Týdeník Veřejná správa


Přírodní památky

Doc. RNDr. Jan Vítek

Kamenné hříčky pod Zvičinou

Vyšlo v čísle 7/2006

Romantické zákoutí Čertových hradůK nejvýraznějším vrchům českého Podkrkonoší patří 671 metrů vysoká Zvičina. Za jasných obzorů patří k místům dalekých výhledů a každého návštěvníka odtud zaujme především panorama Krkonoš. Zároveň jde o návrší snadno dostupné, protože až na vrchol stoupá silnička přes stejnojmennou obec nad Horní Brusnicí. Pod vrcholkem Zvičiny je známá Raisova chata, postavená před osmdesáti lety na místě někdejšího hospodářského stavení. Její součástí je restaurace a rozhledna, ještě o trochu výše stojí barokní kostelík sv. Jana Nepomuckého. Zvičina je známým střediskem pěší a v zimě též lyžařské turistiky. Sbíhá se tu několik značených tras, například přes přilehlou obec Zvičinu nebo z Bílé Třemešné přes někdejší Lázně pod Zvičinou (nyní hotel), případně půvabnou podkrkonošskou krajinou od Lázní Bělohradu či Miletína. K pozoruhodným “kamenným hříčkám” v pískovcích křídového stáří, které patří k hodnotným přírodním i vlastivědným zajímavostem, směřují značené trasy v jihovýchodní části Zvičinského hřbetu, už blíže ke Dvoru Králové nad Labem. Například pod Dehtovskou horkou se mezi skalními bloky skrývají malé otvory sluje Skrýše. Říká se jim též Komenského jeskyně, protože bývají dávány do souvislosti s pobytem Jana Amose Komenského v nedaleké Bílé Třemešné (v letech 1626-1628) a s úkryty českých bratří. Právě k tomuto poněkud odlehlému zákoutí se zřejmě vztahuje i poněkud nelibozvučný podtitul Komenského spisu Truchlivý: “Řvání hrdličky v rozsedlinách skalních a skrýši příkré dlouho zůstávající”. Známější jsou pak Čertovy hrady, chráněné ve stejnojmenné přírodní památce, snáze dostupné od Dvora Králové přes obec Zálesí. Tuto romantickou, převážně v lese skrytou přírodní scenérii tvoří skupina pískovcových skal a balvanů, připomínající ruiny zkamenělého hradu. Bizarní tvar skalisek a chaotická změť zřícených bloků byly kdysi inspirací k “pohádkovému” pojmenování této působivé scenérie Čertovy hrady. Nejvýraznější útvary vystupují na severozápadním okraji pískovcového seskupení, kde se o této zajímavosti můžeme poučit z textu informační tabulky. Turistická cesta se pak přiblíží k poněkud odlehlému zákoutí, kde kdysi stávala osada Zátluky. Nedaleko lesního rybníka při troše trpělivosti najdeme další takřka zapomenutou skalní partii Zkamenělé město. Zdejší strmě ukloněné pískovcové útvary připomínají střechy poněkud ponurých stavení, a tak není divu, že se k nim rovněž váží dávné pověsti. Nejvyhledávanější partií na výběžcích Zvičinského hřbetu (asi tři kilometry jihovýchodně od Dvora Králové) je další lesní zákoutí s památkovou rezervací Braunův Betlém. I v zimě je sem snadný přístup po značených cestách, buď od parkoviště u obce Hřibojedy nebo z Kuksu, případně krátkým, ale strmějším výstupem od železniční zastávky Žíreč. Pozoruhodná přírodní galerie barokních soch a dalších plastik zde vznikla rukou sochaře Matyáše Bernarda Brauna a jeho žáků ve dvacátých až třicátých letech osmnáctého století. Přirozeným materiálem a možná také inspirací tvůrcům byly pískovcové skalky nebo uměle vylámané bloky. Ústřední partii tvoří Betlémská jeskyně s výjevy Narození Páně, Příchod Tří králů a dalšími reliéfy. Poněkud stranou zaujme Jakobova studnice, při značené cestě jsou další sochy, např. Máří Magdaléna, Jan Křtitel s ovečkou, Onufrius s lebkou a také poustevník Garinus před jeskyní, opředený chmurnou pověstí. Za nezdařenou léčbu dívky byl prý proklet a zbytek života strávil na kolenou, aniž by mohl vzhlédnout ke slunci. Většinu plastik už značně nahlodal zub času. Návštěva romantického Betléma bývá spojována s prohlídkou Kuksu – neméně významného “barokního skvostu” na východě Čech. Obě místa spojuje trasa naučné stezky.