VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 9
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

mikroregiony

Moravskobudějovicko

Charakteristika:

Moravskobudějovický mikroregion se nachází na území okresu Třebíč v kraji Vysočina. Pro zdejší oblast je typická zemědělská činnost, průmysl tady nebyl nikdy příliš zastoupen a v posledních letech je to ještě horší. Turistický ruch také neexistuje, i když zdejší příroda patří k ekologicky nejkvalitnějším v České republice. Jde o strukturálně postiženou oblast, kde je nedostatek pracovních příležitostí, vysoká nezaměstnanost, nízká průměrná mzda a tím i kupní síla obyvatelstva.

Datum vzniku:
7.3.2000

Výčet obcí:
Babice, Cidlina, Častohostice, Dědice, Dešov, Domamil, Hornice, Jakubov u Moravských Budějovic, Kojatice, Komárovice, Láz, Lesná, Lesonice, Litohoř, Lukov, Martínkov, Moravské Budějovice, Nimpšov, Nové Syrovice, Radkovice u Budče, Vicenice, Zvěrkovice, Želetava

Počet obyvatel:
16 tisíc

Sídlo mikroregionu:
Městský úřad Moravské Budějovice,
nám. Míru 31, 673 02 Moravské Budějovice

Ekonomická báze:
Činnost svazku je financována z prostředků, které tvoří

Informování veřejnosti:
prostřednictvím měsíčníku Listy Budějovicka, webovými stránkami www.mbudejovice.cz

Analýza mikroregionu

Silné stránky

Slabé stránky

Ohrožení

Příležitosti

Rozhovor
s Ing. Janem Nekulou,

starostou města Moravské Budějovice
a předsedou Moravskobudějovického mikroregionu

Rozjezd se vydařil

Co vás vedlo k založení mikroregionu, máte už stanoveny obecné cíle?

Prvořadým úkolem je všeobecná spolupráce, koordinace vzájemné činnosti a podpora rozvoje celého mikroregionu. Chceme spolupracovat se všemi podnikatelskými subjekty, organizacemi a institucemi, které mají na hospodářském, sociálním, kulturním a společenském rozvoji mikroregionu stejný zájem. Tato spolupráce se samozřejmě vztahuje i na sousední mikroregiony a obce. Všichni máme obdobné problémy s odpady, s infrastrukturou, s dopravní dostupností, ve školství. Společně můžeme lépe hledat styčná místa a spojovat své zájmy v územním plánování, v dopravě, v cestovním ruchu, v zajišťování služeb. Spolupráce je dnes nutností i při získávání podpor, grantů a dotací. Rozjezd se nám vydařil. Dobrým počátečním vkladem byl grant z velvyslanectví Nizozemského království pro rozvoj vzájemné komunikace a nastartování spolupráce. Umožnil nám dosáhnout hned několika cílů. Společnou činnost jsme zahájili školením a kurzy. Tím jsme navázali velmi dobré vzájemné vztahy, díky nimž je spolupráce bezprostřednější. Vypracovali jsme strategii Moravskobudějovického mikroregionu a začali jsme vydávat měsíčník Listy Budějovicka. Občané v něm získávají zdarma informace o činnosti v regionu, dozvídají se vše o historii a současnosti jednotlivých obcí, a zároveň mohou porovnávat, co se dělá u nich a co u sousedů. Tohle všechno vede mimo jiné ke zdravé rivalitě mezi obcemi a k vzájemné výměně zkušeností. Uspořádali jsme také velký anonymní průzkum, občané v něm sdělovali své názory na život v obcích a na činnost samosprávy. Šlo o docela zajímavý projekt týkající se naší komunikace s veřejností.

Říkal jste, že máte vypracovanou strategii rozvoje mikroregionu, mohl byste ji konkretizovat?

Pro zdejší kraj je charakteristická roztroušenost malých obcí. Jsme ryze zemědělským regionem, velké průmyslové závody tady nikdy nebyly a po restrukturalizaci je to ještě horší. Rozvoj obcí bude vždy spojován se zemědělstvím, s cestovním ruchem, službami a s podporou malého a středního podnikání. S nenarušeným životním prostředím, patříme do regionu, kde se občané dožívají vysokého průměrného věku. Výhodou je i naše poloha poblíž hranic s Rakouskem. Základním problémem je vysoká nezaměstnanost, nedostatkem je stav silnic, celková dopravní dostupnost a nabídka služeb. Naší prioritou je císařská silnice I/38 Znojmo-Jihlava-Vídeň, která se připravuje na zásadní postupnou modernizaci a severojižní silniční propojení z Třebíče přes Jaroměřice nad Rokytnou, Moravské Budějovice až do Vratěnína a dále do Rakouska. Tato komunikace by mohla mít význam pro celou jihozápadní Moravu.

Mikroregion se nachází v místech, kde se turisté příliš nevyskytují, přesto jste vypracovali strategii cestovního ruchu. Na co v ní kladete důraz?

Region zatím opravdu turisty příliš neláká, i když máme co nabídnout, a navíc se nacházíme v pomyslném středu, ze kterého je možné podnikat krátké výlety na všechny strany. Nedaleko jsou Jaroměřice, Třebíč, Náměšť, Telč, Znojmo, Moravský Krumlov, jsme branou do Podyjí, poblíž je i Vranovská přehrada. Potřebujeme nové cyklistické cesty se službami, které by umožnily výlety do uvedených památkových míst. Zatím vedou značené cyklotrasy ve většině případů po silnicích, jejichž kvalita není dobrá. Protože jsme venkovským regionem, počítáme se soukromými iniciativami zemědělců v rámci agroturistiky. Jsem přesvědčen, že budeme mít co nabídnout, již nyní tu máme farmy s koňmi, najdete zde i jelení či pštrosí farmu, sportovní centra. Je jen otázkou času a spolupráce, kdy a jak se podaří tyto aktivity pospojovat a nabídnout.

Připravujete ještě nějaké další projekty?

S podporou Fondu kraje Vysočina jsme vydali propagační materiály o mikroregionu, uvažujeme o vydání publikace o hasičích, vzájemně se podporujeme při pořádání společenských akcí. Dáváme dohromady projekty na autobusové zastávky v obcích, podílíme se na přípravě rekonstrukce císařské silnice po celé trase v našem regionu, připravujeme obchvaty Moravských Budějovic a Želetavy. Máme co napravovat v komunální oblasti při hospodaření s odpady a s vodou. Nedávno jsme pokusně zavedli první školní autobus, který sváží děti z nejbližších obcí do mateřské školy. Hledáme společnou řeč s podnikateli, zajímají nás jejich plány a záměry.

Nezaměstnanost zdejšího regionu se pohybuje od 14 do 16 procent. Podařilo se vám nalézt způsob, jak podporovat rozvoj podnikání a služeb?

Z výše nezaměstnanosti vyplývá, že nikoli. Na druhou stranu si kladu otázku, do jaké míry může obec nezaměstnanost vůbec ovlivnit. Snažíme se vytvořit otevřené konkurenční prostředí, kde jsou výběrová řízení na prodeje i pronájmy zcela průhledná. Naše podpora podnikání a služeb ve městě se datuje od roku 1990. Od té doby totiž pronajímáme nebytové prostory začínajícím podnikatelům s určitými výhodami. V bývalých lázních začínalo s podnikáním mnoho občanů. Někteří z nich se již dávno osamostatnili, pořídili si vlastní nemovitosti a dnes jsou naprosto nezávislí. V poslední době jsme zakoupili dvě provozní budovy bývalých Královopolských strojíren v centru města, opravujeme je a nabízíme k využití. Připravujeme novou výstavbu nebytových prostor pro služby a podnikání tzv. podnikatelského inkubátoru, kde by měl začátečník k dispozici veškerý servis s účetním, daňovým a právním poradenstvím. Jedná se o společný projekt měst a některých obcí Třebíčska. Kromě toho se snažíme podchytit všechny volné objekty i pozemky v mikroregionu, které by bylo možné v budoucnu používat k podnikatelským aktivitám. Vydali jsme přehlednou publikaci, ve které propagujeme podnikatele, jejich služby a výrobky.

Kde sháníte na výše zmíněné projekty finanční prostředky?

Ze základního poplatku, který činí 8 korun na jednoho obyvatele a je pro každou obec stejný, hradíme provozní náklady mikroregionu včetně vydávání Listů Budějovicka. Z kraje jsme z Fondu Vysočiny obdrželi finanční prostředky na propagační materiály a na některé rozvojové projekty. Oslovujeme i sponzory. U náročnějších programů pochopitelně využíváme dostupné dotační tituly z ministerstev a z fondů Evropské unie. Naše spoluúčast na jednotlivých projektech je doplněna o další příspěvek obce, jeho výše se stanoví na základě dohody nebo podle využití příslušné dotace v té které obci.

LUDMILA KŘÍŽOVÁ


Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 9/2004.



Copyright © 2004 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |