Informace |
Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR v součinnosti s MinervaPlus, Ministerstvem kultury a dalšími odbornými subjekty uspořádal na konci roku 2004 ve Státním ústředním archivu v Praze pátý ročník konference s mezinárodní účastí, věnované možnostem spolupráce archivů, knihoven, muzeí, galerií a památkové péče při využívání informačních a komunikačních technologií pro ochranu a zpřístupňování kulturního dědictví.
Autorské právo
Ředitel archivu dánské TV 2 Peter Holm Lindgaard poukázal na ochranu autorského práva z hlediska autora, vydavatele a uživatele. Na základě mnohaletých zkušeností v různých pracovních pozicích rozvinul diskusi na téma výjimek užití práv. Vzhledem k tomu, že veřejnost má velmi mylné představy o užívání autorských práv, zpracovalo a zpřístupnilo na svých webových stránkách dánské ministerstvo kultury komiksový projekt, kde jsou prezentovány nejčastější formy porušování autorských práv. Méně humorná byla ilustrace jedné tragické události, náhodně zaznamenané amatérským kameramanem a předané k užití televizi. Následné spory o ochranu autorských práv velmi pregnantně dokumentovaly problematiku této oblasti.
Alessandro Piva z katedry ICT univerzity ve Florencii se zabýval speciálními technologiemi pro digitalizování dokumentů. V Itálii vznikl návrh doporučení, jak zacházet s údaji vztahujícími se k ochraně kulturního dědictví. Tyto informace mohou z hlediska svých institucionálních funkcí ze zákona využívat pouze ministerstva, výzkumné ústavy, vysoké školy a Centrum pro ochranu kulturního dědictví. Zatím není dořešeno využívání těchto dat ostatními uživateli prostřednictvím internetu. K souboru opatření, jak nezneužívat data, slouží například systém DRMS definující pravidla užívání digitálního procesu. V praxi se velmi osvědčil digitální vodoznak (digital watermark), jímž jsou zabezpečena například obrazová data Tuscany and Gifu Art Gallery.
Z hlediska české legislativy se k ochraně duševního vlastnictví vyjádřila Hana Masopustová z ministerstva kultury, která informovala o přípravě novely autorského zákona reflektující praxi knihoven, muzeí a archivů. K
citlivým změnám v novele patří oprávnění kolektivních správců autorských práv získávat údaje o osobách z registru ministerstva vnitra v případě pátrání po zemřelých autorech a dědicích. Předpokládá se také zavedení “knihovní licence”, umožňující prezenční výpůjčky rozmnoženin dokumentů z fondu knihoven.
Dagmar Hartmanová, reprezentující a. s. MAFRA, se věnovala digitální distribuci. Poukázala na problematiku zpřístupňování dokumentů na veřejně přístupné stránce zcela volně, na stránce s tzv. podmíněným přístupem, zasílání dokumentu prostřednictvím elektronické pošty či zpřístupnění dokumentu na počítači umístěném v knihovně. Předpokladem uvedených způsobů je převedení dokumentu do elektronické podoby (právo na rozmnožování - § 13 autorského zákona). Zpřístupnění díla prostřednictvím sítě internet případně intranet souvisí s § 18 odst. 1,2 autorského zákona – právo na sdělování veřejnosti. Součástí přednášky byl výklad digitální distribuce z pohledu evropského práva včetně příslušných směrnic.
Zpřístupňování informací
Jiří Žalman z ministerstva kultury informoval o projektu virtuální expozice českého muzejnictví. Zatímco v roce 1946 byly evidovány čtyři miliony sbírkových předmětů, k dnešnímu dni jejich počet stoupl na 65 milionů. Z tohoto objemu je zhruba dvanáct procent zpřístupněných. Od roku 1993 bylo v muzeích proinvestováno kolem pěti miliard korun. Projekt Česká muzea umožní vstup z jednoho portálu do jednotlivých muzeí, předpokládají se synergické efekty. Teď se provádí výběr prezentace jednotlivých paměťových institucí a koordinace stávajících programů.
Zpřístupňování digitálních sbírek v systému DigiTool a MetaLib bylo tématem vystoupení Lucie Švecové a Jana Pokorného z Ústavu výpočetní techniky Univerzity Karlovy. DigiTool je program pro budování a správu digitálních sbírek, správu digitálních objektů a metadat, vytváření hierarchických vazeb mezi příbuznými záznamy, sofistikovaný nástroj na vyhledávání, kontrolu a řízení přístupu, na podporu standardů, dlouhodobé uchovávání a integraci se systémy třetích stran, například MetaLib, SFX, e-learning. Digitální objekty mohou být uložené v databázi Oracle, v souborovém systému nebo na vzdáleném serveru.
Národní koordinátorka Šárka Kašpárková z Knihovny Kroměřížska informovala o dalších etapách evropského projektu CALIMERA. V návaznosti na její vystoupení poskytl Jan Kaňka z Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně zprávu ze semináře ve Vilniusu v červnu 2004. Cílem workshopu bylo zmapovat problematiku použitelnosti služeb a produktů zprostředkovaných ICT a formulovat zásady v této oblasti pro LPI. Archivy, knihovny a muzea se v “před-digitální” éře vyvíjely odlišně a vznikly v nich různé tradice poskytování služeb. Vznikla přehledová studie dostupná na www.calimera.org obsahující definice a jejich srovnání, ISO standardy v oblasti použitelnosti, testování, použitelnost pro speciální skupiny uživatelů, specifika pro služby LPI. Rozvoj do budoucna předpokládá návaznost na iniciativu eEurope 2005, na projekty Minerva a Archives and Museum Informatics a další zdroje.
Se zkušenostmi s projektem MEMORIA seznámil účastníky konference Stanislav Psohlavec z AiP Beroun. Klíčovou předností je kvalitní a bezpečná digitalizace, jejímž důsledkem je dvanáctiletá spolupráce s Národní knihovnou ČR. Promyšlenou tvorbu metadat, otevřenost pro související data, účelné zpřístupňování informací a kompletní zpracování “na klíč” oceňují i zahraniční partneři - Univerzitní knihovna Vratislav, Národní a univerzitní knihovna Záhřeb a akademická knihovna Vilnius.
O centrální evidenci muzejních sbírkových předmětů (CEMUZ) na Slovensku ve smyslu zákona č. 115/1998 informoval Jan Mottl z AiP Safe. Cílem je podpořit a zintenzivnit elektronické zpracování sbírkových fondů muzeí SR, modernizovat programové nástroje pro elektronické zpracování sbírkových fondů, zpřístupnit informace o muzejních sbírkových předmětech a vytvořit podmínky pro budování muzejního informačního systému SR s možností výměny muzejních informací pomocí internetu. V současné době je do projektu zapojeno sedmnáct slovenských muzeí, jejichž báze zahrnuje tři a půl milionu záznamů.
Finančními zdroji pro kulturní sektor z fondů a programů EU a zemí EEA se velmi konkrétně zabývala Romana Křížová, reprezentující Cross Czech, která mj. uvedla časté nedostatky při zpracovávání žádostí o podporu z programu Culture 2000 či eContentPlus.
V přednášce na téma, jak mohou muzea a galerie využít informační systém a zkušenosti knihoven při zpracování a zpřístupňování svých sbírek, se Naděžda Andrejčíková z Cosmotronu Bohemia zabývala nejen zákonem č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy, a zákonem č. 115/1998 Sb., o muzeích a galeriích a ochraně předmětů muzejní a galerijní povahy, včetně zákona č. 387/2001 Sb., ale zejména konkrétními nástroji pro zpřístupňování informací v jednotlivých kategoriích. Jedná se o sbírky jako celky, jednotlivé sbírkové předměty, přičemž je třeba mít na zřeteli různorodost oborů i odlišnost nároků na zpracovávání informací.
Mezi doporučené programy patří Advanced Rapid Library, integrovaný informační systém určený pro správu a administraci libovolných sbírek a katalogů v síťovém prostředí. Jádro systému v sobě představuje integraci internetu, www rozhraní a základních komunikačních protokolů.
Vystoupení Aleše Brožka ze Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem bylo zaměřeno na prezentaci společných projektů paměťových institucí na internetu. Při této příležitosti byly představeny atraktivní projekty institucí tvořené knihovnou, muzeem a archivem v zahraničí - například Knihovna pro historii rodin v Salk Lake City s databází 35 milionů jmen či Státní knihovna v Queenslandu vystavující rejstříky horníků, kteří utrpěli zranění při těžbě v letech 1882-1900, zaměstnanců Jižní a Západní železniční dráhy 1890-1901 a obrázky Queenslandu, jeho obyvatel a míst. K projektům koordinovaným nebo podporovaným orgány, jimiž členy jsou současně knihovny, archivy a muzea, patří MLA, NEMLAC, SEMLAC a ALM (Anglie) nebo ABM-Utvikling (Norsko).
České paměťové instituce se zatím na tomto poli příliš nespojily.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 9/2005.