Týdeník Veřejná správa


Zahraničí

Ing. Jiří Zukal,
Brusel

Ženy v Evropské unii

Vyšlo v čísle 16/2006

ilustrační foto8. března, v rámci výročí Mezinárodního dne žen, byla v Evropském parlamentu prezentována publikace “Zdraví žen v Evropě – fakta a čísla za EU”. Studii vypracoval Evropský institut pro zdraví žen (EIWH), nevládní organizace založená v roce 1996 se sídlem v Dublinu. EIWH disponující sítí organizací ve většině států Evropy podporuje rovnost mezi ženami a muži ve veřejném zdraví a sociální politice. V poslední době patří mezi hlavní úkoly Institutu prosadit zlepšování zdraví žen mezi priority Evropské unie a také jejích členských států. Prezentovaná studie se snaží vyvolat na dané téma celoevropskou diskusi, podpořit výzkum, který by se zabýval genderovými otázkami, především vývojem rovnosti žen a mužů v jednotlivých členských státech. Podklady na vypracování studie získal EIWH od Evropského statistického úřadu, Světové zdravotnické organizace a řady nevládních organizací. Studii, ke které napsali předmluvu komisař zodpovědný za oblast zdraví a ochranu spotřebitele M. Kyprianou a rakouská ministryně pro zdraví a ženy M. Rauch-Kallatová, lze rozdělit do tří částí. První se zabývá především demografickými a socioekonomickými trendy, tzn. podílem žen na celkové populaci, podílem žen v jednotlivých věkových kategoriích, mírou zaměstnanosti a nezaměstnanosti žen.

Více žen než mužů

Studie potvrzuje, že téměř 55 % celosvětové populace tvoří ženy. Předpokládá se, že tento podíl by měl mírně růst také v první čtvrtině 21. století. Ve státech Evropské unie se podíl ženské populace v jednotlivých státech mírně liší, avšak v žádném neklesá pod 50 %. Největší zastoupení mezi občany mají ženy v Lotyšsku (53,9 %), zatímco relativně nejmenší podíl žen žije v Irsku (50,3 %). V ČR tvoří ženy 51,4 % obyvatelstva, stejně tak jako na Slovensku. Typickým celosvětovým trendem je relativní i absolutní nárůst podílu starších občanů. Odhaduje se, že v roce 2020 bude ve světě celkově žít více než miliarda obyvatel starších 60 let. Věková kategorie občanů starších 75 let je nejrychleji rostoucí věkovou skupinou. Podle odhadů by v roce 2050 měly žít na celém světě více než dva miliony občanů starších 100 let. Přitom Evropa má největší podíl starších žen. Nyní zde na dva muže věkové kategorie od 65 let do 80 let připadají tři ženy a ve skupině nad 80 let žije dvakrát více žen než mužů.

Ve státech EU se prodlužuje očekávaná doba dožití, která je vyšší u žen než u mužů. V roce 2003 činil tento ukazatel u žen v EU v průměru 81,1 roků, u mužů dosáhl 74,8 let. V nových členských státech tento ukazatel stagnoval až do roku 1990, poté došlo k jeho prudkému nárůstu. Přesto zůstává stále velký rozdíl mezi starými (EU-15) a novými (EU-10) členskými státy; z nich se pouze Slovinsko a Česká republika přibližují úrovni států EU-15. Celkově nejvyšší hodnoty ukazatele očekávané doby dožití v rámci EU dosahují Francie, Itálie, Lucembursko a Španělsko, na druhé straně žebříčku se umístilo Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko a Slovensko.

Nejvíce svateb na Kypru, nejméně v Lotyšsku

V roce 2001 připadlo na 1000 občanů EU v průměru 5,1 sňatků, přičemž ještě v roce 1980 činil tento ukazatel 6,3. Pokles počtu uzavřených manželských svazků je typickým jevem pro všechny členské státy. Nejvíce sňatků na 1000 obyvatel připadá na Kypr (14,4), Dánsko (6,8) a Portugalsko (5,7). V České republice dosáhl tento ukazatel výše 5,1. Na druhé straně nejméně se vdávají a žení občané Lotyšska (3,9), Švédska (4,0) a Estonska (4,1). Opačný trend je zaznamenán v rámci celé Unie u rozvodů. Nevyšší stupeň rozvodovosti v poměru k počtu uzavřených sňatků byl v roce 2001 zaznamenán v Estonsku (78 %), v Litvě (71 %) a v Lotyšsku (62 %). Hned za pobaltskými státy se umístila Česká republika, kde procento rozvodů vzhledem k počtu sňatků dosáhlo výše 61 %. Největší stabilita manželských svazků se ukázala na Kypru, kde počet rozvodů vzhledem k uzavřeným sňatkům činil pouze 13 %, dále v Itálii (14 %) a v Irsku (14 %). Studie potvrdila, že se ve všech členských státech Unie rodí méně dětí než u předcházejících generací. Jako jeden z důvodů je uváděn fakt, že ženy používají v podstatně větší míře moderní antikoncepční prostředky. Studie poukazuje na rozdíl v rozšířenosti antikoncepce u žen ve státech EU-15 a EU-10. Ve státech EU-15 používá moderní antikoncepční prostředky v průměru 65 % žen, ve státech EU-10 dosahuje tento podíl pouze 31 %. Nejvíce progresivní jsou v tomto směru ženy ve Velké Británii (81 %), na druhé straně nejvíce konzervativní jsou ženy v Polsku (19 %). Studie také potvrdila všeobecně známý fakt, že počet potratů je mnohem vyšší ve státech EU–10 než ve státech EU-15. Uvádí, že tento jev je zapříčiněn stále relativně vysokou finanční náročností antikoncepce a také nedokonalou osvětovou činností. Umělé přerušení těhotenství tak zůstává jedním z podstatných faktorů nízké porodnosti ve státech EU–10.

Zdraví žen v Unii

Druhá část studie se zabývá zdravím žen v jednotlivých členských státech Unie. Statistiky u nich uvádějí nejen výskyt kardiovaskulárních chorob, rakoviny a dalších nemocí, ale zabývají se též životním stylem v relaci ke zdraví (statistické porovnání alkoholismu mezi ženami a muži ve vybraných členských státech, procentuální podíly žen – kuřaček). Mezi nejfrekventovanější příčiny úmrtí u žen patří kardiovaskulární choroby. Ty jsou příčinou úmrtí téměř 1,9 milionu žen ve státech Unie ročně. Dramaticky narůstá výskyt těchto chorob především u žen středního věku, přitom ve státech EU-10 umírá na ně ročně více žen než je průměr EU-15. Jako typické příčiny jsou uváděny vysoká hladina cholesterolu, kouření, vysoký krevní tlak, obezita, nedostatek fyzické aktivity, hormonální změny. Podle údajů Evropské komise je rakovina příčinou úmrtí každého čtvrtého občana Evropy, přičemž u žen v určitém věkovém období dosahuje tento podíl jedné třetiny. Celkově nejvyšší podíl úmrtí na rakovinu u žen vykazuje z členských států EU Maďarsko, Dánsko a Irsko. Nejčastěji jsou ženy postiženy rakovinou prsu, přičemž lékaři každoročně diagnostikují v Unii dvě stě tisíc případů. Nejvíce případů rakoviny prsu žen lékaři zaznamenali ve Švédsku, Finsku a Portugalsku, relativně nejnižší výskyt je v Lotyšsku, Litvě a Polsku. Vzhledem k tomu, že rakovina je v každém členském státu EU druhou nejčastější příčinou úmrtí, je nezbytné, aby občané podstupovali preventivní kontroly. Odhaduje se, že každoročně by v Evropské unii mohlo být zachráněno 25 tisíc žen, které zemřely na rakovinu prsu, kdyby se podrobily preventivním prohlídkám (Tabulka).

Nepravidelný stravovací režim je typický pro značnou část ženské populace ve všech státech. V posledních letech narůstá především u mladých žen výskyt anorexie a bulimie. Podle posledních průzkumů se anorexie vyskytuje v jednotlivých státech Unie od 0,1 % až po 5,7 % ženské populace, kdežto bulimie postihuje 0,3 % - 7,3 % především mladých žen. U mužů se tato novodobá choroba vyskytuje v podstatně menší míře, maximálně však u 2,1 % mužské populace. Velice častým jevem, kterému musí ženy v Unii čelit, je obezita. Ta se podílí na řadě závažných onemocnění, například na koronárních chorobách a cukrovce. Největší procento žen s nadváhou žije v Řecku, dále na Maltě, Kypru a v Polsku. Na druhé straně nejúspěšnější v boji s nadváhou jsou Francouzky, Italky, Holanďanky, Estonky a Bulharky.

Tabulka: Procento dospělých žen – kuřaček ve státech EU

Stát

Rok 1985

Rok 2003

Belgie

27

22

Česká republika

26

23

Dánsko

42

24

Estonsko

15

18

Finsko

14

19

Francie

32

25

Irsko

32

26

Itálie

17

17

Kypr

7

8

Litva

-

12

Lotyšsko

-

19

Lucembursko

25

26

Maďarsko

22

29

Malta

-

21

Německo

27

30

Nizozemsko

35

27

Polsko

27

23

Portugalsko

14

-

Rakousko

21

26

Řecko

20

39

Slovensko

-

32

Slovinsko

27

20

Španělsko

23

25

Švédsko

27

19

Velká Británie

31

24

Pramen: European Network for Smoking Prevention

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 16/2006.