Týdeník Veřejná správa


Téma

Hynek Klimek

Trhové Sviny: Brána do Novohradských hor

Vyšlo v čísle 16/2006

Ing. Radislav BušekMěsto leží na soutoku Svinenského a Farského potoka. Je správním centrem jižní části Českobudějovicka a vstupní branou do Novohradských hor. Do roku 1960 bylo město správním střediskem okresu. Byl zde i okresní soud. Teď je obcí s rozšířenou působností se spádovostí kolem sedmnácti tisíc obyvatel ze sedmnácti měst či obcí. Samotné město má 3946 obyvatel, s třinácti místními částmi celkem 4734 obyvatel. “Část regionu měla původně podle tzv. kružítkové metody být pod správním územím Kaplice a část pod Třeboní”, říká starosta města Ing. Radislav Bušek. “Tímto záměrem však nebylo deklarováno přiblížení veřejné správy k občanovi, ale naopak. Podle návrhu měst a obcí regionu a rozhodnutím sněmovny se tedy Trhové Sviny staly obcí s rozšířenou působností”.

Skok do jara byl na jihu republiky docela rychlý. Ještě v březnu držela zima město pod sněhovou pokrývkou.Ve správním území je několik významných historických památek. Městu vévodí gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, založený ve třináctém století. Nedaleko města je poutní místo s pozoruhodným barokním kostelem Svatá Trojice. Oba objekty jsou zapsány v programu regenerace městské památkové zóny. Na jejich opravu město každoročně přispívá stanoveným podílem, část financí je získána z dotačního titulu ministerstva kultury. Financí je – jak jinak - nedostatek a oprava památek se velmi prodlužuje. Funkční technickou památkou je Buškův hamr. Objekt má město v nájmu od státu, od roku 1993 žádalo o bezplatný převod, ale ani po mnoha urgencích se dosud nepodařilo převod uskutečnit. Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových byl předložen návrh smlouvy o převodu, která byla v loňském roce schválena zastupitelstvem, dosud však nebyla podepsána. Problémem se stala skutečnost, že místní kulturní středisko pořádalo pro zatraktivnění místa na Buškově hamru vystoupení místních ochotníků a uskutečnilo se zde i několik koncertů. To se stalo překážkou převodu.

Trhové Sviny jsou i centrem školství. Ve městě jsou dvě mateřské školy, základní škola má 25 tříd. Součástí školského centra jsou osmileté gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a speciální škola. Vedle polikliniky je tady funkční i Lékařská služba první pomoci, na jejím financování se podílí kromě krajského úřadu i obce regionu.

“Významným subjektem ve městě”, připomíná starosta, “je Tepelné hospodářství Města Trhové Sviny s.r.o. Město má v něm stoprocentní účast. Teplo a ohřev teplé užitkové vody zajišťuje přibližně pro jednu třetinu objektů, převážně pro panelové domy, úřady a školy. Topným mediem je biomasa. V loňském roce zde byla instalována turbína na výrobu elektřiny, zisky z jejího prodeje se stanou významným zdrojem financí do rozpočtu města”.

Ve městě působí několik významných podnikatelských subjektů, které zajišťují pracovní místa pro množství občanů spádového území. Část občanů jezdí za prací do Českých Budějovic, vzdálených dvacet kilometrů. Nezaměstnanost se pohybuje mezi třemi až pěti procenty. Město má zpracovaný územní plán a na žádost firem dojde k rozšíření průmyslové zóny, s předpokladem rozšíření výroby i další nabídky práce.

V regionu se rozvíjí turistický ruch a město nabízí mnohé s ním související služby. Už poosmé se konal festival dechových hudeb při příležitosti oslav narození významného skladatele tohoto žánru a místního rodáka Karla Valdaufa. Jedná se o dvoudenní akci v  polovině měsíce srpna. Dechové soubory vystupují nejen v Trhových Svinech, ale i v okolních městech a obcích mikroregionu: v Nových Hradech, v Borovanech a v Ledenici. Kulturní středisko provozuje kulturní dům s kinem, místní ochotníci každoročně nastudují a uvádějí jedno nové divadelní představení.

“Máme toho hodně v plánu, ovšem rozvoj města a regionu jsou také závislé na investičních možnostech města”, dodává starosta. “Chybí zde kulturní sál ve městě, vhodné umělé koupaliště, nutná je oprava a rekonstrukce komunikací a inženýrských sítí. Věřím, že podmínky získání finančních prostředků z grantů od subjektů zejména z EU budou příznivější a finance dostupnější”.

Také proto obce a města regionu založily Mikroregion Růže. Jeho činnost přinesla do obcí významné finanční prostředky pro rozvoj. Mikroregion je úspěšný v projektu třídění odpadů i v projektech programů Leader ČR a Leader+.

Přirozené spádové centrum

Trhové Sviny se staly obcí s přenesenou působností pro jižní části okresu České Budějovice. “Z tohoto hlediska u nás reforma část svého cíle splnila”, říká Zdeněk Valut, tajemník městského úřadu. “Občané nemusí za státní správou na více míst, protože naše město je přirozeným spádovým centrem oblasti se sídlem finančního úřadu, úřadu práce, policie”. Zároveň se tato oblast většinově kryje s regionálním samosprávným Sdružením růže, což velice ulehčuje vzájemnou spolupráci jednotlivých obcí.

Co bylo nutné na úřadě vytvořit a změnit?

Pro dobré zvládnutí reformy bylo nutno vyřešit zejména prostorové umístění, zajistit pracovníky s patřičnou kvalifikací, podpořit vykonávané činnosti informačními technologiemi a postarat se také o finanční zajištění. Na prostorové umístění uvolnil stát určité finance, které pro nás znamenaly přibližné pokrytí nákladů na stavbu nové budovy radnice. Ovšem vnitřní vybavení včetně nábytku a výpočetní techniky už muselo financovat město ze svého rozpočtu. To byl první velký finanční nápor. Další ještě větší finanční prostředky odčerpala rekonstrukce staré budovy radnice, protože bylo nutno zvýšit její kapacitu. Počet pracovníků se po reformě totiž zhruba zdvojnásobil.

Jak jste pracovníky získávali?

Naše město nebylo sídlem okresního úřadu a tak jeho pracovníci neprojevili výraznější zájem o přechod k nám. Některé z nich se nám však podařilo získat a pro chod úřadu to byl nepochybně přínos. Většinu pracovníků na nová místa jsme však přijímali na základě výběrových řízení. Výhodou bylo, že jsme mohli hned od začátku ovlivňovat personální obsazení úřadu, ale na druhou stranu se staly náklady na jejich odbornou přípravu dalším břemenem pro rozpočet města. Problém nastal i v tom, že na některé agendy jsme vůbec pracovníky nesehnali a museli jsme uzavřít veřejnoprávní smlouvy s Českými Budějovicemi. Přepočtený počet pracovníků pro nás byl třicet, ale přijímali jsme o pět méně. Tento počet byl dán předem stanovenou organizační strukturou s ohledem na přenesené působnosti a v této sestavě funguje úřad vlastně dodnes. Důležitým efektem bylo i to, že se ušetřila část státního příspěvku, která mohla krýt některé další provozní náklady a snížila tak ztrátu města z výkonu státní správy. Samozřejmě vznikají další finanční náklady, spjaté zejména s informačními technologiemi, které v průběhu času stále rostou.

Existuje ucelená podpora výkonu státní správy?

Z mého hlediska neexistuje nic, co by koordinovalo postup jednotlivých ministerstev a jiných orgánů státní správy. Proto se setkáváme s jednotným přístupem například u živnostenských úřadů, ale tato oblast bohužel většinou spočívá zcela na obci. Celostátně je podpora výkonu státní správy velice roztříštěná a proto i zbytečně náročná a nákladná. Rozjezd reformy byl poměrně finančně hodně náročný na městský rozpočet. Bohužel, v dalším průběhu se potvrdil předpoklad, že i vlastní financování výkonu státní správy je pro město finančně ztrátové a tento trend se stále více prohlubuje a finanční náročnost stále roste.

Jak vypadá výkon správních agend ve vašich podmínkách?

Reforma veřejné správy a její financování jsou dány. Pro nás to znamená výkon státní správy pro 16 obcí našeho regionu se zhruba 17 tisíci obyvateli. Správní agendy jsou poměrně rozsáhlé, hlavně v oblasti sociální, životního prostředí, stavebního úřadu, živnostenského podnikání, správních a dopravně správních agend a matriky. Nyní si již tyto agendy zajišťujeme sami, bez pomocí veřejnoprávních smluv. Je pravda, že velikost našeho území a z toho odvozený, poměrně malý počet pracovníků městského úřadu - bez správy městského majetku 46 pracovníků - znamená, že některé činnosti vykonává jen jeden pracovník a jsou tedy zvýšené nároky na zastupitelnost. Trochu problém v tomto případě je i občas protisměrný pohyb reformy. Například změna zákona o ochraně stromů mimo les. Místo správního území města má pracovník najednou správní území celé “trojky”. S velkými dojezdovými vzdálenostmi, což násobně zvyšuje časovou a finanční náročnost agendy. Rozhodující je v tomto případě kvalita pracovníků, protože musí zvládat více odborností najednou. Vyžaduje to rovněž zvýšené náklady na jejich školení a zvláštní odbornou způsobilost.

Otázka do pranice – jste spokojeni s příspěvkem státu na výkon státní správy?

To je samostatná kapitola. Obsáhle bych mohl hovořit o jeho nedostatečné výši, o problémech s valorizací a někdy i se zúčtovatelností. Co se však dostává do popředí, je stálé, já říkám plíživé, navyšování povinností ukládaných novými právními předpisy bez finančních kompenzací. Ministerstva zpracují návrh nového zákona a někdy vyčíslí i nárok na veřejné rozpočty a počty pracovníků (doufejme, že odpovídající), ale z vlády nebo parlamentu už jde zákon, světe div se, bez nároku na tyto rozpočty a bez dalšího rozšiřování pracovních povinností! Takže se stále schvalují právní předpisy, které údajně vše zlepšují a zjednodušují, nepředstavují žádné finanční nároky pro města, ale stále rozšiřujeme pracovní náplně pracovníkům, případně potřebujeme nové lidi a prostory s vybavením. Myslím si, že tento přístup vlády a ministerstev, hlavně ministerstva financí, je dlouhodobě neudržitelný a pokud se nezmění, povede k velkým problémům při výkonu státní správy. Příkladem je nový správní řád, který zvyšuje náročnost na pracovníky úřadů, nový zákon o pozemních komunikacích a bodový systém, nový stavební zákon. A co teprve cestovní doklady s biometrickými údaji, v tomto případě se dokonce úředníci stávají fotografy! Všude další nároky na finance, pracovníky a prostor, který není nafukovací.

Takže systémové chyby?

Dávám si to i do souvislostí s tím, jaký je přístup vlády a ministerstev k sobě. Přenos kompetencí na krajské úřady nesnížil, ale na mnoha ministerstvech ještě navýšil počet jejich pracovníků. Na obecních úřadech probíhá stálá optimalizace pracovních míst, z ministerstev proběhl personální audit pouze na ministerstvu financí, na ostatních byl odmítnut. Tento diametrálně odlišný přístup k výkonu státní správy na centrální úrovni a u obcí je pro mě opravdu frustrující.

Nejste náhodou pesimista?

Možná se zdá, že vidím jen samé nedostatky, ale to je proto, že za tři roky od spuštění reformy problémy spíše přibývají a centrální úroveň státní správy až na čestné výjimky na připomínky nás, kteří výkon státní správy zajišťujeme, nechce slyšet. Přesto jsem optimista a věřím, že díky obcím, a to úředníkům i samosprávám, se bude servis pro občany stále vylepšovat. Doufám, že i přístup centrálních orgánů dozná, možná i pod tlakem událostí, změnu.