Týdeník Veřejná správa


Poradna

Sociální věci:
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Vyšlo v čísle 23/2006

Jak je zaměstnavatel motivován k zaměstnávání osob se zdravotním postižením?

 Michal Dotlačil,
Uhlířské Janovice

Odpovídá:
Mgr. Olga Bičáková,

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Správa služeb zaměstnanosti
Odbor metodiky a správního řízení

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, dále jen “zákon o zaměstnanosti”, ukládá zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí čtyři procenta. Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen do 15. února následujícího roku písemně ohlásit úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou. Úřady práce provádějí kontroly plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením zaměstnavatelskými subjekty. Podle zákona o zaměstnanosti jsou správní úřady povinny na výzvu příslušného úřadu práce mu sdělit údaje potřebné pro provedení kontroly plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatel (fyzická osoba i právnická osoba), který nesplní povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebo způsob plnění povinného podílu neohlásí úřadu práce, se dopustí přestupku nebo správního deliktu, za který mu může úřad práce uložit pokutu až do výše jednoho milionu korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí sleduje úroveň a výsledky kontrol prováděných úřady práce a pravidelně každé čtvrtletí je předkládána ministru práce a sociálních věcí a následně Plenárnímu zasedání Rady hospodářské a sociální dohody zpráva o kontrolní činnosti úřadů práce. Poskytování příspěvku formou hrazení mzdových nákladů zaměstnavatelům na přijatého zaměstnance se zdravotním postižením je pouze jedním z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, jímž úřady práce usnadňují těmto handicapovaným občanům vstup na trh práce. Jako další opatření, přispívající k integraci zdravotně postižených občanů do pracovního procesu, lze uvést poskytování příspěvků zaměstnavatelům úřady práce na vytváření chráněných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením a na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněná pracovní místa, která jsou obsazena těmito osobami. Úřad práce může poskytnout příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů i osobě se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Zaměstnavateli, zaměstnávajícímu více než padesát procent osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců, poskytuje úřad práce příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Měsíční výše tohoto příspěvku činí 0,66 násobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za každou zaměstnanou osobu s těžším zdravotním postižením a 0,33 násobku této mzdy za každou jinou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením. Z uvedeného je zřejmé, že problematika osob se zdravotním postižením a jejich postavení na trhu práce, tak ji upravuje zákon o zaměstnanosti, zaměstnavatele dostatečně ekonomicky motivuje k zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Pokud se týče jejich upřednostňování ve výběrových řízeních u státních institucí, k tomu je třeba uvést, že zákon o zaměstnanosti na druhé straně deklaruje právo každého zaměstnavatele na určování početní a kvalifikační struktury svých zaměstnanců, tj. na vlastní výběr. Je však třeba poznamenat, že i v této oblasti právní úprava na tuto kategorii občanů pamatuje a ukládá zaměstnavatelům další povinnosti, jako například označování pracovních míst vyhrazených pro tyto osoby v souvislosti s jejich nahlašováním úřadu práce, rozšiřování možností jejich zaměstnávání, za jejichž neplnění se zaměstnavatelé rovněž vystavují nebezpečí uložení pokuty úřadem práce do výše jednoho milionu korun. Pro úplnost zbývá dodat, že zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, upřednostňuje v obchodní veřejné soutěži ty zaměstnavatele, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. Účastní-li se obchodní veřejné soutěže tuzemská osoba zaměstnávající nad padesát procent občanů se zdravotním postižením, musí být při hodnocení její nabídky jí předložená nabídková cena hodnocena jako nejnižší, jestliže nepřekročí nejnižší nabídkovou cenu tuzemské osoby o více než dvacet procent. Uchazeč zaměstnávající více než padesát procent občanů se zdravotním postižením musí tuto skutečnost doložit ve své nabídce potvrzením místně příslušného úřadu práce.