VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 13 |
konzultace |
Mgr. Antonín Mládek, Ph.D.
mladek@sps-caslav.cz
Zákonem stanovené orgány krizového řízení zpracovávají krizové plány (dále jen KP). Jedná se o KP správních úřadů a KP územní. Územní KP zpracovávají kraje - krizový plán kraje a určené obce - krizový plán určené obce. Usnesením čís. 295/2002 schválila Bezpečnostní rada státu Harmonogram přípravy a zpracování KP, který byl v říjnu roku 2003 aktualizován. Součástí přílohové části KP jsou typové plány zpracované podle působnosti ústředními správními úřady (dále jen ÚSÚ). V typovém plánu stanoví ÚSÚ doporučené typové postupy, zásady a opatření pro řešení jednotlivých druhů krizových situací (dále jen KS). Krizové plány mají být schváleny do 31.12.2004.
Text článku je upraven tak, aby zpracovatelé krizových plánů hlavního města Prahy, krajů a určených obcí získali přehled o kompetencích a odpovědnosti orgánů územní samosprávy, které plní úkoly v oblasti krizového plánování ve vztahu ke kolejové dopravě. Úplné kompetence a odpovědnost orgánů územní samosprávy jsou vymezeny v obecně závazných právních předpisech, jež jsou uvedeny v závěru textu, se stavem k 31.12.2003.
Ministerstvo dopravy (dále jen MD) má zpracovaný Krizový plán MD včetně jeho elektronické podoby, nazvané Krizový informační systém MDS (dále jen KISMDS). V prosinci roku 2003 vydalo MD Typový plán pro narušení funkčnosti dopravní soustavy velkého rozsahu (čj. 171/2003-030-CNP), který řeší také drážní dopravu. Na MD je rozpracována koncepce dokumentu Plán řízení kolejové dopravy ČR za KS. Připravována je jeho elektronické verze nazvaná Krizový informační systém kolejové dopravy (dále jen KISKD). Oba systémy, KISMDS a KISKD, budou spolupracovat, přičemž KISMDS je systémem řídícím. Koncepce KISKD předpokládá, že mezi jeho základními uživateli budou také krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy. Dalšími uživateli budou magistráty statutárních měst Brno, Liberec, Most, Olomouc, Ostrava, Plzeň, městské úřady města Jablonec nad Nisou, Litvínov, a dopravní podniky provozující kolejovou dopravu na speciální dráze (metro, tramvajová doprava).
Za poskytnuté informace při konzultacích a za odbornou pomoc děkuji pracovníkům Úřadu vlády, Ministerstva dopravy, Magistrátů Libereckého a Středočeského kraje, hlavního města Prahy a statutárního města Brna.
Vymezení některých základních pojmů
Pod pojmem krizová situace (emergency/crisis situation) rozumíme takovou situaci, při které jsou ohroženy život, zdraví, majetek, životní prostředí a ohrožení není možné odvrátit běžnou činností správních úřadů a složek integrovaného záchranného systému (dále jen IZS). Je to také situace, kdy je ohrožen vnitřní pořádek a bezpečnost státu, případně je bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo jeho územní celistvost, případně jeho demokratické základy. Krizová situace nastane také v případě, kdy je Česká republika napadena nebo pokud je třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. Pokud KS vznikne, vyhlásí orgán, který je k tomu zmocněn zákonem, krizový stav. Krizovými stavy jsou stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav. Vyhlášením krizového stavu jsou přijata bezodkladná krizová opatření (emergency measures) stanovená zákonem. Tato opatření jsou určena k řešení vzniklé KS, ke zmírnění nebo odstranění jejích následků a k uvedení do běžného stavu. Kolejovou dopravou se rozumí doprava po železničních drahách členěných do jednotlivých kategorií podle zákona čís. 266/1994 Sb., pro potřeby tohoto článku s výjimkou dráhy lanové. Kategoriemi železničních drah jsou dráha celostátní, dráha regionální, vlečka - vojenská nebo hospodářská, speciální dráha – metro nebo dráha tramvajová. Provozování drážní dopravy je činnost, při které vzniká právní vztah mezi provozovatelem této dopravy - dopravcem a osobou, jejíž přepravní potřeba se uspokojuje; předmětem je přeprava osob, věcí, zvířat nebo činnost, kterou se zajišťuje podnikání podle zvláštních předpisů. Veřejná drážní doprava je doprava provozovaná dopravcem k uspokojování obecných přepravních potřeb podle předem vyhlášených přepravních podmínek, zveřejněného jízdního řádu a tarifu. Veřejným zájmem v oblasti veřejné drážní osobní dopravy rozumíme zájem na zajištění základních přepravních potřeb obyvatel; o uplatnění veřejného zájmu při zabezpečování dopravní obslužnosti rozhoduje příslušný orgán státní správy nebo samosprávy. Základní dopravní obslužnost územního obvodu kraje znamená zajištění přiměřené dopravy po všechny dny v týdnu z důvodů veřejného zájmu. Jedná se především o zajištění dopravy do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět. Tato obslužnost přispívá k trvale únosnému rozvoji daného územního obvodu.
Hlavní město Praha
Hlavní město Praha (HMP)je drážním správním úřadem. V přenesené působnosti vykonává státní správu a státní dozor ve věcech drah. Působnost se týká také provozování tramvajové dráhy a speciální dráhy – metro a provozování drážní dopravy na těchto drahách. V souvislosti s tím vykonává HMP působnost speciálního stavebního úřadu. Dále vykonává HMP v přenesené působnosti státní správu jako orgán krizového řízení a ve své věcné a územní působnosti plánuje opatření a postupy pro případ vzniku KS.
Primátor HMP zabezpečuje na území HMP plnění úkolů obrany, úkolů spojených s mobilizačními přípravami státu a úkolů civilní ochrany. Je předsedou Bezpečnostní rady HMP a jmenuje další její členy. Bezpečnostní rada HMP je koordinačním orgánem pro přípravu na KS. Primátor HMP řídí a kontroluje opatření, která provádí územní správními úřady s krajskou působností, městské části, právnické osoby a fyzické osoby. Jedná se o opatření přípravná, o činnosti k řešení KS a ke zmírnění jejich následků. Jako svůj pracovní orgán k řešení KS zřizuje Krizový štáb HMP (KŠHMP). Pro činnost KŠHMP vytváří podmínky Hasičský záchranný sbor HMP (HZSHMP). Primátor HMP vykonává funkci hejtmana kraje, pokud zákon (zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů) nestanoví jinak. Další jeho kompetence a odpovědnost v oblasti krizového plánování jsou proto shodné s kompetencemi a odpovědností hejtmana kraje.
Magistrát HMP (MHMP) je členěný na sekce, které jsou dále členěny na odbory. Odbor krizového řízení má stanovenu působnost také na úseku obrany, krizového řízení, IZS a ochrany obyvatelstva. Ve věcech přenesené působnosti je nadřízen orgánům úřadů městských částí vykonávajícím státní správu na úseku obrany a ochrany obyvatel. Odbor je součástí sekce krajských a obecních působností. Odbor dopravně správních agend je zřízený pro zabezpečení činností mj. podle zákona čís. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a podle zákona čís. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích. Ve věcech přenesené působnosti je nadřízen úřadům městských částí vykonávajícím státní správu v odvětví dopravy. Podřízen je Ministerstvu dopravy. Odbor je součástí sekce správních agend. Odbor dopravy je zřízený pro oblast výkonu státní správy v dopravě. Vykonává funkci drážního správního úřadu, speciálního stavebního úřadu, dopravního úřadu a silničního správního úřadu. Ve věcech přenesené působnosti je nadřízen úřadům městských částí vykonávajícím státní správu v odvětví dopravy a podřízen je Ministerstvu dopravy. Je součástí sekce výkonu státní správy pro oblast výstavby a péče o území.
V systému hospodářských opatření pro KS zpracovává MHMP v přenesené působnosti Plán nezbytných dodávek HMP. K uspokojení základních životních potřeb obyvatel HMP nezbytnou dodávku zabezpečuje a rozhoduje o použití regulačních opatření.
Výkon samostatné i přenesené působnosti HMP podléhá dozoru státu. Dozor nad výkonem působnosti vykonávají v rámci své věcné příslušnosti příslušná ministerstva. Při výkonu přenesené působnosti v oblasti dopravy je HMP podřízeno MD. Ministerstvo dopravy koordinuje činnost HMP vydáváním směrnic a instrukcí. Státní orgány poskytují bezplatně na požádání HMP a městským částem údaje a informace potřebné pro výkon jejich působnosti. Tuto povinnost mají také HMP a městské části vůči státním orgánům. Zpracování dokumentu Krizový plán HMP (KPHMP) zabezpečuje HZSHMP a schvaluje ho primátor. V souvislosti s přípravou na KS jsou HZSHMP dány významné kompetence. Je oprávněn vyžadovat, shromažďovat a evidovat vymezené údaje, pokud jsou nezbytné pro zpracování KPHMP a pro přípravu a řešení KS.
Kraje
Hejtman kraje (dále jen hejtman) je předsedou bezpečnostní rady kraje (dále jen BRK), která je koordinačním orgánem pro přípravu na KS, a jmenuje další její členy. Koordinuje a kontroluje přípravu na mimořádné události (dále jen MU), kterou provádějí orgány kraje, územní správní úřady s krajskou působností, právnické a fyzické osoby. Pokud vznikne na území kraje MU, jež přesahuje území jednoho správního obvodu obce s rozšířenou působností a velitel zásahu vyhlásil nejvyšší stupeň poplachu nebo hejtmana o to požádal, koordinuje hejtman záchranné a likvidační práce (dále jen ZLP). Stejně hejtman postupuje, pokud jej o koordinaci požádal starosta obce s rozšířenou působností. Pokud hejtman koordinuje ZLP, může dávat pokyny složkám IZS.
Hejtman řídí a kontroluje opatření, která provádí územní správní úřady s krajskou působností, obce, právnické osoby a fyzické osoby. Jedná se o opatření přípravná, o činnosti k řešení a ke zmírnění následků KS. Jako svůj pracovní orgán k řešení KS zřizuje hejtman krizový štáb kraje (dále jen KŠK), který může použít pro koordinaci ZLP.
V případě, že jsou nařízena mimořádná veterinární opatření a vzniklé ohrožení má povahu MU, jejíž následky vedou ke vzniku KS, stává se součástí KŠK krajská nákazová komise. Tuto komisi zřizuje ředitel krajské veterinární správy jako svůj poradní orgán. Pokud je v době povodní vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, stávají se součástí KŠK také povodňové komise. Podmínky pro činnost KŠK vytváří hasičský záchranný sbor kraje (dále jen HZSK).
Pro území kraje nebo jeho část může hejtman na nezbytně nutnou dobu, nejvýše 30 dnů, vyhlásit stav nebezpečí a to vždy s uvedením důvodů. Neprodleně o tom informuje vládu, Ministerstvo vnitra a sousední kraje, pokud mohou být krizovou situací dotčeny. Vyhlášenou dobu může hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády. Podmínkou pro vyhlášení stavu nebezpečí je taková mimořádná situace (dále jen MS), kdy jsou v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí. Vyhlášení stavu nebezpečí je dále podmíněno stavem, kdy ohrožení při MS není možné odvrátit běžnou činností správních úřadů a složek IZS, avšak intenzita ohrožení nedosahuje značného rozsahu.
Rozhodnutí o stavu nebezpečí se vyhlašuje stejně jako nařízení kraje. Vyvěšuje se na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů, kde je stav nebezpečí vyhlášen. Rozhodnutí je také zveřejněno dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu.
V rámci přijímaných regulačních opatření může hejtman za stavu nebezpečí měnit v regionu kraje způsob řízení a způsob organizace dopravy.
V případě, že za KS dojde k ohrožení života, zdraví nebo pokud hrozí škody velkého rozsahu na majetku nebo životním prostředí, je hejtman oprávněn uložit právnickým osobám úkoly, které jdou nad rámec opatření uvedených v krizových plánech.
Pokud v době KS neplní starosta obce úkoly stanovené mu zákonem, může hejtman převést jejich výkon na zmocněnce. Toho jmenuje na předem stanovenou dobu a o této skutečnosti neprodleně informuje obec. Ministr vnitra může rozhodnutí hejtmana zrušit.
V době nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu je hejtman povinen zajistit v podmínkách kraje provedení stanovených krizových opatření.
Krajský úřad (dále jen KÚ) plní v samostatné působnosti úkoly uložené mu zastupitelstvem a radou a napomáhá činnosti výborů a komisí. Vykonává přenesenou působnost s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny zastupitelstvu a radě nebo zvláštnímu orgánu. Prostřednictvím KÚ kontroluje kraj v přenesené působnosti výkon přenesené působnosti obcemi.
Krajské úřady mají v organizační struktuře ustaven odbor dopravy. Vnitřní členění těchto odborů není jednotné a vychází z místních podmínek a potřeb. Ve Středočeském kraji má odbor dopravy dvě oddělení - dopravy a silničního hospodářství. V Libereckém kraji je odbor dopravy členěn na čtyři oddělení - pozemních komunikací, silniční dopravy, správní a technické, dopravní obslužnosti. Odbory dopravy v přenesené působnosti mj.:
zpracovávají požadavky na plynulé a pravidelné provozování drážní dopravy v požadovaném počtu a časovém vedení jednotlivých vlaků, které budou předmětem závazků veřejné služby a předkládají je provozovateli dráhy,
rozhodují v odvolacím řízení ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích,
vykonávají působnost speciálního stavebního úřadu ve věcech silnic I. třídy s výjimkou věcí, ve kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy,
rozhodují v odvolacím řízení o přestupcích proti bezpečnosti a plynulosti mj. železničního provozu, provádějí prevenci v oblasti provozu na pozemních komunikacích.
K zajištění základní dopravní obslužnosti území kraje na dráze regionální uzavírá kraj s vybraným dopravcem písemnou smlouvu. Touto smlouvou vzniká závazek veřejné služby v drážní dopravě na dráze regionální. Příslušným krajem je ten kraj, v jehož územním obvodu je dopravní obslužnost na příslušné dráze nebo její rozhodující části zajišťována. Smlouva o závazku veřejné služby se uzavírá nejméně na období platnosti jízdního řádu. Při uzavírání smlouvy o závazku veřejné služby kraj dbá o to, aby základní dopravní obslužnost byla zajištěna vzájemným propojením veřejné drážní osobní dopravy s linkovou osobní dopravou. Pokud je základní dopravní obslužnost území kraje zajišťována také dopravou na dráze tramvajové, použijí se obdobně ustanovení o závazcích veřejné služby na dráze celostátní a na dráze regionální.
Pro řešení KS má každý krajský úřad v organizační struktuře ustaven odborný úsek. Tyto úseky také nejsou upraveny jednotně a úprava vychází z místních podmínek a potřeb. Středočeský KÚ má v odboru sekretariát hejtmana zařazeno oddělení ochrany a pro řešení krizových situací, které dále není členěno. Liberecký KÚ má ustaven odbor ochrany, obrany a krizového řízení, jehož součástí je oddělení obranného plánování. Vedoucí odborného úseku je tajemníkem BRK. Odborný úsek v přenesené působnosti mj.:
shromažďuje podklady a zpracovává analýzu možných rizik na území kraje,
komplexně zajišťuje oblast hospodářských opatření pro krizové stavy na území kraje,
podílí se na tvorbě koncepce a na zpracování krizového plánu kraje,
připravuje opatření pro nouzové hospodářství a výkon státní správy v krizových stavech
organizuje součinnost mezi obcemi s rozšířenou působností, dalšími správními úřady a obcemi v kraji s cílem zajistit připravenost kraje na řešení KS,
zpracovává podklady pro oblast obranného plánování,
zajišťuje koordinaci a kontrolu přípravy na MU
Krajský úřad organizuje při výkonu státní správy součinnost mezi obecními úřady obcí s rozšířenou působností a dalšími správními úřady a obcemi v kraji, při zajišťování havarijní připravenosti. Zpracovává plán k provádění ZLP na území kraje, tzv. havarijní plán kraje a spolupracuje podle zvláštního právního předpisu při zpracování a aktualizaci dokumentu povodňový plán uceleného povodí. V období mimo povodeò je KÚ povodòovým orgánem. Území zóny havarijního plánování může zasahovat do více než jednoho správního obvodu obce s rozšířenou působností vlastního kraje nebo na území vlastního kraje z území jiného kraje. V takovém případě zpracovává KÚ ve spolupráci s dotčenými obecními úřady obcí s rozšířenou působností plán k provádění ZLP v okolí zdroje nebezpečí, tzv. vnější havarijní plán.
V systému hospodářských opatření pro KS zpracovává KÚ v přenesené působnosti plán nezbytných dodávek. K uspokojení základních životních potřeb obyvatel kraje nezbytnou dodávku zabezpečuje. Dále rozhoduje o použití regulačních opatření. Orgány kraje zajišťují přípravu na MU, na provádění ZLP, na ochranu obyvatelstva a připravenost kraje na řešení KS.
Významné kompetence jsou při krizovém plánování dány HZSK. Za účelem přípravy na KS je HZSK oprávněn vyžadovat, shromažďovat a evidovat vymezené údaje, pokud jsou nezbytné pro zpracování krizových plánů, pro přípravu a řešení KS.
Výkon samostatné i přenesené působnosti kraje podléhá dozoru státu. Dozor vykonávají věcně příslušná ministerstva a jiné věcně příslušné ÚSÚ (MD ve věci drah). Ministerstvo dopravy řídí v rámci zákonů výkon státní správy v oblasti dopravy vydáváním směrnic a instrukcí. Při výkonu přenesené působnosti jsou orgány územní samosprávy Ministerstvu dopravy podřízeny.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 13/2004.
Použité prameny
Ústavní zákon č.347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona č.1/1993 Sb., Ústava České republiky
Zákon č.266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č.166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů
Zákon č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
Zákon č.129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů
Zákon čís. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č.239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č.240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění zákona č.320/2002 Sb.
Zákon č.241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č.320/2002 Sb.
Zákon č.254/2001 Sb., vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
Organizační řád Krajského úřadu Středočeského kraje, Praha 2002
Organizační řád Magistrátu hlavního města Prahy, Praha 2003
Organizační řád Krajského úřadu Libereckého kraje, Liberec 2003