Téma
Celosvětovým trendem posledních desetiletí je ve vyspělých zemích masové využívání informačních technologií (ICT) ve všech sférách veřejného života, především pak ve vzdělávání. K nejrozsáhlejším projektům v ČR patří v této oblasti vládní program Státní informační politika ve vzdělávání (SIPVZ), který reaguje na požadavky implementace ICT do učebního procesu na všech stupních škol, a to jednak jejich postupným hardwarovým a softwarovým vybavováním (včetně připojení k internetové síti), jednak zvyšováním informační gramotnosti pedagogických pracovníků. Cílem je dosáhnout využití ICT jako běžného pracovního nástroje učitele u 75 procent učitelů základních a středních škol, integrovaných i odborných učilišť včetně vyšších odborných škol do konce roku 2005 a vytvořit podmínky pro efektivní zapojení škol do systému celoživotního vzdělávání občanů v oblasti ICT do konce roku 2005. Plán SIPVZ současně předpokládá vzdělávání budoucích pedagogů v oblasti ICT v rámci studijních programů jednotlivých vysokých škol (1).
V rámci SIPVZ vznikla a dále vznikají informační centra a školicí střediska, kterými se za určitých podmínek mohou stát školy všech stupňů, zapsané v rejstříku škol. Tato centra a Národní institut pro další vzdělávání (NIDV) realizují školení pro učitele, zaměřené na využití ICT v jednotlivých vyučovacích předmětech nebo na tzv. aplikační moduly (zacílené na konkrétní softwarové aplikace). ICT ve škole, osvojená učiteli, může být dále efektivně využívána ke vzdělávání veřejnosti v informační gramotnosti a může být využita mimo vyučování k nejrůznějším zájmovým aktivitám místních obyvatel.
Většina školských zařízení dnes již disponuje alespoň základním vybavením ICT a počet škol s připojením k internetu a vybavenými počítačovými učebnami mj. díky programu Internet do škol výrazně vzrostl. V rámci SIPVZ a evropských programů na podporu ICT ve vzdělávání (například eTwinning v rámci European Schoolnet) vzniká také řada projektů, ať už v podobě reálného či virtuálního kontaktu učitelů a studentů, spolupráce škol na projektech či vytváření elektronických výukových materiálů. Co se týče vysokých škol, značná část studijních oborů dnes reaguje na požadavek implementace ICT do výuky vytvářením elektronických materiálů (e-skripta, e-books) pro studenty denního i kombinovaného studia, realizací nových studijních programů s využitím ICT nebo poskytováním e-learningových kurzů.
ICT ve výuce českého jazyka
Jak se promítá nástup ICT do vzdělávacího procesu ve výuce mateřského jazyka? Je třeba říct, že nutnost vzdělávání se v oblasti ICT je pro učitele dnes v podstatě nevyhnutelná, vezmou-li v úvahu, že učí žáky především pro praktický život, což v tomto případě znamená přítomnost počítačů téměř ve všech sférách lidské činnosti.
Pro učitele českého jazyka znamená příchod ICT mj. také některé nové skutečnosti, které je nutné do výuky začlenit – nové textové formy (hypertext, multimediální texty, fulltextové vyhledávání), slohové útvary (e-mail, chat, diskusní fóra, sms, dnes již “klasickým” argumentem je nutnost učit žáky strukturovaný životopis podle předdefinovaných šablon textového editoru místo klasického slohového cvičení ve formě “narodil se, žil, zemřel…”, neboť většina zaměstnavatelů vyžaduje pouze tento typ životopisu) nebo práce s textovým editorem.
Pro vzdělávání učitelů mateřského jazyka v oblasti ICT vznikl v rámci SIPVZ předmětový modul Využití ICT ve výuce českého jazyka, jehož cílem je vybavit češtináře kompetencemi v práci s ICT tak, aby byl schopen je efektivně ve výuce využít. V rámci kurzu se učitelé seznámí s internetovými zdroji věnovanými předmětu český jazyk, s výukovými programy a multimedii, využitelnými ve výuce tří složek mateřského jazyka (gramatika, sloh, literatura), naučí se pracovat s prezentačním softwarem, využívat on-line i off-line komunikaci prostřednictvím internetu.
Internetové zdroje
Co se týče internetových zdrojů pro český jazyk, jejich počet při srovnání stavu před pěti lety a dnes zřetelně roste. Totéž se však nedá vždy říct o kvalitě (viz množství čtenářských deníků a “zaručených” materiálů k maturitě). V současné době je k dispozici již tolik zdrojů, že je možné se zde zmínit jen o několika, které patří dle našeho názoru k těm nejkvalitnějším či dobře využitelným pro výuku mateřštiny. Na stránkách Ústavu pro jazyk český lze nalézt jazykovou poradnu www.ujc.cas.cz/oddeleni/index.php?page=poradna, která zodpovídá dotazy, týkající se češtiny (jak napsat, vyslovit, skloňovat, časovat slovo, jaký je původ slova apod.). Tuto službu je vhodné využít zejména v případě nových slov, která ještě nejsou uvedena v příslušné kodifikaci (svého času například výraz Česko). Ústav Českého národního korpusu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze http://ucnk.ff.cuni.cz/ umožňuje uživatelům internetu práci s Českým národním korpusem (soubor počítačově uložených textů, které slouží k jazykovému výzkumu). Tyto stránky může učitel využít jako zdroj autentických textů, lze v něm vyhledávat slova a slovní spojení v kontextu či zjistit jejich frekvenci apod. V současné době obsahuje 100 milionů slov. K inspirativním stránkám patří Gustav pro jazyk český www.hradec.org/gustav/, plná češtinářských perliček a zajímavých netradičních textů. Portál Česká literatura na internetu www.ceskaliteratura.cz nabízí kromě elektronických textů a recenzí také elektronickou učebnici literatury (demoverzi), obsáhlou bibliografii českých a světových spisovatelů lze nalézt na http://literatura.kvalitne.cz/. Stránky amatérského literárního umění nalezneme na portálu internetového kulturního magazínu Totem www.totem.cz nebo na www.pismak.cz, na kterých lze mj. zveřejnit vlastní literární tvorbu, která je dále recenzována. Užitečnou pomůckou se může stát rozsáhlý soubor on-line diktátů zdarma (dnes již přes milión), které nabízí portál http://diktaty.ewa.cz/diktold/. Diktáty jsou řazeny podle pravopisných jevů, automaticky se vyhodnocují, po zadání již nelze vybranou alternativu změnit a po vyplnění se dají odeslat vyučujícímu e-mailem. Na stránkách www.kamizdat.wz.cz lze nalézt materiály pro výuku dramatiky a slohy a na http://kaminet.wz.cz/ učební texty mj. pro děti se specifickými poruchami učení.
Množství studijních materiálů lze dnes nalézt na internetových stranách většiny univerzit a vzdělávacích ústavů, zabývajících se problematikou českého jazyka (například www.bohemistika.cz, http://kcjl.upol.cz/studijnimaterialy.html). Výukové objekty zdarma (nejen) pro český jazyk nabízí Evaluační web MŠMT, který je součástí oficiálních stránek SIPVZ www.e-gram.cz. V současné době je zde k dispozici na 670 výukových objektů ze všech oblastí vzdělávání, které lze pouhým “přetažením myši” vložit do vlastních textových materiálů.
Multimedia
Multimediální tituly zaměřené na český jazyk v současnosti představují především množství výukových programů zaměřených na procvičování gramatických jevů (Terasoft, Silcom, Pachner ad.). Výukové programy jsou dobře využitelné především při procvičování učiva, příliš se nehodí pro výkladovou část. Práce s výukovým programem by hlavně na základních školách neměla znamenat pouze interakci žák + počítač, učitel by měl i v těchto fázích aktivně do učebního procesu zasahovat podle individuálních potřeb žáků. Při opakování probrané látky pomocí výukového programu lze zvládnout nesrovnatelně větší množství procvičovaných jevů ve srovnání s klasickou formou opakování (například písemná opakovací cvičení). Většina výukových programů navíc obsahuje testovací část, která učiteli značně šetří práci s vytvářením testovacích materiálů, opravováním a vyhodnocováním – to vše je schopen program dělat automaticky a u většiny dobrých titulů nelze tento způsob testování “ošidit”.
Interaktivní tabule
K nejmodernějším elektronickým pomůckám patří interaktivní (dotyková) tabule, která spojuje výhody klasické tabule (lze na ni psát jak fixem, tak pouhým prstem) s monitorem počítače – učitel má vše k dispozici na jediném panelu – na tabuli promítá text předem připraveného výkladu (například v prostředí softwaru, který je k tabuli dodáván nebo formou PowerPointové prezentace), v rámci textu může otevírat hypertextové odkazy a dostávat se přímo do internetové sítě, lze pracovat s různými virtuálními simulacemi, promítat videoukázky, zvukové záznamy. Software k tabuli umožňuje práci s předdefinovanými šablonami či objekty – třeba výuka pravopisu může probíhat formou doplňování jednotlivých gramatických jevů tak, že lze z galerie objektů, umístěné na boční straně pracovní stránky, objekt (například písmeno měkké i) prstem přetáhnout do doplňovaného slova, výuka s výkladem historických událostí může být obohacena o zobrazení předdefinované časové osy, o kresby prostředí, postav s dobovým oděvem, budov a výrobků jednotlivých vývojových epoch lidstva. Pro výuku mateřského jazyka na prvním stupni lze využít “vyprávění příběhů” formou práce s předem připravenými kulisami a postavami pohádek. Všechny akce prováděné na tabuli lze zaznamenávat a ukládat jako videosoubor, takže lze následně realizovaný učební postup znovu přehrát. Další výhodou prezentace učiva touto formou je možnost pružného přizpůsobování velikosti písma (což je vhodné například pro slabozraké žáky).
Virtuální třída
Značná část činností v rámci učebního procesu se v současné době přesouvá do virtuálního prostoru - studenti mají tak dopředu k dispozici učební materiály na internetových stránkách, které si mohou volně stahovat a tisknout - značně se tím šetří nejen čas ve výuce a náklady na tisk učebních materiálů, ale i studenti mají větší přehled o celkové koncepci předmětu. Motivačně působí také to, že výsledky práce studentů mohou být zveřejňovány na stránkách příslušné školy – tak může jejich práci vidět větší počet uživatelů nežli úzký okruh spolužáků ze studijní skupiny. Dnes je samozřejmostí komunikace formou e-mailu (například u vysokoškolských studentů při konzultacích k diplomovým pracím), v současné době je to ale také on-line diskuse nebo výměna názorů v rámci diskusního fóra. Rovněž ověřování znalostí dnes může probíhat ve virtuálním prostoru – značnou úlevu pro češtináře mohou představovat třeba již zmiňované on-line diktáty (čímž může být ušetřen od neustálého opravování sešitů), množství on-line dostupných testů z mateřského jazyka s automatickým vyhodnocením apod.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 25/2006.
Autorka působí jako odborná asistentka na katedře českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a je lektorkou ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro předmětový modul ICT ve výuce českého jazyka a literatury.
Poznámky:
1. Materiály SIPVZ MŠMT. Dostupné na www: http://e-gram.cz [cit. 2006-4-30].
Zdroje:
Marešová, H. Využití ICT v ČJL. POŠKOLE 2005. Sborník Národní konference o počítačích ve škole. ČVUT Praha 2005, s. 115-121, ISBN 80-239-4633-1
Marešová, H. Využití informačních technologií ve výuce českého jazyka. Sborník anotací z workshopu Využití dotykové tabule ve výuce českého jazyka a literatury. Lutín 2005, s.6 ISBN 80-239-6239-0
Marešová, H. Internet ve výuce českého jazyka (zkušenosti ze semináře Internet a multimedia ve výuce českého jazyka), Tradiční a netradiční metody a formy práce ve výuce českého jazyka na základní škole. Sborník z konference KČJL PedF UP, Olomouc, 2004, s.72 – 74, ISBN 80-244-0814-7