Názor

Ing. Josef Šalda,
předseda energetické komise Svazu měst a obcí České republiky

Kolik zaplatí města a obce za energie?

Členové Energetické komise Svazu měst a obcí se zamýšleli nad tím, kolik města a obce zaplatí za různé druhy energií, které potřebují pro provoz svých zařízení. Kromě vlastních úřadů jsou totiž města a obce také zřizovateli celé řady kulturních a sportovních zařízení. Zajišťují a hradí provoz škol, knihoven a v neposlední řadě i veřejného osvětlení. Porovnávání jednotlivých měst a obcí se ukázalo jako velmi obtížné, neboť se liší rozsahem zřizovaných institucí. Snažili jsme se proto stanovit měrné ukazatele spotřeby energií, respektive finančních nákladů na ně, v městech a v obcích. Buď to může být podíl na provozním rozpočtu města oproštěného od investic a různých dotací, například na mzdách pro školství, nebo to může být podíl na jednoho obyvatele města, což je pravděpodobně výstižnější. Při porovnání nákladů na energie v několika menších městech jsme zjistili, že se od sebe příliš neliší, což je ilustrováno na příkladu jednoho zhruba deseti tisícového města (Tabulka).

Náklady na energie v daném městě činí zhruba 776 korun na obyvatele. Město, které je zřizovatelem několika kulturních zařízení, jsem uvedl záměrně, i když si uvědomuji, že řada měst tato zařízení neprovozuje, přispívá však do oblasti kultury jiným způsobem. Náklady na energie pro kulturní zařízení z celkových nákladů nejsou rozhodující, dominantní roli hraje spotřeba energie na školství, zanedbatelné nejsou ani náklady na veřejné osvětlení. V ostatních prověřovaných městech byly výsledky obdobné, dokonce i v obcích majících přibližně tisíc obyvatel byly po přepočtu na jednoho obyvatele náklady na energie srovnatelné se sledovanými městy. Vezmeme-li náklady výše uvedeného města za průměrné, činí náklady na spotřebu energií měst a obcí zhruba osm miliard. Podíl nákladu za energie uvedeného referenčního města na jeho provozním rozpočtu činí zhruba deset procent. Tento údaj je srovnatelný s městy obdobné velikosti. Z výše uvedeného vyplývá, že vedení měst a obcí by mělo spotřebě energií věnovat náležitou pozornost, neboť energie lacinější nebude, spíše lze očekávat její další cenový růst.

Spočítejte si, kolik byste ušetřili, kdyby se vám podařilo snížit spotřebu energie o deset procent. Největší podíl nákladů na energie je v oblasti školství. Školy dnes mají tzv. právní subjektivitu a praxe je taková, že rozbor hospodaření s finančním příspěvkem na provoz škol nikdo ve městě neprovádí, a to přesto, že právě v hospodaření s energiemi jsou největší rezervy. Nad touto skutečností by se měly samosprávy měst a obcí spolu s řediteli škol zamyslet. To platí i pro kraje, neboť i ty jsou zřizovateli středních a odborných škol a ze svého rozpočtu hradí jejich provozní náklady. Náklady na energie pro školy tvoří téměř polovinu nákladů za energie vynakládané městy a obcemi, i když převažují náklady na vytápění, zanedbatelnou položkou nejsou ani náklady na spotřebu elektřiny, největší podíl spotřeby je na osvětlení. Před lety jsem nechal sledovat měsíční spotřebu elektřiny v jedné škole našeho města, kde, zvláště v zimních měsících, bylo třeba svítit ve třídách často celý den. V řadě škol převažuje žárovkové osvětlení, které nevyhovuje předepsaným normám, spotřebuje mnoho elektřiny a vyžaduje častou výměnu žárovek. Jak ředitelé škol, tak jejich zřizovatelé vidí poměrně vysoké investiční náklady na přeměnu osvětlení školních tříd a neuvědomují si, že tyto náklady se v důsledku výrazně nižší spotřeby elektřiny během několika let vrátí. Je však třeba se poradit se skutečnými odborníky a navrhnout osvětlení na úrovni 21. století včetně prvků umožňujících plynulou regulaci osvětlení školních tříd, případně i dalších prostor.

Samostatnou kapitolou je veřejné osvětlení. Podíl nákladů na jeho zajištění činí více než patnáct procent z celkových energetických nákladů měst a obcí. Zkušenost ukazuje, že není důležité, jak intenzivní a husté veřejné osvětlení je, ale jaká svítidla jsou provozována. Výše uvedené město uskutečnilo v uplynulých letech výměnu podstatné části svítidel veřejného osvětlení. Ačkoliv počet funkčních svítidel vzrostl, náklady se snížily zhruba o jednu třetinu. Před deseti lety představovaly roční náklady na veřejné osvětlení zhruba dva miliony korun, nyní představují necelých 1,3 milionů korun. Město pochopitelně řešilo i nevyhovující stav osvětlovacích stožárů a kabelových rozvodů. Při této příležitosti byly provedeny i výpočty rozmístění jednotlivých svítidel. Snižování spotřeby energií obecně (nejen v rozpočtech měst a obcí) má také další cíl, kterého bychom si měli být vědomi. Většina energie je vyráběna z neobnovitelných zdrojů a jejich zásoby nejsou konečné. Nemluvě o tom, že jak výroba, tak i spotřeba energií má negativní vliv na životní prostředí.

Účel použití Náklady
v tis. Kč
Podíl na celkových
nákladech

Úřad města

1 225

15,3 %

Veřejné osvětlení

1 280

16,0 %

Mateřské školy

1 234

15,4 %

Základní školy

2 567

32,0 %

Základ.umělecká škola

187

2,3 %

Dům dětí a mládeže

141

1,8 %

Kulturní dům

501

6,3 %

Městská knihovna

90

1,1 %

Městské muzeum

280

3,5 %

Technické služby

484

6,1 %

Celkem

7 989

100,0 %

Další informace [nápis]
Číslo 7/2005
Časopis Veřejná správa č. 7/2005
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail