Konzultace
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který nabyl účinnosti dnem 1. října 2004, přinesl jednu významnou změnu, pokud se týká vzniku nároku na podporu v nezaměstnanosti u uchazečů o zaměstnání z řad absolventů škol. V předchozí právní úpravě, kterou výše zmiňovaný zákon nahradil, byla doba studia (přípravy pro povolání) započítávána jako náhradní doba zaměstnání pro vznik nároku na hmotné zabezpečení. Nový zákon o zaměstnanosti dobu studia (přípravy pro povolání) z náhradních dob zaměstnání vypustil. Uchazeč o zaměstnání z řad absolventů škol má nyní nárok na podporu v nezaměstnanosti pokud
vykonával v délce alespoň dvanácti měsíců v posledních třech letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ( jednotlivá zaměstnání a výdělečnou činnost v posledních třech letech lze sčítat).
požádá úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti.
Splnění poslední podmínky, že ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu, není u této kategorie uchazečů o zaměstnání aktuální.
Většina uchazečů o zaměstnání z řad absolventů škol tuto podmínku splnit nemůže. A to buď proto, že během studia nepracovali anebo sice pracovali, ale vykonávali taková zaměstnání, která nezakládala povinnost odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. V současné době stojí před studenty s ohledem na případnou možnou nezaměstnanost a vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti po ukončení studia dilema přijmout každé zaměstnání, které jim umožní dosažení příjmu anebo vyhledávat jen taková zaměstnání, která zakládají povinnost odvodu pojistného na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Zaměstnávání studentů přímo zaměstnavateli
Student může navázat pracovněprávní vztah přímo se zaměstnavatelem, a to buď formou pracovního poměru (na dobu neurčitou nebo určitou), nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti). Pracovněprávní vztahy vznikají nejdříve od uzavření pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Příjem dosažený ze zaměstnání vykonávaného formou pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti podléhá odvodu daně z dosaženého příjmu a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Tato povinnost vyplývá pro zaměstnavatele ze zvláštních právních předpisů, kterými jsou zákon č. 596/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších právních předpisů, zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů a zákon ČNR č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Příjem dosažený z dohody o provedení práce podléhá také odvodu daně z dosaženého příjmu, ale nikoliv již odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Změny předpisů o zaměstnanosti, které nabyly účinnosti dnem 1. 10. 2004, se tedy netýkají studentů, kteří uzavřeli pracovní vztah přímo se zaměstnavatelem, pro něhož pracují. Uzavřeli-li se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce v souladu se zákoníkem práce, tak z odměny za činnost podle této dohody se pojistné nadále neplatí.
Agenturní zaměstnávání studentů
Agentury práce mohou provádět zprostředkování zaměstnání na území České republiky nebo z území České republiky do zahraničí a ze zahraničí na území České republiky.
Student, který má zájem o tento způsob zaměstnávání, uzavře pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti s agenturou práce za účelem výkonu práce pro jiného zaměstnavatele (uživatele). Agentura práce může svého zaměstnance (studenta) dočasně přidělit k výkonu práce k jinému zaměstnavateli jen na základě písemného ujednání v pracovní smlouvě nebo v dohodě o pracovní činnosti, kterým se agentura práce zaváže zajistit svému zaměstnanci (studentu) dočasný výkon práce podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti u jiného zaměstnavatele (uživatele), a zaměstnanec (student) se zaváže tuto práci vykonávat podle pokynů uživatele a na základě dohody o dočasném přidělení zaměstnance (studenta) agentury práce, uzavřené mezi agenturou práce a uživatelem.
Po dobu dočasného přidělení zaměstnance (studenta) agentury práce k výkonu práce u uživatele ukládá zaměstnanci (studentu) agentury práce pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci, dává mu k tomu účelu pokyny, vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Uživatel však nemůže vůči zaměstnanci agentury práce činit právní úkony jménem agentury práce.
Agentura práce přiděluje zaměstnance k dočasnému výkonu práce u uživatele na základě písemného pokynu, který obsahuje zejména
název a sídlo uživatele,
místo výkonu práce u uživatele,
dobu trvání dočasného přidělení,
určení vedoucího zaměstnance uživatele oprávněného přidělovat zaměstnanci práci a kontrolovat ji,
podmínky jednostranného prohlášení o ukončení výkonu práce před uplynutím doby dočasného přidělení, byly-li sjednány v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance (studenta) agentury práce,
informaci o pracovních a mzdových podmínkách srovnatelného zaměstnance uživatele.
Dočasné přidělení končí uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno, před uplynutím této doby končí dohodou mezi agenturou práce a dočasně přiděleným zaměstnancem (studentem), popřípadě jednostranným prohlášením uživatele nebo dočasně přiděleného zaměstnance (studenta) podle podmínek sjednaných v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance (studenta) agentury práce.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 36/2005.