Informace
Asociace muzeí a galerií ČR, Ministerstvo kultury ČR, Národní muzeum a Český výbor ICOM byli hlavními pořadateli mezinárodní konference, která se uskutečnila koncem minulého roku v Praze.
Během posledních patnácti let proběhly změny ve zřizování muzeí, a s tím spojené přesuny majetku, zlepšila se právní i fyzická ochrana sbírek. V roce 2005 v České republice působilo 396 institucí spravujících sbírky muzejní povahy, z nichž téměř polovinu zřizují města a obce, pětinu kraje, necelá čtyři procenta ministerstvo kultury a zbývající jsou rozloženy do různých zřizovatelských subjektů. O tom, jakými procesy muzea procházejí a jaké změny lze očekávat v souvislosti s managementem změny, diskutovali účastníci konference v Pantheonu Národního muzea. Ředitel Národních liverpoolských muzeí David Fleming uvedl osobní zkušenost s řízením dvou velkých britských muzeí a představil modely úspěšných řešení ve světě. Kanadskou muzejní asociaci reprezentoval John McAvity, který účastníky konference seznámil s výsledkem bezprecedentního úsilí muzejní komunity o nový model, respektující hlavní činnosti velkých i malých muzeí a odrážející demografické změny v této rozlehlé zemi. Astrid Weij z Nizozemského ministerstva vzdělávání, kultury a vědy se zabývala mobilitou sbírek. Evropská unie zahrnující 25 členských států má mnoho rozličných tváří, což může ztěžovat ztotožnění se s myšlenkou jednotné Evropy. Muzejní sbírky by mohly v tomto procesu sehrát pozitivní roli a je třeba hledat řešení k zabezpečení jejich právní i fyzické ochrany. Národní muzea na Taiwanu představila Shu-Ying Wu specializující se na prezentaci kulturního dědictví. 450 muzeí na Taiwanu musí v poslední době čelit nárokům ekonomiky a kreativního “kulturního” průmyslu, což se negativně podepisuje na strukturálních změnách, jimiž taiwanská muzea procházejí. K nebezpečí unifikace světových uměleckých muzeí a zbrzdění kultu povrchnosti se vyjádřil generální ředitel Národní galerie v Praze Milan Knížák. O hranici, kdy je zábava prostředkem ke vzdělávání a kdy je pouze konečným cílem promluvil generální ředitel Národního muzea v Praze Michal Lukeš. Pohybem sbírek ve druhé polovině dvacátého století na příkladu Uměleckoprůmyslového musea v Praze se zabývala ředitelka Helena Koenigsmarková. Mimořádný ohlas zaznamenalo vystoupení konzultanta rozvojových programů EU Ladislava Čepičky, prezentujícího regionální muzeum a galerii Křivoklátska, které se ve svých aktivitách zaměřuje především na mládež a na veřejnost, jež není zvyklá navštěvovat “kamenná” muzea. Projekt Regionálního muzea a galerie v Jičíně prostřednictvím zámeckého loutkového divadla představila Barbora Klipcová. Návštěvník-hráč zde má příležitost sledovanou událost poznat v konkrétním historickém kontextu. Během dvoudenního jednání byly prezentovány a zhodnoceny konkrétní projekty českých a slovenských muzeí a vymezeny problémy managementu změny. Pozornost si zasloužily například nové expozice ve Východočeském muzeu v Pardubicích, v Technickém muzeu v Brně či úsilí Národního zemědělského muzea v Praze o vytvoření nové koncepce tak, aby muzeum obstálo v konkurenci s ostatními kulturně vzdělávacími institucemi. Současným aspektům v činnosti muzeí byl věnován závěrečný blok nazvaný Muzea ve virtuálním prostoru. Účastníci byli seznámeni s možnostmi digitalizace jako způsobu ochrany a zpřístupnění sbírek, s programem Manuscriptorium jako virtuální sbírkou na Internetu a s dalšími projekty. Přednášející podrobili analýze databázi DEMUS a vyjadřovali se k aktuálním otázkám kyberkultury a muzeokultury.