VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 9 |
konzultace |
![]() |
Pavel Zeman, vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Jihočeského kraje Financování škol, předškolních a školských zařízení zřizovaných obcemi |
Následující článek si neklade za cíl vyřešit všechny problémy v oblasti financování škol, předškolních a školských zařízení zřizovaných obcemi. Snaží se především připomenout základní zdroje financování, pravidla tvorby těchto zdrojů a jejich čerpání. Téměř vždy je nutné pro odstranění případných nejasností nejprve jednoznačně vymezit pojmy, které budeme používat. V dalším textu budeme uvažovat v těchto termínech:
příspěvková organizace - škola, předškolní nebo školské
zařízení zřizované obcí; součást – jednotlivý typ školy, předškolního nebo školského zařízení, jak je stanoví příslušné právní předpisy (příklady hlavních součástí - mateřská škola, základní škola, školní družina, školní klub, školní jídelna, základní umělecká škola, zvláštní škola, dům dětí a mládeže);
zřizovatel – obec nebo město, které zřizuje školu, předškolní nebo školské zařízení; rada – obce nebo města, případně městské části; zastupitelstvo – obce nebo města, případně městské části; zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších úprav;
zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve
školství ve znění pozdějších úprav; zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
Financování příspěvkových organizací je vícezdrojové. Jednotlivými zdroji jsou:
Neinvestiční dotace MŠMT.
Příspěvek na provoz
Výnosy z vlastní činnosti.
Příspěvek na částečnou úhradu neinvestičních nákladů mateřských škol, školních družin a školních klubů.
Investiční dotace.
Doplňková činnost.
hostinská činnost (vaření pro cizí strávníky);
pronájem a půjčování věcí movitých;
pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích činností.
Příspěvková organizace musí v rámci doplňkové činnosti zpracovat vnitřní směrnici a v ní konkretizovat podmínky provozování jednotlivých okruhů včetně příslušných kalkulací. Podle § 4 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání není pronájem nebytových prostor živností a není potřeba ho uvádět v okruzích povolených doplňkových živností.
§ 4 Činnosti spojené s pronájmem nemovitostí.
Pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor je živností, pokud vedle pronájmu jsou pronajímatelem poskytovány i jiné než základní služby zajišťující řádný provoz nemovitostí, bytů a nebytových prostor.
Zaměstnanci zajišťující doplňkovou činnost musí mít se zaměstnavatelem sjednány na tyto činnosti zvláštní pracovní smlouvy nebo dohody o provedení práce, případně pracovní činnosti.
Často se vyskytují dotazy, zda může příspěvková organizace vybírat od žáků základní školy příspěvky na mimoškolní zájmovou činnost, tzv. kroužky. Podle mého názoru může, pokud to umožňuje hlavní činnost. Dostatečný je například odkaz na § 5 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol. S ohledem na § 18 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů však musí stanovit kalkulaci nákladů a vést v účetnictví odděleně příjmy a výdaje, které se týkají příslušných kroužků. V případě, že tato činnost je nezisková, nepodává příspěvková organizace daňové přiznání. Hospodářský výsledek doplňkové činnosti je součástí celkového hospodářského výsledku příspěvkové organizace.
Fondy příspěvkové organizace.
Ostatní zdroje.
programy MŠMT: prevence sociálně patologických jevů, organizace soutěží a přehlídek, dotace v rámci státní informační politiky ve vzdělávání…
programy Úřadů práce: aktivní politika zaměstnanosti – jen pro uchazeče o zaměstnání jsou určena absolventská místa a dále společensky účelná pracovní místa – musí vzniknout nové pracovní místo. Výši dotace stanoví vždy příslušný Úřad práce podle situace na trhu práce. Všechny takové žádosti musí být podány na Úřad práce předem.
programy Evropské unie: programy PHARE, Socrates, Mládež pro Evropu, SAPARD
plnění pojišťoven: za škodní události
Úkoly zřizovatele při financování příspěvkových organizací stanoví právní úprava:
§ 14 odst. 2 zákona č.564/1990 Sb:
Obec zřizuje jako příspěvkové organizace nebo se souhlasem krajského úřadu zrušuje předškolní zařízení, základní školu a školská zařízení jim sloužící, základní uměleckou školu, střediska pro volný čas dětí a mládeže, školní družinu, školní klub a školní knihovnu.
