Týdeník Veřejná správa


Příloha

Mgr. Jan Hladík

Průmyslové zóny
Regionální rozvojová agentura jižní Moravy

Vyšlo v čísle 21/2006

V České republice měly před rokem 1989 průmyslové zóny pouze podobu areálů národních podniků ústředně řízeného průmyslu. V Jihomoravském kraji byla dobrým příkladem tzv. brněnská posvitavská průmyslová zóna, kde byla soustředěna výroba několika významných průmyslových závodů. Jejich charakter však byl prvoplánově výrobní bez významných vnitřních vazeb mezi jednotlivými subjekty. Vznik průmyslových zón v České republice v dnešním pojetí (podobně jako v ostatních středoevropských transformačních ekonomikách) můžeme do jisté míry chápat jako výsledek snahy nalézt řešení některých závažných problémů spojených s úpadkem ekonomické činnosti velkých průmyslových oblastí a následného růstu nezaměstnanosti při privatizaci a restrukturalizaci průmyslu.

Přestože první průmyslové zóny u nás začaly vyrůstat již v první polovině 90. let, k výraznému zvýšení poptávky po nich ze strany zahraničních investorů došlo až po roce 1998, tedy až poté co byl v České republice zaveden systém investičních pobídek. Tento krok přišel v porovnání s Maďarskem nebo Polskem s jistým zpožděním. Česká republika se tak před tímto obdobím potýkala v konkurenčním boji o přímé zahraniční investory se značným handicapem.

Přínos průmyslové zóny je v prvé řadě závislý na jejím efektivním využití. Vzhledem ke struktuře zaměstnanosti v Jihomoravském kraji před rokem 1989, orientace hlavně na strojírenský a textilní průmysl, vyvolaly procesy spojené s privatizací postupný úbytek pracovních sil v těchto tradičních odvětvích. Vznik průmyslových zón v regionu tak byl spojován především s příslibem vytváření nových pracovních příležitostí.

Obecně je jejich přínos v tomto ohledu nesporný. Při vlastní realizaci průmyslové zóny však často narážíme na známé potíže jako jsou získávání jednotlivých pozemků do vlastnictví jediné osoby, nedostatečné vybavení technickou infrastrukturou, kvalitní dopravní napojení. V neposlední řadě je také důležité zajistit zamýšlenou průmyslovou zónu kvalitním managementem, který bude při atrakci investic pružně reagovat na potřeby trhu a dokáže zprostředkovat komunikaci mezi veřejným a soukromým sektorem. Výše uvedená kritéria jsou však pro rozhodování investora zásadní.

“Plochy pro podnikání” tak můžeme nalézt v územním plánu prakticky každého města Jihomoravského kraje, podoba každé z nich se ovšem zásadně liší. Nejčastějším důvodem jejich nepřipravenosti je nedostatek finančních prostředků nebo nízká atraktivita projektu pro dosažení financí ze zavedených národních a evropských podpůrných programů. V Jihomoravském kraji můžeme identifikovat poměrně širokou škálu nabízených rozvojových ploch. Od průmyslových zón, které jsou již připravené pro nabídku investorům, až po plochy, na kterých se i přes zvýšené úsilí jejich provozovatele nebo majitele nebude zřejmě nikdy žádný investiční záměr realizovat. Ohledně jejich počtu hovoříme v prvém případě v řádu jednotek, ve druhém případě v řádu stovek.

Regionální rozvojová agentura jižní Moravy (RRAJM), která zajišťuje asistenci zahraničním investorům při lokalizaci v regionu, eviduje kromě Brna dalších 16 obcí nabízejících průmyslovou zónu. Je zřejmé, že i mezi nimi existují značné rozdíly.

Z úspěšně zaplněných mimobrněnských průmyslových zón můžeme uvést lokalitu Sochorova u Vyškova. Management města zde odkupem pozemků, výstavbou komunikace a inženýrských sítí vybudoval již v polovině 90. let jednu z vůbec prvních průmyslových zón v České republice. Prostředky vynaložené na výstavbu zóny se vrátily díky prodeji pozemků a inženýrských sítí jednotlivým správcům. Vyškov pak podepsal smlouvy o budoucích kupních smlouvách s investory a vytvořil ucelené plochy o velikosti jen několika hektarů. I díky této filozofii se průmyslová zóna rozrostla ještě o další dvě a nemá problémy s nezájmem investorů.

V průběhu roku 2005 se podařilo investory obsadit i průmyslovou zónu Mikulov–Západ, kde se rovněž plánuje rozvoj dalších ploch pro výstavbu druhé průmyslové zóny. Výborně připravené jsou také pozemky v Pohořelicích a v Hodoníně, kde jsou již usazeni investoři z předchozích let. Významného zahraničního investora má i průmyslová zóna v Hodonicích na Znojemsku. V Brankovicích na Vyškovsku se podařilo vybudovat průmyslovou zónu v průběhu jediného roku 2004, na svého prvního investora však prozatím čeká. Společně s průmyslovou zónou ve Šlapanicích, kde byly nedávno nizozemským developerem vykoupeny pozemky od tamního sdružení vlastníků, je solidním základem do budoucna.

V souvislosti se zaplňováním brněnské Černovické terasy a s růstem aktuální potřeby ploch vhodných pro umisťování nových investorů rozhodla se RRAJM rozšířit evidenci obcí, které nabízejí průmyslovou zónu a jsou zapojeny do zvláštního programu. Jeho cílem je prohloubit dosavadní spolupráci partnerů z oblasti podpory zahraničních investic a zefektivnit systém jednotného vystupování vůči investorům. Zástupcům podnikatelských nemovitostí jsou v rámci programu nabídnuty například tématicky zaměřené semináře s prostorem pro výměnu zkušeností nebo prezentace jejich průmyslové zóny na webových stránkách RRAJM a Jihomoravského kraje. V polovině roku 2005 vydala RRAJM materiál “Přímé zahraniční investice – příručka pro místní samosprávu”, který má sloužit jako teoretická průprava pro zájemce usilující o získávání zahraničních investic.