Informace
Již je tomu více než rok, co nabylo účinnosti nařízení vlády (1), jímž bylo správním orgánům uloženo zřídit takzvané elektronické podatelny, tj. místa, jejichž prostřednictvím je možné činit správní podání elektronickými prostředky. Technické podmínky a standardy pro činnost elektronických podatelen pak doplnila a upřesnila těsně následující vyhláška ministerstva informatiky (2) s účinností stanovenou obdobně jako v případě cit. nařízení vlády, tj. k 1.1. 2005. Přestože legisvakační doba obou předpisů byla více než tříměsíční a přesto, že od jejich účinnosti uplynul více než rok, můžeme se stále setkávat jak s případy, kdy tyto předpisy nebyly odpovídajícím způsobem uvedeny do praxe, tak i s častějšími situacemi, kdy elektronické podatelny zřízené na jejich základě nejsou provozovány v souladu s požadavky dalších právních předpisů. V následujícím stručném výkladu se zaměříme zejména na již existující elektronické podatelny a na aspekty, které s postupem času mohou působit právní problémy. Podrobněji se pak budeme věnovat problematice tzv. principu technologické neutrality a jeho realizace prostřednictvím veřejných elektronických podatelen.
Příklady elektronických podatelen měst a obcí
Pro úvodní ilustraci některých formálních i obsahových pochybení vybral autor elektronickou podatelnu statutárního města Brna. Důvodem není snaha autora, toliko lokálního patriota, plísnit své milované město, ale spíš namátkou ukázat, že pochybení se často dopouštějí nejen malé obce s nedostatkem kvalifikovaného personálu, ale i dobře organizované a špičkově obsazené správní orgány(3):
Na příkladu podatelny města Horní Planá (7) můžeme vidět, že se jedná vpravdě o minimální variantu - podatelna není odpovídajícím způsobem označena a v rozporu s vyhláškou č. 496/2004 Sb. neobsahuje ani informace o technických náležitostech zpráv, možnostech příjmu podání opatřených zaručeným elektronickým podpisem, odkazy na relevantní legislativu, atd. (dlužno dodat, že tyto informace neobdržíme ani na předepsaném místě, tj. na úřední desce).
Elektronická podatelna na stránkách města Prahy (8) uvádí kompletní informace předepsané prováděcími předpisy k zákonu č. 227/2000 Sb. a avizuje přijímání dat prakticky výhradně v neproprietálních formátech (tedy v souladu s principem technologické neutrality, vysvětleno níže).
Nesprávné a zavádějící tvrzení vztahující se k provozu elektronické podatelny najdeme na www obce Vrané nad Vltavou (9) o nemožnosti posílat nepodepsaná podání. Nejde jen o to, že právo nezná vlastnictví elektronického podpisu, ale toto oznámení může svádět k dojmu, že s elektronickou podatelnou můžeme komunikovat pouze, máme-li tzv. zaručený elektronický podpis. Ačkoli je pod poněkud zvláštním odkazem “úřední deska” již dostupná nikoli perfektní, nicméně alespoň nějaká informace o provozu elektronické podatelny, nic to nemění na skutečnosti, že občan je takovým oznámením poněkud zmaten. A zmatení je pak dokonáno, pokud občan zavítá na odkaz “elektronická podatelna” (10). Tato stránka označená jako “Elektronická podatelna” a níže jako “Elektronický podpis” vybízí k zasílání nějakých blíže neurčených zpráv, aniž by však bylo jasné, co se s takovými zprávami posléze stane, případně, jak je možné je opatřit vyžadovaným elektronickým podpisem.
Technologická neutralita
Koncept technologické neutrality informačních systémů je v podstatě založen na tom, že v případě, buduje-li informační infrastrukturu stát (11), nesmí být technologické řešení založeno na proprietální technologii určitého podnikatele ani nesmí takovou technologii bezdůvodně zvýhodňovat. Teleologií tohoto základního pravidla je primárně konektivita a interoperabilita různých technologických řešení tak, aby se stát nestal nástrojem podnikatelů k budování jejich tržního úspěchu (12). Pokud tedy orgán veřejné moci bezdůvodně upřednostní určitou proprietální technologii některého z podnikatelů (a současně tím vyloučí proprietální technologie ostatních), pomáhá tím i v tržním prosazení takové technologie a bezdůvodně tak vstupuje do hospodářského soutěžního prostředí (13).
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 25/2006.
Tento příspěvek vznikl s podporou výzkumného záměru č. MSM0021622405. JUDr. Radim Polčák je vedoucím Pracovní skupiny pro právo a informační technologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity.
Poznámky: