Téma

Ing. Oto Potluka,
Institut pro Ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP)
Vysoké školy ekonomické Praha

Kvalita ve veřejné správě
Potřeby vzdělávání místní samosprávy v České republice

Formy vzdělávání

Analýza vzdělávacích potřeb vychází z dotazníkového šetření, které proběhlo od 23. června do 18. července 2004 v rámci projektu Phare “Obecný vzdělávací systém pro úředníky místní samosprávy” (1). Zúčastnilo se ho kolem 1300 respondentů (2) z místní samosprávy (do šetření bylo zahrnuto 14 krajských úřadů a 6 magistrátů (3)).

Celkem 87,3 procenta respondentů mělo zájem o další vzdělávání v oblasti své specializace a 80,4 procenta z nich aktivně vyhledává vzdělávací programy. Potřeba vzdělávání vzrostla v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie (tento názor vyjádřilo 79,1 procenta respondentů).

V diskusi o formě vzdělávacích programů je často zmiňován rozdíl mezi klasickým vzděláváním s přednáškami a distančním způsobem vzdělávání. Kraje mají k dispozici multimediální učebny, které by měly být vhodným základem pro širší využití distančních forem vzdělávání. Respondenti však dávají raději přednost klasickému způsobu vzdělávání, kdy jsou účastni přednášky s lektorem (29 procent respondentů). Na druhou stranu by ale mírná většina (30,8 procenta) respondentů dala přednost kombinaci distančního a klasického vzdělávání, zatímco čistou formu distančního vzdělávání by volilo 12,2 procenta respondentů.

Poměrně velká část respondentů dává přednost samostudiu s možností občasné konzultace s lektorem (20,1 procenta). Vzhledem k tomu, že 19,5 procenta respondentů je přesvědčeno, že na trhu České republiky je málo kurzů v distanční formě a 42,1 procenta nemá žádné informace o distančním vzdělávání, plyne zřejmě upřednostňování klasických forem z malé zkušenosti s distančními formami.

Z výše uvedených důvodů je vhodné kombinovat různé typy vzdělávacích forem s alespoň částečnou účastí lektora. Kurzy organizované čistě přes Internet jsou preferovány pouze 5,6 % respondentů.

Definované potřeby týkající se studijních materiálů nejsou tak členěné, jako v případě kurzů. Vytvořily se dvě hlavní skupiny. První tvoří respondenti (46,9 procenta) preferující studijní materiály v tištěné podobě. Druhou skupinu (37,3 procenta) tvoří ti, kteří preferují studijní materiály v elektronické formě na kompaktním disku nebo disketě. V případě vzdělávání obecně jsou uváděny tištěné materiály v 38,4 % případů a elektronické formě 37,9 procenta. Jako vhodná se jeví příprava materiálů na kompaktním disku, které si studující mohou vytisknut v případě potřeby.

K pochopení obsahu studijních materiálů potřebuje osobní konzultace 5,8 procenta respondentů. Pouze 18,8 procenta z nich by mohlo užívat off-line diskusí týkajících se studijních materiálů. On-line a e-mailová diskuse jsou v tomto případě méně důležité.

Respondenti (53,2 procenta) preferují krátkodobé kurzy s délkou jeden až dva dny, jejichž obsahem by měly být zejména odborné konzultace. Tento požadavek vzniká z důvodu velkého pracovního vytížení, především na krajských úřadech. 18,3 procenta z nich přiznalo, že nenavštěvuje distanční vzdělávací programy, protože nemají čas. 40,7 procenta respondentů uvádělo různé důvody nevyužívání distančních kurzů (finanční, technické, prostorové a další důvody).

Potěšitelné je, že 45,6 procenta respondentů dává přednost zajímavým odborným vzdělávacím programům i v případě, že nejsou akreditovány a oni nezískají certifikát. Přibližně třetina (34,4 procenta) respondentů vyžaduje akreditované vzdělávání vždy.

Obsah studijních materiálů by měl být z pohledu respondentů postaven na teoretickém základě (18,5 procenta) s dalšími informacemi týkajícími se praktických zkušeností a praktických případů (40,7 procenta), a to jak českých, tak zahraničních (zahraniční uvádělo 15 procent respondentů). Tento závěr je podpořen tím, že v 42,3 procenta případů jsou vyžadováni lektoři z praxe.

Zůstává otevřená otázka on-line vzdělávání, protože 95,6 procenta respondentů uvedlo, že má přístup k Internetu ve své kanceláři a velké množství dalších doplňujících informací je možné získat právě prostřednictvím tohoto média.

Management v místní samosprávě

Tohoto dotazníkového šetření se zúčastnilo 365 respondentů. Byli jimi zejména vedoucí odborů a oddělení krajských úřadů a vybraných magistrátů.

První položenou otázkou bylo, aby respondent uvedl pět nejdůležitějších aktivit, které dělá ve svém zaměstnání. V odpovědích se objevovaly charakteristiky společné pro všechny odpovědi. Nejčastěji (41 procent respondentů) byly popisovány určité aktivity spojené s odpovědností respondentů na dané pracovní pozici. Obecně lze konstatovat, že odpovídaly náplni práce daného pracovníka.

Na druhou stranu se objevilo několik charakteristik, které lze vyjmenovat napříč celým šetřením. V odpovědích se objevovala témata jako management (12,7 procenta případů), s detailnějším členěním na týmový management, vedení lidí a další. Tato odpověď je vcelku pochopitelná, když respondenty této části byli právě vedoucí pracovníci (Tabulka 1).

Otázka týkající se zvláštních kvalifikací ukázala, že 63 procent respondentů již má nějakou absolvovanou. Navíc je důležité, že 34 procent respondentů (54,1 procenta oněch se zvláštní kvalifikací) již absolvovalo vzdělávací kurzy zvláštní odborné způsobilosti, přičemž je možné, že někteří z respondentů tuto skutečnost nezmínili (Tabulka 2).

Vysoké zastoupení pedagogických dovedností odpovídá aktivitám, uvedeným výše. Poměrně dost úřadů, zastoupených v dotazníkovém šetření, má akreditaci Ministerstva vnitra ČR a organizují vzdělávání. Mezi kraji a magistráty, které byly zařazeny do tohoto šetření, jich má patnáct z dvaceti vlastní akreditaci. Olomoucký kraj a magistráty Olomouce, Opavy, Mostu a Českých Budějovic akreditaci zatím nemají.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 6/2005.

Poznámky:

  1. Phare CZ-0209-02-01-005.

  2. Jsou zde započítáni ti, kdož vyplnili alespoň jeden dotazník z celého komplexu.

  3. Všechny kraje a magistráty měst Brno, České Budějovice, Most, Olomouc, Opava, Plzeň.

Tabulka 1: Významné činnosti vedoucích odborů a oddělení

Činnost

%

Činnosti spojené s odborností

41,0

Management

12,7

Metodická asistence a příprava

6,7

Metodická asistence

5,5

Konzultace

1,2

Kontroly:

8,6

kvality

1,2

procesní

4,8

pracovníků

0,7

finanční

1,9

Příprava agendy pro zvolené zastupitele

3,2

Příprava strategií a koncepcí

3,3

Komunikace a jednání s:

8,8

Zahraničními subjekty

0,4

Ostatními odbory úřadu

1,9

Ostatními orgány veřejné správy

2,4

veřejností

4,1

Výkon přenesené působnosti

1,6

Analytická práce (včetně právních rozborů)

1,3

Vzdělávání (lektorování, příprava vzdělávání)

1,4

Příprava legislativních norem

0,5

Další (méně časté aktivity)

10,9

celkem

100,0

Tabulka 2: Další specializace pracovníků místní samosprávy

Specializace

% všech respondentů

% respondentů, kteří uvedli, že nějakou specializaci mají

Pedagogické dovednosti

4,8

7,7

Řízení projektů

3,7

5,9

Auditoři systémů kvality

2,3

3,6

Další informace [nápis]
Číslo 6/2005
Časopis Veřejná správa č. 6/2005
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail