Téma |
Za účasti ministra životního prostředí Libora Ambrozka byla v Třebíči počátkem června uvedena do provozu kogenerační jednotka pro dodávku tepla a současnou výrobu elektrické energie v teplárně TTS Třebíč – Sever. Palivem pro tento blok je biomasa, pocházející v současnosti především z úklidu těžebních zbytků z lesů a dále odpady z pil a z dalšího zpracování dřeva.
Kogenerační jednotka využívá při svém provozu tzv. organického Rankinova cyklu (ORC). Biomasa, spalovaná v kotli, předává své teplo silikonovému oleji, jehož přehřátá pára pak pohání turbinu a generátor elektrické energie. Teplo je současně využíváno k ohřevu vody a odváděno přes výměníky předizolovaným potrubím k vytápění několika stovek bytů a rodinných domků v přilehlé části Třebíče.
Historie teplárny
Geneze třebíčské teplárny, která by se dala z pohledu zdrojů paliv charakterizovat slovy “od uhlí přes plyn k biomase”, je v mnohém poučná. Zajímavostí je mimo jiné její postupná modernizace, optimalizace a doplňování technologie teplárny zařízeními převážně tuzemského (a přímo třebíčského) původu a současně i promyšlená strategie využívání několika druhů paliv s postupným nárůstem podílu energetické biomasy.
Historie kotelny sahá do roku 1987, kdy byla uvedena do provozu jako tepelný zdroj spalující tuhá paliva pro areál učiliště ČEZ JE Dukovany. Pro potřeby učiliště však byla kotelna několikanásobně výkonově předimenzována (stejně jako další, postupně rušené kotelny ve městě), a proto došlo v roce 1991 k jejímu odstavení a k plynofikaci areálu učiliště. Třebíčská společnost TTS energo tento areál (budovu kotelny, komín a plochu pro skládku paliva) s demontovanou technologií v prosinci roku 2000 zakoupila a začlenila ho do svého projektu koncepce zásobování teplem a TUV v severní části Třebíče (pro lokality Hájek, Nové Dvory, Brněnská). Od počátku byl projekt koncipován jako vícepalivová ekologická teplárna.
V následující letech pak byly v kotelně postupně instalovány dva kotle na spalování zemního plynu o celkovém tepelném výkonu 10 MWt a v lednu 2002 i první kotel na spalování biomasy o tepelném výkonu 3 MWt. Dále byly instalovány dvě kogenerační jednotky na zemní plyn o celkovém tepelném výkonu 0,4 MWt a celkovém elektrickém výkonu 0,272 MWe. Jako záložní zdroj tepla je v areálu kotelny instalován mobilní kotel na spalování LTO a zemního plynu o tepelném výkonu 12 MWt.
V lednu letošního roku byl spuštěn termoolejový kotel na spalování biomasy o tepelném výkonu 7 MWt, který je využit pro současný ohřev pracovní látky okruhu ORC. Po zkušebním provozu byla jednotka 1. června oficiálně spuštěna. Provedení a zapojení termoolejového kotle na spalování biomasy umožňuje kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie nebo pouze výrobu tepla, kdy je veškeré teplo z termoolejového okruhu vedeno přes paralelní výměník olej/voda a přes vložený okruh voda/voda do systému centrálního zásobování teplem. Denní výkyvy v potřebě tepla a teplé vody bude překonávat zásobník s objeme 1800 m3, což umožní plynulý chod kogenerační jednotky ve stálém režimu.
Celkové investiční náklady na realizaci tohoto zdroje společné výroby tepla a elektrické energie z biomasy dosáhly zhruba 133 milionů korun. Dotace Státního fondu životního prostředí ČR činila 35,4 milionu, dotace České energetické agentury 5 milionů a půjčka SFŽP 47,2 milionu korun.
Diverzifikace paliv a bezpečnost systému
Kotelna, která nese v současnosti ještě historické označení K13 (perspektivně Třebíč – Sever), zásobuje teplem zhruba 3400 domácností, tři základní a čtyři mateřské školy a další objekty občanské vybavenosti v Třebíči, včetně krytého bazénu. Využívání více druhů paliv dává provozovateli výhodu při vyjednávání o zdrojích a jejich cenách. Ředitel společnosti TTS energo, Richard Horký, k tomu říká: “Nechci být vazalem žádného z dodavatelů paliv – plynařů, lesáků, ani zemědělců!”
