Příloha
Prvním ÚPVÚC, pokud jde o datum schválení, je na území Jihočeského kraje ÚPVÚC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace (ČBSRA). Původní dokumentace vznikla v roce 1986. Tento územní plán řeší základní vazby mezi Českými Budějovicemi coby centrem celého kraje a jeho zázemím. Jeho největší význam spočívá v závazném vymezení tras nadregionálních dopravních tepen. Při upřesňování tras navrhované dálnice D3 došlo v roce 2002 k první změně dokumentu, nyní je na programu změna druhá, která řeší především vedení IV. tranzitního železničního koridoru (IV. TŽK), jako jedné z prioritních staveb Evropské unie v oblasti infrastruktury, a dále pak zkapacitnění silničních tahů České Budějovice–Třeboň a České Budějovice–Vodňany. Tato změna je v současné době v etapě projednávání konceptu. Narazili jsme na problémy vedení trasy IV. TŽK v okolí Hluboké nad Vltavou a Hrdějovic, kde je obtížné najít kompromis mezi požadavkem na co nejlepší technicko-provozní parametry plánované trati a požadavky na ochranu životního prostředí a krajinného rázu. Řešit tyto problémy v komplexní rovině je úkolem územního plánování, které pro to má zákonem určené nástroje (princip dohodování s tzv. dotčenými orgány státní správy, veřejné projednávání, posouzení vlivu koncepce na životní prostředí).
Územní plán Šumavy
Tento dokument byl pořizován ještě před novelou stavebního zákona v roce 1998, byl schválen v roce 1992, avšak bouřlivý vývoj naší společnosti v posledních třinácti letech zapříčinil jeho překonání. Dnes již plně nevyhovuje potřebám kraje a krajský úřad pracuje na jeho nahrazení celokrajským dokumentem – ÚPVÚC Jihočeského kraje.
ÚPVÚC Táborsko
Hlavním motivem pro tvorbu tohoto územního plánu velkého územního celku bylo územní zakotvení trasy připravované dálnice D3. V současné době se připravuje ke schválení v Zastupitelstvu Jihočeského kraje první změna tohoto územního plánu, vyvolaná potřebou, obdobně jako u změny č. 2 ÚPVÚC ČBSRA, vymezení a pevné lokalizace trasy IV. TŽK, zde na území okresu Tábor. V tomto případě se nevyskytly žádné zásadní problémy a proces pořízení změny byl velice nekonfliktní.
ÚPVÚC Orlická nádrž
Impulsem pro pořízení bylo stanovení pevných pravidel a mantinelů pro další rozvoj rekreace na březích Orlické nádrže. Stejně jako územní plán Šumavy je tento dokument zaměřen více na restrikci, jako nástroje uchování současným hodnot, než na pobídku dalšího rozvoje území. V tomto dokumentu lze nalézt například omezení výstavby nových chatových lokalit, naproti tomu je zde také otevřená podpora zvyšování standardu stávajících rekreačních zařízení na Orlíku. Během pořizování bylo řešené území tohoto ÚPVÚC podstatně zvětšeno tak, aby do územního plánu mohl být zahrnut koridor pro stavbu plánované rychlostní komunikace R4 (spojnice Praha–Strakonice a dále na Pasov). To se stalo druhým hlavním motivem dokumentu.
ÚPVÚC Písecko–Strakonicko
V září loňského roku došlo ke schválení dalšího územního plánu. Jak vyplývá z názvu, řeší území okresu Strakonice a Písek, resp. jeho zbytku mimo území řešené územním plánem Orlické nádrže. Tento ÚPVÚC je typickým polyfunkčně zaměřeným územním plánem, řeší jak rozvoj sídel, tak dopravní a technické infrastruktury, ale zaměřuje se i na ochranu environmentálních hodnot, například závazným vymezením územních systémů ekologické stability, zákazem oplocování pozemků ve volné krajině nebo zákazem zakládání nových chatových lokalit. V současné době je připravena změna č. 1 tohoto plánu, důvodem je potřeba vhodnějšího vymezení silničního ochvatu města Blatná tak, aby nebylo potřeba využít možnosti vyvlastňování pozemků. To je jedna ze zásad, kterou se řídíme při tvorbě územních plánů. Vymezení veřejně prospěšných staveb v závazné části územních plánů a ve vyhlášce kraje a možnost následného vyvlastnění je sice nástroj velice potřebný a asi i nezbytný pro realizaci nových inženýrských staveb, ale snažíme se jej využívat pouze v nezbytně nutné míře a až jako poslední možné řešení. Vždy se snažíme hledat jinou možnost, ohleduplnější k ochraně soukromého vlastnictví.
ÚPVÚC Českokrumlovsko
Během projednávání tohoto územního plánu došlo k atypické situaci – k rozdělení územního plánu na dva. Důvodem bylo nenalezení kompromisu mezi velkými rozvojovými projekty a zájmy ochrany životního prostředí v západní části území. Ve východní části pak hrál velkou roli akutní zájem jasně vymezit koridor pro stavbu dálnice D3. Tu považujeme za nejdůležitější projekt pro náš kraj a oddalování a pomalé tempo její výstavby pociťujeme z hlediska dlouhodobého rozvoje kraje jako snad nejpalčivější problém vůbec. Proto došlo k rozdělení, kdy schválená, méně konfliktní východní část zahrnuje a jasně vymezuje koridor pro dálnici.
ÚPVÚC Jindřichohradecko, ÚPVÚC Javořická vrchovina, ÚPVÚC Blanský les a Novohradské Hory
V září 2005 projednávalo krajské zastupitelstvo návrh na schválení ÚPVÚC Jindřichohradecko a ÚPVÚC Javořická vrchovina. Jindřichohradecko je svým obsahem podobné Písecko–Strakonicku, také zde se jedná o plně vyvážený dokument bez dominantního důrazu na některou ze složek řešení. Javořická vrchovina se zaměřuje především na ochranu přírodních hodnot v území, například přebírá vymezení nového přírodního parku Javořická vrchovina. Rovněž vymezuje velké množství nových silničních přeložek, nových plynovodů a vodovodů. Ještě do konce tohoto roku plánujeme projednat ÚPVÚC Blanský les a Novohradské Hory. Také tyto územní plány budou ve větší míře zaměřeny na stanovení jasných pravidel využívání území těchto velmi přírodně cenných enkláv území Jihočeského kraje. V okamžiku schválení těchto územních plánů bude skoro celé území Jihočeského kraje pokryto závaznými územními plány velkých územních celků.
Územní plán velkého územního celku Jihočeského kraje
Na základě závěrů Plánu rozvoje kraje se krajské zastupitelstvo rozhodlo v roce 2002 nechat zpracovat územní plán kraje. Na základě výběrového řízení byl vybrán projekční ateliér A+U design, spol. s r. o., který vyhotovil v součinnosti s pořizovatelem, jímž je jako ve všech ostatních případech Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor územního plánování, stavebního řádu a investic, průzkumy a rozbory. Jako mapový podklad byl zvolen digitální 2D model území, který si kraj nechal zpracovat od firmy IRI, spol. s r. o. Zadání zpracoval Krajský úřad vlastními silami a projednání zadání proběhlo v druhé polovině roku 2003 ve všech bývalých okresních městech Jihočeského kraje. Text návrhu zadání byl 19. září 2004 schválen jihočeskými zastupiteli. Zadání odpovídá na otázku - jaké problémy má řešit územní plán dále? Na základě tohoto zadání vypracoval projektant v letošním roce koncept variantního řešení nastolených problémů. Jednotlivé
varianty jsou posuzovány v procesu posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí, a to včetně posouzení jejich dopadů na území zahrnutá do soustavy Natura 2000. Následně bude celý koncept předložen veřejnosti k připomínkování. Všechny obce budou moci uplatnit své námitky, stejnou pravomoc budou mít i vlastníci pozemků určených pro veřejně prospěšné stavby. Také ministerstva a státní úřady budou moci uplatnit svá stanoviska, veřejnost uplatní své připomínky. Připomínkování bude uzavřeno v první polovině roku 2006 schválením tzv. souborného stanoviska. Zpracování a projednání návrhu je úkolem pro rok 2006. Územní plán kraje bude zpracován v měřítku 1 : 50 000, plně digitální, jako integrovaná součást geografického informačního systému Krajského úřadu Jihočeského kraje, jeho grafika i text budou dostupné na internetu. Jako pořizovatel předpokládáme tvrdou kritiku a velmi ostrou diskusi. Dokonce v to věříme. Územní plán, který je projednán bez zájmu veřejnosti, ztrácí velký díl svého smyslu. Obsah územního plánu Jihočeského kraje je maximálně konkrétní, zahrnuje velmi podrobný výčet nově navržených úseků dálnic, silnic, rozšíření železnic, velkých ploch pro bydlení, podnikání a rekreaci. Každá takto navržená plocha je jasně vymezena svojí maximální nepřekročitelnou hranicí a velmi otevřeně a srozumitelně popsána. Chceme, aby aktivní část veřejnosti v Jižních Čechách do obsahu tohoto stěžejní koncepčního materiálu skutečně promluvila a budoucí návrh byl výsledkem společné dohody s veřejností.
