Téma |
Ptačí oblasti jsou území vyhlášená podle směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích). Spolu s lokalitami vyhlášenými podle směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o stanovištích) vytvářejí soustavu Natura 2000. Ptačí oblasti nejsou zvláště chráněnými územími. Vymezuje je vláda nařízeními, v kterých mohou být stanoveny činnosti vyžadující souhlas orgánu ochrany přírody. Nařízení neobsahují žádné zákazy.
Ptačí oblasti se vyhlašují pro dvě skupiny druhů ptáků:
Kritéria pro výběr ptačích oblastí jsou založena na kritériích pro výběr významných ptačích území (Important Bird Areas, IBA) v Evropské unii, která se v různých modifikacích používají prakticky ve všech členských státech. Navrženo bylo 41 ptačích oblastí, jejichž celková rozloha tvořila 8,9 % rozlohy České republiky. Zhruba 63 % rozlohy ptačích oblastí je součástí velkoplošných či maloplošných zvláště chráněných území. Vláda České republiky v roce 2004 vyhlásila 38 ptačích oblastí, vyhlášení jedné oblasti, Heřmanský stav-Odra-Poolší, zamítla a projednání dvou jihočeských oblastí, Dehtáře a Českobudějovických rybníků, bylo odloženo. Pokrytí území celé původní patnáctky členských států EU je 9,2 %. Tato hodnota ale ještě poroste, protože systematický tlak Evropské komise vede k výraznému zrychlení vyhlašování ptačích oblastí. Komise řadu členských států úspěšně zažalovala u Evropského soudního dvora, že nedostatečně splnily svou povinnost vyplývající z legislativy EU.
Velikost oblastí
Ptačí oblasti musí splňovat všechny požadavky dotčeného druhu po celou dobu jeho přítomnosti. To znamená, že se nezahrnují jen hnízdiště, ale také potravní stanoviště, případně tahová shromaždiště či zimoviště. U některých druhů by v nepřiměřeně malých oblastech hrozilo, že dříve či později zareagují na měnící se podmínky a svá stanoviště přesunou za
hranice oblasti. Rozloha jednotlivých oblastí v EU kolísá od jednoho hektaru do 500 tisíc hektarů, průměrná rozloha v 25 členských státech k 15.10.2004 (Barometr Natura) byla 8911 hektarů (n = 4002). V České republice rozlohy kolísají od 110 hektarů do přibližně 97 tisíc hektarů, průměrná rozloha v době návrhu byla kolem 17 tisíc hektarů.
Lze se vyhnout povinnosti vyhlašovat ptačí oblasti jinými opatřeními na ochranu přírody?
Na námitky, že i bez ptačích oblastí legislativa ochranu ptáků zajišťuje dostatečně, Evropský soudní dvůr odpovídá jednoznačně: Přijímáním jiných opatření na ochranu přírody se nelze vyhnout povinnosti vyhlašovat ptačí oblasti stanovených článkem 4 směrnice o ptácích.
Lze ze seznamu navržených ptačích oblastí některou oblast účelově vyřadit na základě hospodářských požadavků a požadavků rekreace?
Stanoviska Evropského soudního dvoru potvrzují, že to není možné. Při určování ptačích oblastí a vymezování jejich hranic se nesmí brát v úvahu hospodářské požadavky, o kterých se zmiňuje článek 2 směrnice o ptácích. Členské státy jsou povinny klasifikovat
Z uvedeného vyplývá, že nejdříve se ptačí oblasti odborně vymezí a teprve poté se při případném stanovení činností, ke kterým je potřebný souhlas, zohlední hospodářské požadavky, požadavky rekreace, sportu a rozvojové záměry dotčených obcí a krajů podle územně plánovací dokumentace. Zohlednění ovšem neznamená, že tyto požadavky mají automaticky přednost. Pravidla pro posuzování plánů a projektů umístěných do ptačích oblastí určuje článek 6 směrnice o stanovištích, který se vztahuje i na ptačí oblasti, vyhlášené podle směrnice o ptácích. Tento článek je převeden do naší legislativy v paragrafech 46h-i novely zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Nevyhlášení ptačí oblasti Heřmanský stav-Odra-Poolší, odůvodněné plánovanou výstavbou strategické průmyslové zóny v Dolní Lutyni, je účelovým vyřazením lokality ze seznamu a proto nevládní organizace na tuto skutečnost upozornily Evropskou komisi.
Mohou se účelově měnit hranice ptačích oblastí?
Odpověď na otázku, zda se hranice oblastí mohou účelově měnit kvůli různým rozvojovým programům, dává jak předchozí odstavec, tak několik žalob Evropské komise na členské státy, které neaplikovaly správně odpovídající legislativu EU na ochranu přírody tím, že účelově změnily hranice ptačích oblastí. Příkladem je rakouská ptačí oblast Lauteracher Ried, ze které byly neoprávněně vyjmuty dvě hodnotné lokality s cílem usnadnit průchod nově budované silnice. I u nás byl a je na podobné změny vyvíjen silný tlak. Jeho výsledkem je vyhlášení ptačí oblasti Komárov s účelově změněnými hranicemi (navrhovaná rozloha se zmenšila o třetinu), aby se umožnil průchod plánované rychlostní silnice R35. Prosazování výrazného zmenšení dosud nevyhlášené ptačí oblasti Českobudějovické rybníky je důvodem, proč bylo její vyhlášení odloženo.
Může se v ptačích oblastech zemědělsky a lesnicky hospodařit?
V mnoha ptačích oblastech se při běžném zemědělském nebo lesnickém hospodaření zachovaly podmínky pro řadu vzácných druhů. Proto je přirozené, že i nadále stávající způsob hospodaření nebude významně omezován, ale spíše jen usměrňován, aby byl splněn cíl ptačích oblastí - zachovat příznivý stav cílových druhů a jejich stanovišť. Pokud bude stát požadovat, aby se určité činnosti omezily nebo naopak jiné vykonávaly nad rámec běžného hospodaření, budou újmy či mimořádné výdaje uhrazeny. U agroenvironmentálních programů se platby vztahují na hektar zemědělské půdy a opakují se ve stejné výši po dobu dobrovolného pětiletého závazku zemědělce, že bude hospodařit podle stanovených podmínek. Evropská unie hradí osmdesát procent nákladů, Česká republika jen zbývajících dvacet procent. Perspektivně se v ptačích oblastech i dalších lokalitách soustavy Natura 2000 počítá i s využíváním dalších fondů Evropské unie jako jsou strukturální fondy a LIFE. Motivaci místních výrobců a zvýšení povědomí o výhodách soustavy Natura 2000 může napomoci certifikace a značení produktů, které v lokalitách této soustavy vznikají v souladu s cíli ochrany.
Mohou se ptačí oblasti využívat k rekreaci?
Analýzy socioekonomických dopadů soustavy Natura 2000 ukazují, že vznikají nové ekonomické příležitosti, hlavně v turismu. To lze očekávat i v našich ptačích oblastech. Nenaplní se obavy, že se budou zakazovat turistické stezky, cyklotrasy či běžkařské trati. Samozřejmě by se ale měly vyhýbat hnízdištím citlivých druhů či tokaništím tetřívků a tetřevů.
Bude v ptačích oblastech zakázán nebo omezen výkon práva myslivosti?
Lov je podle směrnic ES o ptácích a stanovištích legitimní činností, která nemá být z lokalit soustavy Natura 2000 a priori vylučována. Tak tomu bude i v našich ptačích oblastech. Pokud to již není dáno v ochranných podmínkách zvláště chráněných území, v žádné ptačí oblasti nebude nově lov ptáků ani jiné lovné zvěře zakázán. Mělo by jít jen o takové usměrňování myslivecké činnosti, jehož cílem je snížení rušení citlivých druhů, které jsou předmětem ochrany. Například v blízkosti hnízd takových druhů (čáp černý, dravci, výr, jeřáb aj.) by myslivci neměli stavět nebo využívat po dobu přítomnosti ptáků posedy, cvičit své psy a provozovat další rušivé činnosti. Podobně by se rušení mělo co nejvíce snižovat na tokaništích, tahových a zimních shromaždištích.
Jan Hora, David Lacina
Text přinášíme na žádost České společnosti ornitologické, partnera BirdLife International v České republice. Bližší informace na www.birdlife.cz, e-mail: cso@birdlife.cz