Rozhovor

Ing. Marie Kostruhová

ředitelka odboru dozoru a kontroly veřejné správy MV ČR

Novela vychází vstříc požadavkům obcí

Dne 1. července 2006 nabývá účinnosti nejrozsáhlejší novela zákona o obcích, zákona o krajích a zákona o hlavním městě Praze od roku 2003. Jaké byly důvody jejího přijetí?

Vládní návrh novelizace zákonů o územních samosprávných celcích byl zpracován za účelem zjednodušení a zefektivnění právní úpravy dozoru nad výkonem samostatné a přenesené působnosti obcí, krajů a hlavního města Prahy. Nezbytnost změn vyplynula z komplexní analýzy fungování stávající právní úpravy dozoru a kontroly po zrušení okresních úřadů, která v praxi prokázala několik zásadních nedostatků. Šlo zejména o opakovaně kritizovanou duplicitu v činnosti orgánů dozoru, neoddělení institutů dozoru a kontroly a o nedůvodné odlišnosti v tomto procesu u obcí, krajů a hlavního města Prahy.

Novela zákonů o územních samosprávných celcích proto sjednocuje právní úpravu v této oblasti a odstraňuje její opakovaně kritizované nedostatky. Přitom se vychází z dosavadního systému dozoru a kontroly, u kterého jsou zpřesňovány některé jeho náležitosti, nicméně základ systému zůstává stejný.

V průběhu projednávání zákonů v Poslanecké sněmovně a Senátu byly schváleny další změny nad rámec vládního návrhu zákona. Jde například o nová statutární města, k nimž nově přibývají Přerov, Chomutov, Děčín a Frýdek-Místek, do právního řádu je znovu zaváděn pojem městys, jsou stanovena nová pravidla oddělování části obce a rovněž se mění úprava odměňování uvolněných a neuvolněných zastupitelů vykonávajících funkci starosty a místostarosty obce.

Co přinese schválená změna právní úpravy dozoru obcím? Mají očekávat zvýšení nákladů na svoji činnost?

Nikoliv, k žádnému navýšení nákladů na straně obcí nedojde. Některé náklady naopak odpadnou, například ty, které jsou spojené se zasíláním právních aktů obce dvěma orgánům dozoru, Ministerstvu vnitra a krajským úřadům. Nová úprava totiž jednoznačně stanoví, že obecně závazné vyhlášky obcí budou zasílány pouze Ministerstvu vnitra. Obce budou tyto vyhlášky zasílat na jednotlivá územní pracoviště odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra, která mají svá sídla v každém kraji (pozn. red.: kontaktní adresy na tato pracoviště jsou uvedeny v tabulce). Naopak nařízení obcí budou zasílána pouze krajským úřadům. Schválená změna dozoru současně přináší specializaci personálního aparátu Ministerstva vnitra a krajů a jeho větší odbornost. Vytváří se rovněž předpoklady pro zachování a další rozvoj již dnes široce poskytované metodické pomoci Ministerstva vnitra obcím. V této souvislosti lze zmínit například řadu dokumentů na webových stránkách odboru dozoru a kontroly veřejné správy www.mvcr.cz/odk, rozsáhlou agendu dotazů a výkladových stanovisek každodenně poskytovaných naším odborem k žádostem obcí, popřípadě pravidelné konzultační dny pořádané již zmiňovanými územními odděleními dozoru Ministerstva vnitra.

Novela přináší do právní úpravy územní samosprávy některé zásadní koncepční rozdíly. Zákony budou nově v samostatných hlavách obsahovat oddělenou úpravu pro dozor a pro kontrolu. Především dojde k jednoznačnému rozdělení kompetencí v oblasti dozoru tak, že dozor nad samostatnou působností obcí bude komplexně vykonávat Ministerstvo vnitra a dozor nad přenesenou působností bude komplexně svěřen krajským úřadům, jejichž úloha bude v tomto ohledu posílena.

V souvislosti s novou právní úpravou připravujeme pro obce rozsáhlou metodickou pomoc, která bude k dispozici na zmiňovaných webových stránkách odboru i v rámci každodenní metodické práce odboru. Obce se také mohou tak jako dosud obracet na širokou síť územních pracovišť a kontaktních míst v jednotlivých krajích, která jim poskytují efektivní pomoc při řešení problémů. Jejich seznam je uveden rovněž na webových stránkách odboru.

Problematickou oblastí v obecní právní úpravě bylo vždy oddělování a slučování obcí. Dochází v nové právní úpravě ke zpřesnění daných ustanovení?

Významnou a pozitivní změnou pro obce je nově zavedená možnost oddělení její části na počátku každého kalendářního roku. Úprava tedy vychází vstříc obcím, respektive jejich částem, jejichž občané projevili zájem spravovat své záležitosti samostatně a odděleně od původní obce. Zákon současně na rozdíl od předchozí právní úpravy stanoví pravidla pro rozdělování majetku mezi původní a nově vzniklou obec, čímž reaguje na řadu komplikovaných sporů obcí v této oblasti v minulosti.

Jaké změny přináší novela v odměňování zastupitelů obcí?

Na základě opakovaného požadavku obcí bylo upraveno rovněž odměňování uvolněných a neuvolněných zastupitelů vykonávajících funkci starosty nebo místostarosty při skončení jejich funkčního období. Výše odměny může nově dosáhnout v závislosti na trvání výkonu funkce až šestinásobku měsíční odměny, přičemž tu může obec vyplatit v měsíčních splátkách nebo jednorázově.

Obce se mohou od 1. července 2006 stát městysy. Za jakých podmínek mohou tohoto statutu dosáhnout?

Novela zákonů o územních samosprávných celcích vychází vstříc četným požadavkům obcím na obnovení statutu městyse. Tato problematika byla opakovaně projednávána na půdě Poslanecké sněmovny i Senátu, přičemž v průběhu legislativního procesu se stala součástí schválené novely.

Možnost obce stát se městysem je vázána na její návrh, o němž rozhoduje předseda Poslanecké sněmovny na návrh vlády. U obcí, které byly městysem před 17. květnem 1954, postačí, pokud o to požádají předsedu Poslanecké sněmovny, přičemž předseda ve svém rozhodnutí určí den, od něhož se obec stává městysem.

Vladimír Heger

Foto: Radoslav Bernat