Týdeník Veřejná správa


Informace

Mgr. Petra Vitoušová, JUDr. Tomáš Durdík,
Bílý kruh bezpečí

Ochrana před domácím násilím

Vyšlo v čísle 9/2007

Zákon na ochranu před domácím násilím (č. 135/2006 Sb.), který nabyl účinnosti 1. ledna 2007, zásadním způsobem mění situaci ohrožených osob. Zavádí systémový, komplexní přístup k prevenci a ochraně před domácím násilím, upravuje a hlavně propojuje postupy policie, justice a sociálních služeb při řešení případů domácího násilí.

Zákon zavádí tzv. institut vykázání, který dává policistům pravomoc vykázat násilnou osobu na 10 dní ze společného obydlí. Po tuto dobu se budou ohroženým osobám věnovat pracovníci intervenčních center. Poskytnou jim psychosociální a právní pomoc, v jejímž rámci nastíní možné způsoby řešení ohrožující situace. Model intervenčního centra byl v rámci možností daných stávající legislativou v uplynulých dvou letech ověřen v projektu interdisciplinární spolupráce v Ostravě.

Hlavní zásady postupu

Rozhodnout o vykázání či zákazu vstupu je v rámci správního řízení oprávněn každý příslušník Policie ČR, vyjma policistů zařazených u hlídkové služby. Bude-li se v téže věci konat prověřování či vyšetřování v rámci trestního řízení, bude rozhodnutí o vykázání oprávněn učinit policista zařazený u odboru kriminální služby a vyšetřování. Jednoznačnou prioritu má v těchto případech ochrana života, zdraví, svobody a lidské důstojnosti ohrožené osoby oproti ochraně vlastnického práva a nedotknutelnosti obydlí násilné osoby, byť jde ve všech případech o ústavně zaručená práva a svobody. Rozhodnutí o vykázání rozšiřuje katalog oprávnění Policie ČR, nikoli katalog povinností. Rozhodnutí o vykázání či zákazu vstupu je opatřením preventivního charakteru, nikoli sankcí. Jeho smyslem je prioritně chránit osoby ohrožené domácím násilím před hrozícími útoky proti jejich životu, zdraví, svobodě či před zvlášť závažnými útoky proti lidské důstojnosti. Smyslem vykázání není postih násilné osoby. Domácí násilí identifikují zasahující policisté podle čtyř znaků, o svém zjištění pořizují úřední záznam. V případech rozpoznaného domácího násilí policisté zjišťují, zda ohroženým osobám hrozí vysoké riziko dalšího útoku. Pokud v konkrétním případě orgány Policie ČR incident nebo útok neoznačí jako domácí násilí, nebude možné aplikovat institut vykázání. Smyslem nového modelu ochrany není pouze oddělení ohrožené a násilné osoby na omezenou dobu 10 dnů, ale také poskytnutí odborné pomoci ohrožené osobě tak, aby do budoucna byly maximálním možným způsobem eliminovány další útoky proti základním lidským hodnotám. Pracovníci intervenčních center na podkladě informací získaných od Policie ČR kontaktují ve lhůtě 48 hodin ohroženou osobu s nabídkou odborné pomoci (právní, psychosociální, organizační). Záleží na vůli a přístupu ohrožené osoby, zda nabídku využije. Rozhodnutí Policie ČR o “vykázání”, popřípadě “zákazu vstupu” trvá po dobu 10 dnů. Tuto dobu stanovenou zákonem č. 135/2006 Sb. nelze zkrátit, a to ani z vůle ohrožené osoby. To znamená, že obě strany musí toto rozhodnutí respektovat. V opačném případě se mohou dopustit přestupku, popřípadě trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí dle § 171 trestního zákona. Po uplynutí desátého dne se odpovědnost za další řešení nastalé situace vrací do rukou ohrožené osoby. Ta by se neměla na delší dobu dostávat z područí ohrožené osoby do područí státu. Po uplynutí desetidenního vykázání z rozhodnutí Policie ČR může ohrožená osoba dosáhnout prodloužení této ochrany cestou návrhu na vydání předběžného opatření. O návrhu již rozhoduje soud v rámci občanskoprávního řízení. K rozhodnutí je nezbytná aktivita ohrožené osoby v podobě podání návrhu na vydání předběžného opatření ve smyslu občanského soudního řádu. Tento návrh není zpoplatněn peněžitou kaucí ve výši 50 tisíc Kč tak, aby ohrožená osoba měla možnost na daný institut ochrany dosáhnout. Předpokladem pro rozhodnutí soudu o prodloužení vykázání či zákazu vstupu je trvající reálná hrozba dalšího nebezpečného útoku proti základním lidským hodnotám ohrožené osoby. Rozhodnutí o vykázání není podmíněno trestností konkrétního útoku, který zásah Policie ČR nastartoval. Právní kvalifikace jednání násilné osoby je z hlediska rozhodování o vykázání podružná. Vykázat je možné i v případech, kdy jednání násilné osoby je vyhodnoceno jako přestupek, stejně jako v případech, kdy jsou naplněny všechny zákonné znaky některého z trestných činů dle trestního zákona. Vykázání je prvním opatřením činěným v zájmu ochrany a bezpečí ohrožené osoby, jež může být posléze následováno prostředky trestního práva, například zahájením trestního stíhání, zadržením násilné osoby či vzetím násilné osoby do vazby. Zadržení násilné osoby orgány Police ČR přímo na místě páchání domácího násilí nevylučuje rozhodnutí o vykázání násilné osoby. Policie ČR svým rozhodnutím o vykázání nebo zákazu vstupu chrání ohrožené osoby před osobou násilnou teritoriálně. Tuto teritoriální ochranu lze kombinovat rovněž s ochranou personální prostřednictvím zákazu kontaktování a přiblížení se (setkávání se násilné osoby s osobou ohroženou a navazování kontaktů s ní), o které však rozhoduje výhradně soud. Rozhodnutí soudu tak poskytuje ještě vyšší ochranu osob ohrožených domácím násilím.

Nebude tento institut zneužíván?

Policie ČR prochází intenzivním výcvikem nejen prostřednictvím svých odborných škol a krajských školicích středisek, ale také prostřednictvím svého managementu. Policisté se učí rozpoznávat domácí násilí od jiných incidentů, zvládat taktiku náročného zákroku a také kvalifikovaně odhadovat riziko hrozby násilím. Činnost policistů je upravena podrobnou závaznou metodikou, ve které je pamatováno i na náročné situace, kdy násilnou osobou bude dítě nebo mladistvý, nebo kdy například společný byt či dům bude zároveň místem podnikání násilné osoby. Zneužití institutu vykázání by měla zabránit hrozba trestního postihu jednak policistů za trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele, popřípadě též v souběhu s trestným činem neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru, jestliže úmyslně rozhodnou o vykázání bez splnění zákonných podmínek. Trestní postih pak přichází v úvahu též u ohrožených osob, které vyvolají svými nepravdivými informacemi nezákonné rozhodnutí o vykázání, a to za trestné činy neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle a poškozování cizích práv. Kromě toho náhradu majetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím policie nebo soudu o vykázání je možné uplatnit podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů.