Rozhovor
s Václavem Henychem,
náměstkem ministra vnitra pro legislativu a evropskou integraci Připravenost na nový správní řád prověří časVyšlo v čísle 1-2/2006 |
Pane náměstku, představitelé obcí a krajů často upozorňují na komplikovanost nového správního řádu, který nabyl účinnosti 1.ledna letošního roku. Jak hodnotíte úroveň připravenosti různých stupńů veřejné správy na nový způsob správního řízení?
Pokud jde o připravenost obcí a krajů na nový správní řád, pak mohu konstatovat, že po poněkud pomalejším rozběhu přípravy obcí a krajů, například začátkem roku 2005, kdy nebylo možné realizovat některé kurzy pro nedostatek zájemců, se situace v druhé polovině uvedeného roku podstatně zlepšila a podle mých poznatků by v současné době měla být na dobré úrovni.
Pokud jde o druhou část otázky, pak nový správní řád je nepochybně složitější než ten předchozí. Cílem autorů bylo
mimo jiné legislativně zakotvit, aby byla právnickým i fyzickým osobám poskytnuta při jejich jednání s orgány státní správy i samosprávy co největší ochrana tak, aby mohly své záležitosti vyřešit v co nejkratším čase (vyjadřují to například nová ustanovení správního řádu o “nečinnosti”) a aby byla rozhodnutí veřejné správy přezkoumatelná v plném rozsahu soudem. Uvedené snahy přinesly složitější právní předpis, který se místy blíží občanskému soudnímu řádu. Jsem však přesvědčen, že státní správa i samospráva tuto právní normu zvládne.
Jak plní ve vztahu ke správnímu řádu svoji metodickou roli kraje a jednotlivé resorty?
V tuto chvíli ještě nemám informaci o tom, jak jednotlivé ústřední orgány státní správy plní svojí úlohu pokud jde o metodickou pomoc krajům při přípravě na aplikaci nového správního řádu. Mohu říci pouze to, že na několika poradách náměstků jednotlivých ministrů, které se konaly na Ministerstvu vnitra, byla tato problematika jedním z bodů programu.
Konkrétněji bych se chtěl zmínit o úloze Ministerstva vnitra. To zabezpečovalo podle potřeby školení či porady ke správnímu řádu jednak v obecné poloze pro zaměstnance obcí, krajů i ústředních orgánů státní správy, jednak na úsecích, které spadají do jeho působnosti. Jde například o úseky matrik, státního občanství, přestupků, cestovních dokladů, občanských průkazů, evidence obyvatel, obecní policie, kde se již přihlíželo k výkonu státní správy na daných úsecích.
Obdobným způsobem postupovaly a nepochybně budou i nadále postupovat také krajské úřady. Jejich místo je v této věci nezastupitelné. Metodická pomoc, kterou poskytují jednotlivým obcím, je od 1. ledna 2006 doplněna i rozhodovací činností krajských úřadů v souvislosti s přezkoumáváním prvoinstančních rozhodnutí obcí.
Samozřejmé, že vše je v současné době spíše v oblasti teoretické a teprve postup orgánů veřejné správy po prvním lednu tohoto roku prověří, jaká je skutečná připravenost na aplikaci nového správního řádu.
Jakou funkci plní poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu, v jehož čele stojíte?
Postavení poradního sboru je zakotveno přímo ve správním řádu. Jeho hlavním cílem je zpracovávat stanoviska k těm otázkám, vztahujícím se k aplikaci správního řádu, které budou orgány státní správy či samosprávy považovat za složité, či v případech, kdy se budou domnívat, že by byl možný několikerý výklad daných ustanovení. Jde tedy o to, aby pokud možno docházelo k sjednocování výkonu státní správy na tomto úseku. Na druhou stranu je nutné konstatovat, že stanoviska konzultačního sboru nemohou být závazná. Jde o určitou formu doporučení, jak při aplikaci správního řádu postupovat. Pochopitelně že konečné slovo jak dané ustanovení správního řádu aplikovat bude mít vždy soud.
Které další právní předpisy v gesci ministerstva vnitra postupně nabudou účinnosti během roku 2006?
Řada se jich připravuje, některé již byly schváleny. Patří mezi ně například zákon o ověřování podpisů a opisů na listinách. Schválena byla novela zákona o občanských průkazech, kde je důležitá zejména část vztahující se k elektronickému podávání žádostí. Projednávají se novely zákonů o obcích, krajích a hlavním městě Praze, připravuje se také novela zákona o volbách do parlamentu, v níž jde o možnost korespondenční volby pro občany v zahraničí. Je otázka, zda poslanecká sněmovna v čase, který jí zbývá do koce volebního období, stihne všechny předložené novely projednat.
Vladimír Heger