Přírodní památky |
Součástí CHKO Žďárské vrchy, rozprostírající se z podstatné části na území kraje Vysočina, je na padesát maloplošných chráněných území – včetně čtyř národních přírodních rezervací (Dářko, Ransko, Radostínské rašeliniště a Žákova hora), řady přírodních rezervací a především přírodních památek.
Podmanivou krásu zdejší krajiny dokresluje i několik desítek památných stromů a najdeme mezi nimi i opravdové “pamětníky dávných časů”. Příkladem je Lukasova neboli Zpívající lípa v obci Telecí pod Luckým vrchem na severovýchodním okraji CHKO. Pojmenování dostala podle někdejšího majitele přilehlé usedlosti, druhý název “zpívající” byl inspirován pověstí o hluchém písmákovi Jirouskovi. Ten se prý v době pobělohorského náboženského útisku skrýval v dutině vykotlaného kmene a zpíval zapovězené žalmy. Ani dnes tento statný strom, s obvodem kmene 1160 cm jeden z nejmohutnějších na území naší vlasti, neztratil nic ze své majestátnosti.
Památné lípy jsou i v nedalekých Březinách - Drašarova lípa nad obcí sehrála “roli” v románu Terezy Novákové Drašar, rozměrnější je však Luňáčkova lípa. Mezi chráněné stromy bylo zařazeno i několik stromořadí, například lipová alej v zámeckém areálu u Žďáru nad Sázavou, v blízkosti kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, zařazeného do seznamu památek UNESCO. Působivá je i alej 154 javorů klenů a dalších dřevin ve Starém Ransku, na severním prahu národní přírodní rezervace Ransko.
Za přírodní památky, případně přírodní rezervace, byla na území CHKO Žďárské vrchy vyhlášena zejména většina skalních útvarů, kterým se pro jejich typický tvar a nezřídka i dominující polohu říká “kazatelny”. Bizarní rulové věže, útesy a hřebeny vystupují z vrcholových partií mnohých návrší a i když jsou většinou obklopené lesem, patří k oblíbeným zastávkám při turistických trasách ze Svratky a obcí v údolí stejnojmenné říčky, z Nového Města na Moravě nebo Žďáru nad Sázavou. K mnohým se vztahují lidové pověsti o “zakletých zámcích” či “čertově kamení”, samozřejmě však jde o přírodní výtvory, vzniklé dlouhodobými procesy zvětrávání hornin.
Výjimkou není ani nejvyšší návrší Žďárských vrchů (836 m), jehož název Devět skal prozrazuje, že vrcholový hřbet je zde rozčleněn do devíti větších skalních útvarů. Skalnaté jsou i výběžky Devíti skal, kde například při cestě z Křižánek vystupuje téměř třicet metrů vysoká stěna Bílé skály.
Lesnatý hřbet Žďárských vrchů je “zčeřen” řadou dalších skalnatých návrší s přírodními památkami, vesměs dostupnými po značených cestách. V jihovýchodním okolí Devíti skal k nim patří Lisovská skála (802 m), působivé je i malé skalní město na Malínské skále (811 m), odkud je už na dohled mohutná “kazatelna” Dráteníčky (775 m), zvaná též Drátníkova skála, v blízkosti rekreační oblasti u Milovského rybníka. Je oblíbeným lezeckým terénem, často nazývaným “horolezecká škola Vysočiny”.
Jakýmsi protějškem Dráteníčků – včetně horolezeckého využívání – jsou Čtyři palice (732 m) nad opačným svahem údolí Svratky. Inspirací ke “čtyřpaličatému” pojmenování tam byly čtyři převislé a ostře vymezené výčnělky – “palice” - na hraně třicetimetrové skalní stěny. Zajímavostí nedalekých skalisek s přírodními památkami Milovské a Rybenské Perničky jsou mísovité prohlubně (skalní mísy), dříve považované za umělé výtvory. Blíže k lesnímu zámečku Karlštejn (nyní rekreační zařízení) vystupuje skalnaté návrší s pohádkovým jménem Zkamenělý zámek, inspirovaným jednak romantickou scenerií členitých skalních bašt a bloků, jednak stopami po dávném hradišti.
Skalní “kazatelny” provázejí také pravý přítok Svratky Fryšávku poblíž Jimramova, což je rodiště známých spisovatelů bratří Mrštíků a Jana Karafiáta. Místem dalekých výhledů je tam mohutný útvar Prosíčka (739 m), nad opačným, pravým údolním svahem zase vystupuje návrší Štarkov, jehož vrcholové skály splývají se stejnojmennou zříceninou středověkého hradu. V jižní části CHKO poblíž Nového Města na Moravě stojí za zmínku alespoň Vávrova skála nad obcí Pohledy, chráněná v přírodní památce Na skále, nedaleko Studnic - nejvýše položené obce (784 m) na Vysočiny – vystupuje Pasecká skála a v lesích nad Cikhájí se na kopci Tisůvka skrývá pověstmi opředený Čertův kámen.