtu 2,48 členů. Počet cenzových domácností byl 253 805 a měly v průměru 2,45 členů. Všechny tyto typy domácností byly větší než v celostátním měřítku, protože bytové domácnosti měly v České republice 2,64 členů, hospodařící domácnosti 2,42 členů a cenzové domácnosti 2,40 členů. Také struktura cenzových domácností se lišila od celostátní, jak vyplývá z toho, že podíl úplných rodin na úhrnu cenzových domácností byl v kraji 57,2 % proti 54,6 % v ČR, podíl neúplných rodin byl 12,6 % proti 13,5 % v České republice, podíl domácností jednotlivců byl 28,7 % proti 29,9 % v České republice a podíl nerodinných domácností byl 1,6 % proti 2,0 % v úhrnu České republiky.

Průměrná rozloha správního obvodu v Jihočeském kraji je 591,2 km2, což je výrazně více než mají průměrné správní obvody v České republice (382,8 km2). Průměrný počet 36 780 obyvatel připadající na jeden obvod je rovněž nižší než v úhrnu ČR, kde je 49 660. Jinak je tomu však u obcí. V Jihočeském kraji mají průměrnou rozlohu 16,1 km2 proti 12,6 km2 v republikovém průměru. Ovšem průměrný počet obyvatelstva v obci (1 004) je značně nižší než v úhrnu celého státu (1 636 obyvatel) - (Tab. 1). Rozlohou je největší správní obvod Český Krumlov (1 137,3 km2), za ním je to obvod Tábor (1 002,2 km2) a třetí je obvod Jindřichův Hradec (933,2 km2). Nejmenší obvod Vodňany má pouze 179,2 km2, reprezentovaný 17 obcemi. Druhý je obvod Týn nad Vltavou (262,4 km2) se 14 obcemi. Obvod Blatná měří 278,8 km2 a má 25 obcí.

Počtem obyvatelstva je nejlidnatější správní obvod České Budějovice, jehož 147 795 bydlících obyvatel představuje 23,6 % obyvatelstva kraje, a díky krajskému městu vykazuje i největší průměrný počet obyvatel připadajících na jednu obec (1 871). Obvod Tábor má 80 753 obyvatel čili 12,9 % obyvatelstva kraje. Na třetím místě je obvod Písek s 51 025 obyvateli tedy 8,2 % obyvatelstva kraje. Obvod Vodňany, i když sdružuje 17 obcí, je demograficky nejmenším obvodem kraje (10 891 obyvatel). Obvod Blatná má svými 26 obcemi demografické zastoupení jen 13 688 obyvateli a třetím nejméně lidnatým obvodem jsou Trhové Sviny (17 736 obyvatel v 16 obcích obvodu). Průměrné rozlohy obcí se pohybují od 8,32 km2 v obvodu Strakonice až k 36,5 km2 v obvodu Český Krumlov. Průměrný počet bydlících obyvatel připadajících na jednu obec v kraji je 1 004 s tím, že nejvyšší počet obyvatelstva mají v průměru obce v obvodu České Budějovice (1 871), druhý nejvyšší počet (1 312) je v obvodu Český Krumlov a třetí v obvodu Kaplice (1 259). Nejméně lidnaté jsou obce blatenského správního obvodu (526 obyvatel), po něm následují obce obvodu Vodňany (646 obyvatel) a na třetím místě obce obvodu Strakonice (655 obyvatel).

Vývoj obyvatelstva 1961-2001

Vývoj obyvatelstva Jihočeského kraje se lišil od celostátního vývoje během celého období 1961-2001. V období demografické deprese 1961-1970 se počet obyvatelstva kraje zvýšil jen o 0,7 % proti celostátnímu přírůstku 2,5 %. Období natalitní renesance 1970-1980 však pro kraj znamenalo přírůstek 6,2 % obyvatelstva proti 4,9 % v úhrnu České republiky. Ale i v období začínajícího demografického propadu České republiky 1980-1991 s přírůstkem pouhých 0,1 % bydlících obyvatel byl vývoj v kraji příznivější a znamenal zvýšení počtu o 1,6 % obyvatel. Podobně i v posledním intercenzálním období, kdy počet obyvatelstva státu klesl o 0,7 %, v Jihočeském kraji byla populační bilance kraje aktivní přírůstkem 0,4 % obyvatel. Čtyřicetiletá bilance 1961-2001 tak byla pro kraj aktivní ve výši +9,0 % počátečního stavu proti celostátnímu přírůstku +6,9 % obyvatelstva.

V letech 1961-2001 se relativně nejvíce zvýšil počet bydlícího obyvatelstva ve správním obvodu Kaplice (+34,1 %), dále v obvodu České Budějovice (+32,1 %) a v obvodu Prachatice (+13,7 %). Zvýšení v prvých dvou obvodech bylo politicky velmi významné jako doklad vitality pohraničních obvodů. Ze 17 správních obvodů se v tomto období počet obyvatelstva zvýšil v 7 obvodech a v 10 se snížil. Nejvyšší relativní úbytky byly zaznamenány v obvodech Vodňany (-12,2 %), Blatná (-10,9 %) a Trhové Sviny (-7,4 %). V období 1991-2001 došlo ke zvýšení počtu obyvatelstva v 9 správních obvodech proti 8 obvodům úbytkovým. Nejvyšší relativní přírůstky zaznamenaly obvody Týn nad Vltavou (+7,8 %), Kaplice (+5,6 %) a Český Krumlov (+3,0 %). Nejvyšší relativní úbytky byly zjištěny v obvodech Blatná (-5,2 %), Milevsko (-3,9 %) a Strakonice (-3,0 %) - (Tab. 2).

Rozmístění obyvatelstva 1961-2001

Z 623 obcí Jihočeského kraje bylo (při sčítání 2001) 574 venkovských obcí s méně než 2 tis. obyvateli, 30 obcí s 2-5 tis. obyvateli, 12 obcí s 5-10 tis. obyvateli a 7 obcí s 10 tis. a více obyvateli. Na základě těchto čtyř velikostních skupin obcí je hodnoceno rozmístění obyvatelstva kraje a srovnání s jeho celostátním rozložením (Tab. 3).

V roce 1961 mělo v úhrnu venkovských obcí do 2 tis. obyvatel v jejich dnešním územním rozložení 47,7 % obyvatelstva kraje. V obcích s 2-5 tis. obyvateli bydlelo 14,3 % obyvatelstva kraje, v obcích s 5-10 tis. obyvateli mělo bydliště 11,5 % obyvatelstva kraje, a ve městech s 10 tis. a více obyvateli bydlelo 26,5 % krajské populace.

Do okamžiku sčítání 2001 se počet obyvatelstva úhrnu venkovských obcí snížil o 24,8 %. Ubývání venkovského obyvatelstva provázelo všechna sčítání 1961 až 2001. V malých venkovských městech byla celková bilance aktivní přírůstkem 12,2 % bydlícího obyvatelstva, kterého kromě prvého intercenzálního období přibývalo při všech dalších sčítáních, nejvíce v letech demografické renesance 1970-1980. Obyvatelstvo větších venkovských měst rostlo mezi všemi sčítáními lidu a celkový přírůstek byl 37,7 % původního obyvatelstva. Ještě rychlejším tempem rostl počet obyvatelstva měst s 10 tis. a více obyvateli, takže jejich čtyřicetiletá bilance znamenala přírůstek 55,6 % obyvatel těchto měst v jejich dnešním územně administrativním uspořádání.

Rozmístění bydlícího obyvatelstva do čtyř velikostních skupin obcí v roce 2001 má v Jihočeském kraji ve srovnání s celostátním rozložením tuto podobu: v úhrnu venkovských obcí bydlí v kraji 32,9 % obyvatel proti 26,0 % v České republice. V obcích s 2-5 tis. obyvateli má v kraji trvalý pobyt 14,8 % obyvatel, v České republice 11,0 %. V obcích s 5-10 tis. obyvateli má v kraji bydliště 14,5 % obyvatel proti 8,8 % v ČR, ve městech s 10 tis. a více obyvateli bydlí v kraji 37,8 % a v České republice 54,2 % obyvatel. V Jihočeském kraji tedy výrazně převažují nad celostátním průměrem obyvatelé malých a větších venkovských měst, a také podíl ryze venkovských obyvatel má převahu, ale proti tomu značně zaostává urbanizace kraje.

Jmenný seznam obcí s 5-10 tis. obyvateli s počtem jejich bydlícího obyvatelstva podle sčítání 2001 má tuto podobu: Bechyně (5 931), Vodňany (6 581), Veselí nad Lužnicí (6 641), Blatná (6 644), Kaplice (7 125), Soběslav (7 290), Sezimovo Ústí (7 495), Dačice (7 937), Týn nad Vltavou (8 143), Vimperk (8 291), Třeboň (9 016) a Milevsko (9 486). Města s 10 tis. a více obyvateli měla podle sčítání 2001 tyto počty trvale bydlících: Prachatice (11 843), Český Krumlov (14 443), Jindřichův Hradec (22 695), Strakonice (23 800), Písek (29 796), Tábor (36 557) a České Budějovice (97 339).

Věkové složení obyvatelstva 1970-2001

Věkové složení obyvatelstva je nejdůležitější biologickou charakteristikou populace. Z něho se odvozuje závěr, zda jde o starou nebo mladou populaci, o populaci progresivní, regresivní nebo stacionární. K tomu se používá údajů o jednotkách věku nebo jednotkách generací, nebo údajů o složení z hlediska reprodukčních hranic věku (0-14 let, 15-49 let, 50 a více let), nebo z hlediska produkčních hranic věku (0-14 let, 15-59 let, 60 a více let), případně v uspořádání podle pětiletých věkových skupin, jak je toho použito v grafu 2. Komentář je proveden z hlediska ekonomických hranic věku (Tab. 4). V roce 2001 bylo v Jihočeském kraji ve věku 0-14 let 16,6 % obyvatelstva, v České republice pouze 16,2 %. Zastoupení obyvatelstva ve věku 15-59 let bylo v Jihočeském kraji 65,3 % proti 65,4 % v úhrnu republiky. Podíl seniorů starších 60 let byl v kraji 18,1 % proti 18,4 % v úhrnu celostátní populace. Průměrný věk obyvatelstva Jihočeského kraje byl 37,0 let proti 37,1 roku v České republice; věkový průměr mužů byl 39,8 roku proti 40,3 roku v České republice, průměrný věk žen byl 38,4 roku proti 38,8 roku v úhrnu celého státu. O příznivějším věkovém složení obyvatelstva kraje než je věkové složení českého státu svědčí i tzv. “ukazatel mládí” vyjadřující počet dětí ve věku 0-14 let na 100 obyvatel starších 60 let, který byl sice v roce 1970 v kraji 111,9 proti 115,7 v úhrnu republiky, ale v roce 1991 se změnil ve prospěch kraje na poměr 124,8 proti 117,8 v České republice a v roce 2001 na 91,8 proti celostátnímu ukazateli 89,7.

Správní obvody Jihočeského kraje se svým věkovým složením někdy výrazně liší. Nejvyšší zastoupení dětské složky v obyvatelstvu vykázal v roce 2001 správní obvod Týn nad Vltavou (19,6 %) jako důsledek předcházející vysoké porodnosti. Podobně tomu bylo v obvodě Kaplice (18,1 %) a Český Krumlov (17,9 %). Nejnižší podíly dětí vykazují vnitrozemské správní obvody Blatná (15,8 %), Milevsko (16,0 %) a Písek (16,1 %). Rozdíl mezi ukazatelem za Týn nad Vltavou a Blatnou je 22,9 % krajského ukazatele podílu dětí v populaci, čili jde o poměrně značnou diferenci. Věková skupina zahrnující obyvatelstvo ve věku 15-59 let byla podle sčítání lidu 2001 zastoupena nejvíce ve správních obvodech Kaplice (68,4 %), Český Krumlov (66,7 %) a Prachatice (66,5 %), neboť se v těchto obvodech promítla dlouhodobě vysoká porodnost, která měla vliv i v roce 2001 na zvýšení počtu a podílu obyvatel v produkčním věku. Nejnižší podíly obyvatel ve věku 15-59 let mají obvody Týn nad Vltavou (63,2 %), Třeboň (63,8 %) a Blatná (63,9 %), u každého obvodu však z odlišného důvodu předchozí reprodukce. Meziobvodové rozdíly jsou poměrně malé, totiž 8,0 % celokrajského ukazatele s hranicemi za Kaplici na jedné straně a Týn nad Vltavou na druhé straně. Největší rozdíly mezi správními obvody jsou u podílů obyvatelstva ve věku 60 a více let. Na jedné straně jsou obvody s vysokými podíly jako Blatná (20,3 %), Milevsko (20,0 %) nebo Písek (19,8 %), na druhé straně obvody s nízkými ukazateli jako Kaplice (13,6 %), Český Krumlov (15,4 %) nebo Prachatice (15,7 %). Rozdíl podílového ukazatele za Blatnou a Kaplici je 6,7 procentních bodů, což je 37,0 % krajského ukazatele.

Ukazatel “index mládí” byl v roce 2001 nejpříznivější ve správním obvodu Kaplice (133,0), ale také v obvodu Český Krumlov (116,6) a Týn nad Vltavou (113,6) vyjadřující tak příznivý vztah nejmladší a nejstarší věkové složky obyvatelstva příslušných správních obvodů. Proti nim stojí obvody, jejichž ukazatel “index mládí” svědčí o starých populacích, neboť mají nízké ukazatele jako je tomu u obvodu Blatná (77,7), Milevsko (80,1) nebo Písek (81,1). Rozdíl mezi krajními hodnotami, tj. za Kaplici a Blatnou, je 60,3 % krajského “indexu mládí”.

Vzdělanost obyvatelstva v roce 2001

Vzdělanost obyvatelstva je stále častěji hodnocena nejen jako kulturní charakteristika populace, ale také jako ekonomický faktor. V České republice byla zjišťována již v roce 1910, 1921 a 1930, a to jako znalost čtení a psaní nebo alespoň znalost čtení, a to už ve školním věku. Od roku 1950 je však zjišťována jako dosažený stupeň školního vzdělání obyvatel starších 15 let a jako takový je pak hodnocena, u vyšších stupňů včetně bližšího zaměření dosaženého stupně vzdělání (Tab. 5).

Měření hladiny vzdělání se provádí řadou ukazatelů, z nichž prakticky nejužívanější je podíl obyvatel starších 15 let s různě dosaženými stupni vzdělání, nebo jako agregovaný stupeň “index vzdělání”, což je počet obyvatel s úplným středoškolským a úplným vysokoškolským vzděláním připadajícím na 100 obyvatel starších 25 let. Jiným souhrnným ukazatelem je úhrnný počet let školního vzdělání, dosažený obyvatelstvem starším 15 let.

V Jihočeském kraji mělo v roce 2001 základní vzdělání (event. neukončené) 23,6 % dospělého obyvatelstva, což byla míra na celostátní hladině (23,5 %). Střední odborné vzdělání bez maturity vykázalo v kraji 38,9 % obyvatel starších 15 let, což byl ukazatel poměrně blízký ukazateli celostátnímu 38,0 %. Úplné středoškolské vzdělání mělo v kraji 28,5 % obyvatel proti 28,4 % v České republice. Výraznější rozdíl je patrný u úplného vzdělání vysokoškolského - 7,8 % v rámci kraje proti 8,9 % v úhrnu státu.

“Index vzdělání” měl v kraji hodnotu 44,2 proti 45,3 v úhrnu republiky, úhrnný počet let školního vzdělání byl v kraji 11,6 roku proti 11,7 roku v úhrnu České republiky.

Nejvyšší ukazatel “indexu vzdělání” mělo obyvatelstvo správních obvodů České Budějovice (53,3 %), Tábora (47,2 %) a Písku (47,2 %), tedy oblastí s tradičně vyšším vzděláním obyvatelstva přinejmenším v důsledku tamní existence škol středního typu. Nejnižší ukazatele “indexu vzdělání” vykázaly správní obvody Trhové Sviny (33,1), Dačice (34,5) a Vodňany (37,4), ačkoli by se mohlo předpokládat, že to budou především obvody s těžišti v pohraničí nebo příhraničí. Rozdíl mezi ukazatelem za České Budějovice a Trhové Sviny představoval 45,7 % krajského ukazatele “indexu vzdělání”. Druhý ukazatel – počet let školního vzdělání – byl nejvyšší v obvodech České Budějovice (11,9 roku) a Písek a Tábor (11,7 roku), kde všude byl ukazatel vyšší, resp. na celostátní úrovni 11,7 roku. Nejnižší ukazatele byly v obvodech Trhové Sviny (11,1 roku) a Dačice (11,2 roku).

Ekonomická aktivita obyvatelstva v roce 2001

Pro sčítání lidu, domů a bytů 2001 bylo ekonomicky aktivní obyvatelstvo vymezeno jako součet zaměstnaných a nezaměstnaných k rozhodnému okamžiku cenzu 1. března 2001. V Jihočeském kraji to byl součet 300 237 zaměstnaných a 20 309 nezaměstnaných (6,3 %) ke dni sčítání, čili 320 546 ekonomicky činných osob. Na 100 obyvatel v produkčním věku připadalo 78,5 ekonomicky aktivních osob proti 78,6 v úhrnu republiky. Ze 100 ekonomicky aktivních obyvatel bylo 44,6 % žen proti 45,3 % v České republice. Mezi zaměstnanými bylo v kraji 44,4 % žen proti 45,0 % v České republice (Tab. 6).

Nejvyšší míra zapojení obyvatelstva do pracovních procesů byla ve správních obvodech Český Krumlov (80,3), Kaplice (79,8) a Týn nad Vltavou (79,6). Na opačném konci srovnání byly správní okresy s nejnižšími mírami zapojení: Vimperk (75,6), Dačice (75,9) a Prachatice a Trhové Sviny (77,3). Rozdíl mezi ekonomickým zapojením obyvatel v produkčním věku v Českém Krumlově a ve Vimperku byl jen 6,0 % krajského ukazatele. Nejvyšší podíly žen mezi zaměstnanými obyvateli byly ve správních obvodech České Budějovice (45,4 %), Písek (44,9 %) a Kaplice (44,8 %). Nejnižší femininita zapojení byla v obvodech Vodňany (42,8 %), Milevsko (43,0 %) a v Trhových Svinech a Týně nad Vltavou (43,01 %).

Některé správní obvody neposkytují pro své ekonomicky činné obyvatelstvo dostatek pracovních příležitostí, takže jejich bydlící obyvatelé musí za zaměstnáním vyjíždět z obce bydliště do jiné obce. Celokrajský ukazatel vyjížďkovosti je 42,6 %, celostátní 39,3 %. Nejvyšší procento zaměstnanců vyjíždějících z obce bydliště za její hranice byl podle cenzu 2001 ve správních obvodech Trhové Sviny (58,0 %), Soběslav (52,1 %) a Týn nad Vltavou (50,7 %). Za relativně nízkou lze označit vyjížďkovost z obvodů České Budějovice (36,2 %), Písek (36,4 %) a Dačice (38,4 %).

Ekonomickou strukturu kraje vyjadřují data o odvětvové příslušnosti pracujících kraje. Ekonomicky aktivní obyvatelé Jihočeského kraje jsou ze 7,7 % závislí na primárním ekonomickém sektoru, totiž na zemědělství, lesnictví a rybolovu, což je vyšší podíl než v průměru České republiky (4,4 %). Na průmyslových odvětvích je v kraji závislých 29,9 % ekonomicky činných, což je naopak pouze malá odchylka od celostátního ukazatele 29,0 %. Na stavebnictví je v kraji závislých 9,9 % ekonomicky činných proti 8,7 % v úhrnu státu, a na terciárním sektoru (“ostatní odvětví”) závisí v kraji 47,3 % činných proti 50,3 % v úhrnu České republiky (Tab. 7).

Nejvyšší podíly ekonomicky aktivních obyvatel závislých na zemědělství, lesnictví a rybolovu jsou ve správních obvodech Dačice (12,9 %), Blatná (12,7 %) a Milevsko (11,8 %). Nejnižší podíly vykázaly správní obvody České Budějovice (3,8 %), Kaplice (7,0 %) a obvody Český Krumlov, Strakonice a Tábor (7,2 %). Na práci v průmyslových závodech jsou nejčastěji odkázáni ekonomicky činní v obvodech Blatná (38,9 %), Kaplice (38,8 %) a Dačice (38,2 %), tedy v obvodech nepovažovaných tradičně za průmyslové. Nejnižší podíly činných v průmyslu jsou v obvodech České Budějovice (24,3 %), Písek (27,9 %) a Tábor (29,2 %), tedy naopak v obvodech považovaných obecně za značně průmyslové. Stavebnictví je nejčastěji jako zdroj obživy zjišťováno u obyvatel v obvodech Týn nad Vltavou (13,4 %), Soběslav (12,5 %) a Trhové Sviny (12,3 %). Nízké zastoupení stavebnictví je naopak v obvodech Blatná (7,4 %), Dačice (8,1 %) a Kaplice (8,5 %).

“Ostatní odvětví” zastupující zhruba terciární sféru je nejčastějším zdrojem obživy ve správních obvodech České Budějovice (56,9 %), Písek (56,1 %) a Tábor (47,4 %). Nejnižší ukazatele byly zjištěny v obvodech Dačice (35,5 %), Blatná (38,6 %) a Týn nad Vltavou (39,2 %).

Pohyb obyvatelstva v letech 1991-2002

Počet a složení obyvatelstva podle různých sociálně ekonomických ukazatelů je výsledkem předchozího jeho přirozeného a migračního pohybu. Přirozený pohyb je charakterizován porodností, úmrtností a přirozeným přírůstkem nebo úbytkem obyvatelstva, migrace čili mechanický pohyb je charakterizován údaji o počtech přistěhovalých, vystěhovalých a migračních saldech sledovaného území. I když základními ukazateli jsou sama absolutní data těchto pohybů, pro srovnávací účely je nutno užívat relativních měr, a to buď hrubých, které přepočítávají sledované jevy na 1 000 obyvatel středních stavů ročně, nebo specifických, zejména věkově specifických. Níže jsou sledovány absolutní ukazatele a hrubé míry pohybu obyvatelstva (Tab. 8).

V úhrnu let 1991-2002 se v Jihočeském kraji narodilo 75 088 živých dětí, což znamenalo míru porodnosti 10,00 ročně. Počet 80 348 zemřelých obyvatel vyjadřoval roční míru úmrtnosti 10,70 na 1 000 obyvatel. Výsledkem byl průměrný roční úbytek 0,70 obyvatel na 1 000 žijících. Ve srovnání s celostátními ukazateli byla přirozená měna v Jihočeském kraji příznivější, protože celostátní míra porodnosti byla jen 9,80 ročně, úmrtnost však byla 11,07, takže roční přirozený úbytek byl 1,28 obyvatel na 1 000 žijících. Migraci charakterizovala míra přistěhování do obcí kraje 22,20 osob na 1 000 bydlících, míra vystěhovalectví byla 21,09 a aktivní migrační saldo činilo 1,11 promile ročně. Všechny migrační ukazatele byly vyšší než celostátní: přistěhovalectví do obcí České republiky totiž bylo 19,29, vystěhovalectví 18,56 a migrační saldo +0,74 na 1 000 obyvatel ročně. Jihočeský kraj získával v období 1991-2002 ročně 0,41 promile nových obyvatel, kdežto celostátně ubývalo ročně 0,54 obyvatel na 1 000 žijících. V úhrnu let 1991-2002 získal kraj 3 067 bydlících obyvatel. Administrativními změnami a opravami provedenými Českým statistickým úřadem však 581 obyvatel ztratil. V podstatě však Jihočeský kraj byl demograficky úspěšnější než jiné kraje. Vitální index – počet živě narozených dětí na 1 000 zemřelých – byl méně nepříznivý (934) než celostátní (885).

Průměrné roční ukazatele porodnosti byly nejpříznivější ve správních obvodech Týn nad Vltavou (11,59), Český Krumlov (11,32) a Kaplice (11,05). Nejnižší porodnost vykazovaly obvody Blatná (9,02), Milevsko (9,35) a Tábor (9,45). Rozdíl v míře porodnosti v obvodě Týn nad Vltavou a Blatná byl 25,7 % krajského ukazatele. Větší územní rozdíly byly u úmrtnosti. Nejvyšší úmrtnost vykazovaly obvody Vodňany (13,11), Soběslav (12,60) a Blatná (12,37). Příznivější ukazatele, avšak hlavně díky příznivému věkovému složení, byly v obvodech Kaplice (7,95), Český Krumlov (9,25) a Prachatice (9,69). To znamenalo, že rozdíl v hrubé míře úmrtnosti ve Vodňanech a v Kaplici byl 48,2 % krajské míry úmrtnosti. Značně se lišily i ukazatele přirozené míry přírůstkovosti. Jen v pěti obvodech byl zjištěn přirozený přírůstek obyvatelstva, kdežto ve dvanácti byl zaznamenán přirozený úbytek. Přirozený přírůstek obyvatelstva byl nejvyšší v obvodech Kaplice (+3,10), Český Krumlov (+20,6) a Týn nad Vltavou (+1,38). Nejvyšší přirozené úbytky zaznamenaly správní obvody Blatná (-3,35), Soběslav (-2,95) a Vodňany (-2,95).

