Přírodní památky
Území chráněné krajinné oblasti Beskydy, vyhlášené v roce 1973, bývá obvykle považováno za součást malebného pohoří Moravskoslezské Beskydy, z hlediska “přísně vědeckého” geomorfologického členění naší vlasti však zasahuje i do sousedních horopisných celků. Téměř polovina z celkové rozlohy 1160 km² jihozápadně od údolí Rožnovské Bečvy totiž leží již ve Vsetínských vrchách a Javorníkách.
Podobně je tomu tak i s geografickou příslušností pramenných partií jednoho z nejvýznamnějších beskydských toků – říčky Ostravice. “Levá” zdrojnice Bílá Ostravice totiž pramení na severním svahu Vysoké, která je kótou 1024 m nejvyšší horou Vsetínských vrchů. Vzápětí – pod frekventovanou silnicí z Rožnova pod Radhoštěm ke slovenské hranici na Bumbálce - bystřina vtéká na “beskydské území” a u Starých Hamrů se spojuje s druhou zdrojnicí Černou Ostravicí. Ta přitéká od hlavního hřbetu pohoří se známou rekreační osadou Bílý Kříž. Horská říčka je od Starých Hamrů až po horní okraj obce Ostravice spoutána přehradní nádrží Šance, sevřenou v hlubokém údolí mezi svahy dvou nejvyšších beskydských vrcholků – Lysé hory (1323 m.m.) a Smrku (1276 m n.m.). Údolní nádrž byla zřízena (v roce 1970) jako zásobárna pitné vody pro ostravskou aglomeraci i za účelem ochrany údolních obcí před povodněmi. Na území CHKO je při zdrojnicích Ostravice řada působivých partií, významných z hlediska turistiky i ochrany přírody. Za hlavní pramenný tok je považována Černá Ostravice pod hraničním hřbetem Súlova (903 m n.m.), kam se k osadě Bílý Kříž proplétá horská silnička ze Starých Hamrů. Sbíhá se zde také síť značených cest z naší i slovenské strany. Osadě dal jméno bíle natřený kříž, vystupující v lese při cestě na Visalaje. Z hojně využívané hraniční hřebenovky, přicházející od silničního sedla s hraničním přechodem v Konečné, se otevírají pěkné výhledy přes pramenný amfiteátr Černé Ostravice na ústřední partie Moravskoslezských Beskyd. Do půvabných zákoutí v údolí druhé zdrojnice Ostravice – Bílé – je nejsnadnější přístup ze stejnojmenné obce, kde zaujme dřevený kostelík sv. Bedřicha, postavený v severském stylu. K pramenné partii na temeni Vysoké se chodí už spíše po hraniční cestě od Bumbálky kolem starého hraničního kamene (s nápisem Uhry) a přístupné rozhledny Súkenické poblíž stejnojmenného hotelu na vrchu Čarták (952 m). Nabízí nádherný výhled do okolní beskydské a valašské krajiny i na pásma slovenských hor – Javorníků, Malé Fatry, za jasných obzorů i Roháčů. Mezi údolními zářezy Bílé a Černé Ostravice je součástí CHKO Beskydy několik zvláště chráněných maloplošných území. Například pod hojně navštěvovaným sedlem Bumbálkou je už téměř půl století chráněn (nyní v národní přírodní rezervaci) jeden z našich nejhodnotnějších jedlobukových pralesů. Podle blízké osady dostal jméno Salajka. Protéká jím bystřina směřující do hlubokého a rozložitého údolí Velká Smradlava. Inspirací k jeho poněkud nevábnému pojmenování byl charakteristický zápach v blízkosti udržovaného sirovodíkového pramene nad obcí Bílá. Výše v údolí se zachovala Maxova vodní nádrž, kdysi zřízená jako klauzura pro plavení dřeva. Na beskydských svazích, skloněných k hornímu toku Ostravice, najdeme ještě několik dalších pralesních rezervací. Asi nejhodnotnější je NPR Mazák vyplňující pramennou partii stejnojmenného potoka pod Lysou horou. Pozoruhodné, navíc i snadno dostupné místo si můžeme prohlédnout i přímo v řečišti Ostravice uprostřed stejnojmenné obce. Dravý říční proud tam kaskádami spadá přes stupňovité skalní prahy, vymleté v souvrství nestejně odolných flyšových pískovců a břidlic. Působivá scenérie, místně zvaná Peřeje, je chráněna v přírodní památce Koryto Ostravice.