Týdeník Veřejná správaTýdeník Veřejná správa


Téma

Břetislav Koč

Dvě ekofarmy
Uprostřed Deblína

Vyšlo v čísle 42/2006

Ekofarma Štěrbových v Deblíně získala ocenění jako nejlepší ekofarma za rok 2005. Snímek je ze slavnostního předávání přímo na farmě v Deblíně letos v červnuPřímo uprostřed obce Deblín, nedaleko Tišnova, se za nenápadným řadovým domkem skrývají objekty rodinné ekofarmy Štěrbových. Vše je pěkně pohromadě: obydlí, provozní budovy, sklady a chlévy uzavírají mezi sebou dvůr a oddělují objekt od zahrady, která slouží jako výběh a tak trochu i pastvina pro šest chovaných dojnic. Na první pohled by málokdo poznal, že se tu opravdu – a v dobrém slova smyslu – intenzivně podniká. Za obcí farma na několika lokalitách obhospodařuje kolem třiceti hektarů půdy. Zatímco většina ekofarem u nás jde tou nejjednodušší cestou – pastvou skotu na ekologicky vedených pastvinách - zvolili Štěrbovi komplexnější přístup: píci pro své stádečko dojnic pěstují podle zásad ekologického zemědělství i na orné půdě a na jejich polích rostou i další plodiny – kromě obilnin například i červená řepa nebo další byliny, jako měsíček a fenykl. Vše navíc různým způsobem zpracovávají; ekonom by řekl – produkují výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Z mléka vyrábějí tvaroh a sýry v biokvalitě ve vlastní certifikované minimlékárně, vypěstovanou zeleninu balí a dodávají do centrálních skladů hypermarketů a do prodejen zdravé výživy. Léčivé byliny suší ”odpadním” teplem z kogenerační jednotky, která vyřešila problémy s rostoucí potřebou elektrické energie v provozech farmy a současně je na farmě efektivně využito i teplo, které jejím provozem vzniká.

Farmě ”šéfuje” Jan Štěrba, manželka Jana vede administrativu a účetnictví, nové myšlenky do provozu vnáší syn Marek. Také instalace kogenerační jednotky byl jeho nápad. O další generaci, dvě dcery, ale také o provoz balení zeleniny se stará Markova žena Šárka. Všichni se pak střídají při práci v sýrárně. Tolik práce by však Štěrbovi sami nezvládli, zaměstnávají proto na farmě sedm dalších občanů z obce jako trvalé pracovníky a na výpomoc při špičkách polních prací přibírají další pracovníky. Ekofarma se tak zdaleka neuzavírá do vlastních problémů a do vlastního dvora. Když začátkem léta farmář přebíral spolu s členy své rodiny ocenění jako nejlepší ekologický zemědělec v České republice za rok 2005, známé také jako ”Bartákův hrnec”, navštívily farmu vedle oficiálních hostů i desítky spoluobčanů, nechyběla ani starostka obce a lesk dodal vahou své funkce i poslanec Evropského parlamentu Milan Horáček. Dvůr i výběh nabízejí otevřené dveře i možnostem exkurzí dětí ze škol. Ekofarma v Deblíně patří nejen geograficky, ale i svým každodenním životem k obci. A co víc - produkty farmy nesou obchodní značku Ekofarma Deblín a šíří tak jméno moravské obce do celé republiky.

Největší v Dánsku

Oáza za humny velkoměsta – tak působí pastvina se stádem ovcí na farmě Grantoftegaard u KodaněJe vždy užitečné porovnávat – pro zjištění vlastních pozic, možností, zkušeností, výsledků. S tímto cílem vyrazila do nepříliš vzdáleného Dánska malá dvoučlenná rychlá expedice Ligy ekologických alternativ. Termín byl dán faktem, že 3. září se na největší dánské ekofarmě v Ballerupu na okraji Kodaně koná Ekoden, něco jako ”den otevřených dveří” a také ”ekojarmark” a možná i něco navíc. Ekofarma Grantoftegaard u Ballerupu má sídlo v několika propojených starších až historických zemědělských usedlostech na okraji hlavního dánského města Kodaně. Po hranici katastru farmy jezdí kodaňská rychlodráha, takže z Kodaně jsme byli na místě i s dvoukilometrovým přesunem z nádraží v centru Ballerupu za dvacet minut. Na místě začínalo být rušno, prostory farmy se zaplňovaly návštěvníky (a sešlo se jich v ten den přes sedm tisíc) a na několika místech farmy probíhaly různé akce. Dětem byl určen jednoduchý orientační závod areálem i okolím farmy, na jehož kontrolních bodech měli malí Dánové a Dánky odpovídat na všetečné otázky týkající se venkova, zemědělství a přírody vůbec. Farma hospodaří na 700 hektarech půdy, většinou jsou to travní porosty. Chová také několik stovek ovcí, s čímž souvisela i další akce bohatého programu: otevřené mistrovství Dánska v disciplině ”farekliping”, což je soutěž ve stříhání ovcí. Vedle Dánů a dokonce i dvojice křehkých Dánek se s ovčím rounem přišli poprat i závodníci ze Švédska, Finska, Skotska a také jeden Australan. Farma, jejíž ředitelkou je Marianne Stenkjaer, hospodaří podle zásad ekologického zemědělství již od roku 1991. Chová především ovce a dojnice, produkuje biomléko. Současně je výukovým střediskem pro zájemce o problematiku i praxi ekologického zemědělství a Grantoftegaard si činí ambice být vzorem pro ekofarmy v evropském měřítku. Farma přitom hospodaří na komerční bázi - v Dánsku nemají ekozemědělci žádné zvláštní podpory, čerpají pouze běžné prostředky podle regulí Evropské unie, tak jako konvenční zemědělci. Nemají však problémy s odbytem produktů, jejichž ceny jsou – s výjimkou mléka – výrazně vyšší, než klasické potraviny. Ballerup je oficiální družební lokalitou desátého pražského obvodu, na jehož území leží i Toulcův dvůr, místo pořádání obdobné akce, jakou byl Ekoden v Ballerupu. Od tohoto zjištění nebylo daleko k nápadu ”nahodit udičku” a iniciovat kontakty mezi Grantoftegaardem a Toulcovým dvorem. Co kdyby už za rok měla kodaňská farma svůj stánek v Praze a Toulcův dvůr naopak v Ballerupu? Manažerka ekofarmy o partnerství Prahy 10 s Ballerupem ví, o Toulcově dvoře však slyšela poprvé. Takže – uvidíme za rok?