Týdeník Veřejná správa


Znak

BOBRŮVKA (Kraj Vysočina)

Vyšlo v čísle 13/2005

BOBRŮVKA (Kraj Vysočina)Horáckou ves nazývanou Malá Bobrová (Cappilbobrowe) daroval v roce 1262 Smil z Lichtenburku se svolením choti a dědiců žďárským cisterciákům. Kolonizátorem lesnatého kraje v povodí Lučního potoka byl zřejmě dárcův tchán, pan Přibyslav z Křižanova, který již v roce 1239 věnoval patronáty budoucích kostelů v okolí špitálu na Starém Brně. Koncem 14. století proto mimo jiné prohrál farář z Bobrůvky spor se starobrněnskými johanity o rozdělení desátků. Počátky vsi dodnes připomíná někdejší farní kostel sv. Bartoloměje se zajímavým raně gotickým portálem. Žďárský klášter spravoval ves obvykle prostřednictvím manů a rychtářů, k nimž patřili i příslušníci vladyckého rodu "z Bobrůvky". V obci, která měla v roce 1880 více než čtyři sta obyvatel, jichž žije v současnosti zhruba polovina. Nejstarší známá pečeť vsi nese letopočet 1667. Znak nově udělený obci předsedou PS PČR tvoří stříbrný štít se zeleným lemem posázeným zlatými liliemi. Znamení lilie nacházíme již roku 1341 na pečeti místního faráře a patří též k heraldickým symbolům řádu cisterciáků. Uprostřed štítu je umístěno mluvící znamení - sedící černý bobr. Obci byl rovněž udělen jednoduchý a přitom elegantní prapor. Bílý list s černým svislým pruhem, do nějž zasahují z žerďového a vlajícího pole dva pravoúhlé trojúhelníky se společným vrcholem, symbolizuje kmen stromu nahlodaného bobrem.

KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR