Konzultace
K podstatě návrhu zákona
Cílem zákona o územně správním členění je upravit členění území státu pro účely výkonu státní správy, a to jak státní správy vykonávané orgány státu, tak částečně i státní správy vykonávané orgány územních samosprávných celků v takzvané přenesené působnosti (částečně proto, že návrh zákona se nezabývá správními obvody obecních úřadů obcí s pověřeným obecním úřadem, ani se nezmiňuje o správních obvodech matričních či stavebních úřadů). Návrh zákona předpokládá členění České republiky na 8 oblastí. Území oblastí bude vymezeno správními obvody 14 samosprávných krajů (oblast bude tvořena jedním až třemi kraji). Nižší územně správní jednotkou zůstanou i nadále okresy, kterých je celkem 76. Nově se však stanoví, že okresy se člení na 205 správních okrsků, což je ovšem pouze terminologická změna pro označení dosavadních správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Rovněž se zachovává začlenění 5 vojenských újezdů do správních okrsků, tedy současných správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
Návrh na vznik oblastí vzešel z výsledků jednání představitelů koaličních stran dne 18. ledna 2005 a je obecnou reakcí na potřebu vytvořit pro účely výkonu státní moci – zejména v oblasti působnosti soudů, Policie České republiky a státního zastupitelství – rozsáhlejší územně správní jednotku, než je správní obvod samosprávného kraje. Počet oblastí vychází od stávajícího počtu krajů vytvořených zákonem č. 36/1960 Sb., o územním členění státu (7 krajů plus hlavní město Praha) a též i názvy oblastí jsou převzaty z názvů těchto krajů. Zavedením oblastí zůstane zachován stávající počet krajských soudů, krajských správ Policie ČR a krajských státních zastupitelství. Důvody pro nezřízení dalších šesti “chybějících” krajských soudů, krajských správ Policie ČR a krajských státních zastupitelství spočívají ve finanční náročnosti realizace tohoto kroku a neméně problematickou stránku též představuje kvalitní personální obsazení těchto orgánů.
Návrh zákona na rozdíl od nynějšího stavu respektuje princip skladebnosti, který spočívá v tom, že území nižší územně správní jednotky nepřesahuje hranice územně správní jednotky vyšší.
Návrhem zákona se nemění
správní obvody 14 samosprávných krajů (jejich území je definováno ústavním zákonem
č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, a zákonem
č. 387/2004 Sb., o změnách hranic krajů),
počet okresů (76),
počet obcí s rozšířenou působností (205) a vymezení jejich správních obvodů (avšak nově označených jako správní okrsky) prostřednictvím správních obvodů obcí, nebo vojenských újezdů.
Nově se zákonem upravují
oblasti,
vymezení okresů, které jsou s ohledem na zmiňovaný princip skladebnosti jednotlivých správních jednotek definovány novým způsobem, a to prostřednictvím správních okrsků (tj. stávajících správních obvodů obecních úřadů obcí s rozšířenou působností); území okresů tedy již nebude vymezováno výčtem obcí, jak činí vyhláška č. 564/2002 Sb.,
o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy,
správní okrsky, kterými jsou dosavadní správní obvody obcí s rozšířenou působností, převzaté z vyhlášky č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností (jedná se však pouze o terminologickou změnu a o “přesunutí” z vyhlášky do zákona).
K počtu a sídlům krajských soudů
Úprava soudních obvodů je obsažena v návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o územně správním členění státu, konkrétně v jeho části měnící zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích.
Územní obvody krajských soudů budou vymezeny zákonem o soudech a soudcích prostřednictvím nově navrhovaných oblastí. Počet ani sídla krajských soudů se podle nové právní úpravy nemění, pouze se územní obvody krajských soudů nově vymezují tak, aby z hlediska skladebnosti odpovídaly hranicím samosprávných krajů.
V případě změn soudních obvodů jde proto o územní změny ve vymezení jednotlivých obvodů krajských soudů (“přechody” území okresů z obvodu jednoho krajského soudu do obvodu jiného krajského soudu). Tyto přesuny znamenají důsledné naplnění principu skladebnosti, ze kterého návrh zákona vychází. Je-li např. okres Semily součástí Východočeského kraje podle zákona č. 36/1960 Sb. a zároveň součástí Libereckého kraje podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb., potom příslušným krajským soudem je nyní Krajský soud v Hradci Králové (na rozdíl od ostatních okresů tvořících Liberecký kraj, pro které je příslušný Krajský soud v Ústí nad Labem). Novou právní úpravou by se stal i pro okres Semily příslušným Krajský soud v Ústí nad Labem, čímž by se odstranil dosavadní pro běžného občana ne zcela přehledný stav.
K územní působnosti Policie České republiky a státních zastupitelství
Územní působnost útvarů Policie České republiky bude s ohledem na vzájemné vazby shodná s obvody soudů, které budou nově vymezeny zákonem o soudech a soudcích.
Ani v případě sídel státních zastupitelství a obvodů jejich územní působnosti se nic nemění v tom smyslu, že se budou zcela shodovat se sídly a obvody soudů (viz § 7 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství).
Tabulka: Vymezení správních oblastí správními obvody krajů a okresy podle návrhu zákona o územně správním členění státu
Oblast |
Správní obvod kraje |
Okresy |
Středočeská |
Středočeský |
Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram, Rakovník |
Jihočeská |
Jihočeský |
České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor |
Západočeská |
Plzeňský |
Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany, Tachov |
Karlovarský |
Cheb, Karlovy Vary, Sokolov |
|
Severočeská |
Ústecký |
Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice, Ústí nad Labem |
Liberecký |
Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily |
|
Východočeská |
Královéhradecký |
Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov |
Pardubický |
Chrudim, Pardubice, Svitavy, Ústí nad Orlicí |
|
Jihomoravská |
Jihomoravský |
Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo |
Vysočina |
Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou |
|
Zlínský |
Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín |
|
Severomoravská |
Moravsko- slezský |
Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, Ostrava-město |
Olomoucký |
Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk |
|
Pražská |
hl. m. Praha |
území hlavního města Prahy |
Zdroj: Týdeník Veřejná správa, A.Štefanová, 2005
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 39/2005.