Týdeník Veřejná správa


Příloha

Mgr. Olga Bičáková,
Ministerstvo práce a sociálních věcí - Správa služeb zaměstnanosti

Zpřesnění výkladu zákona o zaměstnanosti

Vyšlo v čísle 41/2005

Zveřejňování pracovních nabídek úřady práce

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, ukládá zaměstnavateli povinnost do deseti kalendářních dnů oznámit příslušnému úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku tj. určení druhu práce a místa výkonu práce, předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa, základní informace o pracovních a mzdových podmínkách a o tom, zda jde o zaměstnání na dobu neurčitou nebo určitou a jeho předpokládanou délku, případné informace o možnostech ubytování, dojíždění do zaměstnání a další informace, které zaměstnavatel požaduje zveřejnit.

Úřad práce nenabízí a nezveřejňuje nabídky zaměstnání, které jsou diskriminačního charakteru nebo jsou v rozporu s pracovněprávními a jinými právními předpisy nebo odporují dobrým mravům. Úřad práce rovněž není povinen nabízet a zveřejňovat nabídky volných pracovních míst u zaměstnavatele, který opakovaně a prokazatelně porušuje povinnosti vyplývající z pracovněprávních a mzdových předpisů. Příslušným úřadem práce, kterému zaměstnavatel oznamuje volná pracovní místa, je ten úřad práce, v jehož územním obvodu je místo, ve kterém má být zaměstnání vykonáváno.

Povinnost uzavření písemné pracovní smlouvy

Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně. V pracovní smlouvě je povinen dohodnout druh práce, na který je zaměstnanec přijímán, místo výkonu práce (obec a organizační jednotku nebo jinak určené místo) a den nástupu do práce. Mimoto lze v pracovní smlouvě dohodnout další podmínky, na kterých mají zaměstnavatel a zaměstnanec zájem, například výši mzdy, dobu trvání pracovního poměru apod. Pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou, pokud nebyla v pracovní smlouvě výslovně určena doba jeho trvání. V pracovní smlouvě může být sjednána zkušební doba, která činí, pokud nebyla dohodnuta zkušební doba kratší, tři měsíce. Sjednaná zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována. Musí být sjednána písemně, jinak je její sjednání neplatné. Jde-li o sjednání pracovního poměru na dobu kratší než jeden měsíc, je zaměstnavatel povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně, jen jestliže o to zaměstnanec požádá nebo jde-li o zaměstnance, který byl rozhodnutím soudu zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena. Jedno vyhotovení písemné pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci.

Dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak je neplatná. V dohodě musí být uvedeny sjednané práce, sjednaná odměna za vykonanou práci, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Jedno vyhotovení dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci. Dohoda o pracovní činnosti se uzavírá na dobu určitou, popřípadě na dobu neurčitou.

Odměna za vykonanou práci je splatná ve výplatních termínech určených u zaměstnavatele pro výplatu mzdy, a je-li sjednána jednorázová splatnost odměny, až po provedení celého pracovního úkolu v nejbližším výplatním termínu po dokončení a odevzdání práce. Mezi účastníky lze dohodnout splatnost odměny jinak.

Dohoda o provedení práce se uzavírá písemně nebo ústně. V dohodě musí být vymezen pracovní úkol, sjednaná odměna za jeho provedení a zpravidla se v ní sjednává též doba, v níž má být pracovní úkol proveden. V písemné dohodě, popřípadě v písemném záznamu o ústně uzavřené dohodě má zaměstnavatel mimoto uvést předpokládaný rozsah práce, pokud její rozsah nevyplývá přímo z vymezení pracovního úkolu. Výši odměny a podmínky pro její poskytování v závislosti na druhu a způsobu vykonávané práce nebo činnosti sjedná zaměstnavatel se zaměstnancem v dohodě o provedení práce nebo v dohodě o pracovní činnosti.

Odměna za provedení pracovního úkolu je splatná po dokončení a odevzdání práce. Mezi účastníky lze dohodnout, že část odměny bude splatná již po provedení určité části pracovního úkolu. Zaměstnavatel může odměnu po projednání se zaměstnancem přiměřeně snížit, neodpovídá-li provedená práce sjednaným podmínkám.

Podle ust. § 267 odst. 2 zákoníku práce pracovní poměr zaměstnanců, kteří nepracují na pracovištích zaměstnavatele, ale podle podmínek dohodnutých v pracovní smlouvě pro něj vykonávají sjednané práce doma v pracovní době, kterou si sami rozvrhují, se řídí ustanoveními tohoto zákoníku s těmito odchylkami:

  1. na tyto zaměstnance se nevztahují ustanovení o rozvržení stanovené týdenní pracovní doby a o prostojích,

  2. při důležitých osobních překážkách v práci jim nenáleží od zaměstnavatele náhrada mzdy,

  3. nenáleží jim příplatek za práci přesčas ani příplatek za práci ve svátek, popřípadě ani další složky mzdy stanovené mzdovým předpisem.

Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

Při měsíčním vyúčtování mzdy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen předložit doklady, na jejichž základě byla mzda vypočtena.

Jinak spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o nároky z pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr projednávají a rozhodují soudy.

Zaměstnanec má v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti. Mzdovými nároky se rozumějí mzda (plat), její náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o pracovní činnosti (nikoliv dohody o provedení práce), jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti.

Pokud by se zaměstnanec do takovéto situace dostal, může požádat o uspokojení svých mzdových nároků kterýkoliv úřad práce v České republice, který pokud není místně příslušný k vyřízení jeho žádosti, postoupí tuto žádost místně příslušnému úřadu práce. Místně příslušným úřadem práce k rozhodování o nároku zaměstnance je úřad práce, v jehož obvodu má

  1. sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou,

  2. místo podnikání zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, nebo

  3. bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobu a který nemá místo podnikání.

Celková výše mzdových nároků vyplacených zaměstnanci nesmí překročit za jeden měsíc jeden a půl násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok, přičemž se vychází z částky platné v den podání návrhu na prohlášení konkursu.

Dále by měl každý občan (zejména zaměstnanec) vědět, že podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2005 Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce kontrolují mj. dodržování povinností vyplývajících z

Do působnosti Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce patří též bezúplatné poskytování základních informací a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, a to právnickým a fyzickým osobám, které v pracovních vztazích zaměstnávají fyzické osoby, a zaměstnancům.