Týdeník Veřejná správa


Zahraničí

Ing. Jiří Zukal

EU: Obavy občanů z radioaktivního odpadu

Vyšlo v čísle 3/2006

ilustrační fotoSpeciální číslo Eurobarometru, který se zabývá názory občanů Evropské unie na různé problémy, jež se dotýkají všech členských států, bylo před koncem roku věnováno zkoumání postojů Evropanů k jaderné energetice, především nakládání s jaderným odpadem. Průzkum se uskutečnil v únoru a březnu 2005 a v jeho rámci bylo dotazováno 24 708 občanů. Obdobný průzkum se uskutečnil v patnácti původních členských státech EU již dvakrát, a to v roce 1998 a 2001. I když otázky posledního průzkumu byly podřízeny současné situaci a potřebám, srovnání všech tří průzkumů může poskytnout obrázek o vývoji či posunu názorů a zachytit hlavní trend ve vývoji názorů občanů EU na danou problematiku.

Celkově byl průzkum rozdělen do pěti částí, ve kterých je zachyceno:

  1. jak občané EU vnímají problematiku radioaktivního odpadu a jaderné energie
  2. riziko spojené s radioaktivním odpadem
  3. nakládání s radioaktivním odpadem
  4. konečné ukládání (likvidace) vysoce radioaktivního odpadu
  5. “evropský rozměr” nakládání s radioaktivním odpadem

Celkově nízká informovanost, nejlépe informováni Švédové

Počátkem roku 2005 téměř tři čtvrtiny (74 %) dotázaných občanů zastávaly názor, že nejsou dostatečně informováni o problematice radioaktivního odpadu. Přesně čtvrtina respondentů (25 %) byla s úrovní a kvalitou informovanosti spokojena. Ve srovnání s posledním průzkumem před čtyřmi roky to znamená mírný pozitivní posun, neboť tehdy bylo dostatečně informováno o čtyři procenta respondentů méně (21 %). V rámci průzkumu vytvořili experti obraz občana, který je s danou problematikou dobře obeznámen. Z výsledků vyplynulo, že se jedná o muže, jehož věk je nad 40 let, má dostatečné vzdělání (studoval minimálně do dvaceti let svého života), jeho politické názory jsou vyhraněné spíše buďto levicově nebo pravicově, nezastává však neutrální politický postoj. Tento muž pracuje v oblasti správy nebo je řídícím pracovníkem a žije ve velkém městě.

Průzkum zároveň ukázal, že občané, kteří zastávají názor, že jsou dostatečně informováni, se spíše přiklánějí k využívání jaderné energie. Respondenti, kteří byli nespokojeni s informovaností, upřednostňují využití jiných druhů energie.

Mezi jednotlivými členskými státy je největší míra informovanosti o jaderné energetice a radioaktivním odpadu ve Švédsku, kde je spokojeno s informovaností 51 % občanů. Ve všech 24 zbývajících státech je dostatečně informována menšina občanů. Relativně dobrá informovanost je ještě ve Slovinsku (46 %) a ve Finsku (43 %). Celkem v sedmi členských státech je dostatečně informována méně než pětina respondentů. Nejhůře v tomto směru vyšlo Portugalsko a Španělsko (15 %), dále Itálie a Řecko (16 %). V České republice je spokojen s informovaností o dané problematice každý čtvrtý z dotázaných (25 %).

Jak nebezpečný je jaderný odpad?

Poměrně nízkou míru znalostí prokázali respondenti v sedmi relativně odborných dotazech na téma, jak nebezpečný je jaderný odpad. Takřka čtyři z pěti dotázaných občanů (79 %) prezentovali názor, že veškerý radioaktivní odpad je velmi nebezpečný, což je chybné tvrzení. Pouze 14 % respondentů odpovědělo správně. Celkem 77 % respondentů správně odpovědělo, že některá výzkumná střediska produkují radioaktivní odpad a také že některé nemocnice produkují slabý radioaktivní odpad. Dvě třetiny dotázaných správně odpověděly, že některá “nejaderná” průmyslová odvětví také produkují určité malé množství radioaktivního odpadu. Takřka tři čtvrtiny (71 %) respondentů správně zaregistrovaly, že existuje několik kategorií jaderného odpadu. Na druhé straně pouze menšina občanů si byla vědoma, že vysoce radioaktivní odpad není produktem výhradně jaderných reaktorů. Na dotaz, zda jaderný odpad je produkován v obdobném množství jako další nebezpečný odpad, odpovědělo kladně 37 % respondentů. Stejné množství občanů prezentovalo opačný názor, což je správná odpověď. Zbývajících 26 % respondentů nebylo schopno zaujmout jakékoli stanovisko.

Z celkové analýzy odpovědí na sedm položených otázek vyplynulo, že 53 % odpovědí bylo správných, 29 % nesprávných a 18 % respondentů nebylo schopno poskytnout odpověď. Nejlépe se s dotazy vyrovnali Švédové (65 % správných odpovědí), dále Belgičané (64 %) a Slovinci (64 %). Češi se umístili v žebříčku 25 členských států na šestém místě, když prezentovali 60 % správných odpovědí. Nejméně znalostí dokumentoval průzkum u Litevců, jejichž odpovědi byly správné z 39 %, dále u obyvatel Malty (41 %) a Kypru (42 %).

V průměru poskytli více správných odpovědí muži nežli ženy. S vyšším vzděláním také vzrůstalo procento správných odpovědí. Podle jednotlivých zaměstnání poskytli nejvíce správných odpovědí manažeři, zatímco nejvíce občanů, kteří nebyli schopni zaujmout stanovisko, bylo mezi důchodci a občany v domácnosti. Je logické, že více správných odpovědí poskytli občané, kteří zastávali názor, že jsou dostatečně informováni o problematice jaderné energetiky a radioaktivního odpadu. Totéž platí o občanech žijících ve velkých městech. Také občané, kteří jsou pro využívání jaderné energie, poskytli více správných odpovědí nežli jejich oponenti.

Malá podpora pro jadernou energii

Podle průzkumu v celé Evropské unii pouze sedm procent občanů jednoznačně podporuje výrobu energie v jaderných elektrárnách. Dalších 30 % dotazovaných občanů je poměrně nakloněno ve prospěch produkce jaderné energie. Mezi odpůrci je takřka 31 % dotázaných spíše proti, kdežto 24 % respondentů vyjádřilo nesmiřitelný odpor vůči výrobě energie v jaderných elektrárnách.

Z hlediska socio-demografického jsou výrobě jaderné energie více nakloněni muži nežli ženy. Celkem 46 % mužů vyjádřilo v tomto směru pozitivní stanovisko, kdežto pouze 29 % žen prezentovalo kladné stanovisko. Pro odpůrce výroby jaderné energie je typické spíše nižší vzdělání. Z hlediska politického zaměření má výroba jaderné energie více zastánců u občanů prezentujících spíše pravicové názory. To je příznačné též pro občany, kteří zastávají názor, že jsou relativně dobře informováni o zacházení s jaderným odpadem. Také občané s vyšším společenským postavením a manažeři mají proti využívání jaderné energie méně připomínek.

Tab.: Názory na využití jaderné energetiky

Stát % pro jadernou energetiku

Maďarsko

65

Švédsko

64

Česká republika

61

Litva

60

Finsko

58

Slovensko

56

Francie

52

Nizozemsko

52

Belgie

50

Velká Británie

44

Slovinsko

44

Estonsko

40

Lotyšsko

39

Německo

38

EU 25

37

Lucembursko

31

Itálie

30

Dánsko

29

Polsko

26

Portugalsko

21

Malta

17

Španělsko

16

Irsko

13

Kypr

10

Řecko

9

Rakousko

8

Celkově je v Evropské unii příznivě nakloněno využití jaderné energie 37 % občanů. Podporu alespoň poloviny respondentů má tento názor v devíti členských státech Evropské unie. Nejvíce zastánců je v Maďarsku (65 %), Švédsku (64 %), České republice (61 %) a Litvě (60 %). Je zajímavé, že vlády těchto států zastávají k dané problematice různé názory. Zatímco švédská vláda navrhuje během příštích čtyřiceti let postupně se vzdát výroby jaderné energie, další státy se spíše kloní ke zvýšení produkce tohoto druhu energie. Nejméně zastánců má jaderná energie v Rakousku (8 %), Řecku (9 %), na Kypru (10 %) a v Irsku (13 %). V tomto směru je nutno připomenout, že Rakousko přijalo legislativu zakazující činnosti jaderných elektráren, čímž se zřeklo využívání jaderné energie. Nejvíce respondentů, kteří nebyli schopni na danou problematiku vyjádřit svůj názor, bylo v Portugalsku (26 %).

I když Evropané mají k využití jaderné energie poměrně značnou nedůvěru, přesto si myslí, že její využití umožní evropským státům diverzifikovat jejich energetické zdroje. Tento názor zastávají více než tři z pěti dotázaných (62 %).

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 3/2006.