Týdeník Veřejná správa


Evropská unie

Ing. Jiří Zukal,
Brusel

Euro slaví páté narozeniny

Vyšlo v čísle 9/2007

ilustrační fotoPočátkem roku 2007 oslavila společná měnová jednotka euro pětileté výročí od zavedení do oběhu. Do konce loňského roku bylo euro užíváno ve dvanácti státech Evropské unie, v takzvané eurozóně (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko). Od 1. ledna 2007 se připojilo ke státům eurozóny Slovinsko. Euro je též oficiální měnovou jednotkou v San Marinu, ve Vatikánu a v Monaku.

Slovinsko: místo tolarů eura

Přijetím eura se Slovinsko stalo prvním z deseti států, jež vstoupily do Unie v roce 2004. 11. července 2006 Rada EU potvrdila, že země splňuje kritéria eurozóny týkající se veřejného dluhu, rozpočtového schodku, úrokových sazeb a inflace. Předtím, v lednu 2005, vláda Slovinské republiky přijala plán na zavedení eura. V prvních dvou týdnech roku 2007 bylo možné ve Slovinsku platit jak “eurovými”, tak i tolarovými bankovkami a mincemi, avšak souběžný oběh měn skončil 14. ledna. Výměna hotovosti v bankách proběhla do konce února. Byla bezplatná a použil se při ní fixní kurz 239,64 slovinských tolarů za euro. Dále je možná bezplatná výměna neomezeného množství bankovek a mincí ve Slovinské bance až do roku 2016. Na euro byly k 1.lednu 2007 automaticky převedeny také všechny finanční prostředky na účtech v bankách. Slovinci zavedení eura převážně vítají – z průzkumů vyplývá, že více než třetina je přesvědčena o přínosu zavedení eura, avšak více než čtvrtina obyvatel zastává stále opačný názor. Lidé se nejčastěji obávají možného zvýšení cen, nepoctivého zaokrouhlování a poklesu kupní síly. V tomto kontextu Evropská komise v listopadu loňského roku zdůraznila, že navzdory pokroku dosaženému od července 2006 musí Slovinsko ubezpečit spotřebitele o tom, že směnný kurz bude dodržován, a že přechodné období nebude využito k neopodstatněnému zvyšování cen. Pro občany Slovinska však není zavedení eura tak velkým zlomem, jak by se mohlo na první pohled zdát. Již od března 2006 byla zavedena povinnost zobrazovat všechny ceny jak v tolarech, tak i v eurech. Povinné duální používání cen je nutno dodržovat ve Slovinsku do konce června 2007, i když v té době budou v oběhu pouze eura.

Euro pro 317 milionů občanů

Euro je měnová jednotka, kterou nyní používá více než 317 milionů občanů Evropské unie. Ke konci roku 2006 bylo v oběhu celkem za 600 miliard eurobankovek, což znamená téměř trojnásobek proti lednu 2002, kdy byly uvedeny do oběhu bankovky za 221 miliard euro. U oběhu mincí není nárůst tak dramatický: z 13 miliard euro se za pět let zvýšilo množství mincí na 17,6 miliard euro. Je třeba také poznamenat, že tato jednotka se velmi často používá jako platební prostředek i za hranicemi eurozóny. Evropská komise názory občanů Unie na zavedení eura a jejich spokojenost s touto novou měnovou jednotkou pravidelně sleduje. U příležitosti pětiletého výročí používání eura vydala Evropská komise analytickou studii Eurobarometer, ve které občané EU zmiňují svoje zkušenosti s eurem. Pro průzkum bylo ve státech eurozóny náhodně vybráno dvanáct tisíc občanů starších patnácti let, kteří v září loňského roku odpovídali na dotazy Eurobarometru převážně prostřednictvím telefonu. V první části výzkumu se občané vyjadřovali k tomu, jak jsou spokojeni s užíváním eura a s jakými potížemi se při tom setkali. Takřka tři pětiny dotázaných (59 %) sdělily, že se nesetkaly s vůbec žádnými problémy. Podíl spokojených občanů zůstává z dlouhodobého hlediska relativně stabilní, proti roku 2003 se tato skupina občanů zvětšila o šest procent. I když euro funguje již pět let, zůstává přesto 41 % občanů, kteří shledávají v jeho používání určité problémy. Více než čtvrtina z nich (26 %) vyjádřila určité těžkosti, kdežto zbývajících 15 % prezentovalo mnoho potíží. Z jednotlivých národností žádné potíže při používání eura nezaregistrovali v největším měřítku Irové (81 %), Lucemburčané (77 %) a občané Portugalska (74 %). Relativně nejmenší skupinu občanů v tomto směru tvořili Italové (45 %), Francouzi (51 %) a Španělé (59 %). Bez jakýchkoli potíží při používání eura byli více muži (65 %) než ženy (53 %). Je logické, že podle jednotlivých věkových kategorií neměli žádné problémy příslušníci nejmladší věkové skupiny od 15 do 24 let (73 %) a od 25 do 39 let (65 %). Také občané žijící ve městech zastávali názor, že neměli s eurem obtíže, ve větším měřítku než občané žijící ve venkovských oblastech. Bez problémů se vyrovnali s eurem více lidé, kteří dosáhli vyššího vzdělání než občané, kteří mají vzdělání pouze základní.

Snazší manipulace a rozlišování u bankovek

Další část dotazů se týkala rozlišování a manipulace s mincemi a bankovkami eura. Od počátku jeho zavedení vyslovují občané Unie podstatně vyšší míru spokojenosti s bankovkami než s mincemi. Na konci loňského roku považovaly rozlišování a manipulaci s mincemi za snadné necelé tři čtvrtiny (74 %) respondentů, kdežto u bankovek činil podíl 94 %. Tento poměr zůstává u obou druhů platidel po celých pět let působení eura takřka neměnný. Z jednotlivých národností jsou s užíváním mincí nejvíce spokojeni Finové (89 %), Španělé a Portugalci. Na druhé straně relativně nejméně spokojených uživatelů mincí je v Německu (61 %), v Nizozemsku a v Rakousku. S bankovkami bylo relativně nejméně spokojených občanů v Portugalsku, kde spokojenost vyjádřilo 89 % respondentů, pět procent mělo problémy s rozlišováním a manipulací s bankovkami a šest procent obyvatel nemělo na danou věc názor. Respondenti byli též postaveni před otázku, zda cenu při nákupu přepočítávají pomyslně ještě na svoji bývalou národní jednotku. Pokud se jedná o malé nákupy, tak 57 % občanů Unie se rozhoduje pouze podle ceny v euro, 21 % zvažuje cenu jak v euro tak i v národní měně a zbylých 22 % se rozhoduje podle výše ceny v národní měnové jednotce. U významných, cenově vysokých nákupů, se 29 % rozhoduje podle výše ceny v euro, stejný počet občanů zvažuje cenu jak v euro, tak i národní měně a čtyřicet procent se rozhoduje na základě přepočtu na národní měnovou jednotku. Zbývající dvě procenta respondentů nebyla schopna se k dané věci vyjádřit. U obou druhů nákupů je při sledování vývoje názoru občanů od roku 2003 zřejmé, že každoročně narůstá počet občanů, kteří při nákupech vycházejí pouze z ceny vyjádřené v eurech a nepřepočítávají ji na bývalou národní měnu. Ze všech států EU si na počítání cen v euro nejvíce zvykli občané Irska, kteří měří cenu pouze v eurech u malých nákupů v 91 % a u velkých nákupů v 88 %. Také občané Řecka, Finska a Lucemburska se rozhodují ve velké míře o nákupech podle ceny vyjádřené v eurech. Na druhé straně se ukázalo, že v Unii jsou tři státy, v nichž občané při zvažování malých nákupů měří ceny v eurech v polovině nebo dokonce méně případech. Do této skupiny patří Portugalci (43 %), Němci (49 %) a Italové (50 %). U nákupů většího cenového rozsahu upřednostňují kalkulaci ceny v národní měně nejvíce Belgičané (65 %), Nizozemci (57 %) a Rakušané (55 %).

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 9/2007.

Poznámka:

Jednotlivé členské státy vydávají k různým výročím též pamětní eura, která jsou populární především mezi numizmatiky. 25. března 2007 bude poprvé v historii ve všech státech eurozóny společně vydána pamětní mince v hodnotě dvě eura u příležitosti padesátého výročí podepsání Římské smlouvy, která vytvořila základ pro evropskou integraci.

Tabulka: Celkový názor občanů na euro (v %, za rok 2006)

Stát

Celková spokojenost

Celková nespokojenost

Žádná změna

Bez názoru

(neví)

Belgie

58

20

10

12

Finsko

65

16

10

9

Francie

51

31

9

9

Irsko

75

21

2

2

Itálie

41

48

5

6

Lucembursko

64

18

13

5

Německo

46

44

6

4

Nizozemsko

38

43

9

10

Portugalsko

43

34

15

8

Rakousko

62

24

8

6

Řecko

38

46

8

8

Španělsko

55

26

9

10

EU 12

48

38

7

7