Týdeník Veřejná správa


Příloha

Jak měřit kvalitu ve městech a obcích?

Vyšlo v čísle 7/2006

Příloha Národní sítě Zdravých měst, Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva životního prostředí ČR ke Kritériím místních Agend 21 a jejich využití praxi

ANTONÍN TYM, Kancelář NSZM ČR

Národní síť Zdravých měst (NSZM) realizovala v uplynulém roce ve spolupráci a za finanční podpory Ministerstva životního prostředí (MŽP) projekt s názvem “Testování Kritérií místních Agend 21 – pilotní ukázky v ČR”. V zářijovém vydání Veřejné správy (č. 37/2005) jste se mohli krátce seznámit s projektem a jeho plánovanými výstupy. V aktuální příloze bychom vás rádi informovali o tom, jak celý projekt probíhal, kdo se do něj zapojil a jaké jsou jeho dosavadní výsledky. Zároveň bychom rovněž chtěli touto cestou poděkovat všem Zdravým městům a obcím, ale i dalším municipalitám, které věnovaly velké úsilí tomu, aby se Kritéria MA21 mohla stát respektovaným, praktickým a objektivním nástrojem měření kvality veřejné správy v České republice.

Mezinárodní program místní Agenda 21 (MA21) představuje nástroj pro zavádění udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Je to proces, který prostřednictvím zkvalitňování veřejné správy, strategického plánování a řízení a zapojování veřejnosti zvyšuje kvalitu života ve všech jeho aspektech.

Úroveň realizace MA21 je velmi rozdílná a je třeba stanovit jasná kritéria, jež umožní městům, obcím a regionům objektivně zhodnotit, čeho bylo v této oblasti dosaženo a výsledky svého úsilí navzájem porovnávat. Kritéria MA21, dokladující její kvalitu, mohou být rovněž využívána jako podpůrný prostředek pro žádosti o granty EU a o podporu z vybraných dotačních titulů jednotlivých resortů či krajů.

Sada 21 kritérií a jejich indikátorů, které měří kvalitu postupu MA21 ve městech a obcích, vznikala v loňském roce na půdě Pracovní skupiny pro MA21 při Radě vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR). Po projednání sady v rámci RVUR na počátku roku 2005 bylo rozhodnuto, že do konce téhož roku proběhne jejich otestování v reálném prostředí měst a obcí. Během testování Kritérií v praxi byly doladěny některé formulační a technické změny, zejména ve vztahu ke způsobu prokazování plnění jednotlivých kritérií v Databázi MA21. Došlo však i k zásadnějším úpravám některých kritérií.

Doc. Ing. Jiří Marek, CSc.
ředitel Odboru modernizace veřejné správy Ministerstva vnitra ČR

Veřejná správa prochází svojí modernizací a je vystavena podobné konkurenci v oblasti služeb které poskytuje, podobně jako soukromý sektor. Jakou roli může program místní Agendy 21 v tomto směru sehrát?

Mezi základní podmínky úspěšného uplatnění českých měst, obcí a regionů v Evropské unii patří v neposlední řadě kvalitní veřejná správa. Její podstatou je efektivní a dobrá služba občanům, které lze docílit jen za předpokladu, že máme dostatek informací nejen o tom, jaké služby jsou potřeba, ale také o tom, jak kvalitně jsou poskytovány a zda-li jsou občanům dostupné v místě. Jen tak bude možno pružně reagovat na podněty, jež mohou veřejnou správu posunovat neustále dopředu a učinit ji tak dostatečně konkurenceschopnou i v rámci EU. V tomto ohledu je proces místní Agendy 21 (MA21) velmi dobrým nástrojem, jak docílit zmíněných výsledků a navíc zapojit občany více do veřejného života, jehož součástí jsou jistě i instituce veřejné správy.

Odbor modernizace veřejné správy Ministerstva vnitra čerpá řadu zkušeností u významných zahraničních institucí (OECD, Rada Evropy), čím vás zaujala právě místní Agenda 21?

Místní Agenda 21 je dlouhodobým, mezinárodně uznávaným nástrojem pro zavádění fungujícího a kvalitního systému veřejné správy – program navazující na světové summity OSN v Riu de Janeiro v roce 1992 a v Johanesburgu v roce 2002, k jejichž výstupům se hlásí i Česká republika. V České republice se stále více měst a jejich úřadů zaměřuje na systémy hodnocení kvality, populární jsou například benchmarking či CAF. Sice na základě původního impulsu Ministerstva vnitra byl připraven benchmarkingový projekt v prvním roce financovaný kanadskou vládní agenturou CIDA (Canadian international development agency) pro obce s rozšířenou působností, z 205 obcí se jich 48 zapojilo do sběru dat a porovnání vlastní výkonnosti a co je podstatné ke vzájemnému sdílení dobré praxe. Původní projekt přerostl v Benchmarkingovou iniciativu, která bez vazby na nějaké pokyny shora pokračuje v hledání cest ke zvýšení kvality a učení se od sebe navzájem. Uplatnění metody CAF je evropským projektem, kdy obec či kraj podle 27 kritérií může provést své sebehodnocení, ale co je důležitější – odhalit svá slabá místa a zároveň motivovat zaměstnance. Česká republika se během dvou let dostala z hlediska počtu zapojených územních samospráv do metody CAF na přední místo v Evropě. Každým rokem však roste i popularita právě MA21, která sleduje i další faktory, jenž nejsou postihnutelné zmíněnými systémy hodnocení kvality veřejné správy, jako je například zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů či dlouhodobé strategické plánování za aktivní účasti občanů. Ministerstvo podporuje zvyšování kvality územní veřejné správy pořádáním národních konferencí kvality, v loňském roce proběhla tato konference začátkem prosince v Plzni, kde ministr vnitra osobně předal nejlepším obcím a krajům ceny za kvalitu.

V čem spatřujete hlavní přínos Kritérií MA21, zejména ve vztahu k veřejné správě?

Kritéria MA21 jsou nástrojem, který poskytuje všem aktivním městům, obcím a regionům možnost dle jasně definovaných parametrů prokázat, zda v praxi uplatňují mezinárodní standardy MA21 a na jaké úrovni. Zároveň je možné využívat Kritérií MA21 jako podpůrného argumentu o kvalitě veřejné správy pro žádosti o granty EU a o podporu z vybraných dotačních titulů jednotlivých resortů či krajů.

Testování kritérií MA21 proběhlo rovněž i na krajské úrovni, můžete nám tento projekt přiblížit?

Je určitě důležité monitorovat a vyhodnocovat kvalitu veřejné správy ve městech a obcích. Ty jsou však součástí většího celku – kraje – se kterým každodenně komunikují, řeší společné problémy a plánují další rozvoj. Je tedy žádoucí, aby podobná sada kritérií existovala i pro tuto úroveň územní veřejné správy. Proto byl souběžně za finanční podpory Ministerstva vnitra ČR v rámci resortního programu vědy a výzkumu realizován pilotní projekt, který ověřoval nastavení Kriterií MA21 na úrovni krajů tak, aby měly odpovídající vypovídací schopnost. K podrobnějšímu vyhodnocení aplikace MA21 na krajské úrovni však bude rozumné přistoupit po určitém čase, kdy bude možno vyhodnotit, zda se MA21 stane součástí běžné praxe a zda-li přináší očekávané efekty.

Cíle projektu “Testování kritérií MA21”

Hlavním cílem projektu bylo ověřit navrženou sadu kritérií v reálném prostředí měst a obcí a upravit ji do podoby přehledného nástroje, který umožní objektivně měřit kvalitu místní správy z hlediska procesů řízení a komunikace.

Kritéria MA21 a jejich indikátory hodnotí, jakým způsobem jsou principy udržitelného rozvoje uplatňovány na místní úrovni a jak aktivní roli úřad v těchto procesech hraje. MA21 je dlouhodobý proces, který je třeba efektivně monitorovat a utřídit do přehledného systému. Za tímto účelem vznikla za spolupráce členů Pracovní skupiny pro MA21 oficiální Databáze MA21, kterou si lze prohlédnout na www.cenia.cz/ma21/databaze. Smyslem Databáze je zpřehlednit způsob monitorování úrovně procesu MA21 v jednotlivých municipalitách a umožnit tak jejich transparentní zařazení do jednotlivých kategorií “A”-“D”, případně “startovací” kategorie “Začátečník”. Databáze bude municipalitám i dalším zájemcům sloužit jako jednoduchý internetový nástroj, který zobrazuje například kdo se do procesu MA21 zapojuje, jaké jsou hlavní aktivity, čeho se podařilo dosáhnout. V současné době se v Databázi nachází 19 municipalit, ale věříme, že s tím, jak budou Kritéria uplatňována v grantových schématech, přibude i aktivních zájemců o zapojení se do realizace MA21.

Databáze: Databáze umožní přehledně monitorovat proces MA21, tedy to, jak kvalitně jsou města a obce řízeny a jak efektivně je do těchto procesů zapojována veřejnost)

Mgr. Jakub Kašpar
Ministerstvo životního prostředí ČR

Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP) finančně podporuje aktivity v rámci místní Agendy 21 (MA21) prozatím nejvíce ze všech resortů. Zároveň zaštiťuje jedno z opatření evropských zdrojů, kde hradí celé dofinancování. Myslíte si, že se tyto investice v budoucnu vyplatí?

Určitě. Místní Agendy 21 totiž vedou v první řadě ke zkvalitnění veřejné správy. To znamená, že finanční podpora jejich rozjezdu se vyplatí především lidem, kteří ve městech praktikujících principy MA21 žijí. Ale samozřejmě také úřadům samotným, vždyť dojde jednak k zefektivnění jejich práce, jednak díky strategickému plánování odpadnou zbytné a často kontraproduktivní aktivity a investice, díky komunikaci s občany odpadne řada konfliktů a rozčarování veřejnosti z rozhodnutí, která učinili jejich volení zástupci. Vyplatí se to ze všech možných pohledů.

Jak se MŽP, kromě toho, že přispělo finančně, dále podílelo na celém projektu?

My jsme iniciovali vznik pracovní skupiny pod vládní radou pro udržitelný rozvoj, která se MA21 zabývá. V ní se scházejí nejenom ministerští úředníci, ale také lidé z aktivních obcí a krajů a zástupci nevládního sektoru, především těch expertních nevládek, které se dlouhodobě zabývají strategickým plánováním, účastí veřejnosti na rozhodování, ale také třeba sledováním ukazatelů udržitelnosti místního rozvoje. Tahle skupina vytvořila a také nechala v praxi otestovat za zhruba rok své práce unikátní sadu kritérií pro hodnocení kvality MA21 v českých podmínkách. Jedná se zejména o procesní kritéria, ale jsou v nich obsažena i kritéria, která hodnotí přímo efekt práce samosprávy a veřejné správy na udržitelnost rozvoje dané obce nebo regionu.

Co bylo z Vašeho pohledu, jako zástupce MŽP, v celém procesu testování Kritérií nejdůležitější?

Jednoznačně samotná skutečnost, že Kritéria prošla testem v praxi, že si prošla svým křtem ohněm a nejsou tedy dnes nějakým byrokratickým výmyslem, stvořeným u úřednického stolu na pražském ministerstvu, ale je to nástroj, vyzkoušený tam, kde má nadále pomáhat – tedy ve městech a krajích. Cenná byla i samotná zkušenost z té pracovní skupiny, protože ona byla opravdu pracovní. Diskuse byly vedené ve velmi praktické rovině, díky účasti obcí, krajů a nevládek byly podložené zkušeností z terénu. To je zkušenost, která není zas až tak obvyklá.

Jaký význam přisuzuje MŽP Kritériím MA21 a co konkrétního přinesou ve vztahu k udržitelnému rozvoji ČR?

Kritéria mohou sloužit ke vzájemnému srovnávání, k inspiraci ostatním městům, ale i k tomu, že se místní Agendou 21, která začíná být velmi moderní, nebudou chlubit ti, kteří k ní ve skutečnosti mají velmi daleko. Udržitelný rozvoj je dnes horizontálním kritériem například všech evropských strukturálních fondů, takže nástroj, kterým obec jako žadatel může konkrétně ukázat, jak na tom v tomto ohledu skutečně je a jak se o to snaží, je myslím velmi důležitý už dnes a jeho význam bude nadále růst.

Kdo a jak se zapojil?

Testování Kritérií MA21 bylo odstartováno výzvou bývalého místopředsedy vlády ČR Martina Jahna a předsedy NSZM Jiřího Čunka adresovanou obcím II. a III. stupně. Zmíněná výzva se obracela na starosty a primátory v celé ČR s nabídkou k zapojení se do mapování stavu MA21 v rámci ČR za pomoci oficiální sady Kritérií MA21. K testování se dosud přihlásilo celkem 19 municipalit zejména z řad NSZM, ale i mimo ni, další budou jistě jejich příkladu následovat.

Mezi nejaktivnější pilotní města projektu patřila například Zdravá města a obce Vsetín, Chrudim, Hodonín, Mladá Boleslav, Kuřim, Kopřivnice, Strašín či Litoměřice. V databázi jsou mimo NSZM i další municipality, mezi nimi například Město Hlučín či Praha 7. Jejich přínos spočíval především v ověření navržené sady kritérií, ale i otestování databáze, do níž jsou kritéria zanášena, v každodenní praxi. Tento postup napomohl odstranit mnohé nejasnosti či formulační nepřesnosti, a upravit sadu tak, aby byla v budoucnu maximálně přehledná a srozumitelná pro všechny další uživatele. Specifickou úlohu zde převzalo Zdravé město Vsetín, které se vzhledem ke svým dlouhodobým zkušenostem s realizací procesu MA21 a jeho monitoringem podílelo na přípravě Příručky pro mapování kvality místních Agend 21 a poskytování průběžné konzultační pomoci dalším “testujícím” městům. Do přípravy Příručky se aktivně zapojili i členové Pracovní skupiny pro MA21.

NSZM v rámci projektu usilovala o posílení zájmu měst, obcí, ale i regionů o nastartování či další rozvoj MA21 v ČR. Současná praxe totiž ukazuje, že ačkoliv se jedná o hojně diskutované téma, ne vždy je spojováno s kvalitou veřejné správy, ale spíše s oblastí zkvalitňování životního prostředí. I to byl důvod, proč NSZM kladla v rámci projektu velký důraz na mediální aktivity k tématu MA21. Probíhala celostátní medializace tématu MA21 a významu jejích kritérií nejen v odborných médiích, ale rovněž v celoplošném denním tisku. Dalším krokem je i informační CD-ROM. Výstupy projektu, podrobné informace k tématu MA21 a materiály ke stažení jsou umístěny na webovém odkazu www.nszm.cz/ma21.

Popisek: Součástí procesů MA21 v Chrudimi jsou také osvětové akce, které budují pozitivní vztah ke svému městu i u těch nejmenších)

Litoměřičtí chtějí využívat setkávání s veřejností ke strategickému plánování a do čtvrt roku aspirovat na kategorii “D”.

Místostarosta Mgr. Petr Hermann

Zdravé město Litoměřice (Kategorie: “Zájemce”)

Naše rozhodnutí zapojit se do projektu testování Kritérií MA21 směřovalo především k tomu, abychom se v Projektu Zdravé město a MA21 posunuli zase o krok dále a tím opět o něco zvýšili kvalitu života našich obyvatel a veřejné správy obecně. Nechceme usnout na vavřínech a právě možnost zhodnotit objektivně současný stav realizace MA21 a možnost porovnání s ostatními nás velmi motivují. V souvislosti s tímto projektem provádíme nebo jsme již provedli řadu konkrétních kroků. Již nyní pracujeme na novém webu PZM a MA21, který je jednou z podmínek postupu do vyšších kategorií MA21. V nejbližší době stanovíme určitý harmonogram činností, které chceme jako Zdravé město zrealizovat, tak, abychom přibližně do čtvrt roku mohli aspirovat na další kategorii MA21 – v našem případě to bude kategorie “D”. I nadále budeme v široké míře zapojovat veřejnost a chceme těchto setkání využít pro strategické plánování, to znamená hlavně vytvoření akčních skupin pro jednotlivé oblasti rozvoje města. Celkovou vizí je předat našim následovníkům Projekt Zdravé město v určité fázi tak, aby bylo možné v něm bez problémů pokračovat i v případě výrazných změn po komunálních volbách.

