Zahraničí
V úvodní části příspěvku (VS č. 41/2005) o Soluňském centru jsme se věnovali obecným východiskům, dnes přinášíme výběr informací o současné situaci veřejné správy, nebo jmenovitě státní služby či územní samosprávy, podle přednesených referátů. Zaměříme se na recentní a připravované změny její modernizace v zemích střední a východní Evropy. Nutno připomenout, že jde o reformu demokratické veřejné správy, tedy o období, jež bylo zahájeno po skončení sovětské moci v zemích daného regionu, tedy po roce 1990.
Střední Evropa
Maďarsko přijalo jako první ze států regionu zákon o právním postavení státní služby již v dubnu 1992. Od té doby prošel zákon několika novelizacemi, zejména v posledních letech s ohledem na požadavky moderní státní služby a na změny sociální a pracovního trhu. Vedle tohoto zákona byly přijaty ještě další zákony, upravující status zaměstnanců veřejné správy, jako zákon o právním postavení veřejných zaměstnanců, který upravuje též postavení zaměstnanců místní správy, nebo zákon o právním postavení důstojníků ozbrojených sil, upravující postavení různých uniformovaných zaměstnanců, nejenom policie, ale i celníků, pohraniční služby, hasičských sborů a dalších. V současné době se připravuje jednotný zákon pro celou veřejnou službu, který vedle obecné části týkající se všech sektorů veřejné správy ve zvláštní části pak bude upravovat právní postavení jednotlivých specifických oblastí veřejného sektoru. Zákon o státní službě upravuje celoživotní kariéru a stanoví období, v nichž státní zaměstnanec musí složit základní zkoušku a později další zkoušku z veřejné správy vyšší úrovně. Pokud nesloží v daném termínu základní zkoušku, je to důvod k ukončení jeho zaměstnaneckého vztahu, a pokud nesplní zkoušku vyšší úrovně, nemůže postoupit na vyšší funkci. Zákon obsahuje též ustanovení, jež mají za cíl etické chování úředníka a zabraňují korupci; k tomu slouží například povinnost majetkového přiznání úředníků, které je pod kontrolou Kontrolního úřadu veřejné služby, jenž ho porovnává s příjmem příslušného úředníka.
Polsko považuje za jednu z významných priorit boj s korupcí ve veřejné službě. Mezi změnami, k nimž vedly reformy veřejné služby, se uvádějí zejména kompetence jako kritérium pro vstup do veřejné služby, odborná kvalifikace, větší pochopení problematiky etiky.
Polská ústřední státní správa se člení na:
státní správu
vládní správu
územní samosprávu,
Poradním orgánem předsedy vlády je Rada státní služby, která má 16 členů, z nichž polovinu tvoří experti se znalostmi, zkušenostmi a kompetencemi ve veřejné správě a druhou polovinu zástupci všech parlamentních klubů.
Státní zaměstnanci se musejí řídit principy Kodexu etiky, který zaměstnanci ukládá spolehlivý a důvěryhodný výkon jeho povinností, zvyšování jeho kompetencí, nestrannost při výkonu jeho úkolů a povinností,politickou neutralitu (1). Referující Claudia Torres-Bartyzel, ředitelka odboru vzdělávání a rozvoje Úřadu státní služby, přiznala, že v Polsku dosud existují určité obtíže a překážky na cestě k demokratické a výkonné veřejné správě, jako je nedostatek finančních prostředků, vysoký vliv politických nátlakových skupin zejména v místní samosprávě a fragmentace veřejné správy. Očekávání veřejnosti je orientováno na to, aby veřejná správa byla efektivní, proaktivní, spolehlivá, čestná a transparentní. Pro splnění těchto očekávání je třeba změnit administrativní kulturu, neboť v Polsku nemohli mít od počátku správních reforem otevřený systém veřejné správy, jako tomu bylo v jiných demokratických zemích mimo sledovaný region. Bránilo tomu dlouholeté panování komunistické vlády a její rovněž dlouhotrvající následky.
