Příloha
Snaha Centra pro výzkum neziskového sektoru o zmapování neziskového sektoru v České republice pokračovala výzkumným projektem Ekonomika obecně prospěšných společností. Zjistit, jak obecně prospěšné společnosti hospodaří, je zajímavé samo o sobě, neboť se jedná svým způsobem o jedinečnou právní formu. Atraktivita výsledků výzkumu se dále zvyšuje vývojem v poslední době. Uvažuje se totiž o tom, že již nebude možno tyto subjekty zakládat, a že budou v nově navrhovaném občanském zákoníku nahrazeny tzv. nadačními ústavy.
Informace o projektu
Výzkumný projekt “Ekonomika obecně prospěšných společností” měl tři hlavní cíle:
provést základní empirický ekonomický výzkum obecně prospěšných společností,
ověřit dostupnost a kvalitu existujících zdrojů dat,
publikovat výstupy a výsledky výzkumu.
Sledovaným obdobím se stal rok 2003, úplný soubor tvořily všechny obecně prospěšné společnosti založené na základě zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, které vznikly do 31. 12. 2003 a zároveň do 15. září 2004 (den zahájení projektu) nezanikly, nevstoupily do likvidace nebo s nimi nebylo zahájeno konkursní řízení. Základním výstupem projektu je závěrečná zpráva, která nese název Ekonomické výsledky obecně prospěšných společností v roce 2003 a jejíž elektronická verze je dostupná na internetové adrese www.e-cvns.cz.
Hlavní zdroje dat
V období září 2004 – prosinec 2004 bylo uskutečněno rozsáhlé dotazníkové šetření zahrnující úplný soubor (904 obecně prospěšných společností). Jeho návratnost činila pouhých dvanáct procent, proto bylo nutné doplnit údaje o informace z výročních zpráv, které se nám podařilo získat jednak vyhledáváním na internetu, jednak ze sbírky listin na krajských (rejstříkových) soudech. Do výsledného zpracování bylo nakonec zařazeno celkem dvě stě obecně prospěšných společností (22,12 % z úplného souboru), Tab. 1.
I přes zákonnou povinnost každoročně odevzdávat výroční zprávu do sbírky listin krajských soudů, tak činí jen deset procent obecně prospěšných společností. Informační hodnota těchto výročních zpráv je navíc nedostatečná, všechny náležitosti splňuje asi třicet procent subjektů, takže jen o třiceti výročních zprávách lze říci, že vyhovují požadavkům daných zákonem o účetnictví a zákonem o obecně prospěšných společnostech.
Třídění a působnost obecně prospěšných společností
Obecně prospěšné společnosti byly tříděny podle několika kritérií: podle vykonávané činnosti, podle zakladatele a podle kraje, v němž sídlí. Nejsložitější bylo roztřídit subjekty podle vykonávané činnosti, jež jsou v případě obecně prospěšných společností velmi rozmanité. Pro základní třídění byla použita Mezinárodní klasifikace neziskových organizací (ICNPO), kterou jsme následně pro jednodušší znázornění zúžili do devíti oblastí - Tab. 2. Podle tohoto třídění vykonává nejvíce subjektů činnost v oblasti “Vzdělávání a výzkum” (více než třicet procent, celkem 121 subjektů přitom tvoří subjekty registrované v síti škol). Významný podíl obecně prospěšných společností dále vykonává činnost v oblasti “Kultura a umění” (17,7 %) a v oblasti “Sociální péče” (15,15 %).
Obecně prospěšné společnosti jsou nejčastěji zakládány fyzickými osobami (více než 53 %), za nimi pak s poměrně vyrovnanou četností následují subjekty zakládané veřejnou správou (14 %) a neziskovými organizacemi (12 %). Soukromé obchodní společnosti (7,5 %) sice založily ze všech typů zakladatelů nejméně subjektů, avšak zároveň jsou zakladateli téměř čtvrtiny obecně prospěšných společností registrovaných v síti škol. Veřejná správa dominuje v oblasti “Ostatní vzdělávání a výzkum”, obecně prospěšné společnosti vykonávající činnost v oblasti “Životní prostředí” jsou ze tří čtvrtin zakládány fyzickými osobami.
