Lexikon evropského práva |
Ústavní řád je - vedle zákona, mezinárodní smlouvy a obecných právních zásad – jednou ze základních forem primárního práva Evropské unie. Primární právní prameny mají v právu EU nejvyšší právní sílu ve vztahu k dalším – odvozeným či prováděcím – normativním nebo obecným právním aktům.
Pojem ústavní řád označuje soubor konstitutivních principů a pravidel, která předcházejí “monologu zákonodárců” a mohou být přímo použitelným právem. Tato definice se nevztahuje výlučně jen na ústavní stát, ale na každé ústavněprávní společenství, a proto je dobře pochopitelná i v evropském právu.
Ústavní řád Evropské unie je založen na společných ústavních tradicích i na společných mezinárodních závazcích členských států, které umožňují začlenění obecných právních zásad mezi základní formy primárního práva.
Podle textu Smlouvy o Ústavě pro Evropu ctí unijní ústavněprávní společenství rovnost členských států a jejich národní identitu, která spočívá v jejich základních politických a ústavních systémech, včetně místní a regionální samosprávy. Evropská unie respektuje základní funkce státu, zejména ty, které souvisejí se zajištěním územní celistvosti, udržením veřejného pořádku a ochranou národní bezpečnosti, a na tomto základě vytváří vlastní politický systém.
Mimořádný význam mezi ustanoveními ústavního řádu EU mají ta, která se týkají zásady svěření pravomocí a zásady zastupitelské demokracie. Ústavní řád – popsaný Smlouvou o Ústavě pro Evropu – spočívá na koncepci dvojí reprezentace. Občané jsou na úrovni Unie přímo zastoupeni v Evropském parlamentu, zatímco členské státy jsou zastoupeny v Evropské radě svými hlavami států nebo předsedy vlád a v Radě ministrů vládami odpovědnými buď vnitrostátním parlamentům, nebo občanům. Evropská unie nemá jiné pravomoci než ty, které jsou jim svěřeny členskými státy, a to na základě rozhodnutí přijatého v souladu s pravidly zastupitelské demokracie.
Úkolem politických stran je z hlediska ústavního řádu Evropské unie přispívat k utváření evropského politického vědomí a k vyjadřování vůle občanů Unie.
Doc. JUDr. Richard Pomahač, CSc., Právnická fakulta Univerzity Karlovy