Týdeník Veřejná správaTýdeník Veřejná správa


Technické památky památky

Vladimír Soukup

Tunely a mosty

Vyšlo v čísle 46/2006

Dálnice D5 z Prahy přes Plzeň k hraničnímu přechodu Rozvadov je konečně kompletní. Počátkem října byl uveden do provozu poslední, tři a půl kilometru dlouhý úsek mezi Černicemi a Útušicemi na jižním obchvatu Plzně. Tím byla dovršena namáhavá a až nečekaně dlouhá cesta, která začala již v roce 1977. Stavbu – přesněji právě tento poslední úsek – totiž výrazně zdržel odpor ekologických aktivistů i představitelů několika okolních obcí.

Jablko sváru mělo jméno Valík. Tak se totiž nazývá kopec severně od Štěnovic, který se dálnici, přesněji jižní větvi plzeňského obchvatu, postavil do cesty. Po letech tahanic a sporů se i tento problém nakonec podařilo vyřešit. Valík provrtal tunel – vlastně dva souběžné tunely, každý pro jeden jízdní směr – v délce 380 metrů. Náklady na jeho vybudování dosáhly částky 1,9 miliardy korun. Na západní – “rozvadovský” – portál navazuje most přes řeku Úhlavu, dlouhý 445 metrů, který stál 800 milionů korun. Za hranicemi navazuje dálnice D5 na německou autostrádu A6, směřující do Mnichova. Most pod Valíkem je nyní naším nejdelším dálničním tunelem. Je to však primát trochu ošidný – v rodině našich dálnic totiž nemá prakticky žádnou konkurenci. A nebude mít zřejmě ani dlouhého trvání. Na dálnici D8, směřující z Prahy přes Teplice rovněž do Německa, se připravuje výstavba dalších, podstatně delších tunelů, kterými tato komunikace překoná obtížné úseky při přechodu Českého středohoří a Krušných hor. Tunel zvaný Radejčín bude měřit 620 metrů, tunel Panenská, zdolávající krušnohorský hřeben, dokonce 2021 metrů! Tento rekord zřejmě zůstane v našich podmínkách dlouho nepřekonán…

Porušme pro tentokrát monotématický charakter těchto příspěvků a povězme si něco o dalších našich dopravních NEJ. V čele žebříčku silničních tunelů obecně je zatím tunel Strahovský mezi Břevnovem a Smíchovem v Praze, dlouhý 2005 metrů. Byl vystavěn v letech 1985-97 a na Smíchovské straně za Plzeňskou ulicí na něj navazuje další tunel pod Mrázovkou. Také v tomto případě vedou pod zemí dva souběžné tubusy. Tunely však nevyužívá pouze silniční doprava. Častěji se s tímto typem dopravní stavby setkáme na železnici, která na rozdíl od silnic nemá možnost zdolávat terénní překážky serpentinami. I když nemáme Alpy ani jiné velehory, i u nás se můžeme místy projet tunely úctyhodných délek. Ten úplně nejdelší je na Šumavě. Trať z Klatov přes Nýrsko do Železné Rudy a dál do Bavorska jím překonává Špičácké sedlo mezi stanicemi Hojsova Stráž-Brčálník a Špičák. Délkou 1748 metrů nemá v České republice konkurenci. Je dílem italských odborníků – barabů, kteří jej razili v letech 1874-77. Při tom prý vylámali a odvezli na sto tisíc kubíků horniny. Mnozí z nich zaplatili nebezpečnou práci i životem. Druhým nejdelším tunelem se může pochlubit Praha. Vede z Hlavního nádraží pod Vinohrady směrem na Smíchov, případně Vršovice, je dlouhý 1141 m a vznikl v letech 1869-71. Souběžně s ním vedou další dva stejně dlouhé tunely – první ze čtyřicátých, druhý z osmdesátých let dvacátého století. Třetí nejdelší tunel najdeme na severu Čech v Jizerských horách. Podhorská trať z Liberce do České Lípy s jeho pomocí zdolává Křižanské sedlo nad obcí Kryštofovo Údolí. Vznikl v letech 1898-1900 a měří 822 metry.

A ještě něco o nejdelších mostech. Současným rekordmanem je mostní stavba na dálnici D8 dlouhá 1181 metrů, která v úseku mezi Doksany a Litoměřicemi překračuje řeku Ohři. Do provozu byl most uveden v roce 1998. Jiný dálniční most, tentokrát na opačném konci republiky, je součástí dálnice D2 a vede přes řeku Moravu a přilehlé záplavové území u Lanžhota. Je dlouhý 878 metrů, jeho část však již leží za našimi hranicemi na Slovensku. Jen o málo kratší je náš nejdelší železniční most – Negrelliho viadukt v Praze, po kterém zdolává Vltavu trať z Masarykova nádraží do Buben a dál na Kralupy nad Vltavou a Ústí nad Labem. Měří 1110 m, je vystavěn z kamene a původně měl 85 klenutých oblouků. V místech, kde se křížil s městskými komunikacemi, byly některé oblouky časem nahrazeny plochými konstrukcemi. V polovině devatenáctého století, kdy vznikl, byl největší železniční stavbou v celé Evropě.