Evropská unie
V uplynulých patnácti letech došlo v Evropě i ve světě k nebývalému rozvoji a využívání informačních a komunikačních technologií (ICT), zejména pak internetu. Ještě před několika lety byl internet oblastí zájmu především vědců a studentů, dnes se však již stal běžnou součástí všech oblastí společenského i každodenního života. Tam, kde ještě nedávno fungovaly tradiční služby, se dnes běžně používá počítačové spojení.
Elektronické bankovní služby, nákupy, objednávání vstupenek, informace o dovolené přes internet využívá stále více občanů. Využívání ICT ve větším měřítku však stále ještě naráží na určité překážky: dostupnost pro řadové občany a jejich schopnost prostředky moderní techniky obsluhovat. Statistický úřad Evropských společenství (Eurostat) publikoval studii, ve které prezentoval výsledky průzkumu, jak občané evropských států používají prostředky informačních a komunikačních technologií, především počítače. Podklady získal Eurostat v členských státech v průběhu roku 2005.
Nízká “počítačová gramotnost” ve většině států
Průzkum ukázal, že 37 % občanů v Evropské unii nemá základní znalosti a zkušenosti s prací u počítače a 15 % přiznává, že úroveň jejich znalostí je nízká. Čtvrtina občanů (26 %) považuje svoje “počítačové schopnosti” za průměrné. Na druhé straně více než pětina občanů (22 %) je přesvědčena, že má velmi rozsáhlé znalosti a zkušenosti s počítačem. Důležitým faktorem při používání počítačů je dosažený stupeň vzdělání. S vyšším vzděláním se podíl občanů používajících počítače zvětšuje; pouze každý desátý občan s alespoň středoškolským vzděláním neovládá základní práci s počítačem, kdežto u občanů, kterým se nepodařilo dosáhnout středoškolského vzdělání, činí tento podíl více než 60 %. Vůbec nejvíce používají počítače studenti, nejméně lidé, kteří jsou nezaměstnaní nebo v důchodu. Schopnost práce s počítačem souvisí logicky také s věkem občanů. U věkové skupiny nad 65 let více než tři čtvrtiny občanů práci s počítačem neovládají, kdežto ve skupině od 16 do 24 let je to pouze jedna desetina. To je přirozený důsledek skutečnosti, že počítače začaly být běžně používány až v posledních dvou desetiletích minulého století a že u mnoha příslušníků starších generací, i když v posledních letech měli možnost seznámit se s prací na počítači, převládl konzervativní přístup a dali přednost tradičním technickým prostředkům. Spojíme-li kombinaci faktorů věku a vzdělání, tak více než čtyři pětiny občanů nad 55 let, kteří mají pouze základní vzdělání, nikdy v životě nepracovaly s počítačem. “Počítačová gramotnost” v sobě zahrnuje používání počítačů a dalších prostředků ICT nejen v pracovním procesu, ale také v čase volna a při vzájemném komunikování. I když se používání počítače stává samozřejmostí, přesto více než třetina občanů nikdy v životě nepoužila počítač. Mezi jednotlivými členskými státy se však tento podíl značně liší. Nejmenší počítačová “negramotnost” je ve skandinávských zemích, především ve Švédsku a Dánsku, kde nikdy nepoužilo počítač pouze 8 % občanů. Na druhé straně v Řecku byla zaznamenána tato neznalost takřka u dvou třetin občanů (65 %). V České republice přesně polovina občanů (50 %) nikdy nepoužila počítač, což řadí naši republiku v tomto směru k méně vyspělým státům EU.
Blíže k počítačům mají muži
Z hlediska pohlaví studie ukázala, že muži ve státech EU mají blíže k používání počítačů než ženy. Více než třetina mužů (34 %) přiznala, že vůbec neovládá počítač. Mezi ženami dosáhl tento podíl výše 39 %. Na druhé straně vysokou znalost a schopnost využívat počítače deklaruje 29 % mužů, kdežto pouze 15 % žen považuje svoje schopnosti za vysoké. Ve studii bylo také porovnáno užívání počítačů podle hospodářské vyspělosti regionů Unie. Výsledek byl jednoznačný a ukázal, že nejméně zkušeností s prací u počítače mají občané žijící v regionech, které spadají pod tzv. Cíl 1. Sem spadají regiony, jejichž hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele je nižší než 75 % průměru Evropské unie. V těchto regionech je podíl občanů, kteří mají zkušenosti s využitím práce u počítače dvakrát nižší než ve vyspělých regionech Unie (Tabulka).
Největší využití internetu ve Skandinávii
K obdobným výsledkům jako u používání počítačů se dospělo i ve využití internetu. Více než polovina občanů EU (57 %) pravidelně nevyužívá možnosti internetu. Největší míra používání je opět ve Skandinávii a Nizozemsku, na druhé straně žebříčku je opět Řecko. Česká republika společně s Kyprem obsadila v tomto žebříčku předposlední místo, neboť podle průzkumu internet pravidelně nevyužívají tři čtvrtiny občanů (74 %). Průzkum se dále zabýval otázkou vzdělávání a zvyšování kvalifikace pro práci s počítačem. Výsledky ukázaly, že více než polovina občanů (od 16 do 74 let) nikdy v životě neabsolvovala kurz (alespoň tříhodinový) práce s počítačem. Pouze desetina občanů Unie (11 %) prodělala počítačový kurz v uplynulém roce. Z občanů, kteří kurz někdy absolvovali, 42 % tento kurz absolvovalo více než před třemi roky. V České republice absolvovalo 12 % občanů počítačový kurz v uplynulém roce, 8 % v uplynulých třech letech a 13 % v období více než před třemi roky. Nejdostupnější jsou počítačové kurzy pro občany s vyšším dosaženým vzděláním a samozřejmě pro studenty, kteří mají ovládání počítače na většině škol jako součást povinné školní výuky. Povinné počítačové kurzy a školní výuka je pouze jedna z cest, jak zlepšit počítačovou gramotnost. Řada expertů poukazuje také na nemalý význam vlastního sebevzdělávání či na pomoc od spolupracovníků. V čem se však všichni experti shodují je skutečnost, že počítačová gramotnost bude narůstat a znalosti práce s počítačem a užívání internetu se bude u většiny povolání považovat za samozřejmost.
Tabulka: Občané EU, kteří nepoužívají počítače nebo internet (v %, rok 2005)
Stát |
Nikdy nepoužili počítač |
Nepravidelně využívají internet |
Švédsko |
8 |
24 |
Dánsko |
8 |
27 |
Nizozemsko |
13 |
26 |
Finsko |
16 |
38 |
Velká Británie |
17 |
46 |
Lucembursko |
18 |
37 |
Německo |
18 |
46 |
Slovensko |
28 |
57 |
Rakousko |
29 |
51 |
Estonsko |
34 |
46 |
Slovinsko |
38 |
60 |
Španělsko |
40 |
65 |
Lotyšsko |
44 |
64 |
Irsko |
46 |
69 |
Polsko |
46 |
71 |
Česká republika |
50 |
74 |
Litva |
53 |
70 |
Portugalsko |
53 |
72 |
Kypr |
53 |
74 |
Itálie |
56 |
72 |
Maďarsko |
57 |
66 |
Řecko |
65 |
82 |
EU celkem |
34 |
57 |