Znak
Podél říčky Bělé se koncem třináctého století rozkládala mimořádně rozlehla ves Valteřice. Roku 1373 je přibližně v jejím středu poprvé zmiňována lokalita Wüstenkirche čili Pustý Kostel. Od svého znovuosídlení v 16. století bylo pak místo označováno až do roku 1948 jako Sandhübel, Sandhýbl (Písečný Vrch). K roku 1689 se ves, která sdílela osudy jesenického panství vratislavských biskupů, skládala ze čtyřiceti selských gruntů a dvaceti šesti menších usedlostí. Její pozdější rozvoj ovlivnil místní kamenický průmysl a těžba štěrkopísku. V roce 1924 byly k obci připojeny osady Studený Zejf (Kaltenseifen) a Chebzí (Holunder) a v roce 1930 měla spojená obec přes šestnáct set obyvatel. V současnosti jich zde žije více než tisíc. Na sandhýbelské pečeti byla zobrazena jedna a v mladším období tři květiny. Ves Kaltenseifen užívala pečeť s listnatým stromem a s kráčejícím medvědem, který měl mimo jiné význam mluvícího znamení ve vztahu k druhému názvu místa (Bärengrund – Medvědí Dolina). Znak spojující obě historická znamení udělil obci 27. března 2000 předseda PS PČR současně s praporem. Ve zlatém štítu je nad modrou vlnitou patou připomínající říčku Bělou umístěn kráčející medvěd a nad ním trojice červených pětilistých květů se stříbrnými semeníky. Medvěd je rovněž součástí znaku někdejšího sídla panství a dnes okresního města Jeseníku (srov. S95, č. 17).
KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR