Příloha

Ing. František Huška,
starosta obce Palkovice

Pokud budeme tahat za jeden provaz, jdu do toho!

Zkušenosti jsem měl, i dovednost jednat s lidmi, občané mě znali a když jsem byl požádán, abych starostoval, řekl jsem: Chlapi, pokud budeme tahat za jeden provaz, tak do toho jdu, pokud bychom se hádali, jdu od toho. To jsem řekl před prvními i druhými volbami starosty. Vzali mně za slovo a dneska si ani hned nevzpomenu, kdo je za kterou stranu. Můžeme diskutovat o problému, ale nakonec dospějeme víceméně k jednotnému závěru a souhlasu. Je sice logické, že patnáct lidí má patnáct názorů, nezlobím se, když jsou proti, nikdo nemá patent na rozum, ono se to vytříbí. Palkovice mají 2750 obyvatel a 800 domů. Běžná práce dá pořádně zabrat, shánění peněz pro obec, nedej bože, abychom se tu ještě hádali! To je jak by na mašině chtěl jeden dopředu a druhý dozadu. Vzhledem k vyhovujícím podmínkám a atraktivnosti obce nám přibývá ročně padesát obyvatel a deset nových domů.

Co starosty mrzí

Malé vesnice jsou podstatně méně dotovány na osobu, než velká města. Rozdíl je takřka desetinásobný v neprospěch malých obcí. Poukazovali jsme na to prostřednictvím Svazu měst a obcí, ale bylo nám řečeno, že Praha je dotována více vzhledem k náročné infrastruktuře včetně metra, na níž město přispívá. Říkám, že je to pozůstatek pragocentrismu. Chápu, že Praha je centrum, ale na druhé straně má velké příjmy. V roce 1997 jsme byli vytopeni jak krysy, ale nedostali jsme nic, protože na ministerstvu věděli o povodni pendrek. Teprve když to vyplavilo také je, začínají dělat opatření. Druhý příklad je s plynofikacemi - tady se musí někdy koncem září zatopit a končí se v květnu. Když jsme žádali o příspěvek na plynofikaci, divili se, že máme tak dlouhé topné období. Řekl jsem jim, přijeďte do Beskyd! Jsem rád, že jsme ve Svazu měst a obcí. Jako organizovaná síla může vznést požadavky malých vesnic, na což je pak brán zřetel.

Internetizace

Ředitel je fanda do počítačů, v nové škole byly od počátku dvě počítačové třídy napojené na internet. My jsme pak zajistili internet v knihovnách v Palkovicích a na Myslíku. Následovala iniciativa mladých, kteří nejdříve vytvořili svou vlastní internetovou síť, pak nabídli pomoci se sítí pro celou obec. Původně jsme počítali, že internet bude pro občany zdarma. Jenže, když je něco zadarmo, lidé si toho neváží. Poplatek bude proto asi tři sta korun, poslouží na údržbu a rozvoj sítě. Líbí se mi, že lidé si mohou na internetu přečíst sdělení obecního úřadu a ihned starostovi říci názor nebo bezprostředně posílat připomínky. Úřad je samozřejmě přístupný veřejnosti, jenže o řadě problémů nebo nápadů neví a tak to částečné vakuum internet vyplní.

Plynofikace

Plynofikace se nám podařila především proto, že jsme dobře prodali akcie vodovodů a energetiky. Místní část Myslík jsme zafinancovali šesti miliony - čistě z našich prostředků, na to jsme nedostali ani vindru. Dotaci jsme získali později, když jsme pokračovali v Palkovicích a v Podhůří. Tři miliony činila dotace, tři miliony půjčka a z našich prostředků jsme financovali polovinu z celkových nákladů, tedy šest milionů korun. Moravskoslezské obce nejsou shluky domů jako v Čechách, ale domy se stavěly vesměs u vlastních polí. Obec je čtrnáct kilometrů dlouhá a potrubí v zemi přinejmenším dvojnásobné, proto byla plynofikace tak drahá. Podmínkou dotace nebyla jen náprava zhoršeného ovzduší v údolí obce, ale návaznost na rekreační oblast Olešná. Nejdříve přispěla politika přímotopů, leč později to občané pociťovali jako podvod, což ovlivnilo i menší počet přípojek na plyn. Občané se nemýlili - situace enormního průběžného zdražování se opět opakuje. Vznikl paradox – většina má plyn a zároveň haldy palivového dříví kolem domů. Poptávka po dřevě se zvýšila, ale dovezené dřevo vesměs v metrových kusech se musí dále rozřezat, naštípat. Zejména důchodci se opět vracejí k uhlí, protože přípravu dřeva k topení nezvládnou. Naštěstí se příliš nekupují levné uhelné kaly, které jsou z alternativ paliv nejšpinavější.

Slučování obcí přináší výhody nejmenším

Byl jsem původně nadšen, že dříve samostatná obec Myslík byla k Palkovicím připojena. Dnes po těch investicích je to pro Palkovice břemeno. Kdybychom šest milionů, co jsme dali na Myslík, investovali návazně na současnou koncentrovanou výstavbu v Palkovicích, vytvořili bychom předpoklady pro větší zástavbu, než je celý Myslík. Jsou to citlivé věci. Malé obce, které jsou navíc ještě prostorově roztažené, jsou tak ekonomicky náročné, že si nemohou dovolit nic, pokud jsou samostatné. Někdy ani nemají na noční osvětlení. Čím menší obec, tím menší příspěvek na občana. Proto se i na Západě sdružují obce do mikroregionů. My jsme také součástí mikroreginu Povodí Ondřejnice, ale možnosti nejsou ještě dostatečně využity. Scházíme se, navzájem se informujeme, jsou živé debaty, společných projektů však mnoho není. Nyní jsme se přesto domluvili, že společně postavíme rozhlednu na Kubánkově v Palkovských hůrkách. Začali s tím z Frýčovic a z Hukvald, kde mají aktivní turisty. 

Kanalizace

Když měla ještě celulózka v Paskově peníze, rozšířila se v roce 1989 čistička ve Sviadnově a natáhl se hlavní sběrač až na začátek Palkovic. Po nástupu do funkce jsem dostal do vínku přestavbu staré školy, ale prosadil jsem výstavbu nové. Na podnět České inspekce životního prostředí jsme vyhlásili výběrové řízení na projekt a dodavatele stavby kanalizace, získali jsme půjčku a dotaci ze Státního fondu životního prostředí. Termín jsme stihli a po zbourání staré školy jsme se vrátili k úpravám. Po dokončení stoky B v roce 2002 jsme ihned pokračovali s projekcí tras A a C a výstavbou těchto úseků za sedmnáct milionů korun. Už v roce 2004 byly tyto úseky zprovozněny. Projevuje se to na zlepšení kvality vody v přehradě Olešná. Kanalizace je naše, ale provozují je Severomoravské vodovody a kanalizace, protože čistička je jejich. Domnívám se, že pro obec, obecní úřad, je výhodnější spolupráce se specializovanými organizacemi, než aby činnosti vykonával přímo obecní úřad prostřednictvím svých odborných pracovníků. V rámci konkurence příslušných firem by tyto služby mohly být levné. Aby měla přehrada dobrou vodu, vytvořili jsme mikroregion obcí Palkovice, Metylovice a Frýdek-Místek. Dostali jsme dotaci od úřadu Moravskoslezského kraje na projekt odkanalizování odpadních vod. Původně jsme počítali s délkou osm kilometrů, ale nyní máme vyprojektovanou kanalizaci dlouhou 13,8 kilometrů, kromě toho, co už bylo dokončeno. Na to se napojí i Metylovice. Ještě jsme počítali s obcí Lysůvky, ale ta se již napojila na průmyslovou zónu v Chlebovicích. Pokud dostaneme dotace, tak si myslím, že během dvou let bude Olešná naprosto čistá.

Aktivity volného času a cestovní ruch

Přestože jsme hodně investovali, podporujeme rozvoj kultury a sportu. Máme šikovného chlapce, zajímá se o filmy a též proto jsme rekonstruovali kino, jako jediné v širokém okolí mnoha vesnic. Mohou v něm být i koncerty nebo divadelní představení. Obnovili jsme národopisný soubor, podporujeme také malý dechový soubor. Máme krásnou tělocvičnu, ale ta byla tak časově vytížena, že řešením musela být výstavba druhé sportovní haly. Většina ze čtrnácti sportovních oddílů dosahuje pěkných výsledků. Vyrostly tu už například tři generace gymnastek s úspěšnými umístěními v celostátních soutěžích. Máme také dvě sjezdovky.

Není tu žádný průmysl, žádná fabrika. Myslím, že v prvé řadě je třeba vsadit na čisté prostředí pro rekreaci a turistický ruch cenově dostupný pro každého. Součástí budou i různé poznávací atraktivity. Bývalou budovu obecního úřadu na Myslíku chceme prodat výrobcům cimbálů a houslí, kterým již současná dílna nedostačuje. Získané peníze bychom v obci nechali, přestavěli a dostavěli bychom za ně bývalou myslíkovskou obecní školu, v níž by byla modernější knihovna a prostory pro hasiče a některé sporty. Obec získala dalších osmdesát hektarů lesa i s hájenkou vhodnou pro ubytování. Velké rekreační středisko je na Hůrkách, s dobrým vybavením, nyní je kapacita volná pro rekreanty. Je tady také ubytování na gruntě, agroturistika se selskou domácí stravou na místě vypěstovanou, s výcvikem a vyjížďkami na koních… Pronajmout by bylo možné i některé neobydlené byty. Pomocí internetu je to možné zorganizovat, vytvořili jsme také komisi cestovního ruchu. Máme příležitosti a možnosti ukázat, že jsme šikovní.

“Podnikání” obce

Máme kolem devadesáti milionů korun obecního majetku. Kapitál je třeba otáčet, aby přinášel zisk, ale obec musí uplatňovat jiná kritéria, například rozvoj služeb pro občany. Naším přímým úkolem není podnikání, ale vytváření podmínek podnikatelům. Koupili jsme například objekt bývalé Jednoty, kde se nyní vyrábějí nezbytné doplňky pro hasiče a postupně tam začínají provádět přestavby hasičských aut. Do jednoho našeho objektu jsme vpustili podnikatele, který tam montuje elektrické rozvaděče. Pro počátek jsme mu dali nižší startovací nájem. V našich místnostech jsou ordinace lékařů, lékárna, poštovní úřad, prodejna zahradnických výrobků. Abychom předstihli jiného zájemce, u něhož nebyla jistota, že bude dělat něco pro obec, koupili jsme ještě jeden objekt Jednoty. Chceme v něm nabízet další služby pro občany.

Jak snížit nezaměstnanost

Starosta vedlejší obce nabídl volné pozemky, chovají se na nich masná plemena skotu. Mléko a maso v “alpské” kvalitě končí na stolech německých hospodyněk. V Rakousku jsem viděl krásnou moderní moštárnu a u nás jablka hnijí pod stromy. Dříve byly v každé domácnosti křížaly, sušené švestky, hrušky… Dnes obchody nabízejí suché švestky z Turecka! Odborníci vypočítali, že půda našich polí je přímo ideální pro ostružiníkové plantáže s velkými plody ve špičkové kvalitě. V Praze jsem viděl skopové maso v ceně kolem dvou set za kilo, tady si chovatel pochvaluje, když dostane třicet korun. Ovce mají sice menší výtěžnost z hektaru než skot, ale nezatěžují tolik půdu svahů. Jde jen o to uplatnit odborné znalosti s ohledem na ekonomické aspekty. Třeba palkovické zemědělské družstvo si spočítalo, že se vyplatí najmout pole v sousední obci, aby zvýšilo zisk, když už místní pole nestačí a obdělávání příliš strmých svahů by se nevyplatilo.

Máme nezaměstnanost sice pod průměrem okresu ve výši třinácti procent, chodí sem lidé se zájmem o práci. Cítím to jako neštěstí. Dovedu pochopit mladé lidi, kteří nepracují, ti si na to zvyknou. Byl jsem též v situaci, kdy mi bylo řečeno, abych se živil sám. V pětapadesáti letech být nezaměstnaným, když jsme byli zvyklí celý život pracovat jako zaměstnanci, má psychicky tvrdý dopad. Nevěděl jsem, co dělat a nedovedl jsem si představit být nezaměstnaným. Když nyní vnímám nepřeberné možnosti, i výše uvedené příklady, tak si myslím, že ten, kdo chce a vyvine úsilí ke změně své situace, neštěstí překoná.

Další informace [nápis]
Číslo 7/2005
Časopis Veřejná správa č. 7/2005
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail