Příloha
Chceme-li mluvit o instalaci solárních systémů v Litoměřicích, dovolte mi nejprve osvětlit několik výchozích informací. Město Litoměřice, stejně tak jako i většina území okresu Litoměřice, patřilo v roce 1989 k postiženým oblastem dřívějšího Severočeského kraje. V období let 1992–1995 zde došlo k masivní plynofikaci podpořené dotační politikou státu a vlastními finančními prostředky města. V tomto období byly plynofikovány všechny zdroje znečišťování ovzduší v majetku města a přibližně 90 % lokálních topenišť v domácnostech. Celkem bylo zrušeno asi tisíc lokálních topenišť na tuhá paliva.
Na dotacích pro občany města bylo celkem vyplaceno zhruba 18 milionů korun na přechod z topení hnědým uhlím na plyn, případně elektrické topení. Z celkové částky vyplacených dotací pouze 1 % šlo na podporu elektrického vytápění, neboť jsme občany přesvědčovali, aby elektrické přímotopné topení nezaváděli z důvodu předpokládaných vysokých provozních nákladů do budoucna (to se ukázalo jako velmi prozíravé, neboť v roce 1997 došlo k radikálnímu nárůstu ceny elektřiny pro přímotopné vytápění). Bylo vybudováno kolem dvaceti kilometrů nových plynovodů a došlo k přepojení rozvodu plynu z dřívějšího svítiplynu na zemní plyn. Podařilo se zajistit ekologizaci zdrojů znečišťování ovzduší u 90 % podniků na území města. Všechna tato opatření vedla k radikálnímu snížení obsahu oxidu siřičitého a polétavého prachu v ovzduší. Jen pro ilustraci: došlo k téměř desetinásobnému snížení obsahu oxidu siřičitého a trojnásobnému snížení obsahu polétavého prachu v ovzduší města.
I po roce 1995 se městu podařilo udržet pozitivní trend v poklesu škodlivin v ovzduší mimo jiné také tím, že vyčlenilo vlastní finanční prostředky ve svém rozpočtu určené na poskytování dotací občanům, kteří zruší lokální vytápění tuhými palivy a přejdou na vytápění plynové. I tyto dotace, stejně jako dřívější státní dotace, byly vázány smlouvou s určitým sankčním prvkem v případě jejího porušení ve vztahu k přitápění tuhými palivy. Toto rozhodnutí se ukázalo jako velice pozitivní, neboť i v období let 1995-2000 došlo k dalšímu poklesu výše uvedených škodlivin v ovzduší, avšak pokles již nebyl tak radikální. Vzhledem k tomu, že měření obsahu oxidu siřičitého a polétavého prachu jsou ve středu města prováděna kontinuálně, bylo možno tyto výsledky vyhodnotit i z hlediska míry znečištění v průběhu jednotlivých dnů. Z výsledků vyhodnocení, které prováděl odbor životního prostředí městského úřadu ve spolupráci s laboratoří OHS Litoměřice (dnes laboratoř ZÚ) jako provozovatelem měřících zařízení, vyplynulo, že tyto škodliviny pocházejí převážně z lokálních topenišť, i když u polétavého prachu byl zjištěn i značný vliv dopravy.
V rámci spolupráce se zahraničními odborníky a ministerstvem životního prostředí byla pro město Litoměřice vypracována rozptylová studie, která nezávisle potvrdila naše závěry. Toto zjištění otevřelo prostor pro využívání alternativních zdrojů energie. Komise ŽP, jako poradní orgán rady města, připravila návrh podpory alternativních zdrojů energie a návrh možných úspor energie, a to jak pro budovy v majetku města, tak pro soukromé domy určené pro bydlení. Návrh obsahoval přímou odbornou informační i finanční podporu instalací solárních kolektorů, tepelných čerpadel a zateplování budov.
Vedení města rozhodlo o podpoře pro instalaci solárních kolektorů na ohřev TUV. Jedním z důvodů tohoto rozhodnutí bylo i výrazné zdražení zemního plynu v roce 2000, kdy k nám začaly docházet požadavky od občanů města k vypovězení smluv o dotacích na pořízení plynového topení s argumentem několika občanů, kteří dokladovali, že se jim ekonomicky vyplatí vrátit dotaci ve výši 15 až 25 tisíc korun a vrátit se zpět k vytápění tuhými palivy.
V roce 2000 bylo zahájeno poskytování dotací občanům na pořízení solárního ohřevu TUV ve výši 20 tisíc korun s podmínkou, že žadatel bude topit ekologicky. Tento systém dotování ohřevu TUV sluncem vedl k radikálnímu nárůstu instalací ve městě. Zájem o alternativní zdroje energie podpořilo město Litoměřice dále rozsáhlou informační kampaní v roce 2001 a poté i pořádáním několika seminářů pro širokou veřejnost v následujících letech. Semináře byly zaměřeny na využívání jak solární energie, tak i na tepelná čerpadla včetně ukázek funkčních zařízení. Zvlášť názorná byla výstava funkčních zařízení na Litoměřickém náměstí v roce 2001, která byla podle velkého množství pozitivních ohlasů úspěšná. V současné době máme v Litoměřicích instalováno více než 350 m2 solárních kolektorů.
Na začátku byl zájem občanů malý, avšak se stále se zvyšující cenou plynu tento zájem pomalu stoupal. Efekt prvních instalací byl prakticky okamžitý, neboť většina občanů, kteří uvažovali o návratu k vytápění tuhými palivy, přeorientovala svůj zájem na solární ohřev TUV. Dnes po zhruba pěti letech lze říci, že se nám podařilo touto cestou zachovat pozitivní trend v poklesu obsahu oxidu siřičitého v ovzduší. U obsahu polétavého prachu v ovzduší došlo ke stagnaci roční průměrné koncentrace (vliv alternativních zdrojů energie je v tomto případě patrně méně významný).
V současné době odbor životního prostředí eviduje okolo padesáti žádostí a zájem výrazně stoupl po letošním zdražení plynu. Pro úplnost je třeba se ještě zmínit o instalacích solárního ohřevu TUV v některých budovách, jež jsou v majetku města, a které mají za úkol být především příkladem pro vlastníky nemovitostí na jeho území. Jedná se především o instalaci solárního ohřevu TUV na Základní škole Na Valech, kde celý systém slouží nejen pro ohřev TUV, ale také jako učební pomůcka, neboť škola je zaměřena na ekologickou výchovu. Dále je instalován solární ohřev TUV na azylovém domě pro muže, provozní budově TSM Litoměřice, v budově dětského domova a budově městské hájovny. Do budoucna uvažujeme o rozšíření těchto zařízení na všechny základní i mateřské školy ve městě.
Jedním z velkých problémů při povolování instalací solárních zařízení v Litoměřicích je skutečnost, že centrum města je vyhlášeno jako městská památková rezervace. V této části města je prosazování solárních zařízení velice obtížné z důvodu památkové ochrany. Několik desítek potenciálních zájemců o solární ohřev TUV v historické části města nesplnilo nutnou podmínku kladného vyjádření odboru kultury a památkové péče. V těchto případech se snažíme najít rozumný kompromis, kdy se minimalizuje viditelnost zařízení z ulice. V některých pozitivních případech se podařilo přesunout kolektorová pole mimo chráněné budovy (instalace kolektorů v ulici Dolní Rybářská, kde jsou kolektory instalovány na střeše garáže), jinde bylo kolektorové pole ukryto tak, aby nebylo z ulice viditelné (Svatováclavská ulice). Na budově ZŠ Na Valech bylo kolektorové pole skryto před zraky návštěvníků města na střeše budovy ve vnitřním traktu.
V roce 2005 jsme v rámci rekonstrukce parkovacího systému na Mírovém náměstí v samém centru památkové rezervace instalovali šest solárních fotovoltaických panelů o celkové ploše 1,7 m2, které zajišťují chod parkovacích automatů. V tomto případě se nám instalaci podařilo realizovat v rámci celkové rekonstrukce náměstí a dosud nebyly zaznamenány žádné negativní reakce z řad kolegů z oddělení památkové péče. V roce 2003 jsme dále instalovali tepelné čerpadlo v městském krytém plaveckém bazénu a v roce 2004 bylo spuštěno tepelného čerpadlo pro vytápění samotné budovy městského úřadu na Mírovém náměstí, kde je voda pro vytápění vedena z gotických studní umístěných na náměstí a rozvody jsou vedeny částečně v historických sklepeních (zatím také bez negativních reakcí památkářů).
Věříme, že lze najít určitý kompromis a dohodu i v památkově chráněných budovách, aby se sluneční program mohl realizovat i tam. K těmto krokům a záměrům nás vede jednak předpoklad dalšího zdražování energií a plynu, ale především pozitivní ohlasy z řad veřejnosti. Do budoucna bude město Litoměřice dále podporovat i další alternativní zdroje energie, jako je malá vodní elektrárna v nedalekých Třebouticích a v neposlední řadě projekt geotermální elektrárny a teplárny Litoměřice, který by výrazně snížil zatížení města emisemi a přinášel městu i určitý ekonomický profit, jenž by dále mohl sloužit k podpoře započatého solárního programu. Ale to už je jiná kapitola.