Téma
Prostřednictvím voleb je přenášena moc, jejich základní funkcí je uzákonění veřejné moci a svěření mandátu zvoleným úředníkům. Občané ztrácejí zájem o tradiční způsob účasti na politickém dění pouze prostřednictvím politické strany, přestávají mít pocit, že je úředníci zastupují. Účastenská (participativní) demokracie si klade za cíl přiblížit evropské občany k institucím Unie. Měla by fungovat v kombinaci s demokracií zastupitelskou. Do procesu rozhodování EU přináší odborný posudek, dialog, vyjednávání a hledání sblížení zájmů. Demokratické systémy perfektně pracují, pokud jsou plně organizovány nejen na úrovni veřejného zastoupení, ale také na úrovni občanského dialogu, kde organizovaná občanská společnost vyjednává s institucemi. Účastenská demokracie může mít různé formy, od institucionálního dialogu ke sdílenému rozpočtu, k místním shromážděním, veřejným konzultacím, k využívání elektronických médií. Na evropské úrovni je pak vytvářena sociálním a občanským dialogem. Tyto dvě formy dialogu se týkají organizované občanské společnosti a pokusu dát jí možnost, aby ovlivňovala rozhodování. Pro účastenskou demokracii jsou důležité dialogy mezi organizacemi občanských společností. Pouze dialog umožní občanské společnosti, aby dosáhla konsensu o evropských integračních procesech a rozvoji (1).
Mezinárodní platforma
Běžný občan je velmi vzdálen od rozhodování o mnoha věcech, jež se bezprostředně dotýkají jeho každodenního života. Potřebujeme více dialogu a neziskový sektor v něm může hrát velkou roli, zaznělo v úvodu semináře Evropský právní rámec, příležitosti, procedury a limity občanského dialogu, který se pod záštitou zastoupení Evropské komise v České republice konal v červnu v Praze. Organizoval jej Institut pro právní vzdělávání a informace (ILEI). Ten je jedním ze čtyř partnerů pro realizaci projektu nazvaného “Civil Society Task Force for the European Social Model and the Civil Dialogue (volně přeloženo “Pracovní skupina občanské společnosti pro evropský sociální model a občanský dialog”), navrženého a podporovaného společností The World of NGOs a Evropskou komisí, Generálním ředitelstvím pro zaměstnanost a sociální věci.
Cílem projektu je podporovat evropský sociální model a občanský dialog jakožto důležitý pilíř tohoto modelu, což povede k lepšímu pochopení rozvoje občanské společnosti v rozšířené Evropské unii. Předpokládá se ustavení konkrétní podpůrné struktury, “Pracovní skupiny občanské společnosti pro evropský sociální model”, protože účast občanské společnosti v účastenské demokracii vyžaduje, aby organizace plnily aktivní úlohu na velmi praktické úrovni. Plánované čtyři semináře organizované partnery, tj. The World of NGOs, Vídeň, NIOK, Budapešť, ISOMI, Bratislava a ILEI, Praha, tak podpoří posílení struktury občanského a sociálního dialogu zítřka.
Budapešťský seminář konaný počátkem roku pod názvem “Účast a závazek občanské společnosti – jak mohou nevládní organizace žít s účastenskou demokracií a občanským dialogem?” se zabýval angažovaností nevládních organizací ve strukturálních fondech EU, srovnával praxi z jiných zemí a položil důraz na klíčové otázky účastenské demokracie.
V České republice se téma evropského sociálního modelu postupně dostává do popředí a diskuse o něm zahrnuje stále více zástupců vlády, zaměstnavatelů i občanů. Konference o evropském sociálním modelu, kterou zorganizovalo Vzdělávací středisko na podporu demokracie letos v lednu na Ministerstvu zahraničních věcí, nabídla srovnání sociálních modelů v několika evropských státech, názory ekonomů na existující příležitosti v České republice a základní stanoviska politických stran ČR k tomuto tématu.
Červnový seminář, o němž bude v následujícím textu řeč, poskytl mezinárodní platformu pro analýzu současného právního rámce pro rozvoj občanské společnosti v členských zemích Evropské unie a zaměřil pozornost účastníků na existující příležitosti a výzvy. Výměna zkušeností ohledně jednotlivých klíčových otázek přispěla k probíhající debatě a upřesnila konkrétní oblasti, které mohou být překážkou pro rozvoj občanské společnosti v Evropě. Specifickým cílem semináře bylo identifikovat prioritní úkoly Pracovní skupiny občanské společnosti, které by byly široce uznávány a podporovány členskými státy EU a pro něž by se Pracovní skupina mohla stát representativním mluvčím zainteresovaných skupin evropských občanů s cílem hájit jejich zájmy na evropské úrovni. Účastníky byli úředníci ze státních a místních úřadů zapojených do formování sociálního modelu, nevládní organizace, zástupci soukromého sektoru, jakož i pracovníci ve výzkumu v oblasti sociální politiky a sociálních modelů.
Silný hlas pro globální kontext
Na vystoupení ředitele ILEI Radima J. Marušáka, Christiany Weidel, reprezentující The World of NGOs (2), Christiana Bourgin ze zastoupení EK v ČR a Pasquala Ferraro, odborníka na otázky EU, navázal Denis Stokkink, předseda Fondation pour la Solidarité (3). Jednou z hlavních výzev je brát více v úvahu občanskou společnost, pečovat o vztahy mezi ní a těmi, kteří rozhodují. Odpovědnost má i občanská společnost, v mnohém ohledu ovšem zatím nevnímá, že je vítaným partnerem. Pojďme se dát dohromady ke stavbě evropské společnosti, vyzval Denis Stokkink. Hovořil pak o podstatě evropského sociálního modelu, založeného na solidaritě, dialogu a partnerství, od něhož se americký a japonský model značně odlišují. Prostory pro aplikaci nabízejí vzdělávání a výcvik, zdraví a kvalita života, sociální ochrana, rovnost. Nástroji jsou legislativa regionální, státní a evropská, sociální dialog (zakotvený od roku 1992 v Evropské smlouvě a otevřený způsob spolupráce, při němž by jednotlivé země braly v úvahu “dobré příklady” zemí jiných. Eva Belabet, zástupkyně ECOSOC, Horní Rakousko, upozornila na kontext, ve kterém pracují. Evropský model se dostal do konkurence, technický rozvoj vytvořil nové prostředí a také do něho vstoupily asijské země (Čína, Vietnam). Postupující globalizace přináší rovněž nedostatek demokratických struktur na celosvětové úrovni, nedostatečný je dialog s občanskou společností. Úkolem občanského sektoru je komentovat návrhy, konzultovat je v procesu přípravy. Potřebujeme silný hlas pro globální kontext, zdůraznila, a ten by měla dát Evropská ústava. Tereza Vajdová upozornila, že občanská společnost se v České republice nachází v polovině cesty. Občané vnímají úlohu nevládních organizací jako významnější, za velký problém je ovšem považována jejich neprůhlednost. V České republice existuje asi osmdesát zastřešujících organizací. Poskytují odbornou a technickou podporu, mají ovšem malou členskou základnu. Ve veřejné správě je tendence zlikvidovat služební zákony, případně je ponechat pouze u bezpečnostních složek, konstatovala Alena Vondrová, zastupující na semináři odborový svaz státních orgánů a organizací. Přibývá agend, jež se přesouvají na evropskou úroveň. Potřebné jsou silné odbory. Převažují lhostejní občané nebo ti, kteří jsou ochotni se veřejně angažovat? Hraje roli strach nebo nezájem? Neziskový sektor zažil velký rozmach počátkem devadesátých let. Namísto spolupráce vystupovala do popředí mnohdy rivalita, soupeření o peníze. Instituce veřejné správy velmi často vykonávají činnost, kterou by mohly přenechat neziskovým organizacím. Nezbytná je podpora ze strany státních institucí, těžiště by mělo být v metodické činnosti. Olga Vidláková, ILEI, pečlivě zmapovala vztahy v evropském sociálním dialogu. Kritéria pro konzultace sociálních partnerů tvoří organizovanost