Rozhovor

s Helenou Langšádlovou,
starostkou města Černošice

Náš správní obvod nemá vlastní přirozené centrum

Helena Langšádlová

Město Černošice leží v údolí Berounky na jihozápadní hranici hlavního města. Město zároveň těsně sousedí s chráněnou krajinnou oblastí Český Kras. Helena Langšádlová stojí v jeho čele od roku 1998. Zároveň je členkou zastupitelstva Středočeského kraje a předsedkyní Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost. Pracuje také ve Výboru regionů EU, který je poradním orgánem Evropského parlamentu a Evropské komise.

Jak byste charakterizovala vaše město a jeho vývoj od začátku devadesátých let?

Naše město bohužel nemělo úplně ideální startovací podmínky, protože oblasti okolo Prahy byly velmi zanedbány. Chyběla tu i ta nejzákladnější infrastruktura, nebyly tu ani dostatečné zdroje vody, ani čistírna odpadních vod. Chyběl vodovod a kanalizace a plyn jsme dělali až v roce 2002. Na druhou stranu naší obrovskou devizou je blízkost hlavního města a zároveň blízkost přírody. V posledních letech zaznamenáváme obrovský zájem movitějších obyvatel hlavního města, kteří se snaží postavit bydlení právě tady, na okraji hlavního města.

Dá se tedy říci, že Černošice nyní intenzivně rostou.

Výstavba rodinných domů je u nás velmi rozsáhlá. Podle nás není úplně nejšťastnější, aby tu vyrostlo co nejvíce domů těsně vedle sebe, takže jsme se například snažili, aby minimální velikost jednoho pozemku zůstala alespoň na tisíci metrech čtverečních.

Snažíte se nějak ovlivňovat vzhled nových staveb?

Nástrojů k ovlivňování vzhledu staveb je minimum, takže po několika pokusech, kdy tady působil architekt města, jsme přistoupili k tomu, že striktně trváme na dodržení maximální zastavěnosti a maximální výšky. Do dalších věcí příliš nezasahujeme.

Už jste zmiňovala výstavbu inženýrských sítí, kam až jste pokročili?

Já se domnívám, že hodně. V uplynulých letech se v této oblasti proinvestovalo tři čtvrtě miliardy. Síť vodovodů a kanalizací je už téměř hotová, plynofikace už u nás proběhla, takže se dá říci, že v oblasti sítí jsme ten zmíněný dluh již dohnali. Teď přistupujeme k výstavbě povrchů komunikací a již je to v některých částech města vidět.

Neobáváte se toho, že se z obce stane satelit hlavního města?

Já mám pocit, že v tuto chvíli si obce začínají uvědomovat, že hodnota toho území spočívá i v zachování například kontaktu s přírodou nebo v zachování poměru obyvatel k občanské vybavenosti. Z našeho správního území už mám signály o tom, že v některých případech se budou rozvojové plochy omezovat. Všichni cítíme, že rozvojovým plochám je třeba dát striktní limity tak, aby nová zástavba nepůsobila rušivě a abychom obyvatelům dokázali zachovat příjemné podmínky pro život.

Příbytek obyvatel s sebou přináší zintenzivňování dopravy. Městem prochází poměrně frekventovaná silnice druhé třídy. Pociťujete to jako problém, který bude třeba řešit?

Důsledky vzrůstající dopravní zátěže pociťujeme velmi výrazně. Snažíme se o tom jednat i s Krajským úřadem Středočeského kraje. Jedna z možností by bylo vystavět propojení na připravovaný silniční okruh, ale to se zdá být v nedohlednu. Bohužel nedojde-li k nějakému takovému řešení, tak se právě naše město může této dopravy jen těžko zbavit, protože ho z jedné strany obklopuje chráněná krajinná oblast a z druhé strany řeka a skály. Na obchvat tady není místo. Jedinou možností je vybudování tunelu. Návrh je zpracován, ale finančně by to byla natolik náročná investice, že její realizování rozhodně není otázkou dohledné doby.

S tím souvisí chystaná modernizace železničního koridoru na Plzeň; co jeho postavení městu přinese?

V tuto chvíli stále není jasné, jestli se bude stavět zcela nová trať mimo Černošice, nebo zda se bude modernizovat stávající trasa. V případě modernizace by mělo stávající železniční přejezd nahradit mimoúrovňové křížení, což by městu ulevilo od častých kolon aut stojících právě na frekventované silnici druhé třídy.

Jak velké potíže máte s kriminalitou?

Problémy máme především s vykrádáním a odcizováním aut. Statistiky z posledních let ukazují, že se například snížil počet vykrádaných chat. Zřídili jsme městskou policii, která funguje velice dobře. Kromě jiného našim obyvatelům poskytuje hlídání objektů prostřednictvím pultu centrální ochrany. Právě díky těmto krokům se kriminalita v našem městě snížila.

Jste spokojena s tím, jaké má městská policie pravomoci?

Samozřejmě jsou oblasti, kde by se ty pravomoci mohly zvýšit. Mně se například nelíbí to, že když městská policie zjistí, že někdo například vyhazuje odpadky z auta, tak ho nemůže zastavit. Na druhou stranu už několik let pracujeme s radarem na měření rychlosti a s tím máme pozitivní zkušenosti.

Městem prošla v roce 2002 katastrofální povodeň, jak ta se na městě a jeho rozvojových plánech podepsala?

Povodeň zasáhla především část Mokropsy, kde nám voda zničila některé komunikace a v Černošicích přivaděč k čistírně odpadních vod. To se nám podařilo opravit s přispěním peněz EU, ale jinak byly poškozeny především soukromé stavby. Celkem asi sto rodinných domů a čtyři sta rekreačních chat. Většina z nich je v současné době opravena.

Přiměla vás tato katastrofa změnit rozvojové plány?

V současné době přepracováváme územní plán. Jedním z důvodů je právě povodeň z roku 2002. Změny ale nebudou nijak zásadní, protože už před povodní jsme znali hranici stoleté vody a žádné rozsáhlé rozvojové zóny pod touto hranicí nebyly.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 28/2005.

Jaroslav Mareš

Další informace [nápis]
Číslo 28/2005
Časopis Veřejná správa č. 28/2005
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail