Příloha |
Areál Pobytového střediska Bělá pod Bezdězem-Jezová,vzdálený čtyři kilometry od města Bělá pod Bezdězem a čtrnáct kilometrů od Mladé Boleslavi, byl v roce 1969 vybudován jako vojenský objekt, využívaný do roku 1989 Sovětskou armádou. V listopadu 1990 byl zahájen provoz záchytného a pobytového zařízení, poté došlo k rekonstrukci azylového zařízení na pobytové středisko. Správní budova, šest ubytoven a další provozní objekty, zaujímají přibližně sedmnáct hektarů, kapacita střediska je 151 osob. Lékařská péče je pro klienty zdejšího střediska smluvně zajištěna ve městě Bělá pod Bezdězem a v nemocnici v Mladé Boleslavi. V areálu je volejbalové i fotbalové hřiště, tělocvična a pomůcky na stolní tenis, možnost sportovního vyžití je nabízeno jak ve středisku tak i mimo něj. Organizace pro pomoc uprchlíkům zde zajišťuje materiální vybavení volnočasových aktivit, organizuje výdej ošacení z humanitárních darů a poskytuje sociální a právní poradenství. Diecézní charita Litoměřice provozuje na základě smluvního ujednání ve středisku šatník s darovaným oblečením, dobrovolníci organizace YMCA přispívají na dárky pro děti. Středisko spolupracuje se základní školou a Městským úřadem v Bělé pod Bezdězem i například s kulturním střediskem v Mladé Boleslavi. Pobytové středisko slouží především k ubytování těch žadatelů o azyl, kteří vyčkávají na rozhodnutí ministerstva vnitra ve věci své žádosti o azyl. V areálu azylového zařízení Bělá–Jezová funguje odděleně Zařízení pro zajištění cizinců – Bělá-Jezová které spadá pod správu cizinecké policie. Režim v této části areálu tedy nespadá pod Správu uprchlických zařízení, cizinci zde umístění nesmí opouštět prostor zařízení (s výjimkou zde umístěných dětí, které navštěvují dětské centrum pobytového střediska a základní školu v obci) a jejich pobyt se řídí ustanoveními zákona o pobytu cizinců v těchto zařízeních. Záchytné zařízení v Bělé je přednostně určeno pro ubytování rodin, matek s dětmi, žen bez rodiny a jinak handicapovaných.
Organizačně je k pobytovému středisku Bělá pod Bezdězem-Jezová přiřazeno Integrační azylové středisko Jaroměř, kde jsou dočasně ubytováni cizinci, kterým byl statut uprchlíka přiznán.
Pobytové středisko Bruntál se nachází v blízkosti městského centra. Bruntál je jedním z nejstarších měst v českých
zemích, rozprostírá se nedaleko Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a se svými 17 tisíci obyvateli nabízí četné příležitosti kulturního a sportovního vyžití. Spolupráce mezi městem a Správou uprchlických zařízení byla navázána v květnu 1999, když zde bylo otevřeno humanitární středisko pro uprchlíky z jugoslávské provincie Kosovo. V polovině roku 2000 zřídila Správa uprchlických zařízení v objektu Hotelu A+H pobytové středisko pro žadatele o azyl, jehož provozovatelem je na základě smluvního vztahu město Bruntál. Bydlí zde převážně žadatelé o azyl, kteří obdrželi ve věci své žádosti zamítavé rozhodnutí ministerstva vnitra a podali proti tomu žalobu ke krajskému soudu. Budova střediska má dvě podlaží a základní kapacitu 128 lůžek. Pokoje jsou většinou třílůžkové, přičemž respektovány jsou rodinné a národnostní vazby, je zde i bezbariérový přístup a dva pokoje zařízené jako nemocniční, k ubytování handicapovaných klientů. Kompletní zdravotní služby jsou zajištěny v blízké nemocnici s poliklinikou, jednodušší ošetření provádí zdravotní sestra. Ve spolupráci s organizací Sdružení občanů zabývajících se emigranty poskytuje Správa uprchlických zařízení klientům pomoc materiálního charakteru, právní poradenství i řešení individuálních problémů. Volný čas tráví klienti dle svého uvážení, v kanceláři stálé služby jsou například k dispozici stolní společenské hry, lze navštěvovat Městskou knihovnu nebo zájmové kroužky při Domu dětí a mládeže. Dovoz ošacení zde zajišťuje Charita Krnov i Charita Opava, občanské sdružení Podané ruce pořádá kulturní a sportovní akce pro děti.
Areál Pobytového střediska Červený Újezd, odkud je nejblíže k městu Bílina, byl původně majetkem Československé lidové armády a do poloviny roku 1990 ho rovněž využívala sovětská vojska. Po jejím odchodu přešel objekt do vlastnictví Ministerstva vnitra, jako azylové zařízení začal sloužit v červnu 1991 a od roku 1996 je provozováno Správou uprchlických zařízení. Nejdříve jako přijímací i pobytové středisko, po zřízení přijímacího střediska ve Vyšních Lhotách slouží jako pobytové středisko, přičemž v případě potřeby může být prakticky okamžitě zprovozněna jeho přijímací část. Zařízení má kapacitu 309 lůžek. Jedna ze zdejších ubytoven byla upravena tak, aby vyhovovala parametrům chráněného bydlení pro handicapované osoby, samotné ženy a matky s dětmi. Standardní zdravotní péče je zajišťována ve středisku, přivolat lze i lékařskou pomoc z polikliniky v Bílině. V tomto středisku je pro volnočasové aktivity často využívaná mimo jiné například hudební dílna, kde klienti střediska nacvičují veřejná koncertní vystoupení. Intenzivní spolupráce probíhá zejména s obecním zastupitelstvem obce Hrobčice, kam toto zařízení katastrálně spadá, i se základní školou v Bílině, v které děti žadatelů plní povinnou školní docházku. Takzvaný humanitární šatník zde provozuje Diecézní charita Teplice, v rámci své celorepublikové činnosti působí i zde Organizace pro pomoc uprchlíkům či Poradna pro uprchlíky, zaměstnanci Diakonie Most jsou iniciátory zdejší výuky hry na hudební nástroje, Křesťanské sdružení Plzeň se zaměřuje na péči o volný čas dětí předškolního věku. I ve zdejším středisku pomáhají studenti Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně organizovat většinu výtvarných aktivit. Organizačně patří k pobytovému středisku Integrační azylová střediska v Ústí nad Labem-Předlicích a Integrační azylové středisko v Hošťce-Velešicích s 18 byty sloužící pro dočasné ubytování osob, kterým byl v České republice azyl udělen.
Objekt Pobytového a integračního střediska Havířov, v městské části Dolní Suchá, sloužil původně jako ubytovna pro brigádníky Báňských staveb. V roce 1992 se stal majetkem ministerstva vnitra, první uprchlíci sem přišli v roce 1993, žili zde běženci z Bosny a Hercegoviny a jako dočasné útočiště sloužil objekt i pro uprchlíky z Kosova. V roce 2000 bylo v Havířově zřízeno pobytové středisko pro žadatele o azyl, především pro ty, kteří čekají na rozhodnutí správního orgánu v první instanci řízení, v roce 2003 bylo rozšířeno na pobytové a integrační středisko. Zdejšími klienty jsou převážně rodiny s dětmi, kapacita střediska je 150 ubytovacích míst. K dispozici je 19 dvoupokojových bytových jednotek, které zpravidla obývají dvě rodiny; každá má svůj pokoj, společně užívají sociální zařízení a kuchyň. Stravu si v tomto zařízení připravují klienti sami, podle svých potřeb a národních zvyků. V kuchyni mají k dispozici základní kuchyňské vybavení, ledničku a sporák, potraviny si nakupují za finanční příspěvek na stravování. I zde funguje například dětské centrum, jehož prostory slouží i k rozvíjení výtvarných aktivit, šicí dílna, pro sporty je budován areál. Řada volnočasových aktivit se odehrává mimo středisko například ve veřejné knihovně města. Charita Sv. Alexandra v Ostravě poskytuje na základě smluvního vztahu pomoc s ošacením. Městský úřad Havířov pomohl vyřešit například komplikované dojíždění dětí do základní školy, se střediskem spolupracuje i havířovský Domov dětí a mládeže a Městská knihovna.
Pobytové středisko Kašava leží ve stejnojmenné obci nacházející se v údolí Hostýnských vrchů, 25 kilometrů od města Zlín. Region Hostýnských vrchů je vyhlášenou rekreační oblastí s mnoha možnostmi pěší i cyklistické turistiky. V obci je základní škola i lékařská ordinace. Nájemcem a provozovatelem střediska je na základě smluvního vztahu se Správou uprchlických zařízení obecní úřad v Kašavě. Spolupráce mezi obcí a Správou uprchlických zařízení byla navázána už v roce 1999, když zde bylo otevřeno detašované pracoviště pobytového střediska Zastávka u Brna pro uprchlíky z jugoslávské provincie Kosovo. Na konci roku 2000 zde ministerstvo vnitra zřídilo pobytové středisko pro žadatele o azyl. V poslední době sloužilo středisko především pro žadatele, kteří obdrželi zamítavé rozhodnutí správního orgánu ve věci své žádosti o azyl a podali proti tomu žalobu ke krajskému soudu. Kapacita střediska je 80 míst. Stravování je, tak jako ve většině středisek, společné, zdravotní služby a ošetření úrazů zajišťuje zdravotní sestra buď přímo v pobytovém středisku, anebo doprovází klienty do obce Kašava k praktickému lékaři. Zdravotní specialisté ordinují na poliklinice ve Zlíně. V budově je společenská místnost s televizí a kulečníkem, klienti si také mohou zapůjčit kytaru, stolní hry anebo navštívit knihovnu. V okolí střediska jsou hřiště na míčové hry a množství turistických tras vedoucích panenskou přírodou Hostýnských vrchů. Sdružení občanů zabývající se emigranty poskytuje na základě smlouvy se Správou uprchlických zařízení klientům právní a psychologické poradenství a podílí se na organizaci volnočasových aktivit pro dospělé i děti, Charita Zlín a Charita Otrokovice zajišťují distribuci šatstva, studenti Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně se i zde významně podílí na všech výtvarných aktivitách.
Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí se nalézá přímo ve městě se sedmi tisíci obyvateli. Zdejší středisko je situováno pro přibližně 300 osob, v současnosti je kapacita naplňována asi z jedné třetiny. Areál v městečku, které leží v chráněné krajinné oblasti údolí řeky Orlice, vznikl za první republiky jako vojenská základna, v době německé okupace ho převzala německá armáda, po válce zde působily útvary československé a posléze i české armády. Po zrušení kasáren v srpnu 1997 byla část objektu převedena do majetku ministerstva vnitra, pobytové středisko pro žadatele o azyl zde bylo otevřeno v lednu 2001. V komplexu několika budov je 80 pokojů, 10 místností je určeno pro takzvanou chráněnou zónu, kde jsou ubytovány matky s dětmi a mladiství bez doprovodu rodičů, kteří mají v pobytovém středisku jiné příbuzné ustanovené soudem za opatrovníky. V kosteleckém středisku jsou žadatelé ubytováni minimálně po dvou, v případě nutnosti až po šesti lidech. Základní zdravotní péče je poskytována v malém zdravotním středisku. O volnočasové aktivity vyplnění volného času mladistvých, matek s dětmi a samotných žen se stará především nevládní organizace JOB působící převážně na Rychnovsku. Provoz řezbářské a šicí dílny zabezpečuje Diecézní Charita Hradec Králové, provoz humanitárního skladu zajišťuje na základě smluvního vztahu oblastní Charita Letohrad. V rámci spolupráce střediska s místními obyvateli vypomáhají někteří žadatelé o udělení azylu při pomocných pracích u technických služeb a zapojili se i do sobotních dobrovolných brigád v Seykorově parku ve městě. Tradicí jsou zde už výstavy výtvarných prací ve vestibulu městského úřadu a různé kulturní, společenské a sportovní akce pro školy a občany nejen z Kostelce nad Orlicí, ale i z blízkého okolí. Jednou z takových akcí byl například festival “Klídek”, který vyvrcholil vloni v říjnu koncertem několika rockových skupin.
Obec Seč čítající tisícovku obyvatel, leží nedaleko přehradní nádrže stejného jména, v Chráněné krajinné oblasti Železné hory, do nejbližšího města – Chrudimi, je odtud 25 kilometrů. Pobytové středisko Seč, které zdejší obecní úřad na základě smlouvy se Správou uprchlických zařízení od roku 2000 provozuje, sídlí v části areálu Junior centra a. s. V tomto azylovém zařízení pobývali dosud žadatelé o azyl, kteří obdrželi zamítavé rozhodnutí správního orgánu ve věci své žádosti a podali proti tomu žalobu ke krajskému soudu. Základní ubytovací kapacitu tvoří 210 lůžek, k dispozici jsou standardně vybavené lůžkové pokoje. Společné stravování je zajišťováno Junior centrem. Areál u Sečské přehrady nabízí hlavně sportovní vyžití, ve spolupráci s různými organizacemi pořádá středisko sportovní turnaje, výlety pro děti a další akce. Za nepříznivého počasí lze využít dvě tělocvičny v základní škole, v letní sezóně lesopark a vodní nádrž. Ve spolupráci s Poradnou pro uprchlíky byla otevřena knihovna, do jejíhož chodu jsou zapojeni i samotní žadatelé o azyl, pro ženy jsou i zde organizovány kurzy vaření a ručních prací. Volnočasové aktivity, právní i sociální pomoc a výtvarné aktivity pomáhají, stejně jako v ostatních střediscích, zajistit Organizace pro pomoc uprchlíkům a studenti Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, o provoz humanitárního skladu šatstva se stará Charita Přelouč. Vedení střediska intenzivně spolupracuje se základní školou v Seči, která zajišťuje nejen školní docházku dětí žadatelů o azyl, ale například i bezplatné zapůjčení tělocvičny.
Město Stráž pod Ralskem v Libereckém kraji bylo v poválečných dějinách známé především jako rekreační oblast, ale na začátku sedmdesátých let tu došlo k mohutnému rozvoji průmyslu a těžbě uranové rudy. Zdejší Pobytové středisko Stráž pod Ralskem sídlí ve věžovém osmipatrovém panelovém domě bývalé ubytovny uranových dolů. Těsně sousedí s poštou, kulturním domem a penzionem. Středisko disponuje 190 místy, majitelem objektu je soukromá firma, provozovatelem střediska je na základě smlouvy se Správou uprchlických zařízení městský úřad. Pro humanitární účely byl tento prostor využíván už od roku 1992, kdy se stal dočasným útočištěm pro občany Bosny a Hercegoviny, sloužil i k ubytování volyňských Čechů a uprchlíků z Kosova. 10. července 2000 bylo ministerstvem vnitra zřízeno pobytové středisko. Prvními klienty se pak stala skupina žadatelů o azyl z Čečenska. Nyní je středisko určeno především pro ty žadatele o azyl, jejichž žádost byla správním orgánem zamítnuta a kteří následně podali v této věci žalobu ke krajskému soudu. Ve středisku standardně funguje zajištění všech služeb, společné stravování, dětské centrum i volnočasové zázemí. V kulturní místnosti lze sledovat televizní programy a hrát společenské hry, ve městě se mohou žadatelé zapojit do různých sportovních oddílů, využívat městský bazén, tělocvičnu, kinosál i sportovní areál. I zde se na vytváření zázemí podílí - na základě smluv se Správou uprchlických zařízení, nevládní organizace, významným partnerem střediska je i občanské sdružení PECKA, které se stará především o naplň volného času dětí, Dětský výchovný ústav v Hamru na Jezeře pořádá společně s pobytovým střediskem sportovní a kulturní akce.
Pobytové středisko Zastávka se nachází zhruba dvacet kilometrů západně od Brna. V obci Zastávka s 2500 obyvateli, fungují základní služby, je zde mateřská i základní škola a také gymnázium. Základní lékařskou péči poskytuji obyvatelům převážně privátní lékaři, v blízkém městečku Rosice funguje lékařská pohotovost. Azylové zařízení, využívající mimo jiné popsané zázemí služeb na území obce, vzniklo v srpnu 1990,
jako první středisko pro uprchlíky v tehdejší ČSFR. Nejdříve fungovalo současně jako přijímací a pobytové zařízení, od roku 1991 pouze jako pobytové středisko. Základní kapacita střediska je 240 míst, v případě nutnosti lze ubytovat až 414 osob. Přednostně jsou zde ubytováni klienti, kteří čekají na rozhodnutí o udělení azylu v první instanci. Ubytováni jsou zpravidla ve dvou nebo čtyřlůžkových pokojích, rodiny bydlí společně. Středisko se specializuje na péči o samotné ženy a je připraveno poskytovat služby i žadatelům s fyzickým handicapem. O provoz humanitárního skladu šatstva se na základě smluvního vztahu stará Diecézní charita Brno, ve spolupráci s místními organizacemi (obecní úřad, základní škola) se pořádají společné kulturní a společenské akce. Dům dětí v Zastávce působí mimo jiné přímo ve středisku, kde zajišťuje dramatický kroužek i hru na kytaru pro děti. V návaznosti na muslimské svátky vypomáhá žadatelům Islámská nadace při brněnské mešitě.
Na západ od moravské metropole Brno leží obec Zbýšov. Patřila k severní části rosicko-oslavanského uhelného revíru. Původním uživatelem objektu nynějšího Pobytového střediska Zbýšov byly Rosické uhelné doly a sloužil jako internátní učiliště pro horníky. Jednopatrová zděná budova byla postavena v roce 1955. V únoru 1992 ji získala soukromá společnost PAMIR, s. r. o., která část budovy pronajala ministerstvu vnitra. Do září roku 1995 využívalo ministerstvo objekt jako dočasné útočiště pro občany Bosny a Hercegoviny, po jejich odchodu objekt využíval vlastník jako penzion, následně zde bylo zřízeno dočasné útočiště pro uprchlíky z Kosova. V dalším období sloužil objekt jako ubytovací zařízení pro cizince, kteří neuspěli ani ve II. instanci žádosti azyl, obdrželi pobytová víza za účelem strpění a vyčkávali na rozhodnutí v žalobě Vrchnímu soudu. 4. července 2000 bylo v objektu zřízeno pobytové středisko pro žadatele o azyl. Provozovatelem střediska se stala na základě smlouvy o provozování se Správou uprchlických zařízení společnost Pamir, s. r. o. Základní kapacita střediska je 110 míst. Příprava stravy je i zde centrální, ubytování a stravování zajišťuje společnost Pamir. Do pobytového střediska dojíždí dvakrát týdně praktický lékař, dětská lékařka a další odborní lékaři ošetřují klienty ve svých ordinacích v obci či ve spádové nemocnici v Ivančicích. Povinnou školní docházku plní děti žadatelů ve Zbýšově anebo v Zastávce u Brna. Při akcích zaměřených na vyplnění volného času dětí i dospělých spolupracuje středisko s nevládními organizacemi i s dobrovolníky z obce Zbýšov. Na základě smlouvy se Správou uprchlických zařízení i zde působí Sdružení občanů zabývající se emigranty, studenti Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně spolupracují při organizaci výtvarných akcí, Diecézní charita Brno zajišťuje distribuci ošacení ze svého humanitárního šatníku v pobytovém středisku Zastávka u Brna.
Přijímací středisko Vyšní Lhoty se nachází ve stejnojmenné obci deset kilometrů jihovýchodně od města Frýdku-Místku. Odborní lékaři, lékárna, nákupní středisko a Obvodní oddělení policie jsou pro 740 obyvatel obce Vyšní Lhoty dostupné v obci Dobrá. V říjnu 1994 bylo ve Vyšních Lhotách zřízeno pobytové středisko, které od 1. října 1998 začalo sloužit jako středisko přijímací. V roce 1999 jím prošli i uprchlíci z Kosova. Správou uprchlických zařízení Ministerstva vnitra ČR je středisko provozováno od jejího zřízení v roce 1996. Jako přijímací středisko slouží zařízení ve Vyšních Lhotách k ubytování cizinců, kteří projevili úmysl požádat v České republice o azyl. Pobývají zde po dobu, než jsou uzavřeny přijímací procedury prováděné cizineckou policií, odborem azylové a migrační politiky a správou uprchlických zařízení. Žadatelé zde ubytovaní nesmí, na rozdíl od žadatelů v pobytových střediscích, zařízení opustit. Základní kapacita střediska je 580 lůžek a je uzpůsobeno k ubytování osob všech věkových kategorií a sociálních skupin, žadatelé takzvaných ohrožených skupin jsou ubytováni v zóně chráněného bydlení. Po vyřízení prvních vstupních procedur jsou žadatelé ubytováni v některé ze čtyř ubytoven. Pokoje jsou 4-8 lůžkové, i zde je k dispozici standardní vybavení - prádelna, kuchyňka a společenská místnost s televizí. V recepci přijímacího střediska je 24 hodin přítomen pracovník stálé služby, na něhož se klienti mohou kdykoliv obrátit s žádostí o pomoc či radu. Protože nikdo z žadatelů o azyl nesmí po dobu vstupních procedur opustit areál střediska, provozuje zde soukromá firma stánek s občerstvením, k dispozici je veřejný telefonní automat. Stravování probíhá ve společné jídelně za standardních podmínek, daných pro všechna azylová zařízení. Zdravotní péče v přijímacím středisku je v mnoha ohledech specifická v porovnání se středisky pobytovými. Každý cizinec, který se rozhodl požádat o azyl, musí projít vstupní lékařskou prohlídkou a jestliže to zdravotní stav vyžaduje, je převezen do smluvního zdravotnického zařízení. Dětem i dospělým je denně k dispozici výtvarná dílna, v dětském centru jsou nabízené hry, dospělí mohou sledovat filmy na videu i v televizi, kde lze sledovat nejen české, ale i satelitní programy. Cizojazyčné knihy a časopisy lze přečíst na místě nebo si je půjčit na pokoj, v areálu jsou volejbalové a fotbalové hřiště, tělocvična a vybavení na stolní tenis. Pracovníci Poradny pro uprchlíky působí mimo jiné jako opatrovníci při azylovém řízení osob bez doprovodu zákonného zástupce do té doby, než je zákonný zástupce stanoven soudem, studenti Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně spolupracují při pořádání výtvarných aktivit, působí zde Sdružení občanů zabývajících se emigranty, Charita sv.Alexandra v Ostravě zajišťuje na základě smlouvy se Správou uprchlických zařízení provoz humanitárního skladu šatstva i právní poradenství, sdružení ADRA s.r.o. zajišťuje od roku 2004 účast dobrovolníků na volnočasových aktivitách žadatelů. Starosta obce má pravidelný kontakt s vedením střediska, ve středisku se pořádají kulturní a společenské akce, do kterých se zapojují jak žadatelé o azyl, tak i obyvatelé kraje. S vedením střediska spolupracuje i Okresní ředitelství Policie ČR Frýdek-Místek, Okresní soud ve Frýdku-Místku a Okresní hygienická stanice.
Přijímací středisko Praha-Ruzyně slouží k ubytování cizinců, kteří projevili v tranzitním prostoru letiště úmysl požádat o azyl. Středisko bylo zřízeno k 1.únoru 2002. Žadatel zde umístěný nesmí středisko po dobu stanovenou zákonem opustit. Před tím, než je ve středisku ubytován, provede cizinecká policie jeho identifikaci, osobní prohlídku a vystaví předávací protokol. Základní kapacita střediska je 16 lůžek, jeho pronajímatelem je Česká správa letišť s.p., která na základě smlouvy se SUZ zajišťuje stravování klientů a prostřednictvím vlastní bezpečnostní služby se stará o ostrahu. Zdravotní péči zajišťuje lékařská služba, který je v areálu letiště nepřetržitě k dispozici. I zdejším klientům pomáhá Poradna pro uprchlíky, Organizace pro pomoc uprchlíkům, na regionální úrovni pak podle smluvního ujednání Arcidiecézní charita Praha i sdružení Česká katolická charita.
Alexandra Štefanová