Téma
Jak vypadala naše obec v minulosti? Jak se měnila její tvář v proměnách času? Kdy se změnila z malé vesnice v městečko či město? Co z toho, co vzniklo v jejím rámci, zůstalo zachováno, a co v průběhu staletí podlehlo zmaru či zničení? Tyto otázky si klade stále větší počet obyvatel České republiky.
Obnovený zájem o domovskou obec a její okolí, navázání přirozeného vztahu k prostředí, ve kterém žijeme, vede stále větší počet zájemců z řad veřejné správy, odborné i laické veřejnosti k zájmu o dějiny měst a obcí a tedy i o obrazové prameny dokumentující vývoj těchto lokalit. Interes je přitom podpořen rozvojem regionální historiografie, archeologie, dějin umění, památkové péče a řady dalších oborů lidské činnosti. Jedním z nástrojů, který pomáhá badatelům při hledání obrazů příslušné lokality je “Soupis vedut vzniklých do roku 1850”. V rámci zmíněného projektu bylo podchyceno velké množství obrazových pramenů uchovávaných v českých archivech.
Veduty v archivech
V českých zemích bylo již napsáno mnoho prací zabývajících se dějinami grafiky a technikami tvorby grafických listů, velké množství vedut bylo publikováno v článcích a sbornících, většinou jako ilustrační materiál odborných statí. V posledních letech vznikaly i reprinty starších děl obsahujících ikonografické prameny, publikována byla řada prací zaměřených k jednotlivým sbírkám, lokalitám nebo oblastem. Tyto práce měly a mají svůj význam, přesto byla již delší čas postrádána centrální a všeobecně přístupná evidence obrazových pramenů. Platilo to i pro obrazové prameny roztroušené v archivech po celém území České republiky. Situace se změnila až v polovině devadesátých let 20. století, kdy vznikla iniciativa směřující k podchycení masy ikonografického materiálu v podobě přístupné jak odborné, tak široké badatelské veřejnosti. Touto akcí byl “Soupis vedut vzniklých do roku 1850”. Metodickou stránku, organizaci soupisu a přípravu publikací vzal na svá bedra odbor archivní správy Ministerstva vnitra ČR (MV ČR), autory záznamů se stali archiváři v jednotlivých archivech. V průběhu vytváření soupisu se ukázalo, že bohatství obrazového materiálu obsažené v českých archivech je značné a po evidenční stránce jej bude možné zpracovat pouze v delším časovém horizontu. Budování soupisu proto pokračuje i v současnosti.
Na počátku projektu vznikla diskuse o způsobu jeho zpřístupnění. Nabízely se v zásadě dvě možnosti – buď cesta databázové aplikace, nebo tištěné publikace pro veřejnost. Nakonec bylo rozhodnuto o kombinaci obou metod. Vznikl jednoduchý program, který posloužil pro zpracování dat získávaných zpočátku v papírové podobě. Zpracování touto formou umožnilo vhodnou unifikaci dat a rychlé zpracování rejstříků. Zpracované údaje se pak staly základem pro tištěnou publikaci soupisu. Zmiňovaná strategie byla podmíněna skutečností, že badatelská veřejnost v polovině devadesátých let 20. století neměla ještě vhodné hardwarové vybavení a byla obecně zvyklá používat soupisy v tištěné podobě. Díky databázovému zpracování však vznikla data, o jejichž budoucím využití probíhá v současnosti diskuse.
Systém publikování soupisu
Systém publikování soupisu prošel od devadesátých let určitými změnami, které odrážely reformu veřejné správy a archivní sítě v České republice. Publikace soupisu byla rozčleněna do několika řad podle jednotlivých typů archivů. Doposud byl publikován první svazek řady I, věnované vedutám z Národního archivu (I/1) a tři svazky řady II, vyhrazené vedutám ze státních oblastních archivů a jejich vnitřních organizačních složek - státních okresních archivů (II/1,2,3).(1) V současné době jsou do tisku připravovány další dva svazky II. řady. Třetí, doposud nepublikovaná řada je vyčleněna pro veduty z archivů měst. Do jednotlivých svazků byly zařazeny reprodukce vedut, které rázem proměnily tyto “příručky” v reprezentativní publikace, a to přesto, že z technických a finančních důvodů nebylo možné zařadit reprodukci ke každému záznamu veduty.
Co lze v soupisu nalézt?
Klíčovým prvkem soupisu je definice termínu veduta. V pojetí soupisu jde o prostorové zobrazení krajiny, města, obce, městské části a budov v krajině (například zámek, kaple). Ze soupisu byly tedy vyloučeny nárysné a půdorysné náčrty budov, jeho součástí se na druhé straně staly rovněž nejstarší pohledové mapy. Evidovány byly všechny veduty bez ohledu na charakter archiválie, na které je zobrazení provedeno, a bez ohledu na jejich techniku zpracování. Záznam veduty obsahuje následující údaje: popis veduty (název a popis lokality v češtině nebo českém přepisu), legenda (uveden je nápis na vedutě v původním jazyce a znění), země (název země v krátké české podobě, například Německo), druh dokumentu, na kterém je veduta zobrazena (volný list, mapa, záhlaví dopisu apod.), autor předlohy (příjmení, iniciála křestního jména), místo autorova působení, autor technického zpracování (příjmení, iniciála křestního jména), nakladatel (název nakladatelství nebo jméno nakladatele - příjmení, iniciála křestního jména, místo vydání grafického listu resp. sídlo firmy) a neurčené jméno (většinou jde o jména tiskařů, majitelů nebo knihkupců, může však jít i o jména, vztahující se k předchozím rubrikám, která však nebylo možno blíže identifikovat). Dále je uveden rok vydání veduty, technika zpracování (například akvarel, litografie pérová, litografie křídová, mědirytina, kresba tužkou, údaje o kolorování), počet listů, které tvoří zmíněnou vedutu, rozměry v milimetrech v pořadí: a) rámeček (rozměr rámečku ohraničujícího vedutu), b) obrazové pole (maximální šířka x maximální výška neohraničeného obrazového pole veduty), c) dokument - uvedeny jsou maximální rozměry (šířka x výška) celého dokumentu, stav zachování (napadeno plísní, podlepeno apod.), archivní fond (sbírka), jehož je veduta součástí, místo uložení (zkratka archivu). Publikaci doplňuje rozsáhlý rejstříkový aparát odkazující na všechny klíčové údaje. Konstrukce rejstříku lokalit umožňuje rychlé hromadné hledání například všech lokalit z jednoho okresu.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 36/2006.
Pozn.: Jednotlivé svazky soupisu jsou v prodeji na odboru archivní správy Ministerstva vnitra (adresa Milady Horákové 133, 166 21 Praha 6, tel: 974835071, e-mail: arch@mvcr.cz).
VEDUTA Prostorové zobrazení krajiny, města, obce, případně městských částí (včetně náměstí, ulic, fronty budov apod.) a budov v krajině (například zámek, kaple) (pojetí veduty v Soupisu vedut vzniklých do roku 1850). |
Poznámka
Soupis vedut vzniklých do roku 1850, sv. I/1 – Národní archiv, uspořádal a k vydání připravil Michal Wanner ve spolupráci s Josefem Horou a pracovníky Národního archivu, Praha, Odbor archivní správy MV ČR 2006; Soupis vedut vzniklých do roku 1850, sv. II/1 - Státní oblastní archivy, uspořádal a k vydání připravil Michal Wanner ve spolupráci s Josefem Horou a pracovníky státních oblastních archivů ČR, Praha, Archivní správa MV ČR 1999; Soupis vedut vzniklých do roku 1850, sv. II/2 - Státní oblastní archivy, uspořádal a k vydání připravil Michal Wanner ve spolupráci s Josefem Horou a pracovníky státních oblastních archivů ČR, Praha, Archivní správa MV ČR 2001; Soupis vedut vzniklých do roku 1850, sv. II/3 - Státní okresní archivy, uspořádal a k vydání připravil Michal Wanner ve spolupráci s Josefem Horou a pracovníky státních okresních archivů ČR, Praha, Odbor archivní správy MV ČR 2003.