Týdeník Veřejná správaTýdeník Veřejná správa

Rozhovor

s plk. Ing. Zdeňkem Bambasem,
ředitelem služby dopravní policie PP ČR

V silničním zákoně bych leccos změnil

Vyšlo v čísle 40/2006
plk. Ing. Zdeněk Bambas

Od prvního července letošního roku je účinný nový zákon o provozu na pozemních komunikacích. Vedle některých úprav pravidel pro řízení vozidla, k nimž patří zavedení celoročního svícení, zákaz telefonování během jízdy či povinné užívání dětských autosedaček a několika úprav provozu na komunikacích, (především při průjezdu obcí, při předjíždění na dálnici a při parkování), dal zákon nové pravomoci policistům i strážníkům městské policie a zavedl takzvaný “bodový systém” pro hodnocení spáchaného dopravního přestupku. Policistům byla navrácena pravomoc zadržet řidičský průkaz bezprostředně po zjištění dopravního přestupku, strážníci městské policie mohou nově provádět například dechovou zkoušku na alkohol a řidiče za tento přestupek pokutovat. Největší odezvu vyvolala dvanáctistupňová bodová klasifikace přestupků, kterou po ohlášení deliktu provádí a eviduje příslušný obecní úřad. K hodnotící bodové stupnici má podle svého vyjádření určité výhrady i ředitel služby dopravní policie Zdeněk Bambas, který jinak považuje nový zákon za normu slibnou a užitečnou.

Nové rozvržení sankcí za dopravní přestupky obsahuje souběžně udělení trestného bodu i peněžní pokutu (v blokovém či správním řízení), přičemž sankcí může být zároveň i dočasný zákaz řízení vozidla. V tom případě se přestupkem postupně zabývá několik institucí: Policie ČR, nebo i městská policie, pověřený obecní úřad a následně pak případně i odvolací a dozorové orgány krajů a dvou ministerstev. V jaké součinnosti postupují? A jaké jsou nyní kompetence strážníků obecní policie? Kdy mohou řešit přestupek sami a kdy musí po jeho zjištění přivolat službu dopravní policie?

ilustrační fotoZjistí-li policista nebo strážník přestupek, uloží přestupci pokutu a jde-li o přestupek, za který se ukládají body, oznámí to evidenčnímu místu (při obci s rozšířenou působností), kde jsou pak body přiděleny a zapsány. Pokud přestupek v blokovém řízení projednat nelze, nebo jej policista či strážník blokově projednat nechce, a nebo přestupce s obviněním nesouhlasí, je přestupek oznámen příslušnému správnímu orgánu. Jestliže správní orgán rozhodne o postihu a rozhodnutí nabude právní moci, oznamuje přestupek evidenčnímu místu k zapsání bodů on. Městská policie má tedy pravomoci podobné jako policie. Může již i měřit rychlost nebo provádět dechové zkoušky na alkohol, ale nemá oprávnění k některým závažnějším činnostem a úkonům, jako je například šetření dopravních nehod, zadržení řidičského průkazu, zabránění v jízdě či vybírání kaucí, které se provádí v některých případech, když přestupek spáchá cizinec. Tehdy strážník přivolá policistu.

Jak se za krátký čas účinnosti zákona osvědčila spolupráce s městskou policií? Zákon říká, že spolupráce je povinná, ale nevymezuje přesně v čem spočívá…

Skutečná spolupráce probíhá pouze v malé míře. Městská policie se státní policií například konzultuje stanoviště pro měření rychlosti, aby se zbytečně nesetkaly dvě hlídky na jednom místě. Jinak si ale každý řeší přestupky, které zjistí, sám.

Souhlasíte s tím, jak byly pravomocí městské policie podle silničního zákona rozšířeny?

Souhlasím, ale ne zcela. Městská policie byla zřízena s přesně definovanými záměry, mezi nimiž jistě nebylo suplování práce dopravní policie. Jsem zastáncem specializace, takže když máme dopravní policii, nebylo podle mě nutné zapojovat do dopravní problematiky další ozbrojenou složku. Nemluvě o odlišných personálních požadavcích v obou sborech pro stejnou práci a o jiném systému kontroly u městských strážníků a u policistů "státních”.

Jakou formou se přestupky oznamují pověřeným obecním úřadům? Jsou jejich databáze dobře připravené a přístupné?

Oznamují se elektronickou cestou a nyní se celý systém doléčuje z dětských nemocí. Policie nahlíží do centrální evidence řidičů, která je také nově vybudovaná a i zde se dopracovává systém tak, aby perfektně fungoval.

V jednom z vyjádření k novému silničnímu zákonu jste řekl, že některé postihy za dopravní přestupky neodrážejí jejich závažnost. Srovnal jste udělení tři trestných bodů za telefonování během jízdy a neudělení žádného trestného bodu řidiči, který, byť bez dalších následků, zaviní dopravní nehodu. Které změny v zákoně byste navrhl? Jste například pro zvýšení povolené rychlosti na některých nově postavených dálnicích? Měla by platit benevolentnější stupnice trestných bodů, tak aby k dočasnému zákazu řízení došlo po ztrátě více než dvanácti bodů?

Jednotlivostí bych změnil spoustu. Nejde ale jen o to, co si myslím já. Podstatné bude, jak k této problematice přistoupí zákonodárci. Rychlost bych paušálně nezvyšoval. Uvažoval bych o úpravě pomocí proměnného značení, třeba ve chvílích, kdy je hustota provozu minimální. S přehodnocením bodového systému bych souhlasil, ale jeho přísnost jako celku bych zachoval.

Souhlasíte s principem dvojího trestu pro řidiče, který spáchá dopravní přestupek - pokuta a trestné body?

Bodům se říká “trestné”, doslova to tak ale není. Je to systém hodnocení řidiče, jeho dlouholetého chování a kázně. A když jeho nekázeň přesáhne stanovenou mez, nesmí sice rok řídit, ale není to zákaz činnosti, který se vyslovuje soudem, nebo ve správním řízení. “Vybodovaný” řidič je v systému označen jako nespolehlivý, je to spíše diagnóza, než trest.

V červenci, bezprostředně po zahájení účinnosti zákona, poklesl podle statistik počet lidí usmrcených při dopravních nehodách oproti loňskému roku o čtyřicet procent. Zaslechla jsem ale, že trend klesání nehodovosti už není tak strmý. Policistů údajně v terénu ubylo a řidiči prý toho využívají k porušování předpisů. Co je na tom pravdy?

Policistů v "terénu" rozhodně méně není. Naopak, když novela silničního zákona nabyla účinnosti, omezili jsme velké bezpečnostní akce, protože současně byl zaveden nový způsob oznamování přestupků do bodového systému elektronickou cestou a s ním byly očekávány potíže. Právem. Dnes už ale systém pracuje téměř spolehlivě a bezpečnostní akce, tedy více policistů, se vracejí na silnice.

Řízení po požití alkoholu může být nově považováno i za trestný čin. Jak se sjednocují jednotlivá ředitelství policií v pohledu na to, zda množství řidičem požitého alkoholu je ještě přestupkem a nebo už zakládá kvalifikaci trestného činu?

To není věc sjednocování názorů policejních ředitelství, ale léty zažitá a judikáty podepřená praxe, nyní potvrzená Nejvyšším státním zastupitelstvím. Hranicí mezi přestupkem a trestným činem je obecně jedna promile, přičemž se nevylučuje v individuálních případech hranice od 0,8 promile.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 40/2006.

Alexandra Štefanová