Příloha
Ve dnech 20. a 21. října 2006 probíhají volby do zastupitelstev obcí. V mnoha místních samosprávách dochází k výměně všech nebo některých členů zastupitelstva. K rychlé orientaci v problematice byl připraven tento materiál. Neklade si za cíl podat vyčerpávající komentář k zákonu o obcích a dalším právním předpisům. Cílem bylo postihnout základní kroky následující bezprostředně po volbách s několika praktickými vzory. Vychází z platné právní úpravy ke dni voleb s některými poznámkami k právnímu stavu platnému od 1.8.2006.
Ustavující zasedání obecního zastupitelstva
Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce svolává dosavadní starosta tak, aby se konalo do 15 dnů od vyhlášení výsledků voleb, popřípadě do 15 dnů od právní moci usnesení soudu o stížnosti proti vydání osvědčení o zvolení členem zastupitelstva obce. Jestliže nebude ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce svoláno ve lhůtě uvedené v předcházející větě, učiní tak Ministerstvo vnitra.
Podle ustanovení § 47 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích vyhlásí výsledky voleb registrační úřad na své úřední desce bezodkladně po odsouhlasení a podepsání zápisu o výsledku voleb v obci.
Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla nejstarší člen zastupitelstva obce. Členové zastupitelstva se však mohou domluvit na jiném řídícím zasedání.
Ustavující zasedáni zastupitelstva by mělo zvolit starostu, místostarostu a další členy rady obce.
Z tohoto zákonného předpokladu musí vycházet i příprava programu ustavujícího zasedání zastupitelstva.
Možný program ustavujícího zasedání:
Složení slibu členů zastupitelstva obce (§ 69 odst. 2 zákona o obcích).
Určení ověřovatelů zápisu.
Volba starosty, místostarosty (místostarostů) a v případě, že je volena rada i ostatních členů rady obce.
Schválení jednacího řádu obecního zastupitelstva
Další body
Průběh ustavujícího zasedání obecního zastupitelstva
Zasedání zastupitelstva obce je veřejné a koná se v územním obvodu obce. Obecní úřad informuje o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce. Informace se vyvěsí na úřední desce obecního úřadu alespoň 7 dní před zasedáním zastupitelstva obce. Vedle toho je možné informaci uveřejnit i způsobem v místě obvyklým (v místním rozhlase, plakáty, na vývěskách v obci), takové zveřejnění však nenahrazuje publikaci na úřední desce.
Člen zastupitelstva, pověřený řízením ustavujícího zasedání by mohl postupovat při přípravě v těchto krocích:
a) připravit si scénář pro řízení schůze s tímto obsahem
zahájení, přivítání přítomných, konstatování přítomnosti,
konstatování, že všichni zvolení členové zastupitelstva obce jsou přítomni, či zda je někdo nepřítomen, případně u koho v období od zvolení do jednání zanikl mandát, kontrola mandátů by měla skončit veřejným konstatováním, že všichni přítomní členové obecního zastupitelstva byli řádně zvoleni a mohou tedy přistoupit ke složení slibu
slib skládá člen zastupitelstva před zastupitelstvem pronesením slova “slibuji”. Složení slibu potvrdí svým podpisem pod text slibu. Slib nemusí přečíst člen zastupitelstva obce, podstatné je složení slibu pronesením slova “slibuji” a podpis textu slibu,
volba starosty a místostarosty, návrhy kandidátů na funkce starosta a místostarosta jsou věcí jednání klubů (volebních stran), návrhy podávají členové zastupitelstva, před zahájením volby musí být rozhodnuto o způsobu volby, tento způsob volby by měl být zachován jak při volbě starosty, místostarosty a v případě volby rady i ostatních radních,
volby mohou probíhat jako tajné hlasování nebo veřejné hlasování, vždy je však nutné stanovit podrobnosti volby, např. v jakém pořadí se hlasuje o navržených kandidátech, při tajné volbě je třeba stanovit jak budou vypadat hlasovací lístky apod., je možné také odkázat a odsouhlasit na schválený jednací řád (minulého) zastupitelstva, kde je hlasování upraveno,
počet členů rady obce je vždy lichý od 5-11 členů, přičemž nemůže přesahovat 1/3 počtu členů zastupitelstva, nejméně tedy 15 členů zastupitelstva – 5 členů rady,
příprava usnesení, předem připravit, případně projednat,
po úspěšné volbě starosty je třeba předat řízení ustavujícího zasedání zastupitelstva obce zvolenému starostovi,
po volbě starosty následuje volba místostarosty a dále ostatních členů rady,
dále je možné zařadit jednání o jednacím řádu zastupitelstva, zde je třeba zrevidovat obsah dříve přijatého jednacího řádu s ohledem na právní úpravu zákona 128/2000 Sb., a také s ohledem na zkušenosti při předcházejících zasedáních zastupitelstva obce, není podmínkou přijetí jednacího řádu na ustavujícím zasedání, ale nemělo by se odkládat,
připravit se na možná vystoupení občanů a předem korigovat např. délku takových vystoupení,pokud tuto věc neupravuje jednací řád,
v případě, že nejsou zvoleni příslušní funkcionáři obce, ustavující zasedání by se mělo přerušit a pokračovat by mělo v co nejbližší možné době.
b) po stránce organizační
zajištění vhodného a důstojného místa jednání,
lze předpokládat, že o ustavující zasedání bude mezi občany značný zájem,
při zvolení větších místností nezapomenout na řádné ozvučení sálu,
připravit si varianty řešení pro případ, že starosta nebude zvolen, (přejít k volbě místostarosty, vyhlásit přestávku k jednání klubů - členů zastupitelstva podle volebních stran),
zajistit zapisovatelky, zapisovatele, případně technický záznam jednání (magnetofon, video),
zajistit místa pro jednání klubů v průběhu zasedání,
zajistit organizační službu,
pro případ tajné volby připravit hlasovací lístky, hlasovací schránku, psací potřeby, volební komisi, potřeby pro sčítání hlasů, oddělené pracoviště pro jednání volební komise.
c) po skončení ustavujícího zasedání
připravit zápis z ustavujícího zasedání a řádně jej zveřejnit
předat starostovi usnesení z ustavujícího zasedání, které osvědčuje jeho volbu, takový doklad bude starosta potřebovat při majetkoprávních jednáních (příloha)
připravit předávací protokoly pro nově zvolené členy zastupitelstva včetně soupisu nevyřízených věcí
Činnost dosavadního starosty do ustavujícího zasedání
V době ode dne voleb do zastupitelstva obce do ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva dosavadní starosta:
zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu,
zabezpečuje hospodaření obce podle schváleného rozpočtu,(nemůže však provádět rozpočtová opatření),
plní úkoly zakladatele vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce,
řeší a projednává návrhy, připomínky a podněty členů zastupitelstva obce a členů komisí rady,
zřizuje a zrušuje podle potřeby komise rady, jmenuje a odvolává jejich předsedy a členy,
kontroluje plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce,
přezkoumává na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi,
zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce, nebo pokud si je zastupitelstvo nevyhradilo,
odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok,
pokud není v obci tajemník obecního úřadu plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat,
plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči tajemníkovi obce,
odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce,
svolává ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva,
může požadovat po Policii ČR spolupráci při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku.
Dosavadnímu starostovi přísluší měsíční odměna v dosavadní výši, a to až do ustavujícího zasedání zastupitelstva, pokud plní výše uvedené úkoly. Jestliže zastupitelstvo obce nezvolí na svém ustavujícím zasedání starostu, vykonává dosavadní starosta, je-li členem zastupitelstva, pravomoc ve výše uvedeném rozsahu. Není-li dosavadní starosta členem zastupitelstva obce, pověří zastupitelstvo obce výkonem této pravomoci některého ze svých členů.
Jestliže nově zvolené zastupitelstvo obce nezvolí starostu do 6 měsíců ode dne ustavujícího zasedání, jmenuje Ministerstvo vnitra správce obce z řad zaměstnanců státu zařazených do Ministerstva vnitra. Správce obce zabezpečuje výkon přenesené působnosti, jde-li o obec, kde není tajemník obecního úřadu, a dále úkoly v oblasti samostatné působnosti v rozsahu stanoveném zákonem. Správce obce je v čele obecního úřadu. Jde-li o obec, kde byla zřízena funkce tajemníka obecního úřadu, je tajemník podřízen správci obce.
Předpokládejme, že ustavující zasedání zastupitelstva proběhlo bez závad. Následným krokem by mělo být převzetí obecního úřadu nově zvoleným starostou. Toto převzetí by mělo obsahovat přejímku agendy, přejímku hmotného a nehmotného majetku a přejímku organizačních složek obce. Prvotním úkonem je převzetí agend, tj. listin, spisů zápisů a dalších dokumentů potřebných a vzniklých z činnosti obce. Rozsah takového předání se bude lišit podle velikosti obce, struktury obecního úřadu a jeho velikosti. Starosta by měl při převzetí funkce být informován o základních skutečnostech výkonu přenesené a samostatné působnosti obce a o hospodářské situaci. Starosta tedy nebude přebírat jednotlivé agendy, které mají v péči úředníci obecního úřadu, ale měl by být informován o tom, komu příslušná problematika patří, případně v jakém je stavu. Není také nutné přebírat všechny oblasti najednou, ale je možné převzetí rozčlenit na jednotlivé kroky, např. podle odborů nebo oblastí činnosti. Celé převzetí je vhodné zachytit písemným protokolem. Jde o možný základ, který si každá obec přizpůsobí vlastním podmínkám. Při přípravě protokolu jsem vycházel z potřeb malých obcí.
Vznik mandátu, obsazování mandátů
Mandát člena zastupitelstva obce vzniká zvolením, tj. okamžikem kdy je ukončeno hlasování ve volební místnosti.
V tomto okamžiku již došlo ke zvolení, ale výsledky volby nejsou známy. Je na příslušné volební komisi, aby zjistila výsledky voleb a následně je oznámila. Po zjištění a vyhlášení výsledků voleb registrační úřad vydá zvoleným kandidátům osvědčení o zvolení, a to nejpozději do prvního zasedání zastupitelstva. Osvědčení se vydává až po uplynutí lhůt pro rozhodnutí soudu o návrhu na neplatnost voleb, neplatnost hlasování nebo neplatnost volby kandidáta. Toto osvědčení má deklaratorní povahu a dokládá, že kandidát se v okamžiku ukončení hlasování stal členem zastupitelstva.
Je dosti rozšířen mylný názor, že mandát vzniká až složením slibu. Složení slibu je podmínkou pro výkon mandátu, nikoliv pro jeho vznik. Odmítnutím složení slibu nebo jeho složením s výhradou mandát zaniká.
Zánik mandátu
Mandát člena zastupitelstva obce zaniká buď splnění zákonných podmínek nebo pokud zánik mandátu vysloví zastupitelstvo obce. Úprava zániku mandátu je obsažena v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí (1).
Zánik mandátu splněním zákonných podmínek
Mandát zaniká odmítnutím složení slibu nebo jeho složením s výhradou a dále dnem, kdy starosta nebo primátor obdrží písemnou rezignaci člena zastupitelstva na mandát. Mandát starosty nebo primátora zaniká dnem, kdy podá rezignaci na zasedání zastupitelstva. Rezignaci nelze vzít zpět. Mandát také zaniká úmrtím člena zastupitelstva, dnem voleb do zastupitelstva obce a dnem sloučení obcí nebo připojení obce k jiné obci. Z těchto důvodů zaniká mandát ze zákona, splněním stanovené skutečnosti, bez rozhodování nebo souhlasu orgánu obce.
Zánik mandátu vyslovením zastupitelstva obce:
Mandát také zaniká, vysloví-li to příslušné zastupitelstvo z důvodů pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byl člen zastupitelstva odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a dále z důvodu, že člen zastupitelstva přestal být volitelným a také pro neslučitelnost funkcí. Zastupitelstvo v těchto případech konstatuje, zda jsou splněny podmínky pro zánik mandátu. Například zjistí, že rozsudek o nepodmíněném trestu odnětí svobody pro zastupitele nabyl právní moci, nebo že zastupitel přestal být volitelný z důvodů změny místa trvalého pobytu do jiné obce. Pokud však zastupitelstvo uzná splnění podmínky zániku mandátu, nemůže již rozhodnout jinak, než tak, že mandát zaniká.
K podmínce volitelnost je třeba poznamenat, že členem zastupitelstva může být zvolen každý volič, u kterého není překážka volebního práva z důvodů omezení osobní svobody pro výkon trestu odnětí svobody nebo pro zbavení způsobilosti k právním úkonům. Voličem je občan, který je státním občanem ČR nebo mu podobné oprávnění přiznává mezinárodní smlouva, alespoň v druhý den voleb dosáhl věku 18 let a je v obci hlášen k trvalému pobytu. Mandát zaniká ztrátou volitelnosti. K zániku mandátu stačí, že zákonem předpokládaná skutečnost nastala. Například při změně místa trvalého pobytu do jiné obce zaniká mandát dnem, kdy byla osoba přihlášena do tohoto jiného místa trvalého pobytu. Tento zánik již nelze zvrátit například tím, že se další den přihlásí opět k trvalému pobytu do původní obce.
Dalším důvodem zániku mandátu je neslučitelnost funkcí podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí. V případě neslučitelnosti funkcí musí zastupitel, u něhož vznikla neslučitelnost funkcí, do tří dnů po ustavujícím zasedání učinit právní úkon směřující ke skončení pracovního poměru, který zakládá neslučitelnost funkcí. Do tří měsíců po ustavujícím zasedání zastupitelstva musí zastupitel příslušnému starostovi nebo primátorovi předložit doklad o tom, že důvod neslučitelnosti funkcí pominul. Touto úpravou nejsou dotčeny zvláštní předpisy upravující neslučitelnost funkcí, např. zákon o soudech a soudcích nebo zákon o státním zastupitelství.
Pokud zastupitelstvo obce na nejbližším zasedání nevysloví ze zákonem stanovených důvodů zánik mandátu, požádá ředitel krajského úřadu o svolání mimořádného zasedání zastupitelstva, které se uskuteční nejpozději do 21 dnů od doručení této žádosti. Nedojde-li takto k zániku mandátu, zaniká mandát člena zastupitelstva, vysloví-li to ředitel krajského úřadu. Řešení této otázky náleží v případě Zastupitelstva hlavního města Prahy ministru vnitra.
Člen zastupitelstva obce, jemuž byl vysloven zánik mandátu, má možnost domáhat se ochrany u příslušného krajského soudu, a to do dvou pracovních dnů od doručení podáním návrhu na zrušení takového usnesení.
Nastupování náhradníků
Po uprázdnění mandátu nastupuje za tohoto člena náhradník z kandidátní listiny téže volební strany v určeném pořadí. Mandát vzniká dnem následujícím po dni, kdy došlo k zániku mandátu. Takto nastoupenému členu zastupitelstva obce předá rada obce (a není-li zřízena, pak zastupitelstvo obce) do 15 dnů od uprázdnění mandátu osvědčení o tom, že se stal členem zastupitelstva obce a kterým dnem se jím stal. Toto osvědčení má také pouze deklaratorní povahu a platí pro vše, co bylo uvedeno u osvědčení předávaného zastupitelům po volbách. Pokud není náhradníka, zůstává mandát neobsazen do konce volebního období.
Postavení náhradníka zanikne při splnění zákonných podmínek:
dnem voleb, popřípadě nových voleb, do zastupitelstva obce
dnem, kdy starosta nebo primátor obdrží písemnou rezignaci na postavení náhradníka, rezignaci nelze vzít zpět,
ztrátou volitelnosti
úmrtím náhradníka.
Je třeba zdůraznit, že postavení náhradníka může zaniknout pouze v případě, že náhradník nenastoupil na uvolněné místo v zastupitelstvu. Jak je uvedeno výše, nastupuje náhradník den následující po dni, kdy došlo k zániku mandátu. Není proto možné, aby takto nastoupivší náhradník rezignoval na postavení náhradníka, neboť v tom okamžiku již náhradníkem není, je členem zastupitelstva, byť by mu ještě nebylo předáno osvědčení příslušným orgánem obce. Rezignovat na postavení náhradníka tedy může náhradník kdykoliv až do doby, kdy jako první náhradník nastupuje na místo člena zastupitelstva. Po tomto okamžiku již může rezignovat jako člen zastupitelstva.
O ztrátě volitelnosti platí vše co u člena zastupitelstva.
Obecně k činnosti obecního zastupitelstva
Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby; nejméně však jedenkrát za 3 měsíce, v územním obvodu obce, (§ 92 odst. 1 zákona o obcích). Nesejde-li se zastupitelstvo obce po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, Ministerstvo vnitra je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí může obec podat žalobu k soudu. Zasedání zastupitelstva jsou veřejná. To znamená, že se zasedání může účastnit kdokoliv, občan obce, občan jiné obce, cizí státní příslušník, osoba mladší 18 let. Veřejnost z tohoto jednání nelze žádným způsobem vyloučit.
Zastupitelstvo obce je schopno se usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny všech členů. K platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce. Zasedání zastupitelstva se účastní tajemník obecního úřadu s hlasem poradním.
Zastupitelstvo je povinno vydat svůj jednací řád. V jednacím řádu zastupitelstvo obce upraví zásady přípravy, postupu jednání, způsob usnášení a náležitosti rozhodování zastupitelstva obce, způsob kontroly přijatých usnesení a zabezpečení stanovených úkolů.
O průběhu zasedání se pořizuje zápis. V zápisu se uvádějí všechny závažné skutečnosti z průběhu zasedání zastupitelstva obce a zejména přesná formulace přijatých usnesení k jednotlivým bodům jednání. Ze zápisu by měl být zřejmý skutečný průběh zasedání. Musí zde být uvedeny všechny body jednání, přednesené návrhy, zprávy k nim, protinávrhy, připomínky a závěry. Samozřejmě zde musí být zachycen výsledek hlasování (s výpisem kdo jak hlasoval, případně s poznámkou o tajném způsobu hlasování) a jednoznačně formulovaný závěr, který musí obsahovat též označení osoby nebo orgánu, který usnesení bude realizovat a stanovený termín, případně dílčí nebo kontrolní termíny. Zde je třeba zdůraznit, že obdobný postup je třeba i v případech, kdy zastupitelstvo nerozhoduje ve věci, ale např. pouze bere věc na vědomí, nebo se jedná o procedurální otázku. Vždy se v zápise uvede počet přítomných členů zastupitelstva, schválený pořad jednání, průběh a výsledky hlasování a přijatá usnesení. U každého hlasování je třeba zaznamenat počet přítomných v okamžiku hlasování. Správnost a úplnost zápisu ověřují ověřovatelé určení zastupitelstvem obce, starosta nebo místostarosta. Ověřovatelé by neměli vykonávat svou funkci jen formálně. Vždy by měli pečlivě zkoumat obsah zápisu a porovnat jej s průběhem zasedání. Opomenutí v zápise mohou mít závažné následky. Pokud např. nebude řádně sepsán průběh hlasování o prominutí pohledávky nad 20.000 Kč a starosta v dobré víře takovou listinu podepíše, může být následně trestně stíhán, neboť v zápise o zasedání nebude takový krok uveden. Je vhodné obměňovat ověřovatele a přitom přihlédnout k jejich členství ve volebních stranách a v klubech, tak aby byly volební strany přiměřeně zastoupeny. Usnesení zastupitelstva je platné okamžikem jeho přijetí, nikoliv např. vyhotovením a podepsáním zápisu.
Obecní úřad je povinen umožnit občanům obce nahlédnout do zápisu ze zasedání zastupitelstva obce. Zápis je nutné pořídit do 10 dnů po skončení zasedání, musí být uložen u obecního úřadu k nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva. Vždy se jedná o skutečný zápis z jednání, nikoliv jen seznam přijatých usnesení. Podle ustanovení § 16 odst. 2 písm. e) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů má občan obce právo nahlížet do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva a komisí rady.S tím je spojeno i právo pořizovat si z těchto dokumentů výpisy. Ve vyjmenovaných zápise a usneseních není možné provádět úpravy měnící čitelnost některých položek, nebo předkládat občanovi neúplné zápisy či usnesení.
Obecní úřad je povinen informovat veřejnost o místě, době a programu jednání na úřední desce obecního úřadu; další způsoby uveřejnění informace jsou fakultativní.
Právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání zastupitelstva mají členové, rada obce a výbory. Členové zastupitelstva předkládají návrhy z titulu svého členství v zastupitelstvu. Rada obce předkládá návrhy prostřednictvím některého svého člena zastupitelstva, který však takový návrh předkládá za celou radu obce. Stejně tak zpravidla za výbor bude předkládat návrhy předseda výboru, člen zastupitelstva, a to za celý výbor. Výjimkou je zde osadní výbor, jehož předseda nemusí být členem zastupitelstva. O zařazení návrhů na program jednání rozhodne zastupitelstvo. Požádá-li na zasedání zastupitelstva obce o slovo člen vlády nebo jím určený zástupce, senátor, poslanec nebo zástupce orgánů kraje, musí mu být uděleno. Zákon nestanoví pořadí v jakém má být slovo udělováno, pokud věc neřeší jednací řád, mělo by být postupováno podle obecných zásad jednacího protokolu, tzn. že členu vlády bude uděleno slovo před zástupcem orgánu kraje.
Občan obce, který dosáhl 18 let, má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva své stanovisko k projednávaným věcem v souladu s jednacím řádem.Jednací řád při tom stanoví jen podrobnější podmínky, za jakých se občan obce může vyjadřovat. Toto právo plyne přímo ze zákona a není proto možno omezení tohoto práva jednacím řadem (např. že je možné se vyjadřovat jen k některým bodům zasedání). Jednací řád proto musí stanovit podmínky za kterých je možno toto právo realizovat, nikoliv odpírat či omezovat. Občané mají právo se k projednávané věci vyjádřit ještě před přijetím příslušného usnesení (rozhodnutí). Včasné přijetí jednacího řádu je velmi potřebné z hlediska zajištění konstruktivnosti zasedání zastupitelstva obce a důstojnosti jeho průběhu.
Práva a povinnosti člena zastupitelstva
Člen zastupitelstva obce vykonává svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem a není při tom vázán žádnými příkazy. Podle tohoto ustanovení zákona není zastoupení při výkonu mandátu možné, a to nejenom plnou mocí pro zmocněnce, ale ani jinak v rámci zastupitelstva. Člen zastupitelstva tedy nemůže “poskytnout” svému kolegovi právo hlasovat, z důvodů jeho nepřítomnosti na zasedání zastupitelstva. Dále by se měl při rozhodování řídit Ústavou a zákony České republiky a také zájmy obce a jejích občanů. Při výkonu práv není člen zastupitelstva vázán žádnými příkazy voličů, stranických klubů a sekretariátů ani jiných fyzických nebo právnických osob. V souladu se svým slibem je vázán Ústavou a zákony České republiky a má vykonávat funkci v zájmu obce a jejích občanů.
Člen zastupitelstva má povinnost zúčastňovat se jeho zasedání a pokud je členem jiných orgánů obce i zasedání těchto orgánů.
Výkon funkce člena zastupitelstva je považován za výkon veřejné funkce. Člen zastupitelstva nesmí být zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru. Uvolněným členům zastupitelstva náleží odměna za výkon funkce. Neuvolněným členům zastupitelstva může být poskytnuta odměna za výkon funkce. Výši odměny stanoví právní předpis.
Rada obce
Rada obce je výkonným orgánem obce v samostatné působnosti a za její výkon odpovídá zastupitelstvu obce. V oblasti přenesené působnosti přísluší radě rozhodovat jen tehdy, stanoví-li tak zákon. Radu tvoří starosta, místostarosta, případně místostarostové a další členové rady. Počet členů rady obce je lichý a činí nejméně 5 a nejvíce 11 členů. Celkem nesmí počet členů rady přesáhnout jednu třetinu počtu členů zastupitelstva. Rada obce se nevolí v obcích, kde má zastupitelstvo méně než 15 členů.
Rada se schází podle potřeby. Její schůze jsou neveřejné. Tuto neveřejnost však nelze chápat jako utajenost jednání a jeho obsahu. Neveřejnost schůzí rady vychází z potřeby operativního řízení a menší formálnosti přípravy a průběhu schůze. K jednotlivým bodům si proto může rada přizvat dalšího člena zastupitelstva obce nebo jiné osoby. Schůzí rady se účastní tajemník obecního úřadu s hlasem poradním. Rada je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. K platnému usnesení nebo rozhodnutí rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.
Funkci rady obce plní starosta v obci, v níž není zřízena rada obce, s výjimkou rozhodování ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti, vydávání nařízení obce, stanovení rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizování a zrušování odborů a oddělení obecního úřadu, stanovení celkového počtu zaměstnanců obce v obecním úřadu a organizačních složkách obce a přezkoumávání opatření přijatých obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi.
Je-li starosta nebo místostarosta odvolán z funkce nebo na tuto funkci rezignoval, přestává být i členem rady obce. Je-li odvolána rada obce jako celek, zůstává starosta a místostarosta (místostarostové) i nadále ve funkci. Rada obce pořizuje ze své schůze zápis, který podepisuje starosta spolu s místostarostou nebo jiným radním. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů rady obce, schválený pořad schůze rady obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis ze schůze rady obce musí být pořízen do 7 dnů od jejího konání. O námitkách člena rady obce proti zápisu rozhodne nejbližší schůze rady obce. Z toho plyne, že o námitkách jiného se nerozhoduje. Zápis ze schůze rady obce musí být uložen u obecního úřadu k nahlédnutí komukoliv.
Rada obce vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání rady obce.
Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady pod 5 a na nejbližším zasedání zastupitelstva obce nebude doplněn počet členů alespoň na 5, vykonává její působnost zastupitelstvo, a to až do zvolení potřebného počtu členů rady obce.Poklesne-li během funkčního období počet členů zastupitelstva pod 11, končí činnost rady uplynutím třicátého dne od uprázdnění mandátů v zastupitelstvu.
Starosta
Starosta je orgánem obce a zastupuje obec navenek. Úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce nebo rady obce, může starosta provést jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tyto úkony od počátku neplatné. Zde je třeba zdůraznit přesnou dikci zákona, tj. předchozí schválení. Není tedy v souladu se zákonem provedení úkonu a jeho dodatečné schválení příslušným orgánem. Takový úkon je i přes schválení od počátku neplatný.
Starosta je volen zastupitelstvem. Za výkon své funkce je zastupitelstvu odpovědný.
Starosta má pravomoci jako každý člen zastupitelstva a kromě nich dále:
se souhlasem ředitele krajského úřadu jmenuje a odvolává tajemníka obecního úřadu a stanoví mu plat podle zvláštních předpisů, bez tohoto souhlasu je jmenování nebo odvolání neplatné,
odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok,
pokud v obci není tajemník obecního úřadu, plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů,uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle zvláštních předpisů,
pokud není zřízena rada obce, jmenuje a odvolává vedoucí odboru a stanoví jim plat,
může po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech,
může po Policii ČR požadovat spolupráci při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, podrobnosti stanoví nařízení vlády č. 397/1992 Sb.,
odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce, zejména podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím,
rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu radou obce,
plní obdobné úkoly, jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu,
v případech stanovených zvláštními zákony zřizuje starosta pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány obce, jmenuje a odvolává jejich členy,
svolává a zpravidla řídí jednání zastupitelstva a rady obce,
smí užívat závěsný odznak s velkým státním znakem a uvedením názvu Česká republika,
podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva, podepisuje spolu s místostarostou nebo jiným radním také zápis z jednání rady obce,
spolu s místostarostou nebo jiným radním podepisuje právní předpisy obce, usnesení zastupitelstva obce a rady obce,
má právo pozastavit výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné,
přijímá písemnou rezignaci člena zastupitelstva na jeho mandát,
plní úkoly volebního orgánu podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí a zákona o volbách do Parlamentu ČR,
je předsedou povodňové komise podle zákona č. 254/2000 Sb.,
je oprávněn nařídit prověřovací cvičení v souladu se zákonem č. 247/2001 Sb.,o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany,
jmenuje bezpečnostní radu obce podle nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení zákona č.240/2000Sb.,o krizovém řízení, pokud je určenou obcí, a plní další úkoly podle zákona o krizovém řízení,
má právo na projednání zprávy o auditu, kterou mu předkládá auditor nebo auditorská firma podle zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech,
požaduje pomoc Armády ČR k záchranným pracím podle zákona 219/1999 Sb., o Armádě ČR.
Obecní úřad
Obecní úřad je orgánem obce. Tvoří jej starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. V čele obecního úřadu stojí starosta, úkoly zaměstnavatele však plní tajemník obecního úřadu. Rada obce může zřídit pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu odbory a oddělení. Struktura těchto odborů a oddělení není stanovena. Je tedy možné různé úseky správy spojovat nebo naopak jeden úsek rozdělit. Můžeme tak najít stavební odbor a odbor silničního hospodářství, ale také stavební a silniční odbor, nebo správní odbor s oddělením vnitřních věcí a oddělením přestupků, ale také odbor vnitřních věcí a odbor přestupků. Je také možné zřídit samostatná oddělení bez jejich začlenění do odborů.
Obecní úřad v samostatné působnosti plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce a pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti. V přenesené působnosti vykonává státní správu s výjimkou věcí, které patří do působnosti zastupitelstva obce nebo rady obce či zvláštních orgánů, případně komisí. Rozhoduje také o poskytování informací žadateli podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Tajemník obecního úřadu
Funkce tajemníka se zřizuje vždy v obci s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností, v ostatních obcích může být funkce tajemníka zřízena. Tajemník je jmenován a odvoláván starostou obce po předchozím souhlasu ředitele krajského úřadu. Bez tohoto předchozího souhlasu je jmenování a odvolání neplatné. Tajemník je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné i přenesené působnosti starostovi, protože starosta stojí v čele obecního úřadu.
Tajemník obecního úřadu:
zajišťuje výkon přenesené působnosti s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny radě obce nebo zvláštnímu orgánu obce,
plní úkoly uložené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo starostou,
stanoví podle zvláštních právních předpisů platy všem zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu,
plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu,
vydává spisový řád, skartační řád a pracovní řád obecního úřadu a další vnitřní směrnice obecního úřadu, nevydává-li je rada obce.
rozhoduje o podjatosti vedoucích odborů ve správním řízení,
účastní se s hlasem poradním zasedání zastupitelstva a rady obce.
Nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích, ale může být jejich členem.
Výbory zastupitelstva
Výbory zřizuje zastupitelstvo jako své iniciativní a kontrolní orgány. Svá stanoviska a návrhy předkládají výbory zastupitelstvu obce. Vždy zřizuje zastupitelstvo výbor finanční a výbor kontrolní. Výbor pro národnostní menšiny se zřizuje v obcích, kde podle posledního sčítání lidu žije nejméně 10% občanů hlásících se k národnosti jiné než české. Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva (mimo osadního výboru). Zastupitelstvo mimo “povinných výborů” může zřídit jakýkoliv výbor, činnost výboru však musí být jen v těch otázkách, které jsou svěřeny zastupitelstvu. V praxi se setkáváme s výbory pro mládež, turistiku a cestovní ruch, zdravotnictví, rozvoj regionu apod.
Výbor plní úkoly podle pověření zastupitelstva obce a také mu ze své činnosti odpovídá. Počet členů výboru je vždy lichý. I když zákon u výboru obecně nestanoví minimální počet, z logiky věci vyplývá, že nejmenší počet může být tři. Výbor se schází podle potřeby. Usnesení výboru se vyhotovuje písemně a podepisuje je předseda výboru. Usnesení výboru je platné, pokud s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů výboru. Výbor předloží zápis zastupitelstvu obce. K zápisu připojí vyjádření orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala.
Finanční a kontrolní výbor
Tyto výbory jsou nejméně tříčlenné. Jejich členy nemohou být starosta, místostarosta(místostarostové), tajemník obecního úřadu ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu.
Finanční výbor
Kontroluje hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce a plní další úkoly podle pověření zastupitelstva obce. Finanční výbor je zvláštním orgánem zastupitelstva obce, který má ze zákona uloženou povinnost provádět kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce. Při provádění kontroly, má oprávnění seznamovat se s relevantními osobními údaji zaměstnanců obce i bez jejich souhlasu, za účelem provádění této kontroly. Členové finančního výboru mají postavení osob, které v rámci plnění zákonem stanovených oprávnění a povinností přicházejí do styku s osobními údaji. Z tohoto důvodu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobních údajích a bezpečnostních opatřeních (např. přístupových kódech,režimových opatřeních) jejichž zveřejnění by ohrozilo zabezpečení osobních údajů. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení členství ve finančním výboru. Vzhledem k této povinnosti obce jako správce osobních údajů je třeba, aby finanční výbor v rámci provádění kontroly zajistil příslušnou ochranu osobních údajů zaměstnanců obce, o nichž se v rámci své kontrolní činnosti dozví. Zápis z provedené kontroly nesmí obsahovat osobní údaje jednotlivých zaměstnanců obce (2).
Kontrolní výbor
Kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti a plní další úkoly podle pověření zastupitelstva obce. O provedené kontrole výbor pořídí zápis, který obsahuje, co bylo kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy na opatření k odstranění nedostatků. Měl by také obsahovat označení orgánu, který kontrolu provedl a složení kontrolní skupiny, místo, datum a čas provedení kontroly a rozsah kontroly. Zápis podepisuje člen výboru a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala. Zápis předkládá výbor zastupitelstvu obce. K zápisu přiloží vyjádření orgánu či zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala. Vždy by měl protokol obsahovat u zjištěných nedostatků i ustanovení právního předpisu, které bylo porušeno a konstatování, v čem vidí kontrolující nesoulad zjištěného stavu s právní úpravou.
Osadní výbor
V částech obce může zřídit zastupitelstvo obce osadní výbory. Osadní výbor má minimálně 3 členy. Počet členů osadního výboru určí zastupitelstvo obce. Členy osadního výboru jsou občané obce, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu v té části obce, pro kterou je osadní výbor zřízen, a jsou určeni zastupitelstvem obce. Předsedu osadního výboru zvolí zastupitelstvo obce z řad členů osadního výboru. Osadní výbor je oprávněn předkládat zastupitelstvu obce, radě obce a výborům návrhy týkající se rozvoje části obce a rozpočtu obce, vyjadřovat se k návrhům předkládaným zastupitelstvu obce a radě obce k rozhodnutí, pokud se týkají části obce, vyjadřovat se k připomínkám a podnětům předkládaným občany obce, kteří jsou hlášeni k trvalému pobytu v části obce, orgánům obce. Požádá-li předseda osadního výboru na zasedání zastupitelstva obce o slovo, musí mu být uděleno.
Komise
Rada obce může zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise. Zákon nestanoví podrobnosti o složení a předsednictví komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě obce.
Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů a je ze své činnosti odpovědna radě obce.
Komise je též výkonným orgánem, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené působnosti obce.
Zvláštní orgán
Orgánem obce je také zvláštní orgán zřízený na základě zvláštního zákona. Zřizuje jej starosta pro výkon přenesené působnosti. Starosta také jmenuje a odvolává jejich členy. Písemnosti zvláštních orgánů, jsou uvedeny v záhlaví označením "obec" ("město"), názvem obce (města) a pod ním se uvede název zvláštního orgánu. Činnosti stanovené prováděcím právním předpisem mohou osoby stojící v čele zvláštních orgánů obce vykonávat po prokázání zvláštní odborné způsobilosti, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Je třeba upozornit, že zvláštní orgán obce se velmi často označuje jako komise. Takto označený zvláštní orgán však nelze zaměňovat s komisí rady, která nemá výkonnou pravomoc.
Poznámky:
Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, § 55
Stanovisko odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra
č. 5/2005.
Tabulka: Porovnání některých orgánů obce podle vybraných kritérií
výbor |
komise |
osadní výbor |
zvláštní orgán |
|
zřizuje |
zastupitelstvo |
rada |
zastupitelstvo |
starosta |
funkce |
iniciativní, kontrolní |
poradní, iniciativní, s pověřením výkonná |
iniciativní, kontrolní |
stanoveny zvláštním zákonem |
působnost |
samostatná |
samostatná, přenesená |
samostatná |
přenesená |
předseda |
člen zastupitelstva |
způsob stanoví rada (volba, jmenování) |
volen zastupitelstvem z řad členů výboru |
jmenuje starosta |
počet členů |
nejméně 3, vždy lichý |
stanoví rada |
nejméně 3, stanoví zastupitelstvo |
stanoví starosta |
schůze |
podle potřeby |
podle potřeby |
podle potřeby |
podle potřeby |