Týdeník Veřejná správa


Konzultace

Jan Mareš,
ředitel Národního bezpečnostního úřadu

Nová právní úprava ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti

Vyšlo v čísle 1-2/2006

ilustrační fotoDnem 1. ledna 2006 nabývají účinnosti dva zákony, které nově upravují problematiku ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti. Jde o zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti (dále jen “zákon č. 412/2005 Sb.”) a zákon č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti (dále jen “zákon č. 413/2005 Sb.”).

Zákon č. 412/2005 Sb.

nahrazuje současný zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů. Hlavními cíli nového zákona je odstranění aplikační složitosti některých ustanovení současného systému, zavedení nových institutů, které by zajišťovaly právní jistoty jednotlivých osob, zavedení průhledné a jasné procesní úpravy v oblasti rozhodování Národního bezpečnostního úřadu (dále jen “Úřad”) a to jednak ve vztahu k výše uvedené právní jistotě osob, ale také ve vztahu k možnosti Úřadu či jiného subjektu provádějícího řízení o vydání osvědčení, potvrzení či dokladu zamezit zbytečnému prodlužování tohoto procesu. Dalším cílem je odstranit přetěžování kapacit Úřadu v oblasti personální bezpečnosti způsobené zejména velkým počtem žádostí statutárních orgánů o vydání osvědčení bez vyjasněné personální koncepce v oblasti ochrany utajovaných skutečností. Toto se projevuje především navrhováním osob na neodpovídající stupně utajení, které se v průběhu již započaté bezpečnostní prověrky často mění.

Stejně jako dosud upravuje nový zákon dvě základní oblasti, tzn. oblast ochrany utajovaných informací a oblast bezpečnostní způsobilosti fyzických osob (výkon citlivých činností).

Nový zákon stanovuje podrobná, standardní procesní pravidla pro bezpečnostní řízení, ve kterém se bude rozhodovat o vydání osvědčení pro přístup k utajovaným informacím, jak fyzické osobě, tak podnikateli nebo o jeho odnětí, o vydání dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby nebo o jeho odnětí. Tím by mělo dojít k posílení právní jistoty osob žádajících o vydání osvědčení nebo dokladu zejména v oblasti předvídatelnosti práva.

Bezpečnostní řízení o vydání osvědčení nebo dokladu bude zahajováno na základě žádosti fyzické osoby nebo podnikatele, kdy tyto subjekty budou mít v bezpečnostním řízení postavení účastníka řízení.

Opravným prostředkem proti rozhodnutí o nevydání osvědčení nebo dokladu bude rozklad podaný k řediteli Úřadu. Ten o věci rozhodne po posouzení rozkladovou komisí k tomuto účelu zvlášť zřízenou.

Proti rozhodnutí ředitele Úřadu o rozkladu bude možno podat žalobu pouze k nezávislému orgánu, tzn. ke správnímu soudu. Tím se odstraní současná možnost rozhodování o opravném prostředku dvěma institucemi (soud a Kolegium) a bude naplněna ústavní zásada přezkoumávání rozhodnutí správního orgánu nezávislým orgánem.

Zpřesňují se oprávnění Úřadu, zpravodajských služeb a Ministerstva vnitra k získávání a ověřování údajů nezbytných pro rozhodování v bezpečnostním řízení; v souvislosti s tím se v zákoně č. 413/2005 Sb. novelizují některé zákony za účelem možnosti poskytování údajů a informací nezbytných pro rozhodování v bezpečnostním řízení (tzv. doprovodný zákon).

V případech zvláštního a jednorázového přístupu k utajovaným informacím dochází k přesnému stanovení zákonných podmínek, kdy budou takové postupy možné, což by mělo vést k vyloučení přístupu neprověřených osob k utajovaným informacím v tak velkém měřítku, jako je tomu doposud. Zvláštní přístup (§ 58 – bez platného osvědčení a poučení) budou mít:

  1. prezident republiky,
  2. poslanci a senátoři Parlamentu ČR,
  3. členové vlády,
  4. Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,
  5. soudci
  6. prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu.

Dochází ke specifikaci a upřesnění bezpečnostních rizik u podnikatelů i fyzických osob a k jejich většímu zaměření na ekonomickou kriminalitu, finanční situaci, terorismus, různé druhy extremismu apod., což rovněž povede k lepší předvídatelnosti práva v této oblasti.

Je podrobněji upraven postup certifikace technických prostředků, informačních systémů apod., což rovněž přispěje k lepší předvídatelnosti práva v této oblasti.

Velmi důležitým a novým institutem je zákonné stanovení lhůt pro bezpečnostní řízení (u fyzické osoby i podnikatele) o vydání osvědčení a dokladu i pro certifikaci informačního systému, kryptografického prostředku apod., což posiluje právní jistotu všech účastníků řízení. Například pro řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné je stanovena lhůta 3 měsíců, pro stupeň utajení Tajné 9 měsíců a pro stupeň utajení Přísně tajné 12 měsíců. Lhůta pro vydání dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby je stanovena na 3 měsíce.

Úřad se bude vyjadřovat a vláda následně schvalovat personální bezpečnostní projekt ústředních správních úřadů s cílem regulovat počet osob, které budou mít přístup k utajovaným informacím.

Zcela nově se zakotvuje kontrola činnosti Úřadu ze strany zvláštního kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Nový zákon stanoví konkrétní povinnosti všem subjektům působícím v oblasti ochrany utajovaných informací a v oblasti bezpečnostní způsobilosti. Jde o povinnosti odpovědných osob (například ministrů, vedoucích ostatních ústředních orgánů státní správy apod.), které budou mít přístup k utajovaným informacím, podnikatelů jako držitelů osvědčení podnikatele, respektive těch, kteří mají přístup k utajovaným informacím. Povinnosti ministrů a vedoucích ostatních ústředních orgánů státní správy jsou v zákoně definovány jako povinnosti odpovědné osoby (§ 67):

a) zajistit poučení fyzické osoby,

b) zajistit jednou ročně provedení proškolení fyzických osob, které mají přístup k utajované informaci, z právních předpisů v oblasti ochrany utajovaných informací,

c) zajistit ověřování splnění podmínek pro přístup fyzické osoby k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené,

d) schválit informační systém do provozu a písemně tuto skutečnost oznámit Úřadu,

e) pověřit fyzickou osobu k činnosti nebo k výkonu kryptografické ochrany,

f) kontrolovat dodržování dalších povinností stanovených tímto zákonem.

Nově se rovněž upravuje doba platnosti osvědčení fyzické osoby i osvědčení podnikatele (pro stupeň utajení Důvěrné - 9 let, Tajné - 7 let a Přísně tajné - 5 let) a dokladu o bezpečnostní způsobilosti (5 let).

K zásadním změnám dochází v oblasti správních deliktů v problematice ochrany utajovaných informací i bezpečnostní způsobilosti. U fyzických osob již nebude porušení povinností posuzováno jako jiný správní delikt, ale jako přestupek a na jeho projednávání Úřadem se bude vztahovat zákon o přestupcích, nikoli správní řád jako doposud. Rovněž dochází ke konkrétnímu vymezení jednotlivých skutkových podstat těchto přestupků i správních deliktů u podnikatelů.

Vzhledem k tomu, že u fyzických osob bude porušení povinností projednáváno jako přestupek, nebude již Úřad projednávat tyto přestupky u osob podléhajících vojenské kázeňské pravomoci nebo u příslušníků bezpečnostních sborů.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 1-2/2006.