Příloha
Kraj z hlediska mezinárodní dopravy zaujímá strategickou polohu na ose sever-jih. Prochází jím důležité mezinárodní silnice, severojižní železniční koridor, evropská cyklistická i pěší stezka, leží v blízkosti dunajského koridoru. V kraji je veřejné letiště s mezinárodním provozem pro malá osobní letadla. Velký potenciál do budoucna nabízí vojenské letiště v Českých Budějovicích. Problémem je vlastní napojení kraje na evropskou síť. Železniční a silniční síť vykazuje, vyjma částí pohraničí, relativně vysokou hustotu, ovšem zhoršující se technický stav. Situaci komplikuje mimořádný nárůst počtu automobilů a automobilové dopravy. Dopravní obslužnost celkově nedosahuje standardů EU. Zemědělství se orientuje na rostlinnou výrobu, kde převažuje pěstování obilovin, olejnin, významné je rovněž pěstování brambor. V živočišné výrobě jde především o chov skotu a prasat. Celkově se zde vytváří zhruba jedenáct procent zemědělské produkce celé republiky. Dlouholetou tradici má v kraji rybníkářství. Celková plocha rybníků, v nichž se chovají ryby, se pohybuje kolem 25 tisíc hektarů a vytváří se v nich více než polovina produkce ryb České republiky, významný je také podíl v chovu vodní drůbeže (kachen a hus).
Vznik ekonomických subjektů
Transformace hospodářství kraje po roce 1989 znamenala vznik značného množství ekonomických subjektů. Tyto subjekty vznikaly jednak rozpadem velkých podniků všech odvětví a jednak byly založeny podniky zcela nové, často v činnostech, které dříve nebyly zajišťovány (především v oblasti obchodu a služeb). Ve statistickém registru ekonomických subjektů bylo koncem roku 2004 registrováno téměř 140 tisíc podniků, organizací a podnikatelů. Relevantní informace o výsledcích činnosti drobných a středních podnikatelů v regionálním členění zatím statistické výkaznictví neposkytuje. Průmyslová výroba je koncentrována především v českobudějovické aglomeraci, výraznější podíl průmyslu je rovněž v okresech Tábor a Strakonice. V České republice však Jihočeský kraj nepatří mezi rozhodující průmyslové oblasti, podíl na tržbách průmyslových podniků ČR v roce 2004 činil 5,1 procenta. Z odvětvového hlediska převažuje zpracovatelský průmysl, v jeho rámci pak výroba potravin a nápojů, výroba dopravních prostředků, výroba strojů a zařízení, textilní a oděvní výroba. Stavební podniky v kraji zajišťují především práce na nové výstavbě, modernizaci a rekonstrukci v rámci Jihočeského kraje (na stavební produkci v ČR se podílely 4,4 %).
Zaměstnanost ve specifických odvětvích
Podle odvětvového zaměření téměř třetina z celkového počtu zaměstnaných pracuje v průmyslu, především pak ve zpracovatelském průmyslu. Ve stavebnictví pracuje desetina z celkového počtu zaměstnaných v kraji, což je o jeden procentní bod více než celorepublikový průměr. Také v zemědělství je v kraji podíl zaměstnanců vyšší než průměr celé republiky. Větší plochy lesní půdy a poměrně významné rybníkářství s chovem ryb se promítá do zhruba dvojnásobně vyššího zastoupení lesnictví a rybolovu, které tak spolu se zemědělstvím dosahují zhruba osmi procent z celkové zaměstnanosti. Ve struktuře zaměstnanosti podle odvětví má kraj vyšší zastoupení ještě v činnostech spojených s pohostinstvím a ubytováním. Naproti tomu celorepublikového průměru nedosahuje zejména v oblasti tržních služeb, ale ani ve školství a zdravotnictví. V dlouhodobějším pohledu se snižuje podíl zaměstnaných v zemědělství a průmyslu a naproti tomu roste v terciární sféře.
Z hlediska velikostní struktury podniků dle počtu zaměstnávaných pracovníků se kraj opět liší od republikového průměru, neboť na jeho území je pouze jedna společnost, která zaměstnává více než dva a půl tisíce zaměstnanců. Oproti tomu tzv. malých podniků je téměř patnáct tisíc a pouze dvacet společností má okolo tisícovky pracovníků. Vzhledem k vývoji hospodářství a snižující se tvorbě nových pracovních míst rostl v posledních letech počet nezaměstnaných osob, hlásících se na úřadech práce. Na jedno volné pracovní místo připadalo 7,9 uchazeče o zaměstnání. Z okresů Jihočeského kraje vykazovaly nejnižší registrovanou míru nezaměstnanosti okresy České Budějovice (4,73 procenta) a Tábor (5,67 procenta), naopak nejvyšší nezaměstnanost hlásí okres Český Krumlov (10,39 procenta). Nezaměstnanost tedy nepatří k základním problémům kraje. Na druhé straně je však nutno konstatovat, že průměry za jednotlivé okresy skrývají oblasti s poměrně vysokou mírou nezaměstnanosti, které jsou špatně dopravně dostupné.
Nové podnikatelské možnosti
Prostředí Jihočeského kraje s vysokou lesnatostí, vodními plochami a velkým počtem kulturních památek (téměř šest tisíc objektů) je využíváno k turistice a rekreaci. V letním období se jedná zejména o oblast Lipna, Orlíku, jihočeských rybníků, ale také Šumavy, v zimě pak o šumavská lyžařská střediska Churáňov, Zadov a nově i Kramolín na břehu Lipenského jezera. V roce 2004 bylo v kraji k dispozici devadesát šest tisíc lůžek (z toho téměř třetina je sezónních) a kolem dvaceti tisíc míst na volné ploše (k táboření). Ve struktuře ubytovacích zařízení převládají hotely, penziony a kempy. Ke specifikům kraje patří rovněž existence více než dvaceti pěti tisíc zařízení pro individuální rekreaci (chaty, rekreační chalupy). V roce 2002 se ve statisticky sledovaných hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo 732 tisíc návštěvníků, z toho 228 tisíc osob ze zahraničí, převážně ze SRN, Nizozemí a Rakouska. Průměrná doba pobytu jednoho zahraničního návštěvníka dosahovala čtyř dnů. Dále řada zahraničních turistů přijíždí na jednodenní návštěvy, které není zatím možno statisticky sledovat. Navštěvují především centra blízká hranici (Český Krumlov, České Budějovice). Kraj se tak stává významnou rekreační a turistickou oblastí. Cestovní ruch je bezesporu novým podnikatelským odvětvím s největším nárůstem podílu na podnikatelských aktivitách v kraji.