Týdeník Veřejná správa


Přírodní památky

Vladimír Soukup

Třebíč: Skvostná bazilika a unikátně dochovaná židovská čtvrť

Vyšlo v čísle 47/2005

TřebíčNejčernějším dnem v historii Třebíče byl 14. květen 1468. Tehdy relativně pevné hradby města, posílené o několik předsunutých pevnůstek a hájené statečně bojujícími obránci, neodolaly náporu desetitisícového vojska uherského krále Matyáše, který vytáhl s požehnáním papeže na křížovou výpravu do Čech, aby pokořil “kacířského” krále Jiřího z Poděbrad a zmocnil se české koruny. Již před tím se několikrát vyhnul bitvě, k níž se ho český panovník snažil donutit, vždy raději ustoupil a vyčkával v obranné pozici. Jiřímu nakonec došla trpělivost a začátkem května obrátil své vojsko zpátky ku Praze. Svého syna Viktorína pověřil obranou Třebíče, který měl jako pevná hráz bránit nepříteli v případném postupu. Uhři, kteří byli v nepoměrné přesile, však brzy na to Třebíč oblehli a nakonec i dobyli. Počínali si tu prý jako smyslů zbavení – každého, kdo nestačil včas uprchnout, bez milosti zabili, město vyplenili a zapálili. O život tu tehdy přišlo přes tisíc lidí, mnozí z nich uhořeli. Viktorín s posádkou asi 2500 mužů se udatně bránil v opevněném benediktinském klášteře, Matyášovi nebyly nic platné ani další posily, mezi nimiž byli i někteří čeští a moravští katoličtí páni. Když se znovu přiblížilo české vojsko krále Jiřího, podařilo se většině posádky využít momentu překvapení a uniknout z obležení. Klášter, založený na levém břehu řeky Jihlavy již v roce 1101, byl však během bojů – s výjimkou baziliky – zničen a zanikl. V šestnáctém století pak na jeho troskách vyrostl renesanční zámek, barokně upravený na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století. Dnes tu sídlí Západomoravské muzeum s bohatými expozicemi, mimo jiné betlémů a dýmek. Nejcennější částí celého areálu je jediný významnější pozůstatek zaniklého kláštera – bazilika sv. Prokopa (původně Nanebevzetí Panny Marie), jedna z nejcennějších architektonických památek svého druhu ve střední Evropě, vystavěná v přechodném románsko-gotickém slohu v letech 1240-60, obnovená v první polovině osmnáctého století F. M. Kaňkou a v letech 1924-35 K. Hilbertem. Trojlodní chrám má polygonálně uzavřený presbytář, osvětlený třemi kruhovými okny a sklenutý osmidílnou žebrovou klenbou. Na sloupech slepé arkády v chóru se střídají románské a gotické hlavice. Boční, křížově zaklenuté lodě, zakončují po stranách presbytáře kaple s románskými apsidami. Hlavní loď, od bočních oddělená gotickou pilířovou arkádou, dostala při barokní úpravě v letech 1725-32 barokně gotickou síťovou klenbu. V barokní gotice bylo přestavěno i vstupní průčelí s dvojicí věží. Dvoupatrová severní předsíň, zvaná Porta paradisi, otevřená půlkruhovými arkádami, má románský vstupní portál s bohatou reliéfní výzdobou, klenba předsíně je gotická. Levou kapli s raně gotickým portálem zdobí raně gotické figurální malby z druhé poloviny třináctého století. Pod presbytářem se ukrývá trojlodní krypta s žebrovou klenbou. Závěr baziliky obíhá z vnější strany slepá pilířová arkáda se sloupovou románskou trpasličí galerií.

Východně od kláštera ve čtvrti Zámostí si můžeme prohlédnout unikátní židovské město středověkého původu, jedno z nejzachovalejších v Evropě, spolu se zmíněnou bazilikou v roce 2003 zařazené na seznam památek UNESCO. Bylo vybudováno ve svahu kolem podél dvou ulic, příčně propojených 14 úzkými uličkami se schodišti. Dochovalo se tu 123 původních domů a dvě synagogy; v Zadní, barokní s renesančním jádrem, je od roku 1997 expozice židovské kultury. Židovský hřbitov v ulici Hrádek patří k největším v ČR.

Z opevnění vlastního města, založeného v roce 1277 na protějším břehu řeky, zůstala jen hranolová věž ve dvoře domu čp. 29 a zbytek válcové bašty z předsunuté pevnůstky na výšině Hrádek. Na prostorném Karlově náměstí stojí několik domů s gotickými a renesančními jádry, renesanční radnice čp. 51 a sousoší Cyrila a Metoděje od B. Seelinga z roku 1885. Nedalekému Martinskému náměstí dominuje 75 metrů vysoká gotická městská věž, v osmnáctém století propojená s románským, barokně přestavěným kostelem sv. Martina. Mezi další církevní památky Třebíče patří barokní kapucínský klášterní kostel Proměnění Páně z roku 1693, secesní evangelický kostel z roku 1910 a barokní kaple sv. Kříže na Strážné hoře. V předměstí Stařečka se dochovala zajímavá technická památka – válcový větrný mlýn z roku 1836. Nemlelo se v něm obilí, ale dubová kůra pro výrobu třísla, které nutně potřeboval zdejší rychle se rozvíjející obuvnický průmysl.