Rozhovor
s PhDr. Ivo Frolecem,
ředitelem Slováckého muzea v Uherském Hradišti Síť našich muzeí pokládám za profesionálníVyšlo v čísle 51-52/2006 |
![]() |
Jak vnímáte poslání muzeí na prahu jedenadvacátého století? Mohou paměťové instituce s náročným režimem ochrany sbírek obstát v konkurenci s projekty interaktivních médií?
Základní poslání muzeí při tvorbě, uchovávání, správě a ochraně sbírek zůstává stejné a je nenahraditelné. Rychle se však mění formy prezentace sbírkotvorné, vědecko výzkumné a ostatní činnosti těchto institucí včetně práce s veřejností. Muzea se ocitají v obrovském konkurenčním prostředí, ať již sama mezi sebou nebo v ostatní kulturní nabídce. Rovněž jejich zřizovatelé, většinou kraje, od nich očekávají stále větší přesahy či rozšíření činností. Vzrůstá tak potřeba muzeí využívat moderní technologie, které jsou pro veřejnost stále více samozřejmé. V muzejnictví by ovšem měly být podpůrným, nikoliv dominujícím prvkem. Hlavní roli stále hraje trojrozměrný exponát.
Působíte v kraji s tradičně uznávanými hodnotami, o nichž podáváte svědectví prostřednictvím expozic a výstav. Přicházejí návštěvníci spontánně nebo je cíleně oslovujete?
Spoléhat se na “stabilní základnu návštěvníků” dnes již není možné. Snažíme se vzbudit co největší zájem veřejnosti, čemuž odpovídá i skladba našich výstav, přednášek, speciálních programů, kurzů, přednášek. Všechny jsou cílené a směřují k určitému okruhu návštěvníků. Velkou pozornost věnujeme dětem a mládeži, zejména prostřednictvím Dětského centra Slováckého muzea, připravujeme kulturní akce pro handicapované návštěvníky, podporujeme aktivity muzejního spolku. I když logickým základem naší výstavní činnosti je prostředí i sbírky regionální, periodicky se snažíme návštěvníkům přiblížit také témata, za nimiž by jinak museli jet až do velkých center. Bylo tomu tak například s výstavou Egypt za vlády faraónů či při projektu Aztékové a civilizace starého Mexika.
Jak muzeum v centru historické sídelní aglomerace Velké Moravy spolupracuje s dalšími subjekty?
Zkoumání a zpracovávání období Velké Moravy patří k prioritám Slováckého muzea, zejména jeho archeologického oddělení. Úzce spolupracujeme především s Moravským zemským muzeem v Brně a Archeoskanzenem v Modré. Společným projektem s brněnskými kolegy je příprava rekonstrukce a přístavby Památníku Velké Moravy ve Starém Městě. Mělo by tam vzniknout atraktivní Archeologické centrum Velké Moravy středního Pomoraví s multimediálními výstavními a přednáškovými sály, studovnou a knihovnou pro badatele i kvalitním zázemím pro archeology. Tato výrazná investiční akce našla podporu u Zlínského kraje, očekáváme také spolupráci s takzvanými Norskými fondy, kde se účastníme již druhé grantové výzvy k podávání projektů.
Národopisné oddělení Slováckého muzea se organizačně podílí na vedení komise pro studium lidových obyčejů v Karpatech. Po zrušení Ústředí lidové umělecké výroby se stalo pořadatelem rukodělných dílen i předvádění výroby tradičních zvykoslovných předmětů. Byla to iniciativa muzea nebo odpověď na poptávku veřejnosti?
Slovácké muzeum bylo v minulosti velmi úzce spjato s Ústředím lidové umělecké výroby, které vzniklo právě v Uherském Hradišti. Společný zájem o tradiční lidovou rukodělnou výrobu, o její dokumentaci a uchování jednotlivých technik vedl obě instituce k letité spolupráci. Po zrušení Ústředí lidové umělecké výroby naše muzeum na tuto spolupráci přirozeně navázalo. Poptávka veřejnosti po tradiční lidové rukodělné výrobě je stále velká. Máme v plánu stávající aktivity rozšířit a obnovit prodejnu typu Krásná jizba, jako podporu a povzbuzení zejména ohrožených technologií tradiční rukodělné výroby.
Svébytné postavení má Galerie Slováckého muzea s reprezentativním fondem mapujícím vývoj výtvarného umění jihovýchodní Moravy. Jak se vám podařilo mezi umělecké artefakty přivést nejmladší populaci?
Zejména u výstav profesionálního výtvarného umění bylo obtížné najít pro dětské hlavičky srozumitelnou a současně zábavnou cestu. Při Dětském centru vznikly s podporou historika umění speciální programy. Pomocí vyprávění, básniček, omalovánek a potřeb pro malování vytvářejí vztah dětí k výtvarnému umění, zároveň je nenásilnou formou učí a dávají naději, že se děti budou do galerie vracet i v dospělosti. Programy jsou dnes velmi úspěšné a téměř nestíháme pokrýt poptávku po nich.
Ojedinělým projektem jsou i výukové programy pro školy tematicky zaměřené na tradice zvykoslovného roku. Jak zde vnímáte roli muzea?
Dětské programy v Galerii Slováckého muzea se osvědčily a proto jsme podobný model vyzkoušeli i v národopisném oboru v hlavní budově muzea. Opřeli jsme se o expozici Slovácko, jež vypráví mimo jiné o zvykoslovném roku v regionu. Lektoři se snaží hravou, tvořivou a zábavnou formou usnadnit dětem poznání naší národopisné oblasti. Starší žáci mají k dispozici národopisné i archeologické pracovní sešity.
O úspěšnosti muzea svědčí cena Gloria musaealis 2003 udělovaná Asociací muzeí a galerií ČR, Cena České národopisné společnosti O nejvýznamnější počin roku 2003 a 2005. Co dalšího kromě odborné činnosti nabízíte veřejnosti?
Před několika lety jsme při výstavě “Egypt za vlády faraónů” poprvé vyzkoušeli program, v jehož rámci slabozrací a nevidomí návštěvníci absolvovali přednášky k tématu výstavy a dotykem se mohli seznámit s vybranými exponáty. Kladný ohlas nás pak přivedl k zařazování tohoto typu akcí do dlouhodobých plánů. Zejména pro uherskohradišťskou veřejnost každoročně připravujeme programy, které bezprostředně nesouvisí s muzejní činností, ale přibližují návštěvníkům muzeum trochu jinou formou. Jedná se například o rockové vánoční koledování, ples v galerii, divadelní představení, různé koncerty, jarmarky. Naše objekty rovněž každoročně ožívají při Slavnostech vína a památek a mají mnohatisícovou denní návštěvnost.
Můžete přiblížit objekty, jichž jste zřizovateli?
Slovácké muzeum spravuje ve Zlínském kraji deset objektů a archeologických lokalit a má dvě výstavní expozitury ve spolupráci s jinými institucemi. Většina objektů je na seznamu národních kulturních památek či kulturních památek. Péče o ně je tedy odborně, finančně i provozně náročnější než o běžné budovy. Každý z objektů je zaměřen na některý z vědních oborů, zastoupených v našem muzeu. Hlavní budova patří především etnografii a historii, galerie samozřejmě výtvarnému umění, Památník Velké Moravy a lokality s půdorysy velkomoravských staveb archeologii, skanzen v Topolné etnografii, součástí přednáškového centra v objektu bývalých kasáren je archeologické oddělení s odbornou knihovnou a studovnou. Samostatný objekt v centru města slouží konzervačnímu oddělení. Výjimku tvoří Letecké muzeum Kunovice, kde technickou správu exponátů zajišťují externí specialisté. V areálu zámku Buchlovice máme instalovánu národopisnou a historickou expozici, pro Archeoskanzen Modrá připravujeme sezónní výstavy.
Muzeum podporuje činnost muzejního spolku, otevírá dveře do muzejní knihovny a fotoateliéru, iniciuje programy pro zdravotně handicapované návštěvníky či sbírku na obnovu Muzea námořní archeologie v Galle na Srí Lance. Máte záměr vybudovat z původně badatelské instituce stánek se širším kulturně společenským záběrem?
Slovácké muzeum od svého založení nikdy nebylo typicky vlastivědným zařízením. Vždy bylo profilováno. V rámci zmíněných vědních oborů zde existuje specializace na tradiční lidovou kulturu a na období Velké Moravy. Naše galerie ve spojení se Střední uměleckoprůmyslovou školou v Uherském Hradišti je pokládána za jedno z center lité medaile, plakety a drobné plastiky. Toto zaměření figuruje v povědomí zejména odborné veřejnosti. Pro laickou kulturní veřejnost se snažíme být co nejotevřenější a poskytovat jí služby nejen ryze muzejního charakteru. Vycházíme z předpokladu, že čím více nás lidé budou potřebovat, tím více se budeme moci rozvíjet a prosperovat.
Slovácké muzeum založilo v roce 2003 Centrum péče o tradiční lidovou kulturu Zlínského kraje a začalo konkrétně plnit úkoly vyplývající z vládního usnesení Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu. Co již bylo vytvořeno a jak je plánována činnost pro příští období?
V minulých letech jsme se soustředili na identifikaci a dokumentaci tradiční lidové rukodělné výroby na území Zlínského kraje. Se základními informacemi z výzkumu se může veřejnost seznámit na webových stránkách www.lidovaremesla.cz. Vznikla poměrně rozsáhlá dokumentace, která bude sloužit badatelům nejen v našem muzeu, ale také na pilotním pracovišti – Národním ústavu lidové kultury ve Strážnici. Zabývali jsme se rovněž výzkumem výroby lidového kroje a dokumentací textilních technologií v regionu. Součástí výstupu výzkumného úkolu se stala mapa krojů Slovácka, která je již zájemcům k dispozici. V příštím roce zahájíme ve spolupráci s Krajským úřadem Zlínského kraje a územním pracovištěm Národního památkového ústavu v Kroměříži identifikaci a dokumentaci lidového stavitelství v kraji. Vzhledem k rozsáhlosti území a nutnosti získat pokud možno vyčerpávající informace, potrvá výzkum čtyři roky a bude završen publikací.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 51-52/2006.
Daniela Řeřichová