Evropská unie |
Vstupem do schengenského prostoru a zrušením kontrol na hranicích (31. prosince 2007 na pozemních hranicích a na konci března 2008 na mezinárodních letištích při letech mimo Schengen) získá Česká republika další možnosti pro prohlubování spolupráce svých justičních a policejních orgánů. Schengen Česku poskytuje účinné nástroje při prevenci a odhalování trestných činů.
Zrušení kontrol osob překračujících hranice mezi státy schengenského prostoru nesmí snížit bezpečnost a veřejný pořádek. Ukončení hraničních kontrol proto vždy probíhalo ruku v ruce s přijímáním celé škály různých kompenzačních opatření, jejichž cílem bylo nastavit systém a způsob spolupráce příslušných orgánů schengenských států tak, aby zrušení kontrol neznamenalo jakékoli ohrožení bezpečnosti – ať už reálné či, což je neméně důležité, vnímané obyvatelstvem. Nejinak je tomu i v případě České republiky. Obdobně jako v jiných oblastech schengenské spolupráce prošly právní předpisy i praxe týkající se justice a vnitra v posledních několika letech řadou velkých změn. Klíčové bylo přistoupení ČR k Evropské unii a s tímto krokem související převzetí evropských předpisů.
Začleněním do EU se pro ČR stala závazná část schengenských principů týkajících se činnosti policejních a justičních orgánů. Jedná se především o pravidla pro vzájemnou pomoc mezi policejními orgány pro účely prevence a odhalování trestných činů, vzájemnou spolupráci justičních orgánů v trestních věcech, boj proti nelegálnímu dovozu omamných a psychotropních látek či o výměnu informací o střelných zbraních. Od května 2004 zároveň ČR přejímala do svého právního řádu další předpisy, na jejichž přípravě se coby jeden z 25 členských států EU po tomto datu podílela. Vstup do Schengenu a s ním spojené plnění všech schengenských standardů i v oblasti policejní a justiční spolupráce dokončí období postupného uvádění schengenských pravidel do praxe. Zvláště v této oblasti platí, že většina změn již byla přijata a tvoří běžnou součást každodenní praxe. Justiční ani policejní orgány proto nečekají nějaké zásadní faktické či systémové změny. Přesto Schengen leccos změní.
Za situace, kdy stát ztrácí – kromě výjimečných případů znovuobnovení ochrany vnitřních hranic – možnost kontrolovat osoby překračující jeho hranice s okolními státy, je úzká spolupráce při zajišťování bezpečnosti a veřejného pořádku základní podmínkou. Tento předpoklad je o to důležitější, uvědomíme-li si, že pro pachatele trestné činnosti často hranice nepředstavují omezení. Proto bylo nutné vytvořit takové podmínky, aby ani při boji s kriminalitou a trestnou činností nebyly hranice překážkou a aby orgány jednotlivých států při vzájemné spolupráci nenarážely na omezení vyplývající z vnitrostátních právních předpisů.
Jedním ze základních nástrojů usnadňujících přeshraniční spolupráci v trestních věcech bez ohledu na Schengen je evropský zatýkací rozkaz. Umožňuje členskému státu Evropské unie,a by po osobě, která spáchala závažný trestný čin, vyhlásil pátrání a v případě dopadení požádal o předání osoby k trestnímu stíhání či výkonu trestu odnětí svobody. Česko této možnosti využívá, což dokazují následující statistiky z druhé poloviny roku 2006: 2107 evropských zatýkacích rozkazů vydaných českými soudy, 578 osob zadržených na základě evropského rozkazu v Česku, 29 osob v zahraničí.
Neméně důležité je, že policisté mohou pokračovat v přeshraničním pronásledování nebo sledování na území jiného státu. Policisté, kteří v rámci vyšetřování ve své zemi sledují osobu, která je podezřelá z účasti na spáchání závažného trestného činu, jsou oprávněni pokračovat ve sledování na území jiného schengenského státu. Stejně tak mohou policisté pokračovat v pronásledování osoby, která byla přistižena při spáchání závažného trestného činu nebo při účasti na takovém trestném činu. V obou případech samozřejmě musí splnit stanovené podmínky, mezi které patří také souhlas daného státu s pokračováním pronásledování nebo sledování policisty jiného státu na svém území či povinnost policistů dodržovat zákony státu, na jehož území působí.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 42/2007.
Podrobnější informace o Schengenu naleznete rovněž na stránkách www.euroskop.cz/schengen a www.mvcr.cz/schengen
Jak vnímají Češi vstup do Schengenu? Na přelomu dubna a května 2007 nechalo Ministerstvo vnitra zpracovat výzkum veřejného mínění ke vstupu České republiky do schengenského prostoru. Jeho cílem bylo zjistit postoj obyvatel ČR a příhraničních regionů Německa a Rakouska k rozšíření Schengenu a jeho výsledky využít při přípravě informační kampaně. Průzkum provedla CfK Praha formou telefonického dotazování, během něhož bylo osloveno 1 200 respondentů v Česku a 400 respondentů z Německa a Rakouska. Mezi hlavní zjištění patří:
|
Jaký je váš postoj k rozšíření schengenského prostoru o ČR?
Jaká jsou podle vašeho názoru pozitiva vstupu ČR do Schengenu?
Jaká jsou podle vašeho názoru negativa vstupu ČR do Schengenu?