Názor |
V souvislosti s demografickými změnami, zejména s celkovým stárnutím české populace a dlouhodobým snižováním počtu narozených dětí, se mění věková struktura obyvatel. Úbytek dětí do 14 let je nahrazován postupným nárůstem skupiny občanů starších 65 let. Pokud v roce 2003 představovaly děti do 14 let z celkového počtu obyvatel 15,2 %, v roce 2010 budou tvořit 13,8 procenta. Naopak zastoupení generace seniorů naroste z 12,5 na 15,8 procenta. I když tento přírůstek o 3,3 procenta na první pohled není nijak dramatický, za konkrétních okolností a v různých regionech může znamenat i mírné zvýšení značné konkrétní dopady například do poptávky po pobytu v domově důchodců. Tabulka ukazuje počet míst, jež jsou k dispozici v domovech důchodců v jednotlivých regionech pro 1000 obyvatel ve věku 65 let a starších (TAB 1). V roce 2003 měli k dispozici nejstarší obyvatelé Karlovarska, Plzeňska a Prahy ve srovnání s ostatními regiony nejméně míst v domovech důchodců, necelých dvacet na tisíc příslušníků své věkové skupiny. Naopak nejlépe na tom byli senioři v Ústeckém a Zlínském kraji. Tam připadalo na 1000 pětašedesátníků a starších více než 40 míst. Průměr na republiku je 28 míst a více než polovina krajů je přibližně na úrovni tohoto čísla.
Věková kategorie lidí od 65 let je však velice různorodá z hlediska závislosti na sociálních službách. V první skupině do 69 let jsou odkázána na některou z jejích forem tři procenta. Podíl potřebných se výrazněji projevuje ve věku od 80 let, na pomoc při sebeobsluze jsou odkázána 23 procenta (TAB 2). Na první pohled je zřejmé, že ze skupiny lidí osmdesátiletých a starších, odkázaných na pomoc, by mělo možnost umístit se v rámci kapacit pražských domovů důchodců nejméně z nich (28 %), naproti tomu v Ústeckém kraji by se teoreticky dostalo na řadu 93 % seniorů z této skupiny. Údaje v tabulce potvrzují všeobecně známý fakt, že ve všech regionech je nedostatek míst v těchto zařízeních pro klienty vyžadující pomoc při obstarávání základních životních potřeb. Není pochyb, že celé oblasti bude nutné věnovat větší pozornost než doposud. Přispívá k tomu i fakt, že více než třetina domovů důchodců bylo postaveno před rokem 1900 a o něco více než pět procent z nich před rokem 1700 (TAB 3). Největší nárůst v absolutních číslech čeká Prahu. Předčí i takové početné regiony jako jsou jihomoravský a moravskoslezský. Daleko významnější je však podíl těch, kteří budou odkázáni na pomoc při sebeobsluze a srovnání jejich četnosti s kapacitami domovů důchodců (TAB 4). V případě, že chtějí kompetentní územní orgány udržet četnost osob v domovech důchodců odpovídající úrovni roku 2003, musí vzhledem k přírůstku seniorů prakticky v průběhu sedmi let vytvořit například nejmenší Karlovarský kraj 158 nových míst. Pokud by se v Praze rozšířila nabídka o 481 osob, ze skupiny osmdesátiletých a starších, odkázaných na pomoc, by vyčerpalo kapacitu pražských domovů důchodců 28 procent z nich. Je na uváženou, zda je v silách představitelů samospráv dosáhnout v roce 2010 alespoň stavu roku 2003, nebo situaci mírně vylepšit, zejména v regionech s podprůměrným počtem míst.