Příloha

Anketa
Občanům obcí není vysokorychlostní trať přínosem

Zhruba před osmi lety, učinili naši čelní političtí a vládní činitelé v Bruselu slib, že postaví na území České republiky vysokorychlostní trať. Krátce poté uložila vláda Ministerstvu dopravy a spojů ČR zpracovat studii. Ministerstvo pak dostalo ještě jeden úkol, zajistit ve spolupráci s krajskými úřady současnou ochranu území tak, aby se výstavba vysokorychlostní tratě v budoucnu dotkla lidí co nejméně. V podstatě jde o to, aby lidé věděli, kde mohou a kde nemají kvůli plánovanému trasování vysokorychlostní tratě stavět bytové domy a budovat výrobní závody. Dotčené kraje mají navíc rozhodnout o tom, která z navržených variant bude pro jejich kraj nejpřijatelnější. Kraj Vysočina se s tímto problémem setkal poprvé při zpracovávání konceptu Územního plánu velkého územního celku kraje Vysočina, a hned o obou variantách vedení vysokorychlostní tratě přes Vysočinu informoval osmdesát dotčených obcí. Reakce na variantní vedení tras, na široké ochranné pásmo a na stavební uzávěru v něm na dobu neurčitou byla záporná, v některých případech dokonce vyvolala odpor k výstavbě vysokorychlostní tratě v daném regionu.

Dr. Jiří Vlach, starosta obce Dobronín:

Posílám několik osobních postřehů a názorů na problematiku vysokorychlostní trati, názorů, které korespondují s míněním 702 občanů naší obce a 639 občanů obce Měřín, kteří se připojili k petici proti stavbě vysokorychlostní trati.

Chápu, že je potřebné propojit celou Evropu, dokázal bych pochopit i snahu hospodářské expanze západu na východ. Ale není možné zrekonstruovat a využít stávající síť železnic? Zvlášť potom, co Ministerstvo dopravy a spojů ČR začalo přesvědčovat, že rychlost tři sta kilometrů za hodinu u nás na VRT nebude, že bude uplatňován německý model s více zastávkami a rychlostmi někde nad dvě stě kilometrů za hodinu. A nedávno vytvořený rychlostní rekord na železniční trati někde u Břeclavi by názor, že není třeba stavět nic nového, ale zrekonstruovat to, co máme, mohl jen podpořit.

V naší obci by VRT přímo zlikvidovala několik obytných domů, zablokovala by jakoukoli výstavbu v ochranném pásmu širokém 300 metrů na každou stranu od osy kolejí, výrazně ovlivnila a nebo přímo znemožnila výkon vlastnických práv k nemovitostem, znemožnila zemědělskou výrobu (podjezdy pod tratí jsou například ve Francii 40–50 kilometrů od sebe). Ale co především – vážným způsobem by narušila vazby lidí k prostředí, ve kterém se narodili a žijí. Katastrofální dopad by měla stavba na životní prostředí a v budoucnu i na ekonomiku regionu. V této poměrně chudé části republiky se stále ještě zdravým životním prostředím by bylo možné žít i z turistického ruchu.

FRANTIŠEK LEDVINKA, starosta obce Sázava:

