Reportáž
Města Valašské Klobouky a Brumov-Bylnice spojuje nejen malebná příroda, ale také přirozená hudebnost obyvatel regionu. Proto také myšlenka kapelníka souboru Dúbravanka Kamila Zůbka a primáše cimbálové muziky Slavičan Petra Vašíčka pořádat pravidelná setkávání představitelů různých hudebních žánrů našla podporu na městském úřadě i ve Výboru pro vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Duchovní otcové iniciativy se následně stali hlavními organizátory akce, která zapustila kořeny v samém centru jižního Valašska.
Třetí ročník mezinárodního hudebního a folklorního festivalu Setkání muzikantů v Bílých Karpatech se uskutečnil od 12. do 14. srpna za účasti 414 účinkujících, mezi nimiž byl Frankfurt Alp-hornet Band z Německa, Musikverein Kilb z Rakouska, gruzínský taneční soubor, slovenský folklorní soubor Žofia a dvě desítky vynikajících domácích formací prezentujících to nejlepší z lidové i klasické hudby. Slavnost byla zahájena pátečním odpoledním koncertem populárních hudebních skupin na náměstí a pokračovala chrámovým večerem hudby a poezie v kostele Povýšení Sv. kříže. Hlavní sobotní program odstartoval promenádní koncert a pak se na letní scéně až do pozdních nočních hodin střídaly pestrobarevné pěvecké a taneční sbory, které se na závěr sešly při monumentálním společném vystoupení. Festivalový program probíhal paralelně v Luhačovicích a v Brumově-Bylnici, kde si navíc připomínali 750 let založení města. Celkový počet diváků třídenního svátku hudby je odhadován na jedenáct tisíc.
Klobouk symbolem řemeslné tradice
Clobuk, Klobúky, od osmdesátých let 19. století Valašské Klobouky – to jsou historické názvy města, které se již ve středověku stalo střediskem jižního Valašska. První písemná zmínka je z roku 1341, o patnáct let později byl Kloboukám udělen statut města Hradiště. Díky řadě privilegií Klobouky fungovaly jako hospodářské centrum tehdejšího brumovského panství až do sedmnáctého století, kdy byl historický vývoj narušen třicetiletou válkou, vpády Turků, Tatarů a Rákoczyho uherských povstalců. Valašská kolonizace přinesla kraji specializovaný chov dobytka, zejména koz a ovcí, který výrazně ovlivnil rozmach soukenické výroby. Expozice nejslavnějšího klobouckého řemesla spolu s plátenictvím a barvířstvím je instalována v tzv. Červeném domě, jenž je součástí městské památkové zóny vyhlášené v roce 1996. Patří do ní i několik cenných dokladů lidové architektury, z nichž zaujme například udržovaná dřevěnice se sídlem ČSOP Kosenka, stará radnice, kde nyní působí městské muzeum s expozicí Pravěk jižního Valašska, barokní mariánský sloup, kostel Povýšení sv. Kříže, barokní fara, kaple sv. Cyrila a Metoděje, Hornův dům, současné sídlo městského úřadu, a měšťanský dům č.p. 105 postavený ve dvacátých letech osmnáctého století a dokumentující architekturu města z doby před velkým požárem v roce 1896, který zničil více než polovinu Klobouk.
V současnosti žije v obci s rozšířenou působností kolem pěti tisíc obyvatel, kteří mají v místě k dispozici finanční úřad, katastrální úřad, středisko geodézie, úřad práce, celní úřad, okresní správu sociálního zabezpečení, okresní veterinární správu i polikliniku. Město je zřizovatelem kulturního domu Klobučan, kina Svět, městské knihovny, městského muzea, Galerie G, k organizacím města patří Valašskokloboucké služby s.r.o, Městské lesy s.r.o., Výroba tepla s.r.o.
Zpěvem proti starostem
Letošní ročník festivalu navštívila více jak stočlenná delegace hostů, mezi nimiž byli místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach a jeho náměstkyně Yvona Legierská, ministr zemědělství Petr Zgarba, generální konzul Slovenské republiky v ČR Ivan Nejeschleba, hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš, poslanec Evropského Parlamentu Petr Zatloukal, náměstek ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Jaroslav Müllner, senátorka Alena Gajdůšková, poslanci a starostové obcí a měst z ČR, Slovenska a Rakouska. Přijetí hostů starostou Daliborem Manišem se uskutečnilo na zahradě městského úřadu obklopené majestátní kulisou zalesněných vrchů. Na přivítání hostitelem, který poukázal na bohatou kulturní tradici Valašskokloboucka navázal prezident festivalu poslanec Josef Smýkal. Zdůraznil, že zejména pro mladou generaci představuje hudba a tanec přirozenou seberealizaci, která zároveň může být vnímána jako prevence sociálně-patologických jevů. Generální konzul Ivan Nejeschleba ocenil pokračování tradice dobrých sousedských vztahů na česko-slovenském pomezí a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach vyjádřil podporu dalším ročníkům tohoto neformálního prolínání přeshraničních styků prostřednictvím umění. Předseda Folklorního sdružení ČR Zdeněk Pšenica připomněl, že festival byl v loňském roce zařazen do projektu Ministerstva kultury ČR “Česká hudba 2004 - nedílná součást evropské kultury”, a uvedl fakta o širokém záběru činnosti souborů lidové kultury. Během festivalového maratónu byli pestrou směsicí všech hudebních žánrů diváci oceněni za vytrvalou přízeň i při nepřízni počasí a soubory získaly z rukou významných činitelů ceny za přínos české kultuře.
Příroda jako dar i kapitál
Zpěvné Valašské Klobouky se nacházejí v údolí říčky Kloboučky na pomezí Bílých Karpat a Vizovických vrchů v severním cípu Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, vyhlášené v roce 1996 za biosférickou rezervaci UNESCO. K nevýznamnějším patří přírodní rezervace Bílé potoky – jedná se o dochovanou původní bělokarpatskou louku s vápenatými pramennými vývěry a četnými pseudokrasovými jevy. Přírodní rezervace Javorůvky je zajímavá množstvím druhů ohrožených rostlin a část území je chráněná jako mokřad. Přírodní památka Dobšena se díky pravidelnému kosení v posledních letech stává nádhernou květnatou loukou s řadou chráněných rostlin, stejně jako Kaňoury, Pod Cigánem, Šumlatová, Ščúrnica či Jalovcová stráň.
Neocenitelný podíl na záchraně unikátní přírody má Český svaz ochránců přírody Kosenka vyvíjející činnost prostřednictvím několika projektů. Pozemkový spolek Kosenka zajišťuje komplexní ochranu květnatých luk severní části CHKO Bílé Karpaty, ochranu přírody a krajiny jižního Valašska obnovenou pastvou ovcí, využití památkového objektu valašské dřevěnice, obnovu místních trhů, sbírku na záchranu karpatského pralesa v rámci programu Místo pro přírodu. Environmentální výchova a vzdělávání v ekocentru Kosenka se soustřeďuje na výukové a vzdělávací programy pro školy a veřejnost, mimoškolní práci s dětmi a mládeží, připravuje ekologickou olympiádu středoškoláků, snaží se o záchranu lidových řemesel pro místní rozvoj. V rámci ekologického poradenství jsou poskytovány služby v síti STEP, realizován komunitní projekt SPOLUPRÁCE pro udržitelný rozvoj města a mikroregionu, podporována příhraniční spolupráce ČR-SR Euroregion Bílé-Biele Karpaty. K pravidelným iniciativám patří Vítání jara s vynášením Moreny, Den Země, Kroky pro přírodu, Volnost hoře, Kosení karpatských luk či Mikulášský jarmek, který získal ocenění “Nejlepší folklorní akce v ČR za rok 2002”.
Pevné kořeny valašské múzy
Město Valašské Klobouky má pro své společenské aktivity spolehlivého partnera nejen v Kosence, ale také v občanském sdružení Setkání muzikantů v Bílých Karpatech a v místních folklorních souborech. K úspěšným akcím, které přesáhly hranice regionu, patří červencové Valašské kumštování – setkání sochařů, řezbářů a malířů, kteří tři dny na valašskoklobouckém dolním náměstí tvoří svá díla. Program probíhá zároveň na brumovském hradě a končí dražbou uměleckých artefaktů. Souběžně účinkují domácí i zahraniční folklorní soubory, probíhají výtvarné dílny a soutěž O nejlepší slivovici.
Město tyto aktivity podporuje ročně částkou kolem jednoho milionu korun. Jde zejména o podchycení zájmu dětí a mládeže, ať již v oblasti kultury nebo sportu. V letošním roce byl dán do provozu nový skatepark vystavěný nákladem jednoho a půl milionu korun a ve spolupráci s Krajským úřadem byla zahájena stavba nové sportovní haly.
Lidé potřebují k životu pevné zázemí a Valaši jsou v tomto ohledu víc konzervativní než v jiných částech republiky. Město právě dokončuje stavbu s dvaceti novými byty, které budou na podzim předány do užívání.
Obyvatelé Valašských Klobouk si možná zpívají i při práci, ale sehnat živobytí není v tomto historicky chudém kraji jednoduché. Město jim v rámci svých možností vychází vstříc přípravou vhodných prostor pro podnikání, pronájmy obecních pozemků a dalšími kroky. Nyní je připravován projekt stavby provozoven pro malé a střední podnikatele.
Významný nástroj v tomto ohledu představuje výrobní družstvo Důbrava v čele s předsedou Emilem Zůbkem, které je zaměřené na bytovou chemii, kartonáž a galanterii. Družstvo je oprávněné poskytovat “náhradní plnění” dle zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., neboť zaměstnává více než padesát procent zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením.
Starosta města Dalibor Maniš si uvědomuje, že mimořádné přírodní podmínky a lidský potenciál představují základnu pro rozvoj cestovního ruchu. Soustřeďují se tedy nejen na zkvalitňování a rozšiřování služeb v tom nejširším slova smyslu, ale hledají další cesty pro zlepšení ekonomické situace. Své místo na plánku má například rozhledna jako pokračování již stanovené turistické trasy. Ale… Největší starostí je dobudování infrastruktury. Zejména příjezdové komunikace do Valašských Klobouk jsou ve velmi špatném stavu a odrazují potenciální zájemce o investice tzv. “na zelené louce”. Již několik zahraničních investorů z těchto důvodů odmítlo i velmi lukrativní pozemky.
Cestu k odstranění vysoké nezaměstnanosti tedy představuje hlavně dobrá cesta do Valašských Klobouk. Cestičky k 27 obcím, které mají Valašské Klobouky jako úřad s rozšířenou působností ve své správě, mají dobře vyšlapanou. Pravidelná čtvrtletní setkávání se starosty obecních úřadů a zástupci vyšších územních správních celků, stejně jako schránky s operativními materiály na úřadu ve Valašských Kloboukách se pro spolupráci velmi osvědčily.
Nyní probíhají jednání města s francouzským velvyslanectvím o navázání spolupráce s městem přibližně stejné velikosti, neboť dosavadní partnerství se slovenskými a švýcarskými kolegy se ukázala být oboustranně velmi prospěšná.