Týdeník Veřejná správa


Informace

Martin Štainer, Kateřina Tichá,
EDUKOL vzdělávací a poradenské sdružení
edukol@edukol.cz

Představy o e-learningu
Stručné výsledky analýzy vzdělávacích potřeb úřadů Královéhradeckého kraje

Vyšlo v čísle 37/2006

Problematika vzdělávání dnes vstupuje stále více do popředí činnosti řízení lidských zdrojů jak ve službách, neziskových organizacích, průmyslu a také ve veřejné správě. Vzdělávání, stejně tak jako jiné činnosti managementu dostává nové podoby i metody, s cílem zajistit co největší efektivitu vzdělávacího procesu. Dochází tak ke vzniku a rozvoji nových forem učení, ve kterých se využívá i moderní výpočetní techniky.

Vzdělávací středisko pro veřejnou správu o.p.s., pobočka Pardubice realizuje v rámci operačního programu rozvoje lidských zdrojů, opatření 3.3 projekt “Vytvoření pěti e-learningových specifických vzdělávacích programů pro veřejnou správu Královehradeckého kraje a jejich pilotní realizace”, který si klade za cíl moderní trendy vzdělávání zavést i do povědomí a praxe samosprávných úředníků, přičemž cílovou skupinu tvoří úředníci místní správy, ať jde o úředníky na krajské, městské či obecní úrovni. V rámci tohoto projektu, který je spolufinancovaný z prostředků Evropského sociálního fondu, byla zpracována jako nedílná součást projektu rovněž analýza vzdělávacích potřeb. Provedení analýzy bylo svěřeno firmě EDUKOL vzdělávací a poradenské sdružení s.r.o, která nejenže spolupracuje s veřejnou správou od doby svého vzniku, ale podílí se také na nejrůznějších analýzách a průzkumech, včetně realizace projektů podporujících ve veřejné správě management kvality. Metoda e-learningu představuje v současnosti jednu z nejperspektivnějších vzdělávacích metod pro veřejnou správu, která je již dnes povětšinou dostatečně vybavena výpočetní technikou. Tato forma vzdělávání může v určitých případech přinést jednoznačné výsledky oproti klasickým metodám prezenční výuky. Nejméně narušuje pracovní činnost a umožňuje další profesní vzdělávání zaměstnancům veřejné správy včetně jakkoliv znevýhodněných. Další předností této formy studia je však i jeho nízká finanční náročnost a možnost vzdělávání většího počtu zaměstnanců najednou. Vzdělávání probíhá v čase nejlépe vyhovujícím studentovi a totéž může platit i o místě studia. Hlavním cílem této analýzy vzdělávacích potřeb bylo vybrat pět témat vhodných pro e-learningovou formu výuky pro veřejnou správu. Analýza vzdělávacích potřeb v rámci tohoto programu byla limitována účelem i charakterem akce. Cílem bylo nejen stanovení nejvhodnějších témat pro tento způsob výuky, ale také zjištění současného povědomí o tomto způsobu výuky, představě jejího praktického využití a odhadované množství osob zahrnutých do vzdělávání na samotných úřadech. Dle požadavků zadavatele studie bylo obesláno všech 448 tajemníků a starostů obcí v Královehradeckém kraji a doplňkově 30 neziskových organizací úzce s veřejnou správnou spolupracujících. Návratnost dotazníků u veřejné správy činila 19,1 % a 16,6 % u neziskového sektoru. Z analýz materiálů získaných průzkumem jsme se pro tento stručný článek pokusili vybrat nejzajímavější informace, týkající se postojů veřejné správy k problematice e-learningu. Nejprve jsme analyzovali informace související se znalostí problematiky metody e-learningu. Největší podíl respondentů z celkového počtu svoji představu hodnotí jako ne zcela jasnou a pouze jedna třetina respondentů věděla, co tato metoda obnáší. Úroveň představy o metodě e-learningu je rozdílná u respondentů dle stupňů působnosti úřadů, ze kterého pocházejí. Více jak celá polovina respondentů z obcí I. stupně považuje svoji představu o metodě e-learningu za jasnou, naproti tomu skoro polovina respondentů z obcí II. stupně považuje svoji představu jako ne zcela jasnou. Z obcí I. stupně se téměř polovina respondentů vyjádřila, že svou představu považuje za nejasnou. V tomto ohledu je možno konstatovat, že znalosti moderních vzdělávacích metod u vedoucích zaměstnanců, zejména v obcích, nejsou na dostatečné úrovni a tato skutečnost by mohla mít významný negativní vliv na využívání těchto forem vzdělávání personálu v budoucnosti, pokud nedojde k vyšší popularizaci moderních vzdělávacích přístupů. Využívání této e-learningové metody vzdělávání u všech zaměstnanců jsou nejvíce nakloněni respondenti úřadů II. stupně. Mezi úřady I. a III. stupně posuzovalo nejvíce respondentů tuto metodu jako vhodnou pouze pro určitou skupinu vybraných zaměstnanců. Za důležitý závěr považujeme to, že ani jeden respondent obecního úřadu obce s rozšířenou působností nepovažoval za vhodné metodu nevyužívat. Velký počet respondentů ovšem nedokázal využitelnost tohoto typu vzdělávání na úřadě vůbec posoudit. Jedná se zejména o respondenty úřadů I. stupně, což koresponduje s již výše uvedeným závěrem týkajícím se vysoké míry neznalosti vzdělávacích metod a posouzení jejich výhodnosti. Respondenti místní a regionální správy Královéhradeckého kraje hodnotili také potřebnost jednotlivých témat pro výuku pomocí metody e-learningu. Za nejpotřebnější témata v současné době byla označena problematika správního řádu, stavebního řízení a správy obecního majetku. V dalším pořadí byla mezi takto hodnocená témata řazena také finanční kontrola a účetnictví organizací veřejné správy. K těmto pěti tématům bylo zadavateli doporučeno zpracovat e-learningové moduly. Kromě otázek týkajících se technického zabezpečení možnosti e-learningového vzdělávání na jednotlivých úřadech, byli respondenti tázáni na průměrný počet dnů, který věnují zaměstnanci ročně vzdělávání. Naprostá většina respondentů veřejné správy v Královehradeckém regionu odpovědělo, že se u nich vzdělává každý v průměru maximálně 12 dnů ročně, z nichž celá polovina pouze do 5 dnů ročně. Zaměstnanci obcí III. a II. stupně se průměrně nejčastěji vzdělávají 6 až 12 dnů ročně, zaměstnanci obcí I. stupně se průměrně vzdělávají pouze do 5 dnů ročně. Z těchto údajů vyplývá obdobný údaj, jako tomu bylo i v jiných námi prováděných šetřeních v minulosti. Existují sice zákonné povinnosti týkající se množství dnů absolvovaného vzdělávání zaměstnanců veřejné správy, avšak tento objem je naplňován zdaleka ne vždy. Nalézt úřad, který by se věnoval vzdělávání svých zaměstnanců nad zákonem stanovené minimum je v době tzv. vzdělanostní společnosti naprostou výjimkou. To jsme se spíše setkali v názorem volených představitelů měst, že by úředníci měli pracovat a nejezdit po školeních…