Téma
Problémem, který se projevuje již delší dobu nejen na území Jihomoravského kraje, jsou brownfields. Brownfield je nemovitost (pozemek nebo objekt), která se nachází na současně nebo v minulosti zastavěném území, není efektivně využívaná a navíc je zanedbaná případně i kontaminovaná. Jedná se o nemovitost, kterou nelze efektivně využívat, aniž by proběhl proces její regenerace. Brownfield obvykle vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční či jiné aktivity. Problematiku lokalit, které je možno označit jako brownfield, lze řešit buď obnovením jejich původní funkce, nebo nahrazením novým typem využití.
Deprimující zóny
K anglickému “brownfield” se také používá ekvivalent “deprimující zóna”. Jedná se o pozemky nebo objekty fyzicky a ekonomicky deprimující nejen sebe sama, ale často i své okolí, které jsou v důsledku původní činnosti (výroba, těžba) pravděpodobně kontaminovány či jinak zdevastovány, což snižuje jejich atraktivitu pro budoucí využití. Soukromý kapitál je odrazován komplikovaností a finanční nákladností při řešení problémů spojených s revitalizací těchto území. Většinou se vztahují k industriální minulosti, tedy se jedná hlavně o průmyslové areály (výrobní brownfields), ale může jít i o staré zemědělské areály, nevyužívané drážní pozemky, bývalé vojenské prostory a v poslední době i o nepotřebnou veřejnou vybavenost (nevýrobní, nebo−li ostatní brownfields). Důsledkem existence brownfields jsou značné ekonomické ztráty, kdy uvnitř města nebo obce leží pozemky ladem a nepřinášejí žádné daňové výnosy, ale naopak jsou velkou přítěží pro město a jeho obyvatele případně mohou znamenat i zdravotní nebo bezpečnostní riziko (1).
Metodika výběru
Současný stav mapující brownfields v Jihomoravském kraji zachytila Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfields na území Jihomoravského kraje, zpracovaná pro Jihomoravský kraj a Agenturu pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Celkem bylo evidováno 365 lokalit. Studie prověřila 182 lokalit, které byly zařazeny do širšího výběru. Zvolená metodika výběru byla podřízena následujícím kritériím:
Studie zahrnuje různé typy brownfields s minimální rozlohou nad jeden hektar, nebo se zastavěnou či podlažní plochou větší než 500 m². Celková rozloha 182 prověřovaných brownfields je 1184,3 hektaru. Průměrná rozloha na jeden brownfield je 6,5 hektaru, ale skutečné rozlohy jednotlivých lokalit se značně liší, od minimálních 500 m² až po stovky hektarů. Více než třetina jihomoravských brownfields byla původně využívána průmyslově, další třetina měla zemědělské využití. Vojenské areály představují přibližně desetinu. Ostatní skupiny brownfields patřily do občanské a technické vybavenosti, služeb nebo důlního průmyslu. U poloviny brownfields není většina rozlohy využívána vůbec, zemědělsky se využívá třináct procent lokalit, pro průmysl devět procent
a na skladování slouží také devět procent lokalit. Ostatní lokality jsou částečně využívány ve službách a občanské vybavenosti. Ve veřejném vlastnictví je 27 % evidovaných lokalit, tři procenta mají smíšené vlastnictví a 69 procent je v soukromém vlastnictví (2).
Na území Brna
V Brně byly evidovány plochy výrobních brownfields v Územním generelu výroby 03/2003, kde se uvádí celkem 178 ploch o celkové rozloze 463 hektary. Větší část těchto lokalit tvoří areály využívané jen minimálně, zpravidla více nájemci, nejčastěji pro velkoobchody, diskontní prodejny, levné kancelářské či skladovací prostory. Výrobní brownfields tvoří celkem 5,8 % ze zastavěného území města Brna a z celkové rozlohy výrobních ploch ve městě zaujímají třetinový podíl. Jejich nejvyšší koncentrace je v takzvané Posvitavské průmyslové zóně, která se nachází v těsné blízkosti historického jádra. Z celkové plochy této průmyslové zóny tvoří plochy výrobních brownfields 13,8 procenta. Stav brownfields v Brně popisuje problémová mapa brownfields. K březnu 2006 byly evidovány výrobní a nevýrobní lokality brownfields na správním území statutárního města Brna. Evidence byla zpracována dle metodiky výzkumného projektu Ministerstva pro místní rozvoj České republiky “Revitalizace deprimujících zón pro veřejnou správu”. Kritériem pro zařazení lokalit brownfields do evidence byla minimální rozloha, to znamená větší nebo rovna 0,5 hektaru a plošné využití lokality do třiceti, výjimečně do padesáti procent. Vcelku bylo evidováno 117 lokalit brovnfields o celkové rozloze 509 hektarů. Dle původního účelu využití bylo 73 % lokalit výrobních. Ve vlastnictví města jsou pouze dvě procenta evidovaných brownfields (3). V rámci “Vyhledávací studie na lokalizaci brownfieldů na území České republiky” bylo zatím lokalizováno 3 096 lokalit o celkové rozloze 11 060 hektarů s plochou zastavěnou objekty o velikosti 22 609 m² (Graf).
Regenerace, podpora z národních a evropských fondů
Lokality brownfields nemusí nutně představovat pouze problémy a finanční náklady, tato území mají také značný ekonomický potenciál. Nejen, že mohou těžit ze své výhodné polohy, existující infrastruktury včetně dopravního napojení, ale mohou též čerpat podporu z národních programů nebo ze strukturálních fondů Evropské unie. Již nyní bylo možné čerpat na regeneraci brownfields z několika programů. Pro regeneraci brownfieldů byl nejvýznamnější program Reality z Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP), do kterého byly předloženy projekty ve výši 1,4 miliardy korun. Z národních programů byl nejvíce využíván Program na podporu rozvoje průmyslových zón, prostředky na regeneraci ve výši 1,3 miliardy korun. V následujícím programovacím období 2007 - 2013 bude možné čerpat prostředky ze strukturálních fondů v nejvyšším celkovém součtu na jednoho obyvatele ze všech 25 států Evropské unie. Pro období 2007 - 2013 je připraveno sedm operačních programů, sedm regionálních operačních programů a dva operační programy pro Prahu. Z národních programů bude možné použít na regeneraci brownfields Program podpory podnikatelských nemovitostí a infrastruktury, který je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Ne všechny programy bude možné použít pro regeneraci brownfieldů, jejich přehled je v následujícím textu.
Operační program podnikání a inovace (OPPI)
Program obsahuje 22 programů, regenerací brownfields se v největší míře týká program Nemovitosti, který se mimo jiné zabývá regenerací brownfieldů pro podnikání. Alokace na období 2007 - 2013 je 8,85 miliardy korun. Dalšími programy, které bude možné použít i na regeneraci za podmínky, že jako výchozí lokalita pro realizaci bude zvolen brownfield jsou: Inkubátor, Prosperita II a Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 9/2007.
Poznámky:
Použité internetové prameny:
www.kr-jihomoravsky.cz
www.brno.cz
www.brownfieldsinfo.cz - Projekt MMR Revitalizace deprimujících zón pro veřejnou správu
www.brownfields.cz - Institut pro udržitelný rozvoj sídel
www.cabernet.org.uk CABERNET