Téma

Stopy Zdravých měst

Podle vědců žije lidstvo již od poloviny sedmdesátých let minulého století vůči přírodním zdrojům na dluh. Míra zatěžování životního prostředí jednotlivými státy stále roste…

Ekologická stopa školy a města

archiv ZMČasopis Veřejná správa - jediný český týdeník pro státní správu a samosprávu. Ve druhé polovině devadesátých let přišel londýnský starosta s myšlenkou zkonstruovat ukazatel, který by byl schopen jednoduchou hodnotou vyjádřit, jak Londýn “zatěžuje planetu”. Vznikla tzv. Ekologická stopa, nástroj, který na základě různých ukazatelů (například spotřeby energií, vody, tepla) určuje velikost plochy, jíž je zapotřebí k zajištění běžného chodu města v daném období (nejčastěji za jeden rok). Ekologická stopa je součástí mezinárodních statistik, jedná se o jedenáctý ukazatel ze Sady společných evropských indikátorů místní udržitelnosti. Lze ji vypočítat nejen pro města, ale také pro jednotlivce, různé organizace, regiony i celé státy. V rámci projektu Národní sítě Zdravých měst ČR, podpořeného ze zdrojů Ministerstva životního prostředí ČR, si určování ekologické stopy města a školy loni na podzim vyzkoušela trojice Zdravých měst: Vsetín, Chrudim a  Hodonín (zde se zaměřili zatím na určování ekologické stopy škol). Odborným partnerem byl Ústav pro ekopolitiku, o. p. s., který se problematice určování ekologické stopy začal věnovat v České republice jako první.

Shromaždování dat

Ve Vsetíně ekologickou stopu zjišťovalo celkem pět škol,

v Hodoníně v loňském roce jedna a letos mají následovat další tři. V Chrudimi se do projektu zapojilo šest základních škol a jedna speciální, podklady navíc dodalo i sedm mateřinek. Co všechno je pro určení ekologické stopy školy potřeba, nám přiblížila koordinátorka projektu Zdravé město Chrudim Šárka Trunečková. “Shromažďování dat pro výpočet ekologické stopy jednotlivých škol šlo poměrně dobře, potřebné údaje jsou nám totiž lehce dostupné a navíc jich ani není tolik jako u ekostopy města. V jednotlivých školách jsme zjišťovali například roční spotřebu vody, plynu, tepla, teplé užitkové vody a elektřiny. Důležitý byl i počet žáků a zaměstnanců i způsob jejich dopravy do školy a zpět. Sledovalo se také, zda školy používají ekologicky šetrné spotřebiče, jak nakládají s odpady, ve školních jídelnách pak podíl rostlinných a živočišných složek v připravených pokrmech. Při shromažďování dat nám hodně pomáhali zaměstnanci a žáci jednotlivých škol.”

Víc práce a někdy i potíží bylo při zjišťování podkladů pro výpočet ekostopy města. “Tady jsme potřebovali například data o spotřebě různých zdrojů energií (uhlí, zemní plyn, obnovitelné zdroje) v rámci celého města, přehled nejčastěji využívaných způsobů dopravy po městě a velkou spoustu dalších údajů. Při zjišťování informací o mobilitě obyvatel jsme čerpali z výsledků rozsáhlého dotazníkového šetření, které u nás proběhlo loni v září v rámci určování evropského indikátoru Mobilita a místní přeprava cestujících. Ostatní data jsme získávali od poskytovatelů jednotlivých služeb – Elektrárny Opatovice, Východočeské plynárenské, a. s. a Východočeské energetické, a. s. Koncem září jsme všechny podklady předali Ústavu pro ekopolitiku pro konečné stanovení ekostopy,” popisuje Šárka Trunečková. Výsledkem bylo jediné číslo, udávané v tzv. globálních hektarech (gha). V Chrudimi ekologická stopa města dosáhla hodnoty 3,56 gha na obyvatele, ve Vsetíně 3,80 gha na obyvatele. Jak uvedl Mgr. Viktor Třebický z Ústavu pro ekopolitiku, o. p. s., obě města jsou na tom lépe než je průměr v ČR (tj. 4, 99 gha/ obyvatele). “Chrudim má ekologickou stopu města sice o něco nižší, nicméně kvůli rozdílným podmínkám měst se rozhodně nedá říci, že by jedno město bylo lepší než to druhé. Velkou roli v obou případech sehrává jednak spotřeba neobnovitelných zdrojů energií například při vytápění a v dopravě, dále pak spotřeba elektřiny. V Chrudimi pokrývá spotřeba neobnovitelných zdrojů čtyřicet devět procent celkové ekologické stopy, ve Vsetíně pak padesát procent,” vysvětluje Mgr. Viktor Třebický.

Interaktivní kalkulátor

Kromě toho, že radnice opakovaným výpočtem ekologické stopy může průběžně zjišťovat, jakou měrou město zatěžuje životní prostředí a zda se pohybuje směrem k udržitelnosti či naopak, má určování ekologické stopy i jiné klady. “Vzájemným porovnáváním výsledků se můžeme inspirovat a následně zavést nejlepší praxi. Sledování objektivních ukazatelů je jedním z nejdůležitějších nástrojů rozhodování a je ho potřeba také při čerpání zdrojů ze státních či evropských fondů,” uvedl starosta města Vsetína a politik odpovědný za projekt Zdravé město Jiří Čunek, když loni v září společně s ministrem životního prostředí RNDr. Liborem Ambrozkem vyzvali města a obce k měření ekologické stopy. Měření stopy slouží podle Čunka k ekologické výchově dětí, ale i radnici, a to například k navrhování cest, jak šetřit energii. Školy se mohou také mezi sebou poměřovat a soutěžit. V České republice zatím vsetínské školy soutěží pouze mezi sebou. Například v Austrálii se již ale vypočítávání ekologických stop škol rozšířilo v širším měřítku. V blízké budoucnosti by se měl interaktivní kalkulátor spotřeby škol objevit na internetových stránkách www.hraozemi.cz, kde je již od jara 2004 možné si vypočítat svou vlastní ekologickou stopu.

Zasedání Valné hromady NSZM ČR a volba nové předsedkyně

Podzimní zasedání Valné hromady NSZM ČR proběhlo 24. listopadu 2004 v Hodoníně. Sjelo se sem celkem dvacet tři zástupců Zdravých měst, obcí a regionů. Mezi přítomnými byli i představitelé některých nově přijatých členů: Příbrami, Rožnova pod Radhoštěm a Zlínského kraje, kteří zde vystoupili se stručnými příspěvky. Součástí programu byla volba nové předsedkyně NSZM ČR. Zasedání předcházela dopolední Sekce Zdravých měst, kterou město Hodonín uspořádalo k tématu “Zkušenosti ze spolupráce s romskými sdruženími v Hodoníně a blízkém okolí”. V úvodu zasedání valné hromady byli účastníci prostřednictvím pracovníků Kanceláře NSZM ČR seznámeni s vybranými aktivitami NSZM ČR v roce 2004. Na prezentaci stavu a činnosti asociace navázala diskuse navržených variant budoucího vývoje NSZM ČR. Program pokračoval prezentací hospodaření NSZM ČR v roce 2004 a přijetím rozpočtu asociace na příští rok. Na návrh Rady NSZM ČR na zasedání proběhla volba nové předsedkyně NSZM ČR. Stala se jí RNDr. Barbora Javorová, zastupitelka a členka Rady města Brna.

ZPRÁVY ZE ZDRAVÝCH MĚST

Vsetín: Kdo přijde s úsporným zlepšovákem, získá část ušetřených peněz

Začátkem listopadu 2004 vyhlásila vsetínská radnice nový program, jenž má vést k omezování nákladů z městského rozpočtu. Zjednodušeně řečeno, zaměstnanec radnice, který přijde s nápadem na opatření, které městu ušetří prostředky vynakládané na běžné úkoly (například provoz úřadu, úklid města, správa majetku, opravy a údržba městských nemovitostí apod.) získá k hrubé mzdě finanční odměnu. Výše odměny se stanoví podle výše prokazatelné úspory dosažené za jeden rok. Návrhy, které mohou souviset například se snižováním byrokracie, zjednodušením činností, mohou předkládat také zaměstnanci příspěvkových organizací a pracovníci městem založených společností. Vsetínská radnice hodlá uspořené prostředky použít zejména na snižování nezaměstnanosti a rozvoj podnikání ve městě.

Chrudim: Děti se pomocí míčů učí držet páteř

archiv ZMVíce než třicet pět procent českých dětí školního věku vykazuje známky vadného držení těla. Na předcházení a odstraňování tohoto neduhu u předškoláků a žáků 1. stupně základních škol je zacílen projekt “Učíme se zdravě sedět a cvičit”, který od dubna 2004 běží pod hlavičkou Zdravého města v šesti základních a sedmi mateřských školách, ve speciální škole a v Ústavu pro mentálně postiženou mládež v Chrudimi. Přes dva tisíce dětí z Chrudimi se ve školách formou cvičení s nafukovacími míči - tzv. overbally učí zásadám správného držení těla. Na nákup overballů získala chrudimská radnice dotaci od Pardubického kraje, takže si čtrnáct organizací mohlo míče zakoupit za cenu třicet korun (místo sto dvaceti korun). V rámci hodnocení efektivity projektu Krajská hygienická stanice v Pardubiccích průběžně provádí vyšetření pohybového aparátu u dětí, do budoucna se počítá také se screaningovým vyšetřováním svalstva zaměřeným na zjištění časné fáze vadného držení těla v časovém horizontu alespoň jednoho roku a s hodnocením úrovně pohybové aktivity dětí v průběhu dne a týdne pomocí dotazníkového šetření. Školy spolupracují s rodiči, kteří obdrželi cvičební program, konkrétně vypracovaný pro jejich dítě, a mají možnost pokračovat v práci učitelek i doma.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 15/2005.

Připravila Markéta Židlická

Národní síť Zdravých měst ČR
Šrobárova 48, 100 42 Praha 10
www.nszm.cz; praha@nszm.cz
Ing. Petr Švec, národní koordinátor Projektu ZP

Další informace [nápis]
Číslo 15/2005
Časopis Veřejná správa č. 15/2005
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail