Příloha

Ing. Petr Kolář,
vedoucí majetkového odboru Krajského úřadu kraje Vysočina

Mezi prioritami kraje je kvalitní napojení měst na dálnici

K 1. 10. 2001 byly do majetku krajů převedeny silnice II. a III. třídy a současně bylo na kraje přesunuto i zabezpečení jejich údržby a oprav. V jakém stavu byl předaný majetek?

Na kraj Vysočina bylo ze státu převedeno 1 676 kilometrů silnic II. třídy a 2 996 kilometrů silnic III. třídy. Velká část této silniční sítě byla ve velmi špatném stavu, to je fakt, který nebyl typický pouze pro kraj Vysočinu, nicméně zde byl stav komunikací výrazně horší než ve většině jiných krajů. Možná to souviselo i s tím, že rozsah a hustota silničních sítí je tady mnohem větší než jinde, více silnic už mají jen ve středních a jižních Čechách. Navíc zdejší silnice nepatřily v uplynulých letech právě k těm nejudržovanějším. A tak je pochopitelné, že řada měst, respektive spojnic mezi městy, volá po masivní rekonstrukci, nových trasách, obchvatech, přeložkách, odstraňování závad. Požadavky, řekněme že oprávněné, a to jak ze strany podnikatelů, tak ze strany samospráv, jsou enormní. Jedná se o desítky staveb v řádu miliard korun.

Z kolika procent se vám podařilo vypořádat nevyřešené vlastnické vztahy pod stávajícími komunikacemi?

Vypořádání vlastnických vztahů k pozemkům, které byly zastaveny silnicemi, ať už šlo o pozemky soukromých vlastníků nebo respektive třetích osob obecně, se kraj snaží řešit. V této souvislosti je třeba uvést, že v naprosté většině se daří řešit vypořádání pozemků s obcemi v kraji. Obce bezúplatně převádějí pozemky pod krajskými komunikacemi kraji Vysočina a ten naopak bezúplatně převádí své pozemky pod místními komunikacemi, chodníky a veřejnými prostranstvími obcím. Nicméně není v silách kraje vypořádat úplatné převody ze svého rozpočtu během krátkého období. Zmíněný problém prostupuje plošně celou republiku, některé oblasti jsou naprosto nedotčeny jakýmkoliv vypořádáním. Na Vysočině máme celé úseky silnic, které nejsou zaměřeny v terénu, to znamená, že ani nevíme přesně, kolik procent silnic je postaveno na cizích pozemcích. Vzhledem k rozsahu bude celá záležitost trvat desítky let. Dle současné znalosti je asi 630 hektarů pozemků pod krajskými silnicemi ve vlastnictví jiných subjektů. Od roku 2002 kraj vykoupil od soukromých vlastníků kolem 10,5 hektaru pozemků za zhruba 4,5 milionu korun.

Kolik kilometrů silnic se podařilo v uplynulém volebním období zrekonstruovat?

Kraj Vysočina zrealizoval celou řadu investičních akcí na silnicích II. a III. třídy. Mezi nejvýznamnějšími lze jmenovat úsek silnice II/353 Nové Veselí-Bohdalov mezi Žďárem nad Sázavou a dálnicí D 1. Šlo poměrně o náročnou stavbu, neboť zhotovitel musel více než tříkilometrový úsek silnice v lesnatém, kopcovitém terénu vlastně znovu postavit. Celá stavba přišla na 77 milionů korun. Zrekonstruovali jsme 24 kilometrů silnice mezi Jihlavou a Telčí. Na jaře budeme pokračovat na dokončení posledního objektu na této trase, kterým je nový most v Třešti. Rekonstrukce si vyžádala 220 milionů korun. K největší silniční výstavbě v kraji patří soustava staveb, která má napojit Třebíč na dálnici D 1. Z této soustavy je hotový obchvat Trnavy za 91 milionů korun, byly zprovozněny první dvě etapy obchvatu Velkého Meziříčí, tedy výjezd z Velkého Meziříčí směrem na Třebíč a v letošním roce bude dokončena třetí etapa obcházející obec Oslavici. Všechny tři etapy si vyžádají náklady 212 milionů korun a jedná se o 3,9 kilometru nové silnice. Většina těchto staveb, byla zařazena do plánu a rozpočtu SFDI dávno předtím než vznikly kraje. Bohužel, musím konstatovat, že převážná část staveb, které Státní fond dopravní infrastruktury zařadil do investic, neměla skoro žádnou přípravu, to znamená, že jsme se do nich museli okamžitě pustit, aby se zmíněné stavby mohly realizovat. Zároveň jsme začali s přípravou nových staveb, které vyplývají z potřeby kvantifikované na úrovni kraje a odsouhlasené samosprávnými orgány. Příprava staveb je totiž nesmírně složitá a náročná, trvá běžně i několik let. To znamená, že není možné v dané oblasti radikálně změnit investiční politiku během dvou let. Setrvačnost v oblasti plánování dopravních investic je obrovská.

Kolik jste vložili do rekonstrukce stávající silniční sítě a budování nových tras finančních prostředků a kolik má kraj vyčleněno na investiční akce v letošním roce?

Během tří let vložil kraj do souvislé opravy silniční sítě a investic více než jednu miliardu korun, z toho činily vlastní zdroje a provozní prostředky Správ silnic 305 milionů korun, a státní dotace dosáhla 676 milionů korun. V letošním roce vyčlenil kraj na investiční akce zhruba 357 milionů korun. Z nejvýznamnějších letošních staveb můžeme uvést například rekonstrukci silnic II. a III. tříd v úsecích výjezdů z Havlíčkova Brodu, Chotěboře, Světlé nad Sázavou, průtah silnic v Novém Rychnově, most přes dálnici v Koberovicích, protihlukovou stěnu v Humpolci, rekonstrukci silnice ve Velké Bíteši a rekonstrukci silnice mezi obcemi Petrůvky–Ostašov. Ovšem k udržení stávajících komunikací ve stavu, který odpovídá dnešním potřebám, a to jak kvalitou povrchu, tak podložních vrstev, bychom potřebovali daleko více finančních prostředků, než kolik se jich tam zatím dává.

Jaké máte záměry do budoucna?

Jednou z velkých priorit kraje je zkapacitnění silnice II/405 mezi Jihlavou jako krajským městem a Třebíčí, která je druhým největším sídlem v kraji. Kraj zpracoval technickou studii celé trasy a postupně zamýšlí realizovat rekonstrukci jednotlivých úseků nebo obchvatů obcí na trase. Když se podíváte na mapu kraje, zjistíte, že dopravní spojení přes Vysočinu od západu na východ je dostatečné. V severojižním směru však vede jediná souvislá trasa z Prahy přes Jihlavu na Znojmo. Jiné kvalitní spojení ze severu na jih ve východní části kraje neexistuje. Proto se mezi prioritami kraje objevuje takzvané severojižní propojení. Zkapacitnění silnice by v podstatě mělo zajistit kvalitní komunikační připojení Bystřice nad Pernštejnem, Nového Města na Moravě, Třebíče a jejich okolí na dálnici. Podle zpracované vyhledávací studie by měla být silnice zčásti postavená na zelené louce, zčásti je již v současné době řešena stavbami mezi Velkým Meziříčím a Třebíčí. Pokračovala by na Jaroměřice nad Rokytnou, případně dál na Rakousko. Kraj Vysočina se připravuje i na řešení dalších oprávněných požadavků na investice do silniční sítě. Na řešení čekají trasy silnic mezi Havlíčkovým Brodem a Chotěboří, Jihlavou a Žďárem nad Sázavou, Pacovem a dálnicí D 1.

Další informace [nápis]
Číslo 17/2005
Časopis Veřejná správa č. 17/2005
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail