Informace

Vladimír Heger

Ve sněmovně o obcích

Autor: Radoslav BernatZa řízení předsedy Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Radka Martínka proběhl v Poslanecké sněmovně 10. března seminář s názvem Obce, města, územní samosprávné celky - právní úpravy zákonů o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze. Pracovníci úseku veřejné správy Ministerstva vnitra zde seznámili přítomné poslance, senátory, starosty, ředitele krajských úřadů a tajemníky s novými legislativními návrhy, které jsou připraveny k předložení vládě. Náměstek ministra vnitra Josef Postránecký upozornil, že veřejná správa není zařazena mezi priority v programovém prohlášení vlády, proto budou další kroky naplňovány postupně v dílčích úpravách zákonů a předpisů.

Cesty ke zjednodušení

Ředitelka odboru dozoru a kontroly Marie Kostruhová hovořila o návrhu na zjednodušení dozoru nad místními samosprávami. Předpokládá, že jeden dozorový orgán na Ministerstvu vnitra bude samostatně provádět celý proces dozoru nad samostatnou působností obcí. Přenesenou působnost budou mí v péči krajské úřady, ovšem s větší pravomocí ředitele krajského úřadu vůči obcím. Dozor nad samostatnou působností krajů a hlavního města Prahy budou provádět příslušná ministerstva. Tento systém odstraňuje stávající dvojkolejnost Ministerstva vnitra a krajských úřadů při některých dozorových činnostech, proto jej uvítali i představitelé krajů a Svazu měst a obcí.

Josef Postránecký upozornil, že nesystémové kroky v dozoru založil svými úpravami původní vládní předlohy parlament a je důležité, že díky spolupráci ministerstva s kraji došlo k tomu, že obce budou dozorovými činnostmi zatěžovány co nejméně. Poslaneckou iniciativou vznikla také novela zákona o střetu zájmu, s níž vláda vyjádřila výrazný nesouhlas s tím, že vytvoří novou podobu tohoto zákona, která nepočítá s radikálním přístupem až ve vztahu k menším obcím.

Ředitel odboru rozvoje územní veřejné správy Jaroslav Maršík informoval o návrhu nové formy meziobecní spolupráce (viz příloha tohoto čísla Veřejné správy), který počítá i s finanční motivací pro obce, které se rozhodnou vytvořit společenství obcí. Na vzniku tohoto materiálu se podílela široká pracovní skupina, v níž působí i zástupci Svazu měst a obcí a Spolku pro obnovu venkova. Daný návrh bude ještě projednáván s Ministerstvem financí.

Miroslav Brůna z odboru dozoru a kontroly hovořil o pravidlech uznávání obcí za města a statutární města a o iniciativě některých samospráv žádající obnovení historického pojmu městys. Kritérium pro stanovení obce městem je podle zákona dáno hranicí 3 000 obyvatel a striktnost tohoto kritéria vedla k poklesu počtu žádostí obcí. Žádosti o udělení statutární města jsou častější a zdůvodnění žádosti je problematičtější, protože zákon nestanoví přesná kritéria. V roce 1990 se statutární města stala z bývalých krajských měst a sídel s více než 100 000 obyvateli za předpokladu, že se budou uvnitř dále územně členit. Postupně docházelo k rozšiřování jejich počtu a vzdalování se od hranice nejnižšího počtu obyvatel. Nejmenší statutární město Mladá Boleslav jich má kolem 45 000 a u nových žadatelů Děčína a Chomutova, kteří mají větší počet obyvatel než středočeské centrum automobilového průmyslu, se těžko se zdůvodňuje, kdo patří nebo nepatří do prestižní společnosti měst, v jejichž čele stojí primátor. Zákonné omezení dané počtem obyvatel je problematické, protože již dávno byla prolomena jeho hranice. Znovuzavedení historického pojmu městys (nebo městečko) by znamenalo nebezpečí, že budou prorůstat zákonem stanovená kritéria o minimálním počtu obyvatel měst a dojde ke stírání rozdílů mezi městy a obcemi. Miroslav brůna zdůraznil, že daná kategorizace je spíše politickým než právním problémem, protože nemá dopad na správní systém a financování.

Návrhy na novely

Lubomír Šimek z odboru dozoru a kontroly shrnul obdržené připomínky, které shromáždilo ministerstvo vnitra k navrhovaným novelám zákonů o obcích, krajích a hlavním městě Praze.

Konstatoval, že předpokladem pro změny těchto zákonů je provedení analýzy všech dosavadních ustanovení zákona. Na semináři, který proběhl koncem loňského roku na Ministerstvu vnitra, byl vysloven návrh, aby vznikl kodex pro územní samosprávné celky. Muselo by jít o dlouhodobý projekt, který má vazbu i na věcné aspekty zákonů a kompetence jednotlivých subjektů veřejné správy.

V nynější fázi ovšem jde především o nutné změny, reagující na novely jiných zákonů, které se promítají do zákonů o obcích a krajích:

- stanovení počtu členů zastupitelstev obcí při vzniku nové obce nebo odloučení obce (nyní rozhoduje předchozí zastupitelstvo)

- pravomoci hejtmanů po volbách, než vzniknou nové krajské orgány

- vznik nových obcí nynější úprava umožňuje jen při volbách ve čtyřletých intervalech, vznikl návrh vrátit se k předchozí úpravě, podle níž mohla nová obec vzniknout každý rok

- vznik mandátu člena zastupitelstva (vymezit rozdíly u Prahy, která je zároveň krajem, a ostatních obcí)

- soudní přezkum rozhodnutí o rozpuštění zastupitelstva (nový soudní řád správní nebyl promítnut do zákona o hlavním městě Praze)

- převod působností obcí s rozšířenou působností na obce s pověřeným obecním úřadem (nyní rozhoduje Ministerstvo vnitra, ale měl by o tom rozhodovat zákon, nikoli správní orgán)

- postavení obecní policie jako orgánu obce

- upřesnit postavení statutárního orgánu zaměstnavatele (starosty a tajemníka) vůči zaměstnancům obce, kteří nejsou zařazeni do obecního úřadu

- pravomoc rozhodovat o nájmu (u malých obcí starosta nahrazuje radu, rozhodování o nájmu by bylo převést na zastupitelstvo)

- přezkum hospodaření (toto ustanovení chybí v zákoně o hlavním městě Praze)

- odměňování členů komisí a zvláštních orgánů

Vedle těchto návrhů shromáždilo Ministerstvo vnitra také mnoho dalších připomínek, které ale nejsou natolik naléhavé.

Problémy, o nichž se hovoří

Radko Martinek zdůraznil, že poslanecký výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí usiluje o to, aby se zákony o obecním a krajském zřízení nemusely stále novelizovat.

Vznikl poslanecký návrh, který chce upřesnit postavení finančního a kontrolního výboru, aby jejich členy nemohli být členové rady u obcí i krajů. Protože nejsou všude pravidelně svolávána všude shromáždění obcí ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, vznikl také návrh, který chce povinnost těchto shromáždění uzákonit.

Náměstek ministra Josef Postránecký upozornil, že ze strany Ministerstva vnitra jde teprve o druhou novelizaci uvedených zákonů. K první došlo při rušení okresních úřadů. Další dílčí novely vyplynuly vždy z jiných zákonů, které mají v gesci jiná ministerstva.

Starosta městské části Brno-Bystrc Svatopluk Beneš upozornil na důležitost městských částí statutárních měst, které uzavírají smlouvy na milionové částky, ale nejsou oprávněny nabývat práv a povinností jako obce. Také pro občana je příliš komplikovaná dvojkolejnost správy města a městské části.

Senátor Jaroslav Kubera, který zde vystupoval především v roli primátora Teplic, hovořil o stále se rozšiřujících úkolech obcí, které vyplývají z usnesení vlády a jiných předpisů, aniž mají zákonnou oporu. Uvedl příklady resortů průmyslu a obchodu a zemědělství.

Více řečníků upozornilo na skutečnost, že stát přenáší na obce stále nákladů spojených s přeneseným výkonem státní správy, aniž by je finančně kompenzoval.

Josef Postránecký reagoval na vystoupení senátora Jaroslava Kubery, který požadoval oddělení státní správy a samosprávy. Náměstek ministra konstatoval, že spojený model veřejné správy je dán jednoznačným usnesením Poslanecké sněmovny z roku 1999. Vláda tehdy přesunula dolní komoru parlamentu rozhodnutí, zda se bude v rámci reformy rozvíjet model spojený nebo oddělený. Usnesení sněmovny dalo zadání vládě a také sněm Svazu měst a obcí v Hradci králové v roce 2001 vyzněl jako podpora spojeného modelu.

Podle názoru Radko Martinka je spojený model veřejné správy nesrovnatelně efektivnější než model oddělený, zejména ve srovnání s centrální státní správou. Snahou předsedy Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí je, aby novely, o nichž se na semináři diskutovalo, nabyly účinnosti od nového volebního období.

Další informace [nápis]
Číslo 15/2005
Časopis Veřejná správa č. 15/2005
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail