Týdeník Veřejná správa


Příloha

Mgr. Pavel Zeman,
odbor školství, mládeže a tělovýchovy
Krajský úřad Jihočeského kraje

Počet škol je třeba upravit s ohledem na trh práce

Vyšlo v čísle 49/2005

Vzdělanostní úroveň Jihočeského kraje je v mnoha aspektech srovnatelná se státy EU. Soustava škol je tvořena od mateřských škol až po školy vysoké, a tím jsou dány předpoklady pro vzájemné propojení do hierarchického systému. Ukazuje se nutnost klást větší důraz na takové aspekty vzdělávání, které jsou podmínkou uplatnění absolventů na globálním evropském trhu práce - jazykové vzdělávání, komunikační dovednosti, práce s informacemi, výchova k celoživotnímu vzdělávání. Mimo školskou soustavu probíhá intenzivní firemní vzdělávání pracovníků středních a velkých podniků. Přesto průměrné výdaje na podnikové vzdělávání zpravidla neodpovídají ukazatelům zemí EU (původní patnáctky), ačkoli se stále zvyšují. Strategickým cílem Jihočeského kraje je vytvořit sociální, zdravotnickou, vzdělávací a vědeckou soustavu, odpovídající věkovým, sociálním a profesním potřebám regionu, trhu práce, legislativě a standardům EU. Dále je potřebné vytvářet funkční, navzájem propojený systém aktivit ve  sportu a tělovýchově, v práci s dětmi a mládeží, včetně společenských i materiálně technických podmínek a celokrajský informační systém o těchto aktivitách.

Demografický vývoj

Rozhodujícím faktorem se jeví demografický vývoj. Ve druhé polovině devadesátých let se v kraji rodilo ročně kolem osmi tisíc dětí, po roce 1990 se počet meziročně výrazně snižoval a od roku 1996 se ustálil. Optimistické informace o výrazném zvýšení počtu narozených dětí v letošním roce se nepotvrzují, za první čtvrtletí 2005 se narodilo v Jihočeském kraji o 36 dětí méně než v prvním čtvrtletí roku 2004. Jde o data za celý Jihočeský kraj a proto v jednotlivých obcích a městech mohou být od tohoto vývoje drobnější odchylky. Je namístě připomenout, že silné populační ročníky 1971-1980 (narozeno ročně kolem deseti tisíc dětí) mají nyní ročně kolem 5700 dětí. Dopad demografického vývoje byl značný. Předchozí roky byly ve znamení útlumu sítě mateřských škol, teď jsou počty dětí, které je navštěvují, stabilní a podobný vývoj lze předpokládat v příštích deseti letech. Významný pokles populace do roku 2010 se projeví v celkovém počtu žáků základních škol, očekávaný úbytek lze stanovit ve výši 28,2 procenta. Etapou, kterou prošly mateřské školy, procházejí nyní školy základní. Kapacity škol jsou velké, naplněnost tříd stále klesá. Pokud nepřijmou zřizovatelé základních škol, tedy obce a města rázná opatření, bude obtížné zajistit odměňování zaměstnanců základních škol. Ve středních školách dojde do roku 2010 k relativnímu poklesu o 17,5 procenta, avšak další pokles bude ještě následovat v nadcházejících letech. Pokud by počet živě narozených dětí setrval na úrovni posledních pěti let a postupně všechny ročníky středních škol by byly naplněny počtem 5600 žáků, bude to představovat v roce 2014 pokles oproti roku 2000 o celou jednu třetinu, tj. o 33 procent.

Reakce a provázanost škol na potřeby trhu práce

K 1. 1. 2005 zřizoval Jihočeský kraj 169 škol a školských zařízení, z tohoto počtu je 18 gymnázií, 65 středních škol včetně odborných učilišť a vyšších odborných škol. Zbytek představuje 42 školských zařízení včetně šesti středisek praktického vyučování, 21 škol pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, 22 základních uměleckých škol a jedna jazyková škola. Při úvahách o koncepci sítě škol a oborů je nutné přihlédnout k následujícím skutečnostem:

Šetření NÚOV v rámci projektu RISA z dubna 2003 ukazuje, že míra nezaměstnanosti absolventů středních škol v Jihočeském kraji je, s výjimkou Prahy, vzhledem k ostatním krajům u absolventů gymnázií, SOU a SOŠ nejnižší, u absolventů VOŠ druhá nejnižší, u vyučených s maturitou čtvrtá nejnižší. Trvale se projevuje malý zájem absolventů základních škol a jejich rodičů o technické obory, i když uplatnitelnost těchto oborů je na trhu práce poměrně dobrá. Zejména technické obory a jejich absolventi se mnohde stávají limitujícími pro rozvoj podnikání a umisťování zahraničních investic do kraje. Při návrhu případných změn v síti škol bude důležitým ukazatelem kvalita školy, včetně uplatnění jejích absolventů na trhu práce, případně úspěšnost absolventů při vstupu do systému terciárního vzdělávání a aktivity školy v procesu celoživotního učení. Podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva ve srovnání s EU je v Jihočeském kraji na poloviční úrovni předních zemí EU.

Cíle změn v síti škol a školských zařízení v Jihočeském kraji

V případě, že bude zájem udržet systém středního školství v rozsahu obcí III., musí Jihočeský kraj po dohodě s obcí III. rozhodnout o eventuálním dofinancování této školy ze zdrojů kraje, obcí III. nebo podnikatelských subjektů (v důsledku nenaplněnosti školy zvýšené provozní a mzdové náklady). Proporce mezi školami a školskými zařízeními zřizovanými Jihočeským krajem a školami a školskými zařízeními soukromými a církevními jsou v současné době vyvážené a nabídka těchto škol a školských zařízení vhodně a dostatečně doplňuje nabídku krajských škol a školských zařízení. S ohledem na demografický pokles nebude vhodné rozšiřování sítě škol a oborů, bez ohledu na zřizovatele.

Celoživotní vzdělávání

Celoživotní vzdělávání jako současný světový fenomén se neprosazuje do životního stylu obyvatel Jihočeského kraje v potřebné míře. Vzdělání není obecně uznáváno jako prioritní hodnota, která bude určovat pozici kraje v EU. Právě vytváření podmínek vedoucích ke změně postojů obyvatel k významu vzdělání pro společnost, a to včetně potřeby celoživotního vzdělávání, je prioritním úkolem pro školy, zaměstnavatele a další neziskové organizace. K rozvoji lidských zdrojů může kraj čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů, a to především z ESF, který je finančním nástrojem pro investice do rozvoje lidských zdrojů, podpory zaměstnanosti, sociální inkluze, celoživotního vzdělávání a rovných příležitostí.

Velkou šancí pro vzdělávání, školství a vědu jsou především opatření Operačního programu Rozvoje lidských zdrojů - 3.1. Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání, 3.2. Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje, 3.3. Rozvoj dalšího profesního vzdělávání. Hlavním úkolem škol v nadcházejícím období je naučit žáky klíčovým kompetencím, znalosti jazyků, především angličtiny, schopnosti týmové spolupráce, komunikačním dovednostem, práci s informacemi, ochotě celoživotně se vzdělávat. Současně se musí školy více zapojit do tvořícího se systému celoživotního vzdělávání. Jen tak lze zabránit dvojímu, a tedy neefektivnímu, budování center celoživotního vzdělávání jednak při školách, jednak při komerčních firmách.

Sport, mládež a zájmové činnosti

Podle aktuálních statistických analýz trvale klesá míra aktivního spontánního sportování u dětí a mládeže, vztah ke sportu se již v této věkové kategorii stále více polarizuje. Na jedné straně poměrně malá část dětí a mládeže intenzivně sportuje několikrát v týdnu, někdy i každodenně, na druhé straně velká část dětí i mládeže postrádá jakoukoliv fyzickou aktivitu během svého volného času. Soustavně se zvyšují počty zdravotně oslabených dětí, nárůst civilizačních chorob se projevuje i v počtech občanů s částečným invalidním důchodem (přes deset tisíc v kraji) a plně invalidních (přes dvacet pět tisíc v kraji). V Jihočeském kraji působí dvě oficiální sportovní školy: Gymnázium olympijských nadějí České Budějovice má ve sportovních třídách atletiku, basketbal, moderní gymnastiku, plavání, sportovní střelbu, volejbal a tenis. Obchodní akademie a gymnázium Vimperk má jako kmenové sporty cyklistiku a lyžování. V sedmnácti základních školách Jihočeského kraje byly otevřeny třídy s rozšířenou výukou tělesné výchovy, ale vždy až se souhlasem a za přímé patronace příslušného sportovního svazu a konkrétního místního sportovního subjektu. Děti a mládež v Jihočeském kraji představují výraznou demografickou skupinu, která tvoří celou třetinu populace. Jedním z pilířů politiky Jihočeského kraje je podpora základního chodu stávajících organizací dětí a mládeže a materiálně technických prostředků k udržení jejich současné nabídky velmi kvalitních činností pro děti a mládež. Významnou úlohu mají informační centra mládeže. Na území Jihočeského kraje existují v současné době tři informační centra mládeže: ICM České Budějovice, ICM Český Krumlov a ICM Tábor.

Prioritní směry v Jihočeském kraji pro období 2006-2009