Příloha

Tomáš Rosenmayer,
Centrum pro výzkum neziskového sektoru Trialog, Brno

Výzkumný projekt Ekonomika nadačních subjektů v České republice

Všude na světě hrají nadace v neziskovém sektoru důležitou roli, neboť jsou významným zdrojem finanční podpory veřejně prospěšných činností a zároveň nezastupitelné jako instituce zprostředkující dobročinnost. O českých subjektech bylo dosud publikováno jen několik dílčích výzkumných sond, avšak nikdo se jimi nezabýval komplexně. Centrum pro výzkum neziskového sektoru (CVNS) uskutečnilo v období od října 2003 do května 2004 první celostátní výzkum ekonomiky nadačních subjektů (nadací a nadačních fondů).

Informace o projektu

Výzkumný projekt “Ekonomika nadačních subjektů v České republice” je součástí základního výzkumného úkolu CVNS, který nese název “Zmapování neziskového sektoru v České republice” a jehož uskutečnění je plánováno na dobu tří let (2003-2006). Mezi hlavní cíle projektu patřilo:

  1. provést základní empirický ekonomický výzkum nadačních subjektů,

  2. publikovat výsledky a výstupy výzkumu,

  3. nastavit trvalý systém sběru a analýzy údajů od nadačních subjektů a vypracovat pro ně metodiku a nástroje.

Sledovaným obdobím se stal rok 2002, základní soubor tvořily všechny nadace (346) a nadační fondy (879) zřízené na základě zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, které vznikly do 31. 12. 2002 a zároveň nevstoupily ke dni 15. října 2003 (den zahájení projektu) do likvidace. Základním výstupem projektu je závěrečná zpráva, která nese název Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002 (její elektronická verze je dostupná na internetové adrese www.e-cvns.cz).

Hlavní zdroje dat

V období říjen 2003–leden 2004 bylo uskutečněno rozsáhlé dotazníkové šetření (Tabulka 1) zahrnující celý základní soubor. Návratnost bohužel činila necelých deset procent, což pro analýzu celého souboru nestačilo. Proto se nakonec hlavním zdrojem údajů staly výroční zprávy, jež musí nadační subjekty ze zákona odevzdávat do sbírky listin na příslušném rejstříkovém soudu. Informační hodnota výročních zpráv však není dostatečná, a tak rozsah získávaných dat musel být snížen pouze na základní ukazatele. Údaje o výši a struktuře nadačního jmění, o zřizovatelích a o sídle nadačních subjektů byly čerpány z nadačního rejstříku pomocí internetového portálu českého soudnictví Justice (www.justice.cz).

Typologie českého nadačního sektoru

Pro lepší uchopení celého nadačního sektoru byla vytvořena vícekriteriální typologie (Tabulka 2). Podle ní více než dvě pětiny nadací a téměř tři čtvrtiny nadačních fondů nelze považovat za nezávislé subjekty, neboť jsou různými způsoby spojeny s jinými právnickými osobami. Velká část z nich byla zřízena na podporu jediné instituce, jiné jsou závislé na svém zřizovateli, ať již finančně nebo kontrolou rozhodovacího procesu. Pouze zbývající dvě pětiny nadací a jen osm procent nadačních fondů jsou nezávislé subjekty, které dosahují svého poslání buď poskytováním nadačních příspěvků třetím osobám, nebo realizací vlastních programů a projektů, nejčastěji však kombinují oba způsoby práce. O přibližně jedné pětině nadačních subjektů nejsou známy informace potřebné k jejich zatřídění. Některé z nich vznikly teprve v průběhu sledovaného roku 2002, některé z nich jsou dlouhodobě neaktivní (Český statistický úřad uvádí sedm procent nadací a deset procent nadačních fondů jako neaktivní).

Nadační subjekty v regionech

Jak je patrné z Tabulky 3, nadační subjekty jsou v ČR rozmístěny nerovnoměrně. Z logických důvodů má rozmístění centralizační charakter: v hlavním městě Praze sídlí téměř polovina nadací. Tyto nadace vlastní tři pětiny veškerého nadačního jmění a dosahují téměř tří čtvrtin celkového ročního obratu. Nadace jsou dále častěji zřizovány v Jihomoravském kraji, nadační fondy také v Jihočeském, Královéhradeckém, Olomouckém a Zlínském kraji. Nadace jsou soustředěny převážně v největších městech, jen pětina nadací sídlí v obcích s méně než 20 tisíci obyvateli. Naproti tomu nadační fondy najdeme i v menších městech a obcích.

Majetek nadačních subjektů

Nadační subjekty jsou zákonem definovány jako sdružení majetku, jejichž výnosy jsou poskytovány na veřejně prospěšné účely. Současná výše majetku (odhadem více než osm miliard korun, za všechny nadace jsou k dispozici pouze údaje o nadačním jmění, avšak nikoli o jejich ostatním majetku, stejně tak je známa výše majetku jen u třetiny nadačních fondů) je však nedostatečná a nadační subjekty musí k dosahování svého poslání hledat další zdroje (Tabulka 4).

Budování nadačního jmění nadací totiž stále zůstává ojedinělým jevem. Získávané prostředky jsou v převážné většině účelově vázány na podporu veřejně prospěšných činností a nemohou proto být použity na dlouhodobé ukládání majetku. Dvě třetiny nadací tak má nadační jmění menší než dva miliony korun, více než třetina nadací má dokonce zapsané nadační jmění v nejnižší možné výši, tedy 500 tisíc korun. Většina takových nadací přitom ponechává jmění v peněžních prostředcích a nesnaží se hledat výhodnější způsob zhodnocení majetku.

Růst nadačního jmění byl v posledních letech nejvíce ovlivněn rozdělením příspěvků z Nadačního investičního fondu, který je financován z jednoho procenta výnosů z privatizace. Do konce roku 2002 bylo ve dvou kolech přiděleno 73 nadacím celkem 1,33 mld. Kč. Tyto nadace dnes vlastní tři pětiny veškerého nadačního jmění, a jak je vidět za tabulky 4, takové nadace investují majetek do cenných papírů a nemovitostí přinášejících v současné době nejvyšší výnosy. Tato čísla zároveň ukazují, že přínos soukromých vkladů do nadačního jmění je zatím velmi malý.

Na rozdíl od nadací, kde je požadována minimální výše 500 tis. korun, nemusí být do nadačních fondů při založení vložen žádný majetek. Budování majetku je tedy v případě nadačních fondů ještě méně obvyklé než u nadací. Pomineme-li majetek dvou největších nadačních fondů (k 31.12.2002 dosahoval 2,9 mld. korun!), pak celková výše majetku námi sledovaných 258 nadačních fondů (196 mil. korun) byla o třetinu menší než výše nadačního jmění největší nadace (293 mil. korun).

Příjmy nadačních subjektů

Výše a struktura příjmů (Tabulka 5) v roce 2002 byla mimo jiné ovlivněna katastrofálními povodněmi, které v tomto roce zasáhly naši zemi. Příjmy sledovaných nadací dosahovaly v roce 2002 více než 1 100 mil. Kč. Příjmy sledovaných nadačních fondů v roce 2002 byly 250 mil. Kč (což je mimochodem více, než kolik činí velikost jejich majetku). Většina subjektů – více než polovina nadací a více než čtyři pětiny nadačních fondů – však měla celkový příjem nižší než jeden milion korun. Celkovou strukturu příjmů ovlivňují příjmy získané těmi největšími subjekty (jedenáct nadací získalo téměř tři pětiny všech příjmů nadací).

U většiny subjektů dominují mezi příjmy dary. Převaha dotací a grantů v případě grantujících nadací je způsobena tím, že naše největší nadace ještě stále většinu svých prostředků získávají ze zahraničních zdrojů. Ostatní příjmy v případě vládních nadací jsou vysoké proto, že do této kategorie byly zařazeny také tři bývalé státní kulturní fondy transformované zvláštním zákonem na nadace, které mají poměrně vysoký majetek přinášející výnosy z cenných papírů a nemovitostí.

Výdaje nadačních subjektů

Sledovat strukturu výdajů nadačních subjektů v ČR, zejména výdaje spojené s realizací vlastních projektů, je obtížné. Dikce zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, totiž neumožňuje mít jiné výdaje než nadační příspěvky nebo náklady spojené se správou. Každý nadační subjekt se s takovým požadavkem vypořádal jinak – některé evidují realizaci vlastních projektů zvlášť, jiné je uvádějí pod režií. Bohužel, vzhledem k převažujícímu způsobu sběru dat, zůstaly v případě výdajů ty nejzajímavější otázky, tedy do jakých oblastí a komu jsou poskytovány nadační příspěvky, nezodpovězeny.

Režie nadačních subjektů dosahovala 14 procent, což je vzhledem k tomu, že se jedná o malé organizace (téměř polovina nadací a tři čtvrtiny nadačních fondů vydaly v roce 2002 méně než 500 tis. Kč.), poměrně nízké procento. Tato skutečnost je však způsobena také tím, že řada nadací a nadačních fondů je přidružena k jiným subjektům, které tak částečně přebírají jejich režii, zejména mzdové náklady (Tabulka 6).

Závěr – portrét českého nadačního sektoru

České nadace a nadační fondy můžeme rozdělit přibližně do dvou odlišných skupin. Větší část nadačního sektoru nevznikla jako sdružení majetku, i když zákon takto nadační subjekty definuje. Tyto nadace a nadační fondy jsou většinou zřizovány pro podporu určité jediné instituce. Mají malý majetek, jehož výnosy jsou pro zajištění nadační činnosti a pokrytí nákladů režie nedostatečné. Převážnou část svých příjmů proto získávají z darů, dotací a grantů. Díky tomu, že pouze přerozdělují získané prostředky, a to většinou ve prospěch jediného příjemce, nemohou plnit roli dárce v širším společenském měřítku. Jejich přínos je tak většinou čistě individuální – získávají peněžní prostředky ve prospěch “své” instituce.

Na druhou stranu zde však existuje asi sto nezávislých nadací a nadačních fondů, které přes počáteční nedostatek finančních prostředků a navzdory společenské situaci, která organizované filantropii nepřeje, dosáhly obdivuhodných výsledků: vybudovaly a stále budují svůj majetek, získávají dostatečné každoroční příjmy, kvalitně rozdělují nadační příspěvky a realizují kvalitní projekty. Několik desítek největších z nich je již na dobré cestě stát se plnohodnotnými nadacemi a trvalými finančními zdroji pro veřejně prospěšné účely.

Tabulka 1: Přehled zdrojů dat výzkumného projektu Ekonomika nadačních subjektů v ČR

 

Zdroj dat

Rozsah

Údaje

N1

Dotazníkové šetření:

Dotazník NS-02 pro nadace

Dotazník NS-02 pro nadační fondy

121

Lidské zdroje (včetně přepočtených počtů a správních a kontrolních orgánů)

Majetek k datu registrace, k 1.1.2002 a 31.12 2002

Příjmy za rok 2002

Výdaje za rok 2002

Nadační příspěvky (příjemci a oblast) v roce 2002

Typologie (odvětvová a územní působnost)

N2

Výroční zprávy

387

Lidské zdroje

Majetek k 31.12.2002

Příjmy za rok 2002

Výdaje za rok 2002

Typologie (odvětvová působnost)

N3

Nadační rejstřík - všechny nadace

346

Nadační jmění (výše a struktura)

N4

Nadační rejstřík - všechny nadační subjekty

1223

Zřizovatelé

Sídlo (doplněno dle databáze Fóra dárců)

VZ

Výroční zprávy

422

Informační hodnota výročních zpráv

Tabulka 2: Nadace a nadační fondy podle vícekriteriální typologie

Kritérium

Typologie

Nadace

Nadační fondy

Počet

%

Počet

%

Instituce

Školské

30

8,67

332

37,86

Zdravotně-sociální

23

6,65

134

15,28

Kulturní

21

6,07

47

5,36

Církevní

7

2,02

30

3,42

Zřizovatelé

Firemní

39

11,27

49

5,59

Vládní

25

7,23

35

3,99

Způsob dosahování

poslání

Grantující

93

26,88

40

4,56

Operující

40

11,56

29

3,31

Ostatní

68

19,65

181

20,64

 

CELKEM

346

100,00

879

100,00

Tabulka 3: Nadace a nadační fondy v krajích

Kraje

Nadace

Nadační fondy

Počet

%

Index

Počet

%

Index

Hlavní město Praha

156

45,09

13,43

240

27,30

20,66

Jihočeský

14

4,05

2,24

75

8,53

12,00

Jihomoravský

42

12,14

3,74

108

12,29

9,63

Karlovarský

9

2,60

2,96

16

1,82

5,26

Královéhradecký

11

3,18

2,01

62

7,05

11,30

Liberecký

12

3,47

2,81

15

1,71

3,51

Moravskoslezský

18

5,20

1,43

68

7,74

5,39

Olomoucký

17

4,91

2,67

58

6,60

9,11

Pardubický

8

2,31

1,58

37

4,21

7,30

Plzeňský

12

3,47

2,18

24

2,73

4,37

Středočeský

16

4,62

1,42

35

3,98

3,10

Ústecký

12

3,47

1,46

26

2,96

3,17

Vysočina

6

1,73

1,16

33

3,75

6,38

Zlínský

13

3,76

2,19

82

9,33

13,82

Česká republika

346

100,00

3,39

879

100,00

8,60


Tabulka 4: Nadační jmění nadací podle velikosti (v tis. Kč)

Velikost jmění

Peněžní prostředky

Cenné

papíry

Nemovitosti

Movité

věci

Jiná

práva

CELKEM

Počet nadací

500

63 570

500

500

430

0

65 000

130

501-999

16 933

506

7 866

12 551

993

38 849

60

1000-1999

35 238

0

12 811

6 439

0

54 488

44

2000-4999

32 349

1 543

29 332

16 564

0

79 788

25

5000-9999

93 926

45 181

9 859

64

5 000

154 030

20

10000-19999

197 549

181 993

18 302

19 371

0

417 215

29

20000-49999

291 439

202 810

161 529

0

0

655 778

22

50000-99999

148 784

247 190

305 099

0

0

701 073

11

více než 100000

330 042

293 529

309 276

0

279 726

1 212 573

5

CELKEM

1 209 830

973 252

854 574

55 419

285 719

3 378 794

346

z toho NIF

777 938

721 746

485 273

6 636

0

1 991 593

71

z toho ostatní

431 892

251 506

369 301

48 783

285 719

1 387 201

275


Tabulka 5: Příjmy nadací podle typologie (v tis. Kč) za sledované subjekty

Typologie

Dary

Dotace a granty

Ostatní příjmy

CELKEM

Sledovaný počet

Skutečný počet

Školské

1 972

0

2 677

4 649

12

30

Zdravotně-sociální

20 231

475

5 864

26 570

12

23

Kulturní

6 308

4 304

4 256

14 868

12

21

Církevní

12 572

299

4 545

17 416

4

7

Firemní

99 655

467

16 130

116 252

25

39

Vládní

9 705

14 353

39 245

63 303

19

25

Grantující

277 387

335 640

114 408

727 435

73

93

Operující

99 169

3 890

26 690

129 749

20

40

Ostatní

18 395

0

827

19 222

10

68

CELKEM

545 394

359 428

214 642

1 119 464

187

346

Tabulka 6: Výdaje nadací podle jejich sídla v krajích

Kraj

Nadační příspěvky

Vlastní projekty

Režie

CELKEM

Sledovaný počet

Skutečný počet

Hlavní město Praha

516 072

89 838

111 201

717 111

89

156

Jihočeský

8 841

3 204

1 194

13 239

6

14

Jihomoravský

49 023

7 584

7 987

64 594

23

42

Karlovarský

206

66

150

422

5

9

Královéhradecký

837

809

149

1 795

3

11

Liberecký

80 507

755

3 149

84 411

9

12

Moravskoslezský

8 178

 

1 005

9 183

7

18

Olomoucký

3 110

2 460

875

6 445

10

17

Pardubický

7 064

4 205

1 088

12 357

5

8

Plzeňský

15 491

 

1 605

17 096

5

12

Středočeský

6 009

208

5 111

11 328

9

16

Ústecký

4 150

926

982

6 058

5

12

Vysočina

4 521

677

595

5 793

3

6

Zlínský

1 481

7 159

2 287

10 927

8

13

Česká republika

705 490

117 891

137 378

960 759

187

346

Další informace [nápis]
Číslo 6/2005
Časopis Veřejná správa č. 6/2005
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail