Týdeník Veřejná správa


Příloha

Mgr. Viktor Jaroš,
odbor regionálního rozvoje, oddělení strategického rozvoje, Krajský úřad Jihomoravského kraje

Vývoj zaměstnanosti a její struktury v období 1994–2004

Vyšlo v čísle 21/2006

V souvislosti se změnami v hospodářství Jihomoravského kraje lze charakterizovat strukturu zaměstnanosti kraje na konci roku 2004, případně změny, k nimž během posledních deseti let došlo. V roce 1994 bylo dle výsledů výběrového šetření pracovních sil v hospodářství Jihomoravského kraje zaměstnáno 538,6 tisíc osob, což činilo 10,9 % všech zaměstnaných v České republice. Nejvíce pracovníků soustřeďoval třetí sektor ekonomiky kraje (278,8 tis., tj. 51,8 % všech zaměstnaných). Více než 200 000 osob pracovalo také ve druhém sektoru (222,6 tis., tj. 41,3 %). Vzhledem k poloze a podmínkám příznivým zemědělské výrobě byl ve srovnání s celou republikou v Jihomoravském kraji výrazněji zastoupen primární sektor, který však koncentroval méně než 40 000 zaměstnanců (37,2 tis., tj. 6,9 %). V rámci sekundéru průměrnou relativní hodnotu České republiky převyšovalo pouze odvětví zpracovatelského průmyslu, kde pracovalo 158,5 tisíc osob, tj. 29,4 % všech pracujících, naopak bezvýznamně se ve srovnání s Českou republikou jevil průmysl těžební. Přes lokalizaci druhého největšího města České republiky (Brna) přesahoval sektor služeb v Jihomoravském kraji průměrné republikové hodnoty pouze mírně; v roce 1994 v něm vynikalo odvětví “služby pro podniky” a vlivem Brna jako centra vysokoškolského vzdělávání také odvětví školství. Odvětví obchodu, dopravy a spojů a peněžnictví bylo zastoupeno značně podprůměrně. Strukturu zaměstnanosti v roce 1994 a význam jednotlivých odvětví pro celkovou zaměstnanost v Jihomoravském kraji ve srovnání s Českou republikou ukazuje Tabulka 1.

O deset let později, v roce 2004, pracovalo ve všech sektorech národního hospodářství Jihomoravského kraje již jen 508,5 tis. osob, což činilo 10,8 % všech pracujících v České republice. První sektor ekonomiky zaměstnával pouze 25,9 tis. osob, tj. 5,1 % z celkového počtu pracovníků, ale jeho postavení v zaměstnanosti kraje zůstalo ve srovnání s republikou i nadále mírně nadprůměrné. Počet pracovníků v sekundéru dosahoval 196,0 tis. (38,6 %), ale o specializaci na některé z dílčích odvětví již v rámci druhého sektoru nelze hovořit; významnější postavení získalo odvětví “výroba a rozvod energií a vody”, zanedbatelný zůstal nadále význam těžebního průmyslu. Nejvyšší podíl zaměstnanců byl koncentrován do terciéru (286,5 tis., tj. 56,4 %). Především význam školství a komerčních služeb byl výraznější než v České republice. Nižší index specializace zůstal zachován u pohostinství a ubytování, odvětví obchodu, dopravy a spojů a překvapivě také v odvětví veřejné správy (Tabulka 2).

Během sledovaného období (1994–2004) se struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji podstatně změnila. Klesl celkový počet pracujících (o 30,1 tis.) a mírně se snížil podíl Jihomoravského kraje na celkové zaměstnanosti v České republice. Počet pracovníků v zemědělství klesl téměř na dvě třetiny a útlumem výroby v některých větších průmyslových podnicích a těžbě se výrazně snížil i počet zaměstnanců v průmyslu (o 30,0 tis.); naopak mírně vzrostl počet pracujících ve stavebnictví (o 3,5 tis.). Ekonomická transformace však měla i v Jihomoravském kraji za následek zvýšení počtu pracovníků v sektoru služeb (o 7,7 tis.), který se pro zaměstnanost v kraji stává stále důležitějším.

Zaměstnavatelé a úřady práce v Jihomoravském kraji poukazují na výrazný nedostatek pracovníků ve strojírenských oborech. Tato situace je dána nedostatkem vyučených v těchto oborech a zároveň nedostatkem strojírenských učebních oborů. Přitom mzda v takovýchto firmách mnohde převyšuje mzdu průměrnou. Jihomoravský kraj uvažuje v mezích svých kompetencí o propagaci strojírenských učebních oborů a o ovlivnění skladby středního školství ve prospěch takovýchto učebních oborů.

Nejvýznamnější zaměstnavatelé v kraji v roce 2004

Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele z hlediska počtu pracovníků patřily na konci roku 2004 především organizace z odvětví dopravy a spojů, zdravotnictví, veřejné správy a školství. Často se jednalo o subjekty působící pouze na území města Brna. Nejvyšší počet pracovníků zaměstnávaly v Jihomoravském kraji České dráhy. Více než 4 000 pracovníků měly Česká pošta, Fakultní nemocnice Brno, Policie ČR a správa Jihomoravského kraje. Hranici 3 000 zaměstnanců překročila pouze Masarykova univerzita. V desítce největších organizací bylo školství zastoupeno dalším subjektem, a to Vysokým učením technickým (podobně jako zdravotnictví Fakultní nemocnicí u sv. Anny). Do žebříčku TOP 10 největších zaměstnavatelů kraje se vešel pouze jeden průmyslový podnik, a to Tyco Electronics Czech se sídlem v Kuřimi. Největším subjektem z oblasti obchodu byla společnost Ahold Czech Republic se sídlem v Brně.

Míra nezaměstnanosti

Do poloviny roku 1997 je možno hodnotit situaci na trhu práce v Jihomoravském kraji, podobně jako v celé České republice, jako “slušnou”. Ekonomické oslabení samotného jádra kraje spočívající především v odbytových problémech strojírenských podniků v brněnsko-blanenské aglomeraci mělo v dalších letech negativní dopad na celý region. Jihomoravský kraj se tak zařadil mezi čtyři kraje s nejproblémovější situací na trhu práce (za Ústeckým, Moravskoslezským a Olomouckým krajem). Charakteristiky trhu práce v jednotlivých okresech jsou uvedeny v Tabulce 3.

Nové investice ovlivňující zaměstnanost

Již několik let je kraj vyhledávaným regionem pro zahraniční společnosti. V roce 2004 se podařilo v regionu realizovat investiční záměr 17 zahraničních firem, které přislíbily investice zhruba ve výši 2,5 mld. Kč a více než 600 nových pracovních míst. Nejvíce investorů přišlo z Německa, hned za nimi se umístily společnosti původem z USA, Velké Británie a Japonska - celkem tvořily tři pětiny všech projektů. Nejsilnější zastoupení mezi obory měly automobilový průmysl, dále strojírenství a elektronika, které se na celkovém počtu investorů podílely téměř šedesáti procenty. Nejdůležitější je rostoucí poptávka investorů z ekonomicky nejcennějších oblastí výzkumu a služeb. Potěšitelný je i fakt, že o region se trvale uchází také zástupci z řad náročnějších průmyslových odvětví, například přesného strojírenství. Nejčastěji jsou preferovány investice na zelené louce – koncipovány tak byly celé dvě pětiny všech projektů v roce 2004. Změny ve struktuře přicházejících přímých zahraničních investic, nárůst počtu malých a středních firem orientovaných na vyšší přidanou hodnotu s uplatněním kvalifikované pracovní síly vyvolávají zvýšenou poptávku investorů po službách developera a po kancelářských plochách.

Ke zlepšení situace na trhu práce v Jihomoravském kraji přispělo v roce 2005 i několik nových zahraničních společností. Jedná se o japonskou společnost Daikin Device Czech Republic s.r.o., která hodlá v Brně na Černovické terase vyrábět kompresorové jednotky. Počet pracovních míst by se měl ze stávajících 350 navýšit v následujících letech na 800. Uplatnění ve společnosti mají nalézt především kvalifikovaní strojírenští dělníci i techničtí inženýři. Firma uvažuje rovněž o založení vlastního technologického centra. Nový výrobní závod na výrobu komponentů pro klimatizaci se na Černovické terase rozhodla postavit také japonská společnost Ohmori Technos Corporation. Díky této investici vznikne v regionu nejméně 150 nových pracovních míst. Ohmori Technos Corporation je v Japonsku známou společností v oblasti přesného strojírenství. V současnosti její produkce zahrnuje automobilové komponenty, jako jsou olejové pumpy, převodovky a části klimatizace. Ohmori Technos Corporation je mimo jiné dodavatelem dvou největších japonských automobilek – Mazdy a Nissanu.

Na konci roku 2004 otevřela britská nadnárodní společnost Symbol Technologies v brněnském Technologickém parku nové high-tech opravárenské centrum, středisko sdílených služeb a call centrum. Firma patří mezi přední dodavatele bezdrátových technologií a zařízení pro sběr dat, jako jsou čtečky čárových kódů, přenosná počítačová zařízení a komunikační systémy. Podnik zaměstnává asi 200 pracovníků, ale již nyní plánuje rozšíření na 550 osob.

Na počátku roku 2004 začala v Brně působit i společnost Progeon, která je dceřinnou firmou indické společnosti Infosys působící v oboru informačních technologií se zaměřením na služby pro klienty. Progeon zde má zajišťovat outsourcingové služby pro finanční a technologickou klientelu (softwarové produkty, poradenství pro finanční ústavy). Společnost zaměstnává zhruba 200 lidí.

Nové centrum sdílených služeb se v Brně rozhodla vybudovat také největší světová letecká společnost, německá Lufthansa. Nové, už desáté call centrum má obsluhovat zákazníky střední a východní Evropy. Práci v něm najde až 100 lidí. Lokalita Brna byla vybrána pro svoji strategicky výhodnou polohu v rámci regionu a současně v blízkosti důležitých leteckých uzlů Mnichov a Frankfurt nad Mohanem. Investoři však nesoustředí svoji pozornost pouze na Černovickou terasu či modřickou průmyslovou zónu, ale usazují se i jinde na území Jihomoravského kraje. Loni začal v Rajhradicích (okres Brno-venkov) naplno vyrábět nový výrobní závod italsko-americké společnosti SIAD-Praxair. Plnírna technických plynů SIAD Czech s.r.o. zaměstnává přes 20 pracovníků; tento počet se má časem zdvojnásobit. Kromě plnění tlakových lahví a výroby plynů zde má vzniknout i distribuční centrum pro Českou republiku, Slovensko, Maďarsko a Rakousko.

Rakousko-německý výrobce zdravotnických a hygienických prostředků, společnost Lohmann & Rauscher na konci roku 2004 oznámila záměr rozšířit svůj stávající závod ve Slavkově u Brna. Novou investicí tak vytvoří více než 160 nových pracovních příležitostí. Výroba v rozšířeném závodu by měla být zahájena do dvou let.

Podle informací o oznámených projektech zprostředkovaných agenturou CzechInvest se od roku 1993 realizovala desetina všech investičních záměrů právě v Jihomoravském kraji. Ke zvýšenému zájmu zahraničních investorů o tento region přispěl také vstup České republiky do Evropské unie.

Tabulka 1: Struktura zaměstnanosti podle odvětví NH v roce 1994

Sektory a odvětví NH

Česká republika

Jihomoravský kraj

Index specializace

tis.

relativně

tis.

relativně

I. sektor

337,9

6,9

37,2

6,9

1,01

II. sektor

2 078,3

42,2

222,6

41,3

0,98

průmysl

1 626,6

33,0

173,1

32,1

0,97

těžební

99,3

2,0

4,1

0,8

0,38

zpracovatelský

1 429,1

29,0

158,5

29,4

1,01

energie a vody

98,2

2,0

10,5

1,9

0,98

stavebnictví

451,7

9,2

49,5

9,2

1,00

III. sektor

2 510,0

51,0

278,8

51,8

1,02

obchod

589,1

12,0

54,5

10,1

0,85

pohostinství a ubytování

149,4

3,0

13,6

2,5

0,83

doprava a spoje

370,3

7,5

37,1

6,9

0,92

peněžnictví

81,3

1,7

8,1

1,5

0,91

služby pro podniky

241,6

4,9

37,7

7,0

1,43

veřejná správa

322,4

6,5

35,0

6,5

0,99

školství

310,6

6,3

43,0

8,0

1,27

zdravotnictví

279,0

5,7

33,5

6,2

1,10

ostatní služby

166,3

3,4

16,2

3,0

0,89

celkem

4 926,2

100,0

538,6

100,0

-

Pramen: Trh práce v České republice 1993-2002, ČSÚ, 2003

Tabulka 2: Struktura zaměstnanosti podle odvětví NH v roce 2004

Sektory a odvětví NH

Česká republika

Jihomoravský kraj

Index specializace

v tis.

relativně

v tis.

relativně

I. sektor

202,3

4,3

25,9

5,1

1,19

II. sektor

1 844,6

39,2

196,0

38,6

0,98

průmysl

1 409,0

29,9

143,1

28,1

0,94

těžební

58,6

1,2

2,1

0,4

0,33

zpracovatelský

1 274,2

27,1

132,1

26,0

0,96

energie a vody

76,2

1,6

8,8

1,7

1,07

stavebnictví

435,6

9,3

53,0

10,4

1,13

III. sektor

2 659,7

56,5

286,5

56,3

1,00

obchod

630,9

13,4

64,4

12,6

0,94

pohostinství a ubytování

174,8

3,7

15,8

3,1

0,84

doprava a spoje

364,0

7,7

37,8

7,4

0,96

peněžnictví

93,6

2,0

10,7

2,1

1,06

služby pro podniky

281,5

6,0

37,3

7,3

1,23

veřejná správa

322,5

6,9

30,0

5,9

0,86

školství

279,0

5,9

34,4

6,8

1,14

zdravotnictví

323,6

6,9

36,0

7,1

1,03

ostatní služby

189,8

4,0

20,1

4,0

0,99

celkem

4 706,6

100,0

508,5

100,0

-

Pramen: Trh práce v České republice 19932002, ČSÚ, 2003, Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil - roční průměry za rok 2004, ČSÚ 2005

Tabulka 3: Hlavní charakteristiky trhu práce v okresech Jihomoravského kraje k 31.12. 2004

Území

Míra nezaměstnanosti*

Počet uchazečů na 1 volné místo

Průměrná délka evidence

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti

Blansko

8,7

14,0

482

3,5

Brno-město

9,8

19,0

612

4,8

Brno-venkov

7,2

10,8

440

2,8

Břeclav

11,3

24,4

485

4,3

Hodonín

14,7

30,8

556

6,7

Vyškov

10,4

26,6

542

4,1

Znojmo

14,6

18,0

457

5,1

Jihomoravský kraj

10,7

19,2

534

4,6

Celkem ČR

9,5

10,6

567

4,1

Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, 2002 – 2005

* nový způsob výpočtu platný od července 2004