Konzultace
Prvního ledna 2006 nabývá účinnosti nový správní řád, který zásadním způsobem mění průběh správního řízení. Rekodifikace správního řízení zahájená již v roce 1998 reformou veřejné správy a do života odstartovaná novým správním řádem (500/2004 Sb.) a zákonem o spisové a archivní službě (499/2004 Sb.), znamená v praxi postupné zavádění principů soudního řízení do činnosti správních úřadů. Ty začnou po 1. 1. 2006 vystupovat ve správním řízení v postavení “malých soudů” podle stejných zásad a v režimu jako fungují obecné soudy.
Tato právní úprava představuje jeden z nejzásadnějších zásahů do právního systému v českých zemích od doby kodifikace práva. Předstihuje rozsahem i legislativní změny v padesátých letech, kdy se západní principy právního řádu měnily za východní, nicméně charakter konkrétních řízení zůstal zachován. Tímto krokem se kdysi správní, úřednicko-byrokratický charakter řízení před správními úřady mění postupně v charakter soudního řízení, realizovaný však orgány veřejné správy.
Co nová právní úprava správním úřadům přináší?
V prvé řadě je nutné si uvědomit, že nový správní řád je zcela jiný než stávající, zejména je založen na zcela nové a odlišné právní filozofii. Správní řízení se blíží řízení soudnímu, kdy úředník začíná vystupovat v obdobném postavení jako soudce. Základní novinky lze shrnout zejména do následujících bodů:
Správní řízení se formalizuje a zavádí se celá řada nových řízení, nových procesních institutů a úkonů správních úřadů,
tam, kde správní úřady dříve rozhodovaly bezformálně a často pouhým přípisem, budou nově rozhodovat správním rozhodnutím nebo usnesením, proti němuž budou v mnoha případech přípustné opravné prostředky,
veřejná správa se stává “službou veřejnosti”, kdy účastníci správního řízení získají ve vztahu k chybujícím úředníkům více oprávnění,
posiluje se postavení úředníků zejména ve vztahu k orgánům samosprávy, na které se z pohledu činnosti ve správním řízení stávají fakticky nezávislí;
členové volených orgánů územněsprávních celků budou mít jen minimální možnost ovlivňovat správní řízení,
ve správním řízení (jakožto řízení písemném) vzniká nový institut správního spisu, který je součástí nové spisové služby, koncipované na stejných principech, jako spisová služba soudní,
lhůty pro vydání rozhodnutí se stávají z pohledu správního úřadu, který řízení vede, neprodloužitelné; v případě jejich nedodržení rozhoduje nadřízený správní úřad usnesením,
posiluje se kontrola rozhodujících úředníků, jakož i systém jejich odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným výkonem veřejné moci,
vzniká celá řada nových druhů a fází správního řízení, například řízení přípravní, zkrácení, s větším počtem účastníků apod.,
poprvé v historii se obecné řízení o stížnostech upravuje zákonem; o stížnostech na chování úředníků bude správní úřad rozhodovat ve zvláštní formě správního řízení.
Nový správní řád se formalizuje a snaží se kogentně zákonnými ustanoveními upravit veškeré možné varianty postupu správního úřadu ve správním řízení. Stává se rozsáhlou a složitě strukturovanou právní normou. Na druhé straně však mnoho pojmů je jednoznačných a nepřipouštějících jiný výklad svého smyslu.
Kromě výše uvedených novinek je nové správní řízení v praxi poznamenáno dalšími změnami, které jej přibližují řízení soudnímu, např. změna charakteru doručování, nahlížení do spisu, provádění dokazování a jeho formální nařizování a zpracovávání, formy vyhotovování rozhodnutí a jejich oznamování apod. Celý komplex těchto změn je však nutno chápat z pohledu změny celkové filozofie správního řízení.
Poznámka
Autor přednáší správní právo na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně.