Týdeník Veřejná správaTýdeník Veřejná správa


Příloha

Valorizace důchodů

Vyšlo v čísle 51-52/2006

Od ledna 2007 budou starobní důchody v průměru o pět set korun, tj. o 6,2 procenta, vyšší. O stejné procento vzrostou i ostatní druhy důchodů (plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí). O 6,1 procenta se zvýší příplatky k důchodu účastníků odboje a politických vězňů.

Schválený nárůst zlepší relaci průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě ze 40,9 procenta na 41,2 procenta. Průměrný starobní důchod se od příštího roku zvýší ze současných 8 190 korun na 8 690 korun. Reálná hodnota průměrného starobního důchodu bude v roce 2007 činit 109,1 procenta reálné hodnoty starobního důchodu vypláceného v roce 1989.

Procentní a základní výměra

Podle zákona o důchodovém pojištění se každý důchod skládá z procentní a základní (je jednotná pro všechny důchodce) výměry. Procentní výměra “starodůchodců” (důchody přiznané před 1. lednem 1996) se zvýší o 6,6 procenta. Procentní výměra “novodůchodců” (důchody přiznané po 31. prosinci 1995) vzroste o 5,6 procenta. Tímto krokem dojde ke snížení rozdílů mezi těmito skupinami důchodců na 278 korun. Základní výměra důchodu (v současné době 1 470 korun) se zvedne o jedno sto korun, tj. o 6,8 procenta, na 1 570 korun. Vzhledem k tomu, že výše základní výměry důchodu je jednotná pro všechny důchodce, bude se její nárůst týkat i důchodů přiznaných po 31. prosinci 2006. V příštím roce bude potřeba na navrhované zvýšení důchodů vyčlenit ze státního rozpočtu 16,9 mld. Kč. Náklady plně pokryjí příjmy z pojistného na důchodové pojištění.

O valorizaci důchodů rozhoduje vláda svým nařízením. O výši valorizace kabinet rozhoduje na základě konečných statistických údajů. Při valorizaci musí vláda zohlednit nejméně stoprocentní nárůst cen a nejméně jednu třetinu růstu reálné mzdy. Minimální valorizace důchodů, kterou vyžaduje zákon, by od ledna 2007 činila 4,2 procenta. Schválená valorizace důchodů v roce 2007 naplňuje základní sociální cíle stanovené v čl. 136 Smlouvy o založení Evropského společenství, tj. zlepšování životních podmínek občanů České republiky. Zároveň je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Zvýšení příplatků k důchodu

Kabinet také rozhodl o zvýšení příplatků k důchodu, a to o 6,1 procenta. Příplatky přiznává a vyplácí hlavně Česká správa sociálního zabezpečení perzekvovaným osobám z období komunistického režimu a účastníkům národního boje za vznik a osvobození Československa a některým pozůstalým po nich.

Na schválené zvýšení příplatků bude třeba vyčlenit v příštím roce dvacet čtyři miliony korun. S uvedenou částkou se počítá v rámci příprav návrhu státního rozpočtu na příští rok. Zákon “o odškodnění” (č. 357/2005 Sb.) má tři části. První se týká příplatku k důchodu, který by měli dostávat účastníci tzv. prvního a druhého odboje, pobírající starobní nebo plný invalidní důchod, a také jejich pozůstalí. Druhá část zákona se týká zvláštního příplatku k důchodu, který se mimo jiné vztahuje na poživatele starobního, invalidního a částečného invalidního důchodu, kteří pobírají důchod upravený kvůli účasti v národním boji za osvobození za druhé světové války, a dále i na osoby soudně rehabilitované za věznění v padesátých letech a za pobyt v táborech nucených prací. Třetí část zákona počítá s jednorázovou peněžní částkou pro účastníky národního boje za osvobození a stanovený okruh pozůstalých – této části se nařízení vlády netýká. Příplatek k důchodu rehabilitovaných osob upravuje nařízení vlády č. 622/2004 Sb., ve znění nařízení vlády č. 405/2005 Sb. – tohoto příplatku se schválené nařízení vlády týká.

Všeobecný vyměřovací základ

Všeobecný vyměřovací základ za rok 2005 činí 18 809 korun.

K tomu, aby upravené vyměřovací základy pojištěnce odpovídaly mzdové úrovni v kalendářním roce, který bezprostředně předchází roku, kdy mu byl přiznán důchod, je třeba použít ještě přepočítací koeficient. V příštím roce bude jeho hodnota činit 1,0707. Podle zákona o důchodovém pojištění se procentní výměra starobních, plných invalidních a částečných invalidních důchodů stanoví příslušnou procentní sazbou z výpočtového základu (ten se zjišťuje z hrubých ročních příjmů od roku 1986 do roku, který předchází přiznání důchodu). Přitom se bere v potaz to, jak dlouho člověk během svého života odváděl pojištění a v jaké výši. Započítávají se i náhradní doby pojištění (například péče o dítě do čtyř let věku, doba nemoci nebo výkon základní vojenské služby). Doba pojištění se započítává nejen před vznikem nároku na důchod, ale v případě přesluhování i po vzniku nároku. Pokud člověk odejde do důchodu při dosažení důchodového věku, započítává se mu 1,5 procenta výpočtového základu za každý celý rok pojištění. Pokud dále pracuje a nepobírá důchod, započte se mu ještě 1,5 procenta výpočtového základu za každých devadesát kalendářních dnů odpracovaných po dosažení věkové hranice. Rozhodne-li se pro předčasný starobní důchod, pak se výše procentní výměry důchodu naopak snižuje, a to o 0,9 procenta výpočtového základu za každých i započatých devadesát kalendářních dnů předčasného odchodu do starobního důchodu.

Redukční hranice

Při stanovení výpočtového základu se berou v potaz tzv. redukční hranice. V současné době činí výše redukčních hranic 9 100 korun a 21 800 korun. Pro výpočet důchodu se započítává částka do 9 100 korun plně. Pokud se vyměřovací základ pojištěnce pohybuje v rozmezí 9 100 korun až 21 800 korun, započítává se částka, která převyšuje 9 100 korun, z třiceti procent. V případě, že je vyměřovací základ vyšší než 21 800 korun, z částky, která převyšuje horní redukční hranici, se započítává deset procent. Vláda rozhodla o změně redukčních hranic následovně: částky 9 100 korun se zvyšují na 9 600 korun, částky 21 800 korun stoupnou na 23 300 korun. Zvýšení redukčních hranic zákon kabinetu neukládá a ani neurčuje žádné limitující podmínky pro jejich zvýšení. Valorizaci pouze umožňuje. V souladu se zákonem o důchodovém pojištění by tedy případně bylo i ponechání současných redukčních hranic beze změny. Bez zvýšení redukčních hranic by ale byly důchody přiznané v roce 2007 výrazně nižší než důchody přiznané v roce 2006. Schválená úprava naplňuje ustanovení Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 128 o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách, kterou je Česká republika vázána. Ratifikovaná část Úmluvy požaduje, aby podíl výše nově přiznaného starobního důchodu po třiceti letech pojištění k průměrné čisté mzdě kvalifikovaného dělníka v roce, který předchází roku odchodu do důchodu, činil alespoň čtyřicet pět procent. Zvýšení redukčních hranic a výpočtového základu nebude mít žádné zvláštní dopady na státní rozpočet. Změny vyplývají ze současného právního stavu a budou zahrnuty do výdajů na důchodové pojištění v návrhu státního rozpočtu na rok 2007.