Památky Čech, Moravy a Slezska |
Od roku 1995 je na seznamu památek UNESCO i Kutná Hora, městská památková rezervace s více než třemi stovkami chráněných objektů, z nichž dva mají charakter národní kulturní památky. O bývalou slávu a současnou krásu města se do slova a do písmene postaralo stříbro, které se pod jeho domy a ulicemi i v blízkém okolí nejen těžilo, ale ve zdejší mincovně i zpracovávalo do podoby elegantních, v celé středověké Evropě vysoce ceněných pražských (českých) grošů. Odhaduje se, že za celou dobu existence (1300-1727) vyrazila kutnohorská mincovna ne méně než půl miliardy stříbrných penízků!
Mincovna sídlila v opevněném areálu zvaném Vlašský dvůr, jedné z nejstarších staveb ve městě, původně opevněném královském dvoře s palácem a věží z doby kolem roku 1290. O deset let později tu z rozhodnutí krále Václava II. našla své sídlo královská mincovna a úřady spojené s její činností; do jejího čela byli povoláni odborníci z Florencie, tedy Italové, Čechy dříve nazývaní Vlaši. Panovník se však svého sídla v části areálu nevzdal – a tak tu vedle sebe existovaly prostory, určené státní reprezentaci, ale i ty, v nichž se pro ni vytvářely nezbytné hmotné podmínky – totiž potřebné bohatství. Poté, co sláva zdejších dolů i města pohasla, ztratil na významu i Vlašský dvůr. Jeho objekty zpustly a měly být zbořeny, nakonec došlo koncem devatenáctého století k jejich přestavbě v duchu purismu. Tyto úpravy však přinesly nenapravitelné škody. Z budov zůstal zachován jen královský palác s cennou arkýřovou kaplí, ostatní byly z větší části strženy a nahrazeny pseudogotickými novostavbami nebo pozměněny nástavbami. V letech 1956-69 se areál dočkal celkové rekonstrukce, poté byl zpřístupněn veřejnosti. V jeho sousedství stojí gotický kostel sv. Jakuba z let 1330-1420 s vysokou věží a umělecky hodnotným vybavením.
Nejvýznamnější církevní stavbou Kutné Hory je však monumentální chrám, zasvěcený patronce horníků sv. Barboře, po svatovítské katedrále v Praze druhý největší a nejvýznamnější gotický kostel u nás. Tvoří významnou dominantu na vrcholu strmé stráně nad údolím říčky Vrchlice. Na jeho výstavbě, která začala v roce 1388, se podílela královská huť Petra Parléře, pak – po delší přestávce – vedl práce od roku 1489 Matěj Rejsek, autor pražské Prašné brány, a od roku 1512 Benedikt Riedl, který se proslavil výstavbou Vladislavského sálu na Pražském hradě. Zásluhou především těchto dvou mistrů české pozdní gotiky vzniklo velkolepé dílo, vynikající nejen neobvyklým řešením vnitřního prostoru, ale i bohatým plastickým dekorem a překrásnými žebrovými klenbami. V současné době je chrám pod lešením, protože jeho havarijní stav si vyžádal urychlené zahájení záchranných prací.
Třetí lahůdkou mezi památkami města je Hrádek – původně tvrz z konce třináctého století, založená k ochraně stříbrných dolů, později přestavěná na menší městský hrad a v letech 1485-1504 na reprezentační pozdně gotický palác bohatých patricijů s arkýřovou kaplí. V krásně zdobených vnitřních prostorách dnes sídlí České muzeum stříbra, součástí prohlídky je i návštěva skutečného stříbrného dolu. Z dalších atraktivních objektů, které může Kutná Hora návštěvníkům nabídnout, jmenujme alespoň rozlehlou barokní jezuitskou kolej s galerií třinácti soch světců, gotickou kapli Božího těla z doby před rokem 1400, pozdně gotickou Kamennou kašnu z roku 1495 od Matěje Rejska, gotický kostel P. Marie Na náměsti ze 14. - 16.století s překrásnou síťovou klenbou (je tu pohřben malíř Petr Brandl), barokní klášter voršilek od K. I. Dienzenhofera s muzeální expozicí a rovněž barokní kostel sv. Jana Nepomuckého. Z řady měšťanských gotických, renesančních a barokních domů vyniká tzv. Kamenný dům, gotický z osmdesátých let patnáctého století, jeden z nejcennějších patricijských domů v republice, s nádherně zdobeným průčelím od mistra Brikcího, dnes muzeum. Zapomenout bychom neměli ani na pozdně gotický Sankturinovský dům či goticko-renesanční Kadeřávkovský dům, renesanční Šultysův dům. Z mnoha významných kutnohorských rodáků jmenujme alespoň novináře a dramatika Josefa Kajetána Tyla, který městu věnoval některá svá díla, například hru Kutnohorští havíři či prózy Rozina Ruthardová či Dekret kutnohorský. V jeho rodném domě v Tylově ulici je veřejnosti přístupná expozice.
Vladimír Soukup