Mgr. Michal Kuchta, vedoucí odboru správního MěÚ Hořice:
kuchta@horice.org

Cesta k uživatelsky vstřícnému webu

Na začátku stála touha města: být vidět, propagovat svou historii, tradice, kulturu a události, které Hořice činí pozoruhodnými i mimo region. Dalším cílem bylo zveřejnit důležité informace o chodu úřadu. Probíhala první vlna osvěty, jak vyřizování úředních podání občanům usnadnit. Dlouho na sebe nedaly čekat upoutávky na různé kulturní, sportovní a společenské události. Největším magnetem se staly fotoreportáže: k webovým stránkám města přivedly nové čtenáře.

Modemoví obrozenci

Ve druhé polovině devadesátých let nebyl internet zdaleka ještě běžným komunikačním prostředkem, téměř každá fakulta již ovšem umožňovala studentům volný přístup k síti. S připojením přišla také řada středních škol a četní studenti i s rodiči (ba někdy dokonce prarodiči!) začínali ve shodném zájmu o nové médium zřizovat připojení k internetu z domova. Ve firmách a úřadech se internet začínal stávat výhodným komunikačním prostředkem.

Ovšem, jak už to na malém městě bývá, prohlásil právě tehdy jeden ze zastupitelů, vyjadřujících se k potřebě oficiálních městských webových stránek: “A jsou vůbec potřeba, když se na internet dívá zanedbatelné množství lidí?” Většina osob ve vedení města měla naštěstí jiný názor a se zkušebním provozem souhlasila. Hlavní motivací byli přesto spíše naši čtenáři. Nutno podotknout, že nás to tehdy opravdu bavilo: není mnoho činností, kde máte vzápětí na tvůrčí práci tak barvitou odezvu. Chvílemi jsme si připadali jako internetoví obrozenci.

S prvním nápadem na vytvoření oficiálních stránek města přišel vedoucí galerie plastik. Hlavním grafickým motivem se staly samozřejmě sochy. Jsme město kamenné krásy a mít stále dobrý design je velkým přínosem. Splněno je rovněž základní pravidlo: zaujmout hned při prvním načtení stránky. Město sice projektu požehnalo, prozatím však bez finanční podpory. Měli jsme jako začínající amatéři přes den plno pracovních povinností. Tvorbě webové prezentace jsme se tedy věnovali po večerech, každý na svém počítači. Občas jsme se sešli v galerii a přes modem nahrávali data na ftp server. Žádné rychlé připojení nebylo z finančních důvodů možné. Čekali jsme tedy a trpělivě obnovovali často přerušené telefonické spojení. Dnes je to úsměvná a vlastně velmi vzdálená vzpomínka.

Škola trpělivosti

Začal jsem tvořit první html stránky. Každá byla originál a nesla si informaci o designu, velikosti prvků, nastavení textů. Již tehdy jsem odmítal framy (rámy) a vše uzavíral do tabulek, dnes také přežitých. Kdybych tehdy věděl, že do dvou let budeme všechny stránky předělávat do redakčního systému, php skriptů a kaskádových stylů, asi bych si vše dvakrát rozmyslel. Časem nebylo únosné každou www stránku samostatně opečovávat. Objevila se potřeba něčeho, co by samo generovalo menu, záhlaví, zápatí webu a aby se jakákoliv změna designu okamžitě objevila na všech stránkách. Dále přicházela možnost využití databáze MySQL, o které jsme předtím neměli tušení. Přinesla nám úžasný přehled o všech článcích, sekcích, fotografiích, včetně statistik návštěv jednotlivých stránek. Hlavně umožňovala rychlé vyhledávání, generování zadávaných údajů.

Začátkem nového tisíciletí přibyl do tvůrčího týmu student střední počítačové školy. Stal se alfou a omegou nového vývoje, splnil vše zmíněné a s využitím opensourcového redakčního administračního systému městské stránky zmodernizoval. Oddychli jsme si. Doufali jsme, že máme na mnoho let pokoj a věnovali se obsahu, kontaktovali řadu činorodých rodáků, spolků a pečovali o svoje stálé čtenáře. Zejména ti nás motivovali k četným aktualitám a vylepšením. Nutno zmínit, že spolupráce s městem byla dosud externí. Jako student fakulty zaměřené na komunikaci jsem na radnici docházel na občasné rozhovory, abychom měli data aktuální. Vždy jsem musel mnohokrát vysvětlovat, proč a jak určitá stránka funguje. V této škole trpělivosti jsme my tvůrci webové prezentace zjišťovali, že učíme vedení města a veřejnost prvním internetovým zkušenostem. Skutečnost, že web umí řadu věcí díky svému programovému vybavení, příliš nikoho nezajímala. Důležitý byl obsah a design! Jenom tvůrci věděli, jaké ohromné ulehčení redakční systém přinesl. Přibližně půl roku jsme totiž zkoušeli vyvinout ve spolupráci s komerční firmou systém vlastní. Vznikl však kódově nepřehledný paskvil. Zatratili jsme jej tedy a raději sáhli po softwaru, který podobně jako Linux obhospodařovali po celém světě nám podobní nadšenci. Přetvořit si jej pro potřeby města nám dalo hodně zabrat, ovšem vyplatilo se to.

