Rozhovor |
V uplynulém volebním období si kraj vytýčil několik priorit, mohla byste je konkretizovat a říci zda se vám je daří uskutečňovat?
V Programu rozvoje kraje byly stanoveny čtyři hlavní cíle, a to zlepšení konkurenční pozice ekonomiky, zvýšení kvality sociálního prostředí a rozvoj lidských zdrojů, zvýšení kvality technického prostředí a rozvoj síťové infrastruktury a podpora zavádění principů trvale udržitelného rozvoje. Jinak řečeno oblast ekonomická, oblast lidských zdrojů oblast technické infrastruktury a životního prostředí. Tyto čtyři oblasti byly vytyčeny jako prioritní. V loňském roce byl schválen tzv. Programový doplněk. Hlavní cíle zůstávají, protože ty jsou neměnné, ale byly upřesněny aktivity, které byly v roce 2004 také přednostně podporovány. Krátce po schválení Programu rozvoje kraje jsme se začali zamýšlet nad tím, jaké máme nástroje k tomu, aby mohl být naplněn. Nakonec jsme zvolili, jako jeden z nástrojů realizace, samostatný, účelový, rozvojový fond - Fond Vysočiny. Fond byl založen v březnu 2002. Jeho prostřednictvím bylo vyhlášeno několik desítek grantových programů a profinancováno okolo 150 milionů korun. Protože u většiny grantových programů je převis poptávky, stanovili jsme kritéria, podle kterých se projekty vyhodnocují. Hodnocení provádí zastupitelstvem jmenované řídící výbory. Některé grantové programy, například na podporu regionální kultury, na podporu volnočasových a sportovních aktivit, jsou vyhlašovány opakovaně. Těmito cílenými programy podporuje kraj aktivity, které chce rozvíjet. Další cíl, který kraj při zřizování Fondu sledoval, byl nácvik subjektů na podávání žádostí o peníze z evropských fondů. Chtěli jsme lidi naučit, jakým způsobem tvořit a podávat projekty, a seznámit je s terminologií, která je v tom projektovém financování běžná. Proto jsme u grantových programů používali podobné termíny.
V oblasti technické infrastruktury jste se dostali poměrně daleko, v které části jste byli nejúspěšnější a co plánujete do dalších let?
Technická infrastruktura, to je velmi široký pojem, neboť tam kromě dopravní infrastruktury včetně dopravní obslužnosti patří také telekomunikační a informatizační infrastruktura, energetická a vodohospodářská infrastruktura, její součásti jsou i koncepční dokumenty kraje. U většiny těchto oblastí nemá kraj žádné pravomoci, ty jsou dneska převážně v rukou monopolních dodavatelů. Osobně se domnívám, že poměrně vpředu jsme v oblasti informačních technologií. To je zejména zásluhou bývalého hejtmana a současného prvního náměstka Františka Dohnala, který dal těmto věcem zelenou a dále vysoce profesionálního týmu na odboru informatiky i oddělení GIS. V uplynulých letech jsme cílenými grantovými programy podporovali jak informatizační gramotnost, tak propojení mezi institucemi. Opakovaně jsme vyhlašovali program Obce na síti, jehož cílem bylo dosáhnout stoprocentní internatizace všech obcí na území kraje. K získání příspěvku na pořízení počítače s připojením na internet ve výši 25 tisíc korun obci stačilo, aby správně vyplnila žádost. Díky tomu můžeme být se všemi obcemi, celkem jich máme v kraji 704, v elektronickém spojení. Další grantový program vyhlásil kraj na metropolitní sítě. Tento program využily hlavně větší obce, ať už pro spojení mezi svými organizacemi nebo uvnitř svých úřadů. Zároveň byl vyhlášen velmi zajímavý program pro zvýšení informační gramotnosti seniorů. Pro žadatele o podporu bylo výhodou, když se do vyučování zapojili studenti, neboť tím docházelo k propojení mladé a starší generace. Pro využívání informačních technologií a internetu dělá kraj maximum. V tuto chvíli máme schválený projekt ze strukturálních fondů Evropské unie na páteřní síť optického spojení mezi krajem a dalšími městy v rámci našeho kraje. Jde o nejmodernější propojení mezi jednotlivými městy pomocí optických vláken. Spojení by mělo být nesmírně rychlé a efektivní.
A co ostatní oblasti infrastruktury?
Kraj má v podstatě dokončenou Územní energetikou koncepci kraje Vysočina, jejíž pořízení je v souladu se zákonem a kterou budeme dál rozpracovávat na konkrétní výstupy. Pokud jde o energetickou infrastrukturu, tak kraj nemůže investovat do energetických sítí, to je dáno distributory těch energií, ale samozřejmě podporujeme vyhlášením grantových programů rozvoj obnovitelných zdrojů energií, jako je sluneční energie, využívání biomasy a dalších obnovitelných zdrojů. Vodohospodářské sítě jsou plně v režii obcí případně svazků obcí. Kraj jim pouze přispívá prostřednictvím grantových programů na projektovou dokumentaci na vodovody a odvody odpadních vod, ale i na takové investiční akce jako jsou čistírny odpadních vod a kanalizační sběrače. Máme schválen Program rozvoje vodovodů a kanalizací. Plán má platit až do roku 2015. Určí jak velké množství vodovodů bude třeba opravit a kolik vybudovat nově, ale také o kolik bude třeba prodloužit kanalizační sítě a rozšířit počet čistíren odpadních vod, aby nám odpadní vody zbytečně neznečišťovaly vodu v řekách. Plán neřeší technickou stránku věci, to nechává na rozhodnutí obcí, zato poprvé je v něm řečeno, jak moc se stávající stav musí zlepšit.
Vysočina byla celá desetiletí vnímána jako jedna z nejchudších oblastí republiky, dnes patří ke krajům, které se rozvíjejí nejrychleji. Kde je podle vás důvod tohoto úspěchu?
Vysočina je jedním z mála krajů, který je vysoce kompaktní z hlediska geologického a geografického. A má ještě jednu výhodu. Českomoravská vrchovina je téměř identická s územím kraje. Podobné geografické podmínky přispívají k tomu, že se mohou části kraje rozvíjet poměrně rovnoměrně, neboť programy, které kraj vyhlašuje, jdou vyhlásit plošně. Dalším faktorem, který přispívá k ekonomickému rozvoji kraje, je dálnice. Její existence má samozřejmě své klady a zápory. V bezprostřední blízkosti dálnice je sice o něco horší životní prostředí a vyšší kriminalita, nicméně všichni víme, že investoři se nejraději usazují právě kolem dálnice. Důkazem je nejen Jihlava, kde se usídlil velmi úspěšný investor Bosch Diesel, který zaměstnává lidi z okruhu zhruba třiceti kilometrů. Ale také další města, jako je Humpolec, Velké Meziříčí, Velká Bíteš, získala poměrně snadno investory a rozvíjí se tam průmysl a další podnikatelské aktivity. Samozřejmě, že tady máme místa hospodářsky slabší. Podle usnesení vlády patří k hospodářsky slabým regionům okres Třebíč, ale máme vymezeny i některé mikroregiony, například Telčsko, Novoměstsko a Bystřicko. Na Třebíčsko směřují ze strany státu finanční prostředky na podporu slabších regionů. Nejde o nic významného, několik milionů korun, které jejich hospodářství nevytrhnou, ale mohou zlepšit postavení měst, a umožnit jim vybudovat například infrastrukturu v oblasti cestovního ruchu nebo podnikání. Pro všechny čtyři jmenované oblasti jsou připravena grantová schémata na podporu drobných, malých a středních podnikatelů ze zdrojů Evropské unie v rámci Společného regionálního programu. Kraj také přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelů z našeho kraje, i když po vstupu do Evropské unie se musíme řídit pravidlem de minimis, tzn. že můžeme přispívat na projekty, které předkládají podnikatelské subjekty, částkou do 35 procent. Snažili jsme se podnítit a rozvíjet konkurenceschopnost vypsáním programu na podporu získání ISO norem pro podniky, jak řady 9 000, tak řady 14 000, protože tam je podle nás jeden z faktorů konkurenceschopnosti. Další programy byly vyhlášeny na podporu výzkumu a inovací a rozvoje malých podnikatelů. Zaměřili jsme se na rozvoj moderních technologií, chceme, aby tady vznikla střediska na rozvoj nových technologií. K tomu by nám měl pomoci vznik veřejné Polytechnické vysoké školy v Jihlavě a nestátní Západomoravské vysoké školy v Třebíči, která je zaměřena na oblast informačních technologií. Našim cílem je vytvořit takové pracovní možnosti pro mladé a vysoce vzdělané lidi, aby nám v kraji zůstávali.
