Týdeník Veřejná správa


Příloha

Mgr. Olga Bičáková,
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Správa služeb zaměstnanosti, Odbor metodiky a správního řízení

Vstup absolventů středních škol na trh práce z pohledu nového zákona o zaměstnanosti

Vyšlo v čísle 36/2005

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen “zákon o zaměstnanosti), který nabyl účinnosti dnem 1. října 2004, zaručuje každé fyzické osobě, která chce a může pracovat a o práci se uchází, právo na zaměstnání v pracovněprávním vztahu, na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších služeb za podmínek stanovených tímto zákonem. Součástí zprostředkování zaměstnání je vyhledání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, poradenská a informační činnosti v oblasti pracovních příležitostí.

Poradenství pro fyzickou osobu se zaměřuje na posouzení osobnostních předpokladů, schopností a dovedností, doporučení zaměstnání, volby povolání a rekvalifikace. Informační činnost spočívá zejména v informování o možnostech zaměstnání a o volných pracovních místech a volných pracovních silách. Tyto informace může fyzická osoba požadovat u kteréhokoliv úřadu práce. Za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti zaměstnání zprostředkovávají úřady práce agentury práce. Student střední školy, který má zájem o zprostředkování zaměstnání, může za tím účelem ještě před dokončením studia písemně požádat kterýkoliv úřad práce na území České republiky o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání. Takovému zájemci o zaměstnání úřad práce zprostředkovává vhodné zaměstnání a může mu zabezpečit rekvalifikaci.

Vhodným zaměstnáním je zaměstnání,

Podmínky pro zařazení do evidence

Jako uchazeč o zaměstnání si může zabezpečit zaměstnání prostřednictvím úřadu práce pouze fyzická osoba, která se soustavně nepřipravuje na budoucí povolání, tzn. absolvent školy, ani není výdělečně činná v některé z právních forem, které stanoví taxativním výčtem zákon o zaměstnanosti. Při splnění podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti úřad práce zařadí do evidence uchazečů o zaměstnání fyzickou osobu, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání úřad práce, v jehož správním obvodu má bydliště. Požádá-li fyzická osoba o zprostředkování zaměstnání nejpozději do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání nebo jiných činností, které jsou uvedeny v zákoně o zaměstnanosti, včetně ukončení soustavné přípravy na budoucí povolání nebo činností, které jsou podle zákona o zaměstnanosti považovány za náhradní doby zaměstnání, zařadí se do evidence uchazečů o zaměstnání ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo těchto činností.

Pokud například absolvent školy požádá příslušný úřad práce o zprostředkování zaměstnání nejpozději do tří pracovních dnů po vykonání maturitní zkoušky, zařadí se do evidence uchazečů o zaměstnání ode dne následujícího po dni, ve kterém vykonal maturitní zkoušku. Obdobným způsobem je postupováno v případě přiznání podpory v nezaměstnanosti, pokud si o ni uchazeč o zaměstnání požádá úřad práce a splňuje podmínky stanovené zákonem o zaměstnanosti pro vznik jejího nároku. U státního občana České republiky a u cizince, který není občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem, se bydlištěm rozumí jeho adresa místa trvalého pobytu na území České republiky. U cizince, který je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem, se bydlištěm rozumí adresa jeho trvalého nebo přechodného pobytu na území České republiky, a pokud takový pobyt nemá, adresa místa, kde se na území České republiky obvykle zdržuje. Uchazeč o zaměstnání může také požádat příslušný úřad práce o zprostředkování zaměstnání úřadem práce, v jehož správním obvodu se z vážných důvodů, které vymezuje zákon o zaměstnanosti, skutečně zdržuje.

Překážky pro zařazení do evidence

Uchazečem o zaměstnání se nemůže stát fyzická osoba v době, po kterou

Pokud fyzická osoba nesplňuje podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, musí o tom úřad práce vydat rozhodnutí ve správním řízení, proti kterému se může tato fyzická osoba odvolat k Ministerstvu práce a sociálních věcí – Správě služeb zaměstnanosti ve lhůtě do patnácti kalendářních od doručení tohoto rozhodnutí, podáním u toho úřadu práce, který rozhodnutí o jejím nezařazení do evidence uchazečů o zaměstnání vydal. Překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je neposkytnutí identifikačních údajů a neposkytnutí nebo zrušení souhlasu se zpracováním osobních údajů.

Spolupráce uchazeče s úřadem práce

Úřad práce je povinen poučit zájemce o zaměstnání a uchazeče o zaměstnání o právech a povinnostech, zejména o povinnosti poskytovat úřadu práce potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání a o povinnosti řídit se pokyny tohoto úřadu práce. S vedením občana v evidenci uchazečů o zaměstnání jsou spojeny pro něho nezanedbatelné právní důsledky. Po dobu jeho vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je za něho plátcem zdravotního pojištění stát a tato doba se mu v zákonem omezeném rozsahu též započítává pro účely důchodového pojištění. S vedením občana v evidenci zájemců o zaměstnání tyto právní důsledky spojeny nejsou.

Naopak zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání

Podmínkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je, že výkon těchto činností není překážkou pro poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání je však povinen úřadu práce výkon této činnosti, její rozsah a výši odměny ohlásit a doložit. V případě výkonu více činnosti se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku měsíční výdělky (odměny) sčítají.

Absolventi středních škol

Absolventi středních škol patří do kategorie těch uchazečů o zaměstnání – fyzických osob do 25 let věku, kterým úřady práce věnují při zprostředkování zaměstnání zvýšenou péči. Úřady práce ve spolupráci s těmito uchazeči o zaměstnání mohou vypracovat individuální akční plán směřující ke zvýšení možnosti jejich uplatnění na trhu práce. Vypracování tohoto plánu je úřad práce povinen uchazečům o zaměstnání z řad absolventů škol nabídnout. Obsahem individuálního akčního plánu je zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce, a to v souladu s dosaženou kvalifikací, možnostmi a schopnostmi uchazeče o zaměstnání.

Podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci

Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který

Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované úřadem práce.

Úřad práce rozhoduje o přiznání podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci ve správním řízení. Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti po podpůrčí dobu. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání do padesáti let věku šest měsíců. Podpora při rekvalifikaci se poskytuje po celou dobu rekvalifikace.

Výše podpory

Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním zaměstnání v rozhodném období podle pracovněprávních předpisů. U uchazeče o zaměstnání, který naposledy před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vykonával samostatnou výdělečnou činnost, se stanoví procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období (kterým je předchozí kalendářní rok) přepočteného na jeden kalendářní měsíc. Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první tři měsíce podpůrčí doby padesát procent a po zbývající podpůrčí dobu 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí šedesát procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Ukončil-li uchazeč o zaměstnání v rozhodném období ve stejný den více zaměstnání nebo zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví z částky, která se rovná součtu průměrných měsíčních čistých výdělků nebo součtu průměrného čistého měsíčního výdělku (výdělků) a vyměřovacího základu. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 2,5 násobek částky životního minima platného ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti ( která v současné době činí 4.300 Kč) tj. 10750 Kč. Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 2,8 násobek částky životního minima platného ke dni nástupu na rekvalifikaci, tj. 12.040 Kč.

Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci se uchazeči o zaměstnání stanoví z částky životního minima platného ke dni podání žádosti o podporu nebo ke dni nástupu na rekvalifikaci, jestliže

Stejně se postupuje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání před zahájením rekvalifikace vykonával výdělečnou činnost, která nezakládala povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti anebo žádnou výdělečnou činnost nevykonával, například absolvent střední školy, který během studia vůbec nepracoval anebo pracoval jen na základě dohod o provedení práce.

Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci jsou splatné po nabytí právní moci rozhodnutí o jejich přiznání pozadu za měsíční období, a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci. Jsou-li splněny podmínky pro poskytování podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci jen po část kalendářního měsíce, náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci v poměrné výši odpovídající počtu kalendářních dnů, kdy tyto podmínky byly splněny.

Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání

Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání a zájemcem o zaměstnání, vyžaduje-li to jeho uplatnění na trhu práce. Za účastníka rekvalifikace hradí úřad práce náklady rekvalifikace a může mu poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací. Rekvalifikaci zajišťuje úřad práce příslušný podle místa bydliště uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. Rekvalifikace může být na základě dohody s úřadem práce prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců, včetně zaměstnanců přijatých z řad absolventů středních škol. Zaměstnavateli, který provádí rekvalifikaci svých zaměstnanců, nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele tuto činnost zajišťuje, mohou být plně nebo částečně hrazeny náklady rekvalifikace zaměstnanců a náklady s ní spojené.

Společensky účelná pracovní místa

Společensky účelnými pracovními místy se například rozumí pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, jimž nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem, mezi které patří mj. i absolventi středních škol.

Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na společensky účelná pracovní místa může úřad práce poskytnout zaměstnavateli příspěvek, jehož výše je odvislá od míry nezaměstnanosti v daném okrese, ve kterém je pracovní místo zaměstnavatelem vyhrazeno nebo zřízeno pro uchazeče o zaměstnání, od násobku průměrné mzdy v národním hospodářství a od počtu zřizovaných nebo vyhrazených pracovních míst na základě jedné dohody. Na základě takto stanovené konstrukce se výše příspěvku pohybuje od čtyřnásobku až osminásobku této průměrné mzdy.

Překlenovací příspěvek

Úřad práce může na základě dohody poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek na zřízení pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti, překlenovací příspěvek. Příspěvek se poskytuje nejdéle po dobu tří měsíců, v měsíční výši rovnající se polovině částky životního minima platného ke dni uzavření dohody, tzn. v celkové výši 6.453 Kč.

Úřad práce může poskytnout příspěvek na zapracování, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru například uchazeče o zaměstnání z řad absolventů středních škol. Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem a lze ho poskytovat maximálně po dobu tří měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance pověřeného zapracováním může činit nejvýše polovinu minimální mzdy. Celková výše příspěvku může tedy činit až částku 10776 Kč.

Příspěvek na vyhrazené pracovní místo a příspěvek na zapracování může úřad práce poskytnout zaměstnavateli souběžně.

Osoby se zdravotním postižením

Fyzickým osobám se zdravotním postižením (dále jen “osoby se zdravotním postižením”) se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce.

Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou

Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, dokládá fyzická osoba potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Osoby se zdravotním postižením mají právo na pracovní rehabilitaci, kterou zabezpečuje úřad práce místně příslušný podle bydliště osoby se zdravotním postižením.

Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují úřady práce a hradí náklady s ní spojené. Žádost osoby se zdravotním postižením obsahuje její identifikační údaje a její součástí je doklad osvědčující, že je osobou se zdravotním postižením.

Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména

Úřad práce v součinnosti s osobu se zdravotním postižením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace s ohledem na její zdravotní způsobilost, schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost a kvalifikaci a s ohledem na situaci na trhu práce. Na pracovní rehabilitaci mohou být na základě doporučení ošetřujícího lékaře vydaného jménem zdravotnického zařízení zařazeny fyzické osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce.

Teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osob se zdravotním postižením zahrnuje

Příprava k práci je cílená činnost směřující k zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo a k získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců. Dokladem o absolvování přípravy k práci je osvědčení vydané právnickou nebo fyzickou osobou, u níž byla příprava k práci prováděna. Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského pojištění nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu), náleží po dobu přípravy k práci a po dobu konání specializovaných rekvalifikačních kurzů na základě rozhodnutí úřadu práce podpora při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci náleží i v případě, že tato osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně dvou let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněného pracovního místa může poskytnout úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství. Úřad práce může uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Pro poskytnutí tohoto příspěvku platí stejné podmínky s tím, že vrácení příspěvku nelze požadovat, pokud tato osoba přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí. Úřad práce může na základě písemné dohody se zaměstnavatelem nebo s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, poskytnout i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo obsazené osobou se zdravotním postižením. Roční výše příspěvku může činit maximálně trojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.

Kontrolní činnost

Úřady práce kontrolují dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů, s výjimkou pracovních podmínek vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dalších subjektů podle zákona o zaměstnanosti. Pro účely kontrolní činnosti se za zaměstnavatele považuje také právnická osoba nebo fyzická osoba, která podniká podle zvláštních právních předpisů, i když nikoho nezaměstnává. Pro účely zákona o zaměstnanosti se za pracovněprávní předpisy považují právní předpisy o zaměstnanosti a právní předpisy, z nichž vznikají účastníkům práva nebo povinnosti z pracovněprávních vztahů.

Provádí-li orgán kontroly kontrolu na základě písemného podnětu nebo podnětu učiněného ústně do protokolu, informuje písemně o způsobu a výsledcích kontroly toho, kdo podnět podal, je-li znám. Jedná-li se o podnět ke kontrole z důvodu diskriminace, má v podnětu označená diskriminovaná fyzická osoba právo vyjádřit se k obsahu podnětu a ke skutečnostem zjištěným orgánem kontroly.

Fyzická osoba se dopustí přestupku a právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší zákaz diskriminace nebo rovného zacházení podle zákona o zaměstnanosti nebo dalších pracovněprávních předpisů.

Fyzická osoba se dopustí přestupku a právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako zaměstnavatel

a) poškodí práva zaměstnance, když

  1. neposkytne zaměstnanci mzdu (plat) a jejich náhrady nebo náhrady cestovních výdajů a jiná peněžitá plnění, ačkoliv podmínky pro jejich poskytnutí stanovené v pracovněprávním předpisu, kolektivní smlouvě nebo vnitřních předpisech byly splněny,

  2. poruší ustanovení pracovněprávních předpisů, kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu týkající se dovolené na zotavenou, pracovních podmínek a náhrady škody,

  3. poruší ustanovení pracovněprávních předpisů týkající se přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu, nebo

  4. nesplní jiné povinnosti stanovené v pracovněprávních předpisech pro vznik, změny a skončení pracovního poměru nebo povinnosti vyplývající z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

b) nepřizpůsobí pracovní podmínky a pracovní prostředí zaměstnávání osob se zdravotním postižením, neinformuje úřad práce o volných místech pro tyto osoby, nevede evidenci těchto osob a pracovních míst, která jsou pro ně zaměstnavatelem vyhrazena, nebo neplní další povinnosti ve vztahu k zaměstnávání osob se zdravotním postižením a

c) nesplní povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebo způsob plnění povinného podílu neohlásí úřadu práce.

Za výše uvedené přestupky a správní delikty lze fyzické nebo právnické osobě uložit pokutu do jednoho milionu korun.