Téma
Pozvánka na slavnostní zahájení provozu kotelny, rekonstruované pro spalování dřevní štěpky v objektu dřívější školy, mne zavedla do obce Smilovy Hory na Táborsku. Obec, ležící přibližně pět kilometrů východně od Mladé Vožice, má díky své poloze jisté ”strategické” výhody – ale i nevýhody. Čím začít? Rozplývat se nad její polohou v krajině, nepříliš ovlivněné civilizací (možná právě zde příslovečné lišky dávají dobrou noc), nebo tím, že kamkoliv za prací je to relativně daleko, což se v posledních letech projevilo na odlivu obyvatel a zejména mladých lidí? Nebo hledat náznaky řešení, která využijí výhody a potlačí vlivy nevýhod? A že by východiskem takového řešení mohla být tak tuctová záležitost, jakou je kotelna ve vlastnictví obce, mne cestou do obce ani nenapadlo.
I zavřená škola potřebuje teplo
Odliv obyvatel z obce byl provázen i snižováním počtu žáků ve škole a ve školce, které byly nakonec zcela uzavřeny. Přesto je však třeba obě budovy v majetku obce od podzimu do jara alespoň temperovat, aby nedocházelo ke znehodnocení staveb mrazem a vlhkostí. Objekty původně vytápěly tři 200kilowattové kotle, původně na pevné palivo, později přestavěné na zkapalněný propan-butan, který je třeba do nádrží u objektu dovážet ”po ose”. Právě tento způsob vytápění však není nejlevnější. To, že takové vytápění dělalo v pokladně nevelké obce citelný vír, není třeba zvlášť rozebírat. Starosta obce proto už před dvěma roky začal hledat způsob, jak nenasytné kotle ”nakrmit” levněji. Ptal se odborníků, jezdil se dívat na různá možná řešení v blízkém i vzdálenějším okolí. A zaujala ho myšlenka použít jako paliva biomasu. Volba padla na dřevní štěpku, která je pro obec nejdostupnější. Přesvědčil pak zastupitele o výhodnosti tohoto řešení a také jim při zahájení provozu kotelny poděkoval především za to, že bude projekt, podpořený i programem Leader, úspěšně dotažen do konce. Rekonstrukce kotle a způsobu zásobování tímto druhem paliva se ujal inženýr Jan Beran, který už řadu kotlů v oblasti jižních a západních Čech přestavěl. Starostu obce Jiřího Dvořáka pak čekalo už ”jen” zajistit dostatek paliva.
Od nápadu k realizaci
Adaptace kotle na nový druh paliva se ukázala tou jednodušší a také nepříliš nákladnou položkou celého záměru. Zásoba dřevní štěpky je uskladněna v dřívějším skladu uhlí. Prostor byl doplněn žlabem pro operativní desetikubíkovou zásobu paliva. Dno zásobníku je vybaveno podávacím šnekem, jímž je palivo intervalově dávkováno na hořák kotle. Dávkování je automaticky ovládáno nastavením požadované teploty na termostatu. Výkon kotle při použití štěpky může být až 160 kW, což představuje potřebu 40 kilogramů suché dřevní štěpky za hodinu. Celá úprava kotle je až překvapivě jednoduchá a její cena se pohybuje kolem sta tisíc korun. Úspora nákladů na palivo v podobě dřevní štěpky proti topení propan-butanem by mohla tuto investici zaplatit za dva roky. Zajištění ”potravy” pro nový způsob vytápění už tak jednoduché nebylo. Obec má ve svém majetku 50 hektarů obecních lesů a v celém mikroregionu Venkov je 1100 hektarů lesních ploch. Dřevní štěpka ze zbytků po těžbě je základním zdrojem paliva. Starosta Dvořák se dohodl s některými dalšími starosty z mikroregionu i z širšího okolí a také se správou silnic, že od nich bude odebírat zbytky dřeva po těžbě a po údržbě porostů kolem silnic. Se starostou města Mladá Vožice se také domluvil o využití dřevního odpadu z údržby zeleně i z tříděného komunálního odpadu. Dohodu má i s lesním závodem, který zatím likvidoval odpad po těžbě pálením na hromadách, což si vyžádalo náklady 60 korun na každý kubík odpadu. Pro vlastní kotelnu obec tento odpad zpracuje za cenu zhruba poloviční. Obec v budoucnosti počítá i s pěstováním energetických plodin, což zvýší jistotu zdrojů paliva.
Obec Smilovy Hory však pořídila i vlastní štěpkovač, nesený na traktoru, jímž může klest zpracovat za cenu méně než poloviční. Obec nabízí štěpkování jako službu všude tam, kde vzniká dřevní odpad nebo klest. Stroj může za hodinu zpracovat až 12 m3 dřevní hmoty až do průměru 18 centimetrů na štěpku velikosti 5–50 milimetrů.
Ze školy bude turistický penzion
Obce Mikroregionu Venkov – Smilovy Hory, Pojbuky a Těchobuz – leží v nadmořské výšce kolem 600 metrů mezi městy Mladá Vožice a Pacov. Krajina má nezanedbatelný potenciál pro pěší turistiku i cykloturistiku. Okolím vede do vzdálenosti 6–10 kilometrů od centra mikroregionu několik desítek kilometrů cyklistických tras ”Blatnických okruhů”. Projekt cyklotras realizovaly obce mikroregionu s finančním přispěním Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Trasy vedou po místních komunikacích, ale i po stezkách kolem potoků a říček, kolem rybníků i bývalých vodních mlýnů. Na obecních úřadech jsou k dispozici mapky s vyznačenými trasami. Právě turistika by mohla oživit i objekty dřívějších škol. Přímo v novější ze dvou školních budov, v níž je i rekonstruovaná kotelna, začíná přestavba na turistický penzion. Projekt bylo třeba podřídit hygienickým i provozním požadavkům na nové využití, přilehlá zahrada nabídne i možnosti pro parkování kempinkových přívěsů či aut. Kotelna tak bude využívána i v letním období pro ohřev teplé vody pro sprchy a kuchyni v objektu penzionu. Všechny tyto záměry představil starosta Smilových Hor Jiří Dvořák při zahájení provozu rekonstruované kotelny. V budově obecního úřadu pak proběhla i přednáška inženýra Sladkého z Výzkumného ústavu zemědělské techniky o možnostech využití obnovitelných zdrojů energie. Vedle technických údajů potvrdil, že využívání vlastního a obnovitelného zdroje energie místo drahého (a stále dražšího) plynu přinese obecní pokladně citelné úspory, přispěje ke snížení emisí kysličníku uhličitého z fosilních zdrojů a uchová v obci více peněz pro její rozvoj. Nejeden z hostů se loučil s tím, že se v létě určitě do Smilových Hor a na turistické trasy vedoucí jejich okolím vrátí.