VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 13
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

konzultace

Ing. Tomáš Hendrych

Obce s rozšířenou působností konkretizují krizový plán

Rozpracování krizového plánu kraje určenými obcemi stojí poněkud nezaslouženě stranou publicity. Možná je v návaznosti na ustanovení § 19 nařízení vlády č.462/2000 Sb., uvádějící lhůtu pro zpracování krizového plánu kraje do konce roku 2004, pokládáno až za úkol návazný, možná naopak řada určených obcí již na rozpracování pracuje nebo s ním začíná, a to bez možnosti srovnat některá hlediska.

Pokládám proto za prospěšné přiblížit na příkladu metodického vedení určených obcí k rozpracování krizového plánu Moravskoslezského kraje ze strany Hasičského záchranného sboru. Přibližuji organizační rámec této práce a doplňuji jej o zjištěné poznatky.

Prvopočátkem podmiňujícím následné činnosti bylo určení všech dvaadvaceti obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje k povinnosti rozpracovat vybrané úkoly krizového plánu kraje a stanovení obsahu tohoto rozpracování ve smyslu pravomocí hasičského záchranného sboru kraje (§ 15 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů /krizový zákon/, ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb.). Bylo to učiněno prostřednictvím starostů a primátorů, přičemž neodmyslitelnou garancí bylo projednání v Bezpečnostní radě Moravskoslezského kraje. Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje (HZS MSK) nejprve vydal určeným obcím nutná ujednocení (například názvu dokumentu krizového plánování určené obce, jeho členění, projednání), stanovil dokumenty přílohové části nezbytné ke zvládnutí krizové situace a vyjádřil zájem průběžně poskytovat určeným obcím informace a podklady. V oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy zdůraznil úlohu Moravskoslezského kraje - Krajského úřadu. Na pozadí zamýšleného cíle stálo rozhodnutí dosáhnout jednotného pochopení a provedení rozpracování způsobem, aby se plánovaná opatření jednotlivých obcí i kraje dala koordinovat. Příkladem způsobu metodického vedení může být následný “komentář” k přílohové části rozpracování krizového plánu kraje určenou obcí, jak byl každé určené obci zaslán:

  1. přehled sil a prostředků včetně jejich počtů a využitelnosti (vyčleněné síly a prostředky kraje, vlastní síly a prostředky);

  2. výpis z katalogu krizových opatření obsahující zásady a postup realizace krizových opatření;

  3. povodňový plán;

  4. výpis z havarijního plánu kraje;

  5. rozpracování plánů konkrétních činností havarijního plánu kraje pro krizové situace

  6. vnější havarijní plány;

  7. výpisy z operačních plánů, které pro konkrétní druh krizové situace na daném území stanoví postupy, zásady, opatření, síly a prostředky pro její řešení, plány jejich nasazení a zabezpečení;

  8. dokumentace plánování a zajišťování hospodářských opatření pro krizové stavy;

  9. plán akceschopnosti obecního úřadu určené obce (rozpracovatele krizového plánu kraje), který stanoví postupy a termíny zabezpečení připravenosti k plnění úkolů při krizových situacích a opatření k zajištění vlastní ochrany před následky krizových situací;

  10. plány spojení, materiálně technického a zdravotnického zabezpečení a topografické mapy s vyznačenými riziky a řešením ohrožení;

Zvýrazněný text pod středníky naznačuje především závazky HZS MSK dopomoci ke zdárné finální podobě rozpracování krizového plánu kraje. Přitom je podstatné, že tyto obce řeší především otázky kým a podle čeho zpracování zabezpečit.

Jako povolaný k otázce “podle čeho” svolal HZS MSK odborné shromáždění odpovědných pracovníků obecních úřadů (magistrátů) určených obcí, které proběhlo v listopadu 2003. Na něm byla v jednotlivých tématech prezentována první etapa “Harmonogramu postupu prací” s detailními odkazy na předanou ústřední “Metodiku zpracování krizových plánů” a na návody a vzory vyhotovené HZS MSK. Přítomní je včetně harmonogramu převzali v písemné i elektronické podobě. Na shromáždění vystoupili za Krajský úřad MSK i zástupci oddělení pro krizové řízení kanceláře hejtmana kraje. Prezentaci druhé etapy připravuje HZS MSK na březen 2004.

V odpovědi na otázku “kým” je HZS MSK nakloněn tomu, aby rozpracování vybraných úkolů krizového plánu kraje bylo produktem týmové práce, aby při něm byla využita erudice zaměstnanců pro krizového plánování i ostatních zaměstnanců obecních úřadů a dalších odborných partnerů. Očekává, že provedení podle metodických doporučení HZS MSK bude zachováno. Podle příslušných legislativních ustanovení projedná rozdělení odpovědností, schválení dílčích přístupů, případně návrhy dalších jednání Bezpečnostní rada určené obce.

Autor je pracovníkem oddělení krizového a havarijního plánování HZS Moravskoslezského kraje



Copyright © 2004 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |