Týdeník Veřejná správa
Konzultace
RNDr. Petr Anděl, CSc.
Fragmentace krajiny – zásadní problém ochrany přírody a způsob jeho hodnocení
Vyšlo v čísle 36/2006
Co je fragmentace krajiny
Pojem fragmentace pochází z latinského slova fragmentum znamenajícího úlomek, zlomek, kousek. Fragmentace je tedy proces, kdy se celek rozbíjí na dílčí kusy nebo zlomky. Fragment je zde vnímám jako určitý odpad, který již nemá plnohodnotné vlastnosti celku. V krajině působí proces fragmentace obdobně. Výstavbou nových satelitních sídel a k nim příjezdových komunikací, obchvatů měst, dálnic a rychlostních silnic a průmyslových areálů dochází k neustálému dělení původně větších krajinných celků na stále menší plochy. Tyto dílčí části potom ztrácejí schopnost plnit své původní funkce, a to nejen z hlediska existence jednotlivých druhů živočichů, ale i z pohledu člověka. Snadno si to můžeme představit na příkladu s rozdělením bytu. Je zásadní rozdíl jestli máte pro sebe vymezenou svoji vlastní místnost o rozměrech 3 x 4 metry (tedy 12 m2 v celku) a nebo dvanáct samostatných částí o rozměrech 1 x 1 metr. Při druhé variantě je pro vás takový byt prakticky neobývatelný. To samé platí v krajině. Důležitá není pouze rozloha vhodných biotopů pro jednotlivé druhy rostlin a živočichů, ale také to, zda není rozdělena nepropustnými bariérami na tak malé celky, že již neumožňují dostatečné přežívání populací, výměnu genetického materiálu a dlouhodobou existenci.
Principy hodnocení fragmentace
Problémem při praktickém řešení otázek fragmentace v rámci územního plánování a ochrany přírody je otázka, jak fragmentaci definovat a kvantifikovat, to znamená, jak vymezit velikost a kvalitu prostorů, které budeme považovat za dostatečné a jak zhodnotit charakter bariér z hlediska jejich propustnosti. Jeden z možných přístupů k tomuto problému přináší i metodika, která je v tomto článku prezentována. Byla zpracována na základě požadavku Ministerstva životního prostředí ČR firmou Evernia s. r. o. Liberec v roce 2005 a v současné době je k dispozici jak ve formě metodické příručky, tak i praktických výstupů na internetu.
V čem spočívá podstata této metodiky? Postup hodnocení vychází z metodiky úspěšně aplikované v SRN a je založen na definici tzv. nefragmentovaných území dopravou (používána je anglická zkratka UAT – unfragmented area by traffic). Definice těchto nefragmentovaných oblastí je následující: Za nefragmentovanou oblast se považuje část krajiny ohraničená silnicemi s intenzitou dopravy vyšší než 1000 vozidel/den (nebo vícekolejnými železničními tratěmi), pokud její velikost je větší než 100 km2. Na základě této definice a s využitím dat Ředitelství silnic a dálnic ČR ze sčítání intenzit dopravy lze za pomocí geografických informačních systémů určit tyto polygony UAT pro celou Českou republiku (viz mapa).
Samotné vymezení polygonů UAT je pouze prvním krokem, protože zohledňuje velikost nenarušených oblastí, ale nevypovídá nic o jejich kvalitě. Proto byla původní metodika rozšířena o hodnocení kvality polygonů UAT, kam byla zahrnuta dvě hlavní hlediska:
kvalita biotopů
– hodnotí se, nakolik jsou biotopy obsažené v polygonu vhodné pro existenci druhů. Byla proto zavedena modelová veličina efektivní plocha (EA), reprezentující plochu uvnitř polygonu, která je z hlediska přírodní kvality opravdu využitelná. Je logické, že vhodnost biotopů je třeba vztahovat vždy ke konkrétním druhům živočichů. V tomto případě byli za modelovou skupinu zvoleni tzv. velcí savci (los, jelen, rys, srnec, prase divoké);
riziko fragmentace v budoucnosti
– uvnitř polygonu se vyskytuje řada silnic, které mají dnes intenzitu dopravy nižší než limitních 1000 vozidel/den, ale do budoucna se mohou nadlimitní bariérou stát. Pro hodnocení tohoto rizika byla zavedena modelová veličina potencionální bariéra, která modeluje délku potenciálních bariér uvnitř polygonů UAT, které se v budoucnosti mohou stát významným fragmentačním problémem.
Celková kvalita polygonů byla stanovena kombinací těchto dvou hledisek a polygony byly rozděleny podle kvality do tří tříd: A – výborný, B - velmi dobrý a C – dobrý.
Praktická aplikace
Naskýtá se otázka, jakým způsobem prakticky tuto metodiku využívat. Je třeba vycházet z následujících principů:
Fragmentace krajiny jako povinné hledisko
- hodnocení fragmentace krajiny dopravou a výstavbou nových obytných, průmyslových a jiných hospodářských objektů se musí stát pravidelnou součástí všech dokumentací pro hodnocení vlivů koncepcí a záměrů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění a dále všech územně plánovacích dokumentací. Fragmentace krajiny musí být rovnocenným hlediskem ostatním hlediskům ochrany životního prostředí (jako jsou například zvláště chráněná území, územní systémy ekologické stability, ochranná pásma vodních zdrojů, archeologická naleziště). Jednotlivé návrhy řešení musí být optimalizovány tak, aby snižovaly fragmentaci na únosnou míru.
Stanovení priorit ochrany
- při stanovení priorit ochrany krajiny před fragmentací by měly být v první řadě chráněny polygony UAT, a to podle kvality od výborných k dobrým. Vymezené polygony UAT tedy představují primární informaci o tom, kde považujeme krajinu za dosud nefragmentovanou a kde je třeba věnovat tomuto problému prvořadou pozornost.
Podrobné hodnocení na základě konkrétní situace
– informace o přítomnosti a kvalitě polygonů UAT je prvotním základem pro rozpracování hodnocení na základě konkrétní místní situace a v závislosti na typu hodnocené koncepce či záměru. Každý dotčený polygon UAT by měl být podrobněji zhodnocen z hlediska své budoucí perspektivy metodou SWOT analýzy tj. stanovení silných a slabých stránek a příležitostí a hrozeb.
Návrh opatření
– závěrem hodnocení musí být návrh opatření na minimalizaci vlivů koncepce či záměru na fragmentaci krajiny, který bude pak součásti výsledné optimalizace koncepce či záměru z hlediska všech složek životního prostředí.
Uvedená hodnocení je vhodné provádět v závislosti na rozsahu a významu koncepce či záměru buď v rámci kapitol o vlivu na faunu a vlivu na krajinu, nebo formou samostatných studií zařazených jako přílohy k dokumentacím.
Dostupnost podkladových dat
Pro uživatele, který chce aplikovat výše uvedenou metodiku jsou k dispozici dva základní zdroje dat:
metodická příručka ”Hodnocení fragmentace krajiny dopravou”
(autoři Anděl P., Gorčicová I., Hlaváč V., Miko L., Andělová H.). Příručku vydala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v roce 2005 a lze ji objednat na adrese: AOPK ČR, studijní a informační středisko, Kališnická 4-6, 130 23 Praha 3, tel. 283 069 276, e-mail: knihovna@nature.cz. Příručka obsahuje podrobný popis celé metodiky s přehledem základních podkladových map a dalšími náměty na praktické aplikace. Případné dotazy je možné adresovat na kontaktní adresu EVERNIA s. r. o., tř. 1. máje 97, 460 01 Liberec, tel: 485 228 272, 603 212 250,
andel@evernia.cz,
www.evernia.cz.
Internetové stránky české informační agentury životního prostředí CENIA
– zde bylo v rámci informačních mapových služeb, respektive v rámci Portálu veřejné správy ČR, zveřejněno několik základních map. Přístup k těmto mapám je například přes www.cenia.cz v položce geoportal.cenia.cz v části ”odkazy” a ”mapové služby”. Mapy lze zobrazit výběrem z kategorií v sekci tematických úloh životního prostředí pod úlohou ”Polygony UAT”. Jsou rozděleny do několika vrstev, které je možno samostatně zobrazovat nad podkladovou mapou ČR. Hlavní položkou je skupina vrstev aktuálního stavu fragmentace, generovaného z posledního zveřejněného sčítání intenzity dopravy v roce 2000. Jednotlivé vrstvy prezentují polygony UAT vyhodnocené a klasifikované podle celkové kvality, podle velikosti efektivní plochy a podle tzv. potenciálních bariér. Vše je vysvětleno v abstraktu metadat, která jsou k této skupině vrstev připojena a lze si je na portálu samostatně zobrazit. Navíc je do vrstev přidána mapa ”Kategorizace území ČR z hlediska výskytu a migrací velkých savců” jako příklad, nad kterým je možno polygony UAT aplikovat. Dále jsou zde ukázky modelových prognóz vývoje fragmentace do let 2013 a 2025. Jednotlivé vrstvy jsou kategorizovány do barevných škál jejichž význam je popsán v připojené legendě. Jako podkladová mapa jsou využity vlastní vrstvy geoportálu, nezávislé na vrstvách polygonů UAT. Při prohlížení vrstev UAT lze využít všech zabudovaných funkcí geoportálu, jako například získat informaci o objektu v mapě (velikost plochy vybraného polygonu), odměřovat vzdálenosti, zvětšit vybraný polygon na celý výřez, tisknout nastavený výřez mapy a podobně. Data budou průběžně aktualizována a s vydáním nových map na základě sčítání dopravy v roce 2005 se počítá do konce letošního roku.
Závěr
Problematika fragmentace krajiny je velmi složitá, což dokládají i dosud málo úspěšné snahy o její řešení v rámci celé Evropy. Současná situace v České republice je ve srovnání se západní Evropou dosud velmi dobrá. To by mělo být impulsem ne k uspokojení, ale ke zvýšenému úsilí o intenzivní ochranu, abychom nepřipustili nevratné změny, ke kterým v řadě průmyslových zemí došlo. Bohužel současný trend, který se projevuje především v nekoordinované explozivní výstavbě obytných souborů mimo stávající intravilány obci, jde přesně opačným směrem, než je snaha o dlouhodobou funkční udržitelnost krajiny. Je zřejmé, že předkládaná metodika (a ani žádná jiná) není schopna tento problém vyřešit. Může ale poskytnout všem, kteří se touto problematikou zabývají, další užitečné poklady pro návrhy opatření a pro výběr optimálních řešení.
