VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 13 |
rozhovor |
s MUDr. Petrem Zimmermannem, hejtmanem Plzeňského kraje Nemůžeme čekat, že nás Evropa spasí |
![]() |
Plzeňský kraj leží u současné hranice Evropské unie. Co pro vás bude největší změna po jarním vstupu do Unie?
Určitě se toho změní hodně a leccos si asi zatím ani neumíme představit. Věříme, že výhodná tranzitní poloha Plzeňského kraje v rámci rozšířené Evropy může znamenat velkou ekonomickou výhodu a pomůže urychlit náš hospodářský růst a zvýšit životní úroveň našich obyvatel. Pro Plzeňský kraj dále znamená vstup, stejně jako pro ostatní kraje ČR, možnost žádat o finanční prostředky z unijních fondů a použít je jak k podpoře hospodářského růstu, tak k řešení některých našich problémů. Nemůžeme ale čekat, že nás Evropa spasí. Spoléhat musíme především sami na sebe.
Jaké jsou zahraniční aktivity kraje a na jaké úrovni je spolupráce se sousedními regiony na druhé straně státní hranice?
S partnery v sousedním Německu, kteří jsou nám nejblíže, je spolupráce velmi živá. Podepsali jsme s nimi společnou deklaraci v listopadu 2001. Tato spolupráce je zdrojem cenných informací nejen z fungování veřejné správy, ale také Evropské unie. Efektivní předávání zkušeností a poznatků na úrovni obcí, kraje nebo zájmových sdružení je jedním z nejdůležitějších přínosů bezprostředního sousedství. Jisté obtíže vyplývají z rozdílnosti systému státní správy a ekonomické úrovně. Totéž platí o italskému Bergamu s výkonnou ekonomikou. Tady kontakty zastřešuje Memorandum o přátelství a vzájemné spolupráci, přijaté rovněž v listopadu 2001. Určitě jsme s jejich pomocí hodně pootevřeli dveře do Evropy. Přes společenské kontakty, výměnu názorů, vzájemné poznávání a prostřednictvím kultury jsme postupně přistoupili i k ekonomice. Za nejdůležitější jsem považoval na obou stranách odbourávání předsudků, které řada lidí měla a stále má. Máme také volnější vazbu na švédský Jämtland a britský Northampton. Podle mě je optimální mít nejvýše tři až pět partnerských regionů, aby spolupráce nebyla pouze formální a mohly se rozvinout kvalitní vztahy.
Které problémy v kraji vás tíží nejvíce?
Nemalým problémem byl převod zadlužených okresních nemocnic na kraj. Celý dluh převedený na kraj státem byl více než čtvrt miliardy korun. Přes velmi složitou situaci se nám podařilo všechny nemocnice, které fungující přešly na kraj (kromě Plané, která byla uzavřena již v době, kdy byla státní), udržet v chodu. Jejich stabilizace je dlouhodobý úkol, který je před námi.
V souvislosti s problémy se schvalováním novely zákona o rozpočtovém určení daní označují kraje své rozpočty za velmi napjaté. Jaké jsou hlavní oblasti, kde by finanční prostředky v případě navýšení krajského rozpočtu byly použity?
Mrzí nás, že současná vláda předává krajům v řadě oblastí odpovědnost ale již méně pravomocí a jen minimum peněz. Přitom tyto tři věci by měly jít ruku v ruce. Snažíme se hospodařit efektivně s vyrovnaným rozpočtem bez půjček a dluhů. Více než čtvrtina našich vlastních příjmů, které činí pouhých 850 milionů, jde na investice, zejména v dopravě a školství. V případě navýšení krajského rozpočtu by určitě významná část financí směřovala do oblasti zdravotnictví, školství a dopravy.
Jak byste hodnotil spolupráci s pověřenými obcemi ve srovnání se zaniklými okresními úřady?
Díky dokončení reformy došlo k roztříštěnosti správních území. Pro mě by bývalo bylo akceptovatelným modelem vytvořit z původních okresních měst obce s rozšířenou působností a netříštit tak více území krajů. Spolupráce s patnácti pověřenými obcemi funguje, jen to určitě stojí víc peněz, zaměstnává víc lidí a je to poněkud komplikovanější. Se starosty obcí s rozšířenou působností se pravidelně scházíme a diskutujeme zejména o problémech, které souvisí s přechodem kompetencí a činností obcí. Domnívám se, že teprve čas ukáže, do jaké míry byla reforma úspěšná.
Dlouho odkládaná stavba dálničního obchvatu Plzně se konečně dala do pohybu. Jaké další projekty ve zlepšování dopravní infrastruktury připravujete a které stavby jsou pro vás prioritní?
Plzeňský kraj podporuje dostavbu dálničního obchvatu a všechny související stavby. Naši podporu mají i další připravované stavby na silnicích první třídy, např. obchvat Staňkova, přeložka Šlovice-Přeštice, obchvat Klatov, přeložka Železná Ruda, obchvat Třemošné, obchvat Plas. Mimo v současné době realizovaných staveb na silnicích druhé a třetí třídy připravujeme výstavbu nového propojení Rokycany-Kamenný Újezd -Hrádek, před zahájením územního řízení je zatím pracovně nazvaný obchvat Chanovic, přeložka silnice Železná Ruda–Špičák nebo zlepšení přístupové komunikace z Tachova k hraničnímu přechodu Pavlův Studenec. V současné době probíhá i diskuse o západním obchvatu města Plzně.
V rámci reformy veřejné správy se kraje staly vlastníky silnic druhé a třetí třídy. Jak byste hodnotil současný stav těchto silnic ve vašem kraji?
Statisticky lze vyjádřit, že z 1 511 km silnic druhé třídy je 39 procent v nevyhovujícím či havarijním stavu a u silnic třetí třídy je to 45 procent z 3 090 kilometrů. Na našich silnicích je 969 mostů, z toho přibližně 300 je ve špatném a 104 až havarijním stavu.
Jak velké finanční prostředky do obnovy a údržby těchto silnic vynakládáte a kdy očekáváte, že se jejich stav dostane na úroveň, kterou budete považovat za optimální?
Prostředky jsou složeny ze dvou zdrojů, jedním je Státní fond dopravní infrastruktury a druhým rozpočet Plzeňského kraje. S ohledem na sanaci povodňových škod z roku 2002 bylo v loňském roce profinancováno z obou zdrojů 431 milionů korun. Pro letošní rok je to zatím 330,6 milionů korun. V současné době žádáme Státní fond dopravní infrastruktury o převod nevyčerpaných prostředků z loňského roku, poněvadž se všechny plánované akce nepodařilo z objektivních důvodů realizovat, a nebo byly naplánovány na více let. Abychom dosáhli ideálního či optimálního stavu, bylo by nutné v průběhu následujících deseti let investovat ročně 1,2 miliardy korun.
S dopravní infrastrukturou úzce souvisí problematika dopravní obslužnosti, kterou od ledna 2003 také zajišťují kraje. Jak se vám její zajištění podařilo zvládnout?
Systém dopravní obslužnosti je obrovský dynamický kolos. Kraj v loňském roce převzal systém financování autobusové a drážní dopravy od okresních úřadů, ještě před tím jsme začali analyzovat radikální rozdíly v přístupu k zabezpečení základní dopravní obslužnosti. Díky zaběhlým vztahům a výši příspěvku nebylo možné přistoupit k nějaké radikální změně. Poněvadž příspěvek ze státního rozpočtu nepokrývá prokazatelnou ztrátu vykazovanou dopravci, je nutné, aby se obce na financování podílely. V loňském roce jsme nezrušili žádný spoj. Neustále hledáme systém, který by byl spravedlivý a přinesl na jedné straně úspory a na druhé straně přilákal zpět do prostředků hromadné dopravy individuální motoristy. Pro letošní rok je příspěvek na úrovni loňského roku: 178,8 milionů na drážní dopravu a 184,5 milionů Kč na autobusovou dopravu. Dopravci ovšem díky zvýšení spotřební daně z pohonných hmot a vývoji tržeb od cestujících požadují daleko vyšší částky. Plzeňský kraj proto vyčlenil v rozpočtu tři miliony na základní dopravní obslužnost a přispěje též do systému Integrované dopravy Plzeňska částkou dva a půl milionu korun. Dále je nám známo, že Ministerstvo dopravy bude předkládat vládě ke schválení rozdělení 200 milionů korun. Jaká částka připadne Plzeňskému kraji, není oficiálně známo. Proto zůstává otázka financování autobusové dopravy otevřena a dopravcům je poskytována pouze záloha ve výši loňských měsíčních příspěvků.
Chystáte ještě nějaká zlepšení?
V současné době je zpracováván projekt "Zlepšení infrastruktury na regionálních tratích Plzeňského kraje". Cílem projektu je zlepšit využití regionální tratě Planá u Mariánských Lázní - Tachov - Domažlice - Klatovy - Horažďovice včetně posouzení stavu infrastruktury, návrhu na zlepšení a návrhu grafikonu k zajištění dopravní obsluhy na principu integrálního taktového grafikonu. Projekt bude dokončen v květnu. Je zpracováván pilotní projekt ke zlepšení regionální osobní železniční dopravy na trati Plzeň - Domažlice. Je počítáno se zavedením taktové dopravy a nasazením moderních regionálních vozidel typu Desiro. Intenzivně probíhají jednání k zafinancování tohoto nákladného projektu. V souvislosti s již zavedenou taktovou dopravou na trati Plzeň - Klatovy je zpracovávána studie optimalizace vedení autobusových linek tak, aby většina spojů zajížděla pouze do předem vytipovaných přestupních uzlů. K této připravované změně bude samozřejmě probíhat rozsáhlá diskuse s dotčenými obcemi. Dále se pracuje na projektu "Šumavské integrované dopravy", jehož cílem je zkvalitnit systém veřejné dopravy v ekologicky citlivé oblasti Národního parku a CHKO Šumava, zvýšení mobility obyvatel, rozvoj cestovního ruchu, ekonomický růst regionu. Jedná se o projekt navazující na fungující systém Bayerwald - Ticket.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 13/2004.
Jaroslav Mareš