Týdeník Veřejná správaTýdeník Veřejná správa


Téma

Ing. Markéta Arce,
Český statistický úřad
marketa.arce@czso.cz

Co nabízejí stránky úřadů
Průzkum Českého statistického úřadu

Vyšlo v čísle 51-52/2006

ilustrační fotoNení to tak dávno, co jsme museli s každou žádostí o informaci či podání osobně vyrazit na příslušný úřad. Srovnat se s úředními hodinami, frontami, stohy papírů a úředníky. Kolikrát jsme si přáli, abychom místo na studené chodbě úřadu seděli v teple domova či kanceláře. V posledních letech se situace díky nebývalému rozvoji informačních a komunikačních technologií (ICT) obrací. Technologie způsobily, že již některé životní situace můžeme řešit, aniž bychom osobně navštívili či telefonicky kontaktovali příslušný úřad. Informační a komunikační technologie se tak stávají nedílnou součástí našich soukromých i profesních životů. Jednu z klíčových rolí ve sbližování veřejné správy s veřejností hraje i zpřístupnění informací a on-line služeb na webových stránkách veřejné správy, a tak provádí Český statistický úřad doplňující šetření formou průzkumu webových stránek. Poprvé byl průzkum proveden v letech 2003 a 2004 a návazné šetření na přelomu srpna a září 2006. Webový průzkum je cenný vzhledem ke způsobu provedení, neboť na rozdíl od pravidelných ročních šetření (1), která jsou sestavována s předstihem, pružně reaguje na dynamický vývoj v oblasti ICT.

Cílem průzkumu bylo zjistit, jaké informace a služby nabízejí webové stránky úřadů veřejné správy. Pozitivem průzkumu je forma samotného sběru údajů: průzkumník prochází webové stránky v roli občana hledajícího specifické informace a on-line služby. Celkem bylo zkoumáno 245 úřadů, z toho 26 úřadů ústřední státní správy, 14 krajských úřadů včetně hlavního města Prahy a 205 obcí s rozšířenou působností. Databáze byla získána v srpnu 2006 z Portálu veřejné správy. Sledovaní ukazatelé byli rozděleni do dvou skupin: poskytování informací a poskytování služeb.

Informace na webových stránkách veřejné správy

ilustrační fotoVšech 245 institucí zahrnutých do průzkumu mělo vlastní webovou stránku a kontaktní emailovou adresu. Zavedeným standardem už je také výskyt důležitých dokumentů (vyhlášky, nařízení, usnesení, zákony) a informací o personálním obsazení úřadů (ministr, starosta, vedoucí odboru). Poskytování těchto informací je téměř stoprocentní (Graf č.1). Důležité dokumenty byly k dispozici na stránkách 99 procent úřadů a personální obsazení u 98 procent úřadů. Webový průzkum dále sledoval poskytování informací, které byly chápány jako návody, jak a kde řešit životní a krizové situace. Takovéto informace byly zaznamenány u 73 procent webových stránek. Povinně zveřejňované informace podle standardu ISVS byly uvedeny na stránkách 85 procent úřadů. V případě tohoto ukazatele byl zaznamenán nárůst oproti roku 2004 o 57 procent. Další poskytovanou informací u 53 procent úřadů byla volná pracovní místa. Oproti roku 2004 byl také zaznamenán nárůst (o 26 procent) počtu cizojazyčných verzí webových stránek. Celkově se v roce 2006 cizojazyčná verze objevila u 67 procent úřadů. Nejčastější cizojazyčnou verzí byla anglická (98 procent úřadů), následovaná verzí německou (74 procent). Francouzský jazyk je zastoupen 15 procenty, polský jazyk 13 procenty.

Relativně nejlépe “jazykově” vybavenými stránkami se může pochlubit Liberecký kraj (80 procent obcí), naopak nejhůře jsou vybaveny stránky Plzeňského kraje (33 procent obcí). U obcí s rozšířenou působností byla dále věnována pozornost informacím o historii obce (95 procent), rozvojovém plánu (30 procent) a kulturním vyžití v obci (98 procent). V neposlední řadě za velmi zajímavý ukazatel považujeme přístupnost stránek pro těžce zrakově postižené uživatele, tzv. Blind Friendly web. Tento ukazatel se sice vyskytl pouze u devíti procent úřadů, ale vzhledem k základnímu požadavku eGovernmentu na přístupnost informací a služeb veřejné správy pro všechny, jej považujeme za klíčový.

Služby na webových stránkách veřejné správy

Webové stránky veřejné správy nabízejí také celou řadu služeb (Graf č. 2). Jednou z nich je elektronická podatelna, kterou pro zaslání podání v elektronické podobě nabízelo celkem 98 procent úřadů. Fulltextové vyhledávání bylo k dispozici na stránkách 77 procent úřadů. Nárůst byl zaznamenán také u počtu úřadů, které na svých stránkách odkazují na webové stránky ústřední státní správy. Zatímco v únoru 2004 byl takovýto odkaz na stránkách 46 procent úřadů, v roce 2006 již byl zaznamenán u 70 procent úřadů. Překvapivě však došlo k poklesu počtu úřadů, které nabízí on-line kontakt. V roce 2006 to bylo pouze 24 procent úřadů, z původních 42 procent. Celkem 29 procent obcí nabídlo on-line diskuze v souvislosti s fungováním úřadu, i k běžným problémům v obci. U obcí s rozšířenou působností byly nově sledovány také další ukazatele. Službu zasílání informací na mobilní telefon nebo e-mail poskytovalo 22 procent obcí. Otázky a odpovědi (tzv. FAQ) nabídlo na svých stránkách 19 procent obcí. Ankety sledující názory občanů se vyskytly na stránkách 34 procent obcí. Z hlediska využívání informačních a komunikačních technologií byl do průzkumu zařazen i ukazatel sledující použití webové kamery na webových stránkách. Celkem této možnosti využila 23 procenta obcí.

Základní on-line služby

U obcí s rozšířenou působností byla dále sledována dostupnost základních on-line služeb, jež byly definovány v rámci Akčního plánu eEurope. Náš webový průzkum se zaměřil pouze na šest vybraných základních služeb: na osobní a matriční dokumenty, na evidenci obyvatel, na stavební povolení, na živnostenská oprávnění a na sociální dávky. Dostupnost těchto služeb byla posuzována podle tzv. stupně interakce.

Nejjednodušší stupeň interakce, tj. poskytování informací k dané životní situaci, se vyskytl u všech vybraných základních on-line služeb, avšak v největší míře u osobních a matričních dokladů. Je to dáno faktem, že zvláště podání osobních dokladů musí být uskutečněno na originálním tiskopise. Přesto některé úřady možnost stažení vzoru formuláře z webové stránky nabízely. Lze konstatovat (Graf č. 3), že vůbec nejčastější formou interakce u námi sledovaných vybraných on-line služeb byl druhý stupeň interakce, stažení formuláře z webové stránky, přičemž nejčastěji byl zaznamenán u žádostí o stavební povolení (78 procent), o živnostenská oprávnění (53 procenta) a o sociální dávky (44 procenta). V případě sociálních dávek a živnostenských oprávnění je však nutno podotknout, že zjištěné údaje jsou vázány na změny, ke kterým během šetření docházelo. K 1.8.2006 nabyla účinnosti změna zákona č. 214/2006 Sb., která umožnila využívat tzv. Jednotný registrační formulář k žádostem o živnostenská povolení, přičemž ne všechny obce své informace na webové stránce ihned aktualizovaly. U sociálních dávek se pak průzkum zaměřoval na podpory v nezaměstnanosti, přídavky na děti a zdravotnické výdaje. Tudíž výskyt třetího stupně interakce, formuláře k elektronickému vyplnění, byl zaznamenám pouze u tří procent obcí, a to konkrétně u živnostenských oprávnění. Přestože se u zkoumaných základních on-line služeb nejvyšší čtvrtý stupeň, kompletní elektronická transakce, nevyskytl vůbec, je třeba zmínit, že část služeb nabízených veřejnou správou je plně dostupná on-line. Jedná se například o daňová přiznání či některé dávky státní sociální podpory. V oblasti základních služeb on-line se tak střídavě daří elektronizaci agend zvládat, přestože ve většině dalších služeb nás čeká ještě spousta práce. Cílem by však mělo být jednoduché procesní zvládnutí běžných životních situací tak, jak je to dnes běžné v komerční sféře.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 51-52/2006.

Poznámky:

  1. Roční šetření o využívání ICT vládními institucemi, o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci a o využívání ICT a elektronickém obchodování v podnikatelském sektoru.