VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 5
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

informace

Rozhovor s ředitelem Krajského úřadu Libereckého kraje Ing. Bohdanem Tomášem

Model CAF na krajském úřadě
Cesty ke zvýšení kvality veřejných služeb

Co bylo součástí sebehodnocení krajského úřadu a jak jste koncipovali hodnotitelskou skupinu?

Procesu sebehodnocení předcházela etapa přípravy. Na úplném začátku bylo jednání s naším partnerem, Českou společností pro jakost. V osobě výkonného ředitele jsme získali i konzultanta a moderátora následujících jednání pracovní skupiny. Implementace projektu byla zahájena v lednu 2003 za osobní přítomnosti hejtmana Libereckého kraje a všech členů řídícího managementu krajského úřadu. Po upřesnění cíle projektu a stanovení harmonogramu už následovala vlastní analýza a hodnocení pracovní skupiny.

V obecných podmínkách projektu se doporučuje vytvořit pracovní skupinu, v níž jsou zastoupeny všechny významné oblasti služeb, poskytovaných organizací. Vhodné je také zařadit do týmu zaměstnance z různých stupňů řízení. Vedoucí projektu musí být vybaven takovými kompetencemi, aby dokázal zajistit všechny nezbytné informace a dokumenty k analyzování a hodnocení. V našem případě měla skupina deset členů. Snahou bylo vytvořit reprezentativní tým lidí, kteří mají vztah k řízení, komunikaci, k metodám a technologiím sdílení informací. U kulatého stolu se sešli informatik, personalista, právník, ekonom, interní auditor, provozní zaměstnanec a psycholog.

Jaké byly první kroky hodnotitelské skupiny?

Řadě kritérií a ukazatelů jsme zpočátku nerozuměli. Postupně jsme si utvářeli názor a sjednocovali přístup k hodnocení. Zpočátku jsme byli rozpačití v hodnocení jednotlivých kritérií a parametrů činnosti úřadu. Postupně jsme zjistili, že škála hodnocení od nuly do pěti je pro nás pouze vodítkem a prostředníkem k sebepoznání. Není důležité, jakou známku získáme v úvodním sebehodnocení nebo kdykoliv následně při posuzování nezávislým hodnotitelem. Ukázalo se, že hlavním přínosem je dokázat se na vlastní práci podívat z jiného úhlu.

Prvnímu kolu sebehodnocení jsme věnovali pět plných pracovních dnů. Díky pracovní skupině projektu CAF jsme mezi sebou objevili minimálně čtyři kolegy, kteří svým vystupováním v diskusi projevili značný přehled a schopnost analytického myšlení. Objevili jsme tak jejich schopnosti, dosud pro nás neznámé, které dále využíváme. Důležité bylo zjištění, že všechny činnosti, procesy a vztahy, kterými je úřad charakterizován, se dají popsat, konkretizovat i kvantifikovat, ba dokonce numericky vyhodnotit.

První etapa byla ukončena v dubnu 2003. V prvním kole jsme si stanovili 18 konkrétních úkolů a opatření k realizaci. Jednalo se o dílčí operativní úkoly, které byly splněny okamžitě, ale i o zásadní koncepční otázky (procesní analýza, mapování rizik). Některé úkoly první etapy jsou v souladu s příslušnou legislativou termínově nastaveny například do závěru roku 2004.

Jak vy osobně vnímáte přínos CAFu?

Oblast procesní analýzy, mapování rizik a nastavení kritérií hospodárné a efektivní veřejné služby - to jsou úkoly, které jsme si uvědomili nejen díky modelu CAF, ale které musíme řešit i v souvislosti se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, i s naší snahou integrace do vyspělé Evropy.

Za nejcennější přínos považuji skutečnost, že nacházíme nový přístup k práci, objevili jsme nový úhel pohledu na její hodnocení. Jiné je například každoroční pravidelné hodnocení zaměstnanců a na druhé straně je jiný pohled na zaměstnance, jejich výkony a potřeby očima CAFu. Přínosné jsou konzultace i výměny zkušeností a kontakty s odbornými pracovišti, obchodními společnostmi i katedrami vysokých škol. Tímto způsobem nyní přistupujeme třeba k zahájení procesní analýzy všech činností krajského úřadu. Pro kvalifikované nastavení výchozího bodu k dalšímu řešení jsme provedli dotazníkové šetření zaměřené v první fázi na občany, kteří navštívili úřad, školy a obecní úřady. Stranou nezůstává ani agenda stížností, kterou jsme ze zákona povinni vést a stížnosti v řádných termínech vyřizovat. Analýza pomůže při nastavení příslušných opatření směrovaných dovnitř úřadu. Obdobně bude postupováno v dalších činnostech úřadu.

Jaká další opatření podle vašeho názoru plynou ze sebehodnocení úřadu pro nejbližší budoucnost?

Samozřejmě, že “známkování” pro nás není hlavním cílem a rozhodujícím ukazatelem úspěšnosti. Po vyhodnocení dotazníkového šetření mezi zaměstnanci navrhneme další opatření ke zlepšení pracovních podmínek. Informace z ankety s našimi klienty – školami, obecními úřady i občany Libereckého kraje - budou podkladem k návrhu opatření, jak zlepšit naše vztahy k nim. Vztahy ke klientům a úroveň služeb, které jim poskytujeme, jsou pro nás dlouhodobou prioritou. Díky tomu, že jsme poskytli své výsledky do centrální databáze správce projektu CAF, Evropskému institutu pro veřejnou správu v Maastrichtu, máme možnost kontaktovat také kolegy, kteří projekt aplikovali, a využít možnost konzultace a výměny zkušeností. Uvědomili jsme si, že realizace projektu je dlouhodobou záležitostí a že jeho smyslem je využít poznatky soudobé teorie řízení ke zlepšení výkonu veřejné správy. Je to jedna z cest k prohloubení komunikace mezi úřady, zaměstnanci a občany.

Josef Vincenec



Copyright © 2004 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |