Anketa |
Jak se vyvíjí vztahy místních občanů s obyvateli středisek pro žadatele o azyl? Stačí obcím, jejichž území jsou pro fungování těchto středisek využívána, státní příspěvek ve výši 7 korun na pobytový den jednoho žadatele?
Daniela Vernerová, starostka města Bělá pod Bezdězem
V devadesátých letech byla situace s přílivem žadatelů o azyl a z toho vyplývajících problémů natolik vážná, že došlo k dohodě všech představitelů podobně postižených měst o společném postupu v jednání s kompetentními orgány a také s představiteli Poslanecké sněmovny a Senátu. Nutno ocenit, že se poté podařilo prosadit například příspěvek obcím, na jejichž území jsou azylová zařízení. Nyní v pobytovém středisku výrazně klesl počet žadatelů, asi na sto osob, což celkovou situaci značně změnilo. Z hlediska města se nyní nepotýkáme s výraznými problémy a komunikace s táborem, s jeho vedením, probíhá na dobré a praktické úrovni. Zmíněný příspěvek obcím nelze vnímat jako nějakou vymoženost. Žadatelé o azyl využívají všech služeb, poskytovaných městem také místním občanům, na něž ovšem získáváme příspěvek z podílu na výtěžku z daní. Jde tedy pouze o část náhrady zátěže, která by nebyla ničím kompenzována. Dle našich informací zůstane stávající výše příspěvku zahrnuta i v připravovaném novém zákoně o azylu, a to je pro nás nepříliš dobrá zpráva. Od roku 2000 se nezměnila, přestože náklady města na údržbu a služby jsou vyšší. S řadou obcí,na jejichž území fungují azylová zařízení, jsme proto zajedno v tom, že by se částka příspěvku měla odpovídajícím způsobem valorizovat.
Jiří Ondrášek, tiskový mluvčí Městského úřadu Bruntál
Nedávná dohoda zástupců města, ministerstva vnitra a Policie ČR o budoucnosti bruntálského pobytového střediska pro žadatele o azyl se nyní ukazuje jako krok správným směrem. Jednání proběhlo v důsledku nezdravé situace ve městě, způsobené sérií mimořádně násilných deliktů. Později se ukázalo, že pachateli zločinů nebyli obyvatelé pobytového střediska, jednání o tomto zařízení bylo přesto vyvoláno jako jedno z opatření k posílení bezpečnosti obyvatel Bruntálu.
Kapacita zařízení v bývalém hotelu A+H byla květnovou dohodou pevně stanovena na 128, avšak žadatelů o azyl zde bývá ještě méně – v polovině minulého roku se počet ubytovaných uprchlíků pohyboval pod hranicí osmdesáti. V pobytovém středisku tak bývá o několik desítek lidí méně, než tomu bylo ještě před pár měsíci.
Výsledkem dohody je rovněž provádění selektivních opatření, na základě kterých nedochází k soustředění konfliktních osob v Bruntále. Za poslední měsíce nikdo z žadatelů o azyl nespáchal závažný delikt.
Zdeněk Holík, místostarosta obce Kašava
Soužití místních obyvatel s uživateli střediska není z mého pohledu příliš intenzivní, navazování kontaktů ze strany místních obyvatel bývá spíše výjimkou. Obec pro středisko, které leží mimo obec, zajišťuje například zimní údržbu komunikace, zajišťuje úklid autobusové zastávky a podobně. Obyvatelé střediska mohou v obci využívat služby nákupního střediska, holiče, cukrárny, mohou se zúčastnit i různých sportovních a kulturních akcí, které obec pořádá. Spolupráce s vedením azylového střediska je dobrá. Jednou za měsíc se setkáváme a pokud je to třeba, probereme všechny problémy týkající se denní reality života obyvatel středisek v obci.
Pokud jde o příspěvek obcím, na jejichž území střediska fungují, jistě bychom se nebránili vyšším dotacím ze strany státu, náklady na údržbu obce se zvyšují.
Ing. Ivana Červinková, starostka města Kostelec nad Orlicí
K existenci pobytového střediska v Kostelci se ze začátku ozývaly negativní hlasy občanů. To souviselo i s reakcí na mimořádnou situaci, kdy se na několika místech v České republice akutně řešilo například dočasné ubytování běženců z Čečenska. V době, kdy jsem ještě nebyla starostkou města, vznikla i petice proti zřízení střediska vyjadřující obavu z narušování veřejného pořádku a vyšší míry kriminality ve městě. Kostelecké pobytové středisko pro žadatele o azyl vzniklo v bývalých kasárnách v roce 2001 a od začátku slouží především pro rodiny s dětmi. Od loňského května, po vstupu naší republiky do Evropské unie, se v kosteleckém středisku nenaplňuje ani kapacita míst pro 300 lidí, pobývá jich zde necelá třetina. Pokud jde o soužití, musím konstatovat, že s pobytem rodin problémy nebývají, týkají se spíše mužů jednotlivců, ale i nezletilců. A pokud nastanou, řešíme je při pravidelných schůzkách zástupců města, vedení tábora a všech složek policie. Kontakt místních lidí s žadateli o azyl umožňuje řada akcí, různé výstavy, například kulturní happeningy na Rabštejně i společné ochutnávky národních kuchyní, které se pořádají na náměstí. Finační příspěvek státu, obcím, na jejichž území je azylové středisko, by podle mne měl odpovídat částce, která je na místní obyvatele přidělena z daňové výtěžnosti. Je ovšem třeba ocenit, že tento příspěvek byl obcím vůbec přiznán. Ve financování výdajů na školní docházku žadatelů nevidím žádný problém – a mluvíme-li o škole, ráda bych řekla, že děti z pobytového střediska, mají dobré výsledky a mnohdy předčí i děti místní.
Lubor Schmitt, starosta obce Seč
Se slušnými obyvateli pobytového střediska je soužití místních lidí dobré, v opačném případě si naši občané stěžují. Pobytové středisko provozuje obec a zajišťuje pro ně všechny služby. Se zástupci správního vedení máme velmi dobrou spolupráci, pravidelně se scházíme za účasti zástupců Cizinecké policie, parlamentu i JUNIOR centra, jehož prostřednictvím je řada služeb zajišťována. Trápí nás ovšem řešení přestupků některých klientů střediska, které má malé procento objasněnosti a často velké finační náklady. Na druhé straně jsou i případy, kdy cizinci z řad uchazečů o azyl například pomohli v úklidu veřejného prostranství. Pokud jde o finační příspěvek obcím, jejichž území slouží k provozu střediska, souhlasíme s názorem, že by měl být valorizován.
Mgr. Jiří Vaněk, starosta města Stráž pod Ralskem
V soužití místních obyvatel s cizinci v pobytovém středisku existovalo několik období. Zpočátku byli ve městě uprchlíci z Kosova, pak přišla vlna příchodu lidí z bývalých sovětských zemí z Ukrajiny, Běloruska, Čečenska, Moldávie, dalšími pak byli žadatelé o azyl z řad slovenských, ale i rumunských Rómů. Do kontaktu s uprchlíky přicházejí především mladí lidé, které nepochybně spojuje účast na hudebních produkcích. A je nutné také rozlišovat mezi žadateli o azyl, kteří čekají na rozhodnutí v prvním stupni řízení, a těmi obyvateli střediska, jimž byl azyl zamítnut a čekají na odvolání. Právě neúspěšní žadatelé jsou ovšem vesměs ubytováni u nás ve Stráži. I když to nelze říct o všech, často se jedná o velmi nepřizpůsobivé lidi a z toho vznikají problémy v soužití s místními obyvateli. Spolupráce s vedením uprchlického zařízeni je ale na velmi dobré úrovni a společně se snažíme vzniklé problémy řešit. Příspěvek, který je městu poskytován v rámci kompenzace ubytování uprchlíků, nebyl po celou dobu existence zařízení valorizován. Používáme ho na údržbu města pro všechny, kteří ho obývají, a myslíme si, že by měl být, vzhledem k růstu nákladů, o něco vyšší.
Vratislav Široký, starosta obce Zbýšov
Azylové zařízení ve Zbýšově má svoji vývojovou historii. Když během balkánského konfliktu v bývalé Jugoslávii v první polovině devadesátých let vznikalo, neobešlo se to bez emocí z řad některých jednotlivců i určitých skupin obyvatel. Vyvolaly je zjednodušené názory zvenčí, varující před přílivem cizinců a negativními jevy, jež lze očekávat - od rozdílnosti kulturního chování až po problémy zdravotní. Léta pobytu uprchlíků z různých zemí ale ukázala, že výměna informací může odstranit některé bariéry a soužití nemusí být problémem. Mezilidské vztahy jsou u nás individuální a vznikla dokonce i mnohá přátelství, jejichž trvání ovšem ovlivňuje častá migrace lidí v azylovém středisku. Myslím si, že u mládeže problém s komunikací vůbec nenastal, v naší škole se dokonce některé děti z pobytového střediska zařadily mezi nejlepší žáky. Při zajišťování veřejných služeb ve městě samozřejmě nerozlišujeme mezi místními obyvateli a lidmi z pobytového zařízení. I spolupráce s vedením střediska má za sebou přirozený vývoj. První počátky existence nebyly přímo ideální, postupně se ale dostala na velmi dobrou úroveň. Pořádáme také takzvané Dny otevřených dveří, kdy se občané i klienti střediska navzájem seznamují s národními kulturami a zvyklostmi. V úzkém kontaktu jsme samozřejmě i s nestátním subjektem, jehož prostřednictvím je ve středisku na základě smlouvy se Správou uprchlických zařízení zajišťován provoz. Příspěvek obcím, na jejichž území je azylové středisko, je pro nás spíše symbolickou pomocí. Pokud je položena otázka, zda je to dost, pak odpovídám, že v prostředí města s azylovým zařízením je co zlepšovat a že by nám tyto peníze rozhodně nepřebyly. Vycházíme ale z ekonomické reality a rozhodně nelze říct, že by výše příspěvku měla vliv na náš vztah k lidem, kteří v určitou dobu potřebují pomoc.
Ing. Dana Vlčková, starostka obce Vyšní Lhoty
V obci Vyšní Lhoty bylo azylové zařízení vybudováno jako jedno z prvních v České republice. V roce 1998 bylo přebudováno na přijímací středisko pro žadatele o azyl, čímž se od základu změnil režim pobytu těchto žadatelů. Kromě jejich příchodu a následného odchodu ze střediska do jiných – pobytových středisek, žadatelé o azyl neopouštějí prostor střediska. V současné době se potkávají pouze na místních komunikacích, autobusových zastávkách či autobusech. Zřejmě právě z tohoto důvodu jsme nemuseli v poslední době řešit žádný konflikt vyplývající ze soužití. Problémy nastanou pouze v případě velké vlny příchozích žadatelů. Například v loňském roce, kdy se před podáním žádosti o azyl několik dní či v noci pohybovali po obci. Mezi problémy patří občasná starost občanů, zda je nemohou přicházející žadatelé, kteří ještě neprošli vstupními prohlídkami, při běžném kontaktu na zastávkách či v MHD nakazit některou z nemocí. K tomu je ovšem třeba poznamenat, že takový případ se doposud nevyskytl. Stížnosti někdy bývají i na pořádek v okolí tábora. Vyskytovaly se případy, kdy se podloudní obchodníci snažili pašovat do střediska alkohol přelévaný do plastových lahví a ty se pak prázdné, spolu s dalšími odpadky vyskytovaly v okolí tábora. Odpadky zde vznikají i od čekajících vozidel známých či vozidel taxi, vyskytly se i injekční stříkačky, které by mohly být velkým problémem pro děti. Obec provádí pravidelný úklid i vzdálenějšího okolí. Spolupráce s vedením střediska je v současnosti dobrá, vzájemně se informujeme a případné problémy řešíme společně.
Finanční prostředky státu poskytované obcím na pokrytí nákladů v souvislosti s pobytem žadatelů o azyl naší obci postačují.
Alexandra Štefanová