Slovensko na rozdíl od nás má zákon o státní službě (zák. č.312 z 2.července 2001) v plné účinnosti od 1. dubna 2002 a vedle něj i zákon o veřejné službě (zák.č.313/2001 Sb.); současně od března 2002 existuje Úřad státní služby, který má za úkol zabezpečovat profesionální, politicky neutrální a účinný výkon státní služby. K tomu přispívá kontrola nad jednotným přístupem k implementaci zákona a rozvoj řízení lidských zdrojů ve státní službě. Za jednu z priorit výkonné státní služby je považováno celoživotní vzdělávání státních zaměstnanců, v jehož rámci jsou obsaženy tři typy školení v oblasti řízení, a to pro vrcholový management, střední management a výkonný management. Dále se věnuje značná pozornost výuce jazyků a školení v evropských záležitostech. Neexistuje ústřední vzdělávací institut, neboť realizace školení je ponechána volnému trhu. Provádí se však hodnocení státních zaměstnanců podle modelu CAF, tj. Společný hodnotící rámec, na základě nařízení vlády z roku 2003 (nařízení vlády č. 900 z 24.9.2003). Pro zlepšení státní služby a celé veřejné správy se rovněž využívá mezinárodní spolupráce, a to jak s institucemi Evropské unie, tak s různými odbory a pracovními skupinami OECD. Úřad státní služby rovněž vydal kodex etiky jako povinný předpis pro státní zaměstnance; v rámci závěru druhého hodnotícího kola evropského projektu GRECO bylo Slovensku v dubnu 2004 doporučeno, aby tento kodex byl zkonkretizován a jeho působení rozšířeno i pro další pracovníky veřejné správy a zejména územní samosprávy.
Východní Evropa
Estonsko přijalo zákon o veřejné službě již v roce 1996 a v roce 1999 kodex etiky veřejné služby. Od roku 2002 se však pracuje na návrhu nového zákona o veřejné službě. Systém státní služby je otevřeným, pozičním systémem pouze s několika prvky kariérového systému. Ke kritickým fenoménům reformy veřejné správy v Estonsku patří zejména místní samospráva, jejíž reforma trvá již přes deset let a až dosud se nepodařilo její zjednodušení. Stále existuje přes 240 místních samospráv s počtem kolem 4.500 úředníků, což je v zemi s celkovým počtem 1,4 milionu obyvatel podle referující nepřiměřeně vysoký stav. Je zapotřebí optimalizovat velikost místní samosprávy a současně i zvýšit její odbornost, přitom však jde o vysoce sensitivní a politizovaný problém. Velká pozornost se věnuje v Estonsku moderním informačním technologiím. Byl vypracován akční plán informační politiky pro rok 2005, který má 15 prioritních úkolů, k nimž patří například vypracování nového modelu státních informačních systémů, jehož cílem je revize a korekce právních, organizačních a technologických aspektů zpracování dat ve státních databázích; odpovědným orgánem je ministerstvo ekonomických záležitostí a komunikací. To je odpovědno též za koordinaci státní politiky informační technologie a příslušných akčních plánů. K dalším prioritám patří elektronické veřejné zakázky, jejichž cílem je zajistit poskytování e-služeb pro provádění veřejných zakázek; gestorem tohoto úkolu je ministerstvo financí. Ministerstvo spravedlnosti je odpovědné za další prioritní úkol, jímž je rámec ICT pro právní ochranu, jehož cílem je vyvinout e-služby týkající se právní ochrany fyzických i právnických osob. Rovněž kultura je zahrnuta mezi prioritní úkoly informační politiky; jde o digitální kulturní dědictví, jehož cílem je zajistit poskytování e-služeb v oblasti estonské kultury a jehož gestorem je ministerstvo kultury.
Lotyšsko se vysoce angažuje v posílení občanské společnosti a k tomu využívá státní podpory nevládních organizací. K tomu je zaměřen vývoj posledních několika let. Byl přijat státní program podpory občanské společnosti na léta 2005–2009. Nevládní neziskové organizace jsou například zapojeny do návrhu Národního rozvojového plánu na období 2007–2013. Tento rozvoj vyžaduje i posílení kapacity nevládních neziskových organizací k tomu, aby byly schopny účastnit se všech těchto aktivit. Těmito úkoly se zabývá Litevská občanská aliance. Interakce mezi vládními aktivitami a iniciativami nevládních neziskových organizací tak uspokojuje potřeby společnosti.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 47/2005.
Poznámky:
Inspirací pro tento kodex byl Modelový kodex chování veřejného úředníka – Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy číslo R (2000) 10; Nolanův kodex (Spojené království); Kodex profesní etiky zaměstnanců státní služby USA a Etický kodex americké Asociace veřejné správy.