Zahraničí

Ing. Jiří Zukal, Brusel

Češi v Unii? Pesimisté!

ilustrační fotoGenerální ředitelství Evropské komise pro tisk a komunikaci prezentuje každoročně prostřednictvím tzv. Eurobarometeru názory občanů členských a kandidátských států Evropské unie na evropské záležitosti. Tyto přehledy jsou buďto standardní, jestliže je v nich zachyceno několik základních obecnějších oblastí (např. názory občanů na rozšíření EU, na činnost jednotlivých evropských institucí, spokojenost se zavedením EURa), nebo jsou věnovány určité specifické problematice. V poslední době byla publikována například speciální čísla Eurobarometeru zachycující názory občanů Unie na sport nebo zabývající se jejich postoji k drogové problematice.

V únoru bylo zveřejněno standardní číslo Eurobarometeru, ve kterém jsou poprvé od rozšíření zohledněny názory občanů 25 členských států Evropské unie. Průzkum se prováděl v říjnu a listopadu loňského roku, který byl pro Evropskou unii svým způsobem výjimečný. V tomto roce došlo v květnu k největšímu rozšíření Unie v celé její historii, v červnu se uskutečnily volby do Evropského parlamentu, v říjnu byla podepsána evropská ústava (resp. “Smlouva zakládající ústavu pro Evropu”, jak zní oficiální název dokumentu), od podzimu funguje nová Evropská komise, skládající se z 25 komisařů. Průzkumu se v České republice zúčastnilo od 15. do 30.října 2004 celkem 1075 občanů. Z jejich názorů vyplývá, že Češi patří v Evropské unii k nejméně optimistickým národům.

Nevzhlížejí k budoucnosti s optimismem

Celkově lze konstatovat, že Češi pohlížejí na svoji současnou životní situaci o něco méně pozitivně než je evropský průměr. Zatímco v EU je spokojeno se svou současnou životní situací v průměru 81 % občanů, v České republice jejich počet dosáhl 77 %. Mezi občany, vyjadřující svoji spokojenost, patřili především manažeři, zaměstnavatelé, příslušníci mladé generace. V této skupině jsou zastoupeni převážně občané hlásící se k pravicovým stranám a lidé, kteří dosáhli univerzitního vzdělání. Ve srovnání s výsledky z jara loňského roku naznačil poslední průzkum víru občanů Evropské unie v postupné zlepšování životních podmínek. Více než třetina dotázaných Evropanů věří, že se jejich celkové životní podmínky v průběhu nadcházejících dvanácti měsíců zlepší, kdežto každý desátý očekává spíše zhoršení. Češi však vidí svoji osobní budoucnost méně růžově. Pouze každý pátý se domnívá, že se jeho životní podmínky zlepší a jen o něco málo méně respondentů se obává zhoršení současné situace.

Stejně jako v jiných státech Evropské unie se občané České republiky nejvíce obávají nezaměstnanosti. V odpovědích to uvedla více než polovina občanů. V této souvislosti je nutno podotknout, že Češi se obávají nezaměstnanosti zejména v obecné rovině a že co se týče jejich osobní situace, nejsou již názory tak pesimistické. Pouze třináct procent Čechů projevilo obavy, že se jejich situace v zaměstnanosti v budoucích dvanácti měsících zhorší. Velkou důležitost přikládají Češi boji s kriminalitou a také zlepšení ekonomické situace. Změna preferencí v názorech na nutnost boje s kriminalitou od posledního průzkumu byla v České republice ze všech zkoumaných oblastí největší.

Rezervy ve vnímání Evropské unie

Evropská unie je vnímána českými občany v méně příznivém světle než je tomu u jiných evropských národností. V České republice vyvolává Evropská unie pozitivní dojem pouze u dvou pětin dotázaných občanů, kdežto v Evropské unii průměrně reaguje pozitivně každý druhý občan. Češi spojují pojem Evropská unie převážně se svobodou cestování, studování a možnosti získání pracovních příležitostí ve státech Unie. Naši občané chápou Unii také jako oblast míru, demokracie a hospodářské prosperity. Na druhé straně část Čechů spojuje Unii s obavami z vyšší kriminality, plýtváním financí a nárůstem byrokracie (Tabulka).

Ve srovnání s jinými evropskými národy má méně Čechů představu o tom, jak Evropská unie funguje, jaký mají význam a jakou funkci plní jednotlivé instituce Unie. Pouze 37 % českých respondentů si myslí, že jim je známo, jak funguje Evropská unie, což je o deset procent méně, než činí evropský průměr. Češi zastávají názor, že Unie hraje významnou roli především v politikách spojených s bezpečností, tzn. s obranou, bojem proti terorismu a zločinnosti a v oblasti zahraničních věcí. Zároveň podle značné části občanů hraje Unie negativní roli v ekonomické situaci země a má svůj podíl na specifických problémech, například růstu cen a inflaci, zvýšení imigrace, růstu daní a problémech s penzijním systémem.

V souvislosti se vstupem do Evropské unie se čeští občané obávají rozšíření pašování drog, nárůstu organizovaného zločinu a budoucího osudu českých zemědělců. Češi se také obávají ztráty moci menších států. V tomto směru vyjadřují ze všech států větší obavy pouze Finové. Na rozdíl od jiných států se Češi o něco méně obávají ztráty národní identity a kultury, ukončení fungování národní měny nebo hrozby ekonomické krize. Toto zjištění je docela překvapující, protože především tyto argumenty jako zastrašující používali odpůrci vstupu České republiky do Evropské unie v kampani před referendem.

V rychlosti prohlubování evropské integrace jsou Češi o něco progresivnější než je průměr Unie. Domnívají se, že tempo, jakým se ubírá evropská integrace, je pomalejší, než jaké by mělo být. Méně než čtyřicet procent českých občanů se ale domnívá, že Unie bude hrát v jejich osobním životě za pět let významnější roli než je tomu nyní.

Část dotazů se týkala také posuzování českého členství v Evropské unii. Celkem 45 % dotázaných zastává názor, že členství je “dobrá věc”, kdežto o něco méně respondentů (42 %) je názoru, že členství v Unii není “ani dobrá ani špatná věc”. Pouze každý desátý z českých respondentů se vyjádřil jednoznačně, že členství je “špatná věc”. Zbývající tři procenta občanů nezastávala žádný názor. Lze také konstatovat, že občané České republiky jsou o něco méně než je průměr Unie přesvědčeni o tom, že členství v EU přineslo jejich zemi zvýšení ekonomické a politické stability. Tento postoj nekoresponduje s optimismem řady nových členských států Unie a řadí je názorově spíše mezi členské státy původní “15”.

Ve srovnání s průzkumem konaným na jaře loňského roku došlo u české populace k nárůstu občanů, kteří výhradně upřednostňují národní identitu a považují se výhradně za Čechy. Skupinu tvoří 57 % občanů, kdežto na jaře jich bylo o osm procent méně. Tento výsledek řadí Českou republiku o šestnáct procent výše než je průměr Unie. Proti průzkumu na jaře 2004 vzrostl na podzim také o deset procent počet občanů České republiky, kteří projevili důvěru v EU evropské instituce. Jejich počet dosáhl 52 %, což je výrazně vyšší poměr než ve státech původní “15”. Nejdůvěryhodnější institucí je pro Čechy Evropský parlament, kterému věří více tři z pěti dotázaných respondentů. Druhou nejvyšší míru důvěry požívá Evropská komise (51 %) před Evropskou centrální bankou (47 %). Nejméně důvěry obdržel Evropský účetní dvůr (20 %) a Výbor regionů (22 %), což jsou instituce, které jsou na veřejnosti relativně nejméně známy.

Nízké znalosti občanů České republiky o evropské problematice

I když se celkové znalosti českých občanů o evropských záležitostech po vstupu do EU zvýšily, stále zůstávají pod průměrem Unie. Při informování občanů jsou nejčastějším zdrojem informací televize, tisk a rádio. Zájem o získávání informací z tohoto pramene je určen tím, že hromadné sdělovací prostředky jsou v České republice považovány za relativně nejvíce důvěryhodný zdroj. V budoucnosti se předpokládá, že se zvýší význam modernějších prostředků, především internetu, zvýší se ovšem také význam informovanosti prostřednictvím brožur a letáků. S kvalitou informovanosti prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků vyjádřili Češi o něco vyšší spokojenost než je průměr EU. Celkově 55 % dotázaných vyjádřilo přesvědčení, že poskytované informace o Evropské unii jsou přiměřené, což je o devět procent více než evropský průměr. Nicméně zůstává poměrně velký počet občanů, kteří zastávají názor, že media vytvářejí příliš pozitivní image Evropské unie, který neodpovídá skutečnosti.

Dvě třetiny dotázaných občanů České republiky (66 %) se vyjádřily pozitivně také k budoucímu rozšíření Evropské unie. Pouze 18 % dotázaných se vyslovilo proti dalšímu rozšiřování, kdežto zbylých 17 % nemá na danou problematiku vyhraněný názor. Zajímavý je fakt, že nejvíce se proti rozšíření Evropské unie vyslovily ty státy, které sousedí s budoucími novými členy.

V České republice mírně vzrostla podpora občanů ke společné evropské měně a na podzim 2004 se pro EURO vyjádřili tři z pěti dotázaných občanů. Takřka třetina dotázaných (32 %) se vyjádřila proti zavedení EURa a zbývajících osm procent se nedokázalo jednoznačně vyjádřit. Podpora českých občanů tak mírně zaostala jak za průměrem EU 25 (63 %), tak i za průměrem deseti nových členských států (64 %). Z hlediska socio-demografického je zřejmé, že mladší generace je pro zavedení EURa vstřícnější. Pro EURO se nejčastěji vyjadřují manažeři, studenti a občané s vysokoškolským vzděláním.

I když se pro společnou zahraniční politiku Evropské unie vyjádřilo 59 % dotázaných Čechů, přesto znamená tento výsledek hodnotu nižší než činí evropský průměr (70 %). Na druhé straně každý pátý z dotázaných Čechů vyjádřil se společnou zahraniční politikou nesouhlas. Podporu společné obranné a bezpečnostní politice vyjádřilo 84 % českých respondentů. Proti této myšlence se vyjádřil každý desátý z odpovídajících. Zbylých šest procent nezaujalo k dané problematice jednoznačný postoj. Pro zřízení funkce ministra zahraničních věcí Evropské unie se vyjádřilo 58 % občanů české republiky, což je o devět procent méně než činí průměr Unie.

První průzkum veřejného mínění po rozšíření Evropské unie dokázal, že i když se celkové názory Evropanů vyvíjejí optimistickým směrem, Češi patří v rámci tohoto trendu ke skeptickému křídlu. Přesto však názory českých občanů prokázaly, že pozitivní stránky vstupu do EU převládají a že členství v Unii je pro Českou republiku jednoznačně přínosem.

Další informace [nápis]
Číslo 15/2005
Časopis Veřejná správa č. 15/2005
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail