Týdeník Veřejná správa


Příloha

Rozvoj cestovního ruchu si vyžádá patřičnou propagaci

Vyšlo v čísle 21/2006

Cestovní ruch je významným hospodářským odvětvím, v němž se vytváří prostor pro vznik mnoha pracovních příležitostí, a to zejména v rámci malého a středního podnikání, které je pro cestovní ruch typické. Nejedná se pouze o pracovní příležitosti v oborech přímo souvisejících s cestovním ruchem, jako cestovní kanceláře a agentury, hotely, restaurace apod., ale i v dalších oblastech (např. rozvoj obchodní sítě či nejrůznějších služeb sloužících veřejnosti). Mimo zaměstnanost ovlivňuje cestovní ruch podstatným způsobem také další oblasti. Podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu, tvoří příjmy státního rozpočtu, má vliv na příjmy místních rozpočtů a jeho rozvoj podporuje investiční aktivity. Význam cestovního ruchu pro ekonomiku každého státu není třeba příliš rozebírat. Obzvláště to platí pro menší země, které nedisponují množstvím nerostných surovin či jiných lehce zpeněžitelných výstupů. V roce 2005 navštívilo Českou republiku 6 336 128 zahraničních turistů, což je o 4,5 % více než v roce 2004. Jejich útraty se zvýšily o 3,5 % a dosáhly hodnoty 110,9 mld. Kč.

Kraj má co nabídnout

Jihomoravský kraj můžeme charakterizovat jako kraj s velmi dobrou zeměpisnou polohou, hospodářsky významný, s vysokou zemědělskou produkcí, dobrou dopravní infrastrukturou, rozvinutým vysokým školstvím atd. Přesto se ani jemu nevyhýbají problémy s růstem nezaměstnanosti, spojené s celkovou transformací ekonomiky kraje, rozpadem velkých podnikatelských subjektů a bohužel ne zcela rychlým vytvářením nových pracovních příležitostí (míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji dosahuje v průměru 9,6 %, nejvyšší nezaměstnanost v kraji vykazují okresy Hodonín 13,8 %, Znojmo 11,7 % a Břeclav 9,9 %). Na druhé straně je jižní Morava krajem, který má v oblasti cestovního ruchu co nabídnout. To se odráží také v návštěvnosti kraje. Nejvíce zahraničních turistů zavítalo v 1. pololetí 2005 do Prahy – 1 699 097, což je 58,7 % ze všech turistů. S velkým odstupem se na 2. místě umístil Karlovarský kraj (178 659) a 3. místo patřilo Jihomoravskému kraji (158 623). Nebudeme vyjmenovávat dlouhý výčet kulturně historických a církevních památek (z nichž dvě byly zařazeny dokonce na seznam památek UNESCO – Lednicko-valtický areál a vila Tugendhat v Brně), přírodních rezervací a dalších krás, kterými se může kraj právem chlubit. Je to také atmosféra kraje, pohostinnost a srdečnost jeho obyvatel, která přitahuje do kraje návštěvníky, stejně tak jako bohatost folklóru a vinařská turistika, ale také příležitosti pro rozvoj kongresové turistiky. Podrobnosti najdete na www.jizni-morava.cz.

Přirozeným centrem jižní Moravy je Brno, hlavní město kraje, ale také veletržní město velkého středoevropského významu. Na brněnském výstavišti se ročně pořádá na čtyři desítky specializovaných veletrhů, kterých se účastní společnosti z více než 50 zemí světa. Za povšimnutí stojí také Masarykův okruh, který patří ke špičkovým motocyklovým závodištím na světě. A tak bychom mohli po konkrétních místech putovat krajem dlouho a pokračovat nejrůznějšími možnostmi pro rekreační sporty a volný čas. Je jich zde opravdu nepočítaně.

Rovněž nemůžeme opominout existenci brněnského letiště. Loni na jaře zahájila svoji činnost pravidelná linka Brno–Londýn a v listopadu k tomu přibyla každodenní linka Brno–Mnichov. Nyní probíhá přestavba terminálu, po které se podstatně zvýší kapacita letiště i počet odbavených cestujících.

Počátkem 90. let se cestovní ruch v České republice rozvíjel velmi dynamicky. Čerpal nejen z přirozených turistických atraktivit a turistických center, ale také ze specifické situace, kdy Česká republika byla zajímavou destinací z důvodu jisté izolovanosti v předešlém období. Předmětem zájmu zahraničních návštěvníků nebyla kvalita poskytovaných služeb, úroveň infrastruktury apod., ale objevování nové nepoznané turistické destinace. V současné době se extenzivní růstové faktory vyčerpaly a Česká republika se zařadila mezi standardní turistické země a destinace. Proto je nutné, aby také její nabídka odpovídala tomuto postavení a stala se konkurenceschopnou. Jihomoravský kraj se jako celá republika chce stát atraktivní turistickou destinací středoevropského významu. Má obrovský turistický potenciál, na kterém se dá stavět. Dobré využití tohoto potenciálu však vyžaduje také odpovídající infrastrukturu, a ta samozřejmě znamená vysoké investice. Pro rozvoj kongresové turistiky je například požadována stále větší nabídka ubytovacích zařízení vysoké úrovně, čtyř a pěti-hvězdičkových hotelů.

Řada zajímavých projektů zatraktivňuje nabídku

Pro rozvoj cestovního ruchu je nutno vytvořit určité podmínky.

V roce 2004 předložil Jihomoravský kraj v rámci Společného regionálního operačního programu žádosti o grantová schémata, zaměřená na rozvoj infrastruktury cestovního ruchu a na rozvoj služeb v oblasti cestovního ruchu. V rámci 1. výzvy, která byla zacílena právě na vybudování a rekonstrukci ubytovacích zařízení, byly k dotaci navrženy tři projekty, celková částka podpory 13 623 978 Kč z veřejných zdrojů Evropské unie a Jihomoravského kraje. Koncem loňského roku byla vyhlášena další výzva, která byla zaměřena na výstavbu či obnovu ubytovacích a stravovacích kapacit podmiňujících rozvoj cestovního ruchu v dané lokalitě či regionu, na rozvoj vybavení a zařízení turistických středisek v oblasti sportu a rekreace, na rozvoj infrastruktury rekreační plavby.

V kraji je asi 3 650 km značených cyklistických tras. Kraj každoročně přispívá na údržbu jejich značení, mnohem větší investice však vyžaduje především budování povrchů a údržba těchto stezek a tras a zajištění bezpečnosti na trasách. Stále více oblíbená je také jezdecká turistika, které se zatím u nás nevěnovalo příliš pozornosti. V rámci Iniciativy společenství Interreg IIIA řeší kraj spolu s partnery z Dolního Rakouska a některými sousedními regiony další projekt, který se věnuje sběru informací o již existujících koňských stanicích a stávající situaci v kraji, aby tato data mohla být podkladem pro přípravu projektů zaměřených na vybudování prvních jezdeckých tras v Jihomoravském kraji, samozřejmě s návazností na sousední regiony.

Zásluhou podnikatelských aktivit vzniká v Jihomoravském kraji řada zajímavých projektů, které dále zatraktivňují turistickou nabídku kraje. Například Baťův kanál, který měří 52 km a vede přes 13 plavebních komor, se stává stále vyhledávanější atraktivitou především v teplém jarním a letním období. Na Baťově kanálu si mohou návštěvníci odnést zážitek z plavby jak na malých lodičkách, hausbótech, tak i na velkých plavidlech s kapacitou až 60 osob. V letošním roce budou na Baťově kanálu probíhat nové turistické programy tzv. KULINÁRNÍ LODĚ. Jejich součástí je nabídka plavby spojené s prezentací typických místních produktů jako je ochutnávka vína, masných výrobků, cukrovinek a pálenek nebo prezentace tradičních lidových řemesel. Více informací najdete na stránkách www.batacanal.cz.

Stále více módní jsou golfová hřiště. I my můžeme do našeho kraje pozvat golfové fanoušky např. na golfové hřiště ve Slavkově u Brna (18 jamek), v Kořenci u Boskovic (18 jamek) a především rychle se rozvíjející golfové hřiště v Jinačovicích u Brna, které se během jara 2006 rozšíří o dalších 9 jamek (celkem 27 jamek).

Cestovní ruch na jižní Moravě souvisí především se sezónní nabídkou, proto se snažíme vytvářet produkty, které by zde prodloužily turistickou sezónu. Těžko se však v současné době můžeme srovnávat s kraji, které mají cestovní ruch založen na lázeňství, jež zaručuje nejen celoroční pravidelné využití ubytovacích kapacit, ale také celoroční pracovní příležitosti. I v tomto ohledu však kraj vyvíjí mnohé aktivity. V roce 2002 byla zpracována studie o vyhodnocení lokalit pro rozvoj lázeňství a dalších léčebných terapií v Jihomoravském kraji. Na základě jejích výsledků a doporučení jsou podporovány některé projekty na vznik a rozvoj zdejšího lázeňství. Dobrovolný svazek obcí Hodonína a Lednice získal v roce 2005 dotaci na rozvoj Jihomoravského lázeňství v těchto lokalitách. Na základě tohoto projektu bude rozšířena kapacita lázní v Hodoníně a již do podzimu 2006 vybudována první část lázní v Lednici. V obci Pasohlávky se připravuje lázeňská a rekreační zóna s využitím termálních pramenů. Věřme tedy, že Jihomoravské lázně brzy vejdou ve známost a přinesou i řadu pracovních příležitostí.

Turistická nabídka vyžaduje dobrou propagaci

Bohatá turistická nabídka vyžaduje také patřičnou propagaci a aktivní prodej. Jihomoravský kraj se proto účastní řady veletrhů cestovního ruchu u nás i v zahraničí, pořádá samostatné prezentace, zve zahraniční touroperátory a novináře do kraje, vydává řadu propagačních materiálů. V minulém roce byl vydán katalog “Kongresová turistika na jižní Moravě”, který získal ocenění GRAND PRIX 2006 v rámci veletrhu Regiontour v Brně, aktualizovaný katalog “Venkovská turistika”, “Vinařská mapa jižní Moravy”, katalog koňských stanic “Putování na koni” a videosnímek “Barvy a vůně jižní Moravy”. Tyto materiály navázaly na již vytvořenou řadu propagačních materiálů: “Aktivní dovolená”, “Relaxační dovolená”, “Putování po hradech a zámcích jižní Moravy”, “Památky duchovní kultury”, “Katalog ubytování” a další.

Na letošních veletrzích cestovního ruchu Regiontour v Brně, Holiday World v Praze a Slovakiatour v Bratislavě se představil Jihomoravský kraj s novou koncepcí a také s novou expozicí. Všech pět turistických regionů jižní Moravy (Moravský kras a okolí, Brno a okolí, Znojemsko a Podyjí, Pálava a Lednicko-valtický areál a Slovácko) zde dostalo k dispozici stejný prostor pro prezentaci svého turistického potenciálu. Na Regiontouru v Brně byla další část expozice věnována ještě jednotlivým tématům, jako je vinařská turistika, cykloturistika, muzea a galerie, turistické produkty a dopravní infrastruktura Jihomoravského kraje.

Na zahraničních veletrzích je turistický region jižní Morava většinou prezentován v rámci společné expozice České republiky, kterou zajišťuje agentura CzechTourism. Návrh účasti Jihomoravského kraje na zahraničních veletrzích cestovního ruchu vychází ze získaných výsledků dotazníkového a terénního šetření návštěvnosti jižní Moravy, dále pak ze statistických údajů návštěvnosti České republiky a jednotlivých regionů (tradičně nejvíce zahraničních turistů přichází na jih Moravy z Německa, pomyslná druhá příčka patří turistům z Velké Britanie a třetí místo Itálii. Z Německa k nám přijelo v 1. pololetí 2005 o 5 % více turistů než tomu bylo v 1. pololetí roku 2004. Z Velké Británie k nám přicestovalo o 10,2 % turistů více a z Itálie o 14,6 %.).

Důležitým dokumentem je rovněž Strategie rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje a především pak zhodnocení zkušeností z účasti na veletrzích v předchozích letech.

V letošním roce finančně podpořila agentura CzechTourism prezentaci turistických regionů, v našem případě regionu jižní Morava, na některých zahraničních veletrzích. Regiony dostaly k dispozici 6 m2 výstavní plochy včetně vybavení a základních služeb zdarma. V těchto případech znamenají náklady na účast na veletrhu pouze cestovní náklady osoby odborně zajišťující prezentaci a dostatek propagačních materiálů. A to je opravdu velká příležitost. Vzhledem k tomu, že tyto veletrhy mohou být zastoupeny až třemi osobami, vyzval Jihomoravský kraj na svých stránkách www.kr-jihomoravsky.cz ke spoluúčasti na těchto veletrzích incomingové kanceláře a destinační společnosti, které mají v nabídce turistické produkty jižní Moravy. Tyto velmi dobře doplnily nabídku regionů konkrétními turistickými produkty.

Pro rozvoj cestovního ruchu je nutno vytvářet nejen materiální podmínky, ale také budovat obecné vědomí jeho přínosu do národního hospodářství, věnovat se rozvoji lidských zdrojů a dbát na kvalitu služeb a prohlubovat vzájemnou spolupráci veřejného a komerčního sektoru. Vybudování těchto vazeb a podmínek není však krátkodobou záležitostí. V současné době vzniká na základě společného zájmu Jihomoravského kraje, Magistrátu města Brna a Svazu obchodu a cestovního ruchu “Agentura cestovního ruchu jižní Moravy” (zájmové sdružení právnických osob), která bude především této problematice věnovat převážnou část svojí činnosti.