Rozhovor |
Vlašim – obec s rozšířenou působností s necelými třinácti tisíci obyvateli a ročním rozpočtem přes dvě stě milionů korun, patří do nepříliš početné skupiny českých měst, která na svůj rozvoj velmi úspěšně čerpají prostředky z fondů Evropské unie.
Pokud do této částky započítáme i finanční spoluúčast města, tak dosahuje téměř sta milionů korun.
Když bylo zřejmé, že Česká republika bude mít po vstupu do Evropské unie možnost čerpat z evropských fondů nemalé finanční částky, chtěli jsme na to být připraveni. Udělali jsme proto ve struktuře městského úřadu organizační změnu a zřídili rozvojové oddělení. V něm jsou pracovníci, kteří se specializují na vyhledávání veškerých dotačních titulů, ať už ze státních nebo evropských prostředků. Zároveň jsme nechali zpracovat Rozvojový plán města, v němž jsme si vytýčili priority, které je ve městě třeba realizovat. Ve chvíli, kdy byl vypsán program, vyhovující některé z našich potřeb, snažili jsme se v něm uspět s projektem. Samozřejmě to nebylo tak, že bychom seděli s rukama v klíně a čekali, co přijde. Protože podmínky podání žádosti již vyžadují určité investice, snažili jsme se na to připravit. V některých případech to znamenalo zpracování projektové dokumentace alespoň k územnímu rozhodnutí, jindy bylo dokonce třeba mít stavební povolení. Někdy to vyžadovalo jít do určitého rizika i s tím, že investujeme prostředky a projekt nemusí uspět. Na druhou stranu jsme ale věděli, že programů bude víc, že se budou opakovat, a to nejspíš i v dalším programovacím období 2007 - 2013. Řekli jsme si tedy, že když to nevyjde nyní, budeme mít projekt „v šuplíku“ a pokusíme se ho realizovat později.
Druhým podstatným faktem našeho úspěšného čerpání evropských prostředků bylo, že jsme uzavřeli neoficiální partnerství s obecně prospěšnou společností Podblanickem, v níž jsme našli spolupracovníky, kteří se také zabývali vytvářením projektů a v této problematice se orientovali. Jsou to mladí lidé, kteří se do evropských projektů pustili hned po vyhlášení prvních programů. Tito lidé se vlastně učili společně s orgány, které projekty posuzovaly, vyhodnocovaly a úředně zpracovávaly. Byla to na jednu stranu dřina, ale zároveň nám to určitě také velice pomohlo k tomu, že projekty, které jsme podávali, byly dobře připravené a tím i úspěšné. S touto společností jsme uskutečnili několik projektů a máme naplánovány i další, na kterých s nimi chceme spolupracovat. A já věřím, že budou stejně kvalitní a opět se nám podaří je zrealizovat.
Prvním společným projektem, a vlastně vůbec prvním, který se nám podařilo uvést v život, byl Spolkový dům. Vznikl v domě sourozenců Roškotových, kteří ho kdysi za určitých podmínek věnovali městu. Prodat jsme ho nemohli a dům byl v žalostném stavu. Přemýšleli jsme tedy, co by se s ním dalo dělat, a nakonec jsme se po všech možných úvahách rozhodli pro vytvoření Spolkového domu. Město mělo dlouhou dobu žádosti od některých místních neziskových organizací a spolků, které chtěly zlepšit podmínky pro svou činnost, a tak již v roce 2003 vznikla myšlenka vytvořit pro ně společné zázemí. V roce 2004 projekt Spolkového domu uspěl a ze zdrojů Evropské unie - Společného regionálního operačního programu (SROP) – se na něj podařilo získat dotaci. Již téměř dva roky slouží dům svému účelu. Několik spolků zde má své kanceláře, další se v klubovnách pravidelně scházejí na svých schůzkám a myslím si, že dům plní svůj účel velice dobře. Je pravdou, že jsme se na tomto projektu učili. Bylo to náročné, zejména po legislativní stránce, ale podařilo se to. Já jsem velice rád, protože abych řekl pravdu, tak jsem v době, kdy jsme se do projektu pouštěli, pochyboval, že Spolkový dům bude fungovat tak, jak je tomu dnes, a to i po finanční stránce. Měli jsme totiž obavy, že jeho provoz bude pro město nákladný, ale dopadá to dobře. Objekt se daří využívat i komerčně – organizace a zájemci z regionu zde pořádají různé akce (školení, semináře) a využívaná je i ubytovna s patnácti lůžky.
Druhým velkým projektem, či spíše projekty, připravenými s Podblanickem, byly dvě fáze obnovy vlašimského zámeckého parku. Také na ni jsme čerpali prostředky z evropského programu SROP. Dva na sebe navazující projekty „Rekonstrukce kulturní památky – vlašimského zámeckého parku“ umožnily využít do té doby nefunkční nebo poškozené historické objekty v parku (například Starý hrad, jednotlivé vstupní brány, čínský pavilon, kamenný most), ale třeba i nově vytvořit naučné stezky, a rozšířit tak služby pro turisty. Obnova se dotkla nejen všech objektů v zámeckém parku, ale i veškeré zeleně. Na tento projekt se nám zase ve spolupráci s ochránci přírody (ČSOP Vlašim) podařilo získat prostředky z operačního programu vyhlášeného Ministerstvem životního prostředí ČR. V současné době zde dokončujeme ještě jeden menší projekt, asi za 1,5 milionu korun - vodní prvky v parku. To vše jsou akce, které parku ohromě pomohly a zkrášlily ho, což také výrazně přispělo k rozvoji cestovního ruchu ve městě.
(Pozn. red.: Bližší informace o obou zmíněných projektech, včetně struktury financování, je možné nalézt v příloze č. 39/07 týdeníku Veřejná správa.)
Letos v říjnu jsme dokončili projekt, na který jsme čerpali prostředky z Norských fondů. Díky němu se nám podařilo zrekonstruovat nebo postavit dětská hřiště u čtyř mateřských škol, hřiště u dvou základních škol a ještě další tři hřiště ve městě, která jsou využívána jednak veřejností a jednak městským domem dětí. Již při přípravě projektu jsme chtěli, aby projekt vyřešil problematickou situaci jak školní tělesné výchovy, tak i mimoškolní činnosti. Počítali jsme s tím, že hřiště budou v provozu nejen během vyučování, ale až do večerních hodin. Také jsme si říkali, že když pojmeme tento problém komplexně, nebudeme řešit jednu dílčí situaci, ale celkový stav, bude mít projekt větší šanci na schválení. A povedlo se to, i když to byla akce za celkem asi 13 milionů korun. Téměř 11 milionů (85 procent) z toho byla dotace z fondů, což byl velmi dobrý poměr.
V Rozvojovém plánu města byla přestavba nádraží jednou z největších priorit. Problém byl v tom, že tady autobusové nádraží jako takové nebylo. Tvořila ho vlastně jedna ulice u vlakového nádraží se stanovišti označenými plechovými číselníky. Vypadalo to tak hrozně, že změna byla nezbytná. Naděje nám svitla ve chvíli, kdy byl v rámci SROP vyhlášen program „Zlepšení situace v dopravní obslužnosti“ a my jsme se rozhodli přihlásit do něho náš projekt. Právě v tomto případě jsme šli do určitého rizika, protože než jsme podali samotnou žádost, museli jsme vložit téměř milion korun do příprav. Projekt jsme také předem konzultovali s krajem, protože pokud by mělo být takovýchto žádostí třeba dvacet a vybrané by měly být dvě nebo tři, asi bychom se rozmýšleli. Tento program měl ale na podání žádostí dost krátký termín, takže nakonec přišly pouze tři. Všechny prošly a dokonce získaly požadované částky. V současné době se už nové nádraží buduje. Zůstává na stejném místě, tedy u nádraží vlakového, což je pro občany města i jeho návštěvníky velmi výhodné. Pronájmem ploch od Českých drah se nám ale podařilo získat prostor na jeho rozšíření. Bude mít podobu objízdné kapky s osmi zastřešenými stanovišti. Součástí projektu je i rekonstrukce přízemí nádražní budovy, kde vzniknou dvě místnosti pro cestující vlakového i autobusového nádraží. Jedna z nich bude klasická čekárna s novými informačními tabulemi a vedle bude internetová čekárna, kde bude asi deset až dvanáct internetových pracovišť, která zřizujeme hlavně pro studenty, dojíždějící do Vlašimi z okolních obcí a měst, aby mohli využít čas mezi spoji. Nyní je již polovina nádraží dokončena a během listopadu by měly být zprovozněny obě čekárny a nová veřejná WC. Teoreticky bychom mohli stavbu dokončit do prosince, ale vše záleží na počasí. Každopádně podle pravidla n+2, které platí pro SROP, můžeme dokončení stavby posunout do jara příštího roku. Pokud jde o finanční stránku projektu, celkově byl projekt plánován na 45 milionů korun. Z evropských zdrojů jsme získali 75 procent - dotace činila asi 33,5 milionu. Stavba byla vysoutěžena na vyšší částku, avšak bylo dohodnuto s ČD, že se na technickém zhodnocení budovy budou částečně podílet, takže na město zbývá prakticky plánovaná spoluúčast mezi 12 – 13 miliony korun.
Na jejich budování jsme se podíleli v rámci Mikroregionu Podblanicko. Poslední část plánované trasy jsme otevřeli letos v červenci a tento úsek uzavřel okruh pro cyklisty kolem Vlašimi v délce zhruba 30 kilometrů. Se současnou sítí jsme zatím spokojeni a další cyklostezky nyní neplánujeme.
Jednalo se o jednorázové akce, na které jsme získali finanční podporu z programu LEADER. První z nich bylo sochařské sympozium s mezinárodní účastí, během něhož umělci vytvořili díla, která zůstala městu a byla umístěna v zámeckém parku. Dále jsme s podporou pořádali adventní trhy a ze stejných zdrojů jsme ještě čerpali prostředky na zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci sklepních prostor v zámku a na zpřístupnění zámecké věže s výstavou na chodbách zámku o historii Vlašimi – to byly čtyři akce, které jsme financovali z programu LEADER. U tohoto programu je výhodou, že dotace je stoprocentní a není třeba finanční spoluúčast.
Rád bych se zmínil ještě o jednom nevelkém, ale významném projektu, do něhož jsme byli zapojeni spolu s dalšími subjekty. Jedná se o projekt na propagaci regionu „Kraj Blanických rytířů“. V rámci projektu za zhruba tři miliony korun byly vyrobeny propagační materiály, které dnes využíváme při naší účasti na veletrzích cestovního ruchu. O tom, že tato „nevelká“ investice měla velký význam svědčí to, že se během posledních dvou let několikanásobně zvýšila návštěvnost města.
Projekt, s nímž bychom vyloženě neuspěli a byl odmítnut nemáme. Spíš jde o projekty, které jsme už nestihli zrealizovat a zažádat o dotaci. Týká se to například rekonstrukce komunikace na Čechov. Přípravu máme takřka dokončenou, ale žádost jsme zatím nestihli podat. Program „Rekonstrukce komunikací k podnikatelským subjektům“ ale stále běží, takže počítáme s tím, že projekt budeme realizovat.
Největší připravovanou akcí je asi revitalizace městského centra. Chtěli bychom tímto projektem vyřešit celé centrum, které v sobě zahrnuje tři náměstí - Žižkovo, Palackého a Husovo. Je to podobná koncepce, o jaké jsem hovořil u dětských hřišť - nechceme, aby projekt řešil svízelnou situaci pouze částečně, ale aby řešení bylo komplexní. Takže jsme do něho zahrnuli všechna náměstí, která tvoří hlavní historickou část města. Žižkovo a Palackého náměstí jsou historickým jádrem a Husovo náměstí je tou částí města, z níž se vstupuje do zámeckého parku a zámku, takže k historické části bezprostředně patří. Pokud se nám tento projekt podaří dokončit podle našich představ, získá město úplně jiný ráz. Zatím je těžké odhadnout celkové náklady na realizaci, protože na projektové dokumentaci se nyní pracuje. Chtěli bychom mít jasno do konce roku. Předpokládám ale, že konečná částka se může pohybovat kolem sta milionů korun. Do projektu máme totiž začleněnu i rekonstrukci bývalé radnice, kam chceme umístit městský dům dětí. Budova je památkově chráněná, je v dost žalostném stavu a myslíme si, že v rámci tohoto projektu by se z ní mohla stát pěkná dominanta historického centra.
Z Regionálního operačního programu, kde je přímo program „Revitalizace městských center“ a ve Středočeském kraji je to program určený městům s rozšířenou působností. Nevíme zatím, kolik bude na tento program vyčleněno peněz a nevíme ani, jaký o něj bude zájem, ale předpokládáme, že bude. Určitě ale bude záležet na kvalitě projektu a věřím, že se bude hodnotit komplexnost projektu a jeho celkový přínos pro město. Projekt zpracovává naše rozvojové oddělení opět se společností Podblanickem. Do konce listopadu bychom měli mít hotovou projektovou dokumentaci a poté začneme pracovat na stavebním povolení. Projekt bychom chtěli podat hned v prvním kole vyhlašovaných programů.
Pracujeme na projektu rekonstrukce základní školy Vorlina. Jedná se o pavilónovou budovu ze sedmdesátých let, která je pro město tak trochu neštěstím: má 500 oken, je z panelů a je ve stavu, kdy je nutné s ní něco udělat. Zateplením a výměnou oken by došlo k obrovským úsporám energie. Chceme proto připravit projekt do Operačního programu Životní prostředí, z něhož se pokusíme na tyto práce získat peníze.
Také bychom rádi ve spolupráci s Povodím Vltavy uskutečnili projekt, který se týká toku řeky Blanice, protékající naším městem, a protipovodňových prvků. Dále máme v plánu připravit v nejbližší době projekt na rekonstrukci zastaralého tepelného zařízení ve Vlašimi. Samozřejmě bychom na něj rádi získali dotaci, i kdyby to mělo být z programů, kde je nižší příspěvek (třeba jen 50 procent) a vyšší podíl města. Jedná se o rekonstrukci již nevyhovujícího vytápění, kde dojde ke zjednodušení rozvodů tepla do objektů, vybudování malých výměníkových stanic přímo v bytových domech a tím i k výrazným energetickým úsporám.
A nechtěl bych zapomenout ani na jednu z hlavních akcí: kanalizace a vodovod Domašín, což je nákladný projekt, který také určitě přesáhne sto milionů korun. Domašín je přidružená obec a svou polohou prakticky součást Vlašimi a tím, že není napojen na kanalizaci trpí například i zámecký park. Kanalizaci už máme projekčně hotovou, máme i stavební povolení a nyní dokončujeme projekt na vodovod.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 51-52/2007.
Radana Mrázková