Týdeník Veřejná správa


Přírodní památky

Doc. RNDr. Jan Vítek

Pamětníci dávných časů

Vyšlo v čísle 23/2006

Borovice černá poblíž JakubovicV naší krajině se zasloužené pozornosti i úctě těší bezpočet letitých stromů, jejichž stáří se počítá na staletí. K nejednomu z těchto “pamětníků dávných časů” se vztahují lidové pověsti a zkazky, u mnohých najdeme také tabulku s označením “Památný strom” a s údaji o přibližném stáří, výšce a mohutnosti, což je obvod kmene ve výšce 130 centimetrů od země.

Několik desítek památných stromů nechybí ani v půvabné podorlické krajině, tedy v povodí Divoké a Tiché Orlice. K nejznámějším patří Vejdova lípa nad pravým svahem údolí Divoké Orlice u Pastvinské přehrady. Je dostupná od křižovatky silnic ze Žamberka, Pastvin a Nekoře, míjí ji též zeleně značená cesta, stoupající sem buď od údolního mostu v Pastvinách nebo z opačné strany od Klášterce nad Orlicí. Z původního seskupení čtyř stromů se zachovala už jediná, o to pozoruhodnější lípa malolistá. Její výška přes dvacet metrů není sice mimořádná, ale obvodem kmenu 1220 centimetrů Vejdova lípa patří k nejmohutnějším stromům v Čechách. Kmen lípy je dutý, zastřešený a takto vzniklá “světnička” kdysi sloužila jako skladiště hospodářského nářadí. K tomuto památnému stromu, jehož stáří je odhadováno na 600 let, a k sousednímu statku se vztahuje několik převážně neveselých pověstí, například o nebohém pasáčkovi, který zapadl do dutiny stromu. Poněkud humornější je verze vzniku názvu tohoto místa. Někdejší hospodář prý rád chodil do dolní hospody u řeky a při návratu domů prý lamentoval “Kdypak já na ten kopec vejda” - odtud přezdívka Vejda. V okolí Pastvinské přehrady najdeme ještě několik dalších památných stromů. Převažují mezi nimi letité lípy, a to jak v obci Pastviny, tak i v sousedním Klášterci nad Orlicí (např. Tománkova lípa nad cestou k Zemské bráně). Tam jsou chráněny i některé další druhy dřevin. Přímo u gotického kostela Nejsvětější Trojice zaujme pozůstatek kdysi statného javoru klenu, naopak “v nejlepších letech” je Panouškův javor na stráni výše v údolí. Vedle těchto stromů – velikánů – spíše ke kuriozitám patří chráněný hloh obecný, jehož neobvykle košatý keř roste vedle křižovatky polních cest nad místní částí Klášterce Lhotkou. Za vpravdě “pamětníka” lze jistě označit i Bratrskou lípu v Kunvaldu. Podle pověsti prý vzrostla ze tří proutků, zasazených sem Českými bratry při jejich loučení s vlastí. Snadno dostupné chráněné stromy jsou také v Žamberku a okolních obcích; například u silnice do Kameničné tvoří působivou scenérii dvojice Prausových lip. Zajímavá historie se vztahuje též k tzv. Pěčínskému buku při železniční trati mezi Pěčínem a Rokytnicí v Orlických horách. Traduje se, že pro záchranu tohoto nádherného stromu byla trať (Doudleby–Vamberk-Rokytnice) poněkud odkloněna z původně vyměřeného směru. Z dalších chráněných stromů - listnáčů - stojí za zmínku kdysi pěkně tvarovaná, nyní už dožívající Vondrova vrba při turistické cestě z Letohradu pod návrší Hrklice, v podstatě už jen torzo zbylo také z Horákova buku v lese východně od Malé Lhoty u Potštejna (výškou téměř čtyřiceti metrů patřil k nejvyšším bukům v Čechách). Pod hradem Potštejnem lemuje břeh Divoké Orlice téměř kilometr dlouhá lipová alej, poblíž najdeme i chráněnou hrušeň planou. Dva statnější stromy téhož druhu však v Podorlicku vyrostly jinde - první dominuje silnici z Dobrušky do Opočna, svým způsobem “rekordní” je obvod kmene (420 centimetrů) hrušně plané v Rybníku u České Třebové. Za památné stromy byly v Podorlicku vyhlášeny i některé jehličnany, především borovice. Působivá je především Svídnická borovice s poměrně nízkým, ale do stran bohatě rozvětveným kmenem při silnicí ze Svídnice do Krchlebů. Rovněž u silnice, proto nápadná i dobře dostupná, je také borovice černá mezi Jakubovicemi a Dolní Čermnou.