§ 14 odst. 7:
Obec může se souhlasem ministerstva zřídit jako příspěvkové organizace předškolní zařízení, školu nebo školské zařízení, které podle tohoto zákona zřizuje jiný zřizovatel, prokáže-li podmínky pro zajištění výchovně vzdělávací činnosti, zejména potřebné finanční, materiální a personální zabezpečení, která nepřiděluje krajský úřad podle § 8 odst. 2.
Zřízením příspěvkové organizace vznikají obci v oblasti financování určité povinnosti podle § 14 odst. 4 zákona č. 564/1990 Sb:
(4) Obec spravuje předškolní zařízení, základní školy a školská zařízení, které zřizuje zejména tím, že zabezpečuje investiční výdaje a neinvestiční náklady kromě mzdových prostředků, učebnic, školních pomůcek a potřeb hrazených státem, nestanoví-li tento zákon jinak. Obec může pro školy a školská zařízení, které zřizuje, přispívat na neinvestiční náklady, na mzdové prostředky, učebnice, školní pomůcky a potřeby jinak hrazené státem.
Z výše uvedeného odst. 4 tedy vyplývá pro obec povinnost hradit investiční a neinvestiční náklady související s provozem zřízených příspěvkových organizací.
Příklady některých neinvestičních nákladů:
na energie, vodné a stočné, materiál a pořízení drobného majetku (do 40 000 Kč pořizovací ceny za 1 kus), potraviny, provozní údržbu, výkony spojů a poštovné, poskytované služby, daně a poplatky, povinné pravidelné prohlídky a revize zařízení (plynové, elektro, energetické, zařízení PO, komíny), poplatky za odpady, za znečišťování životního prostředí, opravy pomůcek a zařízení, čistící a úklidové prostředky, nájemné, na zpracování mezd a účetnictví (i údržba a aktualizace programového vybavení), plavecký výcvik žáků základních škol. Tento výčet je pouze ilustrativní a není úplným výčtem všech provozních nákladů. Do této kategorie neinvestičních nákladů patří i odpisy.
Příklady některých investičních nákladů:
V poslední době začalo ministerstvo financí používat pojem kapitálové výdaje, který je ekvivalentní. Investicí jsou náklady na pořízení dlouhodobého hmotného majetku s pořizovací cenou nad 40 tisíc korun za 1 kus, případně dlouhodobého nehmotného majetku s pořizovací cenou nad 60 tisíc korun za 1 kus. Investicí je náklad na takový zásah do majetku, který má za následek změnu jeho užívání nebo změnu technických parametrů. Pojem technické zhodnocení zavádí v § 33 zákon č. 586/1992 Sb. Umožňuje posuzovat náklad jako neinvestiční, i když má charakter investice, ale nepřesáhne u jednoho majetku v kalendářním roce celkem 40 tisíc korun.
§ 14 odst. 5 zákona č.564/1990 Sb:
(5) Obec obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na úhradu neinvestičních nákladů na žáka.
Poslanecká sněmovna každoročně schvaluje objem finančních prostředků, které obdrží zřizovatelé základních škol, speciálních škol a mateřských škol podle počtu žáků (dětí) v těchto školách nebo zařízeních k 30.9. předchozího kalendářního roku. Ministerstvo financí stanoví pro jednotlivé kraje objem dotace, kraje pak v rámci dotačního vztahu rozdělí tyto prostředky jednotlivým zřizovatelům. V posledních letech se částka na 1 žáka (dítě) pohybuje těsně pod hranicí 1000 Kč.
Z výše uvedeného je tak zřizovateli právními předpisy poměrně jednoznačně upraven rozsah financování příspěvkových organizací. Sám pak může ovlivnit především objem poskytovaných prostředků, nikoli rozsah. V praxi to znamená, že příspěvková organizace předloží zřizovateli návrh rozpočtu na nový kalendářní rok a rada nebo starosta a zastupitelstvo pak návrh projednají a rozhodnou o výši příspěvku pro příspěvkovou organizaci.
Poměrně výrazně může zřizovatel ovlivnit financování příspěvkových organizací zřizovací listinou. Náležitosti zřizovací listiny upravuje § 27 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb. Je potřeba připomenou znění písm. f) tohoto odstavce – zřizovací listina musí obsahovat:
f) vymezení takových majetkových práv, jež organizaci umožní, aby svěřený majetek, včetně majetku získaného její vlastní činností, spravovala pro hlavní účel, k němuž byla zřízena; zejména se uvedou práva a povinnosti spojené s jeho plným efektivním a ekonomicky účelným využitím, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení, podmínky pro jeho případnou další investiční výstavbu, dále pravidla pro výrobu a prodej zboží, pokud jsou předmětem činnosti organizace, práva a povinnosti spojená s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům a podobně,
Připomeňme, že se jedná o následující majetek:
finanční majetek, (finanční prostředky na účtech, v pokladně)
pohledávky
dlouhodobý hmotný majetek (movitý a nemovitý)
drobný dlouhodobý hmotný majetek
dlouhodobý nehmotný majetek
drobný dlouhodobý nehmotný hmotný majetek.
A právě nyní je pro zřizovatele i příspěvkovou organizaci
důležité, jaký majetek svěří zřizovatel příspěvkové organizaci do správy.
Varianta A) – zřizovatel svěřil majetek příspěvkové organizaci do správy
Rozsah majetku svěřeného do správy příspěvkové organice je nezbytné přesně vymezit ve zřizovací listině nebo její příloze. Schválením zřizovací listiny (nebo její přílohy) vzniká příspěvkové organizaci povinnost podle § 28 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. provádět odpisy dlouhodobého majetku.
Účetní jednotky, které mají vlastnické nebo jiné právo k majetku, anebo které hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územně samosprávných celků, není-li dále stanoveno jinak, o něm účtují a odpisují v souladu s účetními metodami.
Vlastní odpisy může zajišťovat příspěvková organizace pouze na základě odpisového plánu schváleného zřizovatelem (§ 31 odst. 1 písm. a zákona č. 250/2000 Sb.). V praxi obvykle připraví příspěvková organizace návrh odpisového plánu zpracovaného na základě zařazení odpisovaného majetku do odpisových tříd a procentních sazeb daňových odpisů a zřizovatel podle rozpočtových možností stanoví příspěvkové organizaci celkový objem prostředků na odpisy a tím také i případné procento krácení původního návrhu.
Varianta B) – zřizovatel nechce svěřit majetek příspěvkové organizaci do správy
V tomto případě je vhodné ze strany zřizovatele příspěvkové organizace potřebný majetek vypůjčit. Výpůjčka je bezúplatná a doporučuji, aby zřizovatel v podmínkách výpůjčky zavázal příspěvkovou organici k tomu, aby zajišťovala drobnou údržbu a opravy vypůjčeného majetku. V tomto případě příspěvková organizace odpisy vypůjčeného majetku neprovádí.
Často se můžeme setkat i s kombinací obou variant, např. zřizovatel svěří příspěvkové organizaci do správy movitý majetek a nemovitý majetek užívá příspěvková organizace na základě výpůjčky. V tomto případě příspěvková organizace odpisuje pouze movitý majetek (pokud má charakter dlouhodobého majetku)
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 9/2004.
Poznámka: Kurzívou jsou uváděny citace právních předpisů