Týdeník Veřejná správa


 Příloha

Ilustrační fotoIng. Václav Jáchim
Ing. Martina Rojková

Krajský úřad kraje Vysočina

Rozvoj komunikační infrastruktury v kraji Vysočina


Vyšlo v čísle 41/2007

Informační a komunikační infrastruktura je v současné době pro společnost stejně významná, jako silnice, železnice, rozvody elektřiny či plynu. Informace se stala nesmírně cennou „komoditou“, na informacích jsou závislé tisíce pracovních míst a kvalitní informace pomáhá další pracovní místa vytvářet. Rychle doručená informace zachraňuje lidské životy při hromadných neštěstích, analýza informací pomáhá takovým situacím bránit. Kvalitní spojení pomocí mobilního telefonu či internetu oceníte při přípravě dovolené, můžete být v kontaktu s přáteli, kteří žijí na opačné straně planety, moderní technologie vám usnadní hledání práce. Tyto nesporné výhody s sebou nesou i jisté nároky. Předně je nutné vědět, jak tyto prostředky využívat, jak mohou pomoci a jaké skrývají hrozby. Stejně důležité je mít k těmto technologiím přístup, znalosti samy o sobě nestačí.

V dnešní době dochází ve veřejné správě k zajímavému jevu. Samosprávné celky mezi sebou určitým způsobem „soutěží“, neboli stanovují si priority v poskytování služeb občanům na svém území. Představitelé krajů a obcí vědí, že největší rozvojový potenciál skýtají právě lidé. Lidé vzdělaní, zaměstnaní ve stabilních společnostech či tyto společnosti zakládající, lidé s motivací v daném regionu zůstat. Motivovat občany může samospráva jen jedním způsobem, a to nabídkou kvalitního zázemí – služeb včetně doprovodné infrastruktury. A protože ve velkých centrech může infrastrukturu ovlivnit podnikatelský sektor, samospráva by se měla zaměřit právě na oblasti, které jsou z pohledu trhu neziskové, tudíž nezajímavé.

Ilustrační fotoKraj Vysočina si již od svého vzniku v roce 2001 uvědomuje potenciál moderních technologií a jejich příspěvek k rozvoji území. Původně zemědělský region si tak během několika let získal pověst leadera v oblasti podpory telekomunikací, elektronických služeb a souvisejících projektů v ČR. Důvodů je několik. Mnohé z nich již byly řečeny výše, dlouhodobou motivací je také udržet růstový potenciál kraje i v budoucnu. Ze zkušeností v Evropě, USA i Asie je zřejmé, že růst založený na přítomnosti velkých výrobních podniků a orientace na průmysl není zárukou udržitelného rozvoje. Je nutné vytvořit prostředí, ve kterém bude snadnější orientovat se na vědu a výzkum, které bude vést ke spolupráci mezi veřejnou správou, vysokými školami a privátní sférou. Jedině tímto způsobem bude zaručeno využití všech potřebných znalostí ve společnosti a velcí zaměstnavatelé nebudou mít důvod odcházet do jiných zemí, neboť v takovém prostředí budou moci nejen vyrábět, ale hlavně vyvíjet nové výrobky. A telekomunikace jsou nezbytnou součástí takového prostředí.

Kraj Vysočina rozvíjí informační a komunikační infrastrukturu několika způsoby:


Realizace vlastních projektů s celokrajským významem

Nejvýznamnější krajskou aktivitou ve smyslu budování infrastruktury je páteřní síť ROWANet. Jde o uzavřenou síť veřejné správy, která je budována zejména z důvodu zajistit veřejným organizacím přístup k rychlému internetu a pokročilým datovým službám. ROWANet neposkytuje služby soukromým společnostem a domácnostem, ale při budování vytváří prostředí, které zajistí vstup nových komerčních poskytovatelů do oblastí postižených absencí širokopásmového připojení. Kraj Vysočina úzce spolupracuje s výzkumnou sférou (CESNET) i komerčními poskytovateli na rozvoji nových služeb v síti. Síť ROWANet byla v první etapě spolufinancována evropskými strukturálními fondy (SROP 2.2) s celkovými náklady 32,2 mil Kč (z toho 50 procent z krajských zdrojů). Projekt je tak jednou z největších aktivit svého druhu v ČR, využitím pasivních CWDM (Coarse Wave Division Multiplexing – technologie umožňující rozdělit světelný paprsek podle vlnových délek a tak přenášet podstatně více dat v jednom optickém vláknu) technologií pak i sítí nejmodernější, kterou má veřejná správa v ČR k dispozici. ROWANet v první etapě propojil Moravské Budějovice, Želetavu, Stonařov, Jihlavu, Havlíčkův Brod, Přibyslav, Žďár nad Sázavou, Nové Město na Moravě a Bystřici nad Pernštejnem, v roce 2007 pak došlo ke zkušebnímu připojení města Pelhřimov. V následujících letech je cílem kraje rozšířit síť ROWANet tak, aby pokrývala všechny obce s rozšířenou působností. Máme zájem znovu využít evropských dotací a zaměřit se na rozvoj dalších elektronických služeb veřejné správy, tak aby v souladu s naším záměrem ROWANet podporovat myšlenku „Smart and effective administration“ neboli chytré a efektivní veřejné správy.

Síť ROWANet je po více než ročním provozu vnímána jako část strategické infrastruktury kraje s následujícími přínosy pro kraj i pro připojené subjekty.

Přínosy pro kraj:

Přínosy pro připojené subjekty:

Z tohoto pohledu je investice do sítě ROWANet aktivitou, jejíž význam bude v budoucnu narůstat. Za pravdu nám dávají i naši kolegové v zahraničí, kteří v existenci infrastruktury s tak silným potenciálem vidí možnost pro rozvoj elektronizace služeb veřejné správy. ROWANet byl několikrát prezentován jako „Best praktice“, tedy dobrá praxe využití strukturálních fondů EU pro realizaci kvalitního projektu se širokým dopadem. Stejně tak (a možná více) nás těší zájem subjektů v regionu, připojit se k této síti, a prudký rozvoj služeb, který v současné době na Vysočině probíhá.

Podpora aktivit obcí a dalších subjektů v kraji

Kraj Vysočina se vedle rozvoje vlastní síťové infrastruktury snaží podporovat aktivity měst a obcí na svém území. To probíhá dvěma směry. Jednak na základě přímého spolufinancování lokálních projektů z rozvojového fondu kraje – Fondu Vysočiny, jednak zásadou připojení pouze těch obcí k síti ROWANet, které disponují vlastní komunikační infrastrukturou pro další distribuci páteřních služeb ROWANetu. Takto se v minulých letech podařilo navázat úzkou spolupráci například s infrastrukturou Nového Města na Moravě (www.inovomestsko.cz), či iniciovat či podílet se na přípravě projektů jako jsou síť mikroregionu Podoubraví či města Pelhřimov.

Základním programovým dokumentem, který navrhuje další rozvoj mnoha oblastí, je dlouhodobý Program rozvoje kraje Vysočina. Jako jeden z nástrojů k uskutečnění aktivit obsažených v Programu rozvoje kraje byl v roce 2002 založen Fond Vysočiny, což je účelový rozvojový fond dotovaný z vlastních příjmů kraje. Jedním z jeho cílů je transparentní systém poskytování podpory. Přehled aktuálních programů včetně uzávěrek, kontaktů a dalších podrobností je možné nalézt na webové stránce www.fondvysociny.cz, zde jsou uvedeny i souhrnné statistiky a podrobné přehledy všech projektů.

Grantové programy odboru informatiky jsou zaměřené nejen na infrastrukturu, HW vybavení, SW, ale i vzdělávání a poskytování služeb jako například veřejně přístupný internet.

Mezi úspěšné žadatele v infrastrukturně zaměřených programech patří zejména města Velké Meziříčí, Nové Město na Moravě, Moravské Budějovice, Telč, dále také mikroregiony Stražiště a Telčsko. Typickými projekty v takto zaměřených grantech bývají však i projekty rozlohou menších obcí, pro které jsou grantové programy odboru informatiky jednou z mála možností jak sdružit větší obnos finančních prostředků a zřídit tak konektivitu pro své obyvatele. Grantový program zaměřený na budování metropolitních či obecních sítí byl vyhlášen již sedmkrát, čímž byl podpořen rozvoj kvalitní síťové infrastruktury v celém kraji Vysočina (viz tabulka).

Konzultace, propagace a spolupráce

Při realizaci zmíněných aktivit jsme si vědomi toho, že pro zachování inovačního potenciálu v našich projektech je nutné, abychom se otevřeli diskusi a spolupráci jak na národní úrovni, tak i na mezinárodním poli. Výměna zkušeností je vedle finančních příspěvků z EU jednou z největších výhod členství v Unii a příležitostí, jak své aktivity obohatit o nové nápady a vyvarovat se chyb. Rozvoj informační a komunikační infrastruktury kraje jsme měli možnost konzultovat s podobně zaměřenými regiony v rámci sítě eris@, což je asociace regionů založená právě na podporu technologií v regionálním rozvoji. Máme velmi kvalitní kontakty na projekty v Itálii, Španělsku, Finsku či Velké Británii, v současné době je naší prioritou rozvíjet diskusi o elektronických službách veřejné správy, tzv. eGovernmentu, a využití znalostí a analytických nástrojů pro podporu rozhodování ve veřejné správě. V rámci ČR předáváme zkušenosti ostatním regionům, diskutujeme s jednotlivými ministerstvy o propojení s resortními sítěmi a snažíme se iniciovat vznik nových služeb či společných krajským projektů. Máme zájem předávat své zkušenosti dál, proto jsme v kontaktu s několika slovenskými regiony, s nimiž konzultujeme jejich rozvojové plány. V maximální míře také podporujeme vztahy s komerčními firmami, které mají vysoký znalostní potenciál a jsou schopné obohatit připravované aktivity o nový pohled, který je pro veřejnou správu tolik potřebný. Nezbytnou součástí našich činností je propagace krajských i místních aktivit. Kraj často pořádá informační semináře k aktuálním problémům (například elektronické podatelny), v rámci publikační činnosti vydáváme propagační brožury (dostupné na níže zmíněných webových stránkách věnovaných informatice na Vysočině) a pořádáme či spolupořádáme konference týkající se informačních technologií. Zde je třeba zmínit dlouhodobou podporu a spolupořádání konference ISSS (Internet ve státní správě a samosprávě), která se každoročně koná v Hradci Králové a do jejíž přípravy je krajský odbor informatiky přímo zapojen. Kromě těchto aktivit ale velkou roli hrají desítky drobných konzultací, kterým se v žádném případě nebráníme a které často vedou ke společným projektům.

Závěr

Je zřejmé, že moderní technologie mohou činnost veřejné správy velmi ovlivnit. Cílem kraje Vysočina je, aby jeho činnost byla efektivní a maximálně otevřená občanům regionu a tímto směrem jdou také kroky odboru informatiky při implementaci nástrojů informačních technologií. Vedle toho své priority stanovujeme tak, aby aktivity měly dopad na celý region a zejména tam, kde vzhledem k velikosti obcí či odlehlosti oblastí od velkých center dochází k rozdílu v přístupu ke službám. Tím se ve společnosti objevují negativa plynoucí z odlišného stupně příležitostí a my vnímáme svůj úkol v odstraňování těchto bariér. Takto využité veřejné prostředky jsou vynakládány smysluplně a umožňují rozvoj v celém území kraje. Věříme, že občané tuto snahu vnímají, a i proto na Vysočině zůstávají.

Více informací naleznete na www.kr-vysocina.cz/it.

Přehled finančních alokací Fondu Vysočiny pro grantové programy zaměřené na podporu informačních technologií:

Rok 2002 2003 2004 2005 2006
Finanční alokace pro daný rok 7 120 000 Kč 9 600 000 Kč 8 420 800 Kč 8 509 920 Kč 5 300 000 Kč
Celkový objem vyhlášených programů 5 482 131 Kč 9 400 000 Kč 8 800 000 Kč 8 650 000 Kč 5 300 000 Kč
Celková rozdělená podpora 4 098 915 Kč 8 341 719 Kč 7 858 627 Kč 8 478 515 Kč 5 202 605 Kč
Celkový zrealizovaný objem 7 749 725 Kč 16 369 337 Kč 14 833 831 Kč 18 717 808 Kč 12 968 462 Kč


Výčet základních služeb sítě ROWANet:

Vysokorychlostní internet

Vysokorychlostní připojení vybraných organizací (dle TEP Cesnet) k Internetu (8 Mb/s až 1Gb/s) je realizováno prostřednictvím akademické páteřní sítě CESNET2.

Veřejný internet

Veřejný internet je poskytován prostřednictvím WiFi hotspotů umístěných na veřejných místech (náměstí, školy, úřady,…)

Služby Vysokokapacitních úložišť

Prostřednictvím této infrastruktury je možné krátkodobě i dlouhodobě ukládat i desítky terabytů dat do regionálně redundantních úložišť.

Služby pro Integrovaný záchranný systém kraje

Krajská infrastruktura poskytuje datové služby složkám Integrovaného záchranného systému. Jde zejména o VPN sítě, datové centrum pozičních dat GPS výjezdových jednotek, zálohovací služby dispečinků, DDS a GIS.

Připojení státních a privátních páteřních sítí

Projekt routingu státních (tzv. resortních) sítí k 1. 3. 2007 zahrnuje sítě MPSV a ŘSD. Plánované je rozhraní sítě KIVS.

Další služby

IP telefonie, IP televize, video na vyžádání, hostování elektronické podatelny i dalších aplikací.