Téma

Ivana Jungová, Radana Mrázková

Učiňte svůj web jedinečným

Od roku 2000, kdy websity obcí v redakci sledujeme, je znát posun od prvních pokusů dát o sobě vědět až k běžně používanému zdroji informací a hlavně webu odrážejícímu co nejvěrněji život v obci. Možná by se stejným způsobem dal popsat i vývoj soutěže Objev roku. Jestliže impulsem k zahájení prvního ročníku bylo zviditelnění dobrých webových prezentací leckdy malých obcí, postupně s přibývajícími povinnostmi, které obcím při zveřejňování informací na internetu přibývaly (zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, standard ISVS pro zveřejňování vybraných informací o veřejné správě způsobem umožňujícím dálkový přístup - 012/01.02, novela zákona o elektronickém podpisu č. 440/2004 Sb., nařízení vlády č. 495/2004 Sb., k elektronickým podatelnám a vyhláška č. 496/2004 Sb., k elektronickým podatelnám), je to snaha podpořit ty městské a obecní úřady, které začaly chápat, že vedle tradičního “úřadování” je třeba nabízet občanům i ve virtuální rovině řadu služeb. Internet už tak není využíván jenom jako vývěska pro oznámení a základní seznámení se s činnostmi úřadu, ale jako interaktivní médium, přes které se dá elektronicky přihlašovat, objednávat propagační předměty obce, hlasovat v anketě či sledovat pořadí ve frontě.

Odpovědět na otázku, jaká by vlastně měla být ideální prezentace obce, není lehké. A pravdou je, že při svém pátrání v “hlubinách” internetu nehledáme krásku s dokonalými mírami, ale webové stránky, které při splnění určitých kritérií (rozsah a hypertextová provázanost informací o veřejné správě, aktuálnost a snaha o komunikaci s občany), nepostrádají styl. Kupodivu rozvoj internetu a zvětšení množiny webů, ze kterých je možné vybírat, situaci při objevování takových obcí příliš neusnadňuje. Čím dál více se setkáváme s prezentacemi obcí, které vypadají naprosto stejně, protože jim je vytváří firma podle jedné šablony. Nebylo by na tom nic špatného, ale řekněte, utkví vám v paměti jméno takhle zpracované obce? Asi stěží.

Seminář, který redakce Veřejné správy uspořádala počátkem prosince minulého roku na téma “Vývoj webových prezentací měst, obcí a dobrovolných svazků obcí”, měl být především setkáním těch, kteří z těchto šablon výrazně vybočili. Těch, kteří se nespokojili s pouhým splněním zákonných norem, ale objevili v internetu médium, jehož prostřednictvím mohou o obci ne jen stroze informovat, ale zajímavým obsahem i způsobem zpracování o ní mnohé povědět.

Všichni, kteří se na semináři sešli, aby si předali své zkušenosti s tvorbou webových stránek dobře vědí, že vytvořit dobrý, tedy přehledný, aktuální a pokud možno také graficky zdařilý web, není vůbec jednoduché. Přesto se do této práce pustili a nepodlehli pokušení si ji využitím šablon usnadnit. A to je na jejich tvorbě, která se mnohdy ubírala cestou pokus – omyl, to nejcennější. Webové prezentaci své obce, města nebo sdružení obcí dali tvář. Zkušenosti, které za roky hledání takovýchto originálních internetových stránek máme, totiž ukazují, že to vůbec není pravidlem.

Proto uvítáme, pokud nás e-mailem (na adresu jungova.vespra@mvcr.cz) upozorníte na svůj zajímavý web, neboť další ročník Objev roku 2005 již byl zahájen! Přehled oceněných webů, které vám mohou být inspirací pro vaše návrhy naleznete na
webové stránce.

Následují příspěvky:
Ing. Jiřího Benedikta, Krajský úřad Libereckého kraje,
Vladimíra Charváta, Černošice,
Jiřího Chuma

Ing. Jiří Benedikt, Krajský úřad Libereckého kraje:

Některé záležitosti je třeba standardizovat

Ve veřejné správě pracuji od roku 1990, ať již jako místostarosta města, úředník okresního úřadu, později přednosta okresního úřadu v Děčíně a teď úředník krajského úřadu v Liberci. Zabýval jsem se informatikou velmi soustavně, v jedné chvíli jsme byli na Děčínsku první, kteří dokázali internetizovat všechna města a obce v okrese. Záhy to ovšem nebyla žádná zvláštnost, tak už to s elektronickou komunikací chodí. Stal jsem se pravidelným porotcem Zlatého erbu, vnímal jsem rok od roku rychlejší dynamický vývoj webu. Začal jsem souběžně přemýšlet o jevech, které je u tohoto typu komunikace možné zobecnit. Vždycky je podle mne nutné vycházet od konfrontace nějakého očekávání s finačními prostředky a lidskými zdroji, které jsou k dispozici. Dnes se po téměř deseti letech širšího zastoupení webových prezentací dostáváme k tomu, že se názory na podobu prezentace a její obsah začínají sjednocovat. To ovšem nevylučuje oprávněnou touhu obce, aby na webu měla svoji nezaměnitelnou tvář. Některé záležitosti je však třeba standardizovat. Například je třeba pamatovat na estetickou stránku, odolat pokušení pohybujících se pejsků, být uměření v užití barev. Webová prezentace musí být přístupná také zdravotně znevýhodněným návštěvníkům, obrázky by neměly mít obludnou kapacitu a dlouho se natahovat. Zdaleka ne všichni mají superpočítače, připojení stojí peníze a jakmile se několik vteřin nic nestane, občan odchází. V ideálním stavu nejsou ani úřední části webových prezentací. Ministerstvo informatiky dalo svého času návrh, jak mají vypadat povinně poskytované informace. Nezbývá než vytvořit pravidla, kdo je za to odpovědný a kdo to má kontrolovat.

Bylo by také dobré zdůraznit příslušnost obce k nějakému většímu regionu. Běžně se stává, že na webové prezentaci vůbec nedokážete zjistit, v jaké části státu obec leží. Kreativita při prezentaci obce je vítaná. Prezentace úřadu veřejné správy je naproti tomu svazována s jistými povinnostmi, určující musí být, aby webové stránky dobře sloužily občanovi i úředníkům navzájem. Nacházím často základní nedostatky. Chybí e-mailová adresa na starostu, nedodržuje se ani zásada úplného kontaktu na všechny pracovníky úřadu. Nelíbí se mi ani členění úvodní stránky na kategorie občan-podnikatel-turista. Za prvé - každý podnikatel je občan. Za druhé - kdo umí informace dobře rozdělit do těchto dvou kategorií? Nevím, sám bych si to tedy netroufl. Myslím, že daleko více úředních informací by bylo možné standardizovat, aby se zabránilo nepřesnostem, které vzniknou byť v dobré víře, iniciativním, ovšem většinou nutně amatérským, výkladem tvůrců webu. Třeba takový formulář k pokácení stromu, když už se objeví na stránkách obcí, je pokaždé jiný. Přitom by se měl lišit jen adresou, na kterou se má žadatel obrátit. Je tedy chybou, že takové věci nejsou ošetřeny standardy. Inspirací může být to, jak jsou na portálu veřejné správy popsány četné agendy. Na stránky pak stačí dát odkaz, občan není maten a je směřován k jednomu důvěryhodnému zdroji. Pomocná ruka v podobě odborníky připraveného návodu, srovnatelného s kvalitou webové příručky Úřad není labyrint na stránkách ministerstva vnitra, by byla jistě ochotně přijímána. Nižší úrovně veřejné správy mohou stěží hlídat věcnou správnost “na koleně” připravených návodů. Rozhodně by tedy úřední části webových prezentací měly obsahovat zřetelný odkaz na portál veřejné správy.

Pokud jde o informace o vnitřním chodu každého úřadu, měly by být k dispozici stručné popisy práce úředníků. Jak významná bude elektronická podatelna, jakou roli sehraje elektronický podpis, to v případě menších obcí ukáže budoucnost. U těchto nástrojů zatím panuje trochu nerovnováha, převahu v jejich užívání mají zatím orgány veřejné správy.

Můj favorit v tomto ročníku Objevu roku je Jirkov. Nenašel jsem nic, co bych mohl webovým stránkám města vytknout. Musím je velmi pochválit, že všechny dokumenty, které se na webu objevují, jsou ve formátu .pdf, otevírají se samozřejmě v nových oknech. Důslednost, s jakou jsou zpracovány, je dokonalá. Úřední informace, které poskytuje město Jirkov, jsou takové, že by se ostatní podle toho mohli učit, kdyby takovou strukturu mohla mnohá města použít jako standard.

Vladimír Charvát, Černošice:

Kdo má web vytvářet?

Představitelům malé obce by mělo vždycky stát za to pokusit se najít nadšence, který se bude přípravě webových stránek věnovat. Mluví pro to dvě skutečnosti - jednak obec nemá finanční prostředky, aby si zaplatila externí firmu, a ve prospěch nadšence působí i nevelký rozsah místních informací, s nimiž se dá provoz webu zahájit. Jestliže se nadšenec vyvede, je později na obecním webu informací čím dál víc, to už je ovšem jiná kapitola. Zanedbáván by však v žádném případě neměl být image obce, postavený od samého začátku na vynalézavém grafickém designu stránek. Obec může být malá, na tom není nic špatného, web jí ovšem dává příležitost, aby se v povědomí zájemců o ni stala zcela nezaměnitelnou.

Tvořit stránky pro město s rozšířenou působností je úplně jiná káva! Je tam hodně úředníků, dostat od nich informace není jednoduché. Celou dobu jsme byli pod tlakem dvou skupin: jednu tvořili zástupci městského úřadu Černošice a druhou pracovníci odboru informatiky z bývalého okresního úřadu. Každá skupina si představovala, že webové stránky budou nakloněny zejména jí. Stránky slouží občanům Černošic, kdyby se pamatovalo jen na úřední věci správního celku, tak přijdou zkrátka. Je nezbytné prezentovat na webu správní agendy. Máme však opominout, že fotbalisté Černošic sehráli úspěšný zápas? Že se paní Vomáčkové ztratila kočka? Tady vede docela strmá dělící čára mezi charakterem stránek odrážejících sousedské vztahy a stránkami, které přinášejí informace o výkonu veřejné správy. Myslím, že se nám podařilo vyjít všem vstříc. Za ikonkou města Černošice jsou informace s důvěrnou domácí příchutí, ikonka městský úřad obnáší kontakty na bývalý okresní úřad a agendy z něho převedené na město. Stránky Černošic jsou dynamické, neboť se musí učit být ve službách celého regionu. Informace potřebují mít promyšlenou strukturu, aby se v nich dovedli orientovat i lidé, kteří o městě vědí jen velmi málo. Uvažujeme-li o tom, jak se dělá městský web, musíme se také zabývat otázkou, kdo jej má vytvářet. Jaká má být struktura pracovního týmu, který se na jeho tvorbě bude podílet? Určitě je nejprve nutné stanovit podmínky pro stranu zadavatele i pro stranu řešitele projektu. Zadavatele by měl především zastupovat koordinátor. Určitě ne úředník, který to dostal jen za úkol a nemá k webovému sdělování vůbec vztah. Nehodí se ani osoba, která je sice nadšená pro věc, jenže v řídící struktuře města nemá žádnou pravomoc. Měl by to být radní nebo zastupitel, realista, který umí za věc bojovat a dovede odhadnout, co při jednání projde a co naopak nemá vůbec naději být prosazeno. Pak je nezbytné mít v tvůrčím týmu někoho, kdo perfektně zná organizační strukturu a zákony s tím související. Měl jsem štěstí, že jsem takového člověka potkal v osobě vedoucího odboru informatiky. Další důležitou osobou se stal vedoucí odboru kultury Pavel Blaženín, který dovede posoudit webové stránky jak z hlediska vnitřních potřeb úřadu, tak v kontextu jiných webových prezentací a dovede do rozvíjejícího se projektu zasvětit vedoucí představitele města a úřadu. Kdo by měl být v tvůrčím týmu za řešitele? Často v takovém týmu nalézáme pouze informatiky, ještě častěji jen programátory. To je nebezpečné. Při nejlepší vůli nemohou obsáhnout potřebné souvislosti. Osvědčila se nám alespoň tříčlenná skupina. Analytik, který dovede porozumět organizační struktuře, fungování volených představitelů a úřadu, povinnostem úředníků, potřebám a požadavkům občanů. Po něm by měl nastoupit programátor a analytikovu představu uskutečnit. Třetí osobou je grafik. Svůj význam může mít také aktivní komise pro informatiku.

Jiří Chum

Virtuální obyčej? Utajený obličej!

Jako porotce všech ročníků Zlatého erbu a jeden ze zakladatelů a pečlivých sledovatelů Objevu roku docházím k některým zobecněním.

Oficiální webové stránky radnic mají nad rámec povinných údajů nabídnout především co možná nejpodrobnější náhled do rozhodování o věcech veřejných. V mnoha případech se tak děje, pamatováno je i na dialog s veřejností. Podmínkou takového dialogu je, aby radnice hrála s otevřenými kartami. Především má být do nejmenšího detailu rozkryta organizační struktura obce i úřadu. Zastupitelé a alespoň vedoucí úředníci mají být představeni fotografií, stručným životopisem, popisem činností, elektronickou adresou a případně také odkazem na vlastní webové stránky. Před komunálními volbami je kdejaká ohrada a lavička v parku polepena portréty slibujících kandidátů, po zvolení do zastupitelstva se však některých komunálních politiků zmocní přímo pandemie ostychu. Přikáží nebohým webmasterům, že si nepřejí, aby se cokoli o nich objevilo na webu. Hlasitější z nich se ohánějí zákonem na ochranu osobních údajů. Inu, pak by tedy měli už do předvolebního boje vstupovat zahaleni v burkách muslimských žen. Jestliže chci někoho zastupovat, mám pro něho být viditelný a kontrolovatelný. U vedoucích úředníků by viditelná přítomnost na webových stránkách měla být jedním ze signálů pro veřejnost, že úřad nechce být anonymní. Probůh, vždyť býti zastupitelem a pracovat v úřadu je služba! Radniční lidé mají také bezodkladně odpovídat na elektronickou poštu, jinak by mohli být podezříváni z nadutosti. Představitelé obce by měli rovněž průběžně (nejlépe na vlastní webové stránce) skládat “účet” ze svého působení na radnici, informovat o členství ve správních radách, o rodinné firmě v místě výkonu jejich funkce… Chceme-li zvýšit prestiž veřejných institucí, měli by být viditelní i jejich zaměstnanci – počínaje sekretářkou, uklízečkou a údržbářem konče. Nebezpečný idealismus? Nikoliv, jen další z podmínek složité cesty ke skutečně participativní demokracii. Ano, mnohé lze zmanipulovat a dovedně zastřít. Čím více faktů je však vystaveno veřejné kontrole, tím pro občany lépe.

Někdy jsou webové stránky radnic už na první pohled neprostupnou houštinou. O kvalitě websitu často hodně napoví organizační schéma. Není-li prostupné, netvoří-li páteř prezentace, kterou lze v kterémkoli místě prokliknout, stává se velikou ostudou vesnice nebo města. A takových ostud jsou stovky!

Mezi prezentacemi obcí s rozšířenou působností jsou rozdíly jako mezi křováckou komunitou a Beverly Hills. Některé jsou katastrofální (Domažlice), mnoho jich je chaotických, jiné dosud nevzaly na vědomí, že jsou správním obvodem, další užívají jako prezentaci prefabrikovaný produkt, vytvořený lhostejnou firmou, nepoučenou o náležitostech veřejné správy. Naštěstí jsou i dobré příklady (Bystřice pod Hostýnem). Kvalitou a přehledností websitů se některá menší sídla (Chodov, Jirkov) dostala do velkého předstihu před sídly správních obvodů.

Webové stránky radnic mají být aktuální, obměňované denně, v případě menších sídel alespoň jednou týdně. Kolik je však takových, které se z celoroční letargie pokrytecky probouzejí jen v Měsíci internetu! Na základě dlouholeté zkušenosti jsem k březnovému stavu radničních websitů rezervovaný. Často člověk už ve druhém, ve třetím plánu webové prezentace narazí na nehybné vody nekonečných strojopisů. Hypertextový odkaz jako příležitost urychlit a zpřehlednit tok informací se zdaleka ještě nestal základní metodou webového sdělování. Přitom by s jeho pomocí bylo možné přehledně a pohodlně provázat informace o většině činností v místě. Návštěvník se musí ještě stále prokousávat spoustami jednovrstevného textu, bez možnosti odbočovat a vynechávat. Ojedinělý není ani website poskládaný z nesourodých segmentů, jejichž tvůrci vyznávají odlišnou webovou poetiku. Tou není jen vizuální atmosféra prezentace, rozumí se jí i způsob, jak se hospodaří s časem potenciálního návštěvníka, jak je účelnosti a přehlednosti podřízen způsob vyjadřování tvůrců webových stránek. Někdejší kouzlo inovativního amatérství na úrovni malých sídel již vyprchává. Tvůrci sice vědí “jak”, jenže pro zaujetí technickou stránkou elektronického procesu zprostředkování informací jim uniká celek. Důkazem zmatenosti je i užívaná čeština, která ostatně v celých dosud krátkých dějinách webu dostává pěkně na frak. Inu, jak na semináři několikrát zaznělo, tvorba webových prezentací nemůže být ponechána jen na programátorech. Velké rezervy mají cizojazyčné verze prezentací, často zůstávají na úrovni resumé, hlouběji do struktury webu nebývají provázány. Tady je třeba urazit ještě dlouhou cestu. Kdo je rozvíjí nyní, promyšleně investuje do své budoucnosti.

Další informace [nápis]
Číslo 13/2005
Časopis Veřejná správa č. 13/2005
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail