Lexikon evropského práva

Evropský soudní dvůr

Svoboda shromažďování jako překážka volného pohybu zboží

  • Kazuistika (Eugen Schmidberger)

Rozsudek ESD z 12. června 2003 reaguje na spor, který vznikl po té, kdy byl v červnu 1998 na 30 hodin zablokován Brennerský tunel, v důsledku úředně tolerované demonstrace ochránců alpské biosféry. Krajské hejtmanství neshledalo, že hrozí nebezpečí porušení veřejného pořádku, ani jiný zákonný důvod, pro nějž by mělo demonstraci zakázat. Protože demonstrace se konala po dni pracovního klidu a před víkendem, kdy je provoz těžkých nákladních automobilů v Rakousku omezen, uvízlo pět náklaďáků firmy Schmidberger na rakouské dálnici na trase Německo - Itálie na více než čtyři dny, čímž vzrostly firmě dodatečné náklady a ušel zisk v odhadnuté výši přes 10 tisíc EUR. S odkazem na ustálenou judikaturu Evropský soudní dvůr zdůraznil, že princip loajality zavazuje členské státy k tomu, aby se zdržely veškerého vytváření překážek volného pohybu zboží, i k tomu, aby odstraňovaly překážky, které vznikají činností jiných subjektů. Situace, při níž došlo na hlavní tranzitní cestě z jihovýchodu Německa do severní Itálie k tak závažnému přerušení provozu, jaké vzniklo v důsledku demonstrace ekologických aktivistů u Brennerského tunelu, je evropsky relevantním incidentem, který je možné z hlediska komunitárního práva kvalifikovat jako incident způsobující účinek ekvivalentní kvantitativnímu omezení volného pohybu zboží. Další otázkou, na níž je pak nutné se soustředit, je to, zda jde o objektivně odůvodnitelnou restrikci, či zda jde naopak o porušení závazku členských států všemi vhodnými prostředky napomoci realizaci svobody volného pohybu zboží.

Konflikt svobody projevu a svobody volného pohybu zboží nelze řešit jinak než pomocí testu proporcionality, přičemž Evropský soudní dvůr vymezil pro brennerský incident následující rozsah relevantních skutečností.

Za prvé šlo o skutečnost, že organizátoři demonstrace se podrobili vnitrostátnímu režimu, zejména splnili ohlašovací povinnost a nepřekročili rámec dodržení požadavků ochrany veřejného pořádku při demonstraci. Za druhé bylo nepochybné, že blokováno bylo jediné, byť důležité místo v dálniční síti. Dále nelze zpochybnit, že demonstrantům šlo o zvýraznění kontroverzní otázky veřejného zájmu. Za čtvrté se potvrdilo, že veřejnost byla o akci včas a v dostatečné míře prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků informována. Konečně bylo třeba uvážit, že rakouské úřady stály před velkým dilematem, protože zákaz demonstrace by představoval velmi závažný zásah do základních práv, který je možný jen v případech vysokých rizik ohrožení práv a svobod ostatních členů společnosti.

Evropský soudní dvůr shledal na základě takto vymezených relevantních skutečnosti, že tento incident nelze srovnat například s případy rozsáhlého blokování silnic a dálnic nespokojenými zemědělci ve Francii. Test proporcionality vyzněl ve prospěch závěru, že demonstrace sleduje legitimní účel a že nezatěžuje nadměrnou měrou veřejnost, která má zájem na průjezdnosti dálniční sítě, nehledě již na to, že hustá kamionová doprava představuje v současnosti pro průjezdnost dálnic větší nebezpečí než ekologičtí aktivisté. Výrok rozsudku ESD proto vyzněl tak, že v případech srovnatelných s incidentem u Brennerského tunelu, který vznikl v důsledku tolerantního postupu orgánů veřejné správy, nedochází k porušení článků 28 a 29 SES, a to ani v souvislosti s povinnostmi členských států činit veškerá vhodná obecná i zvláštní opatření pro usnadnění realizace cílů a úkolů Evropské unie ve smyslu ustanovení článku 10 SES.

Doc. JUDr. Richard Pomahač, CSc., Právnická fakulta Univerzity Karlovy

Další informace [nápis]
Číslo 28/2005
Časopis Veřejná správa č. 28/2005
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail