Zahraničí |
Eurostat (Statistický úřad evropských společenství se sídlem v Lucemburku) vydal 25.ledna 2005 zprávu, ve které porovnává regiony Evropské unie podle jejich hospodářské vyspělosti. Vychází při tom z ukazatele hrubého domácího produktu (HDP) na 1 obyvatele, měřeného paritou kupní síly. Speciální ukazatel, jehož účelem je odstranění rozdílných cenových relací zboží a služeb v jednotlivých zemích, sloužil mezinárodnímu porovnání.
Údaje, které Eurostat ve studii prezentuje, jsou z roku 2002.
Jako regiony sloužící pro porovnání byly použity tzv. NUTS 2 (Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques), což jsou statistické územní jednotky, které jsou používány v Evropských společenstvích od roku 1988 především v souvislosti s čerpáním finančních prostředků ze strukturálních fondů. Systém NUTS tvoří celkově pět úrovní (1-5), přičemž nejpoužívanější jsou NUTS 2. V České republice bylo Usnesením vlády ČR č. 707 ze dne 26.října 1998 zřízeno celkem osm těchto jednotek. Jsou tvořeny jedním až třemi kraji (vyššími územně samosprávnými celky).
Podle Eurostatu tvoří současnou Evropskou unii 254 regionů NUTS 2. Před rozšířením v roce 2004 se Evropská unie dělila na 211 regionů NUTS 2. Nyní má nejvíce regionů NUTS 2 Německo (41), Velká Británie (37) a Francie (26). Z nových členských států disponuje nejvíce regiony NUTS 2 Polsko (16). Vzhledem k relativně malé rozloze je osm členských států Unie (Dánsko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta a Slovinsko) považováno pouze za jeden region NUTS 2. Hospodářská vyspělost regionů Evropské unie se podle ukazatele HDP pohybuje od 32 % do 315 % průměru Unie. Rozdíly ve vyspělosti jednotlivých regionů se výrazně zvýšily po rozšíření Evropské unie. Před třemi roky se ekonomická vyspělost pohybovala od 51 % do 242 % průměru Evropské unie (Tabulka 1).
Podle údajů Eurostatu je stejně jako před třemi roky nejbohatším regionem britská metropole Londýn (Inner London), kde ukazatel HDP dosáhl výše 315 % průměru Unie a je téměř desetkrát vyšší než v nejchudších regionech Evropské unie. Na druhém a třetím místě se stejně jako před třemi roky objevily Brusel (234 %) a Lucembursko (213 %). Celkem 37 regionů překročilo hranici 125 % průměru Evropské unie. Nejvíce jich je soustředěno ve Velké Británii (7), Německu (6) a Itálii (6). Jediným regionem z nových členských států, který se dostal do skupiny nejbohatších regionů EU je Praha (153 %). Té patří v celkovém pořadí třinácté místo.
Nejbohatší regiony Evropské unie tvoří většinou hlavní města (případně též jejich okolí), která byla zařazena mezi NUTS 2. V nich je soustředěna převážná část finančních institucí a řídících orgánů domácích i nadnárodních společností, které svojí činností značnou měrou přispívají k vytváření hrubého domácího produktu. V této souvislosti je také nezbytné upozornit, že v těchto regionech pracuje velký počet občanů, kteří tu nemají svoje trvalé bydliště. Tímto dochází k určitému zkreslení, neboť tito občané vytvářejí hodnotu tam, kam dojíždějí, a naopak tím snižují hodnotu ukazatele HDP v místě trvalého bydliště (Tabulka 2).
Z nových členských států je “nejbohatším” regionem jednoznačně Praha, kde výše HDP dosáhla 152,8 %. Nad průměr Evropské unie se dostala ještě Bratislava (119,7 %). Na třetím místě z regionů nových států se umístila župa v okolí Budapešti s 96 % průměru HDP. Všechny ostatní regiony z nových členských států nedosáhly úrovně 75 % průměru HDP Evropské unie, čímž splňují hlavní podmínku, aby byly zařazeny pod tzv. Cíl 1. Tyto regiony většinou trpí nedostatečnou infrastrukturou a nedostatkem kvalifikované pracovní síly, což ve svém důsledku vede k neschopnosti konkurovat vyspělejším regionům Evropské unie. Proto mají přednostní právo na čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. Do této skupiny však patří též pět řeckých regionů, čtyři regiony italské a portugalské, dva španělské regiony a po jednom regionu z Belgie a Velké Británie.
Ze všech regionů Evropské unie vykazuje vůbec nejnižší úroveň Lublinské vojvodství v Polsku, kde HDP nedosahuje ani třetiny průměru Unie. Z regionů původních patnácti členských států Evropské unie je nejnižší úroveň v regionu Západní Řecko (58 %). V přehledu však chybí údaje o francouzských zámořských departmentech Guadeloupe, Martinique, Guyane a Reunion, které by patřily mezi nejchudší regiony stejně jako při srovnání před třemi lety (Tabulka 3).
Studie Eurostatu jasně ukázala, že s rozšířením Evropské unie došlo k významnému zvětšení rozdílu v hospodářské vyspělosti mezi regiony Unie. Z tohoto vyplývá, že bude nutné, aby i v rámci nové finanční perspektivy Evropské unie na léta 2007-2013 figurovala politika soudržnosti na předním místě. Ta by měla přispět, aby se postupně snižovaly ekonomické a sociální rozdíly mezi regiony Unie a zvětšovala se hospodářská, sociální a teritoriální soudržnost.
Tabulka 1: “Nejbohatší” regiony (HDP v % prům. EU)
Pořadí |
Region |
Stát |
HDP |
1. |
Inner London |
Velká Británie |
315 |
2. |
Brusel |
Belgie |
234 |
3. |
Lucembursko |
Lucembursko |
213 |
4. |
Hamburg |
Německo |
188 |
5. |
Ile de France (Paříž) |
Francie |
176 |
6. |
Vídeň |
Rakousko |
174 |
7. |
Berkshire, Oxfordshire |
Velká Británie |
162 |
8. |
Provincie Bolzano |
Itálie |
160 |
9. |
Stockholm |
Švédsko |
158 |
10. |
Horní Bavorsko |
Německo |
158 |
Tabulka 2: “Nejchudší” regiony (HDP v % prům. EU)
Pořadí |
Region |
Stát |
HDP |
1. |
Lubelskie |
Polsko |
32 |
2. |
Podkarpackie |
Maďarsko |
33 |
3. |
Warminsko-Mazurskie |
Polsko |
34 |
4. |
Podlaskie |
Polsko |
35 |
5. |
Swietokrzyskie |
Polsko |
36 |
6. |
Eszak Magyarország |
Maďarsko |
37 |
7. |
Opolskie |
Polsko |
37 |
8. |
Eszag-Alfold |
Maďarsko |
38 |
9. |
Východní Slovensko |
Slovensko |
39 |
10. |
Lotyšsko |
Lotyšsko |
39 |
Tabulka 3: Srovnání ČR a SR (HDP v % průměru EU)
Česká republika |
||
Pořadí |
Region |
HDP |
1. |
Praha |
152,8 |
2. |
Jihozápad |
61,1 |
3. |
Jihovýchod |
59,8 |
4. |
Severovýchod |
56,7 |
5. |
Moravsko-Slezsko |
56,5 |
6. |
Střední Čechy |
55,3 |
7. |
Severozápad |
53,9 |
8. |
Střední Morava |
52,4 |
Slovenská republika |
||
Pořadí |
Region |
HDP |
1. |
Bratislava |
119,7 |
2. |
Západní Slovensko |
46,2 |
3. |
Střední Slovensko |
42,5 |
4. |
Východní Slovensko |
38,7 |