Migračně nejpřitažlivější byly správní obvody Týn nad Vltavou (30,72 obyvatel na 1 000 žijících ročně), Kaplice (30,34) a Vimperk (26,33). Proti tomu řada obvodů byla přitažlivá ve značně omezené míře jako např. Milevsko (15,11), Písek (19,24) nebo Blatná (19,30). Nejvyšší ukazatele emigrace z obcí obvodu vykazovaly správní obvody Týn nad Vltavou (25,13), Český Krumlov (24,87) a Vimperk (24,45). Ale i obvody s nejnižšími ukazateli měly hodnoty vystěhování značně vysoké: Milevsko (18,22), Písek (18,25) a České Budějovice (18,73). V úhrnu let 1991-2002 bylo v kraji 12 obvodů s aktivními saldy migrace a 5 obvodů se saldy zápornými. Relativně nejpříznivější bilanci měly obvody Týn nad Vltavou (+5,59), Trhové Sviny (+4,73) a České Budějovice (+2,44). Ztrátovými obvody byly Milevsko (-3,11), Strakonice (-0,82) a Blatná (-0,74). Obvod Týn nad Vltavou měl roční obrat stěhování 5,6 % a Vimperk 5,1 % bydlícího obyvatelstva.

Celkovou bilanci pohybu obyvatelstva měl v úhrnu let 1991-2002 nejpříznivější obvod Týn nad Vltavou (+6,97 obyvatel ročně na 1 000 bydlících), Kaplice (+4,45) a Český Krumlov (+2,69). Nejztrátovějším obvodem bylo Milevsko (-4,88), dále Blatná (-4,10) a Strakonice (-3,09). Úhrnnou populační bilanci let 1991-2002 mělo aktivní 8 správních obvodů, 9 obvodů mělo bilanci pasivní.

Nejvyšší porodnost vykazoval v průměru let 1991-2002 soubor malých venkovských měst s 2-5 tis. obyvateli (10,33), nejnižší porodnost byla v úhrnu měst s 10 tis. a více obyvateli (9,80). Ostatní skupiny obcí měly porodnost jen méně diferencovanou (Tab. 9). Úmrtnost byla nejvyšší v úhrnu venkovských obcí (13,25). Čím větší byly obce, tím byla v jejich úhrnu hrubá míra úmrtnosti nižší. Soubor ukazatelů porodnosti a úmrtnosti měl ve svém výsledku organický průběh křivky přirozeného přírůstku, resp. úbytku obyvatelstva: od přirozeného úbytku 3,21 promile obyvatel ročně v úhrnu venkovských obcí jako nejvyššího se ukazatel ztráty snížil v obcích s 2-5 tis. obyvateli na –1,12 ročně, aby se v obcích s 5-10 tis. obyvateli změnil v přírůstek 0,84 a ve městech s 10 tis. a více obyvateli v přírůstek 1,02 obyvatel na 1 000 žijících. Jak míry přistěhování, tak míry vystěhování byly nejvyšší ve venkovských obcích a snižovaly se s růstem jejich velikosti až k nejnižším ukazatelům ve městech s 10 tis. a více obyvateli. Migrační saldo nemělo tento pravidelný průběh. Jeho hranicemi byly přírůstky 3,00 na 1 000 obyvatel v obcích s 2-5 tis. obyvateli na jedné straně a –0,41 ve městech s 10 tis. a více obyvateli na druhé straně. Nepravidelný průběh z hlediska velikostních skupin obcí měl i ukazatel celkové bilance obyvatelstva: úhrn venkovských obcí vykazoval průměrný roční úbytek 0,94 promile bydlícího obyvatelstva, obce s 2-5 tis. obyvateli měly bilanci nejpříznivější +1,41 nových obyvatel na 1 000 bydlících ročně.

Vpředu byl vysvětlen velký význam věkového složení obyvatelstva pro jeho reprodukci, zejména přirozenou. Přesné věkově specifikované ukazatele však lze v současné době vypočítat jen za krajské úhrny, nikoli i za správní obvody obcí s rozšířenou působností. Pokud jde o plodnost, její úroveň byla v průměru let 1999-2000 v podobě počtu živě narozených dětí na 1 000 žen v plodném věku 15-49 let v Jihočeském kraji 1,135 a znamenala, že na jednu ženu, která prožije celé období plodnosti od 15 do dokončených 49 let, připadne porod 1,14 živě narozených dětí. Je to míra, která řadí Jihočeský kraj až na 8. místo mezi 14 kraji České republiky. Druhý ukazatel – totiž čistá míra reprodukce jako počet dívek, který nahradí současné matky – byl pro Jihočeský kraj vypočten na hladině 0,546, což znamenalo zařazení kraje až na 10. místo mezi kraji České republiky. Pokud jde o přesnější ukazatel úmrtnosti, kterým je např. střední délka života (naděje dožití), ta měla za průměr let 1999-2000 hodnotu 76,15 roku za obě pohlaví, 72,04 roku za muže a 78,27 roku za ženy. To zařadilo Jihočeský kraj mezi kraji republiky na 7., 5. a 8. místo.

Domovní a bytový fond 1961-2001

V roce 2001 bylo v Jihočeském kraji sečteno celkem 147 970 domů, z nichž 111 544 bylo trvale obydleno a 36 426 (24,6 %) neobydleno. Ze 100 domů bylo (v roce 2001) 88,0 % rodinných domů a zemědělských usedlostí, což byl podíl mírně vyšší než celostátní o 6,3 %, čili bylo tomu podobně jako v roce 1991 s ukazateli 86,5 % v kraji a 84,7 % v Česku (Tab. 10).

Nejvyšší podíly rodinných domů byly v roce 2001 ve správních obvodech Dačice (92,9 %), Trhové Sviny (92,3 %) a Soběslav (92,1 %). Nejnižší podíly rodinných domů mezi trvale obydlenými domy byly v obvodech Český Krumlov (83,0 %), Kaplice (84,1 %) a Prachatice (84,5 %).

Ze 100 domů bylo v kraji v roce 2001 neobydleno 24,6 % domů, čili relativně značně více než v úhrnu Česka (13,3 %). Proti roku 1991 došlo v kraji ke značnému zvýšení neobydlených domů, a to z 18,6 v roce 1991, kdežto v celostátním úhrnu byl vývoj opačný: zde došlo ke snížení podílového ukazatele ze 14,1 % na 13,3 %. V letech 1991-2001 se počet neobydlených domů v Jihočeském kraji zvýšil o 44,2 %, kdežto v celostátním měřítku činilo zvýšení 28,9 %. Nejvyšší relativní přírůstky neobydlených domů byly zjištěny ve správních obvodech Milevsko (+127,1 %), Písek (+100,6 %) a Trhové Sviny (+75,4 %). Poměrně nízké přírůstky byly zaznamenány ve správních obvodech Soběslav (+17,0 %), Kaplice (+23,7 %) a Dačice (+26,3 %). V roce 2001 byl nejvyšší podíl neobydlených domů zjištěn v obvodech Vimperk (34,1 %), Blatná (31,9 %) a Milevsko (31,7 %). Nejnižší podíly neobydlených domů byly v roce 2001 ve správních obvodech České Budějovice (15,4 %), Český Krumlov (17,6 %) a Kaplice (19,0 %).

Sčítání lidu, domů a bytů 2001 zjistilo v Jihočeském kraji celkem 279 892 bytů. Z nich bylo trvale obydleno 231 281 bytů; 48 611 bytů bylo označeno jako neobydlené (17,4 % proti 12,3 % v České republice). Od roku 1961 do roku 2001 se počet trvale obydlených bytů zvýšil v Jihočeském kraji o 39,4 %, což byl vyšší vzestup než v celostátním průměru 34,5 %. K tomu přispěla i příznivější bytová výstavba v letech 1991-2001, která znamenala v kraji přírůstek 4,7 % trvale obydlených bytů proti 3,3 % v rámci celé republiky (Tab. 11).

Největší relativní přírůstky trvale obydleného bytového fondu zaznamenaly v kraji obvody Kaplice (+72,6 %), České Budějovice (+63,0 %) a Český Krumlov (+59,1 %), což je u obou pohraničních správních obvodů příznivé jak ekonomicky, tak politicky. České Budějovice, usilující o to stát se velkoměstem se 100 tisíci obyvateli a tím i politickým, ekonomickým a demografickým těžištěm Jihočeského kraje, kde nemají mnoho alespoň částečně konkurujících měst, jsou dynamicky se vyvíjející regionální metropolí. Nejnižší přírůstky trvale obydleného bytového fondu 1961-2001 zjistilo sčítání 2001 ve správních obvodech Vodňany (+6,3 %), Blatná (+12,3 %) a Trhové Sviny (+14,5 %). V období
1991-2001 byly nejvyšší relativní přírůstky trvale obydlených bytů v obvodech Týn nad Vltavou (+11,7 %), Kaplice (+9,5 %) a Český Krumlov (+8,5 %). O přírůstcích v obvodu Kaplice a Český Krumlov platí to, co bylo řečeno o přírůstcích v celé čtyřicetileté etapě o příhraničních obvodech a jejich bytových přírůstcích. Nejnižší tempo přírůstku bylo v letech 1991-2001 zjištěno u obvodů Strakonice (+1,0 %), Milevsko (+1,2 %) a Třeboň (+2,2).

Přírůstek neobydlených bytů byl v letech 1991-2001 největší ve správních obvodech Milevsko (+112,2 %), Písek (+93,2 %) a Trhové Sviny (+82,1 %). Nejnižší přírůstek neobydlených bytů byl zjištěn v obvodu Týn nad Vltavou (+5,7 %), dále v obvodu Dačice (+29,2 %) a Soběslav (+31,4 %). Různě diferencovanými přírůstky neobydlených bytů byl vytvořen nový územní obraz neobydlených bytů v kraji. V roce 2001 byl obvodem s nejvyšším podílem neobydlených bytů správní obvod Blatná (25,9 %), po něm obvod Trhové Sviny (24,3 %) a na třetím místě obvod Milevsko (24,5 %). Obvody s nejnižšími podíly neobydlených bytů se pohybují svými ukazateli kolem krajského ukazatele, protože v obvodu České Budějovice je 11,2 % neobydlených bytů, v obvodu Kaplice 13,4 % a v obvodu Český Krumlov 14,1 %.

Vývoj bytového fondu nazíraný podle velikostních skupin obcí měl v letech 1961-2001 u trvale obydlených bytů následující podobu: v úhrnu čtyřiceti let se trvale obydlený bytový fond zvýšil nejmarkantněji ve skupině obcí s 10 tis. a více obyvateli, totiž o 92,4 %. Ale také ve větších venkovských městech byl přírůstek dynamický, a to 73,9 %. V menších venkovských městech se trvale obydlený bytový fond zvýšil o 36,9 %. Jen v úhrnu venkovských obcí došlo ke snížení jeho objemu, a to o 2,1 %. Růst, resp. úbytek bytového fondu, tak byl lineárně závislý na velikosti obcí. Toto pravidlo však neplatilo pro období 1991-2001, kde nejvyšších přírůstků dosahovala větší venkovská města na úrovni +6,4 %, ale trvale obydlených bytů přibylo i v úhrnu venkovských obcí (+2,8 %).

Počet neobydlených bytů se v letech 1991-2001 zvýšil nejvíce v úhrnu měst s 10 tis. a více obyvateli (+61,0 %). O více než polovinu (+51,1 %) přibylo neobydlených bytů v úhrnu venkovských obcí. Avšak i ve větších venkovských městech a menších městech na venkově byly přírůstky značně vysoké, totiž +45,6 %, resp. +44,0 % bytů. Nejvyšší podíl neobydlených bytů byl při sčítání 2001 zjištěn podle očekávání v úhrnu venkovských obcí (28,9 %). Čím větší obce, tím byl podíl neobydlených bytů nižší, nejnižší v úhrnu měst s 10 tis. a více obyvateli (7,9 %) - (Tab. 12).

Vybavenost obyvatelstva a domácností BYTovým fondem

Ukazatel vybavenosti obyvatelstva bytovým fondem je důležitým indikátorem postačitelnosti bytového fondu pro populaci a do určité míry i charakteristikou kvality bydlení. V přepočtu počtu bytů na 1 000 obyvatel je běžným mezinárodním ukazatelem vybavenosti obyvatelstva bytovým fondem. V přepočtu na 100 domácností je ukazatelem řidším, ale přesněji vyjadřujícím skutečnou úroveň bydlení obyvatelstva. V příspěvku je užito obou indikátorů (Tab. 13).

