Týdeník Veřejná správa


Téma

Jaroslav Mareš

2006 - rok ve znamení rozvoje dálnic
Minulost a současnost dálničních staveb u nás

Vyšlo v čísle 1-2/2006

Rok 2006 se do historie výstavby českých dálnic zapíše jako rok rekordní. V současné době se staví šest dálničních úseků o délce více než sto kilometrů. Z toho 72 kilometrů se pro řidiče otevře v průběhu jediného roku. V posledních letech značně zpomalený rozvoj dálniční sítě tak nabírá novou dynamiku.

V říjnu se naše nejstarší dálnice D1 prodloužila o dalších 18 kilometrů z Vyškova do Vrchoslavic. Zároveň Ředitelství silnic a dálnic oznámilo, že budovaná dálnice D47 do Ostravy bude po dokončení označena rovněž jako D1. Národní dálniční tah tak svými 377 kilometry spojí tři největší města v zemi a ukončen bude na hranici s Polskem. Šestnáctikilometrový úsek dálnice D11 u Chlumce nad Cidlinou se nedávno otevřel alespoň v polovičním profilu. Jeho dokončení a prodloužení dálnice ke Hradci Králové je otázkou několika měsíců.

Druzí na světě

Historie dálnic na českém území se začala psát ještě před druhou světovou válkou. Československo bylo druhým státem na světě, který výstavbu těchto komunikací zahájil. První konkrétní plány na budování dálkové silniční sítě se v tehdejším Československu objevily už v roce 1935. Dopravní komise Sdružení inženýrů a architektů tehdy navrhla vybudování národní silnice Plzeň-Košice. Nezávisle na tom navrhl brněnský region silniční magistrálu Cheb-Chust, která měla severní a jižní větví spojovat západ s východem republiky. Prvním projektem, který se podařilo částečně realizovat a uvést do provozu, byla dálková silnice Plzeň-Ostrava. Jednalo se o klasickou silnici se dvěma pruhy, avšak s přísnějšími sklonovými parametry a většími poloměry zatáček. Vést měla přes Příbram, Havlíčkův Brod, Boskovice a Přerov. Největší dokončenou částí dálkové silnice je dnešní silnice I/18 z Příbrami do Votic s mostem přes Vltavu u Hřiměždic. Rovněž na Moravě byla rozestavěna podstatná část dálkové silnice. Odtržením části území na podzim 1938 se část dálkové silnice ocitla mimo ČSR a trasa musela být upravena. Po skončení války se vedení silnice vrátilo zpět. Po válce se v dostavbě dálkové silnice pokračovalo jen na několika místech. Její těleso je v současné době využito většinou jen jako účelová komunikace, polní či lesní cesta.

Ambiciozní plány

Urychlení přípravy československé dálnice z Prahy přes Brno, Žilinu a Prešov do Podkarpatské Rusi paradoxně přináší Mnichovská dohoda, díky které byla značně narušena infrastruktura země a bylo třeba urychleně budovat nová spojení. 4. listopadu 1938 je pod Ministerstvem veřejných prací ustaveno Velitelství stavby dálkových silnic. Během několika dní je připraven povšechný návrh vedení trasy mezi Prahou a Jihlavou a trasy dálničního okruhu kolem Prahy. Stavba má být zahájena 2. května 1939. Do příprav zasahuje okupace zbytku území Německem. Dálniční parametry musejí být upraveny podle přísnějších německých norem. Přepracování plánů je hotovo v rekordním čase a 2. května v 9 hodin je stavba dálnice slavnostně zahájena. Stavebním firmám jsou zadány úseky od Prahy po Humpolec a na Moravě úsek přes Chřiby. Aby nebylo v chřibských horách nutno budovat velké množství mostů překračujících údolí, stoupá dálnice od obce Zástřizly na hřeben Chřib. Budování dálnice se potýká s nedostatkem dělníků, přesto pokračuje až do roku 1942, kdy nacisté stavbu zastavují. Pokračují jen práce na třech největších mostech mezi Prahou a Humpolcem. I ty jsou v průběhu několika měsíců zastaveny. Do konce války probíhají už jen udržovací práce. Původní plány počítaly s tím, že celá dálnice bude postavena do čtyř let. Nebýt válečných událostí, mohla být dálnice hotova v roce 1943. Ambiciozní plány už tehdy počítaly se stavbou dalších magistrál z Prahy do Lovosic, Hradce Králové, Plzně a Českých Budějovic.

Německá dálnice přes Moravu

Dálnice z Prahy na Slovensko nebyla jedinou, která se na území dnešní ČR stavěla. Součástí podmínek Mnichovské dohody bylo, že Československo umožní, aby Říše přes jeho území vybudovala dálnici spojující Vídeň s Vratislaví. Protínat měla Moravu od severu k jihu a v Bosonohách u Brna se měla křížit s protektorátní dálnicí. Takzvaná exteritoriální dálnice měla být světovým unikátem – komunikací vedoucí po území jiného státu. Československo na její výstavbu vykoupilo pozemky a věnovalo je Německu. Po jejím dostavění se dálnice měla stát součástí Říše. Německá auta by po ní mohla jezdit bez omezení. Česká auta by mohla dálnici využívat po celním odbavení na vjezdu a výjezdu. Rekordní měla být rovněž doba výstavby magistrály. Stavební práce začaly 11. dubna 1939 a první auta po ní měla projet dokonce už na konci roku 1940. Průchozí dálnici se podařilo rozestavět mezi Ledcemi u Rajhradu jižně od Brna a Městečkem Trnávka u Moravské Třebové v délce celkem 83 kilometrů.

Sudetská dálnice

Úplně první dálnicí, která se na českém území začala stavět, byla Sudetská dálnice. Vést měla z německého Bad Bernecku přes Cheb, Karlovy Vary, Lovosice a Liberec do Görlitzu. V Karlových Varech byla plánována odbočka na Mariánské Lázně a Regensburg a v Lovosicích na Ústí nad Labem a Drážďany. Příprava Sudetské dálnice začala bezprostředně po připojení českého pohraničí k Německu. Stavební práce začaly u Chebu už 1. prosince 1938. Před ukončením výstavby v roce 1942 bylo rozestavěno celkem 20 kilometrů v okolí Chebu a 10 kilometrů mezi Libercem a Chrastavou.

Pokus o dokončení

Na konci války bylo tedy na území Československa rozestavěno téměř 190 kilometrů dálnic. Některé úseky byly těsně před dokončením. Chyběl jen asfaltový či betonový povrch. Nedaleko Průhonic má dálnice vybetonované i odstavné pruhy. Československá vláda po válce v omezeném rozsahu obnovila výstavbu dálnice z Prahy do Brna a v Chřibech. Většinou šlo jen o dokončovací práce. Žádné nové úseky nebyly zahájeny. Poválečnému Československu ale na dostavbu silniční magistrály scházely peníze, a tak na konci roku 1950 dostavba dálnice definitivně skončila.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 1-2/2006.

Nové dálnice v roce 2006-2008

- 3,5 kilometru dlouhá střední část plzeňského obchvatu

- 23,4 kilometrů dlouhý úsek dálnice D8 z Ústí nad Labem na německou hranici u Petrovic.

- 45 km dlouhý celistvý úsek dálnice D11 mezi Poděbrady a Hradcem Králové.

- 74 kilometrů dálnice D47 z Lipníka nad Bečvou do Bohumína.

- 7 kilometrů dlouhé pokračování dálnice D3 od Chotovin po Mezno


Budované a připravované rychlostní komunikace

- stavba dvou úseků R6 u Karlových Varů a u Prahy

- stavba R48 z Frýdku-Místku na hranici s Polskem

- příprava pokračování R4 od Příbrami k Písku

- příprava prodloužení R7 od Slaného směrem na Most

- R35 od dokončované D11 na Pardubice a Mohelnici