Informace

Žďár nad Sázavou:
Sněm rozhodl o prioritách činnosti Svazu měst a obcí ČR

ilustrační fotoRozpočtové určení daní, finanční samostatnost obcí, existence malých obcí a jejich rozvoj, střet zájmů, přímá volba starosty či subsidiarita byly hlavními tématy v pořadí již IX. Sněmu Svazu měst a obcí České republiky, který se uskutečnil 26. a 27. května ve Žďáru nad Sázavou. Hosty Sněmu byli předseda vlády Jiří Paroubek, ministr pro místní rozvoj Radko Martínek, ministr životního prostředí Libor Ambrozek, ministr zemědělství Petr Zgarba, zástupci Poslanecké sněmovny a Senátu, poslanci Evropského parlamentu, hejtmani a zástupci obdobných sdružení v zahraničí. První den byl věnován diskusi mezi přítomnými starosty a představiteli vlády. Druhý den pak 660 delegátů určilo směr, kterým se v následujících dvou letech bude Svaz ubírat. Společně se také zamýšleli, jaké výhody a jaká rizika by mělo zavedení přímé volby starostů. K tomu, aby Svaz sdružující v době konání IX. Sněmu 2 475 obcí s 7 373 827 obyvateli, mohl do budoucna poskytovat a zlepšovat veškerý servis, tj. připomínkování legislativy, lobování, poradenství a další služby, potřebuje mít více odborníků. Podle předsedy SMO ČR a poslance Evropského parlamentu Oldřicha Vlasáka, právě na zmíněné potřeby reaguje nově navrhovaný model hospodaření, který je založen na vytváření vlastních zdrojů aktivitami Svazu a na zvýšení členských příspěvků.

Dialog s resorty

Po krátkém uvítání starostou Žďáru nad Sázavou Jaromírem Brychtou a hejtmanem kraje Vysočina Milošem Vystrčilem pozdravil přítomné starosty předseda vlády Jiří Paroubek. Slova se pak ujal slova ministr pro místní rozvoj Radko Martínek, který se mimo jiné zmínil o tom, že vláda schválila návrh stavebního zákona a návrh změnového zákona, jímž se mění 48 zákonů souvisejících se stavebním zákonem. Předkladatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a spolupředkladateli Ministerstvo vnitra ČR a Ministerstvo životního prostředí ČR. Připravovaný zákon přispěje k zásadnímu zjednodušení a zefektivnění investiční výstavby, aniž by snižoval ochranu životního prostředí. Zkracuje, až na odůvodněné výjimky, lhůty všech řízení na 30 dní. Jednoduché stavby, například rodinné domy nebo stavby do 300 metrů čtverečních zastavěné plochy, bude možné provést pouze na základě ohlášení stavebnímu úřadu v případě, že jsou umísťovány v zastavěném území a že respektují příslušné právní předpisy. Podstatné je, že v současné době odpadá vyžadované územní rozhodnutí. Stavební řízení se významně zkrátí na základě certifikátu vydaného autorizovaným inspektorem. Nový stavební zákon umožní krajům v odůvodněných případech redukovat počty stavebních úřadů tak, aby byla zajištěna jejich kvalitní činnost. Ve druhé části přípěvku se Radko Martínek dotkl zákona o nájemném. Ministerstvo pro místní rozvoj v něm navrhuje zvyšovat nájemné v průměru o 9,3 procenta ročně, a to po dobu šesti let. Novinkou je, že nájemné se nebude zvyšovat plošně, ale bude v každém místě jiné.

V odpověď na dotaz, proč jím řízené ministerstvo financuje výhradně zemědělské aktivity a vůči obcím má nulovou vstřícnost, ministr zemědělství Petr Zgarba sdělil, že ministerstvo nemůže podle současné právní normy měnit položky ve prospěch obcí, protože to by bylo porušení zákona. Ministerstvo zemědělství může financovat vodovody, kanalizace či odbahňování rybníků, a to i když se to týká obcí. Situace se výrazně změní od roku 2007, kdy vznikne Fond rozvoje venkova. Zde budou položky rozděleny a kontrolovány, aby nedocházelo k přesunu podpor, které jsou určeny ve prospěch obcí a podpor ve prospěch podnikatelů. Podmínky, které jsou stanoveny, to zkrátka nedovolí.

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek se zaměřil na prezentaci podpory alternativních paliv, evropskou soustavu chráněných krajinných území a na zákon o podpoře lehce obnovitelných zdrojů. Hejtman Karlovarského kraje, Josef Pavel pozdravil starosty nejen za sebe, ale hlavně za Asociaci krajů.

Podstatná část diskusních příspěvků se točila kolem problémů malých obcí a neúměrného růstu byrokracie v souvislosti s administrativními úkoly. Diskutovalo se o výslužném, přítomní delegáti se také často zamýšleli nad přímou volbou starostů. Při hlasování ovšem byla většina delegátů proti. Vedení Svazu bude prosazovat novelu zákona o volbách do obecního zastupitelstva, která by měla posílit prvky většinového volebního systému.

Významné mezníky v činnosti Svazu v uplynulém období

Oldřich Vlasák, předseda SMO ČR, ve svém úvodním vystoupení konstatoval, že období mezi Sněmy bylo pro Svaz přelomové. Po mnohaletém úsilí se 1. června 2004 Svaz stal povinným připomínkovým místem. V témže roce byla podepsána vůbec první Dohoda o vzájemné spolupráci mezi vládou České republiky a Svazem měst a obcí ČR. Svým podpisem ji potvrdil tehdejší premiér Vladimír Špidla a předseda Svazu Oldřich Vlasák. Zástupci Svazu se také aktivně podíleli na práci několika pro Svaz velice důležitých pracovních skupin. Šlo o pracovní skupinu pro řešení problémů úhrady přenesené působnosti a o pracovní skupinu pro malé obce při Ministerstvu vnitra, a také o Výbor pro veřejné finance při Ministerstvu financí, jehož prostřednictvím bylo poukázáno na celou řadu problémů obcí spojených s financováním. Jako příklad lze uvést sankce spojené s dotačními tituly, výše sazby daně z nemovitostí. Prokazatelným úspěchem byla valorizace celé řady příspěvků poskytovaných obcím a městům pro rok 2005. Oldřich Vlasák zmínil celou řadu dalších aktivit Svazu, například pořádání finančních konferencí, podíl na projektu Matra, založení společnosti MEPCO, s.r.o. (Mezinárodní poradenské centrum obcí), dceřiné společnosti Svazu měst a obcí ČR a nizozemského VNG International (Vereniging van Nederlandse Gemeenten) nebo společných setkání předsednictev Svazu měst a obcí České republiky a Združenia miest a obcí Slovenska. Obě strany se dohodly na plánu společných aktivit, který zahrnuje vytipování klíčových dokumentů a politik Evropské unie, vytvoření společného kalendáře akcí a společného postupu lobování.

Svaz usiluje o posílení finanční nezávislosti měst a obcí

Předseda Svazu se vrátil i k prioritám, které vyplynuly z VIII. sněmu. Jedním z cílů Svazu bylo prosazovat snížení byrokracie v souvislosti s administrativními úkoly. K naplňování tohoto cíle Svaz přistupoval dvojím způsobem, jednak jako připomínkové místo a jednak iniciováním vzniku pracovní skupiny pro analýzu kompetencí obcí. Počet připomínkovaných materiálů neustále rostl, zčásti z důvodu zvýšené aktivity vlády, zčásti kvůli zvýšení vlivu obcí prostřednictvím přenesené působnosti po zrušení okresních úřadů. Oproti roku 2002, kdy zaměstnanci Kanceláře Svazu připomínkovali 117 návrhů právních předpisů, jich v roce 2004 připomínkovali 213, tedy pomalu dvojnásobek. Každý návrh právního předpisu nebo jeho novely individuálně posoudili a upozorňovali na navyšování administrativní zátěže obcí.

Obce a města by přivítaly, kdyby místo většiny státních dotací dostávaly peníze přímo do svých rozpočtů, které by pak mohly využít podle vlastního uvážení. Novelizaci zákona o rozpočtovém určení daní s ohledem na obce Ministerstvo financí odmítlo s tím, že k ní dojde až po navýšení daňových příjmů pro kraje. Některé daně - daň z nemovitosti, daň dědickou a darovací - by podle Svazu měla nahradit jediná komunální daň. Toto opatření by podle Svazu přineslo jisté zjednodušení administrativy spojené s výběrem a přerozdělováním daní a tím také zlevnění nákladů.

Dalším tématem bylo násilné slučování obcí, čehož se pochopitelně nejvíce obávají starostové menších obcí. Ve Žďáru bylo ovšem řečeno, že Česká republika by měla do budoucna následovat tzv. francouzský model, ekonomicky stimulující obce k dobrovolné spolupráci, při zachování jejich vlastní samostatnosti. Cílem Svazu je vytvořit pro existenci malých obcí takové prostředí, které jim umožní postupné navyšování kompetencí v samostatné působnosti aniž by došlo k administrativnímu nebo ekonomickému utlumení života na malých obcích.

Finanční zajištění činnosti Svazu po IX. Sněmu

Na IX. Sněmu Svazu se diskutovalo i o dalším zkvalitnění činnosti Kanceláře Svazu, aby mohla co nejlépe reagovat na každodenní potřeby členských obcí. K tomu, aby Svaz mohl do budoucna poskytovat a zlepšovat veškerý servis, zejména připomínkování legislativy, lobování, poradenství a další služby, potřebuje mít více odborníků. Právě na to reaguje nově navrhovaný model hospodaření, který je založen jednak na vytváření vlastních zdrojů aktivitami Svazu, jednak na zvýšení členských příspěvků. IX. Sněm Svazu schválil

  1. pevnou část členského příspěvku
    pro obec: 2 200 Kč
    pro město: 5 000 Kč
    pro statutární město a hlavní město Prahu: 10 000 Kč

  2. variabilní část členského příspěvku ve výši 1,80 Kč za občana a zároveň uložil Radě Svazu měst a obcí České republiky:

    1. Jednat s vládou ČR o rozšíření státní dotace pro Svaz především v oblastech, kde Svaz vykonává činnost, kterou by měl zajistit stát, například zpracovávání údajů o dopadech evropské legislativy na obce, známé jako "Europrojekt".

    2. Jednat s vládou ČR o možnostech získání reprezentativních prostor pro svazovou činnost za výhodných podmínek.

    3. V období po IX. Sněmu Svazu zahájit přípravné práce, respektive pokračovat v již započatých činnostech, které by umožňovaly další zvýšení příjmů Svazu, a to v následujících oblastech:

      1. získávání dalších sponzorských příspěvků,

      2. zapojení orgánů svazových členských obcí do činnosti Svazu jako klientů služeb, poskytovaných Svazem svým členům,

      3. přijetí právnických osob jako členů Svazu,

      4. založení dceřinných společností Svazu.

Priority činnosti Svazu měst a obcí ČR

Priority činnosti Svazu jednak reagují na nejnovější legislativní návrhy a politická rozhodnutí na národní i evropské úrovni, která mohou významně ovlivnit činnost a fungování našich měst a obcí, jednak jsou pokračováním plnění úkolů, jejichž řešení překračuje rámec dvouletého období mezi VIII. a IX. Sněmem. V období 2005 - 2007 se Svaz chce zaměřit na to, aby:

Podrobnější informace o prioritách činností Svazu najdete na www.smocr.cz

Předseda Svazu měst a obcí ČR Oldřich Vlasák přivádí do žďárského jednacího sálu, kde rokovalo 660 starostů a primátorů, předsedu vlády Jiřího ParoubkaNa závěr prvního jednacího dne sněmu byla 26. května 2005 byla ve večerních hodinách podepsána smlouva o spolupráci mezi Svazem měst a obcí ČR a Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Smlouvu podepsali předseda SMO ČR Oldřich Vlasák a ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Jejím účelem je zavedení pravidelných konzultací mezi ministerstvem a Svazem, týkajících se regionální politiky, bydlení, cestovního ruchu, veřejných zakázek a začleňování do struktur Evropské unie včetně hodnocení jejich dopadu na města a obce. Svaz nabídne ministerstvu své zkušenosti a odborníky, poskytne pravidelné konzultace nad materiály pro jednání vlády, které se týkají měst a obcí, a bude ministerstvo seznamovat s nejdůležitějšími otázkami a problémy, které řeší obce a města. Na základě jednání s premiérem Jiřím Paroubkem připravuje SMO ČR rovněž podpis smlouvy s českou vládou. Představitelé komory obcí jednali s ministrem zemědělství Petrem Zgarbou o možné smlouvě s resortem zemědělství. Svaz bude poskytovat ministerstvu informace o dopadu připravovaných unijních nařízení na obce a města, které lze využít při tvorbě národních pozic při jednáních s Evropskou unií. Pozornost věnují obě strany také problematice možné korupce. Ačkoli Svaz zásadně nesouhlasí s tvrzením nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové, podle níž se úplatkářství vyskytuje hlavně v komunální sféře, zavázal se poskytovat ministerstvu informace o takovém jednání ve vztahu k výkonu jeho činností. Ministerstvo se zavázalo, že ihned po obdržení takového oznámení podnikne okamžitá a účinná opatření k nápravě.

Další informace [nápis]
Číslo 24/2005
Časopis Veřejná správa č. 24/2005
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail