Památky
Přírodní park Česká Kanada, vyhlášený v roce 1994 na ploše přibližně 290 km², se rozprostírá na českomoravském pomezí při státní hranici s Rakouskem, zhruba mezi Slavonicemi, Českým Rudolcem, Kunžakem a Novou Bystřicí. Odedávna se tak říká malebné krajině, kde se střídají hluboké lesy (takřka jako v “opravdové” Kanadě) s lučinatými pastvinami a políčky, remízky, drobnými rašeliništi a rybníky, téměř všude pak z porostů “vykukují” bizarní žulové skalky a seskupení balvanů.
Zdejší lesy jsou navíc opravdovým rájem houbařů.
Východiskem do České Kanady je jednak obec Kunžak na silnici spojující Jindřichův Hradec s Dačicemi, jednak městečka Slavonice a Nová Bystřice se silničními hraničními přechody do Rakouska. Západní částí přírodního parku se vine úzkokolejná železnice z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice. Za architektonický skvost jsou tu považovány především Slavonice. Historické jádro této “Malé Telče” je městskou památkovou rezervací a zejména na obou náměstích budí obdiv návštěvníků zachovalé objekty renesanční architektury. Veřejnosti přístupné je i zdejší historické podzemí. Pro Českou Kanadu je typická zvlněná krajina se spoustou oblých kopců, táhlých hřbetů a malebných pahorků. Převážná část území horopisně náleží do Novobystřické vrchoviny na jihozápadním okraji Českomoravské vrchoviny. Také geologická stavba je jednoduchá, protože se na ní podílí především žula tzv. centrálního moldanubického plutonu. Nejhojnějšími žulovými útvary jsou samostatné skály (odborně zvané tory) a oblé balvany či bloky, mnohde tvořící vrcholové partie návrší. Například asi šest metrů vysoké skalisko zvýrazněné betonovým obeliskem ční z vrcholku Vysokého kamene (738 m), což je nejvyšší kopec celé oblasti. Malá “skalní města”, samostatné útvary a bloky člení i řadu dalších návrší v širším okolí Kunžaku, Mostů (například viklanovitý útvar Trkal už mimo území přírodního parku), Valtínov, Terezín (například na návrší Šibeník), Nový Svět, Radíkov, v okolí rybníka Zvůle (blokovité útvary Stodůlky, vrch Skalka). Působivé žulové skály jsou typické i pro širší okolí veřejnosti přístupného hradu Landštejn poblíž historického trojmezí Čechy-Morava-Dolní Rakousy. Například nad kapličkou v blízkosti silnice ze Starého Města vystupuje tzv. Obětní kámen s četnými drobnými zvětrávacími tvary. Pozornost upoutá zejména skalní okno (v žulách neobvyklé) a také skupina skalních mís, dříve považovaných za obětiště. Ještě větší vanovitá prohlubeň, vzniklá spojením sousedících mís, je na vrcholku skaliska (s mariánským obrázkem) západně od Pomezí u Landštejna. Délkou téměř 2,5 m je jednou z nejmohutnějších skalních mís v žulách na území naší vlasti.
Poněkud odlišným útvarem je Graselova (“Grázlova”) sluj asi dva kilometry severovýchodně od obce Stálkov, ke které směřuje turistická cesta kolem rybníka Velký Troubný (chráněného v přírodní památce). Nevelká sluj - spíše jen těsný převis v nízkém skalním bloku - je opředena pověsti o skrýších lupiče a vraha Grasela z hloubi devatenáctého století, jemuž “vděčíme” za nelichotivou nadávku “grázl”. Nedaleko vystupuje pěkně tvarovaná skála Schillerův kámen, na které prý hledal romantickou inspiraci známý německý básník. Jinou zajímavostí v mělkém lesním údolíčku poblíž silnice ze Slavonic do Stálkova je volně přístupná archeologická památka Pfaffenschlag, odkrývající místo zaniklé středověké osady. Hojně využívaným střediskem letní rekreace v západní části přírodního parku u Nové Bystřice je rybník Osika s autokempinkem a v dosahu již zmíněné úzkokolejné železničky. Při silnici nad severním břehem ční malý obelisk z počátku devatenáctého století, což je pomníček první zeměměřičské sítě v Čechách. Jižnímu okolí v obci Klášter dominuje barokní kostel Nejsvětější Trojice ze druhé poloviny sedmnáctého století se skromnými pozůstatky někdejšího kláštera.