Týdeník Veřejná správa


Příloha

Tomáš Rosenmayer,
Centrum pro výzkum neziskového sektoru TRIALOG
Brno

Výzkumný projekt ekonomika obecně prospěšných společností

Vyšlo v čísle 39/2005

Snaha Centra pro výzkum neziskového sektoru o zmapování neziskového sektoru v České republice pokračovala výzkumným projektem Ekonomika obecně prospěšných společností. Zjistit, jak obecně prospěšné společnosti hospodaří, je zajímavé samo o sobě, neboť se jedná svým způsobem o jedinečnou právní formu. Atraktivita výsledků výzkumu se dále zvyšuje vývojem v poslední době. Uvažuje se totiž o tom, že již nebude možno tyto subjekty zakládat, a že budou v nově navrhovaném občanském zákoníku nahrazeny tzv. nadačními ústavy.

Informace o projektu

Výzkumný projekt “Ekonomika obecně prospěšných společností” měl tři hlavní cíle:

  1. provést základní empirický ekonomický výzkum obecně prospěšných společností,

  2. ověřit dostupnost a kvalitu existujících zdrojů dat,

  3. publikovat výstupy a výsledky výzkumu.

Sledovaným obdobím se stal rok 2003, úplný soubor tvořily všechny obecně prospěšné společnosti založené na základě zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, které vznikly do 31. 12. 2003 a zároveň do 15. září 2004 (den zahájení projektu) nezanikly, nevstoupily do likvidace nebo s nimi nebylo zahájeno konkursní řízení. Základním výstupem projektu je závěrečná zpráva, která nese název Ekonomické výsledky obecně prospěšných společností v roce 2003 a jejíž elektronická verze je dostupná na internetové adrese www.e-cvns.cz.

Hlavní zdroje dat

V období září 2004 – prosinec 2004 bylo uskutečněno rozsáhlé dotazníkové šetření zahrnující úplný soubor (904 obecně prospěšných společností). Jeho návratnost činila pouhých dvanáct procent, proto bylo nutné doplnit údaje o informace z výročních zpráv, které se nám podařilo získat jednak vyhledáváním na internetu, jednak ze sbírky listin na krajských (rejstříkových) soudech. Do výsledného zpracování bylo nakonec zařazeno celkem dvě stě obecně prospěšných společností (22,12 % z úplného souboru), Tab. 1.

I přes zákonnou povinnost každoročně odevzdávat výroční zprávu do sbírky listin krajských soudů, tak činí jen deset procent obecně prospěšných společností. Informační hodnota těchto výročních zpráv je navíc nedostatečná, všechny náležitosti splňuje asi třicet procent subjektů, takže jen o třiceti výročních zprávách lze říci, že vyhovují požadavkům daných zákonem o účetnictví a zákonem o obecně prospěšných společnostech.

Třídění a působnost obecně prospěšných společností

Obecně prospěšné společnosti byly tříděny podle několika kritérií: podle vykonávané činnosti, podle zakladatele a podle kraje, v němž sídlí. Nejsložitější bylo roztřídit subjekty podle vykonávané činnosti, jež jsou v případě obecně prospěšných společností velmi rozmanité. Pro základní třídění byla použita Mezinárodní klasifikace neziskových organizací (ICNPO), kterou jsme následně pro jednodušší znázornění zúžili do devíti oblastí - Tab. 2. Podle tohoto třídění vykonává nejvíce subjektů činnost v oblasti “Vzdělávání a výzkum” (více než třicet procent, celkem 121 subjektů přitom tvoří subjekty registrované v síti škol). Významný podíl obecně prospěšných společností dále vykonává činnost v oblasti “Kultura a umění” (17,7 %) a v oblasti “Sociální péče” (15,15 %).

Obecně prospěšné společnosti jsou nejčastěji zakládány fyzickými osobami (více než 53 %), za nimi pak s poměrně vyrovnanou četností následují subjekty zakládané veřejnou správou (14 %) a neziskovými organizacemi (12 %). Soukromé obchodní společnosti (7,5 %) sice založily ze všech typů zakladatelů nejméně subjektů, avšak zároveň jsou zakladateli téměř čtvrtiny obecně prospěšných společností registrovaných v síti škol. Veřejná správa dominuje v oblasti “Ostatní vzdělávání a výzkum”, obecně prospěšné společnosti vykonávající činnost v oblasti “Životní prostředí” jsou ze tří čtvrtin zakládány fyzickými osobami.

Majetek obecně prospěšných společností

Celková pořizovací cena majetku sledovaných dvou set obecně prospěšných společností činila ke konci roku více než sedm set milionů korun. Nejvíce ze sledovaných subjektů mělo majetek mezi jedním a pěti miliony korun. Největší majetek měly obecně prospěšné společnosti registrované v síti škol a vykonávající činnost v oblasti “Zdraví”. Obecně prospěšné společnosti vlastnily především movité věci, peněžní prostředky a nemovitosti; v jejich majetku se téměř vůbec nevyskytovaly investice do nehmotného a finančního majetku – Tab. 3.

Příjmy obecně prospěšných společností

Příjmy sledovaných dvou set obecně prospěšných společností dosáhly v roce 2003 více než 1,6 miliardy korun. Nejvýznamnějším zdrojem příjmů je prodej vlastních výrobků a služeb, avšak zároveň platí, že strukturu příjmů nejvíce ovlivňuje oblast, v níž subjekty vykonávají činnost. Zatímco v případě obecně prospěšných společností působících v oblasti “Zdraví” a “Životní prostředí” činil podíl příjmů získaných z prodeje vlastních výrobků a služeb více než čtyři pětiny všech příjmů, v případě oblastí “Sociální péče” a “Ostatní činnosti” (ovlivněno hospodařením jediného subjektu, který získal většinu příjmů z darů) byl podíl vlastních výkonů pouze třetinový. V některých oblastech tvoří významnou část příjmů dotace od veřejné správy. Územní samospráva významně dotuje subjekty vykonávající činnost v oblastech “Kultura a umění” a “Sport a volný čas”. Dotaci ze státního rozpočtu získalo celkem 227 obecně prospěšných společností, přičemž objemově byly nejúspěšnější obecně prospěšné společnosti registrované v síti škol a vykonávající činnost v oblasti “Sociální péče”. Významný počet dotací ze státního rozpočtu byl poskytnut ještě v rámci programu aktivní politiky zaměstnanosti – Tab. 4.

Výdaje obecně prospěšných společností

Velikost obecně prospěšných společností podle výše výdajů je značně nerovnoměrná, neboť bylo zjištěno, že výdaje největších čtrnácti subjektů představují tři pětiny výdajů všech dvou set sledovaných subjektů. O struktuře výdajů obecně prospěšných společností přibližně platí tvrzení, že čím větší subjekt, tím více vydá na mzdy a zákonné sociální pojištění, čím menší subjekt, tím více vydá na spotřebované nákupy a služby.

Lze říci, že obecně prospěšné společnosti jsou také významným zaměstnavatelem, neboť podle údajů z Českého statistického úřadu v nich pracuje více než pět tisíc pracovníků. Podle stejného zdroje však víme, že tři pětiny obecně prospěšných společností nemají žádného zaměstnance a Tab. 5.

jen tři subjekty měly sto a více zaměstnanců –

Závěr: jaké jsou obecně prospěšné společnosti a co s nimi?

Mezi obecně prospěšnými společnostmi lze nalézt několik málo subjektů, které by se mohly úspěšně srovnávat se středně velkými podniky, jak co se týče počtu zaměstnávaných osob, tak strukturou a způsobem řízení organizace nebo svým zaměřením na efektivní dosahování výkonů. Vedle nich existuje několik desítek až stovek obecně prospěšných společností, které svou záslužnou činností především v oblastech vzdělávání, sociální péče a kultury doplňují a rozšiřují služby běžně poskytované veřejnosti státní správou a samosprávou a jejich organizacemi. V rejstříku obecně prospěšných společností jsou však evidované také subjekty (dle odhadu jich je přibližně polovina), které přestaly vykonávat jakoukoli činnost krátce po svém založení, nebo které dokonce nebyly nikdy založeny k tomu, aby nějakou veřejně prospěšnou službu poskytovaly.

Tento stav je zřejmě dán současnou právní úpravou. Zákon totiž definuje obecně prospěšné společnosti jako “právnické osoby, které poskytují veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek”. V případě obecně prospěšných společností se tak nejedná ani o sdružení osob, i když by tomu název asi nejvíce odpovídal, není to však ani subjekt podřízený vůli zakladatele, protože ten po vzniku subjektu ztrácí moc nad jeho kontrolou. Obecně prospěšné společnosti jsou spíše sdružením majetku, a to i přesto, že není stanoven žádný počáteční vklad a není dostatečně zabezpečena trvalá ochrana jejich majetku. Je s podivem, že takto nejednoznačně definovaná právní forma vydržela v právním systému České republiky bez větší novelizace téměř deset let. V současné době se při přípravě nového občanského zákoníku uvažuje o tom, že by obecně prospěšné společnosti již nemohly být zakládány, a že ty současné by i nadále mohly existovat podle stávající, “zakonzervované” právní úpravy.

Podle návrhu nového občanského zákoníku mají být obecně prospěšné společnosti nahrazeny novou právní formou tzv. nadačními ústavy. Jedná se o krůček správným směrem, protože se tento typ právnických osob nejen prohlásí za sdružení majetku, ale bude se tak konečně skutečně i chovat. Opravdu velkému vykročení však brání překážka spočívající v naprosto zbytečném odlišení dvou právních forem – nadací a nadačních ústavů – pouze na základě způsobu dosahování poslání (tj. možnosti vykonávat vlastní činnost či nikoli). Měla by naprosto stačit jedna právní forma, a to sdružení majetku za (zakladatelem) stanoveným účelem. Pokud by navrhované ukotvení neziskových organizací v občanském zákoníku některým z možných zakladatelů nevyhovovalo, pak je možné učinit i druhý velký krok, jímž by se mohla stát výraznější úprava obchodních společností založených za jiným účelem, než je dosahování zisku, spočívající ve vzniku tzv. neziskových společností.

Tab. 1: Přehled zdrojů dat výzkumného projektu Ekonomika obecně prospěšných společností

Zdroj dat

Rozsah

Údaje

N1

Dotazníkové šetření:

Dotazník OPS-03

109

Lidské zdroje (zaměstnanci a dobrovolníci)

Majetek k 31.12 2003

Příjmy (výnosy) za rok 2003

Výdaje (náklady) za rok 2003

Hlavní a doplňková činnost

Územní působnost

N2

Výroční zprávy

91

Lidské zdroje (zaměstnanci)

Majetek k 31.12.2003

Příjmy (výnosy) za rok 2003

Výdaje (náklady) za rok 2003

Hlavní a doplňková činnost

N3

Rejstřík obecně prospěšných společností

904

Zakladatelé

Hlavní a doplňková činnost

N4

Registr ekonomických subjektů

904

Hlavní činnost

Sídlo

Kategorie počtu zaměstnanců

N5

Centrální evidence dotací z rozpočtu

227

Poskytnuté dotace ze státního rozpočtu

VZ

Výroční zprávy

117

Informační hodnota výročních zpráv

Tab. 2: Počet obecně prospěšných společností podle oblastí a zakladatelů

Oblast

Fyzické osoby

Soukromé obchodní společnosti

Veřejná správa

Neziskové organizace

Smíšení zakladatelé

Celkem

Kultura a umění

90

7

22

21

20

160

Sport a volný čas

29

2

3

3

7

44

Registrované školy

51

28

5

24

13

121

Ost. vzděl., výzkum

75

6

43

19

9

152

Zdraví

41

9

5

6

7

68

Sociální péče

70

4

13

27

23

137

Životní prostředí

37

2

0

4

6

49

Rozvoj

42

7

14

11

27

101

Ostatní činnosti

46

3

4

12

7

72

Celkem

481

68

109

127

119

904

Tab. 3: Majetek obecně prospěšných společností podle zakladatelů (v tis. Kč)

Zakladatel

Peněžní prostředky

Nemovitosti

Movité věci

Ostatní majetek

Celkem

Sledovaný počet

Skutečný počet

Fyzické osoby

46 040

41 098

29 190

6 354

120 645

65

481

Soukr. obch.spol.

61 384

39 135

25 042

3 280

128 841

22

68

Veřejná správa

45 167

14 181

129 277

20 782

209 407

35

109

Neziskové org.

52 783

13 232

55 212

9 644

130 871

43

127

Smíšené

52 872

9 559

49 246

4 183

115 860

35

119

Celkem

258 246

117 205

287 967

44 243

705 624

200

904

Tab. 4: Příjmy obecně prospěšných společností podle oblastí (v tis. Kč)

Oblast

Dary

Nadační příspěvky

Dotace od státu

Dotace od územní samosprávy

Vlastní výkony

Jiné příjmy

Celkem

Kultura a umění

11 534

3 859

9 609

20 726

40 773

2 181

88 682

Sport a volný čas

215

50

200

9 162

10 048

92

19 767

Registrované školy

9 485

2 872

175 493

1 941

154 023

4 227

348 041

Ost. vzdělávání a výzkum

2 975

10 392

13 614

4 972

40 031

376

72 360

Zdraví

5 425

2 789

2 358

4 757

311 941

16 104

343 374

Sociální péče

7 312

6 209

47 673

28 661

47 170

3 573

140 598

Životní prostředí

932

1 065

4 007

2 574

35 811

1 076

45 465

Rozvoj

7 260

10 376

5 108

9 144

67 966

1 098

100 952

Ostatní činnosti

189 664

64 251

31 795

1 644

168 484

2 940

458 778

Celkem

234 802

101 863

289 857

83 581

876 247

31 667

1 618 017

Tab. 5: Výdaje obecně prospěšných společností podle velikosti (v tis. Kč)

Velikost

Spotřebované nákupy

Služby

Mzdové náklady

Zákonné sociální pojištění

Ostatní náklady

Celkem

Počet

0-50

60

80

40

4

16

200

12

51-100

121

254

78

8

86

547

8

101-200

279

1 130

73

5

32

1 519

11

201-500

1 437

3 849

1 388

447

225

7 346

22

501-1000

1 821

4 675

2 552

525

961

10 534

15

1001-2000

6 439

17 301

13 715

4 292

1 788

43 535

28

2001-5000

16 774

57 808

48 671

15 956

4 878

144 087

43

5001-10000

38 382

67 124

79 963

25 748

6 128

217 345

31

10001-20000

32 966

65 096

89 627

28 548

12 409

228 646

17

20001-50000

68 948

99 285

118 252

25 907

8 341

320 733

10

50001 a více

116 502

137 733

104 600

35 986

210 653

605 474

3

Celkem

283 729

454 335

458 959

137 426

245 517

1 579 966

200