Rozjezdy a objevy

V mém případě se ze studenta a externího webmastera stal zaměstnanec úřadu. Nejprve informatik, postupně vzhledem k zaměření mého studijního oboru jsem se stal pracovníkem a později vedoucím odboru správních činností. V tu chvíli jsem samozřejmě zjistil, že není možné věnovat se opět pravidelné aktualizaci stránek po večerech. Opět jsme byli hozeni do vody. Přemýšleli jsme, jak celkovou tvorbu webu - nejen novinky - přiblížit běžným uživatelům počítače. Tehdy ještě redakční administrativní systémy stále vyžadovaly hlubší znalost kódu, což další nadšence, hlavně generaci našich rodičů, odrazovalo.

Výrazným motivačním prvkem byla účast v soutěži Zlatý erb, která zaváděla kulturu a standardy obecních a městských webů, i požadavky ze strany státní správy. Kvalitní design a propracovaný systém naší webové prezentace způsobily, že jsme se opakovaně umístili v semifinále soutěže. Znamenalo to pro nás první příjemný pocit zadostiučinění po stovkách hodin práce, které nejsou běžnému čtenáři patrné. Naše úsilí se začalo upínat na dodržování zákona o svobodném přístupu k informacím, na celkovou přehlednost a srozumitelnost webové prezentace. Považovali jsme za samozřejmost, že náš web je zobrazitelný ve většině dostupných internetových prohlížečů.

Byli jsme nadšení, že z desítek těch, kteří nás sledují, se staly stovky. Těšili jsme se z pravidelných každodenních návštěvníků, z jejich reakce a často i z dojemných poděkování rodáků žijících v zahraničí, kterým jsme prostřednictvím webu umožnili nahlížet do dění ve městě. Spolužáci z gymnázia, kteří studovali na fakultách v různých městech Čech, mi často vyprávěli, že když přijeli na víkend domů, zjistili, že díky webovým stránkám věděli o aktuálním dění ve městě mnohem více, než jejich rodiče a známí.

Úskalí

Velkolepost informací a velké množství stránek nás přivedly k přehlcenému organizmu. Hlavní stránka plná odkazů, v systému uvízly zastaralé a neaktuální informace, web se začal zpomalovat, dalo by se říci, že začal rezivět. Honba za stále novými čtenáři, nepřehledné fotogalerie, velké množství článků v malém množství kategorií nezůstaly bez následků. Čtenáři se pro nás časem stali metlou, protože si zvykli na řadu informací, které nyní bylo třeba neustále aktualizovat. Jen pravidelné zpravodajství z města zabíralo většinu času, k tomu se přidala náročná práce s fotoreportážemi. Dostali jsme sice na web i většinu místních organizací, nyní nás však tížila nikdy nekončící práce s obnovou jejich informací. Stávající systém sice umožňoval přístup více uživatelům, ale jak už bylo zmíněno, stále s nutností hlubší znalosti programovacího jazyka.

Spásná myšlenka

V Domě kultury se děje velké množství akcí. Nároky na aktualizaci nás přivedly na myšlenku vytvořit samostatný “dceřiný” web s vlastní doménou a malým redakčním systémem pro jednoduché vpisování aktualit a vlastních obrázků. Webu jsme vdechli vlastní design, aby měl čtenář pocit, že je skutečně v kulturním stánku a nikoliv (obrazně řečeno) v budově úřadu. Před dvěma lety tak vznikly první weby městských organizací, nutnost “decentralizovat” aktualizaci oficiálních stránek a hlavně umožnit běžným uživatelům počítače vstoupit do webu a zveřejnit text včetně fotografie nás přivedla na tuto cestu. Ani jsme netušili, kam až nás to dovede. Organizace začaly o weby projevovat velký zájem. Jen jsme dokončili webové stránky Domu kultury, už jsme museli sednout do auta a jet vyfotografovat biograf, městskou policii, první základní školu, druhou, třetí, domov důchodců, knihovnu, nové sportovní centrum… Každému jsme chtěli vyhovět a pomoci k vlastnímu image, což v době digitální fotografie nebyl problém.

Všechen čas investovaný do vývoje a spuštění těchto samostatných miniresů (minires = miniredakční systém) včetně individuálních designů se nám zanedlouho vrátil. Z každého vedoucího organizace či školy se náhle stal webmaster svého dceřiného webu a nebyla zatěžována administrace a aktualizace centrálních městských stránek. Navíc jsme došli k zajímavému zjištění - pracovník příslušné organizace či školy ví nejlépe, jakou aktualitu zveřejnit, má k informaci i webu vztah, sám je motivován vlastními čtenáři a dokonce se mezi organizacemi vytvořila zdravá soutěživost, všichni chtějí mít informace aktuální.

Obecní web má svá pravidla

Obecní či městský web musí samozřejmě splňovat celou řadu zákonů, ať už o svobodném přístupku k informacím, o elektronické podatelně, vše v návaznosti na Informační systémy veřejné správy (ISVS). Zkušenosti nám potvrdily potřebnost dokumentu Pravidla pro tvorbu přístupného webu, zveřejněného na stránkách ministerstva informatiky. Dalším mimořádným zážitkem byla přednáška Mgr. Radka Pavlíčka ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS), která proběhla loni na podzim pod záštitou Úřadu Královéhradeckého kraje. Zjistil jsem, že náš web není zcela přístupný téměř sto tisícům spoluobčanů, z nichž je několik stovek pravidelných uživatelů internetu, protože zdrojový kód redakčního systému není snadno čitelný pro nevidomé a slabozraké. Relativně běžný úraz, například zlomená ruka, kterou běžně používáme k pohybu myší, nás rázem vrhne do velké skupiny znevýhodněných občanů, jakmile narazíme na stránky, které nejsou bezbariérové.

Posledním mimořádným podnětem k úvahám nad tvorbou co nejoptimálnější webové prezentace bylo setkání s kolegy, tvůrci webů, na odborném semináři. Konal se koncem minulého roku jako součást pátého ročníku soutěže Objev roku, pořádané časopisem Veřejná správa. V předminulém ročníku této soutěže jsme dostali označení Tip roku 2003. Nikdy předtím jsem nepřišel do styku se zkušenými tvůrci webových prezentací obcí, měst a dobrovolných svazků obcí, kteří dosáhli zajímavých úspěchů právě díky své originalitě a samostatnému vývoji. Včas pochopili a poznali, čím mohou zaujmout a díky svým zkušenostem mohou tyto informace předávat dál. Cílem není se vším souhlasit, ale sledovat, čeho lze dosáhnout a jaké cesty je možné zvolit. Výměna názorů poučených s poučenými je pro rozvoj obecních webových prezentací podnětná.

Stránky úřadu

Po velkém zájmu městských organizací a škol se začali překvapivě hlásit kolegové z jednotlivých odborů úřadu, že potřebují zveřejnit nové grantové podmínky, že jsou téměř v každé agendě nové správní poplatky, že by chtěli informovat o svých agendách, včetně návodů a rad pro občany, jak postupovat při různých podáních. Rovněž jsme zjistili, že zajímavé informace zveřejněné na našem webu rády přebírají regionální sdělovací prostředky. Stali jsme se tak skutečnou regionální informační dálnicí. Možná proto se naše stránky zahltily odkazy. Aktualizace více jak dvou set stran se pro jednoho webmastera, který se navíc přes den věnuje správním činnostem, stala neúnosnou. Okolnosti rozhodly o vytvoření nového systému, který napodobuje webové prezentace pro malé organizace. Každý vedoucí pracovník úřadu dostává možnost vstupovat do své “sekce” a pod svým jménem zaručit hodnověrnost a aktuálnost informací. Středobodem řešení se stává městské informační centrum, jehož dva pracovníci se dobrovolně rozhodli naučit se práci s webem a nově se podílet i na jeho rozvoji. Proč se tak nestalo dříve, je otázkou priorit každého města. Velkou výhodou je bezkonkurenční tok informací, zejména spojených s cestovním ruchem, turistikou, inzercí, propagačními materiály, s přehledem o kulturním a sportovním dění ve městě. Přínosem byla i schopnost obou pracovníků naučit se základy programování.

Stále nové podněty

Prošli jsme dlouhým vývojem. Dnes již není tvorba a aktualizace webových stránek výsadou samotných webmasterů-programátorů, podílí se na ní každý, kdo umí ovládat psaní na počítači. Samostatné webové prezentace (dceřiné miniresy) ukázaly, že jsme si tuto skutečnost naštěstí včas uvědomili. Veškerou snahu nyní soustředíme do nových stránek. Úplně se otevřou jednotlivým odpovědným pracovníkům nejen úřadu. Součástí jejich každodenní práce bude správa vlastní sekce, odboru, či přidělených informací na oficiálních stránkách města. Popularitou stávajících stránek jsme docílili ideálního stavu: úředníkům záleží na informacích o své práci a nastavují laťku těm, kteří se toho stále obávají. Naše bohaté zkušenosti pomohly doladit požadavky na nový centrální systém, zjednodušit mnohé operace, zároveň však umožnit uživatelům spustit i náročnější aplikace.

Z webmastera nadšence se po mnoha letech stal pedagog, který naslouchá dotazům a trpělivě vysvětluje, proč musí být obrázek právě takhle velký, proč má hypertext odkazovat do nového okna, proč čtenář webu nečte souvislý text a jak je třeba ho rozdělit – zpřehlednit. Zkušenosti říkají, že věk nehraje roli. Tajemství webu se naučili ovládat i vedoucí pracovníci organizací, kterým je přes padesát let. Jsou příkladem pro své vrstevníky, protože v každodenní práci s novým médiem se opravdu vyznají. Původní tvůrci webmasteři se tak věnují koordinaci a vývoji, propojování webů a jejich zpřehlednění nejen čtenářům, ale i uživatelům samotným. Věřím, že až za měsíc spustíme nové stránky, které by měly vyhovovat pravidlům přístupného webu se srozumitelnými a přehlednými informacemi, naše práce opět neskončí. Přijde zavádění různých elektronických služeb. Již fakt, že jsme do tvorby webu zapojili celou řadu nových pracovníků různých věkových a profesních skupin, s sebou přináší stále nové podněty. Nový web by měl minimalizovat nutnost znát základy HTML, které jsou v současném systému nutností. Využíváme naopak nejmodernějších programovacích jazyků, aby se chod stránek maximálně zpřístupnil a zjednodušil. Musí se přitom umět trpělivě naslouchat a smířit se skutečností, že mnohé programátorské dovednosti většinu uživatelů nezajímají. Již dávno nejde o prosté psaní tagů a osamocené programování po večerech.

Zkušenost a patriotismus

Naše město nedisponuje finančními prostředky, aby si mohlo najmout firmu, která nový systém vytvoří. Navíc stále vycházíme ze zkušeností lidí, kteří se rozvojem systému zabývají již řadu let, dávno nejde o někdejší nadšence a amatéry. Dnes svoji aktivitu vkládají do technického vývoje a zabezpečení webu. Ze studenta se stal absolvent s mimořádnými programátorskými schopnostmi, v práci všech zúčastněných je stále cítit zkušenost a patriotismus. Smysl každé stránky a každého odkazu je dán vztahem k webu jako celku. V minulosti jsme stáli před možností pořídit si web od zkušené firmy. Ovšem při hodnocení webů v rámci soutěže Zlatý erb jsme zjistili, že se takové stránky poznají na první pohled - měly stejné ikonky, členění a v některých rubrikách o úřadu i podobný obsah. Vyzařovaly varovnou zprávu o ztrátě identity, působily stále více jako “firemní” weby.

Jít svou cestou má svoje úskalí, spoustu slepých uliček, ale výsledek opravdu stojí za to. Někdo by řekl: kde najít schopného studenta s praxí programátora? Odpověď zní: vychovejte si ho! Dnes jich je mnohem více než před pěti lety, jsou schopnější díky všude přítomnému internetu. Otěže projektu však musí držet odpovědný pracovník města. Každý může získat potřebné informace. Stačí, aby sledoval články v časopisech, zúčastnil se odborných seminářů, soutěží a různých setkání na konferencích věnovaných internetu ve veřejné správě. Když se k nezbytnému obeznamování s vývojem webových prezentací přidá kulturní a historický potenciál obce, města či regionu, může vzniknout něco originálního.

Pohled do budoucna

Postupem času jsme si tedy začali uvědomovat, že náš redakční systém má vážné nedostatky. Zaprvé nám neumožňoval snadnou tvorbu struktury odkazů. To byl pro nás základ. Jeho ovládání se nám zdálo těžkopádné, cítili jsme, že potřebujeme změnu. Jak jsme se dostávali k informacím o přístupnosti a použitelnosti webu, bylo nám jasné, jak velké jsou nároky, které systém musí splňovat. Naším novým cílem je dát čtenáři možnost přistupovat na stránky z jakéhokoli prohlížeče a ostatních zařízení - hlasové čtečky pro nevidomé, PDA, z mobilního telefonu. Do jaké míry se nám to podaří, ukáže čas.

Chceme se také zaměřit na optimalizace pro vyhledávače (SEO), aby obsah našeho webu “chutnal” vyhledávacím robotům. Chceme být aktuální a jsme si vědomi, že to nebude jednoduché. Musíme naučit pověřené osoby, jak správně zacházet s novým systémem. Chceme, aby texty a články byly napsány sémanticky správně. Aby byly strukturované a aby je čtenář četl.

Chceme, aby nový systém byl daleko pružnější, bezpečnější. Musí generovat validní stránky podle norem, které konečně začínají mít v profesionálním okruhu lidí respekt. Není zřejmě oblast, kde by vznikalo takové množství špatných produktů, jako jsou webové stránky. Bez hlubšího obeznámení může člověk nabýt dojmu, že webové prezentace zvládne tvořit každý. Je ovšem potřeba “osahat” si mnoho technologií, přečíst spoustu textů, naučit se vybírat správný názor na věc! Ostatně, na dané téma vzniklo velice mnoho nekvalitních článků - a stejně je pořád co objevovat.

Vydáváme se cestou změny potřetí. Poprvé když náš web vznikal a my měli statické HTML stránky, podruhé, když jsme vše posunuli o velký kus dopředu pomocí redakčního systému a teď potřetí, když chceme využít zkušeností a všech moderních technologií ke zkvalitnění našeho městského webu.

Informace pro grafiky:

Následující texty se použijí k předělení hlavního textu. Mohou se připravit s barevným podtiskem. Nemusí se použít všechny texty, vyřadit lze určitě ten o knihovně. Zbývající dva texty jsem připraven zkrátit. Umím si představit i alternativu bez těchto textů – hlavní text je samozřejmě podstatný.

Chceme svůj web!

Domov důchodců, jehož zřizovatelem je město, nás řadu měsíců urgoval. Kdy přijdou na řadu? Chtějí svůj web! Byli jsme trochu skeptičtí ke sledovanosti webové prezentace a to se nám nevyplatilo! Jako první projevili velký zájem zahraniční čtenáři, dodnes činí téměř polovinu návštěvníků stránek. Inu, i děti, vnuci a pravnuci v zahraničí chtějí vidět, jak se daří jejich rodičům! Stránky nemusí hledat přes centrální městský web. Originální adresu www.dd.horice.org si určila paní ředitelka a schopná webmasterka v jedné osobě. Nedávno proběhla v domově rekonstrukce stravovacího provozu pro více než sto padesát obyvatel za přispění státní dotace. Web se opět stal výhodou, občané byli lépe informováni o změnách provozu. Časem chceme pomoci s vytvořením fotogalerií, chtějí mít průběžnou elektronickou kroniku domova.

Jestli stránky nevzniknou, přijdeme o grant!

Tohle volání zaznělo z městské knihovny a my poznali, že již jde o absolutní nutnost. Knihovně se podařilo získat grant na elektronický knihovní systém, bylo nutné rychle vytvořit samostatnou webovou prezentaci a program na něj napojit. Propagace investovaných státních dotací, krajských a městských grantů na internetu jsou další nedílnou součástí každé organizace.

Školník to zařídí

Vytvořit někomu samostatný web bylo někdy “za trest”. V případě základních škol jsme museli zahájit velkou osvětu, protože již sdělením, že do miniresu je přístup přes tajné heslo, s sebou přineslo fakt, že pravidelné aktualizace se ujal sám ředitel. Potěšení, že je o věc tak vážný zájem, bylo následováno vystřízlivěním. Je totiž pochopitelné, že ředitel školy má tisíce jiných povinností a již jednou naučené a zapomenuté se musel znovu učit. Časem nás však školy samy překvapily. Nekonečnými dotazy přišli tamní nadšenci na zajímavá vylepšení! Ve dvou školách vpisují běžně i do kódu, v jednom případě vypomáhá úžasný školník, který dokonce povede dětský kroužek mladých webmasterů! To opravdu předčilo všechna naše očekávání a naučili jsme se trpělivě vysvětlovat fungování zaběhnutých pravidel webových stránek. Řada dalších miniwebů vznikla automaticky. Postavilo se nové sportovní centrum, bylo třeba pravidelně informovat veřejnost o změnách provozu, otevírací době a průběhu výstavby bazénu. Často se šéf centra ozýval, že se ho návštěvníci každý den ptají, na které jednoduché adrese si mohou například stáhnout prázdninové harmonogramy, nebo že chtějí sledovat na fotografiích stavbu sousedního bazénu.