Týdeník Veřejná správa


Informace

Radim Polčák

Elektronické podatelny a jejich technologické neutrality

Vyšlo v čísle 25/2006

Již je tomu více než rok, co nabylo účinnosti nařízení vlády (1), jímž bylo správním orgánům uloženo zřídit takzvané elektronické podatelny, tj. místa, jejichž prostřednictvím je možné činit správní podání elektronickými prostředky. Technické podmínky a standardy pro činnost elektronických podatelen pak doplnila a upřesnila těsně následující vyhláška ministerstva informatiky (2) s účinností stanovenou obdobně jako v případě cit. nařízení vlády, tj. k 1.1. 2005. Přestože legisvakační doba obou předpisů byla více než tříměsíční a přesto, že od jejich účinnosti uplynul více než rok, můžeme se stále setkávat jak s případy, kdy tyto předpisy nebyly odpovídajícím způsobem uvedeny do praxe, tak i s častějšími situacemi, kdy elektronické podatelny zřízené na jejich základě nejsou provozovány v souladu s požadavky dalších právních předpisů. V následujícím stručném výkladu se zaměříme zejména na již existující elektronické podatelny a na aspekty, které s postupem času mohou působit právní problémy. Podrobněji se pak budeme věnovat problematice tzv. principu technologické neutrality a jeho realizace prostřednictvím veřejných elektronických podatelen.

Příklady elektronických podatelen měst a obcí

Pro úvodní ilustraci některých formálních i obsahových pochybení vybral autor elektronickou podatelnu statutárního města Brna. Důvodem není snaha autora, toliko lokálního patriota, plísnit své milované město, ale spíš namátkou ukázat, že pochybení se často dopouštějí nejen malé obce s nedostatkem kvalifikovaného personálu, ale i dobře organizované a špičkově obsazené správní orgány(3):

  1. elektronická podatelna je označena jako “podatelna pro příjem kvalifikovaného elektronického podpisu.” Ačkoli je víceméně zřejmé, že autor prezentace měl pravděpodobně na mysli zaručený elektronický podpis (4), nelze přehlédnout skutečnost, že zmíněný “kvalifikovaný elektronický podpis” naše právo nezná a požadavek, aby zprávy byly tímto podpisem opatřeny, tak může být pro občany zavádějící.
  2. celá prezentace hovoří o zasílání “spisů” – opět se jedná spíše o formální problém (5), nicméně může dojít k vyvolání dojmu, že lze elektronicky komunikovat spisy nebo jejich součásti. Podobně jako v předchozím případě však naše právo neumožňuje spis vést ani komunikovat v elektronické formě.
  3. v technických podmínkách pro elektronická podání jsou uvedeny formáty, jejichž příjem elektronická podatelna akceptuje. Mezi nimi se však vedle tzv. otevřených formátů objevují i vybrané tzv. proprietální datové formáty (6), což může odporovat požadavku technické neutrality veřejných informačních služeb (viz dále). Vedle toho je potřeba poukázat i na skutečnost, že elektronická podatelna by měla být technicky vybavena i pro příjem multimediálních podání, minimálně pak obrazových formátů (ty však v nabídce elektronické podatelny MMB nenajdeme).

Na příkladu podatelny města Horní Planá (7) můžeme vidět, že se jedná vpravdě o minimální variantu - podatelna není odpovídajícím způsobem označena a v rozporu s vyhláškou č. 496/2004 Sb. neobsahuje ani informace o technických náležitostech zpráv, možnostech příjmu podání opatřených zaručeným elektronickým podpisem, odkazy na relevantní legislativu, atd. (dlužno dodat, že tyto informace neobdržíme ani na předepsaném místě, tj. na úřední desce).

Elektronická podatelna na stránkách města Prahy (8) uvádí kompletní informace předepsané prováděcími předpisy k zákonu č. 227/2000 Sb. a avizuje přijímání dat prakticky výhradně v neproprietálních formátech (tedy v souladu s principem technologické neutrality, vysvětleno níže).

Nesprávné a zavádějící tvrzení vztahující se k provozu elektronické podatelny najdeme na www obce Vrané nad Vltavou (9) o nemožnosti posílat nepodepsaná podání. Nejde jen o to, že právo nezná vlastnictví elektronického podpisu, ale toto oznámení může svádět k dojmu, že s elektronickou podatelnou můžeme komunikovat pouze, máme-li tzv. zaručený elektronický podpis. Ačkoli je pod poněkud zvláštním odkazem “úřední deska” již dostupná nikoli perfektní, nicméně alespoň nějaká informace o provozu elektronické podatelny, nic to nemění na skutečnosti, že občan je takovým oznámením poněkud zmaten. A zmatení je pak dokonáno, pokud občan zavítá na odkaz “elektronická podatelna” (10). Tato stránka označená jako “Elektronická podatelna” a níže jako “Elektronický podpis” vybízí k zasílání nějakých blíže neurčených zpráv, aniž by však bylo jasné, co se s takovými zprávami posléze stane, případně, jak je možné je opatřit vyžadovaným elektronickým podpisem.

Technologická neutralita

Koncept technologické neutrality informačních systémů je v podstatě založen na tom, že v případě, buduje-li informační infrastrukturu stát (11), nesmí být technologické řešení založeno na proprietální technologii určitého podnikatele ani nesmí takovou technologii bezdůvodně zvýhodňovat. Teleologií tohoto základního pravidla je primárně konektivita a interoperabilita různých technologických řešení tak, aby se stát nestal nástrojem podnikatelů k budování jejich tržního úspěchu (12). Pokud tedy orgán veřejné moci bezdůvodně upřednostní určitou proprietální technologii některého z podnikatelů (a současně tím vyloučí proprietální technologie ostatních), pomáhá tím i v tržním prosazení takové technologie a bezdůvodně tak vstupuje do hospodářského soutěžního prostředí (13).

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 25/2006.

Tento příspěvek vznikl s podporou výzkumného záměru č. MSM0021622405. JUDr. Radim Polčák je vedoucím Pracovní skupiny pro právo a informační technologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

Poznámky:

  1. Nařízení vlády č. 495/2004 Sb., kterým se provádí zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.
  2. Vyhláška č. 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách.
  3. Jedná se o stránku elektronické podatelny Magistrátu města Brna přístupné na adrese http://www.brno.cz/index.php?nav01=70&nav02=4007&nav03=1115
  4. Definice zaručeného elektronický podpis
  5. Zde měl autor na myslí namísto “spisu” pojem “podání.”
  6. Zde se jedná o formáty Microsoft Word, Microsoft Excel, 602Text a AmiPro.
  7. www.horniplana.cz/index.php?mainpage=info_podat
  8. www.praha-mesto.cz/(he44xk4542t4vrrtstshgy55)/ default.aspx?ido=5290&sh=2132209499
  9. http://vranenadvltavou.cz/index.php?nid=959&lid=CZ&oid=69639
  10. http://vranenadvltavou.cz/index.php?nid=959&lid=CZ&oid=69638
  11. Zde lhostejno, zda se jedná o orgán správní či samosprávný.
  12. Obecně k problematice soutěžních efektů fungování státu jako spotřebitele viz například Hansen, J. J. Limits of Competition: Accountability of Government Contracting. The Yale Law Journal. Číslo 112, str. 2465 a násl.
  13. Zde lze poukázat na možné podřazení takového jednání pod rozsah článku 88 Smlouvy o ES a následné aplikaci předpisů upravujících postih veřejné podpory, tj. nařízení Rady (ES) č. 659/1999 a zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje.