Téma
Vznik Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen “ÚZSVM”) znamenal, vedle vytvoření nové agendy sjednoceného zastupování státu před soudy, zejména přechod příslušnosti hospodaření s majetkem státu z jednotlivých,
k 1. lednu 2003 zrušených okresních úřadů na jednu organizační složku státu. Hospodaření a nakládání s majetkem státu téměř osmi desítek značně finančně i metodicky samostatných státních úřadů, tak přešlo na státní subjekt organizačně, metodicky i finančně jednotný. Toto hospodaření s majetkem státu tak kladlo na hospodařící subjekt, mimo jiné, nové informační a komunikační nároky. Jedním z hlavních úkolů v prvním a druhém roce jeho existence (2002–2003) bylo hledání cest a vytvoření jednotné evidence – centrálního registru majetku státu, se kterým ÚZSVM hospodařil. V následujících dvou letech (2004–2005) zaměřil Úřad své úsilí na vylepšování funkcionality registru, naplnění registru jednotlivými majetkovými položkami a na přechod na vyšší formy evidence majetku, respektive na jednotný informační systém o majetku státu. Cílem ÚZSVM je pracovat s majetkem státu v systému, který umožní nejen aktuální, on-line kvantitativní přehled o majetku a jeho druzích, ale i sledování jeho kvalitativních ukazatelů, stavu a způsobu nakládání s majetkem (hospodaření a realizace) a v neposlední řadě integraci na informační moduly související s funkcemi Úřadu v oblasti právního zastupování státu.
Pořízení registru
Než Úřad přistoupil k budování centrálního registru majetku státu, se kterým byl příslušný hospodařit, musel najít odpovědi na řadu zásadních otázek. Obecným smyslem a účelem vytvoření registru majetku bylo shromáždit a řádně udržovat potřebná data o majetku státu v rozlišení dle položek, jejich druhu, skupin a charakteristických vlastností, dle způsobu nabytí státem a ÚZSVM a dle způsobu hospodaření a realizace majetku. Úkol vybudovat a provozovat centrální registr nebyl redukován pouze na otázku dodávky a údržby vhodného hardwarového a softwarového vybavení. K účelnému zajištění provozu registru bylo potřeba respektovat mj. celorepublikovou, v zásadě třístupňovou organizační strukturu ÚZSVM a nastavit jednotná pravidla zacházení s daty (přístupová práva, odpovědnost za správnost a aktualizaci, pravidla archivace a další). Neméně náročným úkolem bylo nalézt odpověď, jak podchytit stav evidencí ÚZSVM v dané době a jak zajistit jejich nejefektivnější převod do registru. Teprve po ujasnění těchto otázek, požadavků a cílů mohl ÚZSVM přistoupit k výběru na trhu dostupného, požadavkům co nejvíce vyhovujícího informačního systému. V průběhu let 2003 a 2004 se Úřad zaměřil na implementaci pořízeného softwarového produktu, jeho naplňování potřebnými daty a zdokonalování jeho funkcionality. Při zavádění informačního systému se ukázal nevyhovující stav hardwarového vybavení ÚZSVM. Morálně a technicky zastaralá výpočetní technika, kterou Úřad “zdědil” po okresních úřadech, ve většině případů požadavkům na zavedení nového systému nevyhovovala. Novou výpočetní technikou tak bylo nutno postupně dovybavit přes 60 odloučených (okresních), 7 územních pracovišť (v sídlech krajských soudů) a nově budované územní pracoviště v hlavním městě Praze, které současně plní funkci ústředí. Jedním ze stěžejních úkolů roku 2004 bylo naplnění registru daty nemalého rozsahu, respektive údaji o majetku, se kterým byl v dané době Úřad příslušný hospodařit. Na ÚZSVM přešel již k 1. 7. 2002 z okresních úřadů a z Ministerstva financí ČR majetek v operativní evidenci nabývaný podle §§ 10 a 11 zákona č. 219/2000 Sb. (dále jen “zákona o majetku státu”). Jde o majetek, který připadl ve prospěch státu z rozhodnutí soudu, a to buď o propadnutí věci nebo tzv. odúmrtí, přímá dědictví věnovaná státu, a dále ujmutí se majetku opuštěného, nalezeného nebo majetku státu, u kterého je zjištěno, že s ním žádná organizační složka státu nehospodaří. Tento majetek obnášel vedle desetitisíců položek drobných věcí movitých zejména tisíce nemovitostí a další majetek. Zákonem č. 320/2002 Sb. byl na ÚZSVM dnem 1. 1. 2003 převeden majetek v účetnictví, se kterým hospodařily zrušené okresní úřady podle § 9 zákona o majetku státu. U nemovitého majetku šlo přibližně o 250 tisíc položek v účetní hodnotě asi 15 mld. Kč, statisíce položek movitého majetku evidovaných v celkové hodnotě asi 2 mld. Kč, nehmotný majetek (software, práva, licence) pak v hodnotě přesahující 300 mil. Kč. Uváděné hodnoty se týkají evidenčních a účetních cen, skutečná hodnota majetku se zjišťuje teprve při jeho realizaci. Na základě kvalifikovaného odhadu ze vzorku již realizovaných nemovitostí lze tehdejší reálnou hodnotu nemovitého majetku považovat minimálně za dvojnásobnou, reálná hodnota věcí movitých byla naopak výrazně nižší. Dále pak, na základě usnesení vlády, Úřad během roku 2004 a 2005 převzal od Generálního ředitelství cel celkem 64 areály silničních hraničních přechodů. Objem tohoto majetku činí přibližně 3,5 mld. Kč v účetních cenách. Počínaje 1. 1. 2004 vešel v účinnost zákon č. 279/2003 Sb., podle kterého státní zástupci a soudci pověřují ÚZSVM správou majetku a věcí zajištěných v přípravném trestním řízení podle trestního řádu. Zákon ukládá ÚZSVM takto zajištěný majetek vést v účetnictví, inventarizovat a pečovat o něj, přestože nejde o majetek státu, neboť po dobu trestního řízení zůstává ve vlastnictví obviněných. V současnosti má Úřad ve správě nemovitosti a tisíce položek věcí movitých v odhadované hodnotě stovek miliónů korun. Uvedený rozsah a množství majetku státu a majetku ve správě státu potvrzuje účelnost cesty, kterou ÚZSVM při budování centrálního registru majetku již koncem roku 2002 nastoupil. Díky rychlému, celoplošnému nasazení informačního systému na více než 70 pracovištích má ÚZSVM od poloviny roku 2004 v jednotném, specializovaném informačním systému zaevidovaný veškerý movitý a nemovitý majetek vedený v účetnictví a veškerý nemovitý majetek v operativní evidenci. (Ostatní majetek je zatím ještě veden v evidencích využívajících jiné, na trhu běžně dostupné softwarové produkty).
Struktura a obsah registru
Stávající informační systém, skládající se z dílčích registrů, vedených na třístupňové úrovni organizačních jednotek ÚZSVM–odloučené pracoviště–územní pracoviště–ústředí, umožňuje sledování majetku z různých hledisek na všech stupních řízení a díky elektronickému sehrávání dat, které se provádí měsíčně, rovněž na úrovni ústředí, respektive centrálního registru. Registr majetku poskytuje nejen výstupy pro účetnictví, ale i podklady pro provádění pravidelných fyzických inventarizací, podklady pro hospodaření s majetkem a jeho realizaci a v neposlední řadě výstupy v různě agregovaných formách při požadovaném výběru dat jak pro potřeby Úřadu, tak i pro nadřízené státní orgány. Majetek v registru je veden prioritně podle relevantních zákonů a navazujících předpisů, především podle zákona o účetnictví (majetek v účetnictví a majetek ve správě, zajištěný v trestním řízení) a podle vyhlášky Ministerstva financí č. 62/2001 Sb. (majetek v operativní evidenci). Majetek v účetnictví je veden podle platné účetní osnovy na syntetických a analytických účtech (účetní skupiny a podskupiny). Dále je, v souladu se zákonem o majetku státu a s vnitřními předpisy ÚZSVM, veden v několika kategoriích, jako jsou např. kategorie provozního majetku (majetek potřebný pro zajištění vlastní činnosti), majetku na hraničních přechodech (majetek nepotřebný pro ÚZSVM, avšak potřebný pro zajištění funkcí státu), majetku v operativní evidenci (bývalá prozatímní správa), majetku k realizaci (majetek nepotřebný pro ÚZSVM) a majetku zajištěného (cizí majetek ve správě). Podle druhu je majetek členěn na věci movité (hmotné a nehmotné) a věci nemovité (budovy, stavby, pozemky, samostatné bytové jednotky a nebytové prostory). V registru jsou zvlášť označeny některé skupiny majetku, které potřebuje ÚZSVM sledovat z hlediska zákonných a dalších požadavků či specifik, jako jsou např. kulturní památky, administrativní budovy či nemovitosti podle zákonem předepsaného způsobu realizace apod. Pozemky jsou rozlišovány na pozemky, které podléhají např. povinnému převodu na stavební či výrobní družstva, tělovýchovné jednoty, na Pozemkový fond ČR apod. U majetku lze dohledat zda a v jakém procesu realizace (podle pravidel zákona o majetku státu) se nachází, zda v procesu výběrového řízení či bezúplatného převodu. Samozřejmostí, především za účelem inventarizace, je ke každé položce přidělené inventární číslo, které se v zásadě skládá ze tří skupin pozic (pozice vyjadřující organizační příslušnost majetkové položky, pozice vyjadřující pořadové číslo položky a pozice vyjadřující další sledované atributy majetkové položky). Centrální registr majetku státu tak dnes umožňuje na úrovni ústředí ÚZSVM dohledat každou zaevidovanou majetkovou položku a zpracovat souhrnné přehledy majetku podle sledovaných kritérií, což rozhodně před rokem 2003, kdy s majetkem hospodařilo na 80 bývalých okresních úřadů, nebylo možné.
Výstupy z registru – přehled majetku státu v příslušnosti hospodaření ÚZSVM
Na konci 3. čtvrtletí roku 2005 ÚZSVM evidoval celkem 488 913 kusů položek movitého a nemovitého majetku. Z celkového objemu majetku bylo nemovitého majetku celkem 221 161 položek, z toho nejvíce pozemků, a to celkem 216 802 položek, které představovaly 44,3 % všech evidovaných položek majetku. Evidovaný objem znalci oceněného majetku ve správě (zajištěného podle zákona č. 279/2003 Sb.) byl v porovnání s ostatním majetkem zanedbatelný.
Z registru evidovaného majetku v členění podle jednotlivých územních pracovišť ÚZSVM vyplývá, že největší počet položek majetku evidovalo územní pracoviště Brno (110 230 ks), nejméně pak (10 373 ks) územní pracoviště v hl. m. Praze.
Z evidence majetku podle kategorií vyplývá, že nejvíce (47,1 %) majetku v hodnotovém vyjádření bylo evidováno v kategorii majetek k realizaci, naopak na počet položek bylo nejvíce majetku (42,3 %) evidováno v kategorii provozního majetku, z čehož 98,5 % položek tvořil především drobný majetek movitý, který jednotlivá pracoviště ÚZSVM využívají k vlastní činnosti.
Struktura počtu pozemků vybraných z registru podle jejich výměru a druhu ukazuje na vysoký podíl “malometrážních” pozemků s tím, že ÚZSVM evidoval až 62 % všech pozemků o výměře do 600 m² (třetina všech pozemků je do výměry pouhých 100 m² ). Nejvíce malometrážních pozemků tvořily tzv. ostatní plochy a zastavěné plochy a nádvoří. Pozemků nad 600 m² pak evidoval 38 % s tím, že téměř z poloviny šlo o parcely vedené katastrálními úřady ve zjednodušené evidenci v pozemkových knihách. Z hlediska druhu pozemku byly v registru nejvíce zastoupeny ostatní plochy, které představovaly 39 % všech pozemků. Zmiňované parcely, u kterých není druh parcel evidován, představovaly v rozboru druhu pozemku 25 %. Zastavěné plochy a nádvoří tvořily 22 % všech pozemků. Tyto tři skupiny parcel tak tvořily naprostou většinu všech pozemků evidovaných ÚZSVM. Podle příslušnosti hospodaření jednotlivých územních pracovišť evidovalo nejvíce pozemků územní pracoviště Brno (25 %) a nejméně územní pracoviště v hl.m.Praze (necelé 1 %). Podíl ostatních šesti územních pracovišť na evidovaných pozemcích byl vcelku vyrovnaný a pohyboval se v rozmezí 10–14 %. Zajímavý je pohled na budovy, byty a nebytové prostory z hlediska evidenční kategorie, způsobu využití a dále podle příslušnosti k jednotlivým územním pracovištím. Nejvíce (55 %) těchto nemovitostí evidoval ÚZSVM v kategorii majetku k realizaci a nejméně v kategorii majetku zajištěného (0,01 %). ÚZSVM evidoval zhruba 600 ks budov označených v katastru nemovitostí jako jiná stavba, téměř 550 rodinných domů, přes 400 staveb občanského vybavení, dále stavby pro administrativu, pro individuální rekreaci, samostatné garáže, stavby technického vybavení, zemědělské stavby, stavby pro výrobu a skladování a další. Mezi samostatnými bytovými a nebytovými jednotkami byly zastoupeny nebytové prostory a samostatné byty, dílny, provozovny a ateliéry. Nejvíce budov, bytů a nebytových prostor evidovala územní pracoviště ÚZSVM v Ústí nad Labem, Ostravě a Brně, dále následovaly Střední Čechy, Hradec Králové, Plzeň, České Budějovice a hl. m. Praha, jejichž podíl na celku byl téměř vyrovnaný. Centrální registr majetku rovněž umožňuje sledovat údaje o majetku za jednotlivá období a tyto údaje tedy porovnávat v čase. Za uplynulé druhé a třetí čtvrtletí roku 2005 zaznamenal ÚZSVM v celkovém objemu počtu evidovaného majetku více jak 4 % úbytek, čemuž odpovídá snížení hodnoty majetku o více jak 1 %. Celkový úbytek majetku nebyl na vrub hl. m. Prahy a Ústí nad Labem, která naopak evidovala drobné přírůstky. Největší úbytek majetku v položkovém vyjádření byl zaznamenán u movitého majetku v hodnotovém vyjádření u budov. Na této skutečnosti se podílel především převod věcí movitých společně s bezúplatným převodem administrativních budov po bývalých okresních úřadech, realizace a likvidace zastaralého kancelářského vybavení, PC techniky a SW. Přírůstky majetku jsou zaznamenány především u pozemků v operativní evidenci.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 8/2006.