Příloha
V souvislosti se změnami v hospodářství Jihomoravského kraje lze charakterizovat strukturu zaměstnanosti kraje na konci roku 2004, případně změny, k nimž během posledních deseti let došlo. V roce 1994 bylo dle výsledů výběrového šetření pracovních sil v hospodářství Jihomoravského kraje zaměstnáno 538,6 tisíc osob, což činilo 10,9 % všech zaměstnaných v České republice. Nejvíce pracovníků soustřeďoval třetí sektor ekonomiky kraje (278,8 tis., tj. 51,8 % všech zaměstnaných). Více než 200 000 osob pracovalo také ve druhém sektoru (222,6 tis., tj. 41,3 %). Vzhledem k poloze a podmínkám příznivým zemědělské výrobě byl ve srovnání s celou republikou v Jihomoravském kraji výrazněji zastoupen primární sektor, který však koncentroval méně než 40 000 zaměstnanců (37,2 tis., tj. 6,9 %). V rámci sekundéru průměrnou relativní hodnotu České republiky převyšovalo pouze odvětví zpracovatelského průmyslu, kde pracovalo 158,5 tisíc osob, tj. 29,4 % všech pracujících, naopak bezvýznamně se ve srovnání s Českou republikou jevil průmysl těžební. Přes lokalizaci druhého největšího města České republiky (Brna) přesahoval sektor služeb v Jihomoravském kraji průměrné republikové hodnoty pouze mírně; v roce 1994 v něm vynikalo odvětví “služby pro podniky” a vlivem Brna jako centra vysokoškolského vzdělávání také odvětví školství. Odvětví obchodu, dopravy a spojů a peněžnictví bylo zastoupeno značně podprůměrně. Strukturu zaměstnanosti v roce 1994 a význam jednotlivých odvětví pro celkovou zaměstnanost v Jihomoravském kraji ve srovnání s Českou republikou ukazuje Tabulka 1.
O deset let později, v roce 2004, pracovalo ve všech sektorech národního hospodářství Jihomoravského kraje již jen 508,5 tis. osob, což činilo 10,8 % všech pracujících v České republice. První sektor ekonomiky zaměstnával pouze 25,9 tis. osob, tj. 5,1 % z celkového počtu pracovníků, ale jeho postavení v zaměstnanosti kraje zůstalo ve srovnání s republikou i nadále mírně nadprůměrné. Počet pracovníků v sekundéru dosahoval 196,0 tis. (38,6 %), ale o specializaci na některé z dílčích odvětví již v rámci druhého sektoru nelze hovořit; významnější postavení získalo odvětví “výroba a rozvod energií a vody”, zanedbatelný zůstal nadále význam těžebního průmyslu. Nejvyšší podíl zaměstnanců byl koncentrován do terciéru (286,5 tis., tj. 56,4 %). Především význam školství a komerčních služeb byl výraznější než v České republice. Nižší index specializace zůstal zachován u pohostinství a ubytování, odvětví obchodu, dopravy a spojů a překvapivě také v odvětví veřejné správy (Tabulka 2).
Během sledovaného období (1994–2004) se struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji podstatně změnila. Klesl celkový počet pracujících (o 30,1 tis.) a mírně se snížil podíl Jihomoravského kraje na celkové zaměstnanosti v České republice. Počet pracovníků v zemědělství klesl téměř na dvě třetiny a útlumem výroby v některých větších průmyslových podnicích a těžbě se výrazně snížil i počet zaměstnanců v průmyslu (o 30,0 tis.); naopak mírně vzrostl počet pracujících ve stavebnictví (o 3,5 tis.). Ekonomická transformace však měla i v Jihomoravském kraji za následek zvýšení počtu pracovníků v sektoru služeb (o 7,7 tis.), který se pro zaměstnanost v kraji stává stále důležitějším.
Zaměstnavatelé a úřady práce v Jihomoravském kraji poukazují na výrazný nedostatek pracovníků ve strojírenských oborech. Tato situace je dána nedostatkem vyučených v těchto oborech a zároveň nedostatkem strojírenských učebních oborů. Přitom mzda v takovýchto firmách mnohde převyšuje mzdu průměrnou. Jihomoravský kraj uvažuje v mezích svých kompetencí o propagaci strojírenských učebních oborů a o ovlivnění skladby středního školství ve prospěch takovýchto učebních oborů.
