Týdeník Veřejná správa


Konzultace

Mgr. Olga Bičáková,
odbor metodiky a správního řízení MPSV
Správa služeb zaměstnanosti

Přivýdělek uchazeče o zaměstnání

Vyšlo v čísle 36/2005

Podle § 25 odst. 3 písm.a) a b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen “zákon o zaměstnanosti”), zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (tudíž i případnému poskytování podpory v nezaměstnanosti) nebrání

  1. výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud je činnost vykonávána v rozsahu kratším než polovina stanovené týdenní pracovní doby a měsíční výdělek je nižší než polovina minimální mzdy, nebo

  2. výkon činnosti na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tj. na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce), pokud za období, na které byly sjednány, měsíční odměna nebo průměrná měsíční odměna je nižší než polovina minimální mzdy.

Polovina minimální mzdy

Podle nařízení vlády č. 699 ze dne 8. prosince 2004, kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů, činí výše minimální mzdy za měsíc

7 185 Kč pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou. Polovina minimální mzdy představuje částku 3 592,50 Kč. Podle § 11 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, se mzda zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. To znamená, že polovina minimální mzdy představuje částku 3 593 Kč.Vzhledem k tomu, že § 25 odst. 3 písm. a) zákona o zaměstnanosti uvádí, mj., že měsíční výdělek nižší než polovina minimální mzdy nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, je třeba předmětné ustanovení zákona vykládat tak, že zařazení a vedení občana v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání měsíční výdělek ve výši 3 592 Kč a nižší. Třebaže to zákon výslovně nestanoví, měsíčním výdělkem se rozumí hrubý výdělek zaměstnance před odečtením zálohy na daň z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Pokud by zákonodárce měl v daném případě na mysli čistý měsíční výdělek, tak by to v zákoně výslovně stanovil, tak jako v případě § 50 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

Polovina týdenní pracovní doby

Pokud se týká poloviny stanovené týdenní pracovní doby, k tomu uvádím následující: Podle § 83a odst. 1 zákoníku práce činí délka pracovní doby nejvýše 40 hodin týdně.

Podle odst. 2 téhož § 83a délka pracovní doby zaměstnanců

  1. pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu činí nejvýše 37,5 hodiny týdně,

  2. s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem činí nejvýše 37,5 hodiny týdně,

  3. s dvousměnným pracovním režimem činí nejvýše 38,75 hodiny týdně,

  4. mladších 16 let činí nejvýše 30 hodin týdně s tím, že pracovní doba v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout šest hodin.

Zavedení zkrácené pracovní doby bez snížení mzdy ze zdravotních důvodů pod rozsah stanovený v odstavcích 1 a 2 povoluje Ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví a po projednání s příslušným ústředním odborovým orgánem a příslušnou organizací zaměstnavatelů (§ 83 a odst. 3). Další zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah stanovený podle předchozích odstavců lze dohodnout v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpisu (§ 83a odst. 4). Stanovená týdenní pracovní doba je pracovní doba podle odstavců 1 až 4 (§ 83a odst. 5 zákoníku práce). Pokud uchazeč o zaměstnání například naváže pracovní poměr se zaměstnavatelem, který má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin týdně, pak jeho vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání, pokud je jeho činnost vykonávána v rozsahu kratším než 20 hodin týdně. U uchazeče o zaměstnání mladšího 16 let zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání výkon činnosti na základě pracovního poměru, pokud je činnost vykonávána v rozsahu kratším než 15 hodin týdně.

Vyřazení z evidence uchazečů

Pro úplnost zbývá ještě dodat, že uchazeč o zaměstnání je povinen úřadu práce výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměru, její rozsah a výši odměny ohlásit a doložit. V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku měsíční výdělky (odměny) sčítají.

Podmínkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je, že výkon činností na základě pracovního nebo služebního poměru a na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr není překážkou pro poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání. Úřad práce rozhodnutím ve správním řízení vyřadí uchazeče o zaměstnání z evidence uchazečů o zaměstnání, jestliže nastala některá z výše uvedených skutečností bránících zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, jako například uchazeč o zaměstnání vykonával činnost na základě pracovního poměru v rozsahu vyšším než polovina stanovené týdenní pracovní doby, s měsíčním hrubým výdělkem vyšším než 3 592 Kč, neohlásil nebo nedoložil úřadu práce výkon této činnosti, její rozsah a výši odměny atp. Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání se provede dnem, kdy nastala některá z výše uvedených skutečností. Do podpůrčí doby se započítává doba, po kterou byl uchazeč o zaměstnání vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání, a to v délce tří měsíců ode dne vyřazení. Byla-li uchazeči o zaměstnání jeho zaviněním podpora v nezaměstnanosti přiznána nebo poskytována neprávem, je uchazeč o zaměstnání povinen částky neprávem přijaté úřadu práce vrátit.