V Mladé Boleslavi pomáhají Kritéria MA21 plnit volební sliby

Náměstkyně primátora PhDr. Eva Pešková

Zdravé město Mladá Boleslav

Hlavní přínos Kritérií MA21, ale i Projektu Zdravé město obecně, je ve zkvalitnění komunikace s občany. Díky tomu jsme získali i větší jistotu při rozhodování a naplňování toho, co jsme si jako představitelé města na začátku volebního období předsevzali. Zapojení se do projektu nám umožnilo udělat si tak řečeno pořádek na vlastním stole. V jeho průběhu jsme například znovu podrobně prošli strategický plán města a mohli do něho lépe zapracovat názory občanů a zohlednit jejich potřeby. Dalo by se říct, že v rámci naplňování kritérií jsme si udělali takovou malou “inventuru”.

“Praktické pomůcky”

Pilotní města a obce, které se do testování Kritérií MA21 zapojily, byly rovněž vybaveny praktickými pomůckami, jež slouží nejen jako metodická a informační podpora pro naplňování sady kritérií a práci s Databází MA21, ale rovněž pro širší osvětu a popularizaci procesů MA21.

Příručka pro mapování kvality místních Agend 21 slouží městům, obcím a regionům jako přehledný návod pro postup při mapování Kritérií místních Agend 21 a jejich plnění do oficiální Databáze MA21. Příručka je určena především zástupcům místní správy, která má v procesu MA21 stěžejní roli. Pro tuto cílovou skupinu představuje Příručka metodický manuál shrnující všechny kroky potřebné ke zdárnému mapování úrovně procesu MA21 prostřednictvím Kritérií MA21. Zároveň přináší podrobné informace o jednotlivých kategoriích MA21 “D” až “A”. V jejím závěru je možné se seznámit s praktickým příkladem dobré praxe při mapování Kritérií MA21 ve městě Vsetín. Tištěná verzi příručky byla vydána za finanční podpory Ministerstva životního prostředí ČR a Ministerstva vnitra ČR a bude rozeslána všem obcím II. a III. stupně. Příručka je rovněž volně ke stažení na www.nszm.cz/ma21.

Informační leták ke Kritériím MA21, který má podobu barevné “skládačky”, představuje jednoduchý a přehledný materiál, jehož cílem je stručně seznámit zájemce s problematikou MA21 a se sadou kritérií a “nalákat” je k plnění Databáze MA21. Letáky jsou široce distribuovány ze strany NSZM i MŽP, zájemci je mohou získat v elektronické podobě na www.nszm.cz/ma21.

Součástí informační osvěty, zaměřené na problematiku MA21 a Kritérií MA21, byla také série tří informačních seminářů, které v rámci projektu proběhly v krajských městech Jihlavě, Zlíně a Plzni. Semináře se zaměřily především na seznámení účastníků se sadou Kritérií MA21, významem jejich mapování a postupy při plnění Databáze MA21. Semináře navštívilo přes 70 účastníků a zejména v Plzni se akce setkala s velmi pozitivním ohlasem.

Místní Agenda 21 jako součást dlouhodobé vize rozvoje města

Místostarosta Mgr. Petr Řezníček
Zdravé město Chrudim

Každý test, pokud je dobře provedený, má svůj význam. Co se týče testování, je to podobné jako ve škole. Jako bývalý kantor vím, že pokud má žák prokázat určitou znalost nebo dovednost, tak by měl být vyzkoušen. V případě města a realizace MA21 takový test odhalí, které věci se daří, a ty nám poslouží jako odrazový můstek do další práce, a kde naopak máme nedostatky a určité rezervy – díky tomu můžeme soustředit svoji pozornost a kapacity tam, kde je to opravdu třeba. Hlavně tyto aspekty projektu testování vnímám jako důležité a přínosné. Je dobré si uvědomit, a to je i můj vzkaz našim případným následovníkům, že objektivní hodnocení postupu v rámci MA21 je především pomocí v naší práci, nikoliv hrozba zdviženého palce či peskování za něco, co jsme třeba nestačili naplnit či zrealizovat. Nemělo by nás to odradit od dalšího praktického uplatňování principů MA21 a udržitelného rozvoje. Jako člověk, který je zodpovědný za realizaci Projektu Zdravé město a MA21 se budu určitě zasazovat o to, aby námi realizovaná MA21 splňovala daná kritéria a abychom tak postupně směřovali do nejvyšší kategorie. Určitě vidím v takovém postupu Zdravého města Chrudim smysl a dlouhodobou vizi.

Co se podařilo a co bude dál?

Během testování došlo k řadě změn a úprav jednotlivých kritérií a určitých změn doznala i databáze. Proces testování tímto však zdaleka nekončí a připravovány jsou další kroky – zejména oficiální schválení sady kritérií Radou vlády pro udržitelný rozvoj.

Kritéria MA21 budou sledovat kvalitu veřejné správy

Testování kritérií splnilo očekávání, jež se do něj před jeho začátkem vkládala. Výsledkem několikaměsíční spolupráce je inovovaná sada Kritérií MA21, nová verze Příručky pro mapování kvality místních Agend 21 a taktéž nová Databáze MA21. Završením více jak dvouleté práce Pracovní skupiny pro MA21 by mělo být schválení sady Kritérií MA21 Radou vlády pro udržitelný rozvoj. Poté bude moci být sada používána jako oficiální měřítko kvality veřejné správy.

Kvalitu řízení budou moci vyhodnocovat i krajské samosprávy

Kritéria MA21 se zaměřují na procesy řízení a komunikaci nejen ve městech a obcích, ale i v regionech. NSZM za podpory Ministerstva vnitra ČR totiž souběžně upravila sledovanou sadu kritérií pro úroveň krajů a otestovala ji na dvou regionech – Zdravém kraji Vysočina a Zdravém Zlínském kraji.

Monitorování procesů pomocí Kritérií MA21 je však také nutné doplnit o sledování dopadů aktivit na udržitelný rozvoj, ve smyslu udržení a zlepšování současného stavu, a to nejlépe pomocí standardizovaných indikátorů. Tímto způsobem pracují například Společné evropské indikátory - ECI (European Common Indicators), které jsou ve městech realizujících MA21 často zaváděny a využívány. Je jimi možné například sledovat, jak se mění kvalita životního prostředí na základě statistických dat (kvalita vody, ovzduší apod.), což mimo jiné umožňuje zachytit dlouhodobý trend vývoje v jednotlivých sledovaných oblastech. Na základě proběhnuvších diskusí na půdě Pracovní skupiny pro MA21 byly v tomto směru provedeny úpravy v nejvyšší sledované kategorii Kritérií – kategorii “A”. Ukazatele této kategorie byly navrženy a schváleny tak, že hodnoty indikátorů se nemají zhoršovat a veřejnost musí být o procesech MA21 dobře informována.

Nově vznikající Kritéria MA21 byla prezentována také v zahraničí

Sada Kritérií byla rovněž prezentována ve švýcarském Curychu na konci září zástupkyní MŽP Ing. arch. Marií Petrovou, kde se konal Kulatý stůl MA21 pod patronací ICLEI (Local governments for sustainability). Výstupy projektu budou prezentovány na dalším setkání, které se uskuteční v příštím roce.

Kritéria MA21 již nyní fungují v praxi, a to jako jedno ze dvou objektivních měřítek Ligy NSZM. Liga NSZM představuje oficiální žebříček členských měst a obcí v rámci asociace, ve kterém jsou města seřazena a hodnocena podle své aktivity, kvality procesů veřejné správy a dosažených výsledků na základě pravidel, jež vycházejí ze dvou programů tvořících základ Projektu Zdravé město. Prvním z nich je mezinárodní program Světové zdravotnické organizace “Zdraví 21” a druhým právě mezinárodní program místní Agenda 21.

Národní síť Zdravých měst nominována na cenu OSN

Jako uznání za dlouhodobé úsilí v oblasti propagace a podpory MA21 a zejména za její uplatňování v praxi a propojení s kvalitou veřejné správy byla NSZM v listopadu loňského roku nominována Ministerstvem vnitra ČR na cenu OSN za kvalitu ve veřejné správě. Cena Organizace spojených národů je udělována od roku 2003 v několika kategoriích. Ocenění jsou vyhlašována vždy 23. června na Den veřejné správy.

Kritéria MA21 pro nás znamenají možnost srovnání a inspirace

Místostarosta Jiří Novák
Zdravé město Kopřivnice

Vytvoření sady Kritérií MA21 a vznik Databáze MA21 a její naplňování vidím jako velmi pozitivní. Člověk je tvor soutěživý a když něco dělá, chce vědět, zda to dělá dobře, nebo zda to nejde udělat lépe. To platí i při řízení města nebo obce. Domnívám se, že je dobré, pokud se mohou města v nějakém jednotném systému porovnávat. Představitelé měst tak mají možnost kontroly a porovnání se svými kolegy, což by mělo napomoci zdravé soutěživosti mezi městy. Město, které dobře pracuje, přirozeně poskytuje lepší a kvalitnější prostředí pro své obyvatele - a o to by mělo jít všem politickým představitelům měst bez ohledu na jejich politickou příslušnost. Nalézt objektivní a zároveň použitelná kritéria pro takové srovnání však není jednoduché, a proto bych chtěl ocenit úsilí, které vedlo k jejich vzniku a také otestování v praxi. Je dobré si uvědomit, že jde o unikátní sadu kritérií nejen v rámci ČR, ale i EU. Dle přehledných kritérií se tak může téměř kdokoliv na internetu podívat, jak na tom města jsou a jaký servis je občanům poskytován. Těmito kritérii může být sledována a porovnávána i kvalita práci představitelů jednotlivých municipalit. Hlavní přínos možnosti tohoto srovnání vidím pro občany, kteří si mohou udělat lepší obrázek o místě, ve kterém žijí. Mají rovněž k dispozici více informací, na základě kterých si mohou udělat objektivní názor na to, co se dá ve městě ještě změnit nebo zlepšit. Jak si dané město či obec stojí ve vztahu ke kritériím je také určitou vizitkou kvality života ve městě. Na druhou stranu se zaměstnanci města mohou inspirovat u úspěšnějších kolegů a přispívat tak ke zvyšování kvality veřejné správy jako celku. Právě v inspiraci a možnosti sdílet dobrou praxi vidím největší přínos pro města - zdravě si konkurovat a pomáhat si při zkvalitňování práce na rozvoji vlastní obce či města.

Zdravá města umí podporovat místní demokracii

Již čtvrtým rokem je pořádána soutěž O lidech s lidmi – cena za podporu místní demokracie, která hodnotí, jakým způsobem města a obce zapojují veřejnost do svého rozhodování, neboli jak intenzivně se občané podílejí na budoucí podobě místa, kde žijí. Není náhodou, že letošní ročník opanovala Zdravá města, která mají se zapojováním veřejnosti do svých aktivit v rámci místních Agend 21 dlouholetou zkušenost. Zdravá města Chrudim, Zlín a Pelhřimov obsadila první tři místa a i tento úspěch dokládá, že plánovat a řídit město či obec za aktivní účasti veřejnosti se vyplácí.

Mediální analýza tématu “místní Agendy 21” a “udržitelný rozvoj”

Národní síť Zdravých měst zadala v rámci projektu podpořeného Ministerstvem životního prostředí vypracování mediální analýzy pojmů “místní Agenda 21” a “udržitelný rozvoj”. Analýza sledující období od února do listopadu 2005 přinesla řadu zajímavých informací. Z nich například vyplývá, že pouze přibližně 5 % z celkem 526 příspěvků na téma udržitelný rozvoj skutečně relevantně informuje o významu tohoto pojmu a podobný výsledek zaznamenal i sledovaný pojem MA21 – zde bylo procento relevantních výstupů o něco vyšší, přesto stále nedostatečné. I nízký počet výstupů k MA21 potvrzuje další fakt, a tím je, že pojem místní Agendy 21 zcela nepronikl do náplně sdělovacích prostředků jako je televizní zpravodajství, internetové zpravodajství nebo ekonomických a společenských týdeníků, ale zůstává doménou specializovaného a v menší míře i regionálního tisku. Z analýzy také vyplývá, že nejvíce relevantních příspěvků k tématu MA21 je spojeno se Zdravými městy, obcemi a regiony ČR.

Hlavní tíha testování Kritérií MA21 ležela na koordinátorech Projektu Zdravé město a místní Agendy 21. V čem oni sami viděli hlavní přínos realizace projektu a co oceňovali nejvíce?

Martin Kučný, Zdravé město Vsetín

“Zapojení do projektu nám pomohlo zpřehlednit celý systém archivace velkého množství nejrůznějších dokumentů, které v rámci procesu MA21 vznikají – oficiální materiály stejně jako například novinové články,” popisuje hlavní výhody naplňování Databáze MA21 Martin Kučný ze Zdravého města Vsetín. “Před naplňováním Databáze MA21 bylo vše skladováno v klasických šanonech, které zaberou spoustu místa a orientace v nich není dvakrát jednoduchá, v porovnání s daty na počítači. Nyní jsou všechny dokumenty převedeny do elektronické podoby a můžeme je velice jednoduše zpracovávat či naplňovat na internet. Nezanedbatelná je i skutečnost, že je nyní mnohem efektivnější poskytovat informace o aktivitách v rámci MA21 například na zasedáních zastupitelstva,” dodává Martin Kučný.

David Monsport, Zdravé město Kopřivnice

“Nejvíce oceňuji fakt, že vykonaná práce při realizaci Projektu Zdravé město a MA21 je nyní skutečně vidět,” zamýšlí se David Monsport, koordinátor Projektu Zdravé město a MA21 v Kopřivnici. “Myslím tím především možnost vyhledat si veškeré informace na internetu, tedy velmi pohodlně, jednoduše a přehledně. Dnes mohu každého zájemce o bližší informace o našich aktivitách odkázat na webové stránky, kde nalezne vše potřebné – fotografie, články z novin v digitální podobě a další materiály. Také doufám, že bude nyní mnohem snadnější navazovat další kontakty s potenciálními partnery, jelikož budu mít k dispozici důkaz o tom, že jsme již urazili kus cesty a jsou za námi vidět hmatatelné výsledky. Koneckonců vypadá dobře, když můžete ukázat, že jste dosáhli určitého pokroku a porovnat se s jinými městy a obcemi,” popisuje výhled do budoucnosti a další výhody David Monsport. “Naplňování Databáze MA21 nás také motivovalo k tomu, že jsme vytvořili komisi Zdravého města, která je jedním z kritérií pro zařazení do kategorie “C” místní Agendy 21. Není sice ještě v definitivní podobě a bude třeba doladit řadu technických detailů, ale již nyní má stanoven hlavní úkol: dohlížet nad realizací PZM,” uzavírá kopřivnický koordinátor.

Martina Pilková, Zdravé město Hodonín

Martina Pilková, hodonínská koordinátorka Projektu Zdravé město a MA21 oceňuje především větší systematičnost a přehlednost v procesu MA21, kterou si od mapování Kritérií slibuje. “Domnívám se, že od nynějška bude práce na realizaci MA21 ve městě Hodoníně mnohem přehlednější jak pro ostatní kolegy, tak pro politickou reprezentaci města,” říká Martina Pilková. “Pro mne jako koordinátora PZM a MA21 má také velký význam daleko užší spolupráce s ostatními odbory MěÚ, kterou kvalitní naplnění kritérií MA21 určitě vyžaduje. Databáze však také pomůže odkrýt různé mezery a nedodělky při naplňování MA21, protože bude jasné, co se právě dělá, co je již uděláno a především, co je ještě třeba udělat. Další práce by tak měla být přehlednější a tím i efektivnější,” uzavírá Martina Pilková.

Šárka Trunečková, Zdravé město Chrudim

Šárka Trunečková, koordinátorka Projektu Zdravé město a MA21 v Chrudimi říká: “Jsem ráda, že se tento projekt realizoval a mohli jsme si v praxi vyzkoušet, jak bude Databáze MA21 fungovat a co praktického nám přinese, i přesto, že s tím byla spojena spousta práce a nervů. Nejvíce nám v současnosti pomůže, že jsme schopni zmapovat aktuální stav realizace MA21 a víme, kde máme slabiny a kde naopak patříme k “tahounům”.” Koordinátorka si také pochvaluje shromáždění nejrůznějších materiálů a informací na jedno místo a jejich následné využití například při jednání na zastupitelstvu města. “Kritéria MA21 nám však pomohou i v dalším směru – při žádostech o externí zdroje v podobě grantů můžeme dnes velmi jednoduše prokázat, že místní Agenda 21 není jen pouhou proklamací nebo ad hoc činností. Vlastně stačí jen odkázat na internetové stránky Databáze a příslušný úředník si může vše zkontrolovat na oficiálním zdroji informací – odpadne tak hodně práce,” oceňuje zkušená chrudimská koordinátorka.

Ing. Petr Švec
ředitel Národní sítě Zdravých měst

Jste jedním z členů Pracovní skupiny pro MA21, který byl u všeho od samého začátku. Čeho si Vy osobně nejvíce považujete?

Celý průběh tvorby Kritérií MA21 a jejich následné testování byly náročné a vyžádaly si hodně energie všech zúčastněných. Já osobně jsem velmi rád, že na půdě pracovní skupiny se scházejí zástupci měst a obcí, resortů, odborných institucí a nevládních organizací, kteří “táhnou za jeden provaz”. Pracovní skupina připravila objektivní nástroj, kterým lze kvalitu MA21 měřit, nutno říci, že to nebylo jednoduché. Vznikla sada kritérií, unikátní i v rámci Evropy, která umožní jasně změřit, jak město či obec podporuje udržitelnost rozvoje a jak komunikuje s občany.

V čem konkrétně jsou Kritéria MA21 odlišná od jiných indikátorů sledujících udržitelný rozvoj?

Zde odpovím možná trochu technickým žargonem. Snaha o udržitelný rozvoj je poměrně složitým souborem strategií, která je založena na předpokladu, že “udržitelnost” nemůže být výsledkem náhody, ale naopak je a musí být výsledkem strategického řízení na různých úrovních, zejména v rámci veřejné správy. Z tohoto důvodu je celková kvalita MA21, resp. stav a vliv “místa” na udržitelnost vytvářena zejména prostřednictvím procesů řízení a komunikace – proto je nutné tyto procesy také objektivně měřit. Procesy však nejsou cílem, nýbrž prostředkem postupu k udržitelnému rozvoji. Z tohoto důvodu je nutné měřit zároveň i aktuální výsledky – praktický efekt MA21, a to jak z pohledu expertů (indikátory udržitelného rozvoje), tak z pohledu komunity (spokojenost veřejnosti s celkovým procesem MA21 a jeho výsledky). Kritéria MA21 v současné podobě obsahují oba pohledy – měření kvality procesu i dosažené výsledky, a tím jsou zcela specifická a unikátní.

Jak přispěje sada kritérií ke kvalitnímu rozvoji českých a moravských měst, obcí a regionů?

Tak jako se musí řídit firma, aby do budoucna měla svoje zisky, tak se i město musí rozvíjet ku prospěchu svých obyvatel a musí být tedy též kvalifikovaně řízeno. Výhodou je, že dnes existuje celá řada možností, jak kvalitu radnic měřit a doufám, že občané si je také podle toho sami pohlídají. Dnes zaběhnuté postupy tzv. benchmarkingu a Společného hodnotícího rámce (CAF), které měří spíše vnitřní chod a efektivitu úřadu, jsou nyní doplněny o další objektivně měřitelné ukazatele v podobě Kritérií MA21. Ty dokáží mimo jiné změřit přátelskou komunikaci radnic s veřejností, kvalitu strategického řízení ke konkrétním cílům a míru uplatňování udržitelného rozvoje, což je nezbytné. Bez těchto atributů nelze mluvit o kvalitní radnici.

Kritéria místních Agend 21

Jak tedy sada Kritérií MA21 vypadá? Je členěna do čtyř hlavních kategorií kvality (“A” - “D”) a zahrnuje i startovací skupinu “Zájemci”. Každá z kategorií má svá vlastní kritéria a jasně měřitelné ukazatele, které hodnotí úroveň realizace MA21 v dané municipalitě. Aby mohla municipalita postoupit z jedné kategorie do druhé, je nutné splnit všechna kritéria příslušející té které kategorii. Sada 21 kritérií a jejich indikátorů vznikala v průběhu roku 2004 na půdě Pracovní skupiny pro MA21 při RVUR.

Kategorie “Zájemci”, jak již její název vypovídá, má především postihnout zájem obce, města, regionu, ale i například neziskové organizace či jakéhokoli dalšího zájemce o proces MA21 jako takový, aniž by docházelo k vytváření jakýchkoliv formálních struktur. Smyslem zařazení do této kategorie je být informován o tom, co MA21 vlastně obnáší, případně zpětně informovat o aktivitách, jež jsou součástí procesu MA21 v dané municipalitě. Rovněž jde o určitý startovací prostor, v němž se obce, města, regiony i místní aktéři seznamují jak s procesem MA21, tak s fungováním Databáze MA21. Mohou se na tak na základě vlastní zkušenosti rozhodnout, zda postupovat do vyšších kategorií či nikoliv. Pokud municipalita projeví zájem o registraci do Databáze MA21, stanoví kontaktní osobu, kterou může být prakticky kdokoliv, a poskytuje pravidelně (minimálně jedenkrát ročně) informace o dění souvisejícím s MA21 prostřednictvím zde umístěného elektronického formuláře, splní tak všechna tři kritéria, jež jsou podmínkou pro zapsání do této nulté kategorie. Aktuálně se v Databázi v této kategorii nacházejí například Zdravé město Ústí nad Labem, mikroregion Novoměstsko či Praha 7.

První řádná kategorie “D” již vyžaduje širší aktivity v rámci MA21 založené na principu partnerství a rovněž organizační strukturu ze strany obce, města či regionu. Municipalita v této kategorii by měla ustanovit koordinátora MA21, jehož hlavní úlohou je koordinace činností v rámci procesu MA21 a další propagace principů MA21 a udržitelného rozvoje obecně. Rovněž by měla jmenovat osobu, jež bude zastupovat volenou reprezentaci municipality. Tímto způsobem obec, město nebo region organizačně zajišťují postup MA21 v praxi. Musí však následovat naplňování MA21 skutečným obsahem, což s sebou přináší komunikační a manažerské postupy, jako je například aktivní zapojování veřejnosti do oblastí plánování, rozhodování a realizace významných opatření, jež se dotýkají života občanů nebo spolupráce s občanským a podnikatelským sektorem při jejich tvorbě. Zdravá města Kuřim, Orlová či Zdravá obec Strašín, patřící v současné době do této kategorie, musejí také pravidelně prezentovat své aktivity ve vztahu k MA21 na svých webových stránkách a v místních, regionálních anebo celostátních médiích. Naplnění všech kritérií stanovených pro tuto kategorii umožňuje dané municipalitě postoupit do vyšší kategorie “C”.

Kategorie “C” se od předchozí odlišuje zejména propracovanější organizační strukturou, hlubším politickým zastřešením a vyšší mírou participace obyvatel, jež celý proces MA21 zabezpečují. Její nedílnou součástí je ustanovení oficiálního orgánu samosprávy pro MA21 a schválení oficiálního dokumentu k MA21 v podobě deklarace, charty apod. Významným faktorem jsou rovněž pravidelná setkání na veřejném fóru k celkovému rozvoji municipality. Je přitom velmi důležité, jakým způsobem se podaří propojit jednotlivé oblasti života v obci či městě a jejich představitele - politickou reprezentaci, místní podnikatele, veřejnost a další. Velmi dobré zkušenosti, jak zapojovat veřejnost do diskuse, mají například Zdravá města Kopřivnice, Chrudim nebo Hodonín, patřící právě do kategorie “C” MA21.

Předposlední kategorie “B” navazuje na předchozí a doplňuje ji o řadu významných prvků. Kromě dílčích koncepcí, respektujících principy udržitelného rozvoje, dochází v této fázi k vytvoření ucelené strategie udržitelného rozvoje za účasti expertů. Zastupitelstvo města, obce či regionu v kategorii “B” by mělo rozhodnout o systému finanční podpory procesům MA21. Ten zahrnuje jak vnitřní zdroje z municipálních rozpočtů, tak zdroje vnější, pocházející nejčastěji ze strukturálních fondů EU. Ucelený systém grantové podpory mají například Zdravá města Třebíč či Hradec Králové. Ukázkovým příkladem města, které zatím jako jediné v ČR spadá do Kategorie “B” - splňuje vysoké nároky na kvalitu veřejné správy a současně v široké míře využívá fondů EU, je Zdravé město Vsetín. Municipality v této kategorii sledují svoje aktivity v rámci procesu MA21 nejen vlastními indikátory, které si obec či město vytvoří na základě diskuse s občany, ale rovněž prostřednictvím ukazatelů mezinárodních, jakými je například sada Společných evropských indikátorů (ECI). Své pokroky pak prezentují navenek a sdílí tak s ostatními příklady dobré praxe. Ke vzájemné inspiraci a prezentaci osvědčených postupů pořádá NSZM pravidelně tzv. Sekce NSZM k různým tématům, jako jsou například aktivní stáří, energetické úspory a alternativní zdroje energie či bezpečná škola.

Poslední kategorie “A” shrnuje všechna předchozí stádia do jednoho vzájemně provázaného celku. Municipalita v této kategorii sleduje, jakým způsobem jsou naplňovány principy udržitelného rozvoje na základě komunitního i expertního posouzení. Komunitní hodnocení představuje možnost obyvatel vyjadřovat spokojenost s kvalitou života ve městě a s procesem MA21. Indikátory udržitelného rozvoje pak zabezpečují odbornou část posouzení – objektivně zjišťují zda aktivity města a obcí nemají negativní důsledky na jejich dlouhodobě udržitelný rozvoj. Municipality v této kategorii využívají systémy managementu kvality ve veřejné správě, například ISO 9000 nebo 14000 či EMAS. Tato nejvyšší kategorie vyjadřuje snahu municipality o harmonický, strategický a dlouhodobý rozvoj za aktivní účasti veřejnosti, založený na principech udržitelného rozvoje, jež zkvalitněním veřejné správy jako takové přispívá ke zvyšování kvality života svých občanů.

Praktické doporučení na závěr

V současnosti jsou již známy všechny typy dokumentace, které je zapotřebí pro dokladování probíhajících aktivit v rámci MA21. Rádi bychom tímto vyzvali města, obce a regiony, které se hodlají do aktivit mapování Kritérií MA21 zapojit v následujících letech, aby již nyní pamatovaly na průběžné shromažďování potřebných materiálů (fotodokumentace, tiskové zprávy, atd.), které jsou nedílnou součástí hodnocení procesů MA21 v dané municipalitě.