Týdeník Veřejná správa


 Přírodní památky

Doc. RNDr. Jan Vítek

Údolí Jizery s Riegrovou stezkou

Vyšlo v čísle 12/2007

K nejromantičtějším a zároveň turisticky nejpřitažlivějším partiím při řece Jizeře v podhůří Jizerských hor a Krkonoš patří hluboké údolí mezi Semily a Železným Brodem. Kromě odvážně řešené železniční tratě a v dolní (“železnobrodské”) části též silnice, jím prochází červeně značená trasa Riegrova stezka. Zřízena byla téměř před sto lety a pojmenována na počest semilského rodáka Dr. Františka Ladislava Riegra, významného českého politika z devatenáctého století.

Na přibližně deset kilometrů dlouhém úseku stezka míjí spoustu působivých partií se dvěma na sebe navazujícími chráněnými územími. O zdejších zajímavostech se návštěvník poučí také z informačních tabulí naučné stezky. Řeka se zde zařezává více než sto metrů hluboko do nestejně odolných krystalických hornin, které mnohde vystupují ve strmých skalních útesech nebo byly rozrušeny do balvanových sutí. Ty mnohde sestupují až do řečiště Jizery. Prvním romantickým místem pod Bítouchovem je tzv. Jizerská soutěska, chráněná v přírodní památce Galerie. Jde o asi stometrový úsek, v němž se bystřina prodírá mezi žulovými skalními stěnami a útesy. Cesta zdolává toto jinak neschůdné místo po 77 metrů dlouhé visuté lávce ve skalní stěně, zvané Galerie, která zde turistům slouží už od roku 1905. O něco níže přehrazuje řečiště Jizery jez, odkud je značná část vody odváděna podzemní štolou do podspálovské hydroelektrárny. Pod soutěskou navazuje na Galerii přírodní rezervace Údolí Jizery u Semil a Bítouchova. Riegrova stezka zprvu sleduje pravý břeh už poněkud “zkroceného” toku s balvanitým řečištěm, posléze se vine až nad skalní útesy, například v místě bizarně modelovaného útvaru U lva. Tato skaliska vznikla v rozličných typech vyvřelých a přeměněných hornin. Vrcholové partie některých skal byly upraveny na vyhlídky do údolí; pěkný pohled na zalesněné svahy a protější útesy Krkavčí skály nabízí například Böhmova vyhlídka. Stezka pak opět klesne k říčnímu břehu, projde uměle vyhloubeným tunelem a pokračuje ke křižovatce cest Pod Spálovem. Zde se do Jizery vlévá vydatný pravý přítok Kamenice, je tu i významná křižovatka turistických cest. Odtud Riegrova stezka pokračuje stále při pravém břehu Jizery (se silnicí) do Železného Brodu, kde na okraji města míjí působivý kostel sv. Jakuba Většího se starobylou dřevěnou zvonicí. Řada zajímavých míst na území přírodní rezervace se však skrývá také ve vyšších partiích zalesněných svahů údolí Jizery a mnohé jsou rovněž v dosahu turisticky značených cest. Například z údolního Podspálova při soutoku Jizery a Kamenice stoupá modré značení strmě do osady Spálov s pěkným výhledem přes přilehlá údolí Kamenice a Vošmendy do podhůří Jizerských hor i na vzdálenější pásmo Krkonoš. Za Spálovem se turistická trasa pod návrším Medenec (544 m n.m.) opět přiblíží k hornímu okraji jizerského údolí, kterému zde dominuje členitý útes Myší skály. Na rozdíl od okolních velice starých přeměněných hornin jej tvoří žíla z třetihorní čedičové vyvřeliny, která se v bocích a na strmých stěnách rozpadá sloupkovitou odlučností do typických “kamenných varhan”. Přístup na Myší skálu je zajištěn řetězy a nabízí pohled přes hlubinu údolí do okolí Železného Brodu. Neméně úchvatný výhled do údolí Jizery se otevírá také z Krkavčí skály, vystupující nad protějším, levým údolním svahem při západním okraji přírodní rezervace. Zajištěná vyhlídka je dostupná krátkou odbočkou (zeleně vyznačenou poblíž slapského čedičového kamenolomu) ze silnice, spojující Semily a Železný Brod.