Zvyšující se podíl biomasy na zdrojích paliva je kryt propracovaným systémem sběru a přípravy paliva z dřevozpracujících podniků a ve spolupráci s Lesy ČR také z úklidu lesů po těžbě. V příštím roce bude instalován další kotel na spalování biomasy a větší prostor dostanou i zemědělci. Teplárna pak využije i řepkové a obilní slámy a propočty předpokládají využití více než 13 tisíc tun tohoto paliva za rok. Zemědělci tak naleznou využití pro více než 2,5 tisíc hektarů půdy, pro své skladovací prostory i techniku.
V letošním roce se předpokládá celková produkce tepla z biomasy ve výši 35 800 MWh a výroby elektrické energie z biomasy ve výši 5000 MWh, což bude představovat 36 % produkce tepla z biomasy v centrálním zdroji tepla v Třebíči. V roce 2006, po instalaci dalšího kotle na biomasu, se tento podíl zvýší na 52 % a v následujících letech, po revitalizaci dalších kotelen, až na 78 %. Biomasa pomáhá stabilizovat cenu tepla pro připojené odběratele v Třebíči. Linka na přípravu biomasy navíc umožnila vytvoření šesti pracovních míst.
Jistota, cena a také bezpečnost dodávek tepla a teplé užitkové vody jsou zajištěny jak několika primárními zdroji paliv, tak i vlastní výrobou elektrické energie, která by udržela celý systém zásobování teplem v chodu i při nenadálém “black outu” – totálním výpadku jiných energetických zdrojů a sítí. I to je zcela v souladu s energetickými a bezpečnostními koncepcemi EU. Technologická bezpečnost zařízení, zejména kogeneračního bloku ORC, je pro případ poruchy nebo havárie několikanásobně jištěna hermeticky oddělenými okruhy silikonového oleje, vody a páry a bezpečnostními systémy. Samozřejmostí je monitorování a řízení provozu teplárny a zásobování každého objektu teplem z centrálního dispečinku pomocí moderních řídících systémů.
Stříhání pásky i odborná konference
Zahájení provozu kombinované výroby tepla a elektřiny systémem ORC mělo podobu několikanásobného přestřižení pásky ve vchodu do haly s tímto zařízením. Aktéry byli především ministr životního prostředí Libor Ambrozek, starosta Třebíče Miloš Mašek a členka zastupitelstva kraje Vysočina Marie Černá. Všichni zúčastnění pak pod vedením manažerů TTS Třebíč absolvovali prohlídku celého zařízení. Další výklad a prezentace historie celé teplárny se konala v informačním centru teplárny, které je součástí nové investice. S využíváním tohoto informačního centra se počítá i pro školní výuku v předmětech, souvisejících s provozem teplárny, pro informování veřejnosti i pro další odborné akce. Je možné očekávat, že do Třebíče zamíří četné exkurze zájemců i specialistů z dalších míst, které budou v blízké budoucnosti chtít řešit své energetické potřeby využíváním moderních technologií a obnovitelných zdrojů energie.
Den po slavnostním zahájení provozu nové kogenerační instalace v teplárně se ve velkém sále Nového divadla v Třebíči uskutečnila odborná konference, pořádaná sdružením CZ Biom. Na konferenci se hovořilo i o historii nového zákona o využívání obnovitelných zdrojů a podpoře výroby elektrické energie, který právě vstupuje v platnost. Byly zmíněny i nevyužité šance, které původní návrh zákona obsahoval – zejména podpora výroby tepla z obnovitelných zdrojů. Tím se mohl náš zákon stát vzorem i pro Evropu. Poslanci však této šance udělat něco navíc nad rámec českého závazku nevyužili. Také účastníci odborné konference absolvovali na závěr přímo v teplárně a v jejím informačním centru exkurzi s výkladem.