Majetek obecně prospěšných společností
Celková pořizovací cena majetku sledovaných dvou set obecně prospěšných společností činila ke konci roku více než sedm set milionů korun. Nejvíce ze sledovaných subjektů mělo majetek mezi jedním a pěti miliony korun. Největší majetek měly obecně prospěšné společnosti registrované v síti škol a vykonávající činnost v oblasti “Zdraví”. Obecně prospěšné společnosti vlastnily především movité věci, peněžní prostředky a nemovitosti; v jejich majetku se téměř vůbec nevyskytovaly investice do nehmotného a finančního majetku – Tab. 3.
Příjmy obecně prospěšných společností
Příjmy sledovaných dvou set obecně prospěšných společností dosáhly v roce 2003 více než 1,6 miliardy korun. Nejvýznamnějším zdrojem příjmů je prodej vlastních výrobků a služeb, avšak zároveň platí, že strukturu příjmů nejvíce ovlivňuje oblast, v níž subjekty vykonávají činnost. Zatímco v případě obecně prospěšných společností působících v oblasti “Zdraví” a “Životní prostředí” činil podíl příjmů získaných z prodeje vlastních výrobků a služeb více než čtyři pětiny všech příjmů, v případě oblastí “Sociální péče” a “Ostatní činnosti” (ovlivněno hospodařením jediného subjektu, který získal většinu příjmů z darů) byl podíl vlastních výkonů pouze třetinový. V některých oblastech tvoří významnou část příjmů dotace od veřejné správy. Územní samospráva významně dotuje subjekty vykonávající činnost v oblastech “Kultura a umění” a “Sport a volný čas”. Dotaci ze státního rozpočtu získalo celkem 227 obecně prospěšných společností, přičemž objemově byly nejúspěšnější obecně prospěšné společnosti registrované v síti škol a vykonávající činnost v oblasti “Sociální péče”. Významný počet dotací ze státního rozpočtu byl poskytnut ještě v rámci programu aktivní politiky zaměstnanosti – Tab. 4.
Výdaje obecně prospěšných společností
Velikost obecně prospěšných společností podle výše výdajů je značně nerovnoměrná, neboť bylo zjištěno, že výdaje největších čtrnácti subjektů představují tři pětiny výdajů všech dvou set sledovaných subjektů. O struktuře výdajů obecně prospěšných společností přibližně platí tvrzení, že čím větší subjekt, tím více vydá na mzdy a zákonné sociální pojištění, čím menší subjekt, tím více vydá na spotřebované nákupy a služby.
Lze říci, že obecně prospěšné společnosti jsou také významným zaměstnavatelem, neboť podle údajů z Českého statistického úřadu v nich pracuje více než pět tisíc pracovníků. Podle stejného zdroje však víme, že tři pětiny obecně prospěšných společností nemají žádného zaměstnance a Tab. 5.
jen tři subjekty měly sto a více zaměstnanců –Závěr: jaké jsou obecně prospěšné společnosti a co s nimi?
Mezi obecně prospěšnými společnostmi lze nalézt několik málo subjektů, které by se mohly úspěšně srovnávat se středně velkými podniky, jak co se týče počtu zaměstnávaných osob, tak strukturou a způsobem řízení organizace nebo svým zaměřením na efektivní dosahování výkonů. Vedle nich existuje několik desítek až stovek obecně prospěšných společností, které svou záslužnou činností především v oblastech vzdělávání, sociální péče a kultury doplňují a rozšiřují služby běžně poskytované veřejnosti státní správou a samosprávou a jejich organizacemi. V rejstříku obecně prospěšných společností jsou však evidované také subjekty (dle odhadu jich je přibližně polovina), které přestaly vykonávat jakoukoli činnost krátce po svém založení, nebo které dokonce nebyly nikdy založeny k tomu, aby nějakou veřejně prospěšnou službu poskytovaly.
Tento stav je zřejmě dán současnou právní úpravou. Zákon totiž definuje obecně prospěšné společnosti jako “právnické osoby, které poskytují veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek”. V případě obecně prospěšných společností se tak nejedná ani o sdružení osob, i když by tomu název asi nejvíce odpovídal, není to však ani subjekt podřízený vůli zakladatele, protože ten po vzniku subjektu ztrácí moc nad jeho kontrolou. Obecně prospěšné společnosti jsou spíše sdružením majetku, a to i přesto, že není stanoven žádný počáteční vklad a není dostatečně zabezpečena trvalá ochrana jejich majetku. Je s podivem, že takto nejednoznačně definovaná právní forma vydržela v právním systému České republiky bez větší novelizace téměř deset let. V současné době se při přípravě nového občanského zákoníku uvažuje o tom, že by obecně prospěšné společnosti již nemohly být zakládány, a že ty současné by i nadále mohly existovat podle stávající, “zakonzervované” právní úpravy.
Podle návrhu nového občanského zákoníku mají být obecně prospěšné společnosti nahrazeny novou právní formou tzv. nadačními ústavy. Jedná se o krůček správným směrem, protože se tento typ právnických osob nejen prohlásí za sdružení majetku, ale bude se tak konečně skutečně i chovat. Opravdu velkému vykročení však brání překážka spočívající v naprosto zbytečném odlišení dvou právních forem – nadací a nadačních ústavů – pouze na základě způsobu dosahování poslání (tj. možnosti vykonávat vlastní činnost či nikoli). Měla by naprosto stačit jedna právní forma, a to sdružení majetku za (zakladatelem) stanoveným účelem. Pokud by navrhované ukotvení neziskových organizací v občanském zákoníku některým z možných zakladatelů nevyhovovalo, pak je možné učinit i druhý velký krok, jímž by se mohla stát výraznější úprava obchodních společností založených za jiným účelem, než je dosahování zisku, spočívající ve vzniku tzv. neziskových společností.
Tab. 1: Přehled zdrojů dat výzkumného projektu Ekonomika obecně prospěšných společností
Zdroj dat |
Rozsah |
Údaje |
|||
N1 |
Dotazníkové šetření: Dotazník OPS-03 |
109 |
Lidské zdroje (zaměstnanci a dobrovolníci) Majetek k 31.12 2003 Příjmy (výnosy) za rok 2003 Výdaje (náklady) za rok 2003 Hlavní a doplňková činnost Územní působnost |
||
N2 |
Výroční zprávy |
91 |
Lidské zdroje (zaměstnanci) Majetek k 31.12.2003 Příjmy (výnosy) za rok 2003 Výdaje (náklady) za rok 2003 Hlavní a doplňková činnost |
||
N3 |
Rejstřík obecně prospěšných společností |
904 |
Zakladatelé Hlavní a doplňková činnost |
||
N4 |
Registr ekonomických subjektů |
904 |
Hlavní činnost Sídlo Kategorie počtu zaměstnanců |
||
N5 |
Centrální evidence dotací z rozpočtu |
227 |
Poskytnuté dotace ze státního rozpočtu |
||
VZ |
Výroční zprávy |
117 |
Informační hodnota výročních zpráv |
Tab. 2: Počet obecně prospěšných společností podle oblastí a zakladatelů
Oblast |
Fyzické osoby |
Soukromé obchodní společnosti |
Veřejná správa |
Neziskové organizace |
Smíšení zakladatelé |
Celkem |
Kultura a umění |
90 |
7 |
22 |
21 |
20 |
160 |
Sport a volný čas |
29 |
2 |
3 |
3 |
7 |
44 |
Registrované školy |
51 |
28 |
5 |
24 |
13 |
121 |
Ost. vzděl., výzkum |
75 |
6 |
43 |
19 |
9 |
152 |
Zdraví |
41 |
9 |
5 |
6 |
7 |
68 |
Sociální péče |
70 |
4 |
13 |
27 |
23 |
137 |
Životní prostředí |
37 |
2 |
0 |
4 |
6 |
49 |
Rozvoj |
42 |
7 |
14 |
11 |
27 |
101 |
Ostatní činnosti |
46 |
3 |
4 |
12 |
7 |
72 |
Celkem |
481 |
68 |
109 |
127 |
119 |
904 |
Tab. 3: Majetek obecně prospěšných společností podle zakladatelů (v tis. Kč)
Zakladatel |
Peněžní prostředky |
Nemovitosti |
Movité věci |
Ostatní majetek |
Celkem |
Sledovaný počet |
Skutečný počet |
Fyzické osoby |
46 040 |
41 098 |
29 190 |
6 354 |
120 645 |
65 |
481 |
Soukr. obch.spol. |
61 384 |
39 135 |
25 042 |
3 280 |
128 841 |
22 |
68 |
Veřejná správa |
45 167 |
14 181 |
129 277 |
20 782 |
209 407 |
35 |
109 |
Neziskové org. |
52 783 |
13 232 |
55 212 |
9 644 |
130 871 |
43 |
127 |
Smíšené |
52 872 |
9 559 |
49 246 |
4 183 |
115 860 |
35 |
119 |
Celkem |
258 246 |
117 205 |
287 967 |
44 243 |
705 624 |
200 |
904 |
Tab. 4: Příjmy obecně prospěšných společností podle oblastí (v tis. Kč)
Oblast |
Dary |
Nadační příspěvky |
Dotace od státu |
Dotace od územní samosprávy |
Vlastní výkony |
Jiné příjmy |
Celkem |
Kultura a umění |
11 534 |
3 859 |
9 609 |
20 726 |
40 773 |
2 181 |
88 682 |
Sport a volný čas |
215 |
50 |
200 |
9 162 |
10 048 |
92 |
19 767 |
Registrované školy |
9 485 |
2 872 |
175 493 |
1 941 |
154 023 |
4 227 |
348 041 |
Ost. vzdělávání a výzkum |
2 975 |
10 392 |
13 614 |
4 972 |
40 031 |
376 |
72 360 |
Zdraví |
5 425 |
2 789 |
2 358 |
4 757 |
311 941 |
16 104 |
343 374 |
Sociální péče |
7 312 |
6 209 |
47 673 |
28 661 |
47 170 |
3 573 |
140 598 |
Životní prostředí |
932 |
1 065 |
4 007 |
2 574 |
35 811 |
1 076 |
45 465 |
Rozvoj |
7 260 |
10 376 |
5 108 |
9 144 |
67 966 |
1 098 |
100 952 |
Ostatní činnosti |
189 664 |
64 251 |
31 795 |
1 644 |
168 484 |
2 940 |
458 778 |
Celkem |
234 802 |
101 863 |
289 857 |
83 581 |
876 247 |
31 667 |
1 618 017 |
Tab. 5: Výdaje obecně prospěšných společností podle velikosti (v tis. Kč)
Velikost |
Spotřebované nákupy |
Služby |
Mzdové náklady |
Zákonné sociální pojištění |
Ostatní náklady |
Celkem |
Počet |
0-50 |
60 |
80 |
40 |
4 |
16 |
200 |
12 |
51-100 |
121 |
254 |
78 |
8 |
86 |
547 |
8 |
101-200 |
279 |
1 130 |
73 |
5 |
32 |
1 519 |
11 |
201-500 |
1 437 |
3 849 |
1 388 |
447 |
225 |
7 346 |
22 |
501-1000 |
1 821 |
4 675 |
2 552 |
525 |
961 |
10 534 |
15 |
1001-2000 |
6 439 |
17 301 |
13 715 |
4 292 |
1 788 |
43 535 |
28 |
2001-5000 |
16 774 |
57 808 |
48 671 |
15 956 |
4 878 |
144 087 |
43 |
5001-10000 |
38 382 |
67 124 |
79 963 |
25 748 |
6 128 |
217 345 |
31 |
10001-20000 |
32 966 |
65 096 |
89 627 |
28 548 |
12 409 |
228 646 |
17 |
20001-50000 |
68 948 |
99 285 |
118 252 |
25 907 |
8 341 |
320 733 |
10 |
50001 a více |
116 502 |
137 733 |
104 600 |
35 986 |
210 653 |
605 474 |
3 |
Celkem |
283 729 |
454 335 |
458 959 |
137 426 |
245 517 |
1 579 966 |
200 |