Týdeník Veřejná správa


Přírodní památky

Doc. RNDr. Jan Vítek

Jeřáb: hora mezi horami

Vyšlo v čísle 21/2006

Pohled z Mariánského kopce k městu KrálíkyK výrazným dominantám českomoravského pomezí patří hora Jeřáb, vystupující mezi známějšími horskými celky – Orlickými horami, Králickým Sněžníkem a Hrubým Jeseníkem. Zaujme nejen při pohledu z četných vyhlídkových míst ve výše uvedených pohořích, ale také například ze zatáček silnice I/11, klesající z Červenovodského sedla pod Suchým vrchem do Červené Vody. Rozložitá kupa Jeřábu je už součástí Jesenické oblasti, a to horopisného celku zvaného Hanušovická vrchovina. Tomu dalo pojmenování městečko Hanušovice (s významnou železniční křižovatkou), ke kterému Jeřáb vybíhá táhlým a téměř souvisle zalesněným pásmem. Převážně zalesněná je i vlastní kupole Jeřábu, jejíž vršek přesahuje tisícimetrovou nadmořskou výšku o pouhé tři metry. Hanušovická vrchovina je tak nejnižší ze šestnácti “tisícimetrových” horských celků v České republice.

Přes vršek Jeřábu přechází jednak administrativní hranice Pardubického a Olomouckého kraje, jednak rozvodí Severního a Černého moře. Jde o partie zcela poklidné, protože se tudy vinou jen neznačené lesní cesty. Turistickým značením jsou propojeny nižší části svahů v okolí Dolní Hedče, lesního kostelíku Svaté Trojice, Severomoravské chaty aj. Vrcholová partie a západní svahy Jeřábu byly v roce 1987 vyhlášeny za oblast klidu, později změněnou na přírodní park Jeřáb. Lesnaté svahy Jeřábu jsou významnou pramennou oblastí, prochází tudy i hlavní evropské rozvodí. Podstatná část náleží do úmoří Černého moře, a to díky hornímu toku řeky Moravy, kam stékají bystřiny severním svahem a z východní části, k jejímuž povodí náleží i říčka Březná, odvodňující jižní svahy. Západní temeno Jeřábu je už součástí úmoří Severního moře. Je totiž prameništěm známé východočeské řeky Tiché Orlice, jedné ze dvou hlavních zdrojnic Orlice, ústící v Hradci Králové do Labe. Upravená pramenná studánka Tiché Orlice byla před nedávnem zpřístupněna odbočkou ze žlutě značené cesty nad Horní Orlicí. Také jedna ze zdrojnic říčky Březné je podchycena vydatnou studánkou, zvanou Rudolfův pramen, při turistické cestě necelý 0,5 km od kostelíka Sv. Trojice. Březná, obohacována vodou ze spousty bočních bystřin, vytváří na jižním svahu směrem k Moravskému Karlovu hluboké údolí. Řadou údolních zářezů jsou členěny také severní svahy Jeřábu, kterými stékají potoky (Zlatý, Vysoký, Kamenitý) k pravému břehu Moravy. Tato údolíčka vyčleňují několik horských rozsoch, z nichž nejvýraznější je Pohořelec (851 m) nad obcí Podlesí se Severomoravskou chatou, sjezdařskou loukou a několika značenými cestami. Táhlými a hlubokými údolími je “rozřezán” i východní hřbet Jeřábské vrchoviny, zabíhající do údolí Moravy už pod Hanušovicemi. Nad obcí Raškov byla část údolí Raškovského potoka a přilehlého strmého svahu Modřínového vrchu (625 m) vyhlášena (v roce 1990 na ploše 56,23 ha) za přírodní památku. Spíše než modřín tam však zaujme porost křivolakých borovic, název chráněného území Na hadci prozrazuje, že horninovým podkladem je zde hadec, tvořící nevelkou “čočku” v okolních krystalických břidlicích (rulách aj.). Tmavá hornina hadec (serpentinit) je díky vyššímu obsahu hořčíku a železa “vyhledávána” některými, jinde se nevyskytujícími rostlinami, což bylo hlavním důvodem vyhlášení zdejší přírodní památky. Pozoruhodné je i západní úbočí Jeřábu s pásmem Hedečských vrchů. Dominuje mu Mariánský kopec s církevním areálem – poutním kostelem Nanebevzetí P. Marie a klášterem v Dolní Hedči. Z města Králíky tam stoupá (kromě silnice) křížová cesta alejí s kapličkami. Okolí Dolní Hedče patří k vynikajícím vyhlídkovým místům. Z Mariánského kopce a zejména z volně přístupné rozhledny na sousedním vrchu Val (789 m) se otevírá široký výhled na Králický Sněžník, východní část Orlických a Bystřických hor i na část Hrubého Jeseníku. Se zřízením rozhledny se počítá i na někdejším poutním místě nad Červenou Vodou – na vrcholku Křížové hory (735 m), v nejzápadnějším výběžku přírodního parku Jeřáb.