Projevil se hospodářský růst kraje i na obcích?
Během posledního desetiletí se obce na Vysočině hodně změnily. Zásluhu na tom nemá jenom kraj, ale také Spolek pro obnovu venkova a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, které prostřednictvím Programu na obnovu venkova má velký podíl na obnově a dnes i na rozvoji venkova. Kraj Vysočina chce v této činnosti pokračovat, máme schválené nové zásady pro poskytování účelových dotací v rámci Programu obnovy venkova Vysočiny. Podle těchto zásad bude prováděn výběr žádostí a následně i poskytování dotací obcím a mikroregionům v roce 2005 a dalších letech. Ve srovnání s původními zásadami jsou podmínky pro podávání žádosti zjednodušeny. Protože chceme, aby obce pokračovaly ve svém rozvoji, snažíme se, aby všechny peníze, které nám byly převedeny v rámci rozpočtového určení daní z Ministerstva pro místní rozvoj ČR na Program obnovy venkova, šly znovu do venkova. Přispíváme tam i dalšími cílenými programy z jiných oblastí. Pomoc obcím je vedena snahou, aby zůstal zachován život na venkově. Zavedli jsme například doplňkový program k Programu obnovy venkova. Tento program byl určen pro místní části měst a obcí, které jsou obecně trochu na okraji zájmu, protože nemají vlastní samosprávu. Umožnili jsme i větším městům, samozřejmě s menším podílem kraje, podíl byl odstupňován podle velikosti obce, aby zlepšily životní podmínky a infrastrukturu ve svých místních částech. Vyhlásili jsme programy na podporu mikroregionálních projektů. Těmito cílenými podporami ze strany kraje vznikla v obcích celá řada akcí a aktivit, které by tam jinak nebyly. Další podporou pro obce je program na vytváření územně plánovací dokumentace – tam je rozdělováno již třetím rokem řádově více než pět milionů korun.
Kraj disponuje spoustou památek, zajímavou krajinou a poměrně kvalitním životním prostředím, přesto se zdá, že tohle všechno k rozvoji cestovního ruchu zdaleka nestačí. Návštěvnost se pohybuje okolo dvaceti procent, což je oproti ostatním krajům podstatně méně. V čem vidíte příčinu nezájmu turistů o region Vysočina?
Ke slabým stránkám kraje patří nízká úroveň vybavenosti středisek základní a doprovodnou turistickou infrastrukturou. V úvahu je třeba vzít i regionálně rozdílné nabídky a úrovně ubytovacích a stravovacích služeb. Snažili jsme se řadou cílených programů přispět ke zlepšení kvality ubytování a zvýšení lůžkové kapacity. Jednoduše řečeno, chtěli jsme, aby z těch klasických ubytoven vznikly penziony nebo hotely, odpovídající dnešním požadavkům návštěvníků. Vložili jsme do toho nemalé finanční prostředky. V rámci Společného regionálního operačního programu připravujeme grantové schéma na podporu turistické infrastruktury pro podnikatele podnikající v turistice. Doufáme, že to bude poměrně významná injekce pro zlepšení infrastruktury v oblasti cestovního ruchu. Od kempů, přes turistické ubytovny různých kategorií, až po hotely. Velký kus práce se udělal i v rozvoji agroturistiky, která na zdejší venkov bezesporu patří. V současné době se zaměřujeme na zkvalitňování služeb pro turisty a na propagaci kraje jako turistického cíle, tak na propagaci jednotlivých atraktivit. Hodně nám pomáhá účast na domácích a zahraničních veletrzích. Dosud nemáme destinační management, který by dokázal prostřednictvím marketingu lákat na Vysočinu turisty všemi dostupnými prostředky.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 17/2005.