Pokud se týká dopravní obslužnosti obecně, máme zastávku na železniční trati Havlíčkův Brod-Brno a dále také přímé autobusové spojení nejen s okolními obcemi a okresním městem Žďár nad Sázavou, ale také s krajským městem Jihlavou a Prahou. Daleko větším problémem by se však mohla stát vysokorychlostní trať, která je ve své první variantě vedena přímo přes naši obec a údolí řeky Sázavy, na jejíchž březích se naše obec rozkládá. Trať by měla překlenout naši obec na obrovské mostní konstrukci přímo nad obytnými domy. Jakmile se nám podařilo trasu vysokorychlostní tratě zjistit, zvedla se samozřejmě velká vlna odporu a svůj nesouhlas vyjádřilo zastupitelstvo obce i občané v podpisové akci. Naše stanoviska byla zaslána zastupitelstvu kraje a ministrovi dopravy. Po korespondenci s Ministerstvem dopravy a spojů ČR jsme obdrželi návrh pozměněné trasy, která byla přesunuta západněji od obce. Poté proběhlo jednání přímo na Ministerstvu dopravy a spojů ČR, kde jsme od projektanta obdrželi třetí variantu, která se opět více přibližuje obci, ale nezasahuje její zastavěnou část. Ale ani toto jednání nevyjasnilo otázky hlučnosti, přístupnosti pozemků na obou stranách tratě, spojení s okolními obcemi, šířky ochranného pásma, ekonomických propočtů, případných přínosů například v utlumení silniční nákladní dopravy. Rozhodnutí nakonec zůstalo na zastupitelstvu kraje, jež mělo rozhodnout, která z variant se do územního plánu kraje dostane. Proběhlo proto jednání s hejtmanem kraje Vysočina, který prezentoval postoj kraje k oběma variantám jako negativní. Pokud je mi známo, tak zastupitelstvo kraje se touto otázkou podrobněji nezabývalo a žádné rozhodnutí zatím nepadlo. Protože ani úředníci ministerstva dopravy, ani zástupci projektanta nám nebyli schopni odpovědět na zásadní otázky, zdá se nám celý záměr značně nepřipravený a domníváme se, že Vysočině nepřinese, kromě devastace krajiny, vůbec nic. Myšlenka, že bude vybudován pro Jihlavu či Havlíčkův Brod sjezd s napojením na místní železniční síť, je zřejmě více přáním než reálnou nadějí.

ANTONÍN KANIA, starosta obce Křižanov:

Naše republika nepatří svou rozlohou k největším státům Evropy. Je poměrně hustě protkána sítí silnic, dálnic, rychlostních silnic i železnic. VRT má být další stavbou, která zabere poměrně velkou část našeho území, které nebude sloužit pro občany tohoto kraje, ale víceméně jako mezinárodní tranzit osob a zboží. S ohledem na bezpečnost dopravy má být trať důkladně oplocena a její ochranné pásmo má být široké celkem 600 metrů. Trať a její ochranné pásmo znemožní rozvoj území, zablokuje veškeré investiční akce. Na to pak navazují samozřejmě další důsledky, např. snížení cen pozemků. Mnohde dojde k rozdělení jednotlivých katastrů. Pokud jde o majitele zemědělské půdy, bude pro ně jistě velmi nemilým překvapením, že jejich pozemky mohou být vyvlastněny pro státní účely. Negativní dopad by trať měla především pro uživatele pozemků, tedy ty, kteří je skutečně obhospodařují. Omezí nebo znemožní jejich obhospodařování. Tvář krajiny se změní k nepoznání, budou vykáceny obrovské plochy lesa, zbudovány náspy, vytvořeny umělé zářezy do krajiny. Volně žijící zvířata a ptáci pozbudou svá přirozená hnízdiště a území, kde by mohla žít. A Vysočina? Již tak vždy celkem chudý kraj přijde o oblasti vhodné k rekreaci, což pro mnohé bude znamenat ztrátu obživy. VRT nebude mít žádný význam pro obyvatelstvo v jejím okolí. Nebude jim nijak užitečná. Spojení mezi městy, kde by VRT měla mít zastávky na našem území, je dostatečné a není nutné sloužit někomu jinému jako tranzitní stát. Co pak konkrétně bude znamenat pro Křižanov? Omezení nebo zrušení letiště, které je v Křižanově od roku 1932 jako veřejné vnitrostátní letiště s leteckým provozem vrtulových letounů všeobecného letectví. Narušení rekreační zóny, přetnutí katastru. Vedení trati v těsné blízkosti obce bude znamenat zamezení rozvoje obce, odliv investorů, větší hlučnost, omezení vlastníků pozemků, snížení hodnoty nemovitého majetku občanů obce, omezení vlastníků zemědělských i lesních pozemků. Klad pro občany naší obce nemá tato trať žádný. Nebude zřejmě ani v době výstavby zaměstnávat občany obce a jejího okolí, a pokud ano, tak jen po velmi krátkou dobu.

Další informace [nápis]
Číslo 17/2005
Časopis Veřejná správa č. 17/2005
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail