Týdeník Veřejná správa


Příloha

Anketa

Vyšlo v čísle 21/2006

  1. Jak velkou plochou pro podnikání vaše město disponuje, jaká je její obsazenost a jakým způsobem se snažíte získat investory?

  2. Byla tato plocha připravena a doplněna o nezbytnou infrastrukturu z prostředků EU, státu nebo vašeho města a kolik pracovních míst jste tímto krokem získali?

  3. Pokud nemáte plochy pro podnikání a ani o jejich budování neuvažujete, jakým způsobem chcete řešit stávající nezaměstnanost ve vašem správním obvodu?

PhDr. Jaroslava Králová
starostka města Blansko

1) Naše průmyslová zóna má rozlohu 13,6 hektaru. Zájem ze strany investorů je velký, i když v průběhu jednání mnozí změnili a přehodnotili svůj záměr. V současné době je ve vlastnictví investorů plocha 7,34 hektaru, v budoucím vlastnictví 1,13 hektaru a pro další zájemce zbývá v tomto okamžiku ještě 5,12 hektaru volné plochy. Průmyslová zóna byla inzerovaná v nabídkách Jihomoravského kraje, CzechInvestu i v místním tisku. Informace o ní lze nalézt i na webových stránkách města.

2) Průmyslová zóna byla zbudována ze dvou třetin z rozpočtu města a z jedné třetiny se na ni podílel státní rozpočet. Nových pracovních míst bylo do této doby vytvořeno okolo 20, ale předpoklad po zaplnění celého prostoru je zhruba 400 nových pracovních příležitostí.

Ing. František Sivera
starosta města Boskovice

1) Velikost průmyslové zóny je zhruba 20 hektarů, část je již obsazena. Obsazenost: Láník - 2,5 ha - v územním řízení,

ITAB - 5ha – v přípravě. Nabídka pro investory byla učiněna prostřednictvím státních a krajských institucí, byly osloveny firmy v širokém regionu.

2) Boskovická průmyslová zóna je ve stádiu příprav.

Plocha je připravována z prostředků města, ale máme podanou žádost na CzechInvest. Výše uvedené dvě firmy by měly zajistit zhruba 500 pracovních míst.Celkový předpoklad je maximálně 1500 pracovních míst.

Ing. Dymo Piškula
starosta města Břeclav

1) Zatím žádnou velkou plochou pro podnikání nedisponujeme. Oživení podnikatelského prostředí a vznik stovek až tisíců pracovních míst by měla přinést průmyslová zóna s logistickým centrem. Jedná se o mezinárodní projekt, který je financovaný ze zdrojů Evropské unie a město Břeclav v něm má vedoucí úlohu. Průmyslová zóna je plánována na rozloze 200 hektarů v blízkosti dálnice D2, břeclavského železničního nádraží a plánovaného silničního obchvatu, jehož vybudování je jednou z hlavních priorit města. Vzhledem k blízkosti silničního a železničního napojení, ale i hospodářského centra na rakouské straně by zóna měla být dostatečně zajímavá pro budoucí investory.

2) V současné době řešíme potřeby investorů a zaměstnavatelů individuálně, a to zejména rozšiřováním jejich stávajících lokalit, nebo hledáním jiných vhodných ploch. V loňském roce tak vzniklo několik stovek pracovních míst. Příkladem je společnost vyrábějící sanitární techniku Alca plast, která kompletně zrekonstruovala výrobní halu na pozemku bývalých dřevařských závodů, společnost Otis vystavěla novou halu a do Břeclavi přešla kompletní výroba pohyblivých schodů z německého Stadthagenu nebo společnost zabývající se výrobou komponentů pro automobilový průmysl Linde+Wiemann, která využila zchátralý areál zkrachovalé společnosti na okraji města.

Jaroslav Malát
odbor rozvoje města
Městský úřad Hodonín

1) V současnosti nabízíme investorům několik lokalit pro možnou investici. Jedná se jak o objekty, tak o volné plochy v průmyslových zónách. V průmyslové zóně Kapřiska (zainvestovaná PZ) je k dispozici zhruba 9 hektarů volných ploch, město ale nabízí pouze 6000 m². Pro dalších 3,5 hektaru v soukromém vlastnictví se zde ve spolupráci s městem hledají možnosti využití pro výrobní činnosti a tvorbu pracovních příležitostí. Zbývající plocha je v majetku soukromých subjektů, kteří půdu drží spíše ze spekulativních důvodů. Průmyslovou zónu Zadní Díly (10 ha) připravilo město pro německého investora. Ten po realizaci všech inženýrských sítí lokalitu odkoupil, ale svůj záměr dodnes (dle jeho vyjádření prozatím) nerealizoval. V otázkách možného využití celého území jiným subjektem (a tak vytvořením opět dalších pracovních příležitostí v podobě jiných, ať již zahraničních či místních firem) je dosti konzervativní. I přes řadu zahraničních poptávek, díky velikosti zóny, německá společnost projevila zájem nabídnout k odprodeji zhruba třetinu z této plochy. Alespoň tuto část tedy v rámci svých nabídek uvádíme jako potenciálně možnou k investování. Ve fázi přípravy je i průmyslová zóna Pánov, jejíž plocha má mít rovněž 10 hektarů. Jde o rozvojovou plochu, kterou město Hodonín teprve chystá, ale současně již nabízí jako potenciálně možnou.

2) Průmyslová zóna Kapřiska byla vybavena technickou infrastrukturou z rozpočtu města ještě před možností čerpat dotační prostředky. Další infrastruktura pak byla doplněna v následujících letech již za dotace ze státního rozpočtu. V současnosti poskytuje průmyslová zóna Kapřiska zhruba 400 pracovních míst. Průmyslová zóna Zadní Díly byla realizována z prostředků města a z dotačních prostředků státního rozpočtu. K dnešnímu dni zde pracovní místa ještě vytvořena nejsou. Průmyslová zóna Pánov je ve fázi přípravy.

3) Výše uvedené kroky jsou doplňovány například činnostmi souvisejícími s konverzí vojenských areálů. V roce 2003 a 2004 byly převzaty dva armádní objekty čítající více jak 40 budov. Budovy byly prodány a po úspěšných rekonstrukcích tady rozvíjí svou činnost více jak 20 podnikatelských subjektů. K dnešnímu dni tady vzniklo zhruba 100 pracovních míst a další jsou ve fázi příprav. Také zde byly pro vybudování technické infrastruktury použity prostředky jak z vlastních zdrojů, tak dotace ze státního rozpočtu. Nejsou to ovšem jen oblasti průmyslu a výroby, které by město Hodonín s ohledem na zaměstnanost podporovalo. Vzhledem ke své povaze lázeňského města se výrazným způsobem hledají možnosti tvorby pracovních příležitostí právě v oblasti obchodu a služeb v rámci cestovního ruchu.

Ing. Jiří Teplý
starosta města Hustopeče

1) Město Hustopeče má zhruba 6 tisíc obyvatel, celý region pak asi 40 tisíc obyvatel. V 60. a 70. letech minulého století vyrostla na obvodu města řada průmyslových podniků. V Mostárně pracovalo až 1200 zaměstnanců, v ZZN 100 zaměstnanců, v Plnírně PB 150 zaměstnanců, v Plynokovu 350 zaměstnanců, v Jihokovu 100 zaměstnanců, v STS 100 zaměstnanců, v OSP 200 zaměstnanců, tzv. Služby města zaměstnávaly přes 100 lidí a nemocnice měla 300 zaměstnanců. Mnoho lidí pracovalo v zemědělství, v dopravě, na úřadech, ve školství apod. V 90. letech tady vyrostly další významné podniky, mnohé již i za účasti zahraničního kapitálu, jako GEMI, Signum, Westfalia, Linden, Agrotec, Stafikr, MOSS Plus a jiné. V současné době se připravuje výstavba podniku na výrobu bioetanolu z pšenice a kukuřice, který zaměstná především zemědělce na jižní Moravě. Se změnou územního plánu města připravujeme pozemek pro zájemce, který opět zaměstná především zemědělce v okolí, protože bude zpracovávat jejich výpěstky. To je snad vysvětlení, proč město neplánuje budovat další průmyslovou zónu.

Mgr. Ladislav Ambrož
starosta města Kuřim

1) V roce 2000 byla městu Kuřim poskytnuta dotace od státu na rozvoj průmyslové zóny Kuřim–sever. Dnes je tato plocha o rozloze 15 hektarů ve vlastnictví firmy TYCO ELEKTRONICS CZECH, s.r.o., která zde dosud vytvořila 1 900 pracovních míst.

2) Město Kuřim nedisponuje vlastními pozemky určenými pro podnikání a průmyslovou výrobu. Vzhledem k tomu, že se město nachází 10 km od Brna, firmy v Kuřimi se rozvíjejí a postupně zaplňují rozvojové plochy pro průmyslovou výrobu v severní části města. V současnosti je již zaplněna plocha z jedné třetiny, to znamená, že jednotlivé firmy mají vydané platné územní rozhodnutí nebo je zahájeno územní řízení. Ukončení výstavby je naplánováno na konec roku 2007.

3)Současná územně plánovací dokumentace města je z roku 1998. Město Kuřim uvažuje o pořízení nové ÚPD, ve které se počítá s komplexním řešením území. V rámci této přípravy lze předpokládat i řešení konceptu rozvojových ploch.

Jiří Daneš,
vedoucí odboru regionálního rozvoje a investic Městský úřad Mikulov

1) V Mikulově je pro podnikání připraveno více pozemků, nejvýznamnější plochou je průmyslová zóna Západ 1 o rozloze 15 hektarů, z toho 10 hektarů připadá na plochy určené přímo pro investory. V této chvíli je v průmyslové zóně jeden investor, firma NICHIAS CZECH, s.r.o., s dalšími potenciálními investory město právě vede jednání, takže ani zbylé pozemky nejsou momentálně nabízeny investorům. Oslovování investorů probíhá po více liniích. Pozemky v průmyslové zóně jsou nabízeny prostřednictvím CzechInvestu, město rovněž spolupracuje se specializovanou firmou, která zajišťuje zvláštní prezentační kampaň a třetí cestou je vlastní aktivní přístup představitelů města.

2) Infrastruktura byla zajišťována za prostředky města, není ještě zcela dokončena. Zbývající etapa budování infrastruktury k průmyslové zóně bude zajištěna z prostředků města a v této chvíli je také dokončována podkladová dokumentace pro dotaci z programu na podporu PZ agentury Czechinvest. V této chvíli je přímo v průmyslové zóně vytvořeno zhruba 25 pracovních míst, cílový počet se však pohybuje v rozmezí 400-500 pracovních míst.

3) Po zaplnění stávající průmyslové zóny je záměrem města vytvořit další podobnou plochu – průmyslovou zónu Západ II. Další důležitou oblastí, které se město věnuje, je propagace a vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu, do této oblasti jsou rovněž investovány nemalé prostředky z městského rozpočtu. Podpora sektoru cestovního ruchu vytváří nepřímo podmínky zejména pro rozvoj malého a středního podnikání v oblasti služeb.

Ing. Josef Svoboda
starosta města Pohořelice

1) Celková plocha průmyslové zóny je zhruba 40 hektarů. Jedná se o pozemky ve vlastnictví města i soukromých subjektů. Město Pohořelice neustále pracuje na scelování pozemků soukromých vlastníků. Pozemky, které v minulosti město vykoupilo a zainvestovalo (asi 25 ha) jsou prodány investorům. Vzhledem k velmi výhodné poloze města (křižovatka směrů Brno, Vídeň, Mikulov, Znojmo) mají investoři o naše pozemky zájem. Při získávání investorů spolupracujeme s agenturou CzechInvest a s Regionální rozvojovou agenturou jižní Moravy. Musím ale přiznat, že investoři jsou obecně tak hýčkáni, že jednání o podmínkách je s nimi většinou velmi těžké.

2) Plocha má ve směru páteřní komunikace vedeny veškeré inženýrské sítě, 8,3 hektaru bylo podpořeno z OPPP (pomoc při směně pozemků města s Pozemkovým fondem ČR). Finanční pomoc státu jsme dosud neobdrželi. Běžná praxe je však taková, že město vybuduje inženýrské sítě na své náklady a ty pak zohlední v ceně pozemku. V současné době je v průmyslové zóně zhruba 85 pracovních míst, zahajuje tam další firma, která v první fázi přijímá okolo 80 zaměstanců, celkový počet by se ale měl pohybovat kolem 350 osob. Na jaře pak začíná výstavba areálů dvou developerských firem na celkové ploše 10 hektarů.

Ing. Josef Větříček
vedoucí odboru rozvoje města
Městský úřad Veselí nad Moravy

1) Město disponuje se 4,75 hektaru ploch pro průmyslové využití. Z 50 % jsou pozemky obsazeny společností EUROTEC, k.s., která vyrábí komponenty pro automobilový průmysl a společností CLANCY RADIATORS spol. s r.o., Brno, která se zabývá výrobou chladících zařízení. Volné plochy v rozsahu asi 2,0 ha nabízí Veselí nad Moravou potencionálním investorům prostřednictvím společnosti CzechInvest.

2) Průmyslová zóna je napojena na silnici III. třídy a nemá vybudovanou technickou infrastrukturu. Prodejem pozemků pro průmyslové využití bylo vytvořeno prostředí pro 210 pracovních míst.

3) Město připravilo investiční záměr k vybudování podnikatelského parku ve Veselí nad Moravou o výměře 25 hektarů. Investiční záměr ale nebyl zrealizován, neboť se neuskutečnil výkup pozemků od soukromých vlastníků.

Ing. Hana Vránová
odbor rozvoje
Městský úřad Znojmo

1) Znojmo má k dispozici stávající průmyslovou zónu o velikosti zhruba 117 hektarů, z níž je v současné době využíváno 20 %, a to především z důvodů vysoké majetkové roztříštěnosti, ale také proto, že vysoké procento majitelů je v konkurzu. V dalších částech města se nachází okolo 15 hektarů ploch pro podnikání.

2) Pro průmyslovou zónu v městské části Přímětice zbudovalo město dešťový přivaděč. Na přípravu průmyslové zóny byly v této lokalitě čerpány dotace z Ministerstva průmyslu a

obchodu ČR přes agenturu CzechInvest.

3) Město má v plánu zjistit rozvojové záměry znojemských společností, což bude sloužit jako podklad pro plánování technické a dopravní infrastruktury a územního plánu. Dále detailně zmapuje využívání stávající průmyslové zóny, vzniklý materiál bude sloužit jako podklad pro rozhodování o dalších možnostech využívání této lokality. Na základě předchozího zpracuje město publikaci o možnostech investování ve Znojmě. Město má vytipovánu novou lokalitu pro průmyslovou zónu zhruba o rozloze 10 hektarů, v současné době bylo zahájeno jednání s vlastníkem pozemků.