Příloha |
Z městského zpravodaje je na první pohled patrné velké množství informací o různých organizacích, které obohacují kulturní, sportovní i ekologický rozvoj města. Přispívá město k rozvoji občanské společnosti?
Nejen město přispívá. Už několik let Plzeňský Prazdroj vyhlašuje soutěž Občanská volba, v níž mohou podat projekty zájemci o finanční dotace. Rada reprezentantů vybere několik nejlepších, o nichž proběhne veřejné hlasování. V minulém roce byly rozděleny dva miliony korun, které poskytuje zmíněný pivovar, působící též v našem regionu. Po vyhodnocení hlasování se vyberou projekty a na slavnostním setkání obdrží ocenění šeky na finanční dotaci. Platí zásada spolufinancování projektu příslušnou organizací a dotace nejsou určeny ani na provoz, ani na mzdy, ale na konkrétní akce vesměs nemovité podoby. V minulých ročnících se již například podpořilo vybudování dětského lyžařského vleku, naučné stezky, dopravního hřiště, vybavení zahrady v mateřské školce nebo rekonstrukce tělocvičny v obci Dobrá. Finanční podporu dostal také folklorní festival, divadélko Čtyřlístek a další projekty, jejichž výsledky jsou vidět na tváři města. Občané projevili v hlasování zájem o zřízení školicího střediska pro nakládání s odpady, které působí při Frýdecké skládce. Předností této akce je její veřejné projednávání, o projektech rozhodují otevřeně občané a rovněž probíhá veřejná kontrola použité dotace.
Městské dotace třeba na sport jdou přes sportovní fond a Centrum sportu. Centrum sportu podporuje hokej, kopanou, házenou, volejbal, košíkovou a atletiku, naše nejúspěšnější mládežnické týmy. Jsou dotovány větším objemem finančních prostředků než ostatní sporty, které jsou méně úspěšné. Dále máme kulturní fond, zdravotní fond, fond životního prostředí, fond regenerace a propagace. Rozděluje je zastupitelstvo různým organizacím, počínaje spolky a konče třeba Společenstvím Romů na Moravě, které se velmi dobře prezentuje, má své aktivisty i v některých komisích města. Jejich zástupce se snažíme vtáhnout do spoluúčasti jak při řešení jejich potřeb, tak do dění ve městě. Důsledkem je, že s takzvanou “rómskou otázkou” problémy téměř nemáme, na rozdíl od mnoha českých měst.
Jaké vnější faktory ovlivňují život města?
Jsme členy Svazu měst a obcí, Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a působíme v několika mikroregionech. Nejdůležitější je pro nás účast v Euroregionu Beskydy. Je jediným regionem tří postkomunistických států, jsou v něm všechny okresy, na jejichž území jsou Beskydy u nás, v Polsku a na Slovensku. Hlavním motivem ke vzniku Euroregionu byla podpora turistiky a cestovního ruchu, protože všechny tři státy tyto aktivity volného času podporují a společně je prezentují, mají například na veletrzích společné stánky. Konkrétní projekty jsou pak více úspěšné při získávání grantů na komunikace, stezky pro pěší, cykloturistiku. Získané finanční prostředky byly použity také na podporu společných akcí - sportovních soutěží, kulturních vystoupení, přehlídky škol, na výměnné akce. Dostali jsme prostředky na výrobu propagačních materiálů. Turistu dnes zajímá, kam se po cyklostezce dostane nejen na straně českých Beskyd, ale také, kudy může pokračovat v Polsku nebo na Slovensku.
V řadě rozhodnutí města je nezbytná spolupráce s krajským úřadem, například v záležitostech organizací, jejichž zřizovatelem je kraj. Je spolupráce dobrá nebo se objevují různé přístupy?
Spolupráce s krajským úřadem je naprosto normální, bez jakýchkoli závažných problémů, protože je shoda zájmů odstraňovat možné třecí plochy. Pokud by tak tomu nebylo, situace by mohla být velmi složitá, způsobila by vážné problémy v dotčených organizacích. Kompetence jsou rozděleny, průběžně se usazují, možné změny budou primárně závislé na rozhodnutích Evropské unie. Kraj dohlíží na některé naše činnosti, běží to bez zádrhelů, vztahy nejsou dramatické.
Když jsme se stali “trojkou”, máme ve své působnosti dalších 36 obcí. Agenda se velmi rozrostla a z původních 260 zaměstnanců ke konci roku 2002 se tento počet zvýšil na 423 od počátku roku 2003. Vývoj počtu zaměstnanců neskutečným způsobem kolísá, například 66 našich zaměstnanců převzal úřad práce na vyplácení státní sociální podpory. Optimalizace počtu pracovních míst je problematická, i když na druhé straně jsme se nyní dostali jejich počtem na únosnou míru dostačující k plnění zákonných i iniciativních povinností a úkolů města a obcí. Snažili jsme se postupovat způsobem, aby občané změnu ani nepoznali, respektive, aby včas věděli, co se pro vyřizování jejich potřeb změnilo. Dá se říci, že z původního počtu asi jednoho tisíce zaměstnanců bývalého okresního úřadu, kteří měli požadované odborné znalosti a praxi, většina našla uplatnění buď na krajském úřadě, nebo v obcích s rozšířenou působností, nebo s pověřeným obecním úřadem. Na rozdíl od původních obav ani v uplatnění státních úředníků neměla reforma veřejné správy dramatické dopady.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 7/2005.
Arnošt Tabach