Týdeník Veřejná správa


Příloha

Ing. Hana Pacáková,
odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví
Krajský úřad Jihočeského kraje

Největší dopad mají exhalace, které přináší doprava
Ovzduší, voda, půda

Vyšlo v čísle 49/2005

Kvalita ovzduší v kraji je nejvíce ovlivňována velkými (především v ukazatelích SO² a NOx) a malými zdroji znečišťování (především v ukazatelích tuhé znečišťující látky – TZL, SO², CO a těkavé organické látky – VOC) a ve velkých sídelních aglomeracích provozem mobilních zdrojů (zejména v ukazatelích NOx, CO, troposférického ozonu a VOC). Celkové emise Nox se v Jihočeském kraji pohybují nad úrovní emisního stropu a na jeho úrovni jsou i doporučené hodnoty krajského emisního stropu pro emise NH³ (údaje z roku 2003). Emise z mobilních zdrojů ve srovnání s rokem 2002 vzrostly s výjimkou emisí SO². Podíl dopravy na celkových emisích CO kraje činí 66,6 procenta a u NOx stoupl na 73,9 procenta. V kraji je celkem 28 monitorovacích stanic měřících kvalitu ovzduší, z toho jedenáct stanic provozuje ČHMÚ, deset stanic hygienická služba a zdravotní ústav, pět stanic EKOTOXA a dvě stanice ORGREZ. Podle výsledků imisních měření jsou místy se zvýšeným znečištěním ovzduší zejména České Budějovice, aglomerace Tábor–Sezimovo Ústí–Planá nad Lužnicí a Český Krumlov–Větřní. K překračování cílových imisních limitů a dlouhodobých imisních cílů pro troposférický ozon docházelo na většině území kraje i celé ČR. Ke snížení emisí VOC přispěla v roce 2003 významně realizace dopalování v provozovně společnosti AL INVEST v Táboře. Do zálohy byla převedena plynová kotelna JETE. Pokračující plynofikace a rozvoj spalování biomasy ovlivnily emise základních škodlivin a skleníkových plynů zejména ze spalovacích zdrojů. Ke snížení emisí NH³ přispělo zavádění zásad správné zemědělské praxe u zemědělských podniků.

V roce 2003 spadlo na území kraje v průměru 508 mm srážek, tj. 74 procent dlouhodobého normálu (za období 1961–1990), což je silně podnormální množství. Rok 2003 byl odtokově celkově podprůměrný. V důsledku nízkých srážek a vysokých teplot na jaře a v létě došlo k výraznému poklesu zásob podzemních vod.

V Jihočeském kraji je vodovod pro veřejnou potřebu vybudován ve 494 obcích, tj. v 79,1 procenta obcí kraje. Nejvýznamnějšími dodavateli v kraji jsou Vodovody a kanalizace Jižní Čechy, a. s., a 1. JVS a. s. V roce 2003 bylo v Jihočeském kraji vyrobeno celkem 40,0 mil. m³ pitné vody. Na veřejné vodovody bylo připojeno 556,6 tis. obyvatel, tj. zhruba 89,1 procenta z celkového počtu obyvatel. Ztráty ve vodovodních sítích byly 23,8 procenta. V Jihočeském kraji se nacházejí tři chráněné oblasti přirozené akumulace vod: Šumava, Třeboňská pánev a Novohradské hory. Množství odpadních vod i produkovaného znečištění za rok 2003 významně klesá ve srovnání s rokem 2002. Nejvýznamnější provozovatelé kanalizací v kraji jsou Vodovody a kanalizace Jižní Čechy, a. s., a 1. JVS a. s. Na veřejnou kanalizaci zakončenou čistírnou odpadních vod bylo připojeno 418,4 tisíc obyvatel, tj. zhruba 66,9 procenta z celkového počtu obyvatel. Celková výměra zemědělské půdy v kraji je 495 377 ha. Z toho 320 703 ha tvoří orná půda, což je 64,7 procenta celkové výměry zemědělské půdy a 31,9 procenta celkové plochy kraje. Trvalé travní porosty pokrývají 160 154 ha, což je 32,3 procenta celkové výměry zemědělské půdy a 15,9 procenta celkové plochy kraje. Přetrvává nepříznivý poměr mezi ornou půdou a trvalými travními porosty. Podíl trvalých travních porostů tvoří asi jednu třetinu zemědělské půdy, zatímco orné půdy dvě třetiny, tedy dvojnásobek. Nejvyšší podíl zatravnění vykazují okresy Český Krumlov a Prachatice, nejnižší okresy Písek a Tábor.

Příroda

Rozlehlé území Jihočeského kraje zahrnuje v zásadě tři základní, navzájem se lišící krajinné typy: oblast jihočeských pánví s rybníky a významnými mokřadními ekosystémy, území pahorkatin a vrchovin a horské oblasti Šumavy a Novohradských hor a jejich vyššího podhůří s vysokou lesnatostí a relativně hojným zastoupením přirozených a přírodě blízkých lesních ekosystémů, cenným lučním bezlesím a unikátními rašeliništními komplexy. Vzhledem k velkým rozdílům v zachovalosti a stupni ekologické stability krajiny je nutné velmi diferencovaně přistupovat k jejímu obhospodařování a ochraně. Na území Jihočeského kraje je rozloha lesů 368 365 ha, tj. 36,6 procenta celkové plochy kraje. Proti roku 2002 je to nárůst o 636 ha. K postupnému nárůstu rozlohy lesů dochází zejména zalesňováním nevyužívaných zemědělských půd. Dle údajů Českého statistického úřadu bylo v roce 2003 zpracováno 1 417 029 m³ nahodilých těžeb (z toho 1 148 665 m³ ˛ivelnķ, 2 216 m³ exhalačnķ, 178 433 m³ hmyzové a 87 715 m³ ostatní), nezpracováno zùstalo 19 199 m³ døevní hmoty. Na meziročním nárůstu, který byl proti roku 2002 celých 773 663 m³ nahodilých těžeb, má největší podíl zpracování nahodilých těžeb z minulého roku, ale i zpracování odumírajících stromů poškozených povodněmi v roce 2002, suchem v letních měsících v roce 2003 a zpracování stromů napadených kůrovci. Z vyhodnocení snímků z družice Landstat vyplývá, že komplexní poškození jehličnatých porostů (včetně imisního poškození) proti roku 2002 opět vzrostlo. Nepříznivě lze hodnotit i to, že klesl podíl plochy zcela zdravých porostů. Zatímco v roce 2002 byl podíl těchto porostů osm procent, v roce 2003 byl 4,7 procenta. Komplexní poškození listnatých porostů je nadále vysoké a stav dle družicových snímků v roce 2003 vykazuje proti roku 2002 zvýšení. Podíl zcela zdravých stromů byl v roce 2002 1,9 procenta, zatímco v roce 2003 nebyl vykázán již žádný zcela zdravý porost. Podmínky pro vývoj zdravotního stavu lesa byly v roce 2003 proti letům předcházejícím značně nepříznivé. Nedostatek srážek v jarních a letních měsících a nadnormální teploty v letních měsících zapříčinily dlouhodobé sucho a následné usychání stromů. Tento stav vytvořil též velmi příznivé podmínky pro rozvoj hmyzích škůdců, zejména pak lýkožrouta smrkového a lesklého. To vše mělo za následek nárůst podílu nahodilých těžeb.

Odpady

V roce 2003 nadále přetrvávaly v oblasti nakládání s odpady problémy u obalových odpadů a u odpadů s obsahem freonů. U vyřazených výrobků domácího chlazení došlo oproti roku 2002 k výraznému zlepšení situace vlivem pilotního projektu v rámci Krajské koncepce odpadového hospodářství Jihočeského kraje, zaměřeném na sběr a svoz vyřazených výrobků domácího chlazení z obcí na území Jihočeského kraje za účelem jejich následného ekologického odstranění, tzn. jak regulovaných látek, tak všech dalších složek nebezpečných odpadů v nich obsažených. Stejně jako v minulých letech je skládkování odpadů na území kraje převažující způsob jejich odstraňování; jedním z hlavních důvodů je nízká ekonomická náročnost této formy odstraňování odpadů. V roce 2003 bylo v kraji provozováno celkem třicet šest skládek a dvě odkaliště. Volné skládkové kapacity se nacházejí v okresech Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice a České Budějovice, kde životnost dosahuje více než jedenácti let. Naopak okresy Tábor a Český Krumlov patří mezi území s nedostatečnou kapacitou skládek. Pro ukládání nebezpečných odpadů jsou na území kraje nadále v provozu tři skládky na odstraňování nebezpečných odpadů, tj. skupiny S – NO, a to v okresech Český Krumlov, Strakonice a Tábor. V průběhu roku 2003 došlo ke snížení výskytu tzv. černých skládek odpadů. Problém černých skládek stále přetrvává v příhraničních oblastech okresů Český Krumlov, Prachatice a v okrese Strakonice. Protože současná platná legislativa v oblasti odpadového hospodářství problematiku černých skládek vůbec neřeší, lze nejčastěji postupovat pouze dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Prokazování toho, kdo neoprávněné uložení odpadů způsobil, je velmi problematické, často nevede k žádnému výsledku, a obec je tak nucena platit odstranění odpadů z vlastních prostředků. V roce 2003 byla dokončena rekultivace bývalé skládky komunálních odpadů, která sloužila pro ukládání odpadů pro město České Budějovice a jeho okolí a byla jednou z významných ekologických zátěží Jihočeského kraje. V roce 2003 byly uvedeny do provozu další zařízení. Pro nakládání s komunálními odpady je na území Jihočeského kraje zaveden dobře fungující systém sběrných dvorů, v nichž dochází ke sběru, třídění a shromažďování především velkoobjemového odpadu, plastů, skla a nebezpečných odpadů, zejména baterií, akumulátorů, chladniček, televizorů, zářivek a výbojek, odpadních olejů, zbytků barev a dalších. Systém sběrných dvorů byl v roce 2003 doplněn o další čtyři sběrné dvory. Stále velmi významný je dosahovaný stupeň recyklace stavební sutě a následné využívání recyklovaných stavebních materiálů, na kterém se v roce 2003 podílelo šest nových provozovatelů.

V současné době je na území Jihočeského kraje nadále registrováno 162 starých ekologických zátěží.

Doprava

Vzrůstající mobilita, rostoucí přepravní objemy a výkony v silniční dopravě jsou fenoménem několika posledních let. Doprava se tak stala významným faktorem ovlivňující životní prostředí člověka, a to jak v pozitivním, tak i negativním směru. Negativně působí emise ze spalovacích procesů, hluk, vibrace a kontaminace půdy, horninového prostředí a vody v důsledku úniků znečišťujících látek z dopravních prostředků nebo při haváriích. Působením dopravy se mění vzhled a morfologie krajiny, dopravní sítě představují bariéry pro migrující volně žijící živočichy. Nejzávažnějším problémem však je kontaminace ovzduší emisemi, významná především vlivem na lidské zdraví, zejména ve velkých městech s vysokou hustotou automobilové dopravy. Odhaduje se, že hmotnostní jednotka exhalátů z motorové dopravy je ve městě a ve velkých obytných aglomeracích desetinásobná oproti exhalátům vzniklých z jiných zdrojů (průmysl, topení) a dokonce stonásobná oproti jiným exhalátům v oblastech mimo město. Výfukové plyny motorových vozidel obsahují stovky chemických látek v různých koncentracích s různými účinky na zdraví člověka. V Jihočeském kraji se jedná především o města České Budějovice, Tábor, Jindřichův Hradec. Z porovnání výsledků celostátního sčítání vozidel v letech 1995 a 2000 vyplývá, že došlo k významnému nárůstu intenzity dopravy v některých úsecích až o třicet procent, u nákladní dopravy místy až o padesát procent. Růst intenzity dopravy se rovněž značně zvýšil na hraničních přechodech, a to především na přechodu silnice I/4 Strážný a silnice I/3 v Dolním Dvořišti.

Prioritní problémy v ochraně životního prostředí