Týdeník Veřejná správa


Příloha

Mgr. Milan Kynický,
odbor regionálního rozvoje a evropské integrace
Krajský úřad Jihočeského kraje

Příhraniční charakter regionu se stal předností

Vyšlo v čísle 49/2005

Přestože Jihočeský kraj patří k nejméně průmyslovým oblastem v České republice, důležité zastoupení v něm má tradičně výroba potravin, nápojů, komponentů dopravních prostředků, strojních zařízení a textilu. Průmyslová výroba se koncentruje především v českobudějovické aglomeraci a ve městech Tábor a Strakonice. Důležitou roli při rozvoji podnikání sehrává vstup zahraničního kapitálu. Příhraniční charakter regionu se v posledních letech stal jeho významnou předností, neboť přináší možnost spolupráce se sousedními regiony EU. Hrubý domácí produkt Jihočeského kraje činil v roce 2002 téměř 132 mld. korun, což znamená asi 5,5 procenta celkového HDP České republiky. Ekonomická produktivita ve srovnání k průměru EU činí asi 64 procent. Nezaměstnanost činila v červnu roku 2005 5,8 procenta a trvale se udržuje na jedné z nejnižších úrovní mezi regiony ČR. Mezi priority Jihočeského kraje patří i rozvoj malého a středního podnikání, které zvláště v oblasti cestovního ruchu ideálně vyhovuje přírodně kulturnímu charakteru kraje. Zejména v příhraničních oblastech regionu by vznik nových pracovních příležitostí, které s tímto druhem ekonomických aktivit souvisejí, měl trvale bránit vysídlování.

Program rozvoje kraje

Rozvoj Jihočeského kraje směřuje k dosažení úrovně vyspělých regionů členských států EU. Základním dokumentem pro naplnění tohoto cíle je Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje (dále jen Program), který schválilo zastupitelstvo kraje v roce 2001. Program stanoví strategii rozvoje regionu do roku 2006 pro prioritní problémové okruhy:

● infrastruktura ● cestovní ruch, kultura a vnější vztahy ● podpora a rozvoj podnikání ● zemědělství, lesnictví a rybářství ● sociální oblast a zdravotnictví ● životní prostředí ● vzdělávání, věda a sport.

Na Program každoročně navazuje tzv. Akční plán Programu, který představuje podrobný plán řešení některých definovaných opatření až na úroveň konkrétních projektů a podpůrných programů. Nyní jsou podnikány první kroky v tvorbě nového Programu, který by měl výhledově platit v období 2007–2013. Tento Program již bude zohledňovat nové podmínky a možnosti plynoucí z členství ČR v EU a také skutečnost, že krajská samospráva již mnohem lépe než před pěti lety zná potřeby a slabá místa regionu. Díky plně rozvinutému aparátu krajského úřadu je schopna na nové podněty efektivně reagovat. Koordinační funkci při tvorbě a realizaci Programu bude plnit odbor regionálního rozvoje a evropské integrace (OREI). Se všemi projekty a jednotlivými výstupy je možné se seznámit na:

www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=643&par[lang]=CS)

Hlavní projekty Programu

Infrastruktura

Jihočeský kraj má strategickou polohu na dopravní ose sever-jih. Procházejí jím důležité mezinárodní silnice, severojižní železniční koridor, evropské cyklistické i pěší stezky. Mezinárodní licenci má letiště v Hosíně, jsou připraveny plány na civilní využití vojenského letiště v Plané u Českých Budějovic (Jihočeský kraj spolu se Statutárním městem České Budějovice podniká kroky nutné k převzetí a následnému civilnímu resp. smíšenému provozu letiště). Jedním z nejdůležitějších strategických zájmů kraje je vybudování dálnice D3 Praha–Dolní Třebonín (přes České Budějovice) a rychlostní komunikace R3 navazující ve směru Dolní Dvořiště (Linec). Budování této komunikace obsahově spadá do projektu Eurokoridor sever–jih, jehož globálním cílem je vybudování či obnovení severojižní dopravní osy. Jedná se o společný projekt regionů jižních Čech, Horního Rakouska, Štýrska, Prahy, Středočeského a Ústeckého kraje a Saska.

Konkrétní cíle jsou:

Dalšími významnými infrastrukturními projekty jsou Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury na území Jihočeského kraje (byl zpracován komplexní generel dopravy na období do roku 2020) a dále projekt Optimalizace dopravní obslužnosti území Jihočeského kraje, kde hlavním výstupem z projektu je softwarový nástroj, který na základě vstupních kritérií modeluje systém dopravní obslužnosti v regionu.

Cestovní ruch, kultura

Rozvoj cestovního ruchu, který je vázán na mimořádné přírodní a kulturní bohatství regionu, je pro Jihočeský kraj jedním ze základních cílů a představuje důležitý potenciál pro další rozvoj regionu. Tato oblast je výrazně podporována i v rámci Akčního plánu, přičemž důraz je kladen zejména na grantová schémata podporující turistickou infrastrukturu, případně na marketingové nástroje cestovního ruchu.

Podpora a rozvoj podnikání

Podpora podnikání v rámci Programu dosud probíhá ve třech základních rovinách a je přímo koordinována odborem regionálního rozvoje a evropské integrace:

Odbor regionálního rozvoje a evropské integrace (OREI) zajišťuje účast kraje na nejrůznějších prezentačních akcích v České republice (například veletrh URBIS) i v zahraničí (veletrhy MIPIM v Cannes, EXPO REAL Mnichov a další), které se vztahují k tématice investic a podnikání. Ve spolupráci s dalšími odbory krajského úřadu odbor připravuje zpracování obecné koncepce marketingu pro Jihočeský kraj.

Zemědělství, lesnictví a rybářství

V rámci Programu je realizován projekt Trh s biomasou, jehož cílem je navrhnout a podpořit možnosti využití alternativního a ekologicky šetrného zdroje energie v blízké budoucnosti.

Sociální oblast a zdravotnictví

Jedná se o poměrně samostatnou problematiku spadající pod příslušný odbor a vedení Jihočeského kraje. Nejdiskutovanějším tématem je vznik nemocničního holdingu na území kraje, avšak i zde jsou definovány některé další aktivity financované prostřednictvím Programu. Jihočeský kraj se například prostřednictvím projektu Optimalizace zdravotnických zařízení snaží detailně zmapovat současné kapacity a plošné rozložení zdravotnických zařízení a služeb v kraji. Cílem projektu je zlepšení úrovně a dostupnosti lékařské péče při efektivnějším využíváním finančních prostředků. V dalších projektech je kladen důraz na zdravotní prevenci a mapování využitelnosti dobrovolnické práce ve zdravotních a sociálních zařízeních.

Životní prostředí

Aktivity soustřeďují zejména na plnění povinností plynoucích ze zákona. Byla vytvořena Územní energetická koncepce, Koncepce odpadového hospodářství a Plán odpadového hospodářství. Je rozvíjen systém podpory environmentální výchovy a vodohospodářská infrastruktura. V souvislosti s katastrofálními povodněmi v roce 2002 je realizován Grantový program na ochranu před povodněmi. Mimořádně tíživá je situace s odstraňováním ekologické zátěže vzniklé v minulosti při zpracování uranových rud v oblasti obcí Dívčice, Mydlovary a Olešník. Rekultivace zdevastovaného území je bez razantního přispění státu či Evropské unie nemožná, přičemž současné tempo financování by naznačovalo, že řešení potrvá celá desetiletí.

Vzdělávání, věda a sport

Je realizován Grantový program na podporu rozvoje sportu v JK, jehož cílem jsou rekonstrukce, opravy, údržba a vybavení stávajících sportovišť. Byla vytvořena Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu v Jihočeském kraji.

Evropská integrace

Již před vstupem České republiky do EU navázal Jihočeský kraj intenzivní spolupráci se sousedními regiony Horním a Dolním Rakouskem a Dolním Bavorskem. Na základě uzavřených smluv se specializované pracovní skupiny zabývají řešením konkrétních témat, která jsou v popředí zájmu regionů na obou stranách hranice. K těmto tématům patří zejména územní plánování (řadu cenných poznatků poskytují zahraniční partneři například v oblasti protipovodňové ochrany), otázky dopravního propojení a životního prostředí (intenzivní komunikace probíhá například k problematice NATURA). Velkým přínosem pro rozvíjející se přeshraniční spolupráci je realizace dílčích společných projektů v dopravě, službách a cestovním ruchu i vzájemná výměna zkušeností. Významnou funkci plní sdružení měst a obcí v příhraničních regionech – tzv. euroregiony, v jejichž statutárních orgánech jsou zastoupeni představitelé kraje. Euroregion Šumava se rozprostírá na území o celkové rozloze 16 345 km2 a žije zde 1,3 mil. obyvatel. Euroregion Silva Nortica zahrnuje území o rozloze 10 639 km2 a jeho aktivity se soustřeďují na přeshraniční aktivity regionálního rozvoje a na spolupráci v sociální a hospodářské oblasti.