Nejvýznamnější zaměstnavatelé v kraji v roce 2004
Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele z hlediska počtu pracovníků patřily na konci roku 2004 především organizace z odvětví dopravy a spojů, zdravotnictví, veřejné správy a školství. Často se jednalo o subjekty působící pouze na území města Brna. Nejvyšší počet pracovníků zaměstnávaly v Jihomoravském kraji České dráhy. Více než 4 000 pracovníků měly Česká pošta, Fakultní nemocnice Brno, Policie ČR a správa Jihomoravského kraje. Hranici 3 000 zaměstnanců překročila pouze Masarykova univerzita. V desítce největších organizací bylo školství zastoupeno dalším subjektem, a to Vysokým učením technickým (podobně jako zdravotnictví Fakultní nemocnicí u sv. Anny). Do žebříčku TOP 10 největších zaměstnavatelů kraje se vešel pouze jeden průmyslový podnik, a to Tyco Electronics Czech se sídlem v Kuřimi. Největším subjektem z oblasti obchodu byla společnost Ahold Czech Republic se sídlem v Brně.
Míra nezaměstnanosti
Do poloviny roku 1997 je možno hodnotit situaci na trhu práce v Jihomoravském kraji, podobně jako v celé České republice, jako “slušnou”. Ekonomické oslabení samotného jádra kraje spočívající především v odbytových problémech strojírenských podniků v brněnsko-blanenské aglomeraci mělo v dalších letech negativní dopad na celý region. Jihomoravský kraj se tak zařadil mezi čtyři kraje s nejproblémovější situací na trhu práce (za Ústeckým, Moravskoslezským a Olomouckým krajem). Charakteristiky trhu práce v jednotlivých okresech jsou uvedeny v Tabulce 3.
Nové investice ovlivňující zaměstnanost
Již několik let je kraj vyhledávaným regionem pro zahraniční společnosti. V roce 2004 se podařilo v regionu realizovat investiční záměr 17 zahraničních firem, které přislíbily investice zhruba ve výši 2,5 mld. Kč a více než 600 nových pracovních míst. Nejvíce investorů přišlo z Německa, hned za nimi se umístily společnosti původem z USA, Velké Británie a Japonska - celkem tvořily tři pětiny všech projektů. Nejsilnější zastoupení mezi obory měly automobilový průmysl, dále strojírenství a elektronika, které se na celkovém počtu investorů podílely téměř šedesáti procenty. Nejdůležitější je rostoucí poptávka investorů z ekonomicky nejcennějších oblastí výzkumu a služeb. Potěšitelný je i fakt, že o region se trvale uchází také zástupci z řad náročnějších průmyslových odvětví, například přesného strojírenství. Nejčastěji jsou preferovány investice na zelené louce – koncipovány tak byly celé dvě pětiny všech projektů v roce 2004. Změny ve struktuře přicházejících přímých zahraničních investic, nárůst počtu malých a středních firem orientovaných na vyšší přidanou hodnotu s uplatněním kvalifikované pracovní síly vyvolávají zvýšenou poptávku investorů po službách developera a po kancelářských plochách.
Ke zlepšení situace na trhu práce v Jihomoravském kraji přispělo v roce 2005 i několik nových zahraničních společností. Jedná se o japonskou společnost Daikin Device Czech Republic s.r.o., která hodlá v Brně na Černovické terase vyrábět kompresorové jednotky. Počet pracovních míst by se měl ze stávajících 350 navýšit v následujících letech na 800. Uplatnění ve společnosti mají nalézt především kvalifikovaní strojírenští dělníci i techničtí inženýři. Firma uvažuje rovněž o založení vlastního technologického centra. Nový výrobní závod na výrobu komponentů pro klimatizaci se na Černovické terase rozhodla postavit také japonská společnost Ohmori Technos Corporation. Díky této investici vznikne v regionu nejméně 150 nových pracovních míst. Ohmori Technos Corporation je v Japonsku známou společností v oblasti přesného strojírenství. V současnosti její produkce zahrnuje automobilové komponenty, jako jsou olejové pumpy, převodovky a části klimatizace. Ohmori Technos Corporation je mimo jiné dodavatelem dvou největších japonských automobilek – Mazdy a Nissanu.
Na konci roku 2004 otevřela britská nadnárodní společnost Symbol Technologies v brněnském Technologickém parku nové high-tech opravárenské centrum, středisko sdílených služeb a call centrum. Firma patří mezi přední dodavatele bezdrátových technologií a zařízení pro sběr dat, jako jsou čtečky čárových kódů, přenosná počítačová zařízení a komunikační systémy. Podnik zaměstnává asi 200 pracovníků, ale již nyní plánuje rozšíření na 550 osob.
Na počátku roku 2004 začala v Brně působit i společnost Progeon, která je dceřinnou firmou indické společnosti Infosys působící v oboru informačních technologií se zaměřením na služby pro klienty. Progeon zde má zajišťovat outsourcingové služby pro finanční a technologickou klientelu (softwarové produkty, poradenství pro finanční ústavy). Společnost zaměstnává zhruba 200 lidí.
Nové centrum sdílených služeb se v Brně rozhodla vybudovat také největší světová letecká společnost, německá Lufthansa. Nové, už desáté call centrum má obsluhovat zákazníky střední a východní Evropy. Práci v něm najde až 100 lidí. Lokalita Brna byla vybrána pro svoji strategicky výhodnou polohu v rámci regionu a současně v blízkosti důležitých leteckých uzlů Mnichov a Frankfurt nad Mohanem. Investoři však nesoustředí svoji pozornost pouze na Černovickou terasu či modřickou průmyslovou zónu, ale usazují se i jinde na území Jihomoravského kraje. Loni začal v Rajhradicích (okres Brno-venkov) naplno vyrábět nový výrobní závod italsko-americké společnosti SIAD-Praxair. Plnírna technických plynů SIAD Czech s.r.o. zaměstnává přes 20 pracovníků; tento počet se má časem zdvojnásobit. Kromě plnění tlakových lahví a výroby plynů zde má vzniknout i distribuční centrum pro Českou republiku, Slovensko, Maďarsko a Rakousko.
Rakousko-německý výrobce zdravotnických a hygienických prostředků, společnost Lohmann & Rauscher na konci roku 2004 oznámila záměr rozšířit svůj stávající závod ve Slavkově u Brna. Novou investicí tak vytvoří více než 160 nových pracovních příležitostí. Výroba v rozšířeném závodu by měla být zahájena do dvou let.
Podle informací o oznámených projektech zprostředkovaných agenturou CzechInvest se od roku 1993 realizovala desetina všech investičních záměrů právě v Jihomoravském kraji. Ke zvýšenému zájmu zahraničních investorů o tento region přispěl také vstup České republiky do Evropské unie.
Tabulka 1: Struktura zaměstnanosti podle odvětví NH v roce 1994
Sektory a odvětví NH |
Česká republika |
Jihomoravský kraj |
Index specializace |
||
tis. |
relativně |
tis. |
relativně |
||
I. sektor |
337,9 |
6,9 |
37,2 |
6,9 |
1,01 |
II. sektor |
2 078,3 |
42,2 |
222,6 |
41,3 |
0,98 |
průmysl |
1 626,6 |
33,0 |
173,1 |
32,1 |
0,97 |
těžební |
99,3 |
2,0 |
4,1 |
0,8 |
0,38 |
zpracovatelský |
1 429,1 |
29,0 |
158,5 |
29,4 |
1,01 |
energie a vody |
98,2 |
2,0 |
10,5 |
1,9 |
0,98 |
stavebnictví |
451,7 |
9,2 |
49,5 |
9,2 |
1,00 |
III. sektor |
2 510,0 |
51,0 |
278,8 |
51,8 |
1,02 |
obchod |
589,1 |
12,0 |
54,5 |
10,1 |
0,85 |
pohostinství a ubytování |
149,4 |
3,0 |
13,6 |
2,5 |
0,83 |
doprava a spoje |
370,3 |
7,5 |
37,1 |
6,9 |
0,92 |
peněžnictví |
81,3 |
1,7 |
8,1 |
1,5 |
0,91 |
služby pro podniky |
241,6 |
4,9 |
37,7 |
7,0 |
1,43 |
veřejná správa |
322,4 |
6,5 |
35,0 |
6,5 |
0,99 |
školství |
310,6 |
6,3 |
43,0 |
8,0 |
1,27 |
zdravotnictví |
279,0 |
5,7 |
33,5 |
6,2 |
1,10 |
ostatní služby |
166,3 |
3,4 |
16,2 |
3,0 |
0,89 |
celkem |
4 926,2 |
100,0 |
538,6 |
100,0 |
- |
Pramen: Trh práce v České republice 1993-2002, ČSÚ, 2003
Tabulka 2: Struktura zaměstnanosti podle odvětví NH v roce 2004
Sektory a odvětví NH |
Česká republika |
Jihomoravský kraj |
Index specializace |
||
v tis. |
relativně |
v tis. |
relativně |
||
I. sektor |
202,3 |
4,3 |
25,9 |
5,1 |
1,19 |
II. sektor |
1 844,6 |
39,2 |
196,0 |
38,6 |
0,98 |
průmysl |
1 409,0 |
29,9 |
143,1 |
28,1 |
0,94 |
těžební |
58,6 |
1,2 |
2,1 |
0,4 |
0,33 |
zpracovatelský |
1 274,2 |
27,1 |
132,1 |
26,0 |
0,96 |
energie a vody |
76,2 |
1,6 |
8,8 |
1,7 |
1,07 |
stavebnictví |
435,6 |
9,3 |
53,0 |
10,4 |
1,13 |
III. sektor |
2 659,7 |
56,5 |
286,5 |
56,3 |
1,00 |
obchod |
630,9 |
13,4 |
64,4 |
12,6 |
0,94 |
pohostinství a ubytování |
174,8 |
3,7 |
15,8 |
3,1 |
0,84 |
doprava a spoje |
364,0 |
7,7 |
37,8 |
7,4 |
0,96 |
peněžnictví |
93,6 |
2,0 |
10,7 |
2,1 |
1,06 |
služby pro podniky |
281,5 |
6,0 |
37,3 |
7,3 |
1,23 |
veřejná správa |
322,5 |
6,9 |
30,0 |
5,9 |
0,86 |
školství |
279,0 |
5,9 |
34,4 |
6,8 |
1,14 |
zdravotnictví |
323,6 |
6,9 |
36,0 |
7,1 |
1,03 |
ostatní služby |
189,8 |
4,0 |
20,1 |
4,0 |
0,99 |
celkem |
4 706,6 |
100,0 |
508,5 |
100,0 |
- |
Pramen: Trh práce v České republice 19932002, ČSÚ, 2003, Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil - roční průměry za rok 2004, ČSÚ 2005
Tabulka 3: Hlavní charakteristiky trhu práce v okresech Jihomoravského kraje k 31.12. 2004
Území |
Míra nezaměstnanosti* |
Počet uchazečů na 1 volné místo |
Průměrná délka evidence |
Míra dlouhodobé nezaměstnanosti |
Blansko |
8,7 |
14,0 |
482 |
3,5 |
Brno-město |
9,8 |
19,0 |
612 |
4,8 |
Brno-venkov |
7,2 |
10,8 |
440 |
2,8 |
Břeclav |
11,3 |
24,4 |
485 |
4,3 |
Hodonín |
14,7 |
30,8 |
556 |
6,7 |
Vyškov |
10,4 |
26,6 |
542 |
4,1 |
Znojmo |
14,6 |
18,0 |
457 |
5,1 |
Jihomoravský kraj |
10,7 |
19,2 |
534 |
4,6 |
Celkem ČR |
9,5 |
10,6 |
567 |
4,1 |
Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, 2002 – 2005
* nový způsob výpočtu platný od července 2004