na evropské úrovni, schopnost projednávat dohody a zastupitelnost v členských státech EU. Hlavními aspekty problémů rozvoje občanského dialogu v ČR jsou etika ve veřejné správě, reforma a modernizace ústřední státní správy, rovné příležitosti žen a mužů, využití evropských sociálních fondů, moderní informační a komunikační technologie a komunikační strategie jako významný prostředník občanského dialogu na místní a krajské úrovni. Etika je základem prosociálních vztahů, připomněl Jiří Drejnar, místopředseda Etického fóra ČR, když hovořil o etice ve veřejné správě. Prosociální osobnost pracuje ve prospěch jiných lidí, přijímá jejich úspěchy bez závisti, má pochopení pro výhody a nevýhody druhých. Etika by měla být jedním ze základních principů pro slušné a spravedlivé chování úředníků veřejné správy v občanském dialogu. Vězíme v minulosti hlouběji než jsme ochotni připustit. Etické fórum se zaměřuje na etickou výchovu dětí a mládeže, proškolili více než 400 učitelů, pracují i s těmi, kteří už školní lavice opustili. Michaela Marksová-Tominová, ředitelka odboru rodiny Ministerstva práce a sociálních věcí, hovořila o rovnosti pohlaví jako oblasti zájmu veřejné správy na celostátní, regionální a místní úrovni. Drahomíra Vrbská, ředitelka odboru platební jednotky pro evropské sociální fondy Ministerstva práce a sociálních věcí, objasnila partnerství veřejného a soukromého sektoru. PPP má význam přenesení rizika na dodavatele zakázky. Jde o dlouhodobé přenesení, lepší hodnotu peněz a optimální alokaci rizika. Daniel Trnka, zástupce ředitele odboru reformy regulace a ústřední státní správy Úřadu vlády ČR, přiblížil reformu ústřední státní správy, vyjmenoval její hlavní směry. Hovořil o nezbytnosti posilování dialogu s občanskou společností. Stále se říká, že co není projednáno vládou, je tajné. To je třeba změnit. Regulatorní reforma se zaměřuje na to, aby byl co nejkvalitnější už proces přípravy. Na začátku je definován problém, naznačeny varianty. Varianty jsou zhodnoceny z hlediska svého dopadu – těmi, kterých se to týká. Vyloučeny jsou ty, které nevedou k vytýčenému cíli, výsledek je opět předložen k diskusi. Je třeba využít nových médií, aby úředník našel na webových stránkách to, co potřebuje ke své práci. Jaroslav Svoboda, vedoucí oddělení informačních služeb odboru informatizace veřejné správy Ministerstva vnitra, hovořil o e-governmentu jako technice vládnutí využívající ICT. Umožněn je podíl veřejnosti na rozhodování, konzultace s veřejností, transparentnost nakládání s veřejnými prostředky. Přístup k internetu se za pět let zdvojnásobil z 23 % na 46 %. Ivana Jungová z týdeníku Veřejná správa přiblížila na příkladech ze soutěže Objev roku podobu webových prezentací obcí a institucí ve veřejné správě. Stránky jsou hodnoceny podle uživatelské vstřícnosti, soutěž dosud přinesla 129 tipů, tedy necelou třicítku zajímavých prezentací ročně. V kontextu 6248 obcí by to znamenalo, že pouze kolem 0,5 % webových prezentací lze považovat za kreativní. V evropských souvislostech to není nic neobvyklého, úřady se obvykle prezentují nevynalézavě a těžkopádně. Hovoříme-li o potřebě průhlednosti občanského sektoru, pak by měla být příkladem takové snahy průhledná prezentace nevládní organizace i úřadu. To je obtížně splnitelný požadavek, protože veřejná správa má snahu vymykat se kontrole. Stále se hraje zastrašovací partie, že kdeco musí být tajné.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 36/2005.
Poznámky:
Van Doosselaere, Sarah: Účastenská demokracie, občanský a sociální dialog (Participatory Democracy, Civil and Social Dialogues), příspěvek pro Fondation pour la Solidarite, srpen 2004, s. 5-6
Důležité adresy
Strengthening European Participatory Democracy
http://europa.eu.int/comm/governance/contrib-bond-en.pdf
Democratie representative et democratie participative