Přírodní památky

Doc. RNDr. Jan Vítek

Pověstmi opředené jesenické “kameny”

Malebné skalní seskupení pod KeprníkemSnad v každém z českých, moravských a slezských pohoří najdeme místa opředená dávnými pověstmi a lidovými zkazkami. Stačí vzpomenout krkonošského Krakonoše, jizerské pytláky či šumavské a orlické pašeráky... Ani Hrubý Jeseník s bezpočtem tajemných zákoutí není výjimkou. Legendami opředeny jsou tu především četné skalní útvary - “kameny” - mnohde okázale vystupující z horských vrcholků a hřbetů, jinde skryté v lesních porostech. Tyto kamenné hříčky jsou neodmyslitelnou součástí přírody Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, rozprostírající se (na ploše 740 km²) na území Olomouckého a Ostravského kraje, mnohé jsou navíc součástí zvláště chráněných území, včetně národních přírodních rezervací a památek. Platí to i pro nepochybně nejznámější jesenické skály - Petrovy kameny (1448 m) v sousedství nejvyšší moravskoslezské hory Pradědu, která dala pojmenování i zdejší národní přírodní rezervaci. Je u nás jen málo míst, ke kterým se váže tolik dávných zkazek a pověstí. Bizarně tvarované, mnohdy i do mlhy zahalené skalní seskupení bylo ve středověku považováno za místo, kde si dávají sraz čarodějnice a ďáblem k nekalým rejům. Tyto představy byly v povědomí živeny i opravdovými hrůzami v podobě mučení a poprav za pouhé nařčení z čarodějnictví a spojenectví s ďáblem. Dobu inkvizičních procesů sugestivně líčí Kaplického román “Kladivo na čarodějnice” i stejnojmenný film. Pitoreskní podobu Petrových kamenů nemají na svědomí temné síly podsvětí, ale vydatné mrazové zvětrávání výrazně břidličnaté ruly. Místo je to významné i výskytem vzácných a chráněných rostlin a z tohoto důvodu se mu turistická cesta vyhýbá.

Pověstmi opředena jsou i některá další jesenická skaliska. Na území národní přírodní rezervace Šerák-Keprník (jejíž část, vyhlášená už v roce 1903, patří k nejstarším chráněným územím na Moravě) odedávna budila pozornost zejména vrcholová partie hory Vozka (1377 m), dostupná z Branné nebo odbočkou z “hřebenovky” spojující Ramzovské a Červenohorské sedlo.

Skaliska na Vozkovi zpovzdálí skutečně připomínají povoz s vozkou a koňským dvojspřežím, není proto divu, že i v jejich případě zapracovala lidská obrazotvornost. Nejznámější zkazka vypráví o vozkovi, který v době hladomoru vezl chléb přes horské vrcholky a protože si chtěl nesnadnou cestu urychlit, volal ďábla o pomoc. Ten mu poradil, aby si cestu bažinou vydláždil pecny chleba. Sotva však vozka začal božím darem plýtvat, proměnil se ve skálu i s koňmi a povozem… I zde jde samozřejmě o přirozený přírodní útvar, vytvořený zvětrávacími procesy. Podobným způsobem vznikla na území národní přírodní rezervace četná další skaliska, například na vyhlídkovém vrcholku Keprníku (1423 m) a zejména pod Šerákem (1351 m), kde při výstupových cestách od silničního a železničního sedla v Ramzové nebo z Lázní Lipová vystupují impozantní svorové útesy Obřích skal. Neméně působivým útvarem je Kamenné okno na Červené hoře, vzniklé překlenutím skalní průrvy při hraně strmého svahu s přírodní rezervací Sněžná kotlina.

K dominantám jižních okrajů hlavního hřbetu Jeseníků patří Ztracené kameny, pojmenované podle pověsti o “poztráceném” čertově kamení. Míjí je výstupová trasa od sedla Skřítek (na silnici I/11) a stejnojmenného rašeliniště, chráněného v národní přírodní rezervaci. Ze skalní “pyramidy” Ztracených kamenů lemované sutí křemencových balvanů se otevírá krásný výhled do podhůří Jeseníků. Převážně křemencové jsou také další členité skalky na hlavním hřbetu pohoří, např. Pecny (známé z pověsti o “hříšném” Vozkovi) a na Břidličné hoře (1358 m). Nad přilehlým údolím Merty ční v dosahu cesty z Vernířovic vyhlídková skála Čertova stěna. Mohutnosti ani věhlasu své slavné jihočeské jmenovkyně ovšem nedosahuje.

Výčet rozličných skalních památek na území CHKO Jeseníky by byl ještě opravdu dlouhý. Pokud zůstaneme u “kamenů”, opředených lidovými zkazkami, pak nelze opomenout alespoň přírodní památku Pasák u obce Branná, procházené silnicí i železnicí z Hanušovic do Jeseníku. Tam láká pozornost skvostný renesanční kostel Archanděla Michaela a nedávno zpřístupněný hrad Goldek, trasa naučné stezky směřuje i ke skalní věži Pasák, což prý je – alespoň podle pověsti – potrestaný pastýř, který tu přišel o stádo ovcí...

Další informace [nápis]
Číslo 24/2005
Časopis Veřejná správa č. 24/2005
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail