Týdeník Veřejná správa


Konzultace

Kateřina Beránková,
Ministerstvo práce a sociálních věcí

Povodně: Stát pomáhá lidem postiženým živelní pohromou

Vyšlo v čísle 16/2006

Sociální dávky

V souvislosti s povodněmi a jejich následky mohou postižení občané požádat pověřené obecní úřady podle místa trvalého bydliště o některé z dávek sociální péče.

Účelem této dávky je poskytnutí rychlé pomoci k zabezpečení základních životních potřeb občanů. Dávka je určena na zakoupení například potravin, hygienických potřeb, ošacení apod. Její výše činí až 30 000 korun se zřetelem na majetkové poměry občana a jeho rodiny. Sociální potřebnost se nezkoumá.

Touto dávkou přispívá stát lidem na úhradu mimořádných výdajů, které nejsou schopni uhradit ze svých zdrojů. Podmínkou pro poskytnutí jednorázové dávky není sociální potřebnost. Žadatel může dostat v peněžité formě až 15 000 korun. Ve věcné formě 8 000 korun a ve výjimečných případech až 15 000 korun.

O poskytování těchto dávek rozhoduje každá obec, a to podle místa trvalého pobytu žadatele. Finance jsou určeny na úhradu mimořádných nutných nákladů, které si není žadatel schopen zaplatit ze svých zdrojů.

Bezúročné půjčky

Mohou je dostat občané v nepříznivé životní situaci, kterou lze překonat pomocí půjčky, ale půjčku nemohou získat jiným způsobem. Doba splatnosti je pět let od poskytnutí a výše půjčky může činit až 20 000 korun. Bezúročné půjčky ale nejsou nárokové. Poskytují je obce s rozšířenou působností, pokud na ně mají prostředky ve svém rozpočtu.

Oblast pracovněprávní

V případě, že se zaměstnanec sám účastní prací při odstraňování následků povodní na vlastní nemovitosti, mohou nastat dvě situace:

  1. pokud zaměstnanec takto činí pouze ve svém zájmu, aby ochránil svůj majetek, jedná se o důležitou osobní překážku v práci. Zaměstnavatel mu tak může poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy. Zaměstnanec se také může se zaměstnavatelem dohodnout, že takto zameškanou pracovní dobu napracuje.

  2. V případě, že člověk odstraňuje následky povodní sice na svém majetku, ale ve veřejném zájmu (například hrozí zřícení budovy, hygienické důvody), jedná se o překážku v práci z důvodu obecného zájmu a dotyčnému náleží pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.

Při povodních se také může stát, že zaměstnanec poskytuje osobní pomoc jiné fyzické či právnické osobě a tato činnost zasahuje do jeho pracovní doby. V tom případě je zaměstnavatel povinen poskytnout mu pracovní volno na dobu nezbytně nutnou. Zaměstnanec má zároveň nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

Pokud člověk potřebuje v souvislosti s povodněmi pracovní volno, aby si mohl zařídit své důležité osobní, rodinné nebo majetkové záležitosti (například jednání s pojišťovnou), může mu ho zaměstnavatel poskytnout bez náhrady mzdy. Společně se mohou také dohodnout, že si zaměstnanec takto zmeškanou pracovní dobu napracuje. V případě, že povodeň postihne zaměstnavatele a ten tak musí přerušit práce, je nezbytně nutné, aby se, pokud je to možné, pokusil převést zaměstnance na jinou práci. To může učinit i bez jeho souhlasu, a to na dobu nezbytně nutnou. Pokud zaměstnavatel nemůže zaměstnance převést na jinou práci, jedná se o překážku v práci a zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy ve výši 60 procent průměrného výdělku. Pokud firma sama není postižena povodněmi, ale nemůže přidělovat zaměstnancům práci v důsledku pozastavení dodávky surovin či energie a nemůže zaměstnance ani převést na jinou práci, pak se jedná o překážku z důvodu prostoje. V tom případě náleží pracovníkům náhrada mzdy ve výši 80 procent průměrného výdělku. Jestliže se člověk nemůže dostat do práce z důvodu přerušení provozu hromadných dopravních prostředků nebo z tohoto důvodu přijde do práce pozdě, poskytne mu zaměstnavatel pracovní volno bez náhrady mzdy.

Potřebné informace dostanou lidé nejen na obecních úřadech, ale mohou se obracet i na úřady práce, inspektoráty práce či příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.