Územní plány obcí
Kromě ÚPVÚC existují územní plány obcí a regulační plány. Ty si pořizují obce samy, krajský úřad zde funguje jako tzv. nadřízený orgán územního plánování, s funkcí kontrolní a metodickou. Na území našeho kraje lze najít tři odlišné stavy pokrytí území tímto typem územně plánovací dokumentace. Na území okresů České Budějovice a Český Krumlov je převaha obcí se schválenými územními plány, především se staršími územními plány sídelních útvarů (schvalovány do 1. července 1998). Na Písecku má již většina obcí nové územní plány obcí (schválené od července 1998), zbylá část obcí si nyní své územní plány dokončuje. Na Prachaticku a Jindřichohradecku je zatím většina územně plánovacích dokumentací rozpracována. Na Táborsku a Strakonicku šli v minulosti cestou pořizování urbanistických studií, které teprve dnes nahrazující územními plány. Urbanistické studie jsou nezávazným podkladem pro rozhodování v území a ačkoliv je i tato forma přípustná, Krajský úřad plně podporuje zájem i malých obcí o plnohodnotnou územně plánovací dokumentaci.
Grantový program na podporu tvorby ÚPD obcí
Byl vytvořen Grantový program na podporu tvorby ÚPD obcí, který je koncipován jako průběžný grant; každá obec Jihočeského kraje má možnost přihlásit se k tomuto programu a čerpat finanční prostředky na zhotovené závazné územně plánovací dokumentace. Grant funguje dva roky, v roce 2004 zastupitelstvo alokovalo jeden milion korun, letos již tři miliony. Prostředky grantu byly na letošní rok vyčerpány; do poloviny roku příspěvek dostalo 28 obcí Jihočeského kraje. Pro srovnání: za celý rok 2002 to bylo 22 obcí, proto byla na letošní rok částka navýšena o dalších půl milionu korun. Hlavním hodnotícím kritériem je “potřeba ÚPD” s váhou 70 procent a z tohoto kritéria je pak nejdůležitějším dílčí kritérium “Význam území řešeného připravovanou ÚPD pro kraj” (30 procent celkové váhy), které dovoluje promítnout do hodnocení žádostí jak důvody vyplývající z celokrajských koncepcí a projektů (velké dopravní a inženýrské stavby apod.), tak i požadavky vyplývající z ochrany území (CHKO, NP, oblasti Natura, apod.). Informace o tomto programu lze nalézt na webových stránkách Jihočeského kraje v sekci územní plánování. Pokud tedy řešení z “krajských” územních plánů jsou povinně přebírána do řešení územních plánů obcí, kraj považuje za korektní a chce participovat s městy a obcemi Jihočeského kraje na nákladech spojených s pořízením těchto plánů a jejich změn. Vlastní dokumentace územních plánů jsou k dispozici na obecních úřadech, na stavebních úřadech a na městských úřadech obcí s rozšířenou působností. Krajský úřad archivuje všechny aktuálně platné územní plány obcí a velkých územních celků. Na stránkách krajského úřadu (www.kraj-jihocesky.cz), lze nalézt základní informace o úřadem pořizovaných územních plánech, a to v sekci územní plánování.