Týdeník Veřejná správa


Přírodní památky

Vladimír Soukup

Brno:
Město ve stínu Špilberku a Petrova

Vyšlo v čísle 3/2006

BrnoDvě výrazné dominanty vévodí moravské metropoli Brnu: přímo nad historickým jádrem mohutná stavba chrámu sv. Petra a Pavla na Petrově, a o něco dál a výš komplex budov hradu Špilberku. Na Petrově, skalnatém ostrohu nad dnešní Husovou ulicí, stávalo asi prvotní sídlo moravských údělných knížat zvané Brnen, prvně zmiňované v roce 1091. Protože však jeho poloha nebyla právě ideální a neposkytovala dostatek prostoru k dalšímu rozšiřování, hrad na Petrově brzy zanikl a stal se pak okrskem ryze církevním, později i sídlem brněnského biskupa. Původní románský kostel, který tady stával již v jedenáctém století, byl ve třináctém století nahrazen novým, gotickým, jehož podoba se během let často měnila. Dnes je pseudogotická z přelomu devatenáctého a dvacátého století.

Nový zeměpanský hrad, zvaný Špilberk, národní kulturní památka, byl vybudován na výrazné výšině severozápadně od Petrova. U jeho zrodu stál kolem roku 1240 moravský markrabě, pozdější český král Přemysl Otakar II. Z nejstaršího – raně gotického období – se dochovalo přízemí paláce s žebrovými klenbami, část velkého sálu v patře, portál a spodek věže. Další objekty přibyly ve 14. a 15. století. V roce 1468 za česko-uherských válek se Špilberku zmocnili Uhři a jejich posádka tu zůstala až do smrti krále Matyáše. V roce 1578 hrad vyhořel a po následné přestavbě začala jeho postupná proměna na mohutnou pevnost. Ta se plně osvědčila v závěru třicetileté války, kdy byla hlavním bodem obrany města proti Švédům (1643 a 1645). Na již dříve dokončené prvky moderní opevňovací techniky navázaly další stavby ve druhé polovině sedmnáctého století. V barokní pevnost se tehdy proměnilo celé historické Brno a Špilberk se stal její citadelou. Překlenutím příkopů vznikly známé kasematy, později využívané jako vězení, v roce 1755 byla zbořena poslední část středověkého hradu – velká věž. I přes značné škody, které hrad utrpěl v roce 1809, kdy zde sídlila napoleonská armáda, a necitlivé zásahy, provedené během okupace, které narušily památkovou hodnotu areálu, si Špilberk udržel charakter pozoruhodné barokní pevnosti. Úměrně tomu, jak vojenský význam hradu upadal, vystupovala do popředí jeho funkce vězeňská, která po skončení napoleonských válek zcela převládla. Ve zdejších temných a studených kobkách byli žalářováni jak těžcí zločinci, tak i političtí vězni, například uherští jakobíni, italští karbonáři, polští revolucionáři, propagátoři utopického socialismu a mnozí další. Ze známých jmen to byli třeba loupežník Václav Babinský, velitel divokých pandurů baron František Trenck, poštmistr J. B. Drouet, který v roce 1791 zadržel krále Ludvíka XVI. s rodinou, prchajícího před revolucí, a tím ho dovedl pod gilotinu, vrah revírník Anton a další. V pochmurné tradici pokračovali za druhé světové války i Němci, kteří zde zřídili sběrný koncentrační tábor.

Dnes využívá bývalý hrad a pevnost Muzeum města Brna. Návštěvníky lákají především bývalé kasematy se stálou expozicí barokního stavitelství a vězeňství josefínské doby, nabídka však zahrnuje i expozice věnované stavebnímu vývoji objektu, Špilberku jako žaláři národů, významným kapitolám z dějin Brna a Brněnska, architektuře a urbanismu města mezi dvěma světovými válkami aj. Milovníci umění tu najdou výtvarná díla od renesance po modernu. Součástí prohlídky je i návštěva hradní věže, upravené na rozhlednu, z níž je krásný pohled na všechny ostatní brněnské dominanty. S prohlídkou nemusíme čekat až na jaro – Špilberk je přístupný i v zimním období.

Lákavá je rozhodně i procházka po historickém centru moravské metropole. Vynechat bychom při ní neměli Starou radnici v Radniční ulici, nejstarší světskou stavbu Brna, budovanou od rané gotiky po baroko, s mohutnou pozdně gotickou věží zakončenou ochozem, v jejímž přízemí je překrásně zdobený pozdně gotický vstupní portál z let 1510-11. V průjezdu si můžeme prohlédnout známé kuriozity – Brněnského draka a kolo. Přístupná je Měnínská brána, jediná dochovaná z původních pěti městských bran, s archeologickou muzeální expozicí. Mezi architektonické skvosty města patří i Nová radnice, Dům pánů z Kunštátu, Schwanzův palác, letohrádek Mitrovských, je tu i řada kostelů a klášterů. V bývalém Dietrichštejnském paláci a Biskupském dvoře na Zelném trhu sídlí Moravské zemské muzeum s bohatými sbírkami.