Týdeník Veřejná správa


Konzultace

Ludvík Eger,
Západočeská univerzita v Plzni

Efektivita e-learningu a jeho využití pro veřejnou správu

Vyšlo v čísle 25/2006

Jestliže máme porozumět ne zcela jednoduché problematice řešení efektivity e-learningu, je vhodné stručně vyjít z definování pojmu e-learning a z jeho krátké historie v Evropě. Definice pojmu podle elearningeuropa.info (1): “e-learning označuje aplikace nových multimediálních technologií a internetu ke zlepšení kvality vzdělávání, posílení přístupu ke zdrojům, službám, k výměně informací a ke spolupráci vzdělávací komunity”.

Většina autorů se shoduje v tom, že za základ je možné považovat tzv. computer based learning (CBT). Vzdělávání je v tomto smyslu spojené hlavně s personálním počítačem a k řízenému (programovanému učení) jsou využívána multimédia jako výrazná inovace. Uvádí se, že CBT je řazen do období let 1984 - 1993. E-learning je spojen s počítačem jako se stanicí a z pohledu technologického je nejdůležitějším využití CD-ROM. Z dnešního pohledu je pro toto období charakteristické, že výuka ve firmách neměla znaky "anytime and anywhere" (tj. kdykoliv a kdekoliv) a problém byl i se servisem a pomocí tutora.

Kolář zdůrazňuje (2), že velkým počátečním problémem byly vysoké náklady na výrobu studijních pomůcek, malá flexibilita a také velká časová náročnost výroby. Na druhou stranu výukové materiály byly interaktivní, umožňovaly simulace a vyzývaly k objevování a bylo zřejmé, že to je jejich velkou předností oproti tradičním didaktickým prostředkům, které se do té doby ve vzdělávání využívaly.

Od roku 1994 se více zdůrazňuje zaměření na tzv. studijní balíčky. Dochází k masovému prodeji těchto produktů ke školení uživatelů apod. Problematická byla specifická témata, protože výroba multimédií pro malý specifický trh byla při tehdejší technologii drahá (tento problém ovšem přetrvává i v dnešní době).

Nástup vzdělávacích služeb

V dalším období dochází k velkému rozvoji a využití internetu v oblasti firem. Tento fakt je od roku 1995 spojován s možností zcela nových vzdělávacích služeb! Nastupují nové technologie, které využívají rozšíření a zkvalitňování Internetu pro řízení a distribuci vzdělávání. S rokem 1999 se spojuje "zrození" e-learningu ve smyslu LMS = learning management system. Ten umožňuje distribuci kurzů prostřednictvím webu se známým pojetím vzdělávání "anywhere and anytime" nebo též je známé označení pomocí čísel 24/7/365. To znamená 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a samozřejmě po celý rok! LMS přináší zcela nové možnosti v administraci a službě zákazníkům. A to, jak víme, je především u distančního studia nesmírně důležité.

Od roku 1999 vznikají také výukové (vzdělávací) portály, které nabízejí mnoho online i offline kurzů. Pozitivem je i novinka, kdy obsah vzdělávání je vytvářen díky kooperujícím týmům v síti.

Nadšení pro využití LMS v podnikové sféře s filosofií, že nejlépe si utvoříme kurzy vlastními silami, a tím ochráníme svoje know-how, bylo od roku 2000 střídáno rozčarováním z LMS. Uvádí se, že to bylo spojeno s tím, že jednotlivé LMS ne vždy vyhovovaly podnikové potřebě a samozřejmě kvalitní LMS ještě nezaručil kvalitní obsah kurzů.

