Týdeník Veřejná správa

Rozhovor

s Ing. Stanislavem Juránkem
hejtmanem Jihomoravského kraje

Pro většinu zemí světa jsme naprosto neznámou destinací

Vyšlo v čísle 21/2006
Ing Stanislav Juránek

V uplynulých letech se Jihomoravský kraj musel vyrovnat s obrovskou proměnou struktury trhu práce. Jaká je současná struktura kraje z hlediska trhu práce a zaměstnanosti?

V posledních letech se struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji podstatně změnila. V průběhu deseti let se celkový počet pracujících snížil zhruba o třicet tisíc. Počet pracovníků v zemědělství klesl téměř o dvě třetiny a útlumem výroby ve větších průmyslových podnicích se výrazně snížil i počet zaměstnanců v průmyslu. Ztráta několika velkých podniků se odrazila v celém regionu, i když jižní část kraje je a vždycky bude více závislá na zemědělství a na cestovním ruchu. Pro kraj mělo obrovský význam, že se nám podařilo vysadit velké množství vinic, protože vinice jsou pro nás stejně důležité jako jinde průmyslové zóny. Byla vybudována celá řada cyklostezek a koňských stezek, pomalu se tam rozvíjí i průmysl, a to při rakouské i slovenské hranici. V severní části, která je zaměřena více na průmysl, je snaha stabilizovat kupříkladu ADAST Adamov, TOS Kuřim a další firmy, které přispívají k tomu, aby neklesla zaměstnanost v daných regionech. Při hledání způsobu, jak sem dostat nové investory, jsme si uvědomili, že pokud chceme zabezpečit skutečný rozvoj našeho kraje, a to jak ekonomický, tak turistický, musíme vybudovat odpovídající letecké i dálniční spojení. Na cestě z Prahy do Vídně máme problematickou dálnici D1 a na Vídeň tu dálnici nemáme ještě postavenou. Proto bylo zapotřebí vybudovat fungující letiště. Kraj, jako vlastník letiště Brno-Tuřany, ho chce rozšířit tak, aby splňovalo všechny podmínky Evropské unie a dosáhnout toho, aby se z Brna létalo nejen do Londýna a Mnichova, ale i na ostatní významná mezinárodní letiště. Tím bychom splnili požadavky investorů, kteří se chystají na Černovickou terasu. Jde o významné japonské firmy, které mohou zaplnit mezeru na našem trhu. Japonci jsou pro nás velmi důležití, neboť slibují až deset tisíc pracovních míst.

Jakým způsobem bude kraj v období 2005–2008 řešit hospodářský rozvoj a zvýšení zaměstnanosti?

V rámci našeho rozvojového programu budeme nadále podporovat vznik průmyslových zón a spolupracovat s existujícími developery, chceme vytvořit podnikatelské inkubátory a pomůžeme zajistit fungující informační centra pro podnikatele včetně pomoci při získávání grantů a dotací od státu i z Evropské unie. Počítáme s podporou malého a středního podnikání, ale i s podporou iniciativ nejrůznějšího typu. Jednou z nich jsou například klastry. V současné době vznikají v dřevařském a nábytkářském průmyslu, setkáváme se s nimi ve vinařství i v turistickém ruchu. Tyto iniciativy pomáhají kraj urychleně nastartovat. Poslední dobou zájem zahraničních investorů o náš kraj značně zesílil. Jih Moravy se stal vyhledávaným cílem pro investice do oborů zaměřených na vyspělé technologie, což je založeno na dlouhodobé tradici výzkumu a vývoje, která je spojena s brněnskými vysokými školami. Pro mne je potěšující, že jsme druhým nejvzdělanějším krajem v republice. Zájem investorů o náš region potvrzuje i statistika CzechInvestu. Podle ní jsme loni dokonce byli ze všech 14 krajů pro investory nejatraktivnější. Šlo celkem o 32 nových zahraničních i tuzemských investičních projektů v hodnotě přes 7,6 miliard korun. Příchod investic snižuje pomalu i nezaměstnanost, ale stále ještě málo.

Odkud zájemci o podnikání na jižní Moravu přicházejí?

Již tradičně jich nejvíce pochází z Německa, dále z USA a Velké Británie, určitý zájem o podnikání projevila i Francie. Nejčastěji šlo o společnosti z elektrotechnického průmyslu, elektroniky, moderních technologií v oblasti informatiky a telekomunikací. Rozhodující investice však přicházejí z Japonska. Ke třem japonským společnostem, které nedávno zamířily na Černovickou terasu v Brně, patří Daido Metal, Ohmori Technos Corporation a Daikin Industries. Dohromady by zde tyto firmy měly investovat zhruba 4,5 miliardy korun a vytvořit přes tisíc pracovních míst. To byl i jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli jako jediní kromě Prahy jet na EXPO 2005 do japonského Aiči a představit tam Jihomoravský kraj. Zároveň jsme navštívili všechny významné firmy, které zvažovaly investice v Brně. V současné době přicházejí jedna za druhou, za úspěch považuji, že nezůstávají jenom v Brně, ale jdou i do ostatních průmyslových zón Jihomoravského kraje. Efekt je v tom, že Japonci nechodí jako jedna firma, ale vzájemně se podporující skupina firem, které vytvářejí dobře fungující řetězec. Naše cesta do Aiči se ukázala jako cesta správným směrem. Navíc jsme pochopili, že co se týká turistického ruchu, jsme pro většinu zemí světa naprosto neznámou destinací, jakýmsi bílým místem na mapě. Pro občany většiny evropských států jsme místem, přes které jezdí z Prahy do Vídně, ale nezastavili by zde, protože netuší, že je tady k vidění tolik zajímavých míst. Prezentace na výstavě Expo 2005 měla ještě další význam, což naznačuje i nárůst turistů v našem kraji.

Jakým způsobem se snažíte získávat a podporovat domácí podnikatele, kteří také mohou být zdrojem ekonomického růstu i tvorby nových pracovních míst?

Organizujeme pro ně obchodní mise na podporu jejich obchodních zájmů v zahraničí, vypisujeme dotační programy, které mají podpořit rozvoj domácích firem a zároveň vytvořit nová pracovní místa. Osobně bych dal přednost tomu, aby “investiční pobídky” byly zaměřeny na domácí firmy. Někdy několik menších podniků dokáže vytvořit stabilnější pracovní a podnikatelské prostředí, než jeden strategický investor. A mám ještě jeden důvod. Poslední dobou se totiž prosperující domácí podnikatelé začínají ohlížet po okolních státech, kde jim mohou nabídnout podmínky, na které u nás nedosáhnou. Již dříve jsme v rámci Společného regionálního programu pro vybrané oblasti vytvořili grantové schéma na podporu malých a středních podnikatelů. V něm jsme rozdělili mezi úspěšné žadatele do konce roku 2005 celkem 288 milionů korun. Protože nemáme dostatek domácích investorů, ani tolik českého kapitálu, lákáme i zahraniční investory. Zároveň se ale snažíme, aby nebyli naši podnikatelé znevýhodňováni.

Ve snaze získat domácí a zahraniční investory a tím snížit nezaměstnanost v daném regionu budovala města průmyslové zóny. Kolik jich v kraji je a jak jsou využívané?

Plochy pro podnikání můžeme nalézt v územním plánu prakticky každého města Jihomoravského kraje, jejich podoba je velmi odlišná. Důvodem jejich nepřipravenosti je nedostatek finančních prostředků nebo nízká atraktivita projektu pro dosažení financí ze zavedených národních a evropských podpůrných programů. Nejvyužívanější průmyslové zóny v kraji se nacházejí v Brně. V roce 2003 byla Modřická zóna vyhodnocena jako největší v České republice. Téměř obsazena je i Černovická terasa, která leží v blízkosti letiště. Také jí byla v rámci ocenění Průmyslové zóny roku 2004 udělena první cena v kategorii Průmyslové zóny s největším ekonomickým přínosem. Z úspěšně zaplněných mimobrněnských ploch k podnikání uvedu lokalitu ve Vyškově, v průběhu roku 2005 obsadili investoři i průmyslové zóny v Mikulově a Břeclavi, časem se snad podaří naplnit i zónu v Hodoníně. Významného zahraničního investora má zóna v Hodonicích na Znojemsku a připravené jsou i pozemky v Pohořelicích. Z bývalých okresních měst jsem nejmenoval Blansko, to proto, že tam vždycky průmysl byl a dnes je snaha ho nějakým způsobem obnovit.

Jednou z cest jak snížit nezaměstnanost je i rozvoj cestovního ruchu. Co se vám v této oblasti povedlo a kde ještě vidíte rezervy?

Nedávno zahájila svou činnost Agentura cestovního ruchu jižní Moravy, kde jsou vedle kraje, města Brna zastoupeni také podnikatelé v turistickém ruchu. Toto je pro nás v rámci rozvoje celého regionu klíčové, protože na zemědělském jihu jiné možnosti než služby a turistický ruch na některých místech nenajdete. Poznání, že náš region je zcela neznámý, nás překvapilo a zároveň vyburcovalo tak, že budeme posilovat naše prezentace nejenom v zahraničí, ale i doma. Vedle Brna a Prahy se představíme v Českém Krumlově, Karlových Varech a dalších místech naší republiky. Uděláme všechno proto, aby nás znali v Bratislavě, ve Vídni, ale také v polských městech, jako jsou například Katovice nebo Krakov, protože Poláci našim krajem často projíždějí a bylo by dobré, kdyby se tady někdy zastavili. Návštěvníkům kraje máme co nabídnout. Vedle spousty kulturně historických a církevních památek, z nichž dvě byly zařazeny na seznam UNESCO – Lednicko-valtický areál a vila Tugendhat v Brně - jsou tady přírodní rezervace a další zajímavosti, kterými se kraj může pochlubit. Budeme se návštěvníky snažit přitáhnout na bohatost folklóru, různých tradic, kulinářského umění a vinařskou turistiku, ale také na řadu zajímavých projektů, které by měly zatraktivnit turistickou nabídku kraje. Jedním z nich je například Baťův kanál. Hledáme cestu, jak oživit v rámci turistiky Vranovsko, jeden z nejchudších regionů v kraji. Společně s jihočeským Slavonickem a s příhraničním regionem Dolního Rakouska tam chceme zřídit koňskou stezku, propojující všechny regiony. Přemýšlíme i o propojení kraje s Rakouskem, nestačí jen dálnice, stejně důležitá je železnice a také nové hraniční přechody pro turisty a cyklisty. Snažíme se vytvářet i takové produkty, které by nejen přivedly turisty, ale zdržely je tady co nejdéle. Jedním z nich by mohly být i nově budované jihomoravské lázně.

Ludmila Křížová

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 21/2006.