Rozhovor
s Mgr. Rudolfem Blažkem,
náměstkem primátora hl. m. Prahy Pražská vyhláška se snaží dostat prostitutky z centraVyšlo v čísle 3/2006 |
![]() |
Známými lokalitami pouliční prostituce v hlavním městě Praze bývala ještě v polovině devadesátých let Perlová ulice či Skořepka. Poté se soustředila do oblasti Václavského náměstí, ale z tradičních ulic zcela nezmizela. Vloni v květnu vydalo pražské zastupitelstvo obecně závaznou vyhlášku zakazující nabízení erotických služeb i erotických vystoupení na celém území Prahy, s výjimkou veřejně přístupné účelové komunikace vedoucí severozápadně směrem z ulice Ďáblické k areálu skládky. Řešení právních problémů souvisejících s prostitucí v ulicích hlavního města patří na pražském magistrátu k agendě náměstka primátora pro bezpečnost Rudolfa Blažka.
Sněmovna na loňské říjnové schůzi neprojednala vládou předkládaný zákon o regulaci prostituce a vyslovila nesouhlas s odstoupením České republiky od mezinárodní úmluvy, jež ji zavazuje zákonné reglementy prostituce nepřijímat. Jsou tím ztraceny všechny šance pro stanovení zákonných norem v této oblasti a obcím zbývá potýkat se s problémem prostituce jenom podzákonnými vyhláškami?
Úmluva o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob je pro přijetí zákona skutečně zásadní překážkou a pokud ji poslanci odmítli vypovědět, nelze patrně počítat s tím, že by zákon byl přijat ještě v tomto volebním období. Domnívám se ale, že tím snahy o změnu současného v podstatě aboličního přístupu zákonodárce k prostituci a jeho nahrazení přístupem regulativním neskončily a že pod tlakem obcí bude práce na návrhu zákona dále pokračovat. Pokud by vláda od návrhu zákona v budoucnu upustila, nevylučuji možnost, že obce se zasadí o to, aby se případného dopracování návrhu a jeho prosazování chopily jiné subjekty se zákonodárnou iniciativou.
Pouliční prostituce měla být podle tohoto zákona zakázána, pokud by obec nestanovila, že ji lze provozovat na místech určených obecní vyhláškou. Mohla to být mimo jiné i cesta k plošnému zákazu prostituce, o který se na svém území řada obcí neúspěšně pokoušela?
V podstatě ano. Dnes je jedinou možností vydat vyhlášku, která nabízení sexuálních služeb na veřejném prostranství zakáže vyjma vymezených míst a doby a její porušení postihnout pouze jako přestupek, tedy majetkovou sankcí (pokutou). Ta je ale ve většině případech u prostitutek nevymožitelná. Návrh zákona předpokládal zákonnou regulaci prostituce, podrobil by její legální provozování kontrole státu a obcí a vytvořil by účinnější sankce jak za prostituci vykonávanou v rozporu s pravidly vyplývajícími ze zákona, tak za nelegální organizování prostituce v nevěstincích, na kterou se současné vyhlášky obcí nemohou vztáhnout. Vyhlášky obcí zakazující nabízení sexuálních služeb, vyjma vymezených míst a doby, by pak skutečně mohly být nahrazeny plošným zákazem. Přicházely by v úvahu jen v případě, že by obec na některé části svého území pouliční prostituci chtěla povolit.
Jak je vůbec možné, že dosavadní praxe umožňuje stanovit, které činnosti by mohly ohrozit veřejný pořádek - v této souvislosti dobré mravy, a následně stanovit, na kterých místech je možné dobré mravy porušovat?
Jednání, které by mohlo být v rozporu s dobrými mravy, se stává přestupkem proti veřejnému pořádku jen tehdy, jestliže vyvolá veřejné pohoršení. Naplnění jeho skutkové podstaty podle obecně uznávaného výkladu vyžaduje, aby daným chováním byly pohoršeny alespoň dvě současně přítomné osoby, ochotné správnímu orgánu své pohoršení dosvědčit. Pohoršení u většiny lidí určitě vyvolá polonahá nebo vyzývavá a kolemjdoucí občany obtěžující prostitutka ve frekventovaných ulicích města. Vyhláška, která nabízení sexuálních služeb na určitém místě a v určitém čase povolí (a na všech ostatních místech zakáže), by pro toto povolení měla zvolit taková místa a dobu, kdy zde neprocházejí řádní občané, nýbrž převážně jen zákazníci prostitutek. Povolení k nabízení těchto služeb také neznamená, že by prostitutka mohla kolemjdoucí vyloženě obtěžovat, na veřejnosti se obnažovat a podobně. Pak by mohla vyvolat veřejné pohoršení i na místě k nabízení sexuálních služeb vyhláškou určeném.
Obecně závazná vyhláška hlavního města Prahy zakázala nabízení erotických služeb na celém území Prahy, s výjimkou veřejně komunikace z Ďáblické ulice k areálu skládky. Jak to ovlivnilo prostituci v centru Prahy? Daří se vybírat pokuty na místech, která jsou pro tuto činnost tabu?
Smyslem vyhlášky nemohlo být přestěhování prostitutek a jejich klientely k Ďáblické skládce, přestože bychom to uvítali. Šlo o to, abychom alespoň získali právně bezvadný podklad pro vytlačování prostitutek z centra města, zejména z nejvíce frekventovaných míst, jakými je Václavské náměstí, či Národní třída, kam se prostitutky stahují za cizinci a kde jsou předmětem časté kritiky občanů. Problémy při vybírání pokut jsou především s cizinkami (Bulharky, Slovenky), u nichž jsou pokuty za přestupek zcela neúčinné. Téměř nikdy je nezaplatí, ke správnímu řízení se nedostaví a vzhledem k neustálým změnám pobytu je nelze předvolat ani předvést. Díky vyhlášce, která umožňuje nabízení sexuálních služeb v centru kvalifikovat a alespoň formálně postihovat jako přestupek proti pořádku v obecní samosprávě, mohlo město vůči těmto cizinkám uplatnit při recidivě přestupků - ve spolupráci s cizineckou policií, i jejich administrativní vyhoštění. Koordinovaný postup městské policie, Policie ČR a Magistrátu hl.m.Prahy využívající mimo jiné i uvedené vyhlášky, přinesl vloni nesporné úspěchy. Nespočívaly v částkách vybraných pokut, ale dařilo se vytlačit prostitutky do vedlejších ulic, snížit jejich počet a přitlumit agresivní způsoby nabízení sexuálních služeb.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 3/2006.
Alexandra Štefanová