Navíc v podnikové sféře docházelo k rozporu v tom, že management řady firem si již sice uvědomoval, že jsme v globální konkurenci a musíme budovat "učící se firmu" s péčí o kvalitní lidské zdroje, ale na druhé straně zde byl problém s náklady i měřitelností skutečných efektů dalšího vzdělávání. Domníváme se, že uvedené vystřízlivění bylo způsobeno i nekvalifikovaným vedením kurzů, kdy technologie byla nadřazena vzdělávacím cílům a vzdělávání často řídili IT pracovníci a ne personalisté ve spolupráci s pedagogy. Porušování základních pedagogických principů v honbě za multimedialitou při problémech s hardware, software i se sítí vedlo k neefektivitě řady kurzů. Zajímavé ovšem je, že si málokdo uvědomoval, že tam, kde došlo k vyvážení mezi technologií, pedagogikou a managementem byly naopak zaznamenány úspěchy a e-learning se stále více podle účelu vzdělávání stával součástí blended learning = smíšené nebo kombinované studium, kde je e-learning doplněn prezenční výukou(3). Uvedené téma je pro zvažování efektivity e-learningu klíčové a v ČR mu byla opět věnovaná značná pozornost na letošní konferenci E-learning forum 2006 (4).

Rozvoj LMS a standardizace v e-learningu

Stále vylepšované LMS, rozvoj hardware, software, ale i internetu v posledních letech ukazují příznivou budoucnost pro e-learning. Spolu s pedagogickým přístupem, který se od roku 2002 začíná více prosazovat, s profesionálním řízením a s blended learningem i s jednoznačně pozitivními výsledky některých vysokých škol a firem se ukazuje, že e-learning má své výhody a může být efektivně využit nejen pro distanční, kombinovanou, ale i pro prezenční výuku. Inovované současné LMS umožňují využít řady předností e-learningu a většinou obsahují i nástroje na řízení obsahu (též termín LCMS = learning content management system).

Velmi důležité je i to, že se potvrdilo, že existuje pozitivní transfer při přechodu z jednoho prostředí LMS do druhého. Zkušenosti z Německa (5), Slovenska (6), ale i naše za roky 2004–2005 to potvrzují. Studenti při studiu v jiném LMS se rychle orientují a využívají své dřívější zkušenosti pro řízení studia v jiném kurzu (naopak opět se ukazuje, že jsou rozdílné především pedagogické úrovně nabízených kurzů! = významný vliv na efektivitu studia).

Ještě je nutné zmínit diskutovanou standardizaci v e-learningu, o které se v ČR hodně mluví od roku 2004. Jedná se zejména o standard SCORM (7), který se ale stále vyvíjí. Nakonec v diskusi na konferenci Belcom 2006 bylo konstatováno že standard SCORM je pro technickou část důležitý, že se ale vyvíjí a hlavně, že z pedagogického hlediska se jeví jako neutrální. Věnujme se mu tedy v technologické oblasti a uvědomujme si, že jen podporuje pedagogickou stránku, která je pro efekt v oblasti vzdělávání nejdůležitější.

Zvažte: na konferenci BELCOM 2005 v Praze referovala Bauerová o tzv. kurzech třetí generace (8) a podobně Mareš se zamýšlel na kurzy, které se budou přizpůsobovat učebním stylům žáků (9). Garrison a Anderson v souvislosti s distančním vzděláváním dokonce uvádějí čtyři generace technologie distančního vzdělávání (10). Do čtvrté řadí právě využití LMS se všemi obvyklými současnými nástroji pro komunikaci. Pátou generací dle autorů bude tzv. sémantický web. V praxi v ČR jsme se naopak ještě v roce 2005 setkali i s kurzy, které se blíží 1. generaci, tzn. jde v podstatě jen o distribuci studijních materiálů v digitální formě, a to je skutečně nedostatečné.

Z hlediska finančního, technologického (strana poskytovatele i uživatele), řídícího a pedagogického považujeme za solidní kurzy 2,5 – 3. generace. Ty mají pedagogicky zpracovaný obsah, který využívá metodiky distančního studia, dle vlastností příslušného LMS. Berou ohled na požadavky studujících, ale také instituce a tutorů. Rozumně a vhodně využívají dostupné multimediální prvky a především obsahují základní nástroje pro komunikaci s tutory. Z kurzu je zřejmý management studia a práce se zpětnou vazbou atd.

Skutečně zajímavé je, že i současné české LMS toto umožňují, ale ne všechny současné kurzy uvedené úrovně dosahují. Potom existuje nebezpečí, které je známé z tzv. krize e-learningu (2000 - 2001), může dojít k “rozčarování” z e-learningu, na straně instituce, studujících, ale i tutorů!

Vzdělávání, i za pomoci vyspělé technologie, je pedagogický proces. A zde jsme již opět krůček od pojmu blended learning a dnes efektivní vzdělávací cesty, která je mixem mezi e-learningem a prezenční formou výuky (11). Je také potřebné respektovat zásady vzdělávání dospělých (12).

Finanční návratnost e-learningu (ROI = return on investment)

To je logicky problém, který zajímá zejména podnikovou sféru, ale jistě je důležitý i pro veřejnou správu a vzdělávací instituce.

Pro zájemce doporučujeme materiály, ze kterých vyplývá, že finanční úspory se u firem v oblasti vzdělávání při zavedení e-learningu odhadují na třicet až čtyřicet procent (13).

K tomu je ovšem potřebné uvést, že počáteční náklady nejsou malé a e-learning je proto velmi dobře využíván zejména u větších podniků (14). E-learning je ve velkých firmách propojován s ERP a především se stává součástí práce HR oddělení. Alternativní výpočty ukazují, že např. v Telecomu (2006) dnes šetří až 40 milionů korun ročně. Jiným příkladem je zavedení systému Alin v Allianz, kde se odhad ročních úspor uvádí v částce kolem 50 milionů korun (15). Na konferenci E-learning forum 2006 byla prezentována zajímavá studie využívání e-learningu v HVB Bank a Živnostenské bance pro rozvoj lidských zdrojů a to i v souvislosti s fúzí uvedených organizací. Zavádění e-learningu v malých a středních podnicích je aktuálním problémem EU (16). Dokumentován byl i předpoklad dynamického rozvoje e-learningu ve firmách v USA i EU (17).

E-learning dovnitř i vně podniku

V podnikové oblasti jsme původně uvažovali využití e-learningu jen pro rozvoj lidských zdrojů ve firmě samotné. Byl ale zaznamenán nový trend (18), kdy se e-learning v podniku zaměřuje na zaměstnance podniku, obchodní partnery, zákazníky a spotřebitele.

Vzniká tak interní a externí pohled na využití e-learningu z hlediska podniku a k zaměření na vzdělávání se přidává nový akcent na marketingovou komunikaci. To může být velmi zajímavé i pro veřejnou správu!

Interní pohled (19) sleduje běžný přístup k podnikovému e-learningu, kdy je e-learningu využíváno pro vzdělávání a školení zaměstnanců například v oblasti:

Využití vzdělávání v uvedené tématice pro veřejnou správu s podporou e-learningem již běží a mohli jsme vidět kurzy, které z pohledu studenta vykazují rozdílnou kvalitu (20).

Externí pohled představuje téměř nevyužívané nasazení e-learningu v rámci podniků. E-learning v tomto případě nesleduje vnitropodnikové vzdělávací potřeby, ale představuje nástroj pro zvyšování kvality vztahu podnik/zákazník či podnik/partner a budeme ho řadit do filozofie CRM. Kurzy mohou být zaměřeny především na:

Ukazuje se nová a zatím málo oslovená příležitost e-learningu!

Je tak úplně nová? Představení firmy multimediální prezentací již přece známe. Proč podobně nepředstavit i produkt (službu) a spojit prezentaci s vtipnou zpětnou vazbou a možností poslat dotaz na call centrum či PR oddělení? Proč takto moderně neprezentovat například strategický plán rozvoje obce, když dílčí příklady již též existují?

Na portálu veřejné správy se nabízejí volně přístupné vzdělávací kurzy, které jsou orientované na získání základních ICT dovedností dle ECDL (21). Co aktuálně diskutované kurzy, průvodce soudním řízením, dokonce částečně pojaté jako hra (22)?

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 25/2006.

Poznámky:

  1. Elearningeuropa.info Dostupné na www: www.elearningeuropa.info/index.php?page=glossary&menuzone=1&abc=E
  2. KOLÁŘ, J. O významu distančního vzdělávání. [online] [cit 2003]
  3. EGER, L. Technologie vzdělávání dospělých. Plzeň: ZČU v Plzni, 2005 Dostupné na: vydavatelství ZČU kvardap@vyd.zcu.cz;
    POLÁK, J. Didakticko – technologické kompetencie. SEDLÁČEK, J. E-learning, sborník příspěvků ze semináře a soutěže e-learning 2003. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003.
  4. Doporučujeme příspěvky Kohout, Fiala, Eger z konference E-learning forum 2006. [online] [cit 2006] Dostupné na www: www.e-univerzita.cz
  5. RUEHL, P. The Bavarian Virtual University – Present and Future. In. E-learning as part of education at universities. Cheb, Fakultní sdružení, 2003.
  6. TURČÁNI, M. E-learning = nový motor pre zdelávanie 21. storočia. SEDLÁČEK, J. E-learning, sborník příspěvků ze semináře a soutěže e-learning 2003. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003.
  7. KVĚTOŇ, K. Úloha SCORMu v e-learningu. In. KVĚTOŇ, K. Trendy v e-learningu. Praha: ČVUT, 2005.
  8. BAUEROVÁ, D. Iterační proces implementace nového modelu vzdělávání. In. KVĚTOŇ, K. Trendy v e-learningu. Praha: ČVUT, 2005.
  9. MAREŠ, J. E-learning zaměřený na potřeby studentů. Referát, Trendy v e-learningu. Praha: ČVUT, 22.2.2005.
  10. GARRISON, D.R., ANDERSON, T. E-learning in the 21 st Century. New Yourk: Routledge Falmer, 2004.
  11. EGER, L. Technologie vzdělávání dospělých. Plzeň: ZČU v Plzni, 2005
  12. MUŽÍK, J. Androdidaktika, Praha: ASPI, 2004.
  13. BEMBRIDGE, G. The traditional case for investing in eLearning... [online] [cit 2003];
    EGER, L. E-learning, evaluace e-learningu + případová studie z projektu Comenius. Plzeň: ZČU v Plzni, 2004;
    CURTUS, R. Return-on-Investment (ROI) from eLearning, CBT and WBT. [online] [cit 2002] Dostupné na www: www.school-for-champions.com/elearning/roi.htm;
    MORAN, J. V. ROI for e-learning [online] [cit 2002] Dostupné na www: www.learningcircuits.org/2002/feb2002/moran.htm
  14. Podobně tomu je v ČR, například Škoda Auto Mladá Boleslav, ČSOB, Telecom a.s., České dráhy.
  15. Součástí jsou i prvky, které jednoznačně řadíme do e-learningu: školení na nové produkty, informační databanka o produktech, příručky.
  16. Například projekt ARIEL či "i2010 - A European Information Society for growth and employment" [online] [cit 2005] Dostupné na www: http://europa.eu.int/information_society/eeurope/i2010/index_en.htm
  17. Studie E-Learning Gains Momentum, 2003. [online] [cit 2005] Dostupné na www: accesskey=""www.emarketer.com/Article.aspx?1002352
  18. MALO, R., BENEŠOVSKÝ, P. Možné přístupy k zavádění eLearningových systémů v podnikovém prostředí. In. Spolupráce univerzit při efektivní tvorbě a využívání vzdělávacích zdrojů. Praha: BELCOM, 2006.
  19. Tamtéž.
  20. EGEROVÁ, D. Online courses from the Studenťs Point of View. In. TLUČHOŘ, J. E-learning a blended learning ve vzdělávacím procesu 2005, Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni.
  21. http://82.208.50.193/
  22. http://portal.justice.cz/uvod/justice.aspx