V roce 1961 připadlo na 1 000 obyvatel v České republice 297,3 trvale obydlených bytů. Ukazatel za úhrn Jihočeského kraje byl nižší o 2,7 %, protože měl hodnotu 289,2 bytů. Vybavenost obyvatelstva trvale obydlenými byty byla v Jihočeském kraji nižší i při dalších sčítáních. V roce 2001 měla hodnotu 369,9 trvale obydlených bytů, což však proti celostátnímu ukazateli znamenalo zaostávání už jen o 1,1 %, protože celostátní ukazatel byl 374,2 trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel. V letech 1961-2001 se zvýšil ukazatel vybavenosti celostátně o 25,9 %, v Jihočeském kraji o 27,9 %. Také v letech 1991-2001 bylo zvýšení ukazatele v kraji vyšší (+4,3 %) než zvýšení celostátní (+4,0 %).

Nejvyšší vybavenost obyvatelstva bytovým fondem byla v roce 2001 ve správních obvodech Písek (385,8), České Budějovice (381,0) a Milevsko (375,0). Ve všech třech správních obvodech překračoval ukazatel vybavenosti celostátní hladinu. Nejnižší ukazatele vybavenosti trvale obydlenými byty na 1 000 obyvatel byly zjištěny ve správních obvodech Dačice (334,3), Kaplice (353,2) a Jindřichův Hradec (356,5). Od roku 1961 do roku 2001 se vybavenost obyvatelstva bytovým fondem na 1 000 obyvatel zvýšila nejvíce v obvodě Milevsko (+37,7 %), Český Krumlov (+35,0 %) a Tábor (+33,8 %). Avšak i v obvodech s nejnižšími přírůstky bylo dosahováno příznivých ukazatelů zvýšení vybavenosti: v obvodě Třeboň (+20,0 %), Vodňany (+21,1 %) a Jindřichův Hradec (+22,2 %). O vyrovnaných přírůstcích ukazatele počtu trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel lze hovořit i pro období 1991-2001, kde míra vybavenosti vzrostla nejvíce v obvodech Soběslav (+6,7 %), Tábor (+5,6 %) a Třeboň (+3,6 %). Správními obvody s nejnižšími relativními přírůstky ukazatele vybavenosti byly správní obvody Písek (+3,6 %), Kaplice, Týn nad Vltavou, Vodňany (+3,7 %) a Vimperk (+3,8 %) – (Graf 5).

Na rozdíl od prvního ukazatele vybavenosti obyvatelstva byty je vztah ukazatelů počtu trvale obydlených bytů na 100 cenzových domácností v úhrnu kraje a v úhrnu republiky obrácen: krajský ukazatel byl vyšší jak v roce 1991, tak v roce 2001. V roce 1991 byl poměr ukazatelů 92,8 : 91,5 v České republice, v roce 2001 byl 90,5 : 89,6. V obou případech se však ukazatel za rok 2001 proti roku 1991 zhoršil, a to o 2,5 % v úhrnu kraje a o 2,1 % v úhrnu republiky. Ke zhoršení došlo ve všech správních obvodech kraje, nejvíce v obvodech Kaplice (-5,4 %), Český Krumlov (-4,3 %) a Vimperk (-3,5 %). Nejnižší zhoršení ukazatele vykázaly obvody Blatná (-0,6 %), Soběslav (-0,9 %) a Milevsko (-1,1 %).

Nejvyšší míru vybavenosti trvale obydlenými byty připadajícími na 100 cenzových domácností měl v roce 2001 správní obvod Vodňany (91,9), následovaný obvodem Milevsko (91,4) a Soběslav (91,2). Nejnižší ukazatele mají správní obvody Kaplice (89,1), Dačice (89,2) a Vimperk (89,9).

Nejnižší vybavenost obyvatelstva trvale obydlenými byty je v úhrnu venkovských obcí. V roce 2001 připadalo na 1 000 obyvatel v těchto obcích 356,7 trvale obydlených bytů. S růstem velikosti obcí se ukazatel zvyšoval až na 385,5 ve městech s 10 tis. a více obyvateli (Tab. 14).

Přitom se proti roku 1961 ukazatel zvýšil nejvíce v úhrnu venkovských obcí (+30,1 %). Nejmenší zvýšení ukazatele bylo zaznamenáno pro úhrn obcí s 2-5 tis. obyvateli (+22,0 %). V období 1991-2001 se ukazatel zvýšil nejpříznivěji v obcích s 5-10 tis. obyvateli, totiž o 5,3 %.

Nejvíce bytů v přepočtu na cenzové domácnosti připadlo v roce 2001 na obyvatele obcí s 5-10 tis. obyvateli (91,4), nejnižší vybavenost domácností byla ve venkovských obcích (89,5). Přitom se právě v těchto obcích ukazatel vybavenosti mezi rokem 1991 a 2001 snížil nejméně (-1,8 %).

Bytová výstavba 1997-2002

Bytová výstavba měřená počtem a ukazatelem počtu dokončených bytů na 1 000 obyvatel byla v letech 1997-2002 v Jihočeském kraji úspěšnější než v celostátním měřítku. V kraji bylo dokončeno 2,38 bytů na 1 000 obyvatel proti 2,27 v celostátním průměru (Tab. 15).

Nejvyšší ukazatele počtu dokončených bytů na 1 000 obyvatel v úhrnu let 1997-2002 v přepočtu na jeden rok vykázaly správní obvody Třeboň (3,44), Prachatice (3,41) a Trhové Sviny (2,94). Některé správní obvody však měly dokončenou bytovou výstavbu velmi nízkou jako např. Týn nad Vltavou (0,20), kde ovšem bytová potřeba byla naplněna už v dřívějších letech; není tomu však v obvodu Vodňany (0,78), event. Jindřichův Hradec (1,54).

Ze 100 dokončených bytů bylo v Jihočeském kraji postaveno v rodinných domech včetně nástaveb, přístaveb a vestaveb 52,3 % bytů, což byl podíl blízký podílu celostátnímu (52,0 %). V bytových domech bylo dokončeno 32,3 % nových bytů (v České republice 35,2 %), ostatními formami výstavby bylo dokončeno 15,4 % bytů (v ČR 12,8 %).

Nejvyšší podíly bytů dokončených v rodinných domech připadaly na obvody Vimperk (80,5 %), Kaplice (78,8 %) a Soběslav (72,2 %). V obvodu Písek bylo v rodinných domech dokončeno jen 31,3 % úhrnu bytů, v obvodu Vodňany 35,3 % a v obvodu Blatná 39,4 %. V bytových domech bylo dokončeno nejvíce bytů v obvodu Vodňany (64,7 %), Písek (45,5 %) a Tábor (43,6 %). Obvody s nejnižšími podíly bytů dokončených v bytových domech byly obvody Vimperk (9,5 %), Prachatice (13,7 %) a Kaplice (16,8 %). Podíly bytů dokončených jiným způsobem nebo v jiných budovách se od jednoho správního obvodu k druhému správnímu obvodu značně lišily. Nejvyšší podíly vykázaly obvody Blatná (40,0 %), Prachatice (36,0 %), Písek (23,2 %) a Milevsko (23,0 %). Obvody Týn nad Vltavou a Vodňany nevykázaly ani jeden byt dokončený jinak než v rodinném nebo bytovém domě. Nízké podíly této třetí formy dokončení bytu byly zjištěny v obvodech Soběslav (1,7 %), Kaplice (4,3 %) a Tábor (4,4 %).

V úhrnu let 1997-2002 byla v Jihočeském kraji zahájena výstavba 15 128 nových bytů, což znamenalo 4,03 bytu na 1 000 obyvatel. Ve srovnání s celostátním ukazatelem 3,18 to znamenalo pokračování zvýšené bytové výstavby v kraji. Vzhledem k tomu, že koncem roku bylo v Jihočeském kraji rozestavěno 12 212 bytů (19,54 na 1 000 obyvatel) a ukazatel byl vyšší než celostátní (12,70), lze předpokládat, že v nejbližších letech se bude bytový fond kraje příznivě rozmnožovat (Graf 6 a 7).

Stávající bytový fond tvořený trvale obydlenými byty má podle Sčítání lidu, domů a bytů 2001 příznivou věkovou skladbu, zejména pokud jde o byty v bytových domech. Úhrn trvale obydlených bytů měl v roce 2001 v kraji průměrné stáří 38,0 roků proti 40,3 roku v celostátním úhrnu. Byty v trvale obydlených rodinných domech byly staré 46,0 let proti 46,2 roku v úhrnu České republiky, avšak trvale obydlené byty v bytových domech byly v kraji staré 30,4 roku, kdežto v úhrnu republiky byly staré 36,5 roku. Přitom podíl bytů v rodinných domech je v kraji 49,3 % úhrnného trvale obydleného bytového fondu proti 43,0 % v úhrnu České republiky.

Rodinné domy stavěné v Jihočeském kraji jsou stavěny levněji než v průměru České republiky, i když je nutno připomenout, že se liší zejména vnitřním vybavením a jsou i jinak o něco skromnější. Přesto srovnání pořizovacích nákladů objektu v kraji a v úhrnu státu je významné. Pořizovací náklady na výstavbu rodinného domu dokončeného v Jihočeském kraji v roce 2002 byly 2 224 tis. Kč, proti 2 516 tis. Kč v úhrnu České republiky. Jeden obestavěný m3 přišel v Jihočeském kraji na 2 867 Kč, proti 3 838 v ČR. Jeden m2 obytné plochy vyžadoval v kraji vynaložení 23 718 Kč, kdežto v úhrnu ČR 25 944 Kč, čili o 8,5 % více. Jeden m2 užitkové plochy přišel v kraji na 15 390 Kč, proti 16 447 Kč v České republice, čili byl o 6,7 % levnější. V letech 1997-2002 bylo z úhrnu 623 obcí ve 123 obcích dokončeno více než 10 bytů. Z toho ve 32 obcích byly tyto byty dokončeny pouze v rodinných domech (Tab. 16).

Nejvyšší intenzita dokončených bytů v přepočtu na 1 000 obyvatel ročně byla v obci Hlincová Hora s 213 bydlícími obyvateli, kde bylo vystavěno 44 bytů čili 47,67 na 1 000 obyvatel; všechny byty byly postaveny v rodinných domech. Na druhém místě byl Třebonín s 658 obyvateli a 94 dokončenými byty čili 24,27 na 1 000 obyvatel; podíl bytů dokončených v rodinných domech zde však byl pouze 14,9 %. Na třetím místě byly Litvínovice s 1 107 trvale bydlícími obyvateli. Bylo zde dokončeno 123 bytů čili 19,21 na 1 000 obyvatel; všechny dokončené byty byly vystavěny v rodinných domech. Na dalších místech z hlediska intenzity dokončené bytové výstavby bylo Jivno (11,09; 100,0 % v rodinných domech), dále Srubec (11,01; 93,0 % v rodinných domech), Klenovice (10,24; 100,0 % v rodinných domech) a Malenice (10,02; 97,0 % v rodinných domech). V ostatních obcích byla intenzita roční dokončené bytové výstavby nižší než 10 bytů na 1 000 obyvatel ročně.

závěry

Jihočeský kraj – svou rozlohou 10 056,3 km2 druhý největší kraj v republice a počtem 625 267 obyvatelstva sedmý kraj v České republice – se ve většině sociálně ekonomických a demografických ukazatelů značně liší od ostatních krajů v zemi. Hustotou zalidnění 62 obyvatel na km2 je nejřidčeji osídleným krajem ve státě, rozlohou obcí (16,1 km2) patří sice na přední místo v zemi, avšak lidnatostí obcí (1 004 bydlících v obci) je až dvanáctým krajem v České republice.

Ve venkovských obcích do 2 tis. obyvatel žije 32,9 % obyvatelstva kraje, v obcích s 2-5 tis. obyvateli 14,8 %, v obcích s 5-10 tis. obyvateli 14,5 % a ve městech s 10 tis. a více obyvateli 37,8 %, což znamená ve srovnání s celostátním podílem urbanizovaného obyvatelstva ve výši 54,2 % značný rozdíl. Významné pro kraj je osídlení v obcích s 2-10 tis. obyvateli.

Demografický vývoj kraje byl příznivější než celostátní jak v úhrnném období 1961-1991, tak v letech 1991-2001. V úhrnu let 1961-2001 se počet bydlícího obyvatelstva zvýšil o 9,0 % proti 6,9 % v České republice, z toho v letech 1991-2001 počet obyvatelstva vzrostl o 0,4 % proti celostátnímu úbytku 0,7 % bydlících.

Věkové složení obyvatelstva kraje je příznivější než je složení celostátní populace, protože ve věku 0-14 let bylo v kraji (v roce 2001) 16,6 % obyvatel proti 16,2 % v České republice, v produkčním věku 15-59 let bylo v kraji 65,3 % proti 65,4 % v úhrnu republiky, ale zejména podíl obyvatel ve věku 60 a více let 18,1 % byl příznivější než byl podíl celostátní 18,4 %. Průměrný věk žijících byl proto v kraji příznivě nižší 37,0 roku proti 37,1 roku v úhrnu republiky, což platilo jak pro muže (39,8 : 40,3 roku), tak pro ženy (38,4 : 38,8 roku).

Vzdělanostní úroveň dospělého obyvatelstva Jihočeského kraje je však v průměru nižší než celostátní, a to hlavně v důsledku nižšího podílu obyvatel s úplným vysokoškolským vzděláním 7,8 % proti 8,9 % v úhrnu státu. Proto ukazatel “index vzdělání”, což je počet obyvatel starších 15 let s úplným středoškolským a úplným vysokoškolským vzděláním na 1 000 obyvatel starších 25 let, je pouze 44,2 % proti 45,3 % v úhrnu státu.

Ekonomickou aktivitu obyvatelstva kraje charakterizuje index zapojení do pracovního procesu na úrovni 78,5 ekonomicky činných na 100 obyvatel ve věku 15-59 let, který je jen nepatrně nižší než celostátní ukazatel 78,6.

Profesní, resp. odvětvová závislost ekonomicky činných obyvatel kraje se od struktury celostátní liší podstatněji jen u zastoupení zemědělství, lesnictví a rybolovu, vyjádřené podílem 7,7 % činných proti 4,4 % v České republice, a podílem 47,3 % činných v kraji v “kvaziterciární” sféře proti 50,3 % v úhrnu České republiky. Proti tomu rozdíl v podílu činných v průmyslu v kraji a v ČR se liší nepatrně, a to 29,9 % proti 29,0 % v republice. Větší rozdíl je v závislosti ekonomicky činných na odvětví stavebnictví, která je v kraji 9,9 % proti 8,7 % v České republice. Podíl zaměstnaných vyjíždějících za prací mimo obec trvalého bydliště je v kraji 42,6 % proti 39,3 % v celostátním průměru.

Pohyb obyvatelstva – přirozená měna a stěhování – se v letech 1991-2002 lišil svými ukazateli v několika směrech. Roční míra porodnosti, totiž počet živě narozených na 1 000 obyvatel, byla v kraji 10,00 proti 9,80 v České republice, počet zemřelých na 1 000 obyvatel byl 10,70 proti 11,07 v ČR, přirozená přírůstkovost byla záporná –0,70 proti –1,28 v ČR. Hrubá míra imigrace do obcí kraje byla 22,20 (v České republice 19,29), míra vystěhování měla hodnotu 21,09 (v ČR 18,56), migrační saldo bylo kladné +1,11 (v ČR +0,74). Roční přírůstek obyvatelstva kraje 0,41 na 1 000 obyvatel byl v protikladu k úbytku celostátnímu ve výši –0,54 promile obyvatel ročně.

Přesnější celokrajské míry reprodukce z let 1999-2000 měly ve srovnání s celostátními ukazateli následující podobu: úhrnná plodnost jako počet živě narozených dětí připadající na jednu ženu, která prožije celé fertilní období od 15 do 49 dokončených let, měla v kraji hodnotu 1,135 a zařadila kraj na osmé místo mezi čtrnácti kraji. Čistá míra reprodukce vyjadřující počet dívek, který nahradí dnešní rodičky, byla v přepočtu na jednu ženu v Jihočeském kraji 0,546 proti 0,552 v ČR, což znamenalo desáté pořadí Jihočeského kraje mezi všemi kraji státu. Ukazatel střední délky života neboli naděje dožití měla pro období 1999-2000 v kraji hodnotu 75,16 roku, pro muže 72,04 a pro ženy 78,27 roku. Tím se kraj zařadil na sedmé místo, u mužů na páté místo a u žen na osmé místo ve státě.

Trvale obydlený bytový fond se v Jihočeském kraji zvýšil od roku 1961 do roku 2001 o 39,4 %, což byl vyšší přírůstek než celostátní ve výši +34,5 %. Podílel se na tom i vývoj let 1991-2001 s přírůstkem počtu trvale obydlených bytů v kraji o 4,7 % proti 3,3 % v ČR.

Vybavenost obyvatelstva bytovým fondem se od roku 1961 do roku 2001 trvale zvyšovala, a to od 289,2 trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel v roce 1961 na 369,9 trvale obydlených bytů v roce 2001. I když po celou sledovanou dobu byl ukazatel za kraj nižší než celostátní, vývoj ukazatele byl příznivější, protože v kraji došlo do roku 2001 k jeho vzrůstu o 27,9 % proti 25,9 % v ČR. Druhý ukazatel vybavenosti obyvatelstva byty, totiž počet trvale obydlených bytů na 100 cenzových domácností, však byl v Jihočeském kraji jak v roce 1991, tak v roce 2001 vyšší než v ČR v poměru 92,8 : 91,5 v roce 1991 a 90,5 : 89,6 v roce 2001 ve prospěch kraje.

V úhrnu let 1997-2002 bylo v Jihočeském kraji dokončeno 8 933 bytů čili 2,38 na 1 000 obyvatel. Byla to vyšší intenzita dokončené bytové výstavby než v úhrnu státu. Ze 100 dokončených bytů bylo 52,3 bytů dokončeno v rodinných domech (ČR 52,0 %), 32,3 % v bytových domech (ČR 35,2 %) a 15,4 % jiným způsobem (ČR 12,8 %). Příznivější než celostátní bytovou výstavbu za období 1997-2002 charakterizuje i 15 128 zahájených staveb bytů čili 4,03 na 1 000 obyvatel ročně (ČR 3,18), ale také 12 212 rozestavěných bytů ke konci roku 2002 (19,54 na 1 000 obyvatel; ČR 12,70).

V Jihočeském kraji se staví levněji než v průměru ČR, jak o tom svědčí pořizovací hodnota rodinného domu v kraji v roce 2002 ve výši 2 224 tis. Kč (ČR 2 516 tis. Kč) nebo cena 1 kubického metru obestavěného prostoru v kraji 2 867 Kč proti 3 838 Kč v ČR, 1 m2 obytné plochy 23 718 Kč proti 25 944 Kč v ČR a 1 m2 celkové plochy bytu 15 390 Kč proti 16 447 Kč v ČR.

Budoucí demografický a sociálně ekonomický vývoj Jihočeského kraje bude určen politickými a ekonomickými záměry. Shora uvedené demografické, ekonomické, sídelní, kulturní a další charakteristiky vyjadřují zevní podmínky a potenciál kraje rozhodující pro určení cílů rozvoje kraje a jeho společnosti. Kraj má příznivý demografický potenciál ve svém věkovém složení, ale také intelektuální potenciál v úrovni vzdělanosti obyvatelstva, která se od celostátní liší jen nepatrně. Kraj má nesmírný potenciál – značně odlišný svým rozsahem od ostatních krajů v zemi – ve svém přírodním a kulturním bohatství. Ukazuje se, že má v podstatě příznivou odvětvovou strukturu své ekonomiky. Bude tedy záležet na politickém rozhodování o směřování této ekonomiky v budoucnu, zda bude posilována tradiční struktura kraje nebo zvoleno jiné směřování změnou váhy jednotlivých preferencí, např. v intenzivnějším posilování terciární sféry a v rozvoji kvartéru, což umožňují nové technologie a přenos části ekonomických aktivit z klasických pracovišť do bydlišť pracujících (homework), jak to umožňují přenosové technologie i růst osobní a individuální dopravy.

Tab. 1 Území a obyvatelstvo Jihočeského kraje 1. března 2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Správní obvod obce s rozšířenou působností

Nadmořská výška v m 1)

Rozloha v km2

Počet obyvatel

Podíl obyva-
telstva v %

Počet
obyvatel
na 1 km2

Obce

počet
obcí

průměrná
rozloha
v km2

průměrný
počet
obyvatel

Blatná

440

278,78

13 688

2,2

49

26

10,72

526

České Budějovice

381

923,58

147 795

23,6

160

79

11,69

1 871

Český Krumlov

492

1 130,27

40 684

6,5

36

31

36,46

1 312

Dačice

577

471,89

20 308

3,2

43

23

20,52

883

Jindřichův Hradec

475

933,24

47 138

7,5

51

58

16,09

813

Kaplice

537

484,74

18 885

3,0

39

15

32,32

1 259

Milevsko

461

385,10

19 275

3,1

50

26

14,81

741

Písek

398

741,69

51 025

8,2

69

49

15,14

1 041

Prachatice

561

839,66

33 633

5,4

40

44

19,08

764

Soběslav

405

323,81

22 020

3,5

68

31

10,45

710

Strakonice

393

574,08

45 194

7,2

79

69

8,32

655

Tábor

437

1 002,15

80 753

12,9

81

79

12,69

1 022

Trhové Sviny

458

452,05

17 119

2,7

38

16

28,25

1 070

Třeboň

434

538,62

25 441

4,1

47

25

21,54

1 018

Týn nad Vltavou

362

262,42

13 592

2,2

52

14

18,74

971

Vimperk

694

535,37

17 736

2,8

33

21

25,49

845

Vodňany

398

179,21

10 981

1,8

61

17

10,54

646

Celkem

X

10 056,65

625 267

100,0

62

623

16,14

1 004

1) Nadmořská výška sídla správního obvodu.

Tab. 2 Vývoj počtu obyvatelstva 1961-2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Správní obvod obce
s rozšířenou působností

Počet trvale bydlících obyvatel

Přírůstek (úbytek) počtu obyvatel v % v období

1.3.1961

1.12.1970

1.11.1980

3.3.1991

1.3.2001

1961-1970

1970-1980

1980-1991

1991-2001

1961-2001

Blatná

15 365

14 536

14 664

14 433

13 688

-5,4

0,9

-1,6

-5,2

-10,9

České Budějovice

111 901

121 563

135 535

144 280

147 795

8,6

11,5

6,5

2,4

32,1

Český Krumlov

34 534

35 425

39 225

39 503

40 684

2,6

10,7

0,7

3,0

17,8

Dačice

21 356

20 850

21 030

20 662

20 308

-2,4

0,9

-1,7

-1,7

-4,9

Jindřichův Hradec

44 591

43 084

46 661

46 607

47 138

-3,4

8,3

-0,1

1,1

5,7

Kaplice

14 086

14 515

16 170

17 885

18 885

3,0

11,4

10,6

5,6

34,1

Milevsko

20 231

20 492

20 742

20 062

19 275

1,3

1,2

-3,3

-3,9

-4,7

Písek

51 792

50 853

53 070

51 685

51 025

-1,8

4,4

-2,6

-1,3

-1,5

Prachatice

29 592

29 891

32 529

33 378

33 633

1,0

8,8

2,6

0,8

13,7

Soběslav

22 127

21 376

22 357

22 081

22 020

-3,4

4,6

-1,2

-0,3

-0,5

Strakonice

43 317

43 281

45 668

46 614

45 194

-0,1

5,5

2,1

-3,0

4,3

Tábor

75 394

76 459

80 830

81 897

80 753

1,4

5,7

1,3

-1,4

7,1

Trhové Sviny

18 491

17 040

16 883

16 871

17 119

-7,8

-0,9

-0,1

1,5

-7,4

Třeboň

25 547

25 587

25 966

25 779

25 441

0,2

1,5

-0,7

-1,3

-0,4

Týn nad Vltavou

14 232

12 955

12 585

12 614

13 592

-9,0

-2,9

0,2

7,8

-4,5

Vimperk

18 647

18 034

17 590

17 607

17 736

-3,3

-2,5

0,1

0,7

-4,9

Vodňany

12 510

11 602

11 666

10 931

10 981

-7,3

0,6

-6,3

0,5

-12,2

Celkem

573 713

577 543

613 171

622 889

625 267

0,7

6,2

1,6

0,4

9,0

Tab. 3 Vývoj počtu obyvatelstva 1961-2001 podle velikostních skupin obcí

Velikostní skupina obcí podle počtu obyvatel

Počet trvale bydlících obyvatel

Přírůstek (úbytek) počtu obyvatel v období

1.3.1961

1.12.1970

1.11.1980

3.3.1991

1.3.2001

1961-1970

1970-1980

1980-1991

1991-2001

1961-2001

Absolutní počet

Do 2 000

273 705

244 754

225 431

206 942

205 918

-28 951

-19 323

-18 489

-1 024

-67 787

2 000- 4 999

82 245

81 932

89 054

90 775

92 306

-313

7 122

1 721

1 531

10 061

5 000- 9 999

65 753

73 581

84 483

89 597

90 570

7 828

10 902

5 114

973

24 817

10 000 a více

152 010

177 276

214 203

235 575

236 473

25 266

36 927

21 372

898

84 463

Celkem

573 713

577 543

613 171

622 889

625 267

3 830

35 628

9 718

2 378

51 554

Relativní počet 1)

Do 2 000

47,7

42,4

36,8

33,2

32,9

-10,6

-7,9

-8,2

-0,5

-24,8

2 000- 4 999

14,3

14,2

14,5

14,6

14,8

-0,4

8,7

1,9

1,7

12,2

5 000- 9 999

11,5

12,7

13,8

14,4

14,5

11,9

14,8

6,1

1,1

37,7

10 000 a více

26,5

30,7

34,9

37,8

37,8

16,6

20,8

10,0

0,4

55,6

Celkem

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

0,7

6,2

1,6

0,4

9,0

1) V levé části struktura osídlení, v pravé části intercenzální změny v počtu obyvatelstva v %.

Tab. 4 Věková struktura obyvatelstva 1970-2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Správní obvod obce s rozšířenou působností

Podíl obyvatel ve věku (v procentech)

Index mládí 1)

0 - 14 let

15 - 59 let

60 a více let

1970

1991

2001

1970

1991

2001

1970

1991

2001

1970

1991

2001

Blatná

18,8

20,8

15,8

57,7

59,8

63,9

23,4

19,4

20,3

80,3

107,4

77,7

České Budějovice

20,7

21,1

16,1

60,8

62,5

66,2

18,5

16,4

17,7

112,0

128,3

91,1

Český Krumlov

26,3

23,2

17,9

61,1

62,9

66,7

12,6

13,9

15,4

209,6

166,6

116,6

Dačice

24,6

23,2

17,4

57,2

59,6

65,1

18,1

17,2

17,5

136,1

134,8

99,0

Jindřichův Hradec

20,7

21,7

16,9

58,2

60,9

65,4

21,1

17,3

17,8

98,4

125,4

94,9

Kaplice

27,7

25,2

18,1

60,0

62,8

68,4

12,3

12,0

13,6

225,2

210,4

133,0

Milevsko

22,5

20,6

16,0

58,1

61,1

64,0

19,4

18,3

20,0

116,2

112,7

80,1

Písek

19,4

20,3

16,1

58,2

60,2

64,2

22,4

19,6

19,8

86,7

103,5

81,1

Prachatice

25,2

23,4

17,8

59,0

62,1

66,5

15,8

14,4

15,7

160,0

162,2

113,1

Soběslav

20,1

20,5

16,0

57,0

60,2

64,2

22,9

19,3

19,8

87,7

106,1

81,2

Strakonice

20,1

21,4

16,2

59,3

60,8

64,9

20,6

17,8

18,9

97,3

120,5

85,7

Tábor

21,0

21,0

16,1

59,9

60,5

64,5

19,1

18,5

19,4

109,5

113,8

82,7

Trhové Sviny

22,0

22,0

16,9

58,2

59,5

65,3

19,9

18,5

17,8

110,6

118,5

95,4

Třeboň

20,9

21,5

16,8

58,0

60,0

63,8

21,0

18,5

19,3

99,6

116,0

87,0

Týn nad Vltavou

20,9

22,2

19,6

56,6

58,6

63,2

22,4

19,1

17,2

93,5

116,3

113,6

Vimperk

22,8

22,1

16,7

58,5

60,8

65,1

18,7

17,1

18,2

121,6

128,9

92,1

Vodňany

19,1

20,5

16,6

57,6

59,1

64,4

23,4

20,4

19,0

81,6

100,8

87,2

Celkem

21,6

21,6

16,6

59,2

61,1

65,3

19,3

17,3

18,1

111,9

124,8

91,8

1) Počet obyvatel ve věku 0-14 let na 100 obyvatel ve věku 60 a více let.

Tab. 5 Obyvatelstvo starší 15 let podle stupně školního vzdělání a podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností v roce 2001

Správní obvod obce
s rozšířenou působností

Obyvatelstvo podle stupně vzdělání - absolutně

Obyvatelstvo podle stupně vzdělání – struktura v procentech

Index
vzdě-lání1)

Počet let školního vzdě-lání2)

základní

střední odborné

úplné střední

vysoko-školské

nezjiště-no

základní

střední odborné

úplné střední

vysoko-školské

nezjiště-no

Blatná

3 087

4 561

3 099

612

87

27,0

39,8

27,1

5,3

0,8

39,1

11,3

České Budějovice

24 309

43 155

40 661

13 847

1 707

19,7

34,9

32,9

11,2

1,4

53,3

11,9

Český Krumlov

9 190

13 245

8 213

2 068

440

27,7

39,9

24,8

6,2

1,3

38,1

11,3

Dačice

4 969

6 981

3 821

809

125

29,7

41,8

22,9

4,8

0,7

34,5

11,2

Jindřichův Hradec

9 926

15 881

10 187

2 611

395

25,5

40,7

26,1

6,7

1,0

40,1

11,4

Kaplice

4 093

6 397

3 941

748

176

26,7

41,7

25,7

4,9

1,1

38,3

11,3

Milevsko

3 983

6 751

4 319

903

158

24,7

41,9

26,8

5,6

1,0

39,2

11,4

Písek

9 375

16 177

13 112

3 530

539

21,9

37,9

30,7

8,3

1,3

47,0

11,7

Prachatice

7 112

11 230

7 150

1 668

391

25,8

40,8

26,0

6,1

1,4

39,6

11,4

Soběslav

4 721

7 643

4 881

1 030

162

25,6

41,5

26,5

5,6

0,9

38,9

11,4

Strakonice

8 786

14 885

10 953

2 649

405

23,3

39,5

29,1

7,0

1,1

43,8

11,5

Tábor

14 820

25 782

20 305

6 030

722

21,9

38,1

30,0

8,9

1,1

47,2

11,7

Trhové Sviny

4 180

6 030

3 159

667

110

29,5

42,6

22,3

4,7

0,8

33,1

11,1

Třeboň

5 361

8 523

5 579

1 268

342

25,4

40,4

26,5

6,0

1,6

39,4

11,4

Týn nad Vltavou

2 715

4 680

2 801

602

112

24,9

42,9

25,7

5,5

1,0

37,7

11,4

Vimperk

3 833

5 950

3 791

923

179

26,1

40,5

25,8

6,3

1,2

39,3

11,4

Vodňany

2 312

3 954

2 282

503

77

25,3

43,3

25,0

5,5

0,8

37,4

11,3

Celkem

122 772

201 825

148 254

40 468

6 127

23,6

38,9

28,5

7,8

1,2

44,2

11,6

1) Počet obyvatel se středoškolským a vysokoškolským vzděláním na 100 obyvatel starších 25 let.

2) Průměrný počet let školního vzdělání obyvatel starších 15 let (bez osob s nezjištěným vzděláním).

Tab. 6 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností v roce 2001

Správní obvod obce
s rozšířenou působností

Počet ekonomicky aktivních osob

Počet zaměstnaných

Podíl ekon. aktivních osob v %

Počet ekon. aktivních na 100 obyv.
ve věku
15-59 let

Vyjíždějící za prací mimo obec trvalého pobytu

celkem

z toho ženy

celkem

z toho ženy

celkem

v % z počtu
zaměst-naných

abs.

v %

abs.

v %

Blatná

6 862

2 997

43,7

6 373

2 769

43,4

2,1

78,5

2 926

45,9

České Budějovice

77 295

35 156

45,5

73 304

33 267

45,4

24,1

79,0

26 565

36,2

Český Krumlov

21 805

9 643

44,2

19 736

8 632

43,7

6,8

80,3

9 025

45,7

Dačice

10 033

4 332

43,2

9 263

3 948

42,6

3,1

75,9

3 557

38,4

Jindřichův Hradec

24 043

10 705

44,5

22 618

10 079

44,6

7,5

78,0

8 935

39,5

Kaplice

10 300

4 654

45,2

9 565

4 289

44,8

3,2

79,8

4 753

49,7

Milevsko

9 552

4 165

43,6

8 820

3 792

43,0

3,0

77,5

4 171

47,3

Písek

25 979

11 701

45,0

24 100

10 818

44,9

8,1

79,3

8 763

36,4

Prachatice

17 291

7 665

44,3

16 273

7 248

44,5

5,4

77,3

7 361

45,2

Soběslav

10 949

4 782

43,7

10 258

4 431

43,2

3,4

77,5

5 343

52,1

Strakonice

22 831

10 275

45,0

21 255

9 431

44,4

7,1

77,8

9 139

43,0

Tábor

41 206

18 382

44,6

38 765

17 140

44,2

12,9

79,1

18 285

47,2

Trhové Sviny

8 639

3 726

43,1

8 138

3 504

43,1

2,7

77,3

4 716

58,0

Třeboň

12 716

5 669

44,6

12 037

5 341

44,4

4,0

78,3

5 031

41,8

Týn nad Vltavou

6 839

2 988

43,7

6 452

2 782

43,1

2,1

79,6

3 272

50,7

Vimperk

8 728

3 835

43,9

8 196

3 575

43,6

2,7

75,6

3 705

45,2

Vodňany

5 478

2 389

43,6

5 084

2 177

42,8

1,7

77,4

2 445

48,1

Celkem

320 546

143 064

44,6

300 237

133 223

44,4

100,0

78,5

127 992

42,6

Tab. 7 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo 2001 podle hlavních odvětví a podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností v roce 2001

Správní obvod obce s rozšířenou působností

Počet ekonomicky aktivních obyvatel v odvětví

zemědělství,
lesnictví a rybolov

průmysl

stavebnictví

ostatní
odvětví

nezjištěné
odvětví

zemědělství,
lesnictví a rybolov

průmysl

stavebnictví

ostatní
odvětví

nezjištěné
odvětví

absolutní data

skladba v %

Blatná

872

2 667

505

2 510

308

12,7

38,9

7,4

36,6

4,5

České Budějovice

2 953

18 751

8 010

43 966

3 615

3,8

24,3

10,4

56,9

4,7

Český Krumlov

1 569

6 654

2 234

9 994

1 354

7,2

30,5

10,2

45,8

6,2

Dačice

1 290

3 836

812

3 558

537

12,9

38,2

8,1

35,5

5,4

Jindřichův Hradec

2 475

7 152

2 710

10 686

1 020

10,3

29,7

11,3

44,4

4,2

Kaplice

726

4 000

879

4 060

635

7,0

38,8

8,5

39,4

6,2

Milevsko

1 129

3 231

969

3 802

421

11,8

33,8

10,1

39,8

4,4

Písek

2 132

7 239

2 230

13 023

1 355

8,2

27,9

8,6

50,1

5,2

Prachatice

1 672

5 512

1 667

7 602

838

9,7

31,9

9,6

44,0

4,8

Soběslav

838

3 480

1 374

4 620

637

7,7

31,8

12,5

42,2

5,8

Strakonice

1 648

7 504

2 010

10 561

1 108

7,2

32,9

8,8

46,3

4,9

Tábor

2 952

12 035

3 857

19 520

2 842

7,2

29,2

9,4

47,4

6,9

Trhové Sviny

1 007

2 714

1 060

3 423

435

11,7

31,4

12,3

39,6

5,0

Třeboň

1 239

4 228

1 109

5 454

686

9,7

33,2

8,7

42,9

5,4

Týn nad Vltavou

676

2 213

918

2 684

348

9,9

32,4

13,4

39,2

5,1

Vimperk

748

2 805

755

3 943

477

8,6

32,1

8,7

45,2

5,5

Vodňany

696

1 704

506

2 269

303

12,7

31,1

9,2

41,4

5,5

Celkem

24 622

95 725

31 605

151 675

16 919

7,7

29,9

9,9

47,3

5,3

Tab. 8 Pohyb obyvatelstva 1991-2002 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Správní obvod obce s rozšířenou působností

Počet obyvatel k 1.1.1991

Naro- zení

Zemřelí

Přiro-zený přírůstek (úbytek)

Přistě- hovalí

Vystě- hovalí

Mig- rační saldo

Pří- růstek (úbytek) celkem

Počet obyvatel k 31.12.2002

Admin. změny a opravy ČSÚ

Naro- zení

Zem- řelí

Přiro-zený přírůstek (úbytek)

Přistě- hovalí

Vystě- hovalí

Mig- rační saldo

Pří- růstek (úbytek) celkem

absolutně

na 1 000 obyvatel středního stavu (průměrně) ročně

Blatná

14 319

1 517

2 081

-564

3 245

3 370

-125

-689

13 641

11

9,02

12,37

-3,35

19,30

20,04

-0,74

-4,10

České Budějovice

143 959

17 004

17 298

-294

37 361

33 061

4 300

4 006

147 798

-167

9,63

9,80

-0,17

21,16

18,73

2,44

2,27

Český Krumlov

39 433

5 472

4 475

997

12 332

12 028

304

1 301

40 793

59

11,32

9,25

2,06

25,50

24,87

0,63

2,69

Dačice

20 698

2 596

2 941

-345

5 468

5 479

-11

-356

20 224

-118

10,51

11,91

-1,40

22,14

22,19

-0,04

-1,44

Jindřichův Hradec

46 541

5 986

5 845

141

13 459

12 639

820

961

47 252

-250

10,55

10,30

0,25

23,73

22,28

1,45

1,69

Kaplice

17 921

2 446

1 760

686

6 716

6 418

298

984

19 024

119

11,05

7,95

3,10

30,34

29,00

1,35

4,45

Milevsko

20 090

2 180

2 592

-412

3 523

4 248

-725

-1 137

19 146

193

9,35

11,12

-1,77

15,11

18,22

-3,11

-4,88

Písek

51 683

6 026

7 382

-1 356

11 819

11 211

608

-748

51 025

90

9,81

12,02

-2,21

19,24

18,25

0,99

-1,22

Prachatice

33 380

4 366

3 904

462

9 314

9 515

-201

261

33 715

74

10,83

9,69

1,15

23,11

23,61

-0,50

0,65

Soběslav

22 108

2 548

3 326

-778

6 014

5 375

639

-139

22 025

56

9,66

12,60

-2,95

22,79

20,37

2,42

-0,53

Strakonice

46 772

5 215

6 462

-1 247

10 552

11 003

-451

-1 698

44 845

-229

9,48

11,75

-2,27

19,18

20,00

-0,82

-3,09

Tábor

81 852

9 227

10 451

-1 224

21 039

20 840

199

-1 025

80 504

-323

9,45

10,70

-1,25

21,54

21,34

0,20

-1,05

Trhové Sviny

16 888

2 012

2 484

-472

5 289

4 327

962

490

17 342

-36

9,89

12,20

-2,32

25,99

21,26

4,73

2,41

Třeboň

25 797

3 043

3 502

-459

6 948

6 767

181

-278

25 370

-149

9,87

11,36

-1,49

22,53

21,95

0,59

-0,90

Týn nad Vltavou

12 613

1 863

1 641

222

4 937

4 039

898

1 120

13 688

-45

11,59

10,21

1,38

30,72

25,13

5,59

6,97

Vimperk

17 602

2 247

2 501

-254

5 629

5 226

403

149

17 695

-56

10,51

11,70

-1,19

26,33

24,45

1,89

0,70

Vodňany

10 955

1 340

1 703

-363

3 096

2 868

228

-135

11 010

190

10,31

13,11

-2,79

23,83

22,07

1,75

-1,04

Celkem

622 611

75 088

80 348

-5 260

166 741

158 414

8 327

3 067

625 097

-581

10,00

10,70

-0,70

22,20

21,09

1,11

0,41

Tab. 9 Pohyb obyvatelstva 1991-2002 podle velikostních skupin obcí k 1. 1. 2003

Velikostní skupina obcí podle počtu obyvatel

Počet obyvatel k 1.1.1991

Naro- zení

Zemřelí

Přirozený přírůstek (úbytek)

Přistě- hovalí

Vystě- hovalí

Mig- rační saldo

Pří- růstek (úbytek) celkem

Počet obyvatel k 31.12.2002

Admin. změny a opravy ČSÚ

Naro- zení

Zem- řelí

Přirozený přírůstek (úbytek)

Přistě- hovalí

Vystě- hovalí

Mig- rační saldo

Pří- růstek (úbytek) celkem

absolutně

na 1 000 obyvatel středního stavu (průměrně) ročně

Do 2 000

204 860

24 514

32 368

-7 854

67 686

62 138

5 548

-2 306

207 365

4 811

10,03

13,25

-3,21

27,70

25,43

2,27

-0,94

2 000- 4 999

91 788

11 409

12 647

-1 238

27 592

24 275

3 317

2 079

92 650

-1 217

10,33

11,45

-1,12

24,99

21,99

3,00

1,88

5 000- 9 999

90 830

11 010

10 096

914

22 607

21 977

630

1 544

90 475

-1 899

10,06

9,23

0,84

20,66

20,09

0,58

1,41

10 000 a více

235 133

28 155

25 237

2 918

48 856

50 024

-1 168

1 750

234 607

-2 276

9,82

8,80

1,02

17,03

17,44

-0,41

0,61

Celkem

622 611

75 088

80 348

-5 260

166 741

158 414

8 327

3 067

625 097

-581

10,00

10,70

-0,70

22,20

21,09

1,11

0,41

Tab. 10 Domovní fond v roce 1991 a 2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Správní obvod obce
s rozšířenou působností

Úhrn trvale obydlených domů

Počet trvale obydlených rodinných domů

Podíl rodinných domů
v % z úhrnu trvale obydlených domů

Počet neobydlených domů

Přírůstek (úbytek) neobydlených domů
1991-2001

1991

2001

1991

2001

1991

2001

absolutně

v % z úhrnu domů

abso-lutně

v % stavu roku 1991

1991

2001

1991

2001

Blatná

3 268

3 123

2 949

2 851

90,2

91,3

1011

1466

23,6

31,9

455

45,0

České Budějovice

20 679

22 045

17 128

18 952

82,8

86,0

3039

4026

12,8

15,4

987

32,5

Český Krumlov

6 168

6 548

5 020

5 432

81,4

83,0

938

1403

13,2

17,6

465

49,6

Dačice

4 530

4 522

4 095

4 200

90,4

92,9

1080

1364

19,3

23,2

284

26,3

Jindřichův Hradec

8 832

8 991

7 735

8 061

87,6

89,7

2721

3462

23,6

27,8

741

27,2

Kaplice

2 770

3 031

2 308

2 549

83,3

84,1

574

710

17,2

19,0

136

23,7

Milevsko

4 168

3 997

3 778

3 657

90,6

91,5

817

1855

16,4

31,7

1038

127,1

Písek

9 257

8 946

7 860

7 680

84,9

85,8

1829

3669

16,5

29,1

1840

100,6

Prachatice

5 539

5 822

4 547

4 921

82,1

84,5

1489

2365

21,2

28,9

876

58,8

Soběslav

4 778

4 807

4 354

4 427

91,1

92,1

1197

1401

20,0

22,6

204

17,0

Strakonice

8 149

7 970

7 165

7 039

87,9

88,3

1882

2739

18,8

25,6

857

45,5

Tábor

14 247

14 084

12 588

12 531

88,4

89,0

3544

4512

19,9

24,3

968

27,3

Trhové Sviny

3 823

3 913

3 489

3 613

91,3

92,3

1012

1775

20,9

31,2

763

75,4

Třeboň

5 372

5 323

4 672

4 758

87,0

89,4

1459

1904

21,4

26,3

445

30,5

Týn nad Vltavou

2 817

2 763

2 564

2 520

91,0

91,2

815

1118

22,4

28,8

303

37,2

Vimperk

3 086

3 130

2 590

2 662

83,9

85,0

1097

1621

26,2

34,1

524

47,8

Vodňany

2 561

2 529

2 300

2 295

89,8

90,7

753

1036

22,7

29,1

283

37,6

Celkem

110 044

111 544

95 142

98 148

86,5

88,0

25257

36426

18,7

24,6

11169

44,2

Tab. 11 Vývoj bytového fondu 1961-2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Správní obvod obce s rozšířenou působností

Počet trvale obydlených bytů

Přírůstek trvale obydlených bytů

Počet neobydlených bytů

Přírůstek
neobyd-lených
bytů 1991-2001
v % vý-chozího
stavu

1961

1970

1980

1991

2001

absolutně

v % vých. stavů

1991

2001

1961-2001

1991-2001

1961-2001

1991-2001

abs.

v % z úhr-
nu bytů

Blatná

4 443

4 622

4 926

5 042

4 988

545

-54

12,3

-1,1

1 127

1 739

25,9

54,3

České Budějovice

34 545

40 078

47 474

53 074

56 304

21 759

3 230

63,0

6,1

4 832

7 122

11,2

47,4

Český Krumlov

9 261

10 416

12 624

13 578

14 734

5 473

1 156

59,1

8,5

1 665

2 410

14,1

44,7

Dačice

5 579

5 803

6 384

6 575

6 789

1 210

214

21,7

3,3

1 214

1 569

18,8

29,2

Jindřichův Hradec

13 013

13 458

15 512

16 042

16 806

3 793

764

29,1

4,8

3 079

4 156

19,8

35,0

Kaplice

3 866

4 328

5 140

6 091

6 671

2 805

580

72,6

9,5

779

1 031

13,4

32,3

Milevsko

5 509

5 985

6 830

7 140

7 229

1 720

89

31,2

1,2

1 104

2 343

24,5

112,2

Písek

15 535

16 217

18 723

19 241

19 684

4 149

443

26,7

2,3

2 549

4 924

20,0

93,2

Prachatice

8 108

8 876

10 364

11 358

12 070

3 962

712

48,9

6,3

1 827

2 920

19,5

59,8

Soběslav

6 255

6 499

7 387

7 599

8 089

1 834

490

29,3

6,4

1 352

1 776

18,0

31,4

Strakonice

12 462

13 606

15 540

16 643

16 807

4 345

164

34,9

1,0

2 221

3 632

17,8

63,5

Tábor

20 954

22 682

26 631

28 816

30 018

9 064

1 202

43,3

4,2

4 221

6 011

16,7

42,4

Trhové Sviny

5 384

5 258

5 739

5 845

6 163

779

318

14,5

5,4

1 102

2 007

24,6

82,1

Třeboň

7 823

8 302

8 974

9 142

9 346

1 523

204

19,5

2,2

1 754

2 434

20,7

38,8

Týn nad Vltavou

3 900

3 817

4 134

4 450

4 971

1 071

521

27,5

11,7

1 274

1 347

21,3

5,7

Vimperk

5 406

5 605

6 032

6 239

6 520

1 114

281

20,6

4,5

1 260

1 923

22,8

52,6

Vodňany

3 848

3 851

4 085

3 927

4 092

244

165

6,3

4,2

818

1 267

23,6

54,9

Celkem

165 891

179 403

206 499

220 802

231 281

65 390

10 479

39,4

4,7

32 178

48 611

17,4

51,1

Tab. 12 Vývoj bytového fondu 1961-2001 podle velikostních skupin obcí k 1. 1. 2003

Velikostní skupina obcí podle počtu obyvatel

Počet trvale obydlených bytů

Přírůstek trvale obydlených bytů

Počet neobydlených bytů

Přírůstek
neobydle-ných
bytů
1991-2001
v % výchozího
stavu

1961

1970

1980

1991

2001

absolutně

v % vých. stavů

1991

2001

1961-2001

1991-2001

1961-2001

1991-2001

abs.

v % z úhr-
nu bytů

Do 2 000

75 049

73 271

74 532

71 439

73 451

-1 598

2 012

-2,1

2,8

19 745

29 838

28,9

51,1

2 000- 4 999

24 131

25 263

29 565

31 190

33 033

8 902

1 843

36,9

5,9

4 543

6 541

16,5

44,0

5 000- 9 999

19 342

22 894

28 016

31 614

33 636

14 294

2 022

73,9

6,4

3 055

4 447

11,7

45,6

10 000 a více

47 369

57 975

74 386

86 559

91 161

43 792

4 602

92,4

5,3

4 835

7 785

7,9

61,0

Celkem

165 891

179 403

206 499

220 802

231 281

65 390

10 479

39,4

4,7

32 178

48 611

17,4

51,1

Tab. 13 Vybavenost obyvatelstva a domácností byty 1961-2001, resp. 1991-2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Správní obvod obce
s rozšířenou působností

Počet trvale obydlených bytů

na 1000 obyvatel

rozdíl v %

na 100 domácností

rozdíl v % 1991-2001

1961

1970

1980

1991

2001

1961-2001

1991-2001

1991

2001

Blatná

289,2

318,0

335,9

349,3

364,4

26,0

4,3

90,7

90,2

-0,6

České Budějovice

308,7

329,7

350,3

367,9

381,0

23,4

3,6

93,1

90,6

-2,7

Český Krumlov

268,2

294,0

321,8

343,7

362,2

35,0

5,4

93,8

89,8

-4,3

Dačice

261,2

278,3

303,6

318,2

334,3

28,0

5,1

91,1

89,2

-2,1

Jindřichův Hradec

291,8

312,4

332,4

344,2

356,5

22,2

3,6

92,6

89,9

-2,9

Kaplice

274,5

298,2

317,9

340,6

353,2

28,7

3,7

94,2

89,1

-5,4

Milevsko

272,3

292,1

329,3

355,9

375,0

37,7

5,4

92,4

91,4

-1,1

Písek

299,9

318,9

352,8

372,3

385,8

28,6

3,6

93,5

90,7

-3,0

Prachatice

274,0

296,9

318,6

340,3

358,9

31,0

5,5

92,4

90,1

-2,5

Soběslav

282,7

304,0

330,4

344,1

367,3

29,9

6,7

92,0

91,2

-0,9

Strakonice

287,7

314,4

340,3

357,0

371,9

29,3

4,2

92,5

90,4

-2,3

Tábor

277,9

296,7

329,5

351,9

371,7

33,8

5,6

92,3

91,1

-1,3

Trhové Sviny

291,2

308,6

339,9

346,5

360,0

23,6

3,9

93,6

91,1

-2,7

Třeboň

306,2

324,5

345,6

354,6

367,4

20,0

3,6

93,1

90,5

-2,8

Týn nad Vltavou

274,0

294,6

328,5

352,8

365,7

33,5

3,7

92,2

90,8

-1,5

Vimperk

289,9

310,8

342,9

354,3

367,6

26,8

3,8

93,2

89,9

-3,5

Vodňany

307,6

331,9

350,2

359,3

372,6

21,1

3,7

94,0

91,9

-2,2

Celkem

289,2

310,6

336,8

354,5

369,9

27,9

4,3

92,8

90,5

-2,5

Tab. 14 Vybavenost obyvatelstva a domácností byty 1961-2001, resp. 1991-2001 podle velikostních skupin obcí k 1.1.2003

Velikostní skupina obcí podle počtu obyvatel

Počet trvale obydlených bytů

na 1000 obyvatel

rozdíl v %

na 100 domácností

rozdíl v %

1991-2001

1961

1970

1980

1991

2001

1961-2001

1991-2001

1991

2001

Do 2 000

274,2

299,4

330,6

345,2

356,7

30,1

3,3

91,1

89,5

-1,8

2 000- 4 999

293,4

308,3

332,0

343,6

357,9

22,0

4,2

92,8

90,3

-2,7

5 000- 9 999

294,2

311,1

331,6

352,8

371,4

26,2

5,3

93,9

91,4

-2,7

10 000 a více

311,6

327,0

347,3

367,4

385,5

23,7

4,9

93,8

91,1

-2,9

Celkem

289,2

310,6

336,8

354,5

369,9

27,9

4,3

92,8

90,5

-2,5

Tab. 15 Bytová výstavba 1997-2002 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Správní obvod obce
s rozšířenou
působností

Počet bytů dokončených 1997-2002

Intenzita bytové výstavby 1997-2002 (počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel ročně)

celkem1)

v tom

% bytů dokončených

v rodin. domech

v byto-vých
domech

v ostat-
ních bu-
dovách2)

v rodin. domech

v byto-vých
domech

v ostat-
ních bu-
dovách2)

Blatná

175

69

36

70

39,4

20,6

40,0

2,11

České Budějovice

2113

1181

767

165

55,9

36,3

7,8

2,38

Český Krumlov

540

306

187

47

56,7

34,6

8,7

2,22

Dačice

205

99

88

18

48,3

42,9

8,8

1,67

Jindřichův Hradec

437

277

134

26

63,4

30,7

5,9

1,54

Kaplice

184

145

31

8

78,8

16,8

4,3

1,64

Milevsko

300

179

52

69

59,7

17,3

23,0

2,60

Písek

560

175

255

130

31,3

45,5

23,2

1,83

Prachatice

687

346

94

247

50,4

13,7

36,0

3,41

Soběslav

295

213

77

5

72,2

26,1

1,7

2,24

Strakonice

574

280

188

106

48,8

32,8

18,5

2,11

Tábor

1421

740

619

62

52,1

43,6

4,4

2,92

Trhové Sviny

301

182

76

43

60,5

25,2

14,3

2,94

Třeboň

527

257

222

48

48,8

42,1

9,1

3,44

Týn nad Vltavou

16

10

6

0

62,5

37,5

0,0

0,20

Vimperk

241

194

23

24

80,5

9,5

10,0

2,26

Vodňany

51

18

33

0

35,3

64,7

0,0

0,78

Součet obvodů

8627

4671

2888

1068

54,1

33,5

12,4

2,30

Kraj celkem

8933

4671

2888

1374

52,3

32,3

15,4

2,38

1)    Včetně nástaveb a přístaveb; za kraj celkem za celé období, za jednotlivé obvody pouze v letech 1999 až 2002 též včetně bytů v domech s pečovatelskou službou a v domovech-penziónech, bytů v nebytových objektech a včetně bytů získaných stavebními úpravami nebytových prostorů.

2)    Za kraj celkem za celé období, za jednotlivé obvody pouze v letech 1999 až 2002; byty v domech s peč. službou
a v  domovech-penziónech, byty v nebytových objektech a byty získané staveb. úpravami nebytových prostorů.

Tab. 16 Obce s nejvyšším počtem bytů dokončených v úhrnu let 1997-2002

Obec

Dokončené byty celkem

Obec

Dokončené byty celkem

počet

na 1000 obyv. ročně

z úhrnu byty
v rodinných domech

počet

na 1000 obyv. ročně

z úhrnu byty
v rodinných domech

abs.

v %

abs.

v %

České Budějovice

1 026

1,74

262

25,5

Besednice

24

5,00

8

33,3

Tábor

553

2,51

218

39,4

Husinec

24

3,10

24

100,0

Strakonice

358

2,46

111

31,0

Sepekov

24

2,96

23

95,8

Písek

312

1,74

46

14,7

Slavonice

24

1,47

2

8,3

Prachatice

301

4,24

112

37,2

Dražice

23

5,75

23

100,0

Třeboň

298

5,44

105

35,2

Holubov

23

4,16

23

100,0

Jindřichův Hradec

235

1,71

138

58,7

Klenovice

23

10,24

23

100,0

Sezimovo Ústí

174

3,88

39

22,4

Strmilov

23

2,55

10

43,5

Blatná

167

4,13

61

36,5

Nová Včelnice

22

1,45

6

27,3

Hluboká nad Vltavou

139

5,19

85

61,2

Černá v Pošumaví

21

4,27

9

42,9

Veselí nad Lužnicí

130

3,27

65

50,0

Malšice

21

2,02

20

95,2

Dačice

126

2,62

52

41,3

Rudolfov

21

1,50

21

100,0

Litvínovice

123

19,21

123

100,0

Vyšší Brod

21

1,37

17

81,0

Milevsko

122

2,14

58

47,5

Kardašova Řečice

20

1,64

6

30,0

Borovany (okr. České Budějovice)

107

4,98

53

49,5

Košice

20

4,77

20

100,0

Větřní

103

4,55

35

34,0

Strunkovice nad Blanicí

20

2,79

19

95,0

Dolní Třebonín

94

24,27

14

14,9

Horní Stropnice

19

2,04

7

36,8

Mladá Vožice

94

5,74

27

28,7

Chyšky

19

2,90

9

47,4

Český Krumlov

92

1,06

42

45,7

Čimelice

18

2,98

10

55,6

Volary

91

3,71

18

19,8

Římov

18

4,50

14

77,8

Protivín

80

2,69

25

31,3

Sudoměřice u Bechyně

18

4,80

11

61,1

Planá nad Lužnicí

79

4,38

64

81,0

Hůry

17

7,18

17

100,0

Chýnov

72

5,89

35

48,6

Dubné

16

2,49

16

100,0

Soběslav

68

1,54

54

79,4

Nová Pec

16

4,20

6

37,5

Zliv

68

3,05

18

26,5

Nadějkov

16

3,62

9

56,3

Bechyně

67

1,85

33

49,3

Vlachovo Březí

16

1,62

15

93,8

Netolice

67

4,19

18

26,9

Borek

15

2,25

15

100,0

Lišov

63

2,70

61

96,8

Jílovice

15

2,94

9

60,0

Kaplice

60

1,40

47

78,3

Nová Ves (okr. České Budějovice)

15

5,03

14

93,3

Srubec

57

11,01

53

93,0

Roudné

15

4,66

13

86,7

Trhové Sviny

57

2,04

51

89,5

Hrejkovice

14

5,20

14

100,0

Křemže

52

3,53

49

94,2

Olešník

14

3,29

11

78,6

Stachy

52

7,14

34

65,4

Svatá Maří

14

4,66

13

92,9

Bernartice

51

6,95

17

33,3

Vrábče

14

5,21

11

78,6

Suchdol nad Lužnicí

51

2,35

51

100,0

Lenora

13

2,63

11

84,6

Zdíkov

50

5,18

50

100,0

Kovářov

13

1,48

13

100,0

Nové Hrady

48

3,00

8

16,7

Malonty

13

1,99

13

100,0

Lomnice nad Lužnicí

47

4,97

7

14,9

Bošice

12

6,70

12

100,0

Ledenice

45

3,51

42

93,3

Ločenice

12

3,61

12

100,0

Hlincová Hora

44

47,67

44

100,0

Katovice

12

1,65

12

100,0

Vodňany

43

1,10

10

23,3

Nebahovy

12

4,76

11

91,7

Chotoviny

41

4,45

30

73,2

Plav

12

6,99

11

91,7

Kamenný Újezd

39

3,54

39

100,0

Štěpánovice

12

3,26

12

100,0

Dobrá Voda u Českých Budějovic

38

2,79

38

100,0

Štěkeň

12

2,21

3

25,0

Čkyně

38

4,40

30

78,9

Český Rudolec

11

1,80

7

63,6

České Velenice

36

1,70

22

61,1

Benešov nad Černou

11

1,55

9

81,8

Nová Bystřice

36

1,77

21

58,3

Brloh

11

1,81

11

100,0

Velešín

35

1,46

30

85,7

Jarošov nad Nežárkou

11

1,75

10

90,9

Volyně

35

1,81

13

37,1

Lužnice

11

5,26

10

90,9

Jistebnice

34

2,70

31

91,2

Novosedly nad Nežárkou

11

2,82

11

100,0

Mirotice

33

5,05

6

18,2

Žernovice

11

9,17

11

100,0

Malenice

33

10,02

32

97,0

Jivno

11

11,09

11

100,0

Dříteň

32

4,21

8

25,0

Slavče

11

3,60

11

100,0

Horní Planá

30

2,14

28

93,3

Týn nad Vltavou

11

0,22

5

45,5

Vacov

30

3,70

15

50,0

Čestice

10

1,72

10

100,0

Frymburk

28

3,54

21

75,0

Borotín

10

3,25

10

100,0

Chlum u Třeboně

27

1,94

15

55,6

Kunžak

10

1,13

9

90,0

Lhenice

27

2,55

26

96,3

Mirovice

10

0,99

8

80,0

Hrdějovice

26

3,08

26

100,0

Omlenice

10

4,27

10

100,0

Opařany

26

3,10

14

53,8

Pištín

10

3,63

8

80,0

Staré Hodějovice

26

5,66

26

100,0

Vitějovice

10

3,84

7

70,0

Včelná

25

2,86

23

92,0

 

 

 

 

 


ObjektGrafu 1  PŘÍRŮSTKY (ÚBYTKY) OBYVATEL, DOMÁCNOSTÍ, TRVALE OBYDLENÝCH BYTŮ, OBYTNÝCH MÍSTNOSTÍ 
A OBYTNÉ PLOCHY1) 1961-2001 
V JIHOČESKÉM KRAJI (v % výchozích stavů)

ObjektGrafu 2  VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA JIHOČESKÉHO KRAJE 2001 
(v % z úhrnu obyvatelstva)

ObjektGrafu 5  VÝVOJ VYBAVENOSTI OBYVATELSTVA BYTY V JIHOČESKÉM KRAJI 
1961-2001 PODLE SPRÁVNÍCH OBVODŮ OBCÍ 
S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

ObjektGrafu 6  DOKONČENÉ, ZAHÁJENÉ A ROZESTAVĚNÉ BYTY 
V JIHOČESKÉM KRAJI 
NA 1 000 OBYVATEL ROČNĚ 1991-2002

ObjektGrafu 7  INTENZITA BYTOVÉ VÝSTAVBY V OBDOBÍ 1997-2002 V JIHOČESKÉM KRAJI 
PODLE DRUHU OBJEKTŮ A PODLE SPRÁVNÍCH OBVODŮ OBCÍ 
S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ



Copyright © 2004 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |