Týdeník Veřejná správaTýdeník Veřejná správa


Konzultace

Mgr. Ondřej Vít

Nový zákon o veřejných zakázkách:
Finanční limity a druhy zadávacího řízení

Vyšlo v čísle 41/2006

ilustrační fotoPoslaneckou sněmovnou byl 14. března schválen nový zákon o veřejných zakázkách. Ve Sbírce zákonů pak zákon vyšel 19. 4. 2006 pod číslem 137/2006 Sb. (v textu dále jen “zákon o veřejných zakázkách) a účinnosti zákon nabyl 1. 7. 2006. Přijetí nového zákona bylo naprosto nezbytné vzhledem k tomu, že došlo k zásadním změnám v oblasti zadávacího práva EU a změny bylo nutné transformovat do právních řádů všech členských států, bylo také třeba odstranit nejasná a nepřesná ustanovení stávajícího zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen “zákon č. 40/2004 Sb.”). Vzhledem ke skutečnosti, že pouhá novelizace zákona by byla natolik zásadní a rozsáhlá, rozhodli se tvůrci zákona pro zcela nový právní předpis. Cílem příspěvku je ozřejmit některé novinky týkající se finančních limitů pro jednotlivé zadavatele veřejných zakázek a podat stručný přehled o jednotlivých typech zadávacích řízení.

Definice veřejné zakázky a finanční limity

ilustrační fotoZákon o veřejných zakázkách definuje veřejnou zakázku jako zakázku realizovanou na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejnou zakázkou, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona (zákona o veřejných zakázkách), musí být realizována na základě písemné smlouvy. Na rozdíl od úpravy v zákoně č. 40/2004 Sb., již není definičním znakem veřejné zakázky finanční limit přesahující dva miliony bez DPH, veřejnou zakázkou je tak i ta zakázka, jejíž cena nepřesáhne onen magický limit dva miliony korun bez DPH. Tato skutečnost má i další důsledek – orgán dohledu, tj. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže České republiky bude moci vykonávat svou působnost i nad zakázkami nepřesahujícími výše uvedený dvoumilionový limit. Rovněž v procesu realizace veřejné zakázky nalezneme upřesnění – v případě zakázky nad dva miliony korun bez DPH je nutné uzavřít písemnou smlouvu, plnění, jehož cena nedosahuje dvou milionů korun bez DPH, je možné na základě smlouvy, písemná forma obligatorně stanovena není. Je ale zřejmé, že z hlediska základních zásad zákona, tj. transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, je písemná forma nepochybně vhodnější (1). Je-li předpokládaná cena veřejné zakázky vyšší než dva miliony korun bez DPH, je zadavatel povinen nejvhodnějšího dodavatele vybrat postupem stanoveným zákonem o veřejných zakázkách. Pokud jde o rozlišení veřejných zakázek dle předpokládané hodnoty, pak zákon o veřejných zakázkách rozeznává celkem tři typy veřejných zakázek:

  1. veřejné zakázky malého rozsahu – jedná se o veřejné zakázky s finančním limitem do dvou milionů korun v případě veřejných zakázek na dodávky či služby a do šesti milionů korun v případě veřejných zakázek na stavební práce.
  2. Podlimitní veřejné zakázky – obdobně jako v zákoně č. 40/2004 Sb., je stanoven dolní a horní limit finanční hranice. Dolní se odvíjí od charakteru veřejné zakázky, tj. od dvou milionů korun, respektive šesti milionů korun a horní je stanovena dle povahy jednotlivých zadavatelů, tj. jedná-li se o samosprávný celek, organizační složku státu, apod.
  3. Nadlimitní veřejné zakázky – jedná se o takové zakázky, jejichž cena překročí horní hranici finančního limitu. V případě veřejných zakázek na dodávky a služby se tento limit odvíjí od povahy jednotlivých zadavatelů (viz předchozí bod), v případě veřejných zakázek na stavební práce je tento limit fixní – 165 288 000 Kč.

ilustrační fotoZásadní novinkou je skutečnost, že v případě veřejných zakázek na stavební práce je povinnost při výběru dodavatele (zhotovitele) postupovat dle zákona o veřejných zakázkách až v případě, kdy finanční limit přesáhne šest milionů korun. Tato změna byla do textu zákona navržena na základě usnesení Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny ČR. Praktický dopad tohoto ustanovení lze jen těžko předvídat. Osobně se domnívám, že v návaznosti na velmi vysoký finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, je navýšení “dolní hranice” namístě, na druhou stranu, i veřejná zakázka s finančním limitem do šesti milionů korun může být svou povahou (předmětem plnění) zakázkou složitou.

Z výše uvedeného vyplývá, že do textu zákona se vrací pojem “veřejná zakázka malého rozsahu”. Tento pojem znal již zákon 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, který v § 49b stanovil, že zadavatel může rozhodnout o přímém zadání veřejné zakázky za cenu obvyklou v místě plnění. V praxi toto ustanovení fungovalo tak, že jednotliví zadavatelé zpracovali různé metodické pokyny, ve kterých bylo stanoveno, jak v případě veřejných zakázek malého rozsahu postupovat. Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, institut veřejných zakázek malého rozsahu nepřebral. Dodávky, služby a stavební práce, jejichž cena nepřesáhla dva miliony korun, tak zůstaly nepojmenovány. V návrhu zákona o veřejných zakázkách, jež byl předkládán vládou, byla dokonce ustanovení, jež upravovala postup zadavatele při výběru nejvhodnějšího dodavatele v případě veřejných zakázek malého rozsahu, avšak v průběhu legislativního procesu došlo k jejich vypuštění. Nicméně, samotný pojem “veřejné zakázky malého rozsahu” je opětovně zaveden do českého právního řádu.

Podmínky použití jednotlivých zadávacích řízení – novinky, změny

Zákon o veřejných zakázkách rozšiřuje počet zadávacích řízení. Ze současných čtyř na nynějších šest. Otevřená a užší řízení jsou zachována, stejně jako jednací řízení s uveřejněním a bez uveřejnění. Nově lze veřejnou zakázku zadat pomocí soutěžního dialogu a zjednodušeným podlimitním řízením. Otevřená a užší řízení mají povahu obecných zadávacích řízení, nejsou stanoveny žádné podmínky pro jejich aplikaci. Naproti tomu u zbývajících druhů řízení jsou taxativně stanoveny podmínky, které je zadavatel povinen splnit, aby mohl veřejnou zakázku zadat pomocí těchto řízení.

Jednací řízení s uveřejněním je zadavatel oprávněn použít v případě, že v předchozím otevřeném či užším řízení, nebo v soutěžním dialogu byly podány pouze neúplné nebo nepřijatelné nabídky, podstatně nezmění zadávací podmínky a zahájí jednací řízení s uveřejněním bezodkladně po zrušení předchozího zadávacího řízení. Za pozitivní lze označit přesné definice pojmů “neúplné nebo nepřijatelné nabídky”. Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, totiž blíže neupřesnil pojem “neúplné nabídky”, výklad tohoto pojmu byl značně neurčitý a různorodý a přinášel značné interpretační potíže. Nyní jsou zákonem o veřejných zakázkách pojmy “neúplné a nepřijatelné nabídky” uspokojivě definovány. Neúplné nabídky jsou ty nabídky, které:

  • nebyly zpracovány v požadovaném jazyku,
  • neobsahují návrh smlouvy a prohlášení uchazeče podepsané osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče (statutární orgán, prokurista),
  • neobsahují všechny zákonem stanovené či zadavatelem požadované údaje. Nepřijatelné nabídky jsou definovány jako nabídky.

Nevhodnými nabídkami jsou ty nabídky, které:

  • nesplňují požadavky zadavatele na předmět plnění veřejné zakázky,
  • nesplnily zadávací podmínky z hlediska jiných požadavků zadavatele než na předmět veřejné zakázky,
  • jsou v rozporu s platnými právními předpisy,
  • obsahují upravené podmínky plnění v rozporu s požadavky zadavatele nebo neodůvodněnou mimořádně nízkou nabídkovou cenu,
  • byly podány po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

Nevhodnými nabídkami jsou rovněž ty nabídky, u kterých uchazeč neprokázal splnění kvalifikace. Přesnou definici neúplných a nepřijatelných nabídek hodnotím velmi pozitivně. Její absence byla jedním z úskalí zákona č. 40/2004 Sb.

Největším nedostatkem jednacího řízení bez uveřejnění byla skutečnost, že toto řízení nebylo možno použít v naléhavém krizovém stavu, tj. ve stavu, jehož vznik nemohl zadavatel předvídat. Zákon č. 40/2004 Sb. tento stav pojil s krizovým stavem dle zvláštních zákonů (2), což v podstatě znemožnilo “běžnou” aplikaci tohoto ustanovení, tj. aplikaci v případě, kdy došlo k havárii, poruše, avšak tento stav sám o sobě nezakládal vyhlášení stavu zmíněný v zákoně č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) nového zákona o veřejných zakázkách hodnotím jako velmi pozitivní a vítanou změnu. Umožňuje totiž zadavateli zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění v případech, kdy existuje krajně naléhavý případ, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu řízení. Bude se jednat zejména o havárie, poruchy nebo případ objektivně způsobené časové tísně. Na druhou stranu je třeba připomenout, že ustanovení výše uvedeného paragrafu je nutné aplikovat v návaznosti na základní zásady zákona o veřejných zakázkách, jež jsou uvedeny v § 6. Na tomto místě je nutné poznamenat, že v tomto případě bude rozhodující role orgánu dohledu, který by měl velmi pečlivě posuzovat, byl-li zadavatel oprávněn zadat veřejnou zakázku pomocí jednacího řízení bez uveřejnění, či nikoli.

Rozhodne-li se zadavatel zadat veřejnou zakázku prostřednictvím soutěžního dialogu, bude to pravděpodobně tehdy, není-li zadavatel objektivně schopen přesně vymezit technické, právní nebo finanční požadavky na plnění veřejné zakázky, tj. bude se jednat o zadání veřejné zakázky se zvláště složitým předmětem plnění. Za takovou veřejnou zakázku lze považovat veřejnou zakázku, kdy zadavatel nebude schopen přesně specifikovat technické podmínky veškerého plnění nezbytného pro realizaci předmětu veřejné zakázky, nebo nebude-li veřejný zadavatel schopen blíže vymezit právní, případně finanční rámec veřejné zakázky.

Druhy řízení

1. Otevřené řízení

Úprava tohoto řízení nedoznala žádných změn, otevřené řízení je tak základním řízením, ve kterém zadavatel oznamuje neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku.

2. Užší řízení

I v tomto řízení oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku. Oznámení užšího řízení pak představuje výzvu k podání žádosti o účast v užším řízení a k prokázání splnění kvalifikace. Dále je stanoven postup pro případ, kdy žádost o účast podá méně než pět zájemců a rovněž méně než počet zájemců uvedený v oznámení užšího řízení. Tato otázka patřila k nejproblematičtějším ustanovením zákona č. 40/2004 Sb., kde v § 43 odst. 3 bylo stanoveno, že počet zájemců, kteří budou vyzváni k podání nabídky nesmí být nižší než 5 a vyšší než 20. Přes počáteční extenzivní výklad zejména ze strany Ministerstva pro místní rozvoj, že zadavatel je oprávněn pokračovat i v případě, kdy žádost o účast podá méně než pět zájemců, byl ustálený výklad tohoto ustanovení takový, že v případě, kdy zadavatel obdržel méně než pět žádostí o účast, byl povinen zadávací řízení zrušit, a to z důvodu uvedeném v § 68 odst. 3 písm. b) zákona č. 40/2004 Sb., tj. proto, že nebyly podány žádné nabídky. Nový zákon o veřejných zakázkách však výše uvedenou nejasnost již řeší. V § 28 odst. 3 je stanoveno, že bylo-li veřejnému zadavateli podáno méně než pět žádostí o účast nebo méně žádostí o účast, než zadavatel uvedl v oznámení užšího řízení, může vyzvat k podání nabídky všechny zájemce, kteří podali žádost o účast a prokázali splnění kvalifikace. I zde je potřeba konstatovat velmi pozitivní dopad tohoto ustanovení, které odstraňuje interpretační nejasnost, která svým způsobem diskriminovala použití užšího řízení dle zákona č. 40/2004 Sb. (3).

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 41/2006.

Poznámky:

  1. A to zejména s ohledem na skutečnost, že veřejnou zakázku na stavební práce je zadavatel povinen zadat dle zákona o veřejných zakázkách až tehdy, přesáhne-li hodnota veřejné zakázky šest milionů korun. Je nasnadě, že i zakázky nedosahující výše šesti milionů korun mohou být svou povahou poměrně složité, proto by bylo velmi vhodné, aby byla uzavřena písemná smlouva, byť dodavatel (zhotovitel) bude vybrán např. dle interního postupu zadavatele.
  2. Například zákon č. 222/1999 Sb. , o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. , zákon č. 240/2000 Sb. , o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb. , zákon č. 241/2000 Sb. , o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. , zákon č. 153/1994 Sb. , o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb.
  3. Jednalo se zejména o případy, kdy předmět plnění nebyl příliš “atraktivní” a hrozilo, že zadavatel obdrží malý počet zájemců o účast. Tuto skutečnost však zjistil až po uplynutí lhůty pro podání žádosti o účast a prokázání kvalifikace, tj. po 37 dnech. Pokud zadavatel obdržel méně než pět žádostí o účast, neměl jinou možnost, než zadávací řízení zrušit.

Autor je právníkem Úřadu městské části Brno – Řečkovice a Mokrá Hora.