Týdeník Veřejná správa


Evropská unie

Radko Martínek,
ministr pro místní rozvoj

Revitalizace sídlišť a devastovaných městských částí je součástí programu, jak zajistit dostupné bydlení

Vyšlo v čísle 26/2006

ilustrační fotoRozvoj měst, urbanismus a kohezní politika jsou tři pojmy, které se teprve nedávno začaly zase vyslovovat společně. Znamená to, že zdravý rozvoj měst se stal součástí kohezní politiky Evropské unie, a to považujeme za velmi pozitivní. Za velký pokrok pokládáme zejména skutečnost, že podporu ze strukturálních fondů je možno směřovat do obnovy měst, zejména do regenerace panelových sídlišť. Co je kohezní politika? Je to příspěvek ze společné pokladny Evropské unie do strukturálně méně rozvinutých oblastí, zejména novým členským zemím na vyrovnání rozdílů ve výkonnosti hospodářství a životní úrovně. Tyto dodatečné zdroje mají být investovány především do infrastruktury a lidského kapitálu s využitím hospodářského potenciálu každého státu a každého regionu. Strukturální fondy a Fond soudržnosti se svými 308 mld. EUR pro období 2007-2013 jsou hlavními nástroji, které má Evropská unie k dispozici pro zvýšení dlouhodobého růstu nejslabších regionů a pro zlepšení konkurenceschopnosti Evropy jako celku. Evropské regiony, především velká města, čelí stále větší světové konkurenci, zejména dopadům dynamického rozvoje nových hospodářských oblastí jako je Čína a Indie, ale také zaváděním nových technologií v celosvětovém měřítku. Kromě těchto vlivů se v evropských městech nejvíce projevují i problémy spojené s imigrací zejména z Asie a Afriky a se stárnoucím obyvatelstvem Evropy. Zkrátka, právě do velkých měst se soustředí největší problémy i největší příležitosti. Právě na růstový potenciál velkých měst se upínají stále více naděje Evropské unie v souvislosti s dosahováním cílů Lisabonské Strategie. Aby potenciál skrytý ve městech mohl být skutečně, neřku-li optimálně a trvale využíván, je nutno se intenzivně věnovat řešení problémů měst. Evropa si začala uvědomovat, že bitva o udržitelný rozvoj bude téměř jistě rozhodnuta ve městech. Města jsou díky koncentraci hospodářského a společenského života a koncentraci osídlení vystavena největším zátěžím v souvislosti s dopravou, se znečištěním životního prostředí a odpady. Velká města jsou i prostorem, kde se koncentrují nejen sociální problémy, ale i dlouhodobě nahromaděné problémy, které nemají snadná řešení. Frustrace lidí v chudinských čtvrtích velkých západoevropských měst, kde je velká koncentrace přistěhovalců a nezaměstnaných, kteří nemají žádnou životní perspektivu, v poslední době dokonce několikrát vyústily ve výbuchy násilí. Proto se státy Evropské unie rozhodly postavit rozvoj měst jako základ politiky soudržnosti, jako hnací sílu růstu a centra zaměstnanosti. Na konferenci ministrů Evropské unie v Bristolu v prosinci 2005 dotáhli úspěšně toto úsilí do konce. Ministři Evropské unie vyjádřili podporu Bristolským závěrům “Conclusions of Bristol Ministerial Informal Meeting on Sustainable Communities”. Ve městech a regionech vidí klíčové partnery a rozhodující potenciál pro vytváření pracovních míst a růst konkurenceschopnosti. Rozvoj měst je tedy v současné době v centru zájmu a podpory států Evropské unie. Evropská komise reaguje na novou Lisabonskou Strategii také “reformou” politiky soudržnosti pro období 2007–2013. Ve městech a regionech vidí klíčové partnery a rozhodující potenciál pro vytváření pracovních míst a růst konkurenceschopnosti. O jak velký potenciál se jedná, si uvědomíme, když si spočítáme, že v evropských městech a městských aglomeracích žije 78 procent obyvatel Evropy. V návrhu hlavního strategického dokumentu pro rozvoj Evropy, Obecných strategických zásadách společenství (OSZS), se uvádí: “Pokud chceme jako kontinent dosáhnout výsledků, musí zdravý rozvoj měst být zahrnut do oblastí, na které se soustředí prostředky z Fondu soudržnosti a Strukturálních fondů v Cíli 2. (tj. regionální konkurenceschopnost”. Cíl 2 se vztahuje i na Pražskou aglomeraci. Lze jen souhlasit s názory Evropského parlamentu, že také prostředky Evropského fondu pro regionální rozvoj, který se soustředí právě do méně rozvinutých zemí, se mají stát nástrojem k mobilizaci přirozeného potenciálu každého regionu. Evropský parlament i v této souvislosti klade zvláštní důraz právě na využití potenciálu měst. Evropský parlament chce skoncovat s tříštěním prostředků, chce, aby se soustředily do oblastí s největší přidanou hodnotou dosažením synergií. Navrhuje, aby pro rozvoj každého regionu byla vypracována koncepce, která by se zabývala problémy měst komplexně.

Udržitelné město, sídlo či společenství

Ve spolupráci s Evropskou komisí a Evropským parlamentem provedli Britové podrobnou analýzu potenciálu měst pro růst a vytváření pracovních míst. Konference v Bristolu přijala Závěry, které obsahují doporučení a návod na systematický, integrovaný přístup, návod ke zdravému vývoji měst. Ústředním pojmem Bristolu se stal původní britský koncept “sustainable community” - udržitelné město, sídlo či společenství. Je to abstraktní pojem, který nemá do češtiny jednoduchý překlad, ale dá se snadno vysvětlit. Je to něco jako ideální město, avšak nikoli ideální město budoucnosti, představa futurologů nebo socialistických plánovačů. Znamená to místo, kde lidé chtějí žít a pracovat a to dnes i v budoucnosti. Místo, které je atraktivní pro lidi, protože je bezpečné, příznivé pro výchovu dětí, poskytuje kulturní, sportovní vyžití, pracovní příležitosti a dobrou životní úroveň, je atraktivní pro investory, protože zde naleznou vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Znamená to dostupné a kvalitní služby, ke kterým patří i dobrá dopravní obslužnost, dostupné zdravotní a sociální služby, neznečištěné ovzduší, fungující síťové systémy. Není to žádný neživotný ideál, ale realistická strategie, založená na analýze potenciálu měst v rámci Evropy, na jejíž realizaci hodlá Evropská unie zásadním způsobem zaměřit kohezní politiku. Právě kvalita bydlení, možnosti vzdělání a osobního rozvoje, kulturní bohatství jsou rozhodující pro atraktivitu měst, a to jak pro investory, tak pro rodiny s dětmi. Všechny tyto faktory zlepšují konkurenceschopnost regionu. Udržitelný rozvoj sídel vychází z toho, že města a regiony se navzájem potřebují a využívají, nemůže být efektivní region bez rozvoje jeho měst. Předpokladem rozvoje regionu je, když se mu podaří využít potenciál měst. V těchto regionálních centrech jsou koncentrovány jak výrobní, tak kulturní faktory. Velká města jsou prostorem, kde se soustředí univerzity a vývojová střediska, kulturní život a cestovní ruch. V tomto novém strategickém pojetí Nařízení Evropské unie se doporučuje svěřit realizaci komplexních projektů rozvoje měst přímo regionům soudržnosti, respektive delegovat je na magistráty velkých měst, aby bylo možné širší a účinnější zapojení partnerů a bezprostřední odpovědnost a provázanost s ostatními plány rozvoje regionu. Také zpráva Evropského parlamentu k nové strategii využívání strukturálních fondů na adresu urbánní politiky uvádí, že města, městské aglomerace, včetně malých a středních měst hrají klíčovou roli v regionálním rozvoji a plnění cílů Lisabonské Strategie. Dále zpráva zdůrazňuje, že Evropa může být úspěšná, jen pokud bude mobilizovat potenciál svých regionů a měst. Zpráva charakterizuje pojem “trvalý rozvoj měst a sídel” jako příspěvek měst a městských aglomerací k hospodářskému růstu. Politika hospodářské, sociální a územní soudržnosti zahrnuje především revitalizaci měst, obnovu a modernizaci dopravní sítě, bytového fondu a infrastruktury, v našich podmínkách především revitalizaci městských center a panelových sídlišť.

Pokud bychom neučinili zásadní kroky už nyní, zakrátko bychom čelili stejným problémům, jaké můžeme vidět v jiných zemích. Intervence do zdevastovaných a upadajících částí našich měst je stejně urgentní jako v těch západoevropských. Panelová sídliště ze sedmdesátých až osmdesátých let jsou převážně zastaralá a zanedbaná nejen u nás, ale i na Slovensku, v Maďarsku a v Polsku. Přesto v nich dosud bydlí přes třicet procent obyvatel všech příjmových skupin. Musíme zabránit sociální degradaci a vylidňování sídlišť a městských center. Musíme udržet příznivou demografickou strukturu, aby nevznikala zchudlá ghetta, se všemi neblahými průvodními jevy.

K “udržitelnému městu” patří bezpečné a čisté životní prostředí, vybavenost službami, příležitosti k podnikání a práci, dobrá dopravní dostupnost, vzdělávací a zdravotnická zařízení. Pro města je důležité investovat do asanace bývalých průmyslových oblastí, do citlivé obnovy městských center, záchrany historických památek a kulturního dědictví. Kohezní politika se musí soustředit také na zvýšení aktivit v oblastech bydlení, na revitalizaci deprimovaných městských částí po zaniklých průmyslových odvětvích, modernizaci infrastruktury, dopravních sítí, likvidaci odpadů, zásobování vodou a teplem a na zvýšení kvality vzdělávání. Projekty komplexní revitalizace městských čtvrtí zahrnují i zlepšení úrovně veřejných služeb, sítě sociálních a zdravotních a vzdělávacích zařízení, životního prostředí, parků a veřejných prostranství. Velký důraz je kladen na bezpečnost a kulturu bydlení.

Aby se sídliště nestala ghetty

Při setkáních s partnery ze starých zemí Evropské unie jsme až doposud naráželi na určité nepochopení v otázce nutnosti komplexní revitalizace panelových sídlišť, včetně oprav velkého množství chátrajících panelových domů. Rozdílnost názorů pramení z toho, že v nových státech Evropské unie, zvláště v bývalých socialistických státech, se urbanismus ubíral jinými směry než ve vyspělých západních zemích. Struktura sídel v nových členských státech je poznamenána dlouholetou praxí masové výstavby sídlišť z panelových domů se specifickými problémy. Přestože potenciál “udržitelných sídel” pro cíle Lisabonu je v Evropě nezpochybnitelný, zdálo se, že je téměř nemožné vysvětlit, že k jeho dosažení vedou různé cesty. V nových státech musíme především předejít tomu, aby nenastaly procesy, které se odehrávají ve velkých městech na západě. Jestliže rostou rozdíly v příjmech obyvatel, může i v našich podmínkách snadno dojít ke koncentraci občanů s nízkými příjmy a malými perspektivami ve zchátralých sídlištích. Pokud bychom účinně nezasáhli, nastartuje se také v našich městech začarovaný kruh sociálního vyloučení, které se přenáší na další generace. Abychom tomu zabránili, musíme se včas a s využitím finanční podpory Evropské unie, postarat o to, aby se sídliště stala příjemným a bezpečným místem s dostupným bydlením pro všechny příjmové i věkové kategorie. Nechceme, aby se ze sídlišť stala ghetta, ve kterých se soustředí jen lidé s nízkými příjmy, nezaměstnaní a cizinci, jako v řadě velkých měst na Západě, která musí na jejich regeneraci vyvinout nepoměrně větší úsilí a vynaložit několikanásobné množství finančních prostředků. Dosavadní liberální přístup je příčinou sociálních krizí v západních metropolích. Podpora státu se zde omezuje jen na tzv. sociální bydlení, a nezabývá se prevencí nebezpečných procesů vytváření ghett a dopady sociálního vyloučení na populaci. Závěry Bristolu jsou však dokladem toho, že i na úrovni Evropské unie nastává obrat.

Původně britský koncept regenerace měst, soubor urbanistických zásad uplatňovaný ve Velké Británii, byl na konferenci v Bristolu přijat všemi státy. Dokazuje to, že v Evropě existuje konsensus, že je nutno se zaměřit na promyšlené územní plánování rozvoje měst a připravovat strategie a projekty regenerace postižených částí měst. K tomu má sloužit pracovní dokument vypracovaný Evropskou komisí (CSWP) založený na statistické analýze (Urban Audit 2005), závěrech a zkušenostech získaných ve státech Evropské unie. Bohužel i na tomto dokumentu je patrné, že svá doporučení primárně zaměřuje na problémy velkých západních metropolí a nereflektuje situaci měst v nových zemích Evropské unie. Hlavní výhradou ze strany České republiky, kterou jsme v připomínkování uplatnili, je nedostatečný důraz na sociální soudržnost v městském osídlení jako budoucí zásadní předpoklad pro zamezení nepříznivému vývoji, předpoklad pro prosperitu a konkurenceschopnost. K příznivému obratu v rozvoji měst mohou vést různé cesty. Evropská komise by měla přiznat, že liberální přístup v bytové politice selhal. Britský přínos je v tom, že i v Evropě se znovu začíná pohlížet na věci v širších souvislostech a integrovat přístup na místní, regionální, státní, ale také na evropské úrovni. Současně je evidentní, jak jsou investice do kvality života ve městech zásadní pro hospodářský růst a zaměstnanost.

Cílem je stimulovat renovaci a modernizaci bytového fondu

Celé období negociací se soustředíme na to, abychom prostředky vyčleněné Evropskou unií na kohezní politiku mohli využít co nejefektivněji. Současně je nutné si uvědomit, že Česká republika a její sídelní struktura neodpovídá struktuře starých členských států, z nichž vychází tato iniciativa, a že se mohou lišit jak motivy, tak adekvátní formy podpory a nástroje. Společně s dalšími novými členskými zeměmi usilujeme o to, aby podpora z evropských fondů od roku 2007 mohla být dalším zdrojem k již existujícím podporám zacíleným do regenerace bytového fondu a regenerace sídlišť včetně oprav panelových domů. Z příštího rozpočtu Evropské unie budeme moci čerpat přes 100 miliard ročně po sedm let. Schválená finanční perspektiva Evropské unie pro období 2007-2013 obsahuje, kromě jiného, také ustanovení týkající se “bydlení”. Z Evropského fondu regionálního rozvoje bude možné v budoucím programovacím období přispívat na financování některých projektů bydlení v deseti nových členských zemích Evropské unie, Rumunsku a Bulharsku. Tento důležitý závazek otevírá možnost, aby mohly nové členské země vytvořit programy, na jejichž základě budou evropské prostředky využitelné i pro regeneraci zchátralých částí měst, zejména panelových sídlišť. Návrh Nařízení o Evropského fondu regionálního rozvoje je nyní intenzivně projednáván s Evropskou komisí. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR navrhuje, aby od roku 2007 byly prostředky z Evropského fondu regionálního rozvoje - v objemu dvou procent Fondu, zhruba jedna miliarda korun ročně - využity na podporu regenerace měst. Při jednáních jsme dosáhli toho, že nové členské země budou moci tento příspěvek investovat i do regenerace měst a panelových sídlišť. Bytová politika není jen politikou pro vytvoření co nejlepších podmínek pro developery a stavební firmy. Vždyť dlouholetý, aktivní, promyšlený přístup k regeneraci měst prováděný i s využitím mohutné státní podpory ve Velké Británii sklízí viditelné úspěchy. Staré členské země Evropské unie, které spolurozhodují o Nařízení, by měly přijmout to, že jako plnoprávní členové jsme schopni využít finanční příspěvky Evropské unie odpovědně a víme, kam je směřovat, aby měly co největší efekt. Proto také revitalizace bytového fondu i regenerace panelových sídlišť je součásti naší dlouhodobé bytové politiky. Bytová politika má zpracovanou koncepci bydlení. Není tedy divu, že Česká republika zaznamenala v roce 2005 dynamický růst počtu modernizovaných bytů. Celkem byla dokončena modernizace téměř 22 tisíc bytů, což představuje nárůst o 42 % oproti roku předchozímu. Stejné výsledky byly dosaženy i při výstavbě nových bytů, kdy nově zahajované byty překročily magickou hranici 40 tisíc. Již dnes poskytujeme na účely revitalizace bytového fondu i regenerace panelových sídlišť nemalé finanční prostředky, jejichž cílem je stimulovat renovaci a modernizaci bytového fondu a pomáhat jak obcím, tak jednotlivým vlastníkům domů. Konkrétní podpůrné nástroje v oblasti bydlení vycházejí z  “Koncepce bytové politiky” se střednědobým časovým horizontem do roku 2010, kterou vláda schválila v březnu 2005. Koncepce respektuje roli státu v oblasti bydlení, která je v evropských zemích obvyklá a která je součástí mnoha mezinárodních dokumentů, například Všeobecné deklarace lidských práv, Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech nebo Evropské sociální charty. V těchto a dalších dokumentech je obsaženo obecně formulované právo občanů na přiměřené bydlení, za jehož naplňování jsou vlády jednotlivých zemí odpovědné.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 26/2006.