Zákon
č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení),
ve znění pozdějších předpisů
|
Zákon
č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení),
ve znění pozdějších předpisů
|
Zákon
č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění
pozdějších předpisů
|
§
1
[Postavení
obcí]
Obec
je základním územním samosprávným
společenstvím občanů; tvoří územní
celek, který je vymezen hranicí území
obce.
|
§
1
[Postavení
krajů]
(1)
Kraj je územním společenstvím občanů, které
má právo na samosprávu.
|
§
1
[Postavení
hl. m. Prahy]
(1)
Tento zákon upravuje postavení hlavního města
Prahy jako hlavního města České republiky, kraje a
obce a dále postavení městských částí.
|
§
2
[Obec
jako veřejnoprávní korporace]
(1)
Obec je veřejnoprávní korporací, má
vlastní majetek. Obec vystupuje v právních
vztazích svým jménem a nese odpovědnost z
těchto vztahů vyplývající.
(2)
Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území
a o potřeby svých občanů; při plnění svých
úkolů chrání též veřejný zájem.
|
§
1
[Kraj
jako veřejnoprávní korporace]
(2)
Kraj je veřejnoprávní korporací, která
má vlastní majetek a vlastní příjmy
vymezené zákonem a hospodaří za podmínek
stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu.
Kraj vystupuje v právních vztazích svým
jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
(4)
Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území
a o potřeby svých občanů.
|
§
1
[Hl.
m. Praha jako veřejnoprávní korporace]
(2) Hlavní město Praha
je veřejnoprávní korporací, která má
vlastní majetek, má vlastní příjmy
vymezené tímto nebo zvláštním
zákonem a hospodaří za podmínek stanovených
tímto nebo zvláštním zákonem
podle vlastního rozpočtu.
(3)
Hlavní město Praha vystupuje v právních
vztazích svým jménem a nese odpovědnost z
těchto vztahů vyplývající.
|
§
3
[Města
a městyse]
(1)
Obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem,
pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké
sněmovny po vyjádření vlády.
(2)
Obec je městysem, pokud tak na návrh obce stanoví
předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření
vlády.
(3)
Obec, která byla městem přede dnem 17. května 1954, je
městem, pokud o to požádá předsedu Poslanecké
sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny tak na žádost
obce stanoví a zároveň určí den, kdy se obec
stává městem.
(4)
Obec, která byla oprávněna užívat označení
městys přede dnem 17. května 1954, je městysem, pokud o to požádá
předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké
sněmovny tak na žádost obce stanoví a zároveň
určí den, od kterého se obec stává
městysem.
(5)
Sloučí-li se dvě nebo více obcí, z nichž
alespoň jedna je městem, je nově vzniklá obec městem.
Sloučí-li se dvě nebo více obcí, z nichž
žádná není městem, ale alespoň jedna je
městysem, je nově vzniklá obec městysem. Oddělí-li
se část města a vzniknou dvě nebo více obcí,
pak obec, které zůstane název dosavadního
města nebo část jeho názvu, je i nadále
městem. Oddělí-li se část městyse a vzniknou dvě
nebo více obcí, pak obec, které zůstane název
dosavadního městyse nebo část jeho názvu, je
i nadále městysem.
|
|
|
§
4
[Statutární
města]
(1)
Statutárními městy jsou Kladno, České
Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem,
Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno,
Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín,
Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most,
Teplice, Karviná a Mladá Boleslav.
(2)
Území statutárních měst se může členit
na městské obvody nebo městské části s
vlastními orgány samosprávy.
|
|
§
3
[Členění
hl. m. Prahy na městské části]
(1)
Hlavní město Praha se člení na městské části.
(3)
Postavení městských částí, jejich
orgánů a jejich působnost stanoví tento zákon,
zvláštní zákony a Statut.
|
§
5
[Orgány
obce]
(1)
Obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce; dalšími
orgány obce jsou rada obce, starosta, obecní úřad
a zvláštní orgány obce. Město je
samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími
orgány města jsou rada města, starosta, městský úřad
a zvláštní orgány města. Městys je
samostatně spravován zastupitelstvem městyse; dalšími
orgány městyse jsou rada městyse, starosta, úřad
městyse a zvláštní orgány městyse.
(2)
Statutární město je samostatně spravováno
zastupitelstvem města; dalšími orgány
statutárního města jsou rada města, primátor,
magistrát a zvláštní orgány
města. Městský obvod územně členěného
statutárního města je spravován
zastupitelstvem městského obvodu; dalšími
orgány městského obvodu jsou rada městského
obvodu, starosta, úřad městského obvodu a zvláštní
orgány městského obvodu. Městská část
územně členěného statutárního města je
spravována zastupitelstvem městské části;
dalšími orgány městské části
jsou rada městské části, starosta, úřad
městské části a zvláštní orgány
městské části.
(3)
Orgánem obce, městyse, města, statutárního
města, městského obvodu nebo městské části je
též komise, jestliže jí byl svěřen výkon
přenesené působnosti (§ 122 odst. 2).
|
§
1
[Orgány
kraje]
(3) Kraj je samostatně
spravován zastupitelstvem kraje (dále jen
„zastupitelstvo“); dalšími orgány
kraje jsou rada kraje (dále jen „rada“),
hejtman kraje (dále jen „hejtman“) a krajský
úřad. Orgánem kraje je též zvláštní
orgán kraje (dále jen „zvláštní
orgán“) zřízený podle zákona.
|
§
1
[Orgány
hl. m. Prahy]
(4) Hlavní město Praha
je samostatně spravováno zastupitelstvem hlavního
města Prahy; dalšími orgány hlavního
města Prahy jsou rada hlavního města Prahy, primátor
hlavního města Prahy, Magistrát hlavního
města Prahy, zvláštní orgány hlavního
města Prahy a městská policie hlavního města Prahy.
§
4
[Orgány
městských částí]
(1)
Městská část je spravována zastupitelstvem
městské části; dalšími orgány
městské části jsou rada městské části,
starosta městské části, úřad městské
části a zvláštní orgány městské
části.
(3)
Městské části mají vlastní rozpočet a
za podmínek stanovených tímto zákonem,
zvláštním zákonem a Statutem hospodaří
podle něj.
|
§
6
(zrušen)
|
|
|
§
7
[Samostatná
a přenesená působnost obce]
(1)
Obec spravuje své záležitosti samostatně (dále
jen „samostatná působnost“). Státní
orgány a orgány krajů mohou do samostatné
působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a
jen způsobem, který zákon stanoví. Rozsah
samostatné působnosti může být omezen jen zákonem.
(2)
Státní správu, jejíž výkon byl
zákonem svěřen orgánu obce, vykonává
tento orgán jako svou přenesenou působnost (§ 61 a
násl.).
|
§
2
[Samostatná
a přenesená působnost kraje]
(1)
Kraj spravuje své záležitosti samostatně (dále
jen „samostatná působnost“). Státní
orgány mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen
vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který
stanoví zákon. Rozsah samostatné působnosti
může být též omezen zákonem.
(2)
Státní správu, jejíž výkon byl
zákonem svěřen orgánům kraje, vykonávají
orgány kraje jako svou přenesenou působnost (§ 29 a
30). Kraj je při výkonu státní správy
správním obvodem. Kraj je povinen zabezpečit výkon
přenesené působnosti.
(3)
Kraj při výkonu samostatné působnosti a přenesené
působnosti chrání veřejný zájem.
|
§
2
[Samostatná
a přenesená působnost hl. m. Prahy]
(1)
Úkoly patřící do samosprávy hlavního
města Prahy (dále jen „samostatná působnost
hlavního města Prahy“) plní hlavní
město Praha v rozsahu stanoveném tímto nebo
zvláštním zákonem a v rozsahu
odpovídajícím potřebám hlavního
města Prahy. Úkoly patřící do samosprávy
městských částí (dále jen „samostatná
působnost městských částí“) plní
městské části v rozsahu stanoveném tímto
nebo zvláštním zákonem a Statutem
hlavního města Prahy (dále jen „Statut“)
a v rozsahu odpovídajícím potřebám
městských částí.
(2)
Hlavní město Praha a městské části pečují
o všestranný rozvoj svého území
a o potřeby svých občanů; při plnění svých
úkolů chrání též veřejný zájem
vyjádřený v zákonech a jiných právních
předpisech (dále jen „veřejný zájem“).
… (3)
Svěří-li zákon orgánům hlavního města
Prahy výkon státní správy (dále
jen „přenesená působnost hlavního města
Prahy“), je území hlavního města Prahy
správním obvodem.
§
5
[Povinnost
výkonu státní správy]
(1)
Hlavní město Praha a městské části jsou
povinny zabezpečit úkoly v přenesené působnosti
hlavního města Prahy a městských částí.
|
§
8
[Pravidlo
o působnosti obce]
Pokud
zvláštní zákon upravuje působnost obcí
a nestanoví, že jde o přenesenou působnost obce, platí,
že jde vždy o samostatnou působnost.
|
§
4
[Pravidlo
o působnosti kraje]
Pokud
zvláštní zákon upravuje působnost
krajů a nestanoví, že jde o přenesenou působnost, platí,
že jde vždy o činnosti patřící do samostatné
působnosti krajů.
|
§
33
[Pravidlo
o působnosti hl. m. Prahy]
(1)
Pokud zvláštní zákon upravuje
působnost hlavního města Prahy a nestanoví, že jde o
samostatnou působnost či o přenesenou působnost, platí, že
jde vždy o činnosti patřící do samostatné
působnosti hlavního města Prahy.
(2)
Pokud zvláštní zákon upravuje
působnost městské části a nestanoví, že jde o
samostatnou působnost či o přenesenou působnost, platí, že
jde vždy o činnosti patřící do samostatné
působnosti městské části.
|
§
9
(zrušen)
|
|
|
§
9a
[Finanční
kontrola]
Obce
zajišťují výkon finanční kontroly
podle zvláštního právního
předpisu.
|
§
2
[Finanční
kontrola]
(4)
Kraj zajišťuje výkon finanční kontroly podle
rozpočtových pravidel územních rozpočtů a
podle zvláštního právního
předpisu.
|
§
2
[Finanční
kontrola]
(4)
Hlavní město Praha zajišťuje výkon finanční
kontroly podle zvláštního právního
předpisu.
§
3
[Finanční
kontrola]
(4)
Městské části zajišťují výkon
finanční kontroly podle zvláštního
právního předpisu.
|
§
10
[Povinnosti
ukládané obecně závaznou vyhláškou
obce]
Povinnosti
může obec ukládat v samostatné působnosti obecně
závaznou vyhláškou
a)
k zabezpečení místních záležitostí
veřejného pořádku; zejména může stanovit,
které činnosti, jež by mohly narušit veřejný
pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými
mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze
vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou
vyhláškou určených, nebo stanovit, že na
některých veřejných prostranství v obci jsou
takové činnosti zakázány,
b)
pro pořádání, průběh a ukončení
veřejnosti přístupných sportovních a
kulturních podniků, včetně tanečních zábav a
diskoték, stanovením závazných
podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění
veřejného pořádku,
c)
k zajištění udržování čistoty ulic a
jiných veřejných prostranství, k ochraně
životního prostředí, zeleně v zástavbě a
ostatní veřejné zeleně (dále jen „veřejná
zeleň“) a k užívání zařízení
obce sloužících potřebám veřejnosti,
d)
stanoví-li tak zvláštní zákon.
|
§
6
[Povinnosti
ukládané obecně závaznou vyhláškou
kraje]
Obecně
závaznou vyhláškou kraje vydanou
zastupitelstvem v mezích jeho samostatné působnosti
lze ukládat povinnosti fyzickým a právnickým
osobám, jen stanoví-li tak zákon.
|
§
44
[Povinnosti
ukládané obecně závaznou vyhláškou
hl. m. Prahy]
(1)
Zastupitelstvo hlavního města Prahy může v mezích
samostatné působnosti hlavního města Prahy vydávat
obecně závazné vyhlášky.
(3)
Povinnosti může hlavní město Praha ukládat v
samostatné působnosti jen obecně závaznou vyhláškou
a)
k zabezpečení místních záležitostí
veřejného pořádku; zejména lze stanovit,
které činnosti, jež by mohly narušit veřejný
pořádek v hlavním městě Praze nebo by mohly být
v rozporu s dobrými mravy anebo z důvodu ochrany
bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze
na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou
určených, popřípadě stanovit, že na určitých
veřejně přístupných místech v hlavním
městě Praze jsou takové činnosti zakázány,
b)
pro pořádání, průběh a ukončení
veřejnosti přístupných sportovních a
kulturních podniků, včetně tanečních zábav a
diskoték, stanovením závazných
podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění
veřejného pořádku,
c)
k zajištění udržování čistoty na
ulicích a jiných veřejných prostranstvích,
k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě
a ostatní veřejné zeleně (dále jen „veřejná
zeleň“) a k užívání zařízení
hlavního města Prahy nebo městské části,
d)
stanoví-li tak zvláštní zákon.
|
§
11
[Nařízení
obce]
(1)
Obec může v přenesené působnosti vydávat na základě
zákona a v jeho mezích nařízení obce,
je-li k tomu zákonem zmocněna.
(2)
Obec vykonávající rozšířenou
působnost (§ 66) může za podmínek stanovených v
odstavci 1 vydávat nařízení obce pro správní
obvod stanovený zvláštním právním
předpisem.
|
§
7
[Nařízení
kraje]
Na
základě a v mezích zákona rada vydává
právní předpisy v přenesené působnosti, je-li
k tomu kraj zákonem zmocněn; tyto právní
předpisy se nazývají nařízení kraje.
|
§
44
[Nařízení
hl. m. Prahy]
(2)
Rada hlavního města Prahy může v přenesené
působnosti vydávat na základě a v mezích
zákona nařízení hlavního města Prahy,
je-li k tomu zákonem zmocněno hlavní město Praha,
obce, obce s rozšířenou působností nebo
kraje.
|
§
12
[Platnost
a účinnost právních předpisů obce]
(1)
Obecně závazné vyhlášky a nařízení
obce (dále jen „právní předpis obce“)
musí být vyhlášeny, což je podmínkou
platnosti právního předpisu obce. Vyhlášení
se provede tak, že se právní předpis obce vyvěsí
na úřední desce obecního úřadu po dobu
15 dnů. Dnem vyhlášení právního
předpisu obce je první den jeho vyvěšení na
úřední desce. Kromě toho může obec uveřejnit právní
předpis obce způsobem v místě obvyklým.
(2)
Pokud není stanovena účinnost pozdější,
nabývají právní předpisy obce
účinnosti patnáctým dnem po dni vyhlášení.
Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem,
lze výjimečně stanovit dřívější
počátek účinnosti, nejdříve však dnem
vyhlášení.
(3)
Nařízení obce vykonávající
rozšířenou působnost se zveřejní též
na úřední desce obecních úřadů
působících ve správním obvodu obce s
rozšířenou působností.
(4) Obec vede evidenci
právních předpisů, které vydala. Evidence
právních předpisů obsahuje číslo a název
právního předpisu, datum jeho schválení,
datum nabytí jeho platnosti, datum nabytí jeho
účinnosti, popřípadě i datum pozbytí jeho
platnosti. Právní předpisy obce se označují
pořadovými čísly. Číselná řada se
uzavírá vždy koncem každého kalendářního
roku.
(5)
Právní předpisy obce a jejich evidence musí
být každému přístupny u obecního úřadu
v obci, která je vydala. Nařízení vydané
obcí vykonávající rozšířenou
působnost musí být každému přístupné
též u obecních úřadů působících
v jejím správním obvodu.
(6)
Obec zašle obecně závaznou vyhlášku
obce neprodleně po dni jejího vyhlášení
Ministerstvu vnitra. Obec zašle nařízení obce
neprodleně po dni jeho vyhlášení krajskému
úřadu.
|
|
§
45
[Platnost
a účinnost právních předpisů hl. m. Prahy]
(1)
Podmínkou platnosti obecně závazné vyhlášky
hlavního města Prahy a nařízení hlavního
města Prahy (dále jen „právní předpis
hlavního města Prahy“) je jejich vyhlášení.
(2)
Vyhlášení právního předpisu
hlavního města Prahy se provede tak, že se uveřejní
ve Sbírce právních předpisů hlavního
města Prahy (dále jen „Sbírka“).
(3)
Právní předpis hlavního města Prahy nabývá
účinnosti patnáctým dnem následujícím
po dni jeho vyhlášení ve Sbírce, pokud
v něm není stanoven pozdější počátek
účinnosti.
(4)
Vyžaduje-li to naléhavý zájem, lze výjimečně
stanovit dřívější počátek účinnosti,
nejdříve však dnem vyhlášení.
Skutečnost, že právní předpis hlavního města
Prahy nabývá dřívější
účinnosti, musí být v právním
předpisu hlavního města Prahy uvedena. Důvody, v čem
spočívá naléhavý zájem, musí
být současně s právním předpisem hlavního
města Prahy zveřejněny na úřední desce. V těchto
případech se právní předpis hlavního
města Prahy vyhlásí bezodkladně vyvěšením
na úřední desce Magistrátu hlavního
města Prahy, na úředních deskách úřadů
městských částí, kterých se dotýká,
a uveřejní se i v hromadných informačních
prostředcích. Povinnost vyhlášení
podle odstavce 2 tímto zůstává nedotčena.
(5)
Hlavní město Praha vydává pro svůj územní
obvod Sbírku.
(6)
Sbírka se vydává v postupně číslovaných
částkách, z nichž každá obsahuje v záhlaví
označení dne, kdy byla rozeslána; tento den je dnem
vyhlášení právního předpisu
hlavního města Prahy.
(7)
Právní předpisy hlavního města Prahy se
opatřují pořadovými čísly. Číselná
řada právních předpisů hlavního města Prahy,
jakož i číselná řada jednotlivých částek
Sbírky se uzavírá koncem kalendářního
roku.
(8)
Ve Sbírce se vyhlašují uveřejněním
plného znění právní předpisy hlavního
města Prahy a nálezy Ústavního soudu
vztahující se k právním předpisům
hlavního města Prahy.
(9)
Redakci Sbírky vykonává Magistrát
hlavního města Prahy. Právní předpisy
hlavního města Prahy musí být uveřejněny ve
Sbírce nejdéle do 15 dnů ode dne jejich schválení
příslušným orgánem hlavního
města Prahy.
(10)
Tiskové chyby se ve Sbírce opravují
uveřejněním redakčního sdělení.
(11)
Sbírka musí být každému přístupna
u Magistrátu hlavního města Prahy, u úřadů
městských částí a na ministerstvu.
(12)
Hlavní město Praha zašle obecně závaznou
vyhlášku hlavního města Prahy neprodleně po
dni jejího vyhlášení ministerstvu.
Hlavní město Praha zašle nařízení
hlavního města Prahy neprodleně po dni jeho vyhlášení
věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému
ústřednímu správnímu úřadu.
|
§
13
[Poskytování
údajů obci]
(1)
Státní orgány a orgány kraje jsou
povinny, pokud je to možné, předem projednat s obcí
návrhy na opatření dotýkající
se působnosti obce.
(2)
Státní orgány a orgány kraje poskytují
obci na požádání bezplatně údaje a
informace pro výkon její působnosti. Tuto povinnost
mají i obce vůči státním orgánům a
orgánům kraje. Ochrana údajů a utajovaných
informací podle zvláštních právních
předpisů zůstává nedotčena.
(3)
Obce jsou při výkonu své působnosti oprávněny
využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí.
|
§
15
[Poskytování
údajů kraji]
(1)
Kraj je oprávněn vyjadřovat se k návrhům státních
orgánů, které se dotýkají působnosti
kraje. Státní orgány jsou povinny, pokud je
to možné, předem projednat s krajem opatření
dotýkající se působnosti kraje.
(2)
Státní orgány a orgány obcí
poskytují orgánům kraje na požádání
bezplatně údaje a informace pro výkon jejich
působnosti. Tuto povinnost má i kraj vůči státním
orgánům a orgánům obcí. Ochrana údajů
a utajovaných informací podle zvláštních
právních předpisů zůstává nedotčena.
(3)
Kraje jsou při výkonu své působnosti oprávněny
využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí.
|
§
5
[Poskytování
údajů hl. m. Praze]
(2)
Hlavní město Praha je oprávněno vyjadřovat se k
návrhům státních orgánů, které
se dotýkají jejich samostatné působnosti.
Orgány státu jsou povinny, pokud je to možné,
předem projednat s hlavním městem Prahou opatření
dotýkající se jeho samostatné
působnosti.
(3)
Státní orgány poskytují hlavnímu
městu Praze a městským částem na požádání
údaje a informace potřebné pro výkon jejich
působnosti bezplatně, pokud zvláštní právní
předpis nestanoví jinak. Tuto povinnost mají i
hlavní město Praha a městské části vůči
státním orgánům. Ochrana osobních
údajů podle zvláštních právních
předpisů zůstává nedotčena.
|
§
14
[Potvrzení
vydávaná obcí]
(1) Obec je povinna vydávat
potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby
právnických a fyzických osob, stanoví-li
tak právní předpis.
(2)
Obec vydává potvrzení potřebná pro
uplatnění práva v cizině i v případě, že
právní předpis takovou povinnost neukládá,
ale požadované údaje jsou jí známy.
|
§
15a
[Potvrzení
vydávaná krajem]
(1) Kraj je povinen vydávat
potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby
právnických a fyzických osob, stanoví-li
tak zvláštní právní předpis.
(2)
Kraj vydává potvrzení potřebná pro
uplatnění práva v cizině i v případě, že
právní předpis takovou povinnost neukládá,
ale požadované údaje jsou mu známy.
|
§
5a
[Potvrzení
vydávaná hl. m. Prahou]
(1)
Hlavní město Praha a městské části jsou
povinny vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy
pro potřeby právnických a fyzických osob, jen
stanoví-li tak právní předpis.
(2)
Potvrzení pro uplatnění práva v cizině jsou
hlavní město Praha a městské části povinny
vydat jen v případě, že jim jsou požadované údaje
známy.
|
§
15
(zrušen)
|
|
|
§
16
[Občané
obce]
(1)
Občanem obce je fyzická osoba, která
a)
je státním občanem České republiky, a
b)
je v obci hlášena k trvalému pobytu.
(2)
Občan obce, který dosáhl věku 18 let, má
právo
a)
volit a být volen do zastupitelstva obce za podmínek
stanovených zvláštním zákonem,
b)
hlasovat v místním referendu za podmínek
stanovených zvláštním zákonem,
c)
vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu
s jednacím řádem svá stanoviska k
projednávaným věcem,
d)
vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému
účtu obce za uplynulý kalendářní rok,
a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně
na zasedání zastupitelstva obce,
e)
nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného
účtu obce za uplynulý kalendářní rok,
do usnesení a zápisů z jednání
zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů
zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z
nich výpisy,
f)
požadovat projednání určité záležitosti
v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo
zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně
0,5 % občanů obce, musí být projednána na
jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o
působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů,
g)
podávat orgánům obce návrhy, připomínky
a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně,
nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost
zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.
(3)
Oprávnění uvedená v odstavci 2 písm.
c) až g) má i fyzická osoba, která dosáhla
věku 18 let a vlastní na území obce
nemovitost.
|
§
12
[Občané
kraje]
(1) Občanem kraje je fyzická osoba,
která je státním občanem České
republiky a je přihlášena k trvalému pobytu v
některé obci nebo na území vojenského
újezdu v územním obvodu kraje.
(2)
Občan kraje, který dosáhl věku 18 let, má
právo
a)
volit a být volen do zastupitelstva za podmínek
stanovených zákonem,
b)
vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s
jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným
věcem,
c)
nahlížet do rozpočtu kraje a do závěrečného
účtu kraje, do zprávy o výsledku přezkoumání
hospodaření kraje za uplynulý kalendářní
rok, do usnesení a zápisů z jednání
zastupitelstva, do usnesení rady, výborů
zastupitelstva (dále jen „výbory“) a
komisí rady (dále jen „komise“) a
pořizovat si z nich výpisy, pokud tomu nebrání
jiné zákony,
d)
požadovat projednání určité záležitosti
v oblasti samostatné působnosti radou nebo zastupitelstvem;
je-li žádost podepsána nejméně 1 000 občany
kraje, musí být projednána na jejich zasedání
nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva, nejdéle
do 90 dnů,
e)
podávat orgánům kraje návrhy, připomínky
a podněty; orgány kraje je vyřizují bezodkladně,
nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost
zastupitelstva, nejdéle do 90 dnů,
f) vyjadřovat se k návrhu
rozpočtu kraje a k závěrečnému účtu kraje za
uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně,
ve lhůtě stanovené jednacím řádem, nebo ústně
na zasedání zastupitelstva.
(3)
Oprávnění uvedená v odstavci 2 písm.
b) až f) má i fyzická osoba, která dosáhla
věku 18 let a vlastní na území kraje
nemovitost.
|
§
6
[Občané
hl. m. Prahy]
(1)
Občanem hlavního města Prahy je fyzická osoba, která
je státním občanem České republiky a v
hlavním městě Praze je přihlášena k trvalému
pobytu.
(2)
Občanem městské části je občan hlavního města
Prahy, který je v městské části přihlášen
k trvalému pobytu.
§
7
[Práva
občana hl. m. Prahy]
Občan
hlavního města Prahy, který dosáhl věku 18
let, má právo
a)
volit a být volen do zastupitelstva hlavního města
Prahy za podmínek stanovených zvláštním
právním předpisem,
b)
hlasovat v místním referendu konaném na celém
území hlavního města Prahy, jehož předmětem
jsou záležitosti spadající do samostatné
působnosti hlavního města Prahy, za podmínek
stanovených zákonem,
c)
požadovat projednání určité záležitosti
v oblasti samostatné působnosti radou hlavního města
Prahy nebo zastupitelstvem hlavního města Prahy; je-li
žádost podepsána nejméně 1 000 občanů
hlavního města Prahy, musí být projednána
na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů,
d)
vyjadřovat na zasedání zastupitelstva hlavního
města Prahy v souladu s jednacím řádem svá
stanoviska,
e)
nahlížet do rozpočtu hlavního města Prahy a do
závěrečného účtu hlavního města Prahy
za uplynulý kalendářní rok, do usnesení
a zápisů z jednání zastupitelstva hlavního
města Prahy, do usnesení rady hlavního města Prahy,
výborů zastupitelstva hlavního města Prahy a komisí
rady hlavního města Prahy a pořizovat si z nich výpisy,
f)
podávat orgánům hlavního města Prahy návrhy,
připomínky a podněty; podání orgány
hlavního města Prahy vyřizují bezodkladně, nejdéle
do 60 dnů,
g) vyjadřovat se k návrhu
rozpočtu hlavního města Prahy a k závěrečnému
účtu hlavního města Prahy za uplynulý
kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené
lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva
hlavního města Prahy.
§
8
[Práva
občana městské části]
Občan
městské části, který dosáhl věku 18
let, má právo
a)
volit a být volen do zastupitelstva městské části
za podmínek stanovených zvláštním
právním předpisem,
b)
hlasovat v místním referendu, jehož předmětem jsou
záležitosti spadající do samostatné
působnosti městské části, za podmínek
stanovených zvláštním právním
předpisem,
c)
požadovat projednání určité záležitosti
v oblasti samostatné působnosti radou městské části
nebo zastupitelstvem městské části; je-li žádost
podepsána nejméně 0,5 % občanů městské části,
musí být projednána na jejich zasedání
nejpozději do 60 dnů,
d)
vyjadřovat na zasedání zastupitelstva městské
části v souladu s jednacím řádem svá
stanoviska,
e)
nahlížet do rozpočtu městské části a do
závěrečného účtu městské části
za uplynulý kalendářní rok, do usnesení
a zápisů z jednání zastupitelstva městské
části, do usnesení rady městské části,
výborů zastupitelstva městské části a komisí
rady městské části a pořizovat si s nich výpisy,
f)
podávat orgánům městské části návrhy,
připomínky a podněty; podání orgány
městské části vyřizují bezodkladně, nejdéle
do 60 dnů,
g) vyjadřovat se k návrhu
rozpočtu městské části a k závěrečnému
účtu městské části za uplynulý
kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené
lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva
městské části.
§
9
[Práva
vlastníka nemovitosti]
(2)
Oprávnění uvedená v § 7 písm. c)
až g) a v § 8 písm. c) až g) má i fyzická
osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na
území hlavního města Prahy nebo městské
části nemovitost.
|
§
17
[Práva
cizince]
Oprávnění
uvedená v § 16 má i fyzická osoba, která
dosáhla věku 18 let, je cizím státním
občanem a je v obci hlášena k trvalému
pobytu, stanoví-li tak mezinárodní smlouva,
kterou je Česká republika vázána a která
byla vyhlášena.
|
§
13
[Práva
cizince]
Oprávnění
uvedená v § 12 odst. 2 má i fyzická
osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím
státním občanem a je přihlášena k
trvalému pobytu v některé obci nebo vojenském
újezdu v územním obvodu kraje, stanoví-li
tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká
republika vázána a která byla vyhlášena.
|
§
9
[Práva
cizince]
(1)
Oprávnění uvedená v § 7 a 8 má i
fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je
cizím státním občanem a je hlášena
k trvalému pobytu v hlavním městě Praze nebo městské
části, stanoví-li tak mezinárodní
smlouva, kterou je Česká republika vázána a
která byla vyhlášena.
|
§
18
[Území
obce]
(1)
Každá část území České
republiky je součástí území některé
obce, nestanoví-li zvláštní zákon
jinak.
(2)
Obec má jedno nebo více katastrálních
území.
|
|
§
11
[Území
hl. m. Prahy]
(1)
Území hlavního města Prahy tvoří
katastrální území uvedená v
příloze tohoto zákona.
(2)
Území městských částí vymezí
za podmínek stanovených v odstavcích 3 až 9
Statut.
|
§
19
[Sloučení
a připojení obcí]
(1)
Dvě nebo více obcí, které spolu sousedí,
se mohou na základě dohody sloučit. Území
obce po sloučení tvoří území
slučovaných obcí.
(2)
Obec ponese po sloučení název, na němž se slučované
obce dohodnou. Jestliže se obce o názvu nedohodnou,
rozhodne o něm Ministerstvo vnitra. K jinému názvu
sloučené obce dává souhlas Ministerstvo
vnitra.
(3)
Obec se může na základě dohody připojit k jiné obci,
se kterou sousedí.
(4)
Dohodu o sloučení obcí nebo o připojení obce
lze uzavřít na základě rozhodnutí
zastupitelstev dotčených obcí, pokud do 30 dnů od
zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán
návrh na konání místního
referenda o této věci. Je-li podán takový
návrh, je k uzavření dohody o sloučení obcí
nebo o připojení obce nutné souhlasné
rozhodnutí místního referenda konaného
v obci, ve které byl podán návrh na jeho
konání. Dotčené obce oznámí
krajskému úřadu rozhodnutí svých
zastupitelstev, na jejichž základě má být
uzavřena dohoda o sloučení obcí nebo o připojení
obce. Je-li konáno místní referendum o
sloučení obcí nebo o připojení obce, oznámí
dotčené obce i rozhodnutí přijaté v místním
referendu.
(5)
Dohoda o sloučení obcí nebo připojení obce
musí obsahovat
a)
den, měsíc a rok, ke kterému se obce slučují
nebo se obec připojuje,
b)
název obce a sídlo jejích orgánů,
jde-li o sloučení obcí,
c)
určení právních předpisů obcí, které
byly vydány slučovanými obcemi nebo připojovanou
obcí a zůstanou v platnosti v celé obci po sloučení
nebo připojení,
d)
výčet katastrálních území obce
po sloučení nebo připojení,
e)
určení majetku, včetně finančních prostředků,
ostatních práv a závazků, právnických
osob a organizačních složek slučovaných obcí
nebo obce, která se připojuje.
(6)
Právním nástupcem sloučených nebo
připojených obcí je obec vzniklá jejich
sloučením nebo obec, která při připojení obce
nezaniká. Tato obec se stává příjemcem
výnosu daní podle zvláštního
zákona, které by jinak podle zvláštních
právních předpisů připadly zaniklé obci. Na
tuto obec přechází též majetek, včetně
finančních prostředků zaniklých obcí, ostatní
práva a závazky těchto obcí, včetně jejich
práva zakladatele a zřizovatele právnických
osob, a dále organizační složky těchto obcí,
a to dnem, ke kterému se obce slučují nebo se obec
připojuje. Nově vzniklá obec nebo obec, která při
připojení nezanikla, zašle opis dohody Ministerstvu
vnitra, Ministerstvu financí, příslušnému
katastrálnímu úřadu a příslušnému
finančnímu úřadu.
|
|
§
11
[Sloučení
a připojení městských částí]
(4)
Dvě nebo více městských částí, které
spolu sousedí, se mohou na základě vzájemné
dohody a se souhlasem zastupitelstva hlavního města Prahy
sloučit. Městská část se může na základě
dohody a se souhlasem zastupitelstva hlavního města Prahy
připojit k jiné městské části, se kterou
sousedí.
(5)
Dohodu o sloučení městských částí nebo
o připojení městské části lze uzavřít
na základě rozhodnutí zastupitelstev dotčených
městských částí, pokud do 30 dnů od
zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán
návrh na konání místního
referenda o této věci. Je-li podán takový
návrh, je k uzavření dohody o sloučení
městských částí nebo o připojení
městské části nutné souhlasné
rozhodnutí místního referenda konaného
v městské části, ve které byl podán
návrh na jeho konání.
(6)
Dohoda o sloučení městských částí nebo
připojení městské části musí obsahovat
a)
den, měsíc a rok, ke kterému se městské části
slučují nebo se městská část připojuje,
b)
název městské části a sídlo jejích
orgánů, jde-li o sloučení městských částí,
c)
popis hranic městské části po sloučení nebo
připojení,
d)
určení majetku, včetně finančních prostředků,
ostatních práv a závazků právnických
osob a organizačních složek slučovaných městských
částí nebo městské části, která
se připojuje.
(7) Právním
nástupcem všech sloučených nebo připojených
městských částí je městská část
vzniklá jejich sloučením nebo městská část,
která při připojení městské části
nezaniká. Na tuto městskou část přechází
majetek, včetně finančních prostředků a organizačních
složek zanikajících městských částí,
ostatní práva a závazky těchto městských
částí, včetně jejich práva zakladatele a
zřizovatele právnických osob, a to dnem, ke kterému
se městské části slučují nebo se městská
část připojuje. Nově vzniklá městská část
nebo městská část, která při připojení
nezanikla, zašle opis dohody Ministerstvu vnitra (dále
jen „ministerstvo“), příslušnému
katastrálnímu úřadu a finančnímu
úřadu.
§
12
[Připojení
k hl. m. Praze a oddělení městské části]
(1)
Připojení sousední obce k hlavnímu městu
Praze nebo oddělení městské části, která
územně sousedí s jinou obcí, od hlavního
města Prahy je možné provést pouze zákonem.
Změny hranic hlavního města Prahy, při nichž nedochází
k připojení sousední obce k hlavnímu městu
Praze, nebo k oddělení městské části, která
územně sousedí s jinou obcí, od hlavního
města Prahy, se uskutečňují na základě dohody
hlavního města Prahy a sousední obce po projednání
s příslušnými katastrálními
úřady. Uzavření dohody se oznámí
Ministerstvu financí a příslušným
finančním úřadům.
|
§
20
[Zřízení
nebo zrušení městského obvodu nebo městské
části]
(1)
Městský obvod nebo městskou část ve statutárním
městě lze zřídit nebo zrušit na základě
rozhodnutí zastupitelstva města, pokud do 30 dnů od
zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán
návrh na konání místního
referenda o této věci. Je-li podán takový
návrh, lze zřídit nebo zrušit městský
obvod nebo městskou část jen na základě souhlasného
rozhodnutí místního referenda konaného
na území, na němž se navrhuje zřízení
nebo zrušení městského obvodu nebo městské
části.
(2)
Městský obvod nebo městská část jsou
organizační jednotkou města.
(3)
Městský obvod nebo městskou část lze za podmínek
stanovených v odstavci 1 připojit k jinému městskému
obvodu nebo městské části.
(4) Rozhodnutí o
zřízení, připojení nebo zrušení
městského obvodu nebo městské části musí
obsahovat náležitosti uvedené v § 19 odst. 5;
místo názvu obce se však uvede název
zřizovaného městského obvodu nebo městské
části nebo název městského obvodu nebo
městské části, k nimž se jiný městský
obvod nebo městská část připojuje.
(5)
Opis rozhodnutí zašle statutární město
Ministerstvu vnitra, příslušnému
katastrálnímu úřadu a finančnímu
úřadu.
|
|
|
§
20a
[Oddělení
části obce]
Nová
obec může vzniknout oddělením části obce, popřípadě
změnou nebo zrušením vojenského újezdu.
|
|
|
§
21
[Podmínky
pro oddělení části obce]
(1)
Část obce, která se chce oddělit, musí mít
samostatné katastrální území
sousedící nejméně se dvěma obcemi nebo jednou
obcí a cizím státem a tvořící
souvislý územní celek; po oddělení
musí mít alespoň 1 000 občanů. Stejné
podmínky musí splňovat i obec po oddělení
její části. S oddělením části obce
musí vyslovit souhlas v místním referendu
občané žijící na území té
části obce, která se chce oddělit.
(2)
V té části obce, která se chce oddělit,
ustaví občané obce přípravný výbor.
Přípravný výbor tvoří oprávněný
občan a jeho zástupci. Lze ustavit pouze jeden přípravný
výbor. Počet členů přípravného výboru
je lichý a tvoří jej nejméně tři členové.
Členem přípravného výboru může být jen
občan obce, který má trvalý pobyt v té
části obce, která se chce oddělit.
(3)
Přípravný výbor
a) navrhuje uspořádání
místního referenda o oddělení části
obce a podílí se na jeho přípravě a
provedení,
b)
podílí se na přípravě návrhu na
oddělení části obce,
c)
jedná za nově vznikající obec při uzavírání
dohody o rozdělení majetku,
d)
je účastníkem řízení o oddělení
části obce; nemůže však podat návrh na
oddělení části obce krajskému úřadu.
|
|
§
12
[Podmínky
pro oddělení městské části]
(2)
Vysloví-li občané městské části, která
má alespoň 500 obyvatel a územně sousedí s
jinou obcí, v místním referendu souhlas s
oddělením této městské části od
hlavního města Prahy, je zastupitelstvo hlavního
města Prahy povinno ve lhůtě 90 dnů ode dne konání
místního referenda podat Poslanecké sněmovně
návrh zákona o změně území hlavního
města Prahy.
|
§
22
[Rozhodování
o oddělení části obce]
(1)
O oddělení části obce rozhoduje krajský úřad
v přenesené působnosti na návrh obce, který
podá obec na základě kladného výsledku
místního referenda konaného v té části
obce, která se chce oddělit. Nepodá-li obec návrh
do 30 dnů ode dne vyhlášení výsledků
místního referenda nebo jestliže v návrhu na
oddělení části obce provede změny, které jsou
v rozporu s rozhodnutím přijatým v místním
referendu, může tak učinit kterýkoliv občan obce.
(2)
Návrh na oddělení části obce musí
obsahovat
a)
den, měsíc a rok, ke kterému se část obce
odděluje,
b)
vymezení území nově vznikající
obce po oddělení části obce výčtem jejích
katastrálních území včetně příslušných
mapových podkladů,
c)
počet občanů obce ke dni podání návrhu na
oddělení její části, jakož i počty občanů
obce v jednotlivých částech, které se mají
oddělit,
d)
rozdělení výnosu daní v poměru podle počtu
obyvatel původní a nově vzniklé obce do doby, než
bude stanoveno procento, kterým se na výnosech daní
podílí nově vzniklá obec.
(3)
Součástí návrhu na oddělení části
obce je písemná dohoda obce a přípravného
výboru o rozdělení majetku obce mezi původní
obec a nově vzniklou obec, bylo-li této dohody dosaženo.
(4)
Nedohodne-li se obec a přípravný výbor o
rozdělení majetku obce jinak, rozdělí se majetek
obce mezi původní obec a nově vzniklou obec tak, že
a)
vlastnické právo k nemovitostem, včetně jejich
příslušenství, jakož i věcná práva
k věcem cizím a závazky váznoucí na
nemovitostech, přecházejí na tu obec, na jejímž
území se nemovitost nachází; pro
přechod vlastnického práva k nemovitostem je
rozhodný stav ke dni konání místního
referenda o oddělení části obce,
b)
v poměru podle počtu obyvatel původní obce a nově vzniklé
obce přecházejí na nově vzniklou obec movité
věci, s výjimkou příslušenství
nemovitostí, finanční prostředky, závazky,
podíly na právnických osobách
založených obcí a ostatní práva.
(5)
Krajský úřad svým rozhodnutím schválí
návrh obce na oddělení její části,
jsou-li splněny všechny podmínky stanovené
zákonem.
(6)
Rozhodnutí o oddělení části obce musí
obsahovat náležitosti stanovené v odstavci 2.
Rozhodnutí obsahuje též schválení
dohody podle odstavce 3, bylo-li této dohody dosaženo. Opis
pravomocného rozhodnutí zašle krajský
úřad Ministerstvu vnitra, Ministerstvu financí,
příslušnému katastrálnímu úřadu
a finančnímu úřadu.
(7)
Majetek uvedený v odstavci 4 na nově vzniklou obec přechází
dnem vzniku této obce. Nebylo-li dosaženo dohody podle
odstavce 3, může nově vzniklá obec podat žalobu k soudu na
určení, který majetek uvedený v odstavci 4
písm. b) na ni přešel.
(8) Řízení o
oddělení části obce ukončené pravomocným
rozhodnutím nelze obnovit a pravomocné rozhodnutí
o oddělení části obce nelze přezkoumat ve správním
řízení.
(9)
Po vyhlášení výsledků místního
referenda obec požádá Ministerstvo vnitra o souhlas
s názvem nově vznikající obce.
|
|
|
§
23
[Předání
majetku nově vzniklé obci]
(1)
Do 3 měsíců po ustavujícím zasedání
zastupitelstva nově vzniklé obce předá původní
obec nově vzniklé obci majetek, který jí
náleží podle rozhodnutí krajského
úřadu, nebo, neobsahuje-li rozhodnutí krajského
úřadu schválení dohody podle § 22 odst.
3, nemovitosti podle § 22 odst. 4 písm. a). O předání
majetku pořídí původní a nově vzniklá
obec písemný zápis. Tento majetek včetně
finančních prostředků, pohledávek a závazků
do doby jeho předání spravuje původní obec,
která však s ním nemůže nakládat jiným
způsobem, než z něj uhrazovat náklady spojené s
nezbytnou údržbou majetku a s provozem organizačních
složek nově vzniklé obce a nájemné za užívání
věcí touto obcí.
(2)
V nově vzniklé obci platí právní
předpisy obce, které platily na jejím území
před jejím vznikem, a to do doby, než budou zrušeny
nebo nahrazeny novými.
|
|
|
§
24
[Časová
realizace územních změn]
Sloučení
obcí, připojení obce, městských částí
nebo městských obvodů nebo oddělení části
obce lze provést jen k počátku kalendářního
roku. Návrh na oddělení části obce musí
být podán krajskému úřadu nejpozději
do 30. června předchozího kalendářního roku.
|
|
§
11
[Časová
realizace územních změn]
(8)
Sloučení nebo připojení městských částí
lze provést jen k počátku kalendářního
roku. Žádost o souhlas se sloučením nebo připojením
městské části musí být podána
hlavnímu městu Praze nejpozději do 30. června kalendářního
roku, má-li být sloučení nebo připojení
městské části provedeno k 1. lednu následujícího
kalendářního roku.
|
§
25
[Změny
v katastru nemovitostí]
(1)
Dohoda o sloučení obcí, dohoda o připojení
obce k jiné obci, jakož i rozhodnutí krajského
úřadu o oddělení části obce jsou podkladem k
zápisu změny práv dotčených obcí k
nemovitostem do katastru nemovitostí záznamem a k
provedení změny údajů o katastrálních
územích a hranic obcí v katastru nemovitostí.
(2)
Rozhodnutí zastupitelstva města o zřízení
nebo zrušení městského obvodu nebo městské
části, jakož i o připojení městského obvodu
nebo městské části k jinému městskému
obvodu nebo městské části je podkladem k zápisu
změny práv dotčených městských obvodů nebo
městských částí k nemovitostem do katastru
nemovitostí záznamem.
|
|
§
11
[Změny
v katastru nemovitostí]
(9)
Dohoda o sloučení městských částí nebo
dohoda o připojení městské části k jiné
městské části jsou podkladem k zápisu změny
práv dotčených městských částí
k nemovitostem do katastru nemovitostí záznamem.
|
§
26
[Méně
podstatné změny hranic obcí]
Změny
hranic obcí, při nichž nedochází ke sloučení
obcí, připojení obce nebo oddělení části
obce, se uskutečňují na základě dohody zúčastněných
obcí po projednání s příslušným
katastrálním úřadem. Uzavření dohody
oznámí obec Ministerstvu financí a finančnímu
úřadu.
|
|
§
11
[Méně
podstatné změny hranic městských částí]
(3)
Změny hranic mezi městskými částmi se uskutečňují
na základě dohody zúčastněných městských
částí po projednání s příslušným
katastrálním úřadem a se souhlasem
zastupitelstva hlavního města Prahy.
|
§
27
[Názvy
obcí a jejich částí]
(1)
Každá obec má svůj název; ke změně názvu
obce dává souhlas Ministerstvo vnitra na návrh
obce.
(2)
Názvy mají též části obce. Část
obce je evidenční jednotka vytvářená budovami
s čísly popisnými a čísly evidenčními
(§ 31) přidělenými v jedné číselné
řadě, která leží v jednom souvislém území.
Názvy částí obce jsou zpravidla převzaty z
názvu zaniklých obcí, osad nebo z názvů
historicky vzniklých území, na nichž se tyto
části obce nacházejí.
|
|
§
13
[Názvy
městských částí]
(1)
Městské části mají své názvy,
které stanoví Statut.
|
§
28
[Názvy
částí obce, ulic a jiných veřejných
prostranství]
(1)
Obci přísluší rozhodovat o názvech
částí obce, ulic a jiných veřejných
prostranství.
(2)
Obec oznamuje Ministerstvu vnitra a příslušnému
katastrálnímu úřadu názvy nově
vzniklých částí obce, změny jejich názvů,
jakož i zánik částí obce.
|
|
§
13
[Názvy
ulic a jiných veřejných prostranství]
(2)
O názvech ulic, silnic, náměstí, parků a
mostů, jakož i dalších veřejných prostranství
rozhoduje hlavní město Praha, a to zpravidla na základě
návrhů podaných městskými částmi.
Shodné názvy ulic, silnic, náměstí,
parků a mostů, jakož i dalších veřejných
prostranství jsou vyloučeny. Ulice nebo jiná veřejná
prostranství se nepojmenovávají podle jmen
žijících osobností veřejného života.
|
§
29
[Název
obce z hlediska použitého jazyka]
(1)
Název obce, jejích částí, ulic a
jiných veřejných prostranství se uvádějí
vždy v českém jazyce. Ulice nebo jiná veřejná
prostranství se nepojmenovávají podle jmen
žijících osobností veřejného života.
(2)
V obci obývané příslušníky
národnostních menšin se název obce,
jejích částí, ulic a jiných veřejných
prostranství a označení budov státních
orgánů a územních samosprávných
celků uvádějí též v jazyce národnostní
menšiny, jestliže se podle posledního sčítání
lidu hlásilo k této národnosti alespoň 10 %
občanů obce, pokud o to požádají zástupci
příslušné národnostní menšiny
prostřednictvím výboru pro národnostní
menšiny (§ 117 odst. 3) a pokud ten svým
usnesením návrh doporučí.
|
|
|
§
30
[Označení
veřejných prostranství]
Označení
ulic a jiných veřejných prostranství provede
obec na svůj náklad. Vlastník nemovitosti je povinen
strpět bezúplatné připevnění tabulky s
označením ulice nebo jiného veřejného
prostranství na své nemovitosti; v blízkosti
tabulky nesmí umístit jiné nápisy.
Označení nesmí být poškozeno,
odstraněno nebo zakryto.
|
|
§
13
[Označení
veřejných prostranství]
(3)
Náklady spojené s označením ulic a ostatních
veřejných prostranství a případným
přečíslováním budov hradí hlavní
město Praha ze svého rozpočtu. Vlastník nemovitosti
je povinen strpět bezúplatné připevnění
tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného
prostranství na své nemovitosti; v blízkosti
tabulky nesmí umístit jiné nápisy.
Označení nesmí být poškozeno,
odstraněno nebo zakryto.
|
§
31
[Označení
budov čísly]
(1)
Budova musí být označena popisným číslem,
pokud není dále stanoveno jinak.
(2)
Samostatnými popisnými čísly se neoznačují
vedlejší budovy, které jsou součástí
jednoho celku (např. výrobní haly uvnitř jednoho
podniku, garáže při domech, drobné stavby).
(3)
Stavby určené k individuální rekreaci se
označují evidenčními čísly.
(4)
K usnadnění orientace mohou být v jednotlivých
ulicích a na jiných veřejných prostranstvích
označeny budovy vedle popisného čísla ještě
číslem orientačním.
(5)
Obecní úřad rozhoduje o tom, jakým popisným,
orientačním nebo evidenčním číslem bude
budova označena. Každé popisné nebo evidenční
číslo budovy musí být v rámci části
obce jedinečné. Na rozhodování o označování
budov čísly se nepoužije správní řád.
|
|
§
14
[Označení
budov čísly]
(1)
Budovy musí být označeny popisnými čísly,
nestanoví-li zákon jinak.
(2)
Samostatnými popisnými čísly se neoznačují
příslušenství budovy, která jsou
součástí jednoho celku (například výrobní
haly, garáže při domech apod.).
(3)
Budovy určené k rekreaci se označují evidenčními
čísly.
(4)
K usnadnění orientace se budovy v jednotlivých
ulicích a na jiných veřejných prostranstvích
označují vedle popisného čísla ještě
číslem orientačním.
(5)
O číslování budov rozhoduje hlavní
město Praha. Číslování budov popisnými
čísly se provádí zvlášť pro
každé katastrální území.
(6)
Vlastník budovy je povinen na svůj náklad označit
budovu číslem určeným hlavním městem Prahou a
udržovat je v řádném stavu.
(7)
Přečíslování budov se provádí
jen výjimečně, jsou-li pro to vážné důvody.
Dojde-li k přečíslování, hradí náklady
s tím spojené hlavní město Praha.
(8)
Hlavní město Praha je povinno vést evidenci a agendy
spojené s přidělováním popisných,
orientačních a evidenčních čísel.
|
§
32
[Povinnosti
vlastníka nemovitosti]
(1)
Vlastník nemovitosti je povinen na svůj náklad
označit budovu čísly určenými obecním úřadem
a udržovat je v řádném stavu. Barvu a provedení
čísel určuje obecní úřad.
(2)
Přečíslování budov se provádí
jen výjimečně, jsou-li pro to vážné důvody.
Nová čísla hradí obec ze svého
rozpočtu. Přečíslování budov ohlásí
obec příslušnému katastrálnímu
úřadu.
|
|
|
§
33
[Zmocňovací
ustanovení]
Prováděcí
právní předpis stanoví
a)
způsob označování ulic a ostatních veřejných
prostranství názvy,
b)
způsob použití a umístění čísel k
označení budov,
c)
náležitosti ohlášení o přečíslování
budov.
|
|
§
14
[Zmocňovací
ustanovení]
(9)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
způsob označování ulic a ostatních veřejných
prostranství názvy,
b)
způsob použití a umístění čísel k
označení budov,
c)
náležitosti ohlášení o přečíslování
budov,
d)
postup a oznamování přidělení čísel a
doklady potřebné k přidělení čísel.
|
§
34
[Veřejné
prostranství]
Veřejným
prostranstvím jsou všechna náměstí,
ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň,
parky a další prostory přístupné
každému bez omezení, tedy sloužící
obecnému užívání, a to bez ohledu na
vlastnictví k tomuto prostoru.
|
|
|
§
34a
[Znak
a vlajka obce]
(1)
Obce mohou mít znak a vlajku obce.
(2)
Předseda Poslanecké sněmovny může obci, která nemá
znak nebo vlajku obce, na její žádost znak nebo
vlajku obce udělit. Předseda Poslanecké sněmovny může na
žádost obce změnit znak nebo vlajku obce.
(3)
Obce a jimi zřízené nebo založené organizační
složky a právnické osoby mohou užívat znak a
vlajku obce. Jiné subjekty mohou užívat znak obce
jen s jejím souhlasem. K užívání
vlajky obce není nutný její souhlas.
(4)
Má-li městský obvod nebo městská část
svůj znak a vlajku, platí pro jejich užívání
odstavec 3.
|
§
5
[Znak
a vlajka kraje]
(1)
Kraj může mít znak a vlajku.
(2)
Předseda Poslanecké sněmovny může kraji, který nemá
znak nebo vlajku, na jeho návrh znak nebo vlajku udělit.
(3)
Předseda Poslanecké sněmovny může na žádost kraje
změnit znak nebo vlajku kraje.
(4)
Kraje a jimi zřízené nebo založené
organizační složky a právnické osoby mohou
užívat znak a vlajku kraje. Jiné subjekty mohou
užívat znak kraje jen s jeho souhlasem. K užívání
vlajky kraje není nutný jeho souhlas.
|
§
15
[Znak
a vlajka hl. m. Prahy]
(1)
Hlavní město Praha a právnické osoby a
zařízení založené nebo zřízené
hlavním městem Prahou mohou užívat znak a vlajku
hlavního města Prahy.
(2)
Městské části a právnické osoby a
zařízení založené nebo zřízené
městskými částmi mohou užívat znak a vlajku
městské části.
(3)
Státní orgány a fyzické a právnické
osoby mohou užívat znak a vlajku hlavního města
Prahy jen s předchozím písemným souhlasem
hlavního města Prahy a znak a vlajku městské části
jen s předchozím písemným souhlasem městské
části.
|
§
35
[Samostatná
působnost obce]
(1)
Do samostatné působnosti obce patří záležitosti,
které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou
zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou
působnost orgánů obce nebo o působnost, která je
zvláštním zákonem svěřena správním
úřadům jako výkon státní správy,
a dále záležitosti, které do samostatné
působnosti obce svěří zákon.
(2)
Do samostatné působnosti obce patří zejména
záležitosti uvedené v § 84, 85 a 102, s
výjimkou vydávání nařízení
obce. Obec v samostatné působnosti ve svém územním
obvodu dále pečuje v souladu s místními
předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření
podmínek pro rozvoj sociální péče a
pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde
především o uspokojování potřeby
bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů,
potřeby informací, výchovy a vzdělávání,
celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného
pořádku.
(3)
Při výkonu samostatné působnosti se obec řídí
a)
při vydávání obecně závazných
vyhlášek zákonem,
b)
v ostatních záležitostech též jinými
právními předpisy vydanými na základě
zákona.
|
§
14
[Samostatná
působnost kraje]
(1)
Do samostatné působnosti kraje patří záležitosti,
které jsou v zájmu kraje a občanů kraje, pokud nejde
o přenesenou působnost kraje.
(2) Do samostatné působnosti kraje
patří zejména záležitosti uvedené v §
11, 35, 36 a 59, s výjimkou vydávání
nařízení kraje, a dále záležitosti,
které do samostatné působnosti svěří zákon.
(4)
Při výkonu samostatné působnosti kraj spolupracuje s
obcemi; nesmí přitom zasahovat do jejich samostatné
působnosti. Proti takovému zásahu může obec podat
žalobu podle zvláštního zákona.
(5) Kraje jsou povinny, pokud je to možné,
předem projednat s obcemi opatření dotýkající
se jejich působnosti.
§
16
[Vázanost
kraje právními předpisy při výkonu samostatné
působnosti]
Při
výkonu samostatné působnosti se kraj řídí
a)
při vydávání obecně závazných
vyhlášek zákonem,
b)
v ostatních záležitostech též jinými
právními předpisy vydanými na základě
zákona.
|
§
16
[Samostatná
působnost hl. m. Prahy]
(1)
Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří
spravování záležitostí, které
jsou v zájmu hlavního města Prahy a jeho občanů,
pokud nejde o výkon přenesené působnosti hlavního
města Prahy nebo úkoly, které jsou zvláštními
zákony svěřeny správním úřadům jako
výkon státní správy.
(2)
Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří
záležitosti, které do její samosprávy
svěří zvláštní nebo tento zákon,
nebo které jsou zvláštními zákony
svěřeny obcím nebo krajům.
(3) Do samostatné
působnosti hlavního města Prahy patří zejména
záležitosti uvedené v § 59 a 68. Hlavní
město Praha v samostatné působnosti ve svém územním
obvodu dále pečuje v souladu s místními
předpoklady a místními zvyklostmi o vytváření
podmínek pro rozvoj sociální péče a
pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde
především o uspokojování potřeby
bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů,
potřeby informací, výchovy a vzdělávání,
celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného
pořádku.
(4)
Hlavní město Praha se při výkonu samostatné
působnosti hlavního města Prahy řídí zákony
a jinými právními předpisy.
§
18
[Samostatná
působnost městské části]
(1)
Do samostatné působnosti městské části náleží
a)
schvalování programu rozvoje městské části,
b)
oprávnění městských částí
zakládat, zřizovat a rušit právnické
osoby a organizační složky potřebné pro jejich
rozvoj a pro uspokojování potřeb občanů městských
částí, a to pro odvoz a likvidaci tuhých
komunálních odpadů, údržbu veřejné
zeleně, sociální služby, kulturní činnost,
sport, rekreaci a cestovní ruch, správu bytového
fondu, základní školy, zařízení
jim sloužící a předškolní zařízení,
zřízení jednotky dobrovolných hasičů, jakož i
úkoly vyplývající z funkce jejich
zakladatele a zřizovatele,
c)
rozhodování o vyhlášení
místního referenda na území městské
části,
d) navrhování změny
katastrálních území uvnitř městské
části,
e)
poskytování věcných a peněžních darů
fyzickým nebo právnickým osobám,
f)
rozhodování o veřejných zakázkách,
jejichž předmět plnění se vztahuje k území
městské části,
g)
schvalování rozpočtu městské části a
hospodaření podle něj,
h)
oprávnění vystupovat jako účastník
územního řízení v těch řízeních,
v nichž se vydává územní rozhodnutí
podle zvláštního právního
předpisu v území městské části.
(2)
Městská část se při výkonu samostatné
působnosti městské části řídí zákony
a jinými právními předpisy.
|
§
35a
[Zakládání
a zřizování právnických osob a
organizačních složek obce a obecní policie]
(1)
Obec může pro výkon samostatné působnosti zakládat
a zřizovat právnické osoby a organizační
složky obce, pokud zákon nestanoví jinak.
(2)
Obce mohou zřizovat obecní policii. Zřízení a
činnost obecní policie upravuje zvláštní
zákon.
|
§
14
[Zakládání
a zřizování právnických osob a
organizačních složek kraje]
(3) Kraj může pro výkon
samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické
osoby a organizační složky kraje, pokud zákon
nestanoví jinak.
|
|
§
36
[Čestné
občanství a ceny obce]
(1)
Obec může udělit fyzickým osobám, které se
významnou měrou zasloužily zejména o rozvoj obce,
čestné občanství obce. Čestný občan obce má
právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva
obce svá stanoviska v souladu s jednacím řádem
zastupitelstva obce.
(2)
Obec může udělovat ceny obce.
|
|
§
10
[Čestné
občanství a ceny hl. m. Prahy]
(1)
Hlavní město Praha může udělit fyzickým osobám,
které se významnou měrou zasloužily o rozvoj
hlavního města Prahy, čestné občanství
hlavního města Prahy. Čestný občan má právo
vyjadřovat na zasedání zastupitelstva hlavního
města Prahy svá stanoviska v souladu s jednacím
řádem zastupitelstva hlavního města Prahy.
(2)
Městská část může udělit fyzickým osobám,
které se významnou měrou zasloužily o rozvoj městské
části, čestné občanství městské části.
Čestný občan má právo vyjadřovat na zasedání
zastupitelstva městské části svá stanoviska v
souladu s jednacím řádem zastupitelstva městské
části.
(3) Hlavní město Praha
může za významná umělecká, vědecká a
jiná díla mající vztah k hlavnímu
městu Praze udělovat ceny hlavního města Prahy.
(4)
Městská část může za významná
umělecká, vědecká a jiná díla mající
vztah k městské části udělovat ceny městské
části.
|
§
37
[Důstojné
prostory pro státní orgány]
Obce,
v nichž sídlí orgány státu nebo orgány
kraje, napomohou zabezpečit pro ně důstojné prostory
odpovídající významu těchto orgánů.
|
|
|
§
38
[Hospodaření
obce]
(1)
Majetek obce musí být využíván účelně
a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly
vyplývajícími ze zákonem vymezené
působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a
rozvoj svého majetku. Obec vede evidenci svého
majetku.
(2)
Majetek obce musí být chráněn před zničením,
poškozením, odcizením nebo zneužitím.
S nepotřebným majetkem obec naloží způsoby a za
podmínek stanovených zvláštními
předpisy, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3)
Obec nesmí ručit za závazky fyzických osob a
právnických osob vyjma
a)
závazků vyplývajících ze smlouvy o
úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro
investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního
rozpočtu, státních fondů nebo národního
fondu,
b)
závazků vyplývajících ze smlouvy o
úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro
investici do obcí vlastněných nemovitostí,
c)
těch, jejichž zřizovatelem je obec, kraj nebo stát,
d)
těch, v nichž míra účasti jí samé nebo
spolu s jinou obcí nebo obcemi, krajem nebo kraji nebo
státem přesahuje 50 %,
e)
bytových družstev,
f)
honebních společenstev.
(4)
Právní úkony učiněné v rozporu s
ustanovením odstavce 3 jsou od počátku neplatné.
(5)
Stát neručí za hospodaření a závazky
obce, pokud tento závazek nepřevezme stát smluvně.
(6)
Obec je povinna chránit svůj majetek před neoprávněnými
zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu
škody a právo na vydání bezdůvodného
obohacení.
(7)
Obec je povinna trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně
plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo
k promlčení nebo zániku z nich vyplývajících
práv.
|
§
17
[Hospodaření
kraje]
(1)
Majetek kraje musí být využíván účelně
a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly
vyplývajícími ze zákonem vymezené
působnosti. Kraj je povinen pečovat o zachování a
rozvoj svého majetku. Kraj vede evidenci svého
majetku.
(2)
Majetek musí být chráněn před zničením,
poškozením, odcizením nebo zneužitím.
S nepotřebným majetkem kraj naloží způsoby a za
podmínek stanovených zvláštními
předpisy, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3)
Kraj nesmí ručit za závazky fyzických a
právnických osob vyjma
a)
závazků vyplývajících ze smlouvy o
úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro
investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního
rozpočtu, státních fondů, nebo národního
fondu,
b)
závazků vyplývajících ze smlouvy o
úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro
investici do krajem nebo obcí vlastněné nemovitosti,
c)
těch, jejichž zřizovatelem je kraj, stát nebo obec,
d)
těch, v nichž míra účasti kraje nebo spolu s jiným
krajem (kraji), obcí (obcemi) nebo státem přesahuje
50 %.
(4)
Právní úkony učiněné v rozporu s
ustanovením odstavce 3 jsou od počátku neplatné.
(5)
Stát neručí za hospodaření a závazky
kraje, pokud tento závazek nepřevezme stát smluvně.
(6)
Kraj je povinen chránit svůj majetek před neoprávněnými
zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu
škody a právo na vydání bezdůvodného
obohacení.
(7)
Kraj je povinen trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně
plní své závazky a zabezpečit, aby nedošlo
k promlčení nebo zániku práv z těchto závazků
vyplývajících.
|
§
35
[Hospodaření
hl. m. Prahy]
(1)
Majetek hlavního města Prahy musí být
využíván účelně a hospodárně v souladu
s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími
ze zákonem vymezené působnosti. Hlavní město
Praha je povinno pečovat o svůj majetek a kontrolovat hospodaření
s tímto majetkem. Hlavní město provádí
evidenci svého majetku.
(2)
Majetek hlavního města Prahy musí být chráněn
před zničením, poškozením, odcizením
nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem hlavní
město Praha naloží způsoby a za podmínek stanovených
zvláštními právními předpisy,
pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3)
Hlavní město Praha a městské části jsou
povinny chránit majetek hlavního města Prahy před
neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo
na náhradu škody a právo na vydání
bezdůvodného obohacení.
(4)
Hlavní město Praha a městské části jsou
povinny trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně
plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo
k promlčení nebo zániku práv z těchto závazků
vyplývajících.
(5)
Doklady o poskytnutí finančních prostředků státem
na pořízení majetku uvedeného v § 37
odst. 1 jsou hlavní město Praha a městské části
povinny uchovat po celou dobu, po kterou je tento majetek ve
vlastnictví hlavního město Prahy.
(6)
Hlavní město Praha a městské části nesmí
ručit za závazky fyzických a právnických
osob vyjma
a)
závazků vyplývajících ze smlouvy o
úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro
investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního
rozpočtu, státních fondů nebo Národního
fondu,
b)
závazků vyplývajících ze smlouvy o
úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro
investici do nemovitosti vlastněné hlavním městem
Prahou,
c)
těch, jejichž zřizovatelem je hlavní město Praha, městská
část nebo stát,
d)
těch, v nichž míra účasti jí samé,
nebo spolu s jinou obcí (obcemi), krajem (kraji) nebo
státem přesahuje 50 %,
e)
bytových družstev.
(7)
Právní úkony učiněné v rozporu s
ustanovením odstavce 6 jsou od počátku neplatné.
(8)
Stát neručí za hospodaření a závazky
hlavního města Prahy, pokud tento závazek nepřevezme
stát smluvně.
§
34
(1)
Hlavní město Praha nakládá s vlastním
majetkem a hospodaří s ním za podmínek
stanovených tímto nebo zvláštním
zákonem podle vlastního rozpočtu.
(2)
Městské části mají vlastní rozpočet a
za podmínek stanovených tímto zákonem,
zvláštním zákonem nebo Statutem
hospodaří podle něj.
(3)
Městské části nakládají za podmínek
stanovených tímto zákonem a Statutem se
svěřeným majetkem hlavního města Prahy. Městské
části vykonávají při nakládání
se svěřeným majetkem hlavního města Prahy práva
a povinnosti vlastníka v rozsahu vymezeném tímto
zákonem a Statutem.
(4)
Nově vzniklé městské části se svěří
správa věcí z majetku hlavního města Prahy,
ke kterým byla tato správa svěřena městským
částem a nacházejí se na území
této nové městské části. Na tuto
městskou část přejdou práva a závazky s
těmito věcmi spojené.
(5)
Městské části mohou nabývat věci do
vlastnictví hlavního města Prahy. Tyto věci se
městským částem svěřují dnem jejich nabytí
do vlastnictví hlavního města Prahy.
|
§
39
[Záměr
o nakládání s nemovitostmi obce]
(1)
Záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý
majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku obec
zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím
v příslušném orgánu obce vyvěšením
na úřední desce obecního úřadu, aby se
k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své
nabídky. Záměr může obec též zveřejnit
způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr
nezveřejní, je právní úkon od počátku
neplatný. Nemovitost se v záměru označí údaji
podle zvláštního zákona platného
ke dni zveřejnění záměru.
(2)
Při úplatném převodu majetku se cena sjednává
zpravidla ve výši, která je v daném
místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou
státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být
zdůvodněna.
(3)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem
bytů a hrobových míst anebo pronájem nebo o
výpůjčku majetku obce na dobu kratší než 30
dnů nebo jde-li o pronájem nebo výpůjčku právnické
osobě zřízené obcí.
|
§
18
[Záměr
o nakládání s nemovitostmi kraje]
(1)
Záměr kraje prodat, směnit nebo darovat nemovitý
majetek, pronajmout jej anebo poskytnout jako výpůjčku kraj
zveřejní po dobu nejméně 30 dnů před rozhodnutím
v příslušném orgánu kraje vyvěšením
na úřední desce, aby se k němu mohli zájemci
vyjádřit a předložit své nabídky. Nemovitost
se v záměru označí údaji podle zvláštního
zákona platnými ke dni zveřejnění záměru.
Pokud kraj záměr po uvedenou dobu nezveřejní, je
právní úkon neplatný.
(2)
Při úplatném převodu majetku se cena sjednává
zpravidla ve výši, která je v daném
místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou
státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být
zdůvodněna.
(3)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem
bytů, pronájem anebo výpůjčku majetku kraje na dobu
kratší než 90 dnů nebo jde-li o pronájem nebo
výpůjčku právnické osobě, jejímž
zřizovatelem je kraj, nebo jde-li o pronájem silničního
nebo silničního pomocného pozemku v souvislosti se
zvláštním užíváním
silnic podle zvláštního zákona.
(4)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na výpůjčky
nebo pronájem majetku svěřeného příspěvkovým
organizacím zřízeným krajem, nestanoví-li
zvláštní předpis nebo zastupitelstvo ve
zřizovací listině jinak.
|
§
36
[Záměr
o nakládání s nemovitostmi hl. m. Prahy]
(1)
Záměry hlavního města Prahy nebo městských
částí prodat, směnit nebo darovat nemovitý
majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku
hlavní město Praha nebo městská část zveřejní
po dobu nejméně 15 dnů před schválením v
orgánech hlavního města Prahy nebo v orgánech
městských částí vyvěšením na
úřední desce Magistrátu hlavního města
Prahy nebo na úřední desce úřadu městské
části, aby se k nim mohli zájemci vyjádřit a
předložit své nabídky. Záměr může hlavní
město Praha nebo městská část zveřejnit způsobem v
místě obvyklým. Pokud hlavní město Praha nebo
městská část záměr nezveřejní, je
právní úkon od počátku neplatný.
(2)
Při úplatném převodu majetku se cena sjednává
zpravidla ve výši, která je v daném
místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou
státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být
zdůvodněna.
(3)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem
bytů anebo pronájem nebo výpůjčku jiného
majetku hlavního města Prahy na dobu kratší
než 30 dnů nebo jde-li o pronájem nebo výpůjčku
právnické osobě, jejímž zřizovatelem je
hlavní město Praha nebo městská část.
|
§
40
(zrušen)
|
|
§
37
[Bezúplatný převod majetku státu
na hl. m. Prahu]
(1)
Stát má právo při bezúplatném
převodu či přechodu movitých věcí, práv a
nemovitostí na hlavní město Prahu a při finanční
spoluúčasti na pořízení takového
majetku hlavním městem Prahou vyhradit si stanovení
podmínek pro další hospodaření a
nakládání s tímto majetkem.
(2)
Za porušení povinnosti uložené hlavnímu
městu Praze podle odstavce 1 může Ministerstvo financí
hlavnímu městu Praze uložit pokutu až do výše
1 000 000 Kč v řízení podle zvláštního
právního předpisu. Výnos pokut je příjmem
státního rozpočtu.
(3)
Učiní-li hlavní město Praha úkon s majetkem
uvedeným v odstavci 1 v rozporu se stanovenými
podmínkami a majetek nelze vrátit původnímu
účelu, je hlavní město Praha povinno odvést
do státního rozpočtu peněžní částku
odpovídající obvyklé ceně dotčeného
majetku.
|
§
41
[Doložka
a platnost právních úkonů]
(1)
Podmiňuje-li zákon platnost právního úkonu
obce předchozím zveřejněním, schválením
nebo souhlasem, opatří se listina osvědčující
tento právní úkon doložkou, jíž bude
potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny.
(2)
Právní úkony, které vyžadují
schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady
obce, jsou bez tohoto schválení od počátku
neplatné.
|
§
23
[Doložka
a platnost právních úkonů]
(1)
Podmiňuje-li zákon platnost právního úkonu
kraje předchozím zveřejněním, schválením
nebo souhlasem, opatří se listina osvědčující
splnění těchto podmínek doložkou, v níž bude
potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny.
(2)
Právní úkony, které vyžadují
schválení zastupitelstva, popřípadě rady, lze
učinit jen po jejich předchozím schválení,
jinak jsou tyto úkony kraje od počátku neplatné.
Tyto právní úkony činí hejtman nebo
jím pověřená osoba, nestanoví-li tento zákon
jinak (§ 69 odst. 2 písm. b).
|
§
43
[Doložka
o platnosti právních úkonů]
Podmiňuje-li
zákon platnost právního úkonu hlavního
města Prahy nebo městské části předchozím
zveřejněním, schválením nebo souhlasem,
opatří se listina osvědčující tento právní
úkon doložkou, v níž bude potvrzeno, že tyto
podmínky jsou splněny; doložku podepisují 2 členové
zastupitelstva hlavního města Prahy nebo městské
části, které tím příslušné
zastupitelstvo pověřilo.
|
§
42
[Přezkoumání
hospodaření obce]
(1) Obec požádá
o přezkoumání hospodaření obce za uplynulý
kalendářní rok příslušný
krajský úřad, anebo zadá přezkoumání
auditorovi nebo auditorské společnosti (dále jen
„auditor“). Přezkoumání hospodaření
obce provádí kraj v přenesené působnosti.
(2)
Nepožádá-li obec o přezkoumání svého
hospodaření příslušný krajský
úřad, ani nezadá přezkoumání
auditorovi, přezkoumá hospodaření obce příslušný
krajský úřad.
(3)
Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní
právní předpis.
(4)
Náklady na přezkoumání hospodaření
obce auditorem uhradí obec ze svých rozpočtových
prostředků.
|
§
20
[Přezkoumání
hospodaření kraje]
(1) Hospodaření kraje za uplynulý
kalendářní rok přezkoumá Ministerstvo
financí.
(3)
Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní
právní předpis.
§
21
[Hospodaření
kraje se státními dotacemi]
Hospodaření
kraje s dotacemi ze státního rozpočtu republiky a ze
státních fondů republiky kontroluje Ministerstvo
financí nebo jím pověřený finanční
úřad i v průběhu rozpočtového roku. V případě,
že byl porušen zákon, Ministerstvo financí
uloží opatření k odstranění zjištěných
nedostatků.
|
§
38
[Přezkoumání
hospodaření hl. m. Prahy]
(1) Hlavní
město Praha požádá o přezkoumání
hospodaření za uplynulý kalendářní rok
Ministerstvo financí anebo zadá přezkoumání
auditorovi. Městská část hlavního města Prahy
požádá o přezkoumání hospodaření
Magistrát hlavního města Prahy anebo zadá
přezkoumání hospodaření auditorovi. Magistrát
hlavního města Prahy přezkoumává hospodaření
městské části v přenesené působnosti.
(2) Nepožádá-li hlavní
město Praha o přezkoumání svého hospodaření
Ministerstvo financí, ani nezadá přezkoumání
auditorovi, přezkoumá je Ministerstvo financí.
Nepožádá-li městská část hlavního
města Prahy o přezkoumání svého hospodaření
Magistrát hlavního města Prahy, ani nezadá
přezkoumání auditorovi, přezkoumá je
Magistrát hlavního města Prahy.
(3)
Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní
právní předpis.
(4)
Hlavní město Praha organizuje, metodicky usměrňuje a
provádí kontrolu hospodaření městských
částí.
(5)
Městská část je povinna poskytnout hlavnímu
městu Praze při postupu podle odstavce 4 veškeré
doklady a jiné písemnosti, informace a vysvětlení
potřebné k řádnému provedení kontrol
hospodaření městské části a umožnit mu
přístup do prostor úřadu městské části.
(6)
Městská část je povinna na základě výsledků
kontrol podle odstavce 4 přijmout a realizovat opatření k
odstranění zjištěných nedostatků a o plnění
těchto opatření a opatření přijatých na
základě přezkoumání hospodaření
informovat hlavní město Prahu.
(7) Hl. m. Praha je oprávněno
kontrolovat plnění opatření uvedených v
odstavci 6.
(8) Hl. m. Praha nebo městská
část mohou v průběhu kalendářního roku
požádat o provedení mimořádného
přezkoumání svého hospodaření podle
stejných zásad jako v odstavci 1.
(9)
Náklady na přezkoumání svého
hospodaření auditorem uhradí hlavní město
Praha nebo městská část ze svých rozpočtových
prostředků.
§
40
[Hospodaření
hl. m. Prahy se státními dotacemi]
Hospodaření
hlavního města Prahy s dotacemi ze státního
rozpočtu republiky, ze státních fondů republiky
kontroluje Ministerstvo financí i v průběhu rozpočtového
roku. V případě, že byl porušen zákon,
Ministerstvo financí uloží opatření k
odstranění zjištěných nedostatků.
|
§
43
[Projednání
závěrečného účtu obce]
Závěrečný
účet spolu se zprávou o výsledcích
přezkoumání hospodaření obce za uplynulý
kalendářní rok projedná zastupitelstvo obce
do 30. června následujícího roku a přijme
opatření k nápravě nedostatků.
|
§
20
[Projednání
závěrečného účtu kraje]
(2) Závěrečný
účet spolu se zprávou o výsledcích
přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý
kalendářní rok projedná zastupitelstvo do 30.
června následujícího roku a přijme opatření
k nápravě nedostatků.
|
§
39
[Projednání
závěrečného účtu hl. m. Prahy]
Závěrečný
účet spolu se zprávou o výsledcích
přezkoumání hospodaření hlavního města
Prahy nebo městské části za uplynulý
kalendářní rok projedná zastupitelstvo
hlavního města Prahy nebo městské části do
30. června následujícího roku a přijme
opatření k nápravě nedostatků.
|
§
44
[Sestavování
rozpočtu a závěrečného účtu]
Sestavování
rozpočtu a závěrečného účtu obce a
hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu se dále
řídí zvláštním zákonem.
|
§
22
[Sestavování
rozpočtu a závěrečného účtu]
Sestavování
rozpočtu a závěrečného účtu kraje a
hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu se řídí
zvláštním zákonem.
|
§
41
[Sestavování
rozpočtu a závěrečného účtu]
Hospodaření
s majetkem hlavního města Prahy, sestavování
rozpočtu a závěrečného účtu hlavního
města Prahy a městských částí a hospodaření
s prostředky tohoto rozpočtu se dále řídí
zvláštním právním předpisem.
|
§
45
(zrušen)
|
|
|
§
46
[Formy
spolupráce obcí]
(1)
Obce mohou při výkonu samostatné působnosti vzájemně
spolupracovat.
(2)
Spolupráce mezi obcemi se uskutečňuje zejména
a)
na základě smlouvy uzavřené ke splnění
konkrétního úkolu,
b)
na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného
svazku obcí (dále jen „svazek obcí“),
c)
zakládáním právnických osob
podle zvláštního zákona dvěma nebo
více obcemi.
|
§
24
[Formy
spolupráce krajů]
(1) Kraje mohou spolupracovat s ostatními
kraji a s obcemi.
(3)
Spolupráce mezi kraji se uskutečňuje zejména
a)
na základě smlouvy uzavřené ke splnění
konkrétního úkolu,
b)
zakládáním právnických osob
podle zvláštního zákona dvěma nebo
více kraji.
|
§
20
[Spolupráce
hl. m. Prahy s kraji a obcemi]
(1)
Hlavní město Praha může při výkonu své
samostatné působnosti spolupracovat s ostatními
kraji a obcemi.
(2)
Městské části mohou v mezích své
samostatné působnosti svěřené jim zákonem
nebo Statutem spolupracovat s jinými městskými
částmi nebo s územními samosprávnými
celky.
§
21
[Spolupráce
hl. m. Prahy s kraji]
(1)
Spolupráce s ostatními kraji se uskutečňuje
a)
na základě smlouvy uzavřené ke splnění
konkrétního úkolu,
b)
zakládáním právnických osob
podle zvláštního právního
předpisu.
(2)
Smlouva podle odstavce 1 musí obsahovat
a)
označení účastníků smlouvy,
b)
vymezení předmětu smlouvy,
c)
práva a povinnosti jednotlivých účastníků
smlouvy, včetně způsobu kontroly plnění smlouvy,
d)
způsob využití stavby po jejím dokončení,
je-li stavba předmětem smlouvy,
e)
důvody a způsob odstoupení účastníků od
smlouvy a vypořádání majetku a majetkových
práv.
(3)
Pro majetek získaný výkonem společné
činnosti hlavního města Prahy s ostatními kraji na
základě smlouvy podle odstavce 2 platí zvláštní
právní předpis.
(4)
Ze závazků vůči třetím osobám jsou účastníci
smlouvy podle předchozích odstavců zavázáni
společně a nerozdílně.
§
22
[Spolupráce
hl. m. Prahy s obcemi]
(1) Hlavní město Praha
může při plnění úkolů v samostatné působnosti
spolupracovat s ostatními obcemi. Spolupráce
hlavního města Prahy s ostatními obcemi se
uskutečňuje
a)
na základě smlouvy uzavřené ke splnění
konkrétního úkolu,
b)
na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného
svazku obcí (§ 24),
c)
zakládáním společných právnických
osob podle zvláštních právních
předpisů.
(2) Pro uzavření
smlouvy ke splnění konkrétního úkolu
platí ustanovení § 21 obdobně.
§
23
[Spolupráce
městských částí]
(1) Městské části
mohou při výkonu samostatné působnosti ke splnění
konkrétního úkolu spolupracovat s jinými
městskými částmi nebo základními
územními samosprávnými celky i na
základě smlouvy.
(2)
Předmětem těchto smluv však nemohou být
majetkoprávní úkony, o jejichž svěření
městským částem rozhoduje hlavní město Praha
Statutem podle § 18 odst. 3 tohoto zákona.
(3)
Pro uzavírání smluv podle odstavce 1 platí
přiměřeně § 21 až 27 tohoto zákona.
§
28a
[Spolupráce
jen v oblasti samostatné působnosti]
Předmětem
spolupráce hlavního města Prahy a městských
částí hlavního města Prahy s ostatními
subjekty mohou být jen činnosti, které patří
do jejich samostatné působnosti.
|
§
47
[Limity
spolupráce obce]
(1)
Obce se nemohou sdružovat podle předpisů o sdružování
občanů.
(2)
Na spolupráci mezi obcemi nelze použít ustanovení
občanského zákoníku o zájmových
sdruženích právnických osob a o smlouvě o
sdružení, nestanoví-li tento zákon jinak (§
51 odst. 3).
|
§
26
[Limity
spolupráce kraje I]
(1) Kraj nemůže být členem občanského
sdružení vytvořeného podle zvláštního
právního předpisu.
(2)
Kraj nemůže být členem svazku obcí.
§
24
[Limity
spolupráce kraje II]
(2)
Na spolupráci krajů s ostatními kraji a s obcemi
nelze použít ustanovení občanského zákoníku
o zájmových sdruženích právnických
osob a o smlouvě o sdružení, pokud tento zákon
nestanoví jinak.
|
§
20
[Limity
spolupráce hl. m. Prahy]
(3) Na spolupráci
hlavního města Prahy s kraji a obcemi a na spolupráci
městských částí s jinými městskými
částmi nebo s územními samosprávnými
celky nelze použít ustanovení občanského
zákoníku o zájmových sdruženích
právnických osob a o smlouvě o sdružení,
pokud tento zákon nestanoví jinak.
(4)
Hlavní město Praha se nemůže s ostatními kraji a
obcemi sdružovat podle předpisů o sdružování občanů.
Totéž platí pro sdružování městských
částí podle odstavce 2.
|
§
48
[Smlouva
ke splnění konkrétního úkolu]
(1)
Smlouva mezi dvěma nebo více obcemi ke splnění
konkrétního úkolu se uzavírá na
dobu určitou nebo neurčitou. Předmětem této smlouvy nemůže
být vznik právnické osoby. Smlouva musí
mít písemnou formu a musí být předem
schválena zastupitelstvy obcí, jinak je neplatná.
(2)
Smlouva musí obsahovat
a)
označení účastníků smlouvy,
b)
vymezení předmětu smlouvy a jeho rozsahu,
c)
práva a povinnosti jednotlivých účastníků
smlouvy,
d)
způsob využití stavby po jejím dokončení,
je-li stavba předmětem smlouvy,
e)
způsob odstoupení účastníků od smlouvy a
vypořádání části jejich majetku.
(3)
Majetek získaný výkonem společné
činnosti obcí na základě smlouvy podle odstavců 1 a
2 se stává spoluvlastnictvím všech
účastníků této smlouvy. Podíly na
majetku získaném společnou činností jsou
stejné, není-li smlouvou stanoveno jinak.
(4)
Ze závazků vůči třetím osobám jsou účastníci
smlouvy zavázáni společně a nerozdílně,
není-li smlouvou stanoveno jinak.
|
§
24
[Smlouva
ke splnění konkrétního úkolu]
(4)
Smlouva musí mít písemnou formu a musí
být schválena příslušnými
zastupitelstvy, jinak je neplatná.
(5)
Smlouva podle odstavce 3 musí obsahovat
a)
označení účastníků smlouvy,
b)
vymezení předmětu smlouvy,
c)
práva a povinnosti jednotlivých účastníků
smlouvy,
d)
způsob využití stavby po jejím dokončení,
je-li stavba předmětem smlouvy,
e)
důvody a způsob odstoupení účastníků od
smlouvy a vypořádání majetku a majetkových
práv.
§
25
[Majetek
získaný výkonem společné činnosti
krajů]
(1)
Majetek získaný výkonem společné
činnosti krajů s ostatními kraji nebo s obcemi na základě
smlouvy podle § 24 odst. 3 se stává
spoluvlastnictvím všech účastníků této
smlouvy. Podíly na majetku získaném společnou
činností jsou stejné, není-li smlouvou
stanoveno jinak.
(2)
Ze závazků vůči třetím osobám jsou účastníci
smlouvy zavázáni společně a nerozdílně,
není-li smlouvou stanoveno jinak.
|
|
§
49
[Dobrovolný
svazek obcí]
(1) Obce mají právo
být členy svazku obcí za účelem ochrany a
prosazování svých společných zájmů.
(2) Obce mohou vytvářet svazky obcí,
jakož i vstupovat do svazků obcí již vytvořených.
Členy svazku obcí mohou být jen obce.
(3)
Svazek obcí je právnickou osobou.
|
|
§
24
[Dobrovolný
svazek obcí]
- Hlavní město Praha
může uzavřít s obcemi smlouvu o vytvoření
dobrovolného svazku obcí (dále jen
„svazek“). Hlavní město Praha může též
vstupovat do svazků již vytvořených.
§
26a
[Založení
právnické osoby svazkem obcí]
Svazek
je oprávněn založit právnickou osobu.
|
§
50
[Činnost
svazku obcí]
(1)
Předmětem činnosti svazku obcí mohou být zejména
a)
úkoly v oblasti školství, sociální
péče, zdravotnictví, kultury, požární
ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního
prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata,
b)
zabezpečování čistoty obce, správy veřejné
zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování
a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného
zpracování, využití nebo zneškodnění,
zásobování vodou, odvádění a
čištění odpadních vod,
c)
zavádění, rozšiřování a
zdokonalování sítí technického
vybavení a systémů veřejné osobní
dopravy k zajištění dopravní obslužnosti
daného území,
d)
úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly
související se zabezpečováním
přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými
palivy na využití ekologicky vhodnějších
zdrojů tepelné energie v obytných a jiných
objektech ve vlastnictví obcí,
e)
provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících
k těžbě a úpravě nerostných surovin,
f)
správa majetku obcí, zejména místních
komunikací, lesů, domovního a bytového fondu,
sportovních, kulturních zařízení a
dalších zařízení spravovaných
obcemi.
(2)
Přílohou smlouvy o vytvoření svazku obcí jsou
jeho stanovy, v nichž musí být uvedeno
a)
název a sídlo členů svazku obcí,
b)
název a sídlo svazku obcí a předmět jeho
činnosti,
c)
orgány svazku obcí, způsob jejich ustavování,
jejich působnost a způsob jejich rozhodování,
d)
majetek členů svazku obcí, který vkládají
do svazku obcí,
e)
zdroje příjmů svazku obcí,
f)
práva a povinnosti členů svazku obcí,
g)
způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě
ztráty svazku obcí,
h)
podmínky přistoupení ke svazku obcí a
vystoupení z něj, včetně vypořádání
majetkového podílu,
i)
obsah a rozsah kontroly svazku obcí obcemi, které
svazek obcí vytvořily.
|
|
§
24
[Činnost
svazku obcí]
(2)
Předmětem činnosti svazku mohou být zejména
a)
úkoly v oblasti školství, sociální
péče, zdravotnictví, kultury, požární
ochrany, cestovního ruchu a péče o zvířata,
b)
zabezpečování čistoty hlavního města Prahy,
správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení,
shromažďování a odvozu komunálních
odpadů a jejich nezávadné úpravy, využití
nebo zneškodnění, zásobování
vodou, odvádění a čištění odpadních
vod,
c)
zavádění, rozšiřování a
zdokonalování sítí technického
vybavení a systémů veřejné osobní
dopravy k zajištění dopravní obslužnosti
daného území,
d)
úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly
související se zabezpečováním přeměn
topných systémů k vyloučení ekologicky
nevhodných paliv v bytech a obytných objektech nebo
k zabezpečování energeticky úsporných
opatření stavby,
e)
provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících
k těžbě a úpravě nerostných surovin,
f)
správa majetku hlavního města Prahy, zejména
místních komunikací, lesů, domovního a
bytového fondu, sportovních, kulturních
zařízení a dalších zařízení
spravovaných hlavním městem Prahou,
g)
správa datových fondů a poskytování
informací o území.
(3)
Přílohou smlouvy o vytvoření svazku jsou jeho
stanovy, v nichž musí být uvedeno
a)
název a sídlo členů svazku,
b)
název a sídlo svazku a předmět jeho činnosti,
c)
orgány svazku, způsob jejich ustavování,
jejich působnost a způsob jejich rozhodování,
d)
majetek členů svazku, který vkládají do
svazku,
e)
zdroje příjmů svazku,
f)
práva a povinnosti členů svazku,
g)
způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě
ztráty svazku,
h)
podmínky přistoupení ke svazku a vystoupení z
něj včetně vypořádání majetkového
podílu,
i)
obsah a rozsah kontroly svazku hlavním městem Prahou a
obcemi, které svazek vytvořily.
|
§
51
[Proces
uzavírání smlouvy]
(1) Obec je návrhem smlouvy podle §
46 odst. 2 písm. a) a b) vázána ode dne jeho
schválení zastupitelstvem obce do dne stanoveného
pro přijetí návrhu smlouvy, pokud jiná obec,
které je návrh smlouvy určen, jej neodmítne
před uplynutím lhůty pro přijetí návrhu.
(2)
Smlouva podle § 46 odst. 2 písm. a) a b) je účinná
dnem přijetí jejího návrhu všemi
účastníky, nestanoví-li smlouva jinak.
(3)
O právní způsobilosti svazku obcí, jeho
registraci, zrušení a zániku platí
zvláštní zákon.
|
§
25
[Proces
uzavírání smlouvy]
(3) Kraj je návrhem smlouvy podle §
24 odst. 3 vázán ode dne jeho schválení
zastupitelstvem do dne stanoveného pro přijetí
návrhu smlouvy, pokud jiný kraj, kterému je
návrh smlouvy určen, jej neodmítne před uplynutím
lhůty pro přijetí návrhu.
(4)
Smlouva podle § 24 odst. 3 je účinná dnem
přijetí jejího návrhu všemi účastníky,
nestanoví-li tato smlouva jinak.
|
§
25
[Proces
uzavírání smlouvy]
(1)
Hlavní město Praha je návrhem smlouvy podle §
22 odst. 1 písm. a) a b) vázáno ode dne jeho
schválení zastupitelstvem hlavního města
Prahy do dne stanoveného pro přijetí návrhu
smlouvy, pokud jiná obec, které je návrh
smlouvy určen, jej neodmítne před uplynutím lhůty
pro přijetí návrhu.
(2)
Smlouva podle § 22 odst. 1 písm. a) a b) je účinná
dnem přijetí jejího návrhu všemi
účastníky, nestanoví-li smlouva jinak.
(3)
O právní způsobilosti svazku obcí, jeho
registraci, zrušení a zániku platí
zvláštní právní předpis.
|
§
52
[Oprávnění
občanů vůči svazku obcí]
Občané
obcí sdružených ve svazku obcí, kteří
dosáhli věku 18 let, jsou oprávněni
a)
účastnit se zasedání orgánu svazku
obcí a nahlížet do zápisů o jeho jednání,
b)
podávat orgánu svazku obcí písemné
návrhy,
c)
vyjadřovat se k návrhu rozpočtu svazku obcí a k
závěrečnému účtu svazku obcí za
uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně
nebo ústně na zasedání orgánu svazku
obcí.
|
|
§
24
[Oprávnění
občanů vůči svazku obcí]
(4)
Občané hlavního města Prahy a obcí, které
vytvořily svazek, jsou oprávněni
a)
účastnit se zasedání orgánu svazku a
nahlížet do zápisů o jeho jednání,
b)
podávat orgánu svazku písemné návrhy.
|
§
53
[Přezkoumání
hospodaření svazku obcí]
(1)
Svazek obcí požádá o přezkoumání
hospodaření svazku za uplynulý kalendářní
rok příslušný krajský úřad,
anebo zadá přezkoumání auditorovi.
(2) Náklady na
přezkoumání hospodaření svazku auditorem
uhradí svazek obcí ze svých rozpočtových
prostředků.
(3)
Ustanovení § 42 odst. 2 a § 43 platí pro
svazek obcí obdobně.
|
|
§
26
[Přezkoumání
hospodaření svazku obcí]
(1)
Svazek požádá o přezkoumání
hospodaření svazku za uplynulý kalendářní
rok Ministerstvo financí, anebo zadá přezkoumání
auditorovi nebo auditorské společnosti (dále jen
„auditor“).
(2)
Náklady na přezkoumání hospodaření
svazku auditorem uhradí svazek ze svých rozpočtových
prostředků.
(3)
Ustanovení § 38 odst. 2, § 39 a 41 tohoto zákona
platí pro svazek obdobně.
|
§
54
Spolupráce
s právnickými a fyzickými osobami
Na
spolupráci mezi obcemi a právnickými a
fyzickými osobami v občanskoprávních vztazích
lze použít ustanovení občanského zákoníku
o zájmových sdruženích právnických
osob a o smlouvě o sdružení.
|
§
27
[Spolupráce
s právnickými a fyzickými osobami]
Na
spolupráci mezi kraji a právnickými a
fyzickými osobami v občanskoprávních vztazích
lze použít ustanovení občanského zákoníku
o zájmových sdruženích právnických
osob a o smlouvě o sdružení.
|
§
28
[Spolupráce
s právnickými a fyzickými osobami]
Na
spolupráci mezi hlavním městem Prahou a právnickými
a fyzickými osobami v občanskoprávních
vztazích a na spolupráci mezi městskými
částmi a právnickými a fyzickými
osobami v občansko-právních vztazích lze
použít ustanovení občanského zákoníku
o zájmových sdruženích právnických
osob a o smlouvě o sdružení.
|
§
55
[Spolupráce
s obcemi jiných států]
(1)
Obce mohou spolupracovat s obcemi jiných států a být
členy mezinárodních sdružení místních
orgánů.
(2)
Obce mohou uzavírat s obcemi jiných států
smlouvy o vzájemné spolupráci.
(3)
Svazky obcí mohou uzavírat se svazky obcí
jiných států smlouvy o vzájemné
spolupráci. Obsahem spolupráce mohou být jen
činnosti, které jsou předmětem činnosti svazku obcí,
který smlouvu o vzájemné spolupráci
uzavřel.
(4)
Smlouvy podle odstavců 2 a 3 musí mít písemnou
formu a musí být předem schváleny
zastupitelstvem obce, jinak jsou neplatné. Smlouva musí
obsahovat
a)
názvy a sídla účastníků smlouvy,
b)
předmět spolupráce a způsob jejího financování,
c)
orgány a způsob jejich ustavování,
d)
dobu, na kterou se smlouva uzavírá.
(5) Právnická osoba může na
základě smlouvy o spolupráci podle odstavců 2 a 3
vzniknout, jen dovoluje-li to Parlamentem schválená
a vyhlášená mezinárodní
smlouva, kterou je Česká republika vázána.
(6)
Smlouva o spolupráci podle odstavců 2 a 3, na jejímž
základě má vzniknout právnická osoba
nebo členství v již existující právnické
osobě, podléhá souhlasu Ministerstva vnitra po
předchozím projednání s Ministerstvem
zahraničních věcí. Bez tohoto souhlasu smlouva
nemůže nabýt účinnosti. Udělení souhlasu může
být odepřeno pouze pro rozpor se zákonem nebo
Parlamentem schválenou a vyhlášenou
mezinárodní smlouvou, kterou je Česká
republika vázána.
|
§
28
Spolupráce
s územními samosprávnými celky jiných
států
(1)
Kraj může spolupracovat s územními samosprávnými
celky jiných států a být členem jejich
mezinárodních sdružení.
(2)
Kraje mohou uzavírat s územními samosprávnými
celky jiných států smlouvy o vzájemné
spolupráci. Obsahem spolupráce mohou být jen
činnosti, které patří do samostatné
působnosti kraje, který smlouvu uzavírá.
Smlouva musí obsahovat
a)
názvy a sídla účastníků smlouvy,
b)
předmět smlouvy (spolupráce),
c)
orgány a způsob jejich ustanovování,
d) dobu, na kterou se smlouva
uzavírá.
Smlouva
musí mít písemnou formu a musí být
předem schválena příslušnými
zastupitelstvy, jinak je neplatná.
(3)
Právnická osoba na základě smlouvy o
spolupráci může vzniknout, jen stanoví-li tak
mezinárodní smlouva, kterou je Česká
republika vázána a která byla vyhlášena.
(4)
Smlouva o spolupráci podle odstavců 2 a 3, na jejímž
základě má vzniknout právnická osoba
nebo členství v již existující právnické
osobě, podléhá souhlasu ministerstva po předchozím
projednání s Ministerstvem zahraničních věcí.
Bez tohoto souhlasu nemůže smlouva nabýt účinnosti.
Udělení souhlasu může být odepřeno pouze pro rozpor
se zákonem nebo mezinárodní smlouvou, kterou
je Česká republika vázána a která byla
vyhlášena.
|
§
27
[Spolupráce
s obcemi jiných států]
(1)
Hlavní město Praha a městské části mohou
spolupracovat s obcemi jiných států. Hlavní
město Praha může být členem mezinárodních
sdružení územních samosprávných
celků.
(2)
Svazky mohou uzavírat se svazky obcí jiných
států smlouvy o vzájemné spolupráci.
Obsahem spolupráce mohou být jen činnosti, které
jsou předmětem činnosti svazku obcí, který smlouvu o
vzájemné spolupráci uzavřel.
(3)
Smlouva musí mít písemnou formu, musí
být schválena zastupitelstvem hlavního města
Prahy nebo městské části, jinak je neplatná.
Písemná smlouva musí obsahovat
a)
názvy a sídla účastníků smlouvy,
b)
předmět spolupráce a způsob jejího financování,
c)
orgány mezinárodního sdružení a způsob
jejich ustavování,
d)
dobu, na kterou se smlouva uzavírá.
(4)
Právnická osoba na základě smlouvy o
spolupráci může vzniknout, jen stanoví-li tak
mezinárodní smlouva, kterou je Česká
republika vázána a která byla vyhlášena.
(5)
Smlouvy podle odstavce 1 a 2 musí být v souladu se
zahraniční politikou státu a podléhají
souhlasu ministerstva po předchozím projednání
s Ministerstvem zahraničních věcí. Bez tohoto
souhlasu nemůže smlouva nabýt účinnosti. Udělení
souhlasu může být odepřeno pouze pro rozpor se zákonem
nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká
republika vázána a která byla vyhlášena.
|
§
56 a § 57
(
zrušeny)
|
|
|
§
58
[Správní
delikty]
(1)
Obec může uložit pokutu až do výše 10 000 Kč
právnické osobě a fyzické osobě, která
je podnikatelem, a
a)
odmítne strpět bezúplatné připevnění
tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného
prostranství na své nemovitosti nebo v blízkosti
tabulky s označením umístí jiný nápis,
b)
úmyslně poškodí, odstraní nebo zakryje
tabulku s označením ulice nebo jiného veřejného
prostranství, nebo
c)
neoznačí budovu čísly stanovenými obecním
úřadem.
(2)
Obec může uložit pokutu až do výše 100 000 Kč osobě
uvedené v odstavci 1, která neudržuje čistotu a
pořádek na pozemku, který užívá nebo
vlastní, tak, že naruší vzhled obce.
(3)
Obec může uložit pokutu až do výše 200 000 Kč osobě
uvedené v odstavci 1, která znečistí veřejné
prostranství, naruší životní prostředí
v obci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo.
(4)
Obec může uložit pokutu až do výše 200 000 Kč osobě
uvedené v odstavci 1, která porušila
povinnost stanovenou právním předpisem obce.
(5)
Při stanovení výše pokuty podle odstavců 1 až
4 obec přihlíží zejména k povaze, závažnosti,
době trvání a následkům protiprávního
jednání.
|
§
11
[Správní
delikty]
(1)
Kraj může uložit pokutu až do výše 200 000 Kč
právnické osobě a fyzické osobě, která
je podnikatelem (dále jen „osoba“), porušila-li
povinnost stanovenou právním předpisem kraje.
(3)
Při stanovení výše pokuty podle odstavce 1
kraj přihlíží zejména k povaze, závažnosti,
době trvání a následkům protiprávního
jednání, jakož i k přiměřenosti výše
pokuty vzhledem k majetkovým poměrům osoby, která se
protiprávního jednání dopustila.
|
§
29
[Správní
delikty]
(1)
Poruší-li podnikatel 9a) při výkonu své
podnikatelské činnosti nebo právnická osoba
povinnost stanovenou obecně závaznou vyhláškou
nebo nařízením hlavního města Prahy, uloží
jí hlavní město Praha nebo městská část
pokutu až do výše 200 000 Kč.
(2)
Fyzické osobě, která neudržuje čistotu a pořádek
na pozemku, který užívá, a naruší
tím vzhled nebo životní prostředí městské
části, může městská část uložit pokutu do 50
000 Kč.
(3)
Právnické osobě nebo podnikateli, kteří
neudržují čistotu a pořádek na jimi užívaném
pozemku nebo jiné nemovitosti či jinak naruší
vzhled nebo životní prostředí městské části,
může uložit městská část pokutu do výše
100 000 Kč.
(4)
Právnické osobě nebo podnikateli, který při
výkonu své podnikatelské činnosti znečistí
veřejné prostranství, odloží věci mimo
vyhrazené místo nebo jinak naruší
životní prostředí v městské části,
může uložit městská část pokutu do výše
500 000 Kč.
(5)
Zasahuje-li jednání právnické osoby
nebo podnikatele svými důsledky území více
městských částí, rozhoduje o uložení
pokuty hlavní město Praha za podmínky, že se dotčené
městské části ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o
porušení povinnosti dozvědí, nedohodnou o
tom, která z nich bude řízení o uložení
pokuty provádět, a o způsobu rozdělení výnosu
z uložené pokuty.
(6)
Uložení pokuty podle odstavců 1 až 4 nezbavuje osoby
uvedené v těchto ustanoveních povinnosti odstranit
závadný stav ve lhůtě stanovené hlavním
městem Prahou nebo městskou částí s přihlédnutím
k okolnostem případu. Pokud tak neučiní, může tak
učinit hlavní město Praha nebo městská část
sama na náklady povinné osoby, popřípadě
uložit pokutu opakovaně.
(7)
Fyzické nebo právnické osobě, která
poruší povinnost stanovenou v § 13 odst. 3,
může městská část uložit pokutu do výše
10 000 Kč.
(8)
Právnické nebo fyzické osobě, která
poruší povinnost stanovenou v § 14 odst. 6,
může městská část uložit pokutu do výše
10 000 Kč. Nebyla-li povinnost stanovená v § 14 odst.
6 splněna ani dodatečně ve lhůtě stanovené městskou částí,
může městská část uložit pokutu opakovaně.
|
§
59
[Řízení
o správním deliktu]
(1)
Řízení o uložení pokuty lze zahájit do
1 roku ode dne, kdy se orgán obce o porušení
povinnosti dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy
k porušení povinnosti došlo.
(2)
Pokutu podle § 58 nelze uložit, jestliže zákon stanoví
za porušení povinností uvedených v §
58 vyšší sankci.
(3)
Uložení pokuty podle § 58 nezbavuje osobu, které
byla uložena pokuta, povinnosti odstranit závadný
stav ve lhůtě stanovené obcí s přihlédnutím
k okolnostem případu.
(4)
Do běhu lhůty podle odstavce 1 se nezapočítává
doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní
nebo přestupkové řízení podle zvláštního
zákona.
|
§
11
[Řízení
o správním deliktu]
(2) Řízení o
uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se
kraj o porušení povinnosti podle odstavce 1
dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k porušení
povinnosti došlo.
(4)
Pokutu podle odstavce 1 nelze uložit, jestliže zákon
stanoví za porušení povinnosti podle odstavce
1 vyšší sankci.
(5)
Uložení pokuty podle odstavce 1 nezbavuje osobu uvedenou v
odstavci 1 povinnosti odstranit závadný stav ve
lhůtě stanovené krajem s přihlédnutím k
okolnostem případu.
(6)
Výnos pokut je příjmem kraje.
|
§
30
[Řízení
o správním deliktu]
(1)
Řízení o uložení pokuty lze zahájit do
1 roku ode dne, kdy se hlavní město Praha nebo městská
část o porušení povinnosti dozvěděly,
nejpozději do 3 let ode dne, kdy k porušení
povinnosti došlo.
(2)
Do běhu lhůty podle odstavce 1 se nezapočítává
doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní
řízení podle zvláštního zákona.
(3)
Pokutu podle § 29 nelze uložit, jestliže zvláštní
zákon připouští uložit za nesplnění
nebo porušení povinností uvedených v §
29 vyšší sankci.
(4)
Výnos pokut je příjmem toho, kdo je uložil,
nestanoví-li zákon jinak (§ 29 odst. 5).
(5)
O odvolání proti rozhodnutí městské
části o uložení pokuty rozhoduje hlavní město
Praha. O odvolání proti rozhodnutí hlavního
města Prahy o uložení pokuty rozhoduje ministerstvo.
Odvolací orgán nemůže rozhodnutí změnit.
|
§
60
[Obecní
volby a místní referendum]
Volby
do zastupitelstev v obcích a místní
referendum upravují zvláštní zákony.
|
|
§
123
[Obecní
volby]
Volby
do zastupitelstva hlavního města Prahy a do zastupitelstev
městských částí se konají podle zákona
upravujícího volby do zastupitelstev v obcích.
|
§
61
[Přenesená
působnost]
(1) Přenesená působnost ve věcech,
které stanoví zvláštní zákony,
je
a)
v základním rozsahu svěřeném obci vykonávána
orgány obce určenými tímto nebo jiným
zákonem nebo na základě tohoto zákona; v
tomto případě je území obce správním
obvodem,
b)
v rozsahu pověřeného obecního úřadu (§
64) vykonávána tímto úřadem,
c)
v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou
působností (§ 66) vykonávána tímto
úřadem.
(2)
Při výkonu přenesené působnosti se orgány
obce řídí
a)
při vydávání nařízení obce
zákony a jinými právními předpisy,
b)
v ostatních případech též
1.
usneseními vlády a směrnicemi ústředních
správních úřadů; tato usnesení a tyto
směrnice nemohou orgánům obcí ukládat
povinnosti, pokud nejsou zároveň stanoveny zákonem;
podmínkou platnosti směrnic ústředních
správních úřadů je jejich publikování
ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány
obcí;
2.
opatřeními příslušných orgánů
veřejné správy přijatými při kontrole výkonu
přenesené působnosti podle tohoto zákona.
(3)
Metodickou a odbornou pomoc ve věcech uvedených v odstavci
2 vykonává vůči orgánům obcí krajský
úřad.
|
§
29
[Přenesená
působnost]
(1) Orgány kraje
vykonávají na svém území
přenesenou působnost ve věcech, které stanoví zákon.
§
30
[Vázanost
kraje právními přepisy a jinými akty při
výkonu přenesené působnosti]
Při
výkonu přenesené působnosti se orgány kraje
řídí
a) při vydávání
nařízení kraje zákony a jinými
právními předpisy,
b)
v ostatních případech též
1. usneseními vlády
a směrnicemi ústředních správních
úřadů; usnesení vlády a směrnice ústředních
správních úřadů nemohou ukládat
orgánům kraje povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem;
podmínkou platnosti směrnic ústředních
správních úřadů je jejich publikování
ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány
obcí;
2.
opatřeními příslušných orgánů
veřejné správy přijatými při kontrole výkonu
přenesené působnosti podle tohoto zákona.
|
§
31
Přenesená
působnost orgánů hlavního města Prahy
(1)
Orgány hlavního města Prahy vykonávají
přenesenou působnost, která je zvláštním
zákonem svěřena orgánům krajů.
(2)
Orgány hlavního města Prahy vykonávají
přenesenou působnost, která je zvláštním
zákonem svěřena orgánům obcí, orgánům
obcí s pověřeným obecním úřadem a
orgánům obcí s rozšířenou působností,
není-li dále stanoveno jinak.
(3)
Při výkonu přenesené působnosti se orgány
hlavního města Prahy řídí
a)
při vydávání nařízení hlavního
města Prahy zákony a jinými právními
předpisy,
b)
v ostatních případech též
1. usneseními vlády
a směrnicemi ústředních správních
úřadů; usnesení vlády a směrnice ústředních
správních úřadů nemohou orgánům
hlavního města Prahy ukládat povinnosti, pokud
nejsou stanoveny zákonem; podmínkou platnosti
směrnic ústředních správních úřadů
je jejich publikování ve Věstníku vlády
pro orgány krajů a orgány obcí;
2.
opatřeními příslušných orgánů
veřejné správy přijatými při kontrole výkonu
přenesené působnosti podle tohoto zákona.
|
§
62
[Příspěvek
na výkon státní správy]
Obce
obdrží ze státního rozpočtu příspěvek
na plnění úkolů v přenesené působnosti.
|
§
29
[Příspěvek
na výkon státní správy]
(2)
Kraj obdrží ze státního rozpočtu příspěvek
na výkon přenesené působnosti. Výši
příspěvku stanoví Ministerstvo financí po
projednání s ministerstvem.
|
§
31
[Příspěvek
na výkon státní správy]
(4)
Hlavní město Praha je povinno zajistit výkon
přenesené působnosti a obdrží ze státního
rozpočtu příspěvek na výkon přenesené
působnosti.
|
§
63
[Veřejnoprávní
smlouva mezi obcemi
I.
stupně]
(1)
Obce, jejichž orgány vykonávají přenesenou
působnost ve stejném správním obvodu obce s
rozšířenou působností, mohou uzavřít
veřejnoprávní smlouvu, podle níž budou orgány
jedné obce vykonávat přenesenou působnost nebo část
přenesené působnosti pro orgány jiné obce
(jiných obcí), která je (které jsou)
účastníkem veřejnoprávní smlouvy.
Předmětem veřejnoprávní smlouvy nemůže být
přenesená působnost, která je na základě
zákona svěřena orgánům jen některých obcí.
K uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba
souhlasu krajského úřadu.
(2)
Veřejnoprávní smlouva musí obsahovat
a)
označení účastníků smlouvy,
b)
dobu trvání smlouvy,
c)
určení rozsahu přenesené působnosti, kterou budou
orgány obce vykonávat pro orgány jiné
obce (jiných obcí), a
d)
způsob úhrady nákladů spojených s výkonem
přenesené působnosti podle písmene c).
|
|
|
§
64
[Pověřený
obecní úřad]
(1)
Jako pověřený obecní úřad je pro účel
výkonu přenesené působnosti označován v
zákonech a jiných právních předpisech,
popřípadě aktech řízení a úkonech
podle § 61 odst. 2 písm. b) obecní úřad,
který, vedle přenesené působnosti podle § 61
odst. 1 písm. a), vykonává v rozsahu jemu
svěřeném zvláštními zákony
přenesenou působnost ve správním obvodu určeném
prováděcím právním předpisem.
(2)
Obce s pověřeným obecním úřadem stanoví
zvláštní zákon.
|
|
|
§
65
[Nezabezpečení
výkonu státní správy]
(1)
Neplní-li orgán obce povinnost podle § 7 odst.
2, rozhodne krajský úřad, že pro ni bude přenesenou
působnost nebo část přenesené působnosti vykonávat
pověřený obecní úřad, do jehož správního
obvodu patří. Krajský úřad zároveň
rozhodne o převodu příspěvku na výkon přenesené
působnosti. Rozhodnutí vydává krajský
úřad v přenesené působnosti; při jeho vydávání
se nepostupuje podle správního řádu.
(2)
Rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1
se zveřejní nejméně po dobu 15 dnů na úřední
desce obecního úřadu obce, jejíž orgán
neplnil povinnosti podle § 7 odst. 2.
|
|
|
§
66
[Obce
s rozšířenou působností]
(1)
Jako obecní úřad obce s rozšířenou
působností je pro účel výkonu přenesené
působnosti označován v zákonech a jiných
právních předpisech, popřípadě aktech řízení
a úkonech podle § 61 odst. 2 písm. b) obecní
úřad, který, vedle přenesené působnosti podle
§ 61 odst. 1 písm. a) a vedle přenesené
působnosti podle § 64, vykonává v rozsahu jemu
svěřeném zvláštními zákony
přenesenou působnost ve správním obvodu určeném
prováděcím právním předpisem.
(2)
Obce s rozšířenou působností určuje zvláštní
zákon.
|
|
|
§
66a
[Veřejnoprávní
smlouvy mezi obcemi s rozšířenou působností]
(1)
Obce s rozšířenou působností, jejichž obecní
úřady vykonávají přenesenou působnost ve
správním obvodu jednoho krajského úřadu,
mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle
níž bude obecní úřad jedné obce s
rozšířenou působností vykonávat
přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti
pro obecní úřad jiné obce (jiných
obcí) s rozšířenou působností, která
je účastníkem veřejnoprávní smlouvy. K
uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba
souhlasu Ministerstva vnitra, které jej vydává
po projednání s věcně příslušným
ministerstvem nebo jiným věcně příslušným
ústředním správním úřadem.
(2)
Veřejnoprávní smlouva musí obsahovat
a)
označení účastníků smlouvy,
b)
dobu trvání smlouvy,
c)
určení rozsahu přenesené působnosti, kterou bude
obec s rozšířenou působností vykonávat
pro jinou obec s rozšířenou působností,
d)
způsob úhrady nákladů spojených s výkonem
přenesené působnosti podle písmene c).
|
|
|
§
66b
[Nezabezpečení
výkonu státní správy]
(1)
Neplní-li obecní úřad obce s rozšířenou
působností povinnost podle § 7 odst. 2, rozhodne
Ministerstvo vnitra po projednání s věcně příslušným
ministerstvem nebo jiným věcně příslušným
ústředním správním úřadem, že
pro něj bude přenesenou působnost nebo část přenesené
působnosti vykonávat jiný obecní úřad
obce s rozšířenou působností. Rozhodnutí
Ministerstvo vnitra vydá do 60 dnů ode dne, kdy se
dozvědělo o neplnění povinnosti podle věty první.
Ministerstvo vnitra zároveň rozhodne o převodu příspěvku
na výkon přenesené působnosti. Při vydávání
tohoto rozhodnutí se nepostupuje podle správního
řádu.
(2)
Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se zveřejní
na úřední desce obecního úřadu s
rozšířenou působností, který neplnil
povinnosti podle § 7 odst. 2, a na úředních
deskách obecních úřadů v jeho správním
obvodu nejméně po dobu 15 dnů. Rozhodnutí
Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se zveřejní ve
Věstníku právních předpisů kraje.
(3) Ministerstvo vnitra na
návrh obce s pověřeným obecním úřadem
a s doporučením krajského úřadu a po
projednání s příslušnou obcí s
rozšířenou působností může rozhodnout o
delegování určitého rozsahu výkonu
státní správy obce s rozšířenou
působností na obec s pověřeným obecním
úřadem. Žádost podává obec nejpozději
do 15. ledna kalendářního roku. Rozhodnutí
Ministerstva vnitra může nabýt právní moci
jen k 1. lednu kalendářního roku. Ministerstvo
vnitra zároveň rozhodne o převodu příspěvků na výkon
přenesené působnosti. Při vydání tohoto
rozhodnutí se nepostupuje podle správního
řádu.
(4)
Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 3 se uveřejní
na úřední desce pověřeného obecního
úřadu a na úředních deskách obecních
úřadů v jeho správním obvodu nejméně
po dobu 15 dnů. Dále se rozhodnutí uveřejní
ve Věstníku právních předpisů kraje.
|
|
|
§
66c
[Společné
ustanovení k veřejnoprávním smlouvám]
(1)
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí
se pro veřejnoprávní smlouvy ustanovení
správního řádu.
(2)
Obec, která je smluvní stranou veřejnoprávní
smlouvy, ji bezodkladně poté, co byla uzavřena, zveřejní
na úřední desce nejméně po dobu 15 dnů.
Současně se uzavřená veřejnoprávní smlouva
zveřejní ve Věstníku právních předpisů
kraje. Obdobně se postupuje i při změně uzavřené
veřejnoprávní smlouvy a při jejím zrušení.
(3)
Uzavřená veřejnoprávní smlouva musí
být každému přístupná na obecním
úřadu obce, která je její smluvní
stranou.
|
|
|
§
67
[Zastupitelstvo
obce]
Zastupitelstvo
obce je složeno z členů zastupitelstva obce, jejichž počet na
každé volební období stanoví v souladu
s tímto zákonem zastupitelstvo obce nejpozději do 85
dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcích.
|
|
§
48
[Zastupitelstvo
hl. m. Prahy]
(2)
Počet členů zastupitelstva hlavního města Prahy na příští
volební období stanoví zastupitelstvo
hlavního města Prahy nejpozději 85 dnů přede dnem voleb do
zastupitelstev v obcích. Pokud nebyl počet členů
zastupitelstva určen v této lhůtě, volí se počet
členů zastupitelstva hlavního města Prahy podle dolní
hranice rozpětí uvedeného v odstavci 1.
§
87
[Zastupitelstvo
městské části]
(1)
Zastupitelstvo městské části je složeno z členů
zastupitelstva městské části.
|
§
68
[Počet
členů zastupitelstva obce]
(1)
Zastupitelstvo obce při stanovení počtu členů
zastupitelstva obce přihlédne zejména k počtu
obyvatel a velikosti územního obvodu. Počet členů
stanoví tak, aby zastupitelstvo obce mělo v obci, městysu,
městě, městském obvodu, městské části
do
500 obyvatel 5 až 15 členů
nad
500 do 3 000 obyvatel 7 až 15 členů
nad
3 000 do 10 000 obyvatel 11 až 25 členů
nad
10 000 do 50 000 obyvatel 15 až 35 členů
nad
50 000 do 150 000 obyvatel 25 až 45 členů
nad
150 000 obyvatel 35 až 55 členů.
(2)
Počet členů zastupitelstva obce, který má být
zvolen, se oznámí na úřední desce
obecního úřadu nejpozději do 2 dnů po jeho
stanovení. Kromě toho může být počet členů
zastupitelstva obce uveřejněn způsobem v místě obvyklým.
(3)
Rozhodující pro stanovení počtu členů
zastupitelstva obce je počet obyvatel obce k 1. lednu roku, v němž
se konají volby.
(4)
Neurčí-li zastupitelstvo jinak, volí se počet členů
zastupitelstva podle počtu členů zastupitelstva obce v končícím
volebním období.
(5)
Dojde-li ke sloučení obcí nebo k oddělení
části obce, stanoví počet členů zastupitelstva obce,
který má být zvolen, Ministerstvo vnitra.
Dojde-li ke zřízení městského obvodu nebo
městské části v územně členěném
statutárním městě, stanoví počet členů
zastupitelstva městského obvodu nebo městské části,
který má být zvolen, magistrát v
přenesené působnosti. Při stanovení počtu členů
zastupitelstva obce a členů zastupitelstva městského obvodu
nebo městské části se postupuje podle odstavce 1
obdobně.
|
§
31
[Počet
členů zastupitelstva kraje]
(1)
Zastupitelstvo se skládá z členů zastupitelstva.
Počet členů zastupitelstva činí v kraji s počtem obyvatel
a)
do 600 000 obyvatel 45 členů,
b)
nad 600 000 do 900 000 obyvatel 55 členů,
c)
nad 900 000 obyvatel 65 členů.
(2)
Rozhodující pro stanovení počtu členů
zastupitelstva je počet obyvatel kraje k 1. lednu roku, v němž se
konají volby.
(3)
Počet členů zastupitelstva, který má být
zvolen, zveřejní krajský úřad nejpozději do 2
dnů od jeho stanovení na úřední desce a dále
ve Věstníku.
|
§
48
[Počet
členů zastupitelstva hl. m. Prahy]
(1) Zastupitelstvo hlavního města
Prahy se skládá z členů zastupitelstva hlavního
města Prahy. Počet členů zastupitelstva hlavního města
Prahy činí 55 až 70 členů.
(2) Počet členů
zastupitelstva hlavního města Prahy, který má
být zvolen, se oznámí na úřední
desce Magistrátu hlavního města Prahy nejpozději do
2 dnů po jeho stanovení.
§
88
[Počet
členů zastupitelstva městské části]
(1)
Počet členů zastupitelstva městské části na příští
volební období stanoví zastupitelstvo městské
části nejpozději 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev
v obcích. Pokud nebyl počet členů zastupitelstva určen v
této lhůtě, volí se počet členů zastupitelstva
městské části podle dolní hranice rozpětí
uvedeného v odstavci 2.
(2)
Zastupitelstvo městské části při stanovení
počtu členů zastupitelstva městské části přihlédne
zejména k počtu obyvatel a velikosti územního
obvodu městské části. Počet členů stanoví
tak, aby zastupitelstvo městské části mělo v městské
části
a)
do 500 obyvatel 5 až 9 členů,
b)
nad 500 do 3 000 obyvatel 7 až 15 členů,
c)
nad 3 000 do 10 000 obyvatel 11 až 25 členů,
d)
nad 10 000 do 30 000 obyvatel 15 až 25 členů,
e)
nad 30 000 do 70 000 obyvatel 25 až 35 členů,
f)
nad 70 000 obyvatel 35 až 45 členů.
(3)
Počet členů zastupitelstva městské části, který
má být zvolen, se oznámí na úřední
desce úřadu městské části a případně
též jiným způsobem v místě obvyklým
nejpozději do 2 dnů po jeho stanovení.
(4)
Rozhodující pro stanovení počtu členů
zastupitelstva městské části je počet obyvatel
městské části k 1. lednu roku, v němž se konají
volby.
(5)
Dojde-li ke sloučení městských částí,
stanoví počet členů zastupitelstva městské části,
který má být zvolen, Magistrát v
přenesené působnosti. Při stanovení počtu členů
zastupitelstva městské části se postupuje podle
odstavce 2 obdobně.
|
§
69
[Mandát
a slib člena zastupitelstva obce]
(1) Mandát člena
zastupitelstva obce vzniká zvolením; ke zvolení
dojde ukončením hlasování.
(2)
Člen zastupitelstva obce skládá na začátku
prvního zasedání zastupitelstva obce, jehož
se po svém zvolení zúčastní, slib
tohoto znění: „Slibuji věrnost České
republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci
budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce (města,
městyse) a jejích (jeho) občanů a řídit se Ústavou
a zákony České republiky.“
(3)
Člen zastupitelstva obce skládá slib před
zastupitelstvem obce pronesením slova „slibuji“.
Člen zastupitelstva obce potvrdí složení slibu svým
podpisem.
(4)
Člen zastupitelstva obce vykonává svůj mandát
osobně a v souladu se svým slibem a není přitom
vázán žádnými příkazy.
|
§
33
[Mandát
a slib člena zastupitelstva kraje]
(1) Mandát člena zastupitelstva kraje
vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením
hlasování.
(2)
Člen zastupitelstva skládá na začátku prvního
zasedání zastupitelstva, jehož se po svém
zvolení zúčastní, slib tohoto znění:
„Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou
čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat
svědomitě, v zájmu kraje a jeho občanů a řídit se
Ústavou a zákony České republiky.“
(3)
Člen zastupitelstva skládá slib před zastupitelstvem
pronesením slova „slibuji“. Složení
slibu potvrdí člen zastupitelstva svým podpisem.
|
§
50
[Mandát
a slib člena zastupitelstva hl. m. Prahy]
(1)
Mandát člena zastupitelstva hlavního města Prahy
vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením
hlasování.
(2)
Člen zastupitelstva hlavního města Prahy složí slib
na začátku prvního zasedání
zastupitelstva hlavního města Prahy, jehož se po svém
zvolení zúčastní.
(3)
Slib člena zastupitelstva hlavního města Prahy zní:
„Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou
čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat
svědomitě, v zájmu hlavního města Prahy a jeho
občanů, řídit se Ústavou a zákony České
republiky.“
(4)
Slib složí člen zastupitelstva hlavního města Prahy
do rukou předsedajícího zasedání
zastupitelstva a pronese slovo „slibuji“. Předsedající
ustavujícího zasedání zastupitelstva
hlavního města Prahy (§ 61 odst. 2) skládá
slib jako poslední do rukou druhého nejstaršího
člena zastupitelstva hlavního města Prahy. Složení
slibu stvrdí člen zastupitelstva hlavního města
Prahy svým podpisem.
§
49
[Vznik
a zánik mandátu člena zastupitelstva hl. m. Prahy]
Podmínky
vzniku a zániku mandátu člena zastupitelstva
hlavního města Prahy upravuje zvláštní
právní předpis.
|
§
70
[Funkce
člena zastupitelstva obce]
Funkce
člena zastupitelstva obce je veřejnou funkcí. Člen
zastupitelstva obce nesmí být pro výkon své
funkce zkrácen na právech vyplývají-
cích z jeho pracovního nebo jiného obdobného
poměru.
|
§
32
[Funkce
člena zastupitelstva kraje]
(1)
Funkce člena zastupitelstva je veřejnou funkcí. Člen
zastupitelstva nesmí být pro výkon své
funkce zkrácen na právech vyplývajících
z jeho pracovního nebo jiného obdobného
poměru.
(2)
Podmínky vzniku a zániku mandátu člena
zastupitelstva upravuje zvláštní zákon.
|
§
51
[Funkce
člena zastupitelstva hl. m. Prahy]
(1) Členové
zastupitelstva hlavního města Prahy jsou povinni vykonávat
svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou
přitom vázáni žádnými příkazy.
(2)
Výkon funkce člena zastupitelstva hlavního města
Prahy se považuje za výkon veřejné funkce. Člen
zastupitelstva hlavního města Prahy nesmí být
pro výkon své funkce krácen na právech
vyplývajících z jeho pracovního nebo
jiného obdobného poměru.
|
§
71
[Odměny
uvolněným členům zastupitelstva obce]
(1)
Členům zastupitelstva obce, kteří jsou pro výkon
funkce dlouhodobě uvolněni, a členům zastupitelstva obce, kteří
před zvolením do funkce člena zastupitelstva obce nebyli v
pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve
stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové
zastupitelstva obce, (dále jen „uvolněný člen
zastupitelstva obce“) poskytuje obec za výkon funkce
uvolněného člena zastupitelstva obce odměnu podle tohoto
zákona. Odměna se vyplácí z rozpočtových
prostředků obce.
(2)
Odměnou se rozumí peněžitá plnění poskytovaná
obcí uvolněným členům zastupitelstva obce za výkon
jejich funkce; za odměnu se nepovažují plnění
poskytovaná v souvislosti s výkonem jejich funkce
podle zvláštních právních
předpisů, zejména cestovní náhrady.
(3)
Odměnou podle odstavce 1 je
a)
měsíční odměna,
b)
odměna při skončení funkčního období.
(4)
Ostatním členům zastupitelstva obce, kteří nejsou
uvedeni v odstavci 1, (dále jen „neuvolněný
člen zastupitelstva obce“), jsou-li v pracovním
poměru, poskytne zaměstnavatel pro výkon funkce pracovní
volno s náhradou mzdy; rozsah doby potřebné k výkonu
funkce v konkrétním případě určí obec.
Náhradu mzdy, včetně pojistného na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné
zdravotní pojištění, uhradí obec
jejich zaměstnavateli podle zvláštního
předpisu. Neuvolněným členům zastupitelstva obce, kteří
nejsou v pracovním nebo jiném obdobném
poměru, poskytuje obec ze svých rozpočtových
prostředků náhradu výdělku ušlého v
souvislosti s výkonem jejich funkce paušální
částkou, jejíž výši stanoví
zastupitelstvo obce vždy na příslušný
kalendářní rok.
|
§
46
[Odměny
uvolněným členům zastupitelstva kraje]
(1)
Členům zastupitelstva, kteří jsou pro výkon funkce
dlouhodobě uvolněni, a členům, kteří před zvolením
do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru,
ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako
dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, (dále
jen „uvolnění členové zastupitelstva“)
přísluší za výkon funkce uvolněného
člena zastupitelstva odměna podle tohoto zákona. Odměna se
vyplácí z rozpočtových prostředků kraje.
(2)
Odměnou se rozumí peněžitá plnění poskytovaná
krajem uvolněným členům zastupitelstva za výkon
jejich funkce; za odměnu se nepovažují plnění
poskytovaná v souvislosti s výkonem jejich funkce
podle zvláštních právních
předpisů, zejména cestovní náhrady.
(3)
Odměnou podle odstavce 1 je
a)
měsíční odměna (§ 48),
b)
odměna při skončení funkčního období (§
50).
(4)
Členům zastupitelstva, kteří nejsou uvedeni v odstavci 1,
(dále jen „neuvolnění členové
zastupitelstva“), jsou-li v pracovním poměru,
poskytne zaměstnavatel pro výkon funkce pracovní
volno s náhradou mzdy; rozsah doby potřebné k výkonu
funkce v konkrétním případě určí kraj.
Náhradu mzdy uhradí kraj jejich zaměstnavateli podle
zvláštního předpisu. Neuvolněným
členům zastupitelstva, kteří nejsou v pracovním nebo
jiném obdobném poměru, poskytuje kraj ze svých
rozpočtových prostředků náhradu výdělku
ušlého v souvislosti s výkonem jejich funkce
paušální částkou, jejíž výši
stanoví zastupitelstvo vždy na příslušný
kalendářní rok.
|
§
52
[Odměny
uvolněným členům zastupitelstva hl. m. Prahy]
(1)
Členům zastupitelstva hlavního města Prahy, kteří
jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, a členům, kteří
před zvolením do funkce člena zastupitelstva hlavního
města Prahy nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají
funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění
členové zastupitelstva hlavního města Prahy, (dále
jen „uvolnění členové zastupitelstva hlavního
města Prahy“) přísluší od hlavního
města Prahy za výkon funkce uvolněného člena
zastupitelstva hlavního města Prahy odměna podle tohoto
zákona. Odměna se vyplácí z rozpočtových
prostředků hlavního města Prahy.
(2)
Odměnou se rozumí peněžitá plnění poskytovaná
hlavním městem Prahou uvolněným členům
zastupitelstva hlavního města Prahy za výkon jejich
funkce; za odměnu se nepovažují plnění poskytovaná
v souvislosti s výkonem jejich funkce podle zvláštních
předpisů, zejména cestovní náhrady.
(3)
Odměnou podle odstavce 1 je
a)
měsíční odměna,
b)
odměna při skončení funkčního období.
(4)
Ostatním členům zastupitelstva hlavního města Prahy,
kteří nejsou uvedeni v odstavci 1, (dále jen
„neuvolnění členové zastupitelstva hlavního
města Prahy“), jsou-li v pracovním poměru, poskytne
zaměstnavatel pro výkon funkce v rozsahu stanoveném
hlavním městem Prahou pracovní volno s náhradou
mzdy; rozsah doby potřebné k výkonu funkce určuje
hlavní město Praha. Náhradu mzdy uhradí
hlavní město Praha jejich zaměstnavateli podle zvláštního
právního předpisu. Neuvolněným členům
zastupitelstva hlavního města Prahy, kteří nejsou v
pracovním nebo jiném obdobném poměru,
poskytuje hlavní město Praha ze svých rozpočtových
prostředků náhradu výdělku prokazatelně ušlého
v souvislosti s výkonem jejich funkce paušální
částkou, jejíž výši stanoví
zastupitelstvo hlavního města Prahy vždy na příslušný
kalendářní rok.
|
§
72
[Odměny
neuvolněným členům zastupitelstva obce]
Neuvolněným
členům zastupitelstva obce může být za výkon funkce
poskytnuta měsíční odměna. Její maximální
výši stanoví prováděcí právní
předpis.
|
§
47
[Odměny
neuvolněným členům zastupitelstva kraje]
Neuvolněným
členům zastupitelstva může být za výkon funkce
poskytnuta měsíční odměna. Její maximální
výši stanoví prováděcí právní
předpis.
|
§
52
[Odměny
neuvolněným členům zastupitelstva hl. m. Prahy]
(5)
Neuvolněným členům zastupitelstva hlavního města
Prahy může být poskytnuta měsíční odměna za
podmínek stanovených prováděcím
právním předpisem.
|
§
73
[Měsíční
odměna]
(1)
Měsíční odměna je peněžité plnění
poskytované měsíčně podle druhu vykonávané
funkce a podle počtu obyvatel obce ve výši a za
podmínek, které stanoví prováděcí
právní předpis. Měsíční odměnu tvoří
pevná složka stanovená podle druhu vykonávané
funkce a příplatek podle počtu obyvatel obce. Při určení
výše příplatku podle počtu obyvatel obce se
vychází z počtu obyvatel, kteří jsou k 1.
lednu příslušného kalendářního
roku hlášeni v obci k trvalému pobytu. Počet
obyvatel obce se zaokrouhluje na celé stovky nahoru.
(2)
Měsíční odměna se uvolněným členům
zastupitelstva obce v obcích s rozšířenou
působností, v obcích s pověřeným obecním
úřadem, v obcích s matričním úřadem a
v obcích se stavebním úřadem zvyšuje
o částku stanovenou prováděcím právním
předpisem.
(3) Nevykonává-li uvolněný
člen zastupitelstva obce funkci z důvodu dočasné pracovní
neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče
o dítě do 3 let věku, měsíční odměna mu
nenáleží, nestanoví-li se jinak v odstavci 4;
v kalendářním měsíci, v němž z těchto důvodů
uvolněný člen zastupitelstva obce vykonával funkci
jen po část měsíce, náleží mu měsíční
odměna v poměrné výši.
(Účinnost od 1. ledna 2009)
(4)
Uvolněnému členu zastupitelstva obce měsíční
odměna za první 3 kalendářní dny dočasné
pracovní neschopnosti nebo karantény nenáleží
a od čtvrtého kalendářního dne dočasné
pracovní neschopnosti nebo karantény do čtrnáctého
kalendářního dne dočasné pracovní
neschopnosti nebo karantény mu náleží měsíční
odměna za každý kalendářní den ve výši
60 % jedné třicetiny měsíční odměny. Pro
účely stanovení výše měsíční
odměny ve snížené výši podle věty
první se jedna třicetina měsíční odměny
upraví stejným způsobem, jakým se upravuje
denní vyměřovací základ pro stanovení
nemocenského z nemocenského pojištění.
Měsíční odměna ve snížené výši
stanovená podle věty první se snižuje o 50 %, jde-li
o případy, kdy se nemocenské podle předpisů o
nemocenském pojištění snižuje na polovinu.
Výše měsíční odměny ve snížené
výši stanovené podle věty první a
třetí za jednotlivý kalendářní den se
zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(Účinnost
od 1. ledna 2009)
|
§
48
[Měsíční
odměna]
- (1)
Měsíční odměna je peněžité plnění
poskytované měsíčně podle druhu vykonávané
funkce a podle počtu obyvatel kraje a ve výši
stanovené prováděcím právním
předpisem.
(2)
Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva
funkci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti,
karantény, těhotenství nebo péče o dítě
do 3 let věku, měsíční odměna mu nenáleží,
pokud se nestanoví jinak v odstavci 3; v kalendářním
měsíci, v němž z těchto důvodů uvolněný
člen zastupitelstva vykonával funkci jen po část
měsíce, náleží mu měsíční
odměna v poměrné výši.
(Účinnost od
1. ledna 2009)
(3)
Uvolněnému
členu zastupitelstva měsíční odměna za první
3 kalendářní dny dočasné pracovní
neschopnosti nebo karantény nenáleží a od
čtvrtého kalendářního dne dočasné
pracovní neschopnosti nebo karantény do čtrnáctého
kalendářního dne dočasné pracovní
neschopnosti nebo
karantény mu náleží měsíční
odměna za každý kalendářní den ve výši
60 % jedné třicetiny měsíční odměny. Pro
účely stanovení výše měsíční
odměny ve snížené výši podle věty
první se jedna třicetina měsíční odměny
upraví stejným způsobem, jakým se upravuje
denní vyměřovací základ pro stanovení
nemocenského z nemocenského pojištění.
Měsíční odměna ve snížené výši
stanovená podle věty první se snižuje o 50 %, jde-li
o případy, kdy se nemocenské podle předpisů o
nemocenském pojištění snižuje na polovinu.
Výše měsíční odměny ve snížené
výši stanovené podle věty první a
třetí za jednotlivý kalendářní den se
zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(Účinnost od 1. ledna 2009)
|
§
53
[Měsíční
odměna]
- Měsíční
odměna je peněžité plnění poskytované
měsíčně, podle druhu vykonávané funkce, ve
výši a za podmínek stanovených
prováděcím právním předpisem. Měsíční
odměnu tvoří pevná složka, stanovená podle
druhu vykonávané funkce, a příplatek podle
počtu obyvatel hlavního města Prahy. Při určení
výše příplatku podle počtu obyvatel se
vychází z počtu obyvatel, kteří jsou k 1.
lednu příslušného kalendářního
roku na území hlavního města Prahy hlášeni
k trvalému pobytu. Počet obyvatel se zaokrouhluje na celé
stovky nahoru.
- (2)
Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva
hlavního města Prahy funkci z důvodu dočasné
pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství
nebo péče o dítě do 3 let věku, měsíční
odměna mu nenáleží, pokud se nestanoví jinak
v odstavci 4; v kalendářním měsíci, v němž z
těchto důvodů uvolněný člen zastupitelstva hlavního
města Prahy vykonával funkci jen po část měsíce,
náleží mu měsíční odměna v poměrné
výši.
(Účinnost od
1. ledna 2009)
- Uvolněným členům
zastupitelstva hlavního města Prahy se měsíční
odměna zvyšuje o částku, která náleží
uvolněným členům zastupitelstev obcí, ve kterých
působí pověřený obecní úřad. Její
výše je stanovena prováděcím právním
předpisem.
- Uvolněnému členu
zastupitelstva hlavního města Prahy měsíční
odměna za první 3 kalendářní dny dočasné
pracovní neschopnosti nebo karantény nenáleží
a od čtvrtého kalendářního dne dočasné
pracovní neschopnosti nebo karantény do čtrnáctého
kalendářního dne dočasné pracovní
neschopnosti nebo karantény mu náleží
měsíční odměna za každý kalendářní
den ve výši 60 % jedné třicetiny měsíční
odměny. Pro účely stanovení výše
měsíční odměny ve snížené výši
podle věty první se jedna třicetina měsíční
odměny upraví stejným způsobem, jakým se
upravuje denní vyměřovací základ pro
stanovení nemocenského z nemocenského
pojištění. Měsíční odměna ve snížené
výši stanovená podle věty první se
snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy se nemocenské
podle předpisů o nemocenském pojištění
snižuje na polovinu. Výše měsíční
odměny ve snížené výši stanovené
podle věty první a třetí za jednotlivý
kalendářní den se zaokrouhluje na celé
koruny směrem nahoru.
(Účinnost od 1. ledna 2009)
§
87
[Zvýšení
měsíční odměny]
(5)
Uvolněnému členu zastupitelstva městské části,
na kterou byla zákonem nebo Statutem přenesena alespoň část
působnosti pověřeného obecního úřadu, náleží
zvýšení měsíční odměny o částku
stanovenou prováděcím právním
předpisem.
|
§
74
(zrušen)
|
|
|
§
75
[Odměna
při skončení funkčního období]
(1)
Neuvolněnému členu zastupitelstva obce, pokud vykonává
funkci starosty, a uvolněnému členu zastupitelstva obce
náleží odměna při skončení funkčního
období, jestliže jim ke dni voleb do zastupitelstva obce
příslušela měsíční odměna a pokud jim
nevznikl opětovný nárok na měsíční
odměnu. Pokud byl uvolněný člen zastupitelstva obce nebo
neuvolněný člen zastupitelstva obce vykonávající
funkci starosty pravomocně odsouzen za úmyslný
trestný čin spáchaný v průběhu funkčního
období, pak mu odměna při skončení funkčního
období nenáleží.
(2)
Výše odměny při skončení funkčního
období uvolněného člena zastupitelstva obce a
neuvolněného člena zastupitelstva obce vykonávajícího
funkci starosty se stanoví jako výše měsíční
odměny, k níž se přičte násobek této částky
a počtu celých ukončených po sobě jdoucích
let výkonu funkce, nejdéle však pěti
ukončených let výkonu funkce.
(3)
Uvolněnému členovi zastupitelstva obce a neuvolněnému
členovi zastupitelstva obce, kteří vykonávali funkci
starosty nebo místostarosty, za niž náleží
měsíční odměna, a jimž zanikl mandát přede
dnem konání voleb do zastupitelstva obce, bude tato
odměna poskytována ještě po dobu 3 měsíců ode
dne zániku mandátu.
(4) Uvolněnému členu
zastupitelstva obce a neuvolněnému členu zastupitelstva
obce, kteří vykonávali funkci starosty nebo
místostarosty, za niž náleží měsíční
odměna, a byli z této funkce odvoláni nebo se jí
vzdali, bude tato odměna poskytována ještě po dobu 3
měsíců ode dne vzdání se funkce nebo odvolání
z funkce.
(5)
Pokud dosavadní starosta vykonává do
ustavujícího zasedání zastupitelstva
obce pravomoc podle § 107 odst. 1, náleží mu
měsíční odměna v dosavadní výši.
(6) Členovi zastupitelstva
obce, který vykonává pravomoc podle §
107 odst. 2, náleží měsíční odměna ve
stejné výši, která by podle
prováděcího právního předpisu náležela
starostovi.
(7)
Odměna při skončení funkčního období může být
vyplacena v měsíčních splátkách nebo
jednorázově. Vznikl-li členovi zastupitelstva obce
uvedenému v odstavci 1 nárok na odměnu při skončení
funkčního období v době, kdy je proti němu vedeno
trestní řízení pro úmyslný
trestný čin spáchaný v průběhu funkčního
období, odměna při skončení funkčního období
se nevyplatí. Skončí-li trestní řízení
pro uvedený trestný čin pravomocným
odsouzením člena zastupitelstva obce, má se za to,
že nárok na odměnu při skončení funkčního
období nevznikl; nedojde-li k takovému odsouzení,
odměna při skončení funkčního období se
vyplatí.
|
§
50
[Odměna
při skončení funkčního období]
(1) Uvolněnému členu
zastupitelstva a neuvolněnému členu zastupitelstva, pokud
vykonává funkci hejtmana, jemuž ke dni voleb do
zastupitelstva příslušela měsíční
odměna, náleží tato odměna ještě po dobu 3
měsíců od konání voleb do zastupitelstva,
pokud mu nevznikl opětovný nárok na měsíční
odměnu.
(2)
Pokud dosavadní hejtman vykonává do
ustavujícího zasedání zastupitelstva
pravomoc podle § 64b odst. 1, náleží mu měsíční
odměna v dosavadní výši.
(3)
Členovi zastupitelstva, který vykonává
pravomoc podle § 64b odst. 2, náleží měsíční
odměna ve stejné výši, která by podle
prováděcího právního předpisu náležela
hejtmanovi.
(4)
Uvolněnému členovi zastupitelstva a neuvolněnému
členovi zastupitelstva, který vykonával funkci
hejtmana, za niž náleží měsíční
odměna, a jemuž zanikl mandát přede dnem voleb do
zastupitelstva, může být tato odměna poskytována
ještě po dobu 3 měsíců ode dne zániku
mandátu.
(5)
Uvolněnému členovi zastupitelstva a neuvolněnému
členovi zastupitelstva, který vykonával funkci
hejtmana, za niž náleží měsíční
odměna, a byl z této funkce odvolán nebo se jí
vzdal, může být tato odměna poskytována ještě
po dobu 3 měsíců ode dne vzdání se funkce
nebo odvolání z funkce.
|
§
55
[Odměna
při skončení funkčního období]
(1)
Uvolněným členům zastupitelstva hlavního města
Prahy, jimž v době konání voleb do zastupitelstva
hlavního města Prahy příslušela měsíční
odměna, náleží tato odměna ještě po dobu 3
měsíců od konání voleb do zastupitelstva
hlavního města Prahy, pokud jim nevznikl opětovný
nárok na měsíční odměnu.
(2)
Pokud dosavadní primátor hlavního města Prahy
po volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy
plní úkoly podle § 75, přísluší
mu měsíční odměna v dosavadní výši,
a to až do zvolení nového primátora hlavního
města Prahy.
(3)
Uvolněným členům zastupitelstva hlavního města
Prahy, jejichž funkční období skončilo před konáním
všeobecných voleb do zastupitelstva hlavního
města Prahy a jimž v době skončení jejich funkčního
období příslušela měsíční
odměna, může být tato odměna poskytnuta ještě po
dobu 3 měsíců po skončení jejich funkčního
období.
§
87
[Odměna
při skončení funkčního období]
(3) Uvolněnému členu
zastupitelstva městské části a neuvolněnému
členu zastupitelstva městské části, pokud vykonává
funkci starosty, jemuž v době konání voleb do
zastupitelstva městské části příslušela
měsíční odměna, náleží tato odměna
ještě po dobu 3 měsíců od konání
voleb, pokud mu nevznikl opětovný nárok na měsíční
odměnu.
(4) Uvolněnému členu
zastupitelstva městské části a neuvolněnému
členu zastupitelstva městské části, pokud vykonává
funkci starosty, jehož funkční období skončilo před
konáním voleb do zastupitelstva městské
části, může být měsíční odměna
poskytnuta ještě po dobu 3 měsíců po skončení
jeho funkčního období.
|
§
76
[Splatnost
a výplata odměny]
Splatnost a výplata
odměny členům zastupitelstva obce, jakož i srážky z odměny
se řídí právními předpisy upravujícími
platové poměry zaměstnanců obcí a zákoníkem
práce. Pro tyto účely se odměna členů zastupitelstva
obce posuzuje jako plat zaměstnanců obce v pracovním
poměru; obec se posuzuje jako zaměstnavatel a členové
zastupitelstva obce se posuzují jako zaměstnanci.
|
§
51
[Splatnost
a výplata odměny]
Splatnost
a výplata odměny členům zastupitelstva, jakož i srážky
z odměny se řídí právními předpisy
upravujícími platové poměry zaměstnanců obcí
a zákoníkem práce. Pro rozsah a pořadí
srážek z odměny se použije zákoník práce
obdobně. Pro tyto účely se posuzuje odměna členům
zastupitelstva jako plat zaměstnance v pracovním poměru ke
kraji, kraj se posuzuje jako zaměstnavatel a členové
zastupitelstva se posuzují jako zaměstnanci.
|
§
56
[Splatnost
a výplata odměny]
(1)
Splatnost a výplata odměny členům zastupitelstva hlavního
města Prahy, jakož i srážky z odměny se řídí
právními předpisy upravujícími platové
poměry zaměstnanců obcí. Pro rozsah a pořadí srážek
z odměny se použije obdobně zákoník práce.
|
§
77
[Poskytování
odměny]
(1)
Odměna se uvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytuje
ode dne, kdy byl zvolen nebo jmenován do funkce, za kterou
odměna náleží.
(2)
Odměna se neuvolněnému členovi zastupitelstva obce
poskytuje ode dne, který stanoví zastupitelstvo
obce.
(3)
V případě souběhu výkonu několika funkcí
a)
náleží uvolněnému členovi zastupitelstva obce
měsíční odměna podle funkce, za kterou se poskytuje
nejvyšší odměna,
b)
lze neuvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytnout
měsíční odměnu až do výše souhrnu
odměn za jednotlivé funkce.
|
§
52
[Poskytování
odměny]
(1) Odměna se uvolněnému
členovi zastupitelstva poskytuje ode dne, kdy byl zvolen nebo
jmenován do funkce, za kterou odměna náleží.
(2)
Odměna se neuvolněnému členovi zastupitelstva poskytuje ode
dne, který stanoví zastupitelstvo.
(3)
V případě souběhu výkonu několika funkcí
a)
náleží uvolněnému členovi zastupitelstva
měsíční odměna podle funkce, za kterou se poskytuje
nejvyšší odměna,
b)
lze neuvolněnému členovi zastupitelstva poskytnout měsíční
odměnu až do výše souhrnu odměn za jednotlivé
funkce
|
§
56
[Poskytování
odměny]
(2) Odměna se poskytne poprvé
za měsíc, kdy člen zastupitelstva hlavního města
Prahy nabyl práv a povinností člena zastupitelstva
hlavního města Prahy podle tohoto zákona.
(3)
V případě souběhu výkonu několika funkcí
člena zastupitelstva hlavního města Prahy přísluší
uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města
Prahy měsíční odměna podle funkce, za kterou lze
poskytnout nejvyšší měsíční
odměnu. V případě souběhu výkonu několika funkcí
člena zastupitelstva hlavního města Prahy lze poskytnout
neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města
Prahy měsíční odměnu podle funkce, za kterou se
poskytuje nejvyšší měsíční
odměna.
|
§
78
[Cestovní
náhrady]
Členovi
zastupitelstva obce náleží v souvislosti s výkonem
jeho funkce cestovní náhrady ve výši a
za podmínek stanovených právními
předpisy platnými pro zaměstnance v pracovním
poměru.
|
§
53
[Cestovní
náhrady]
Členovi
zastupitelstva náleží v souvislosti s výkonem
jeho funkce cestovní náhrady ve výši a
za podmínek stanovených právními
předpisy platnými pro zaměstnance v pracovním
poměru.
|
§
56
[Cestovní
náhrady]
(4)
Členům zastupitelstva hlavního města Prahy náleží
v souvislosti s výkonem jejich funkce cestovní
náhrady ve výši a za podmínek
stanovených předpisy platnými pro zaměstnance v
pracovním poměru.
|
§ 79
[Dovolená]
(1)
Uvolněný člen zastupitelstva obce má nárok na
dovolenou podle tohoto zákona v délce 5 týdnů
za kalendářní rok.
(2)
Pokud jeho funkční období netrvalo po dobu celého
kalendářního roku, má nárok na
poměrnou část dovolené, která činí za
každý i započatý kalendářní měsíc
trvání výkonu jeho funkce jednu dvanáctinu
dovolené za kalendářní rok.
(3)
Měsíční odměna podle tohoto zákona náleží
i po dobu dovolené.
(4) Obec poskytne uvolněnému
členu zastupitelstva obce též tu část dovolené,
kterou nevyčerpal před uvolněním k výkonu veřejné
funkce. Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva obce
dovolenou před uplynutím doby uvolnění k výkonu
veřejné funkce, poskytne mu ji uvolňující
zaměstnavatel.
(5)
Jestliže si uvolněný člen zastupitelstva obce nemohl
dovolenou nebo její část vyčerpat v průběhu
příslušného kalendářního roku,
převádí se mu tento nárok do následujícího
kalendářního roku. V takovém případě
může uvolněný člen zastupitelstva též požádat
obec o náhradu měsíční odměny za nevyčerpanou
dovolenou.
|
§
54
[Dovolená]
(1)
Uvolněný člen zastupitelstva má nárok na
dovolenou podle tohoto zákona v délce 5 týdnů
za kalendářní rok.
(2)
Pokud jeho funkční období netrvalo po dobu celého
kalendářního roku, má nárok na
poměrnou část dovolené, která činí za
každý i započatý kalendářní měsíc
trvání výkonu jeho funkce jednu dvanáctinu
dovolené za kalendářní rok.
(3)
Měsíční odměna podle tohoto zákona náleží
i po dobu dovolené.
(4)
Kraj poskytne uvolněnému členovi zastupitelstva též
tu část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním
k výkonu veřejné funkce. Nevyčerpal-li uvolněný
člen zastupitelstva dovolenou před uplynutím doby uvolnění
k výkonu veřejné funkce, poskytne mu ji uvolňující
zaměstnavatel.
|
§
57
[Dovolená]
(1)
Uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy má
nárok na dovolenou na zotavenou za kalendářní
rok; pokud jeho funkční období netrvalo po dobu
celého kalendářního roku, má nárok
na její poměrnou část.
(2)
Poměrná část dovolené na zotavenou uvolněných
členů zastupitelstva hlavního města Prahy činí, za
každý i započatý kalendářní měsíc
trvání výkonu jejich funkce, jednu dvanáctinu
dovolené za kalendářní rok.
(3)
Výměra dovolené uvolněných členů
zastupitelstva hlavního města Prahy činí 5 týdnů.
(4) Po dobu
dovolené na zotavenou se uvolněným členům
zastupitelstva hlavního města Prahy měsíční
odměna nekrátí.
(5) Na vztahy vyplývající z výkonu
funkce uvolněného člena zastupitelstva hlavního
města Prahy se vztahují ustanovení zákoníku
práce , pokud tento zákon nestanoví jinak.
Pro účely pracovněprávní se posuzuje odměna
uvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahy
jako příjem zaměstnanců v pracovním poměru; hlavní
město Praha se posuzuje jako zaměstnavatel a uvolnění
členové zastupitelstva hlavního města Prahy se
posuzují jako zaměstnanci.
(6) Pro účely
daňové se odměna uvolněných členů zastupitelstva
hlavního města Prahy považuje za funkční požitek.
|
§
80 a § 81
(zrušeny)
|
§
55
[Vztah
k zákoníku práce]
Na
vztahy vyplývající z výkonu funkce
uvolněného člena zastupitelstva se vztahují
ustanovení zákoníku práce, pokud tento
zákon nestanoví jinak.
|
§
58
[Jednorázové
odměny]
Hlavní
město Praha může poskytovat jednorázové odměny
občanům hlavního města Prahy, kteří nejsou členy
zastupitelstva hlavního města Prahy, za jejich práci
jako členům výborů, komisí a zvláštních
orgánů.
|
§
82
[Práva
člena zastupitelstva obce]
Člen
zastupitelstva obce má při výkonu své funkce
právo
a)
předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a
komisím návrhy na projednání,
b)
vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu
obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů,
na statutární orgány právnických
osob, jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí
příspěvkových organizací a organizačních
složek, které obec založila nebo zřídila; písemnou
odpověď musí obdržet do 30 dnů,
c)
požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního
úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických
osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve
věcech, které souvisejí s výkonem jejich
funkce; informace musí být poskytnuta nejpozději do
30 dnů.
|
§
34
[Práva
člena zastupitelstva kraje]
(1)
Člen zastupitelstva má při výkonu své funkce
právo
a)
předkládat zastupitelstvu a radě, jakož i výborům a
komisím návrhy na projednání,
b)
vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu
a její jednotlivé členy, na předsedy výborů,
na statutární orgány právnických
osob, jejichž zakladatelem je kraj, a na vedoucí
příspěvkových organizací a organizačních
složek, které kraj založil nebo zřídil; písemnou
odpověď musí obdržet do 30 dnů,
c)
požadovat od zaměstnanců kraje zařazených do krajského
úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických
osob, které kraj zřídil, informace ve věcech, které
souvisejí s výkonem jejich funkce; informace musí
být poskytnuta do 30 dnů.
|
§
51
[Práva
člena Zastupitelstva hl. m. Prahy]
(3)
Člen zastupitelstva hlavního města Prahy má při
výkonu své funkce právo
a)
předkládat zastupitelstvu hlavního města Prahy
návrhy na projednání,
b)
vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu
hlavního města Prahy a její jednotlivé členy,
na předsedy výborů zastupitelstva hlavního města
Prahy, na statutární orgány právnických
osob, jejichž zakladatelem je hlavní město Praha, a na
vedoucí příspěvkových organizací a
organizačních složek, které hlavní město
Praha založilo nebo zřídilo; písemnou odpověď musí
obdržet do 30 dnů,
c)
požadovat od zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených
do Magistrátu hlavního města Prahy, jakož i od
zaměstnanců právnických osob, které hlavní
město Praha založilo nebo zřídilo, informace ve věcech,
které souvisejí s výkonem jeho funkce,
nestanoví-li zákon jinak.
|
§
83
[Povinnosti
člena zastupitelstva obce]
(1)
Člen zastupitelstva obce je povinen zúčastňovat se zasedání
zastupitelstva obce, popřípadě zasedání
jiných orgánů obce, je-li jejich členem, plnit
úkoly, které mu tyto orgány uloží,
hájit zájmy občanů obce a jednat a vystupovat tak,
aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.
(2)
Člen zastupitelstva obce, u něhož skutečnosti nasvědčují,
že by jeho podíl na projednávání a
rozhodování určité záležitosti v
orgánech obce mohl znamenat výhodu nebo škodu
pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou
nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě
zákona nebo plné moci (střet zájmů), je
povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením
jednání orgánu obce, který má
danou záležitost projednávat. O tom, zda existuje
důvod pro vyloučení z projednávání a
rozhodování této záležitosti,
rozhoduje tento orgán obce.
|
§
34
[Povinnosti
člena zastupitelstva kraje]
(2)
Člen zastupitelstva je povinen zúčastňovat se zasedání
zastupitelstva, popřípadě zasedání jiných
orgánů kraje, je-li jejich členem, plnit úkoly,
které mu tyto orgány uloží, hájit
zájmy občanů kraje a jednat a vystupovat tak, aby nebyla
ohrožena vážnost jeho funkce.
(3)
Člen zastupitelstva, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by
jeho podíl na projednávání a
rozhodování určité záležitosti v
orgánech kraje mohl znamenat výhodu nebo škodu
pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou
nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě
zákona nebo plné moci (střet zájmů), je
povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením
jednání orgánu kraje, který má
danou záležitost projednávat.
|
§
51
[Povinnosti
člena Zastupitelstva hl. m. Prahy]
(4)
Člen zastupitelstva hlavního města Prahy je povinen se
zúčastňovat zasedání zastupitelstva hlavního
města Prahy, popřípadě zasedání jiných
orgánů hlavního města Prahy, je-li jejich členem, a
plnit úkoly, které pro něho z výkonu funkce v
těchto orgánech vyplývají, a úkoly,
které mu tyto orgány uloží, hájit
zájmy občanů hlavního města Prahy a jednat a
vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.
(5)
Člen zastupitelstva hlavního města Prahy, u něhož
skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na
projednávání a rozhodování
určité záležitosti spadající do
samostatné působnosti hlavního města Prahy v
orgánech hlavního města Prahy mohl znamenat výhodu
nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou,
pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na
základě zákona nebo plné moci, je povinen
sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání
orgánu hlavního města Prahy, který má
danou záležitost projednávat.
|
§
84
[Vyhrazená
pravomoc zastupitelstva obce]
(1)
Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech patřících do
samostatné působnosti obce (§ 35 odst. 1).
2)
Zastupitelstvu obce je vyhrazeno
a)
schvalovat program rozvoje obce,
b)
schvalovat rozpočet obce a závěrečný účet
obce,
c)
zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy obce,
d)
zřizovat a rušit příspěvkové organizace a
organizační složky obce, schvalovat jejich zřizovací
listiny,
e)
rozhodovat o založení nebo rušení právnických
osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské
smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhodovat o
účasti v již založených právnických
osobách,
f)
delegovat zástupce obce, s výjimkou § 102 odst.
2 písm. c), na valnou hromadu obchodních
společností, v nichž má obec majetkovou účast,
g)
navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů
obchodních společností, v nichž má obec
majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání,
h)
vydávat obecně závazné vyhlášky
obce,
i)
rozhodovat o vyhlášení místního
referenda,
j)
navrhovat změny katastrálních území
uvnitř obce, schvalovat dohody o změně hranic obce a o slučování
obcí,
k)
určovat funkce, pro které budou členové
zastupitelstva obce uvolněni,
l)
zřizovat a rušit výbory, volit jejich předsedy a
další členy a odvolávat je z funkce,
m)
volit z řad členů zastupitelstva obce starostu, místostarosty
a další členy rady obce (radní) a odvolávat
je z funkce, stanovit počet členů rady obce, jakož i počet
dlouhodobě uvolněných členů tohoto zastupitelstva, zřizovat
a zrušovat výbory, volit jejich předsedy a další
členy a odvolávat je z funkce,
n)
stanovit výši odměn neuvolněným členům
zastupitelstva obce,
o)
zřizovat a zrušovat obecní policii,
p)
rozhodovat o spolupráci obce s jinými obcemi a o
formě této spolupráce,
r)
rozhodovat o zřízení a názvech částí
obce, o názvech ulic a dalších veřejných
prostranství,
s)
udělovat a odnímat čestné občanství obce a
ceny obce,
t)
stanovit zásady pro poskytování cestovních
náhrad členům zastupitelstva obce,
u)
rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných
fyzickým osobám, které nejsou členy
zastupitelstva obce, za výkon funkce členů výborů,
v)
rozhodovat o zřízení, sloučení, splynutí,
rozdělení a zrušení veřejného
neziskového ústavního zdravotnického
zařízení, navrhovat zástupce do jeho dozorčí
rady a rozhodovat o převodu vlastnického práva k
majetku, s nímž hospodaří veřejné neziskové
ústavní zdravotnické zařízení
nebo o jeho pronájmu v případech, kdy to stanoví
zvláštní právní předpis,
x)
plnit úkoly stanovené zvláštním
právním předpisem.
(3)
Není-li zřízena rada obce, vydává
nařízení obce zastupitelstvo obce.
(4)
Zastupitelstvo obce si může vyhradit další pravomoc
v samostatné působnosti obce mimo pravomoce vyhrazené
radě obce podle § 102 odst. 2.
(5)
Zastupitelstvo obce rozhoduje o zrušení usnesení
rady obce, jsou-li mu předložena k rozhodnutí podle §
105 odst. 1.
|
§
35
[Vyhrazená
pravomoc zastupitelstva kraje]
(1)
Zastupitelstvo rozhoduje ve věcech patřících do
samostatné působnosti. Ve věcech přenesené
působnosti zastupitelstvo rozhoduje, jen stanoví-li tak
zákon.
(2)
Zastupitelstvu je vyhrazeno
a)
předkládat návrhy zákonů Poslanecké
sněmovně,
b)
předkládat návrhy Ústavnímu soudu na
zrušení právních předpisů, má-li
za to, že jsou v rozporu se zákonem,
c)
vydávat obecně závazné vyhlášky
kraje,
d)
koordinovat rozvoj územního obvodu, schvalovat
programy rozvoje územního obvodu kraje podle
zvláštních zákonů, zajišťovat
jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění,
e)
schvalovat koncepce rozvoje cestovního ruchu na území
kraje, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich
plnění,
f)
volit zástupce kraje do regionálních rad
regionů soudržnosti,
g)
stanovit rozsah základní dopravní obslužnosti
pro území kraje,
h)
rozhodovat o spolupráci kraje s jinými kraji a o
mezinárodní spolupráci,
i)
schvalovat rozpočet kraje a schvalovat závěrečný
účet kraje,
j)
zřizovat a rušit příspěvkové organizace a
organizační složky kraje; k tomu schvalovat jejich
zřizovací listiny,
k)
rozhodovat o založení a rušení právnických
osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské
smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy, rozhodovat o
účasti v již založených právnických
osobách,
l)
delegovat zástupce kraje, s výjimkou § 59 odst.
1 písm. j), na valnou hromadu obchodních
společností, v nichž má kraj majetkovou účast,
m)
navrhovat zástupce kraje do ostatních orgánů
obchodních společností, v nichž má kraj
majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání,
n)
volit a odvolávat hejtmana, náměstka (náměstky)
hejtmana a další členy rady z řad svých členů
a odvolávat je z funkce,
o)
stanovit počet uvolněných členů rady, jakož i funkce, pro
které budou členové zastupitelstva uvolněni a od
kterého dne,
p)
zřizovat a zrušovat výbory, volit a odvolávat
jejich předsedy a členy,
q)
rozhodovat o odměnách neuvolněným členům
zastupitelstva a o odměnách podle § 50 odst. 4 a 5,
r)
stanovit zásady pro poskytování cestovních
náhrad členům zastupitelstva (§ 53),
s)
rozhodovat o peněžitých plněních spojených s
výkonem funkce členů výborů, komisí a
zvláštních orgánů fyzickým
osobám, které nejsou členy zastupitelstva,
t)
udělovat ceny kraje,
u)
plnit další úkoly stanovené zákonem.
(3) Zastupitelstvo rozhoduje o zrušení
usnesení rady, jsou-li mu předložena k rozhodnutí
podle § 62.
§
37
[Pravomoc
zastupitelstva kraje vyhradit si další pravomoci]
Zastupitelstvo
má právo vyhradit si další pravomoci v
samostatné působnosti mimo pravomoci vyhrazené radě
podle § 59 odst. 1.
|
§
59
[Vyhrazená
pravomoc Zastupitelstva hl. m. Prahy]
(1)
Zastupitelstvo hlavního města Prahy rozhoduje ve věcech
patřících do samostatné působnosti hlavního
města Prahy.
(2)
Zastupitelstvu hlavního města Prahy je vyhrazeno
a)
předkládat návrhy zákonů Poslanecké
sněmovně,
b)
předkládat návrhy na zrušení jiných
právních předpisů Ústavnímu soudu,
jsou-li v rozporu se zákonem,
c)
vydávat územně plánovací dokumentaci
pro celé území hlavního města Prahy,
d)
schvalovat po projednání s městskými částmi
a uskutečňovat program rozvoje hlavního města Prahy podle
zvláštních právních předpisů;
zastupitelstvem hlavního města Prahy musí být
vždy projednány připomínky městských částí
k návrhu programu rozvoje hlavního města Prahy,
které se dotýkají jejich území,
e)
schvalovat po projednání s městskými částmi
rozpočet hlavního města Prahy a závěrečný
účet hlavního města Prahy,
f)
vydávat obecně závazné vyhlášky
ve věcech patřících do samostatné působnosti
hlavního města Prahy,
g)
volit primátora hlavního města Prahy a náměstky
primátora hlavního města Prahy, jakož i další
členy rady hlavního města Prahy (radní) a odvolávat
je z funkce,
h)
stanovit počet uvolněných členů zastupitelstva hlavního
města Prahy,
i)
rozhodovat o účasti v mezinárodním sdružení
s územními samosprávnými celky jiných
států a o spolupráci s jinými kraji a obcemi,
zakládat, zřizovat, kontrolovat a rušit právnické
osoby a organizační složky jako zařízení bez
právní subjektivity a schvalovat jejich
zakladatelské listiny, společenské smlouvy,
zakládací smlouvy, zakládací listiny,
stanovy a zřizovací listiny a rozhodovat o účasti
hlavního města Prahy v již založených nebo zřízených
právnických osobách,
j)
schvalovat po projednání s městskými částmi
program rozvoje územního obvodu hlavního
města Prahy včetně stanovení rozsahu dopravní
obslužnosti území hlavního města Prahy,
k)
schvalovat po projednání s městskými částmi
koncepci rozvoje informačních systémů pro potřeby
hlavního města Prahy a městských částí,
l)
zřizovat a rušit trvalé a dočasné peněžní
fondy hlavního města Prahy,
m)
rozhodovat o vyhlášení místního
referenda na celém území hlavního
města Prahy,
n)
navrhovat změny katastrálních území
uvnitř hlavního města Prahy,
o)
zřizovat a rušit výbory zastupitelstva hlavního
města Prahy a volit jejich členy,
p)
zřizovat a rušit městskou policii hlavního města
Prahy,
q)
rozhodovat o spolupráci hlavního města Prahy s
jinými územními samosprávnými
celky a o formách této spolupráce,
r)
rozhodovat o zrušení usnesení rady hlavního
města Prahy, jehož výkon primátor pozastavil podle §
73,
s)
udělovat a odnímat čestné občanství a ceny
hlavního města Prahy,
t)
delegovat zástupce hlavního města Prahy, s výjimkou
§ 68 odst. 2 písm. h), na valnou hromadu obchodních
společností, v nichž má hlavní město Praha
majetkovou účast,
u)
další záležitosti, které
zastupitelstvu hlavního města Prahy svěří zákon.
(4)
Zastupitelstvo hlavního města Prahy si může vyhradit další
pravomoci v samostatné působnosti hlavního města
Prahy mimo pravomoci vyhrazené radě hlavního města
Prahy dle § 68 odst. 2.
(5)
Ve věcech přenesené působnosti rozhoduje zastupitelstvo
hlavního města Prahy, jen stanoví-li tak zákon.
§
89
[Vyhrazená
pravomoc zastupitelstva městské části]
(1)
Zastupitelstvu městské části je vyhrazeno rozhodovat
ve věcech jemu svěřených tímto nebo zvláštním
zákonem. Dále je zastupitelstvu městské části
vyhrazeno
a)
volit starostu městské části, zástupce
starosty městské části a další členy
rady městské části a odvolávat je z funkce,
b)
stanovit počet uvolněných členů zastupitelstva městské
části,
c)
stanovit výši odměn neuvolněným členům
zastupitelstva městské části,
d)
vyjadřovat se k návrhu územně plánovací
dokumentace hlavního města Prahy,
e)
vyjadřovat se k návrhu rozpočtu hlavního města
Prahy,
f)
vyjadřovat se k návrhu programu rozvoje hlavního
města Prahy,
g)
schvalovat program rozvoje městské části v souladu s
programem rozvoje hlavního města Prahy,
h)
schvalovat rozpočet a závěrečný účet městské
části,
i)
zřizovat a rušit trvalé a dočasné peněžní
fondy městské části,
j)
zakládat, zřizovat a rušit právnické
osoby a organizační složky jako zařízení bez
právní subjektivity a schvalovat jejich
zakladatelské listiny, společenské smlouvy,
zakládací smlouvy, zakládací listiny,
stanovy a zřizovací listiny a rozhodovat o účasti
městské části v již založených nebo zřízených
právnických osobách,
k)
rozhodovat o spolupráci městské části s
jinými městskými částmi, jakož i územními
samosprávnými celky a o formě této
spolupráce,
l)
rozhodovat o vyhlášení místního
referenda na území městské části,
m)
udělovat a odnímat čestné občanství a ceny
městské části,
n)
rozhodovat o zrušení usnesení rady městské
části, jehož výkon starosta městské části
pozastavil podle § 102.
(4)
Zastupitelstvo městské části rozhoduje v otázkách
přenesené působnosti, jen stanoví-li tak zvláštní
zákon.
|
§
85
[Majetkoprávní
úkony zastupitelstva obce]
Zastupitelstvu obce je dále vyhrazeno
rozhodování o těchto majetkoprávních
úkonech:
a)
nabytí a převod nemovitých věcí včetně vydání
nemovitostí podle zvláštních zákonů,
převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce,
b)
poskytování věcných darů v hodnotě nad 20 000
Kč a peněžitých darů ve výši nad 20 000 Kč
fyzické nebo právnické osobě v jednom
kalendářním roce,
c)
poskytování dotací nad 50 000 Kč v
jednotlivých případech občanským sdružením,
humanitárním organizacím a jiným
fyzickým nebo právnickým osobám
působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy
a sportu, sociálních služeb, podpory rodin, požární
ochrany, kultury, vzdělávání a vědy,
zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence
kriminality a ochrany životního prostředí,
d)
uzavření smlouvy o sdružení a poskytování
majetkových hodnot podle smlouvy o sdružení, jehož
je obec účastníkem,
e)
peněžité i nepeněžité vklady do právnických
osob,
f)
vzdání se práva a prominutí pohledávky
vyšší než 20 000 Kč,
g)
zastavení movitých věcí nebo práv v
hodnotě vyšší než 20 000 Kč,
h)
dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší
než 18 měsíců,
i)
postoupení pohledávky vyšší než
20 000 Kč,
j)
uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru
nebo půjčky, o poskytnutí dotace, o převzetí dluhu,
o převzetí ručitelského závazku, o
přistoupení k závazku a smlouvy o sdružení,
k)
zastavení nemovitých věcí,
l)
vydání komunálních dluhopisů.
|
§
36
[Majetkoprávní
úkony zastupitelstva kraje]
(1)
Zastupitelstvu je dále vyhrazeno rozhodování
o těchto majetkoprávních úkonech kraje:
a)
nabytí a převod nemovitých věcí,
b)
poskytování věcných a peněžitých darů
podle zvláštního zákona v hodnotě nad
100 000 Kč jedné fyzické nebo právnické
osobě v kalendářním roce,
c)
poskytování dotací občanským
sdružením, humanitárním organizacím a
jiným právnickým a fyzickým osobám
působícím na území kraje v oblasti
mládeže, sportu a tělovýchovy, sociálních
služeb, podpory rodin, požární ochrany, kultury,
vzdělávání a vědy, zdravotnictví,
protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany
zvířat a životního prostředí v hodnotě nad
200 000 Kč jedné fyzické nebo právnické
osobě v kalendářním roce, nejedná-li se o
účelové dotace z prostředků státního
rozpočtu,
d)
poskytování dotací obcím z rozpočtu
kraje a kontrola jejich využití,
e)
vzdání se práva a prominutí pohledávky
vyšší než 200 000 Kč,
f)
zastavení movitých věcí nebo práv v
hodnotě vyšší než 200 000 Kč,
g)
dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší
než 18 měsíců,
h)
postoupení pohledávky vyšší než
200 000 Kč,
i)
uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí
úvěru, půjčky, o převzetí ručitelského
závazku, o přistoupení k závazku a ke smlouvě
o sdružení,
j)
zastavení nemovitostí,
k)
vydání komunálních dluhopisů,
l)
stanovení majetkové účasti na podnikání
jiných právnických osob,
m)
peněžité a nepeněžité vklady do právnických
osob.
|
§
59
[Majetkoprávní
úkony Zastupitelstva hl. m. Prahy]
(3)
Zastupitelstvu hlavního města Prahy je vyhrazeno
rozhodování o těchto majetkoprávních
úkonech:
a)
o vydání komunálních dluhopisů,
b)
o majetkové účasti hlavního města Prahy na
podnikání jiných osob s výjimkou
právnických osob založených nebo zřízených
hlavním městem Prahou o hodnotě vyšší
než 5 000 000 Kč,
c)
o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky a
uzavření smlouvy o sdružení, jde-li o závazek
větší než 10 000 000 Kč,
d)
o převzetí dluhu, ručení za závazky jiných
osob, převzetí ručitelského závazku a
přistoupení k závazku, jde-li o závazek větší
než 5 000 000 Kč,
e)
o přijetí a poskytnutí dotace, jde-li o závazek
vyšší než 50 000 000 Kč, není-li dále
stanoveno jinak,
f)
o poskytování dotací a půjček městským
částem z rozpočtu hlavního města Prahy, s výjimkou
dotací poskytovaných ze státního
rozpočtu nebo rozpočtu státního fondu,
g)
o poskytování dotací nad 200 000 Kč občanským
sdružením, humanitárním organizacím a
jiným fyzickým a právnickým osobám
působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy
a sportu, sociálních služeb, požární
ochrany, kultury, vzdělávání a vědy,
zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence
kriminality a ochrany životního prostředí,
h)
o bezúplatném postoupení pohledávek
vyšších než 10 000 000 Kč,
i)
o zastavení nemovitých věcí,
j)
o nabytí a převodu nemovitých věcí,
k)
o peněžitých i nepeněžitých vkladech do obchodních
společností, nadací a obecně prospěšných
společností a svazků obcí v hodnotě vyšší
než 5 000 000 Kč,
l)
o bezúplatných převodech movitých věcí
včetně peněz tuzemským právnickým a fyzickým
osobám na vědu, výchovu a vzdělávání,
na charitativní, sociální, zdravotnické
a ekologické účely a na podporu rozvoje kultury,
tělesné výchovy a sportu v celkové částce
vyšší než 2 000 000 Kč ročně jednomu a témuž
subjektu, s výjimkou poskytování
jednorázových sociálních výpomocí
občanům a s výjimkou darování ztracených
a opuštěných zvířat fyzickým a
právnickým osobám,
m)
o vzdání se práva a prominutí
pohledávky vyšší než 5 000 000 Kč,
n)
o zastavení movitých věcí nebo práv v
hodnotě vyšší než 5 000 000 Kč,
o)
o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti
delší než 18 měsíců,
p)
o poskytování věcných a peněžitých
darů v hodnotě nad 2 000 000 Kč v jednotlivých případech.
§
89
[Majetkoprávní
úkony zastupitelstva městské části]
(2)
Zastupitelstvu městské části je vyhrazeno rozhodovat
o těchto majetkoprávních úkonech, pokud jsou
městským částem zákonem nebo Statutem
svěřeny:
a)
o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí
úvěru, půjčky nebo dotace, o převzetí dluhu, o
převzetí ručitelského závazku, o přistoupení
k závazku a smlouvy o sdružení orgány městské
části,
b)
o peněžitých a nepeněžitých vkladech orgánů
městské části do obchodních společností
a svazků,
c)
o majetkové účasti městské části na
podnikání jiných osob s výjimkou
právnických osob založených nebo zřízených
městskou částí,
d)
o nabytí a převodu nemovitých věcí,
e)
o bezúplatných převodech movitých věcí
včetně peněz tuzemským právnickým a fyzickým
osobám na vědu, výchovu a vzdělávání,
na charitativní, sociální, zdravotnické
a ekologické účely a na podporu rozvoje kultury,
tělesné výchovy a sportu v celkové částce
vyšší než 50 000 Kč ročně jednomu a témuž
subjektu, s výjimkou poskytování
jednorázových sociálních výpomocí
občanům a s výjimkou darování ztracených
a opuštěných zvířat fyzickým a
právnickým osobám,
f)
o bezúplatném postoupení pohledávek
městské části,
g)
o vzdání se práva, prominutí
pohledávky a úplatném postoupení
pohledávky vyšší než 100 000 Kč,
h)
o zastavení nemovitých věcí,
i)
o zastavení movitých věcí nebo práv v
hodnotě vyšší než 100 000 Kč,
j)
o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti
delší než 18 měsíců,
k)
o věcných a peněžitých darech právnickým
a fyzickým osobám v hodnotě vyšší
než 50 000 Kč.
|
§
86
(zrušen)
|
|
|
§
87
[Kvorum
pro rozhodování zastupitelstva obce]
K
platnému usnesení zastupitelstva obce, rozhodnutí
nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny
všech členů zastupitelstva obce, nestanoví-li
zvláštní právní předpis jinak.
|
§
40
[Kvorum
pro rozhodování zastupitelstva kraje]
(2)
K platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě
zastupitelstva je třeba souhlasu nadpoloviční většiny
všech členů zastupitelstva.
|
§
62
[Kvorum
pro rozhodování Zastupitelstva hl. m. Prahy]
K platnému usnesení, rozhodnutí
nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny
všech členů zastupitelstva hlavního města Prahy,
nestanoví-li zvláštní právní
předpis jinak.
§
90
[Kvorum
pro rozhodování zastupitelstva městské části]
K
platnému usnesení a rozhodnutí zastupitelstva
městské části nebo volbě je třeba souhlasu
nadpoloviční většiny všech členů
zastupitelstva městské části, nestanoví-li
zvláštní právní předpis jinak.
|
§
88
(zrušen)
|
|
|
§
89
[Rozpuštění
zastupitelstva obce]
(1)
Nesejde-li se zastupitelstvo obce po dobu delší než
6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet,
Ministerstvo vnitra je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí
může obec podat žalobu k soudu.
(2)
Nebude-li zastupitelstvo obce nebo jiný orgán obce
postupovat v souladu s rozhodnutím soudu o povinnosti
vyhlásit místní referendum nebo s rozhodnutím
přijatým v místním referendu, vyzve
Ministerstvo vnitra zastupitelstvo obce, aby do 2 měsíců
zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo obce v této
lhůtě neučiní, Ministerstvo vnitra je rozpustí.
Proti tomuto rozhodnutí může obec podat žalobu k soudu 30.
(3)
Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo obce,
popřípadě určen správce obce podle § 98,
vykonává rada obce svou pravomoc podle § 102
odst. 2 a 3. Není-li rada obce zvolena, vykonává
starosta pravomoc podle § 107 odst. 1. Není-li zvolen
starosta, vykonává tuto pravomoc jiný člen
zastupitelstva obce, kterého tím zastupitelstvo obce
pověří.
|
§
45
[Rozpuštění
zastupitelstva kraje]
(2)
Jestliže se zastupitelstvo nesejde po dobu delší než
6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet,
nebo nezvolí-li hejtmana do 6 měsíců ode dne, kdy
byl odvolán nebo se funkce vzdal, nebo do 6 měsíců
ode dne ustavujícího zasedání,
ministerstvo je rozpustí a ministr vnitra vyhlásí
nové volby. Proti rozhodnutí o rozpuštění
zastupitelstva může kraj podat žalobu k soudu. Do doby, než bude
zvoleno nové zastupitelstvo, vykonává rada
své pravomoci podle § 59 odst. 1 až 3. Není-li
zvolena, vykonává hejtman pravomoc podle § 63.
Není-li zvolen hejtman, vykonává tuto
pravomoc jiný člen zastupitelstva, kterého tím
zastupitelstvo pověří.
|
§
67
[Rozpuštění
Zastupitelstva hl. m. Prahy]
(2)
Nebude-li zastupitelstvo nebo jiný orgán hlavního
města Prahy postupovat v souladu s rozhodnutím soudu o
povinnosti vyhlásit místní referendum nebo s
výsledky místního referenda konaného v
záležitosti samostatné působnosti hlavního
města Prahy na celém území hlavního
města Prahy, vyzve ministr vnitra zastupitelstvo hlavního
města Prahy, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu.
Jestliže tak zastupitelstvo hlavního města Prahy neučiní,
ministerstvo je rozpustí a ministr vnitra vyhlásí
do 30 dnů nové volby.
(3)
Nesejde-li se zastupitelstvo hlavního města Prahy po dobu
delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se
usnášet, rozpustí je ministerstvo. Proti
tomuto rozhodnutí může hlavní město Praha podat
žalobu k soudu. Do doby, než bude zvoleno nové
zastupitelstvo hlavního města Prahy, zabezpečuje úkoly
v samostatné působnosti hlavního města Prahy rada
hlavního města Prahy; není-li schopna tyto úkoly
plnit nebo není-li zvolena, zabezpečuje je primátor
hlavního města Prahy. V tomto případě radě hlavního
města Prahy, a není-li zřízena, ani primátorovi
nepřísluší rozhodovat ve věcech vyhrazených
zastupitelstvu hlavního města Prahy podle § 59 odst. 2
a 3, s výjimkou schválení rozpočtu hlavního
města Prahy.
§
92
[Rozpuštění
zastupitelstva městské části]
(3)
Nesejde-li se zastupitelstvo městské části po dobu
delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se
usnášet, rozpustí je zastupitelstvo hlavního
města Prahy. Proti tomuto rozhodnutí může městská
část podat žalobu k Městskému soudu v Praze. Do
doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo městské
části, popřípadě určen správce městské
části (§ 93), zabezpečuje úkoly v samostatné
působnosti městské části rada městské části;
není-li zvolena, zabezpečuje je starosta městské
části. V tomto případě radě městské části,
a není-li zřízena, ani starostovi městské
části nepřísluší rozhodovat ve věcech
vyhrazených zastupitelstvu městské části
podle § 89 s výjimkou schválení rozpočtu
městské části.
(4)
Nebude-li zastupitelstvo městské části nebo jiný
orgán městské části postupovat v souladu s
rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit místní
referendum nebo s výsledky místního referenda
konaného v záležitosti samostatné působnosti
městské části hlavního města Prahy na území
městské části hlavního města Prahy, vyzve
primátor hlavního města Prahy zastupitelstvo městské
části, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu.
Jestliže tak zastupitelstvo městské části neučiní,
zastupitelstvo hlavního města Prahy je rozpustí.
Proti tomuto rozhodnutí může městská část
podat žalobu k soudu.
|
§
90
[Pokles
členů zastupitelstva obce]
Poklesne-li
počet členů zastupitelstva obce o více než polovinu,
popřípadě pod 5 a zastupitelstvo obce nemůže být
doplněno z náhradníků, oznámí obecní
úřad neprodleně tuto skutečnost krajskému úřadu.
V takovém případě nemůže zastupitelstvo obce
rozhodovat o záležitostech podle § 84 a 85.
|
§
45
[Pokles
členů zastupitelstva kraje]
(1)
Klesne-li počet členů zastupitelstva o více než polovinu
oproti počtu stanovenému v § 31 odst. 1 a nejsou-li
náhradníci, do doby, než bude zvoleno zastupitelstvo
nové, zabezpečuje jeho úkoly stávající
zastupitelstvo. V takovém případě však
nepřísluší zastupitelstvu vykonávat
působnost podle § 35 odst. 2 a § 36. Tuto skutečnost
krajský úřad bezodkladně oznámí
ministerstvu.
|
§
67
[Pravomoci
Zastupitelstva hl. m. Prahy po vzniku důvodu pro nové
volby]
(1)
Nastanou-li důvody pro nové volby, do doby, než bude
zvoleno zastupitelstvo hlavního města Prahy nové,
zabezpečuje jeho úkoly stávající
zastupitelstvo hlavního města Prahy. V takovém
případě však nepřísluší
zastupitelstvu hlavního města Prahy vykonávat
působnost uvedenou v § 59 odst. 2 a 3, s výjimkou
schválení rozpočtu a hospodaření podle něj a
stanovení výše osobních a věcných
nákladů na činnost Magistrátu hlavního města
Prahy. Tuto skutečnost Magistrát hlavního města
Prahy bezodkladně oznámí ministerstvu.
|
§
91
[Ustavující
zasedání zastupitelstva obce]
(1) Ustavující zasedání
nově zvoleného zastupitelstva obce svolává
dosavadní starosta tak, aby se konalo do 15 dnů od
vyhlášení výsledků voleb, popřípadě
do 15 dnů od právní moci usnesení soudu o
stížnosti proti vydání osvědčení o
zvolení členem zastupitelstva v obci. Ustavujícímu
zasedání předsedá zpravidla nejstarší
člen zastupitelstva obce do doby, než je zvolen starosta nebo
místostarosta. Ustavující zasedání
zastupitelstva obce zvolí starostu, místostarostu a
další členy rady obce.
(2)
Jestliže nebude ustavující zasedání
nově zvoleného zastupitelstva obce svoláno ve lhůtě
uvedené v odstavci 1, učiní tak Ministerstvo vnitra.
|
§
39
[Ustavující
zasedání zastupitelstva kraje]
(1)
Ustavující zasedání nově zvoleného
zastupitelstva svolává dosavadní hejtman tak,
aby se konalo po uplynutí lhůty pro rozhodnutí soudu
podle zvláštního zákona, nejpozději
však do 40 dnů po vyhlášení výsledků
voleb.
(2)
Ustavujícímu zasedání předsedá
zpravidla nejstarší člen zastupitelstva do doby, než
je zvolen hejtman nebo náměstek hejtmana. Ustavující
zasedání zastupitelstva zvolí hejtmana,
zástupce hejtmana a další členy rady. Pokud
se tak nestane, předsedající ustavující
zasedání přeruší. Současně
zastupitelstvo rozhodne, kdy bude zasedání
pokračovat tak, aby se uskutečnilo nejdéle do 7 dnů od
konání přerušeného jednání.
(3)
Jestliže nebude ustavující zasedání
nově zvoleného zastupitelstva svoláno ve lhůtě
uvedené v odstavci 1, učiní tak ministerstvo.
|
§
61
[Ustavující
zasedání Zastupitelstva hl. m. Prahy]
(1)
Ustavující zasedání nově zvoleného
zastupitelstva hlavního města Prahy svolává
dosavadní primátor hlavního města Prahy,
popřípadě dosavadní náměstek primátora
hlavního města Prahy tak, aby se konalo po uplynutí
lhůty pro rozhodnutí soudu podle zvláštního
právního předpisu, nejpozději však do 40 dnů
po vyhlášení výsledků voleb.
(2)
Ustavující zasedání zastupitelstva
hlavního města Prahy zvolí primátora hlavního
města Prahy, náměstky primátora hlavního
města Prahy a další členy rady hlavního města
Prahy. Ustavujícímu zasedání předsedá
nejstarší člen zastupitelstva hlavního města
Prahy do doby, než je zvolen primátor hlavního města
Prahy nebo náměstek primátora hlavního města
Prahy.
(3)
Jestliže nebude ustavující zasedání
nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahy
svoláno ve lhůtě uvedené v odstavci 1, svolá
je ministerstvo do 15 dnů ode dne marného uplynutí
této lhůty.
§
92
[Ustavující
zasedání zastupitelstva městské části]
(1)
Jestliže nebude ustavující zasedání
nově zvoleného zastupitelstva městské části
svoláno ve stanovené lhůtě (§ 61 odst. 1),
svolá je Magistrát do 15 dnů ode dne marného
uplynutí této lhůty.
(2)
Starosta městské části je povinen svolat zasedání
zastupitelstva městské části též na základě
písemné žádosti primátora hlavního
města Prahy.
|
§
92
[Zasedání
zastupitelstva obce]
(1) Zastupitelstvo obce se schází
podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3
měsíce. Zasedání zastupitelstva obce se
konají v územním obvodu obce. Zasedání
zastupitelstva obce svolává a zpravidla řídí
starosta. Starosta je povinen svolat zasedání
zastupitelstva obce, požádá-li o to alespoň jedna
třetina členů zastupitelstva obce, nebo hejtman kraje. Zasedání
zastupitelstva obce se koná nejpozději do 21 dnů ode dne,
kdy žádost byla doručena obecnímu úřadu.
(2)
Nesvolá-li starosta zasedání zastupitelstva
obce podle odstavce 1, učiní tak místostarosta,
popřípadě jiný člen zastupitelstva obce.
(3)
Zastupitelstvo obce je schopno se usnášet, je-li
přítomna nadpoloviční většina všech
jeho členů. Jestliže při zahájení jednání
zastupitelstva obce nebo v jeho průběhu není přítomna
nadpoloviční většina všech členů
zastupitelstva obce, ukončí předsedající
zasedání zastupitelstva obce. Do 15 dnů se koná
jeho náhradní zasedání. Svolá
se postupem podle odstavce 1 nebo 2.
|
§
40
[Zasedání
zastupitelstva kraje]
(1)
Zastupitelstvo se schází podle potřeby, nejméně
však jedenkrát za 3 měsíce. Zasedání
zastupitelstva písemně svolává a řídí
zpravidla hejtman.
§
41
[Náhradní
zasedání zastupitelstva kraje]
(1)
Jestliže při zahájení zasedání
zastupitelstva nebo v jeho průběhu není přítomna
nadpoloviční většina všech členů
zastupitelstva, ukončí předsedající toto
zasedání zastupitelstva. Do 15 dnů se koná
jeho náhradní zasedání.
(2)
Požádá-li o to alespoň jedna třetina členů
zastupitelstva, hejtman je povinen svolat zasedání
zastupitelstva tak, aby se uskutečnilo nejpozději do 21 dnů ode
dne doručení žádosti krajskému úřadu.
(3)
Nesvolá-li hejtman zasedání zastupitelstva
podle předchozích odstavců, učiní tak náměstek
hejtmana nebo jiný člen zastupitelstva.
|
§
60
[Zasedání
Zastupitelstva hl. m. Prahy]
(1)
Zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy
svolává písemně a se sdělením
navrženého programu jednání primátor
hlavního města Prahy, a to podle potřeby, nejméně
však jednou za 3 měsíce.
(2)
Primátor hlavního města Prahy je povinen svolat
zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy
na základě písemné žádosti alespoň
jedné třetiny všech jeho členů. Zasedání
se v takovém případě musí konat nejpozději do
15 dnů ode dne, kdy byla doručena písemná žádost,
která musí obsahovat předmět jednání,
Magistrátu hlavního města Prahy.
(6)
Jestliže při zahájení zasedání
zastupitelstva hlavního města Prahy není
zastupitelstvo hlavního města Prahy usnášeníschopné
(§ 62), primátor hlavního města Prahy zasedání
zastupitelstva hlavního města Prahy ukončí a svolá
jeho náhradní zasedání tak, aby se
uskutečnilo nejpozději do 15 dnů ode dne ukončeného
zasedání.
|
§
93
[Informace
o zasedání zastupitelstva obce]
(1) Obecní úřad informuje o
místě, době a navrženém programu připravovaného
zasedání zastupitelstva obce. Informaci vyvěsí
na úřední desce obecního úřadu alespoň
7 dní před zasedáním zastupitelstva obce;
kromě toho může informaci uveřejnit způsobem v místě
obvyklým.
(2)
Zasedání zastupitelstva obce je veřejné.
(3)
Požádá-li na zasedání zastupitelstva
obce o slovo člen vlády nebo jím určený
zástupce, senátor, poslanec, nebo zástupce
orgánů kraje, musí mu být uděleno.
|
§
42
[Informace
o zasedání zastupitelstva kraje]
(1)
Zasedání zastupitelstva je veřejné. Krajský
úřad zveřejní informaci o místě, době a
navrženém programu připravovaného zasedání
zastupitelstva vždy nejméně 10 dnů předem na úřední
desce krajského úřadu, kromě toho může informaci
zveřejnit způsobem v místě obvyklým.
(4)
Zúčastní-li se zasedání zastupitelstva
člen vlády nebo jím pověřený zástupce,
poslanec, senátor a požádá-li o slovo, musí
mu být vždy uděleno.
|
§
60
[Informace
o zasedání Zastupitelstva hl. m. Prahy]
(3)
Magistrát hlavního města Prahy informuje občany
hlavního města Prahy o místě, době a navrženém
programu připravovaného zasedání
zastupitelstva hlavního města Prahy na úřední
desce Magistrátu hlavního města Prahy, a to nejméně
7 dní před jeho konáním.
(4)
Zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy
je veřejné.
(5)
Požádá-li na zasedání zastupitelstva
hlavního města Prahy o slovo člen vlády nebo jím
určený zástupce, senátor nebo poslanec, musí
mu být uděleno.
|
§
94
[Program
zasedání zastupitelstva obce]
(1) Právo předkládat návrhy
k zařazení na pořad jednání připravovaného
zasedání zastupitelstva obce mají jeho
členové, rada obce a výbory.
(2)
O zařazení návrhů přednesených v průběhu
zasedání zastupitelstva obce na program jeho jednání
rozhodne zastupitelstvo obce.
|
§
42
[Program
zasedání zastupitelstva kraje]
(2)
Návrh programu jednání zastupitelstva
připravuje a předkládá zastupitelstvu ke schválení
rada.
(3)
O zařazení návrhů dalších bodů
programu, přednesených v průběhu zasedání
zastupitelstva, rozhodne zastupitelstvo.
|
§
64
[Program
zasedání Zastupitelstva hl. m. Prahy]
(1) Návrh programu jednání
zastupitelstva hlavního města Prahy stanoví a
předkládá zastupitelstvu hlavního města Prahy
ke schválení rada hlavního města Prahy.
(2)
O zařazení návrhů dalších bodů
programu, přednesených v průběhu zasedání
zastupitelstva hlavního města Prahy, rozhodne
zastupitelstvo hlavního města Prahy.
|
§
95
[Zápis
ze zasedání zastupitelstva obce]
(1)
O průběhu zasedání zastupitelstva obce se pořizuje
zápis, který podepisuje starosta nebo místostarosta
a určení ověřovatelé. V zápise se vždy uvede
počet přítomných členů zastupitelstva obce,
schválený pořad jednání zastupitelstva
obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá
usnesení.
(2)
Zápis, který je nutno pořídit do 10 dnů po
skončení zasedání, musí být
uložen na obecním úřadu k nahlédnutí.
O námitkách člena zastupitelstva obce proti zápisu
rozhodne nejbližší zasedání
zastupitelstva obce.
|
§
43
[Zápis
ze zasedání zastupitelstva kraje]
O
průběhu zasedání zastupitelstva se pořizuje zápis,
který podepisuje hejtman nebo náměstek hejtmana a
zvolení ověřovatelé. Zápis, který je
nutno pořídit do 10 dnů po skončení zasedání,
musí obsahovat údaj o počtu přítomných
členů zastupitelstva, schválený program jednání,
průběh a výsledek hlasování a přijatá
usnesení a musí být uložen u krajského
úřadu k nahlédnutí. O námitkách
člena zastupitelstva proti zápisu rozhodne nejbližší
zasedání zastupitelstva.
|
§
65
[Zápis
ze zasedání Zastupitelstva hl. m. Prahy]
O
průběhu zasedání zastupitelstva hlavního
města Prahy se pořizuje zápis, který musí
obsahovat počet přítomných členů zastupitelstva
hlavního města Prahy, schválený pořad jednání
zastupitelstva hlavního města Prahy, průběh a výsledek
hlasování a přijatá usnesení. Zápis
podepisuje primátor hlavního města Prahy nebo
náměstek primátora hlavního města Prahy a
určení ověřovatelé. Zápis, který je
nutno pořídit do 7 dnů po skončení zasedání,
musí být uložen na Magistrátu hlavního
města Prahy k nahlédnutí. O námitkách
člena zastupitelstva hlavního města Prahy proti zápisu
rozhodne nejbližší zasedání
zastupitelstva hlavního města Prahy.
|
§
96
[Jednací
řád zastupitelstva obce]
Zastupitelstvo
obce vydá jednací řád, v němž stanoví
podrobnosti o jednání zastupitelstva obce.
|
§
44
[Jednací
řád zastupitelstva kraje]
Zastupitelstvo
vydá jednací řád, v němž stanoví
podrobnosti o jednání zastupitelstva a výborů.
|
§
66
[Jednací
řád Zastupitelstva hl. m. Prahy]
Zastupitelstvo
hlavního města Prahy vydá jednací řád,
v němž stanoví podrobnosti o jednání, včetně
postupu při projednávání návrhů zákonů
podávaných Poslanecké sněmovně.
|
§
97
[Informování
o činnosti orgánů obce]
Obec
informuje občany o činnosti orgánů obce na zasedání
zastupitelstva obce a dále jiným způsobem v místě
obvyklým.
|
|
|
§
98
[Správce
obce]
(1)
Ministerstvo vnitra jmenuje správce obce z řad zaměstnanců
státu zařazených do Ministerstva vnitra,
a)
neuskuteční-li se v obci vyhlášené
volby pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva obce
nebo proto, že nebyla ustavena okrsková volební
komise,
b)
dojde-li k rozpuštění zastupitelstva obce podle §
89,
c)
zanikne-li mandát všem členům zastupitelstva obce a
na uprázdněné mandáty nenastoupí
náhradníci,
d)
není-li zvolen starosta do 6 měsíců od ustavujícího
zasedání, popřípadě ode dne, kdy byl odvolán
starosta nebo se funkce vzdal,
e)
dojde-li k počátku kalendářního roku ke
sloučení obcí nebo k oddělení části
obce.
(2)
Správce obce zabezpečuje výkon přenesené
působnosti, jde-li o obec, kde není tajemník
obecního úřadu, a dále úkoly v oblasti
samostatné působnosti podle § 84 odst. 2 písm.
c) a § 102 odst. 2 a 3. Správce obce je v čele
obecního úřadu. Jde-li o obec, kde byla zřízena
funkce tajemníka obecního úřadu (§ 110),
je tajemník podřízen správci obce.
(3)
Náklady spojené s výkonem funkce správce
obce hradí stát.
(4)
Ministerstvo vnitra kontroluje činnost správce obce.
(5)
Činnost správce obce končí dnem ustavujícího
zasedání zastupitelstva obce (§ 91) nebo dnem
zvolení starosty. Na ustavujícím zasedání
zastupitelstva obce podá správce obce zprávu
o výkonu své funkce a o stavu hospodaření a
majetku obce.
|
|
|
§
99
[Rada
obce]
(1) Rada obce je výkonným
orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze
své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. V
oblasti přenesené působnosti přísluší
radě obce rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon.
(2)
V obci, kde se rada obce nevolí, vykonává
její pravomoc starosta, nestanoví-li tento zákon
jinak (§ 102 odst. 4).
(3)
Radu obce tvoří starosta, místostarosta
(místostarostové) a další členové
rady volení z řad členů zastupitelstva obce. Počet členů
rady obce je lichý a činí nejméně 5 a nejvýše
11 členů, přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu
členů zastupitelstva obce. Rada obce se nevolí v obcích,
kde zastupitelstvo obce má méně než 15 členů.
(4)
Je-li starosta nebo místostarosta odvolán z funkce
nebo se této funkce vzdal, přestává být
i členem rady obce.
|
§
57
[Rada
kraje]
(1)
Rada je výkonným orgánem kraje v oblasti
samostatné působnosti. Při výkonu své
působnosti odpovídá rada zastupitelstvu. Rada může
rozhodovat ve věcech přenesené působnosti, jen stanoví-li
tak zákon.
(2)
Radu tvoří hejtman, náměstek hejtmana (náměstci
hejtmana) a další členové rady. Počet členů
rady činí v kraji s počtem
a)
do 600 000 obyvatel 9 členů,
b)
nad 600 000 obyvatel 11 členů, kteří
jsou voleni z členů zastupitelstva.
(3)
Je-li hejtman nebo náměstek hejtmana odvolán z
funkce nebo na tuto funkci rezignoval, přestává být
i členem rady.
|
§
68
[Rada
hl. m. Prahy]
(1)
Rada hlavního města Prahy je výkonným orgánem
hlavního města Prahy v oblasti samostatné působnosti
odpovědným ze své činnosti zastupitelstvu hlavního
města Prahy. Rada hlavního města Prahy připravuje návrhy
pro jednání zastupitelstva hlavního města
Prahy a zabezpečuje plnění jím přijatých
usnesení.
§
69
[Složení
Rady hl. m. Prahy]
(1)
Rada hlavního města Prahy je volena zastupitelstvem
hlavního města Prahy z řad členů zastupitelstva hlavního
města Prahy, má 11 členů a tvoří ji primátor
hlavního města Prahy, náměstek (náměstkové)
primátora hlavního města Prahy a další
členové rady hlavního města Prahy. Členové
rady hlavního města Prahy musí být občany
České republiky.
(2)
Je-li primátor hlavního města Prahy nebo náměstek
primátora hlavního města Prahy odvolán z
funkce nebo se této funkce vzdá, přestává
být i členem rady hlavního města Prahy.
(3)
Rada hlavního města Prahy vykonává své
pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení
volebního období zastupitelstva hlavního
města Prahy až do zvolení nové rady hlavního
města Prahy.
§
95
(1) Počet členů rady
městské části činí nejméně
5
a nejvýše 9 členů, přičemž nesmí přesahovat
jednu třetinu počtu členů zastupitelstva městské části.
Rada městské části se nevolí v městských
částech, kde zastupitelstvo městské části má
méně než 15 členů.
(2) V městských
částech, kde se rada městské části nevolí,
plní její funkci starosta, s výjimkou
pravomocí uvedených v § 94 odst. 2 písm.
b), d) a e); tyto úkoly plní zastupitelstvo městské
části.
|
§
100
[Pokles
členů rady obce]
(1) Poklesne-li v průběhu funkčního
období počet členů rady obce pod 5 a na nejbližším
zasedání zastupitelstva obce nebude doplněn alespoň
na 5, vykonává od tohoto okamžiku její
pravomoc zastupitelstvo obce, které může rozhodování
o záležitostech podle § 102 odst. 2 a 3 svěřit zcela
nebo zčásti starostovi.
(2)
Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů
zastupitelstva obce pod 11 a na uprázdněné mandáty
nenastoupí náhradníci, končí činnost
rady obce uplynutím třicátého dne od
uprázdnění mandátů v zastupitelstvu obce.
Funkce rady obce vykonává v takovém případě
zastupitelstvo obce, které může svěřit plnění
některých úkolů rady obce starostovi.
(3)
Jestliže v průběhu funkčního období přesáhne
počet členů rady obce jednu třetinu počtu členů zastupitelstva
obce, aniž počet jeho členů poklesne pod 11, plní rada obce
nadále své funkce.
|
§
60
[Pokles
členů rady kraje]
(1)
Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů
rady tak, že rada není usnášeníschopná
(§ 58 odst. 2) a na nejbližším zasedání
zastupitelstva nebude počet členů rady doplněn tak, aby
usnášeníschopná byla, vykonává
její působnost, až do zvolení potřebného
počtu členů rady, zastupitelstvo. V těchto případech
zastupitelstvo může svěřit hejtmanovi výkon pravomoci rady.
(2)
Je-li rada odvolána jako celek a není-li současně s
tím zvolena nová rada, vykonává
dosavadní rada své pravomoci až do zvolení
nové rady.
|
§
71
[Pokles
členů Rady hl. m. Prahy]
Poklesne-li
v průběhu funkčního období počet členů rady hlavního
města Prahy pod polovinu zákonného počtu a na
nejbližším zasedání zastupitelstva
hlavního města Prahy nebude doplněn alespoň na 6, vykonává
její funkce až do doplnění počtu zastupitelstvo
hlavního města Prahy. Zastupitelstvo hlavního města
Prahy může v takovém případě svěřit plnění
úkolů rady hlavního města Prahy primátorovi
hlavního města Prahy.
§
96
[Pokles
členů rady městské části]
(1)
Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů
rady městské části pod polovinu stanoveného
počtu a na nejbližším zasedání
zastupitelstva městské části nebude doplněn alespoň
na polovinu stanoveného počtu, vykonává její
funkce až do doplnění počtu zastupitelstvo městské
části. Zastupitelstvo městské části může v
takovém případě svěřit plnění úkolů
rady městské části starostovi městské části.
(2)
Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů
zastupitelstva městské části pod spodní
hranici stanovenou v § 88 odst. 2 a na uprázdněné
mandáty nenastoupí náhradníci, končí
činnost rady městské části uplynutím 30 dnů
od uprázdnění mandátů v zastupitelstvu
městské části.
(3)
Jestliže v průběhu funkčního období přesáhne
počet členů rady městské části jednu třetinu počtu
členů zastupitelstva městské části, aniž počet členů
zastupitelstva městské části poklesne pod 11, plní
rada městské části nadále své funkce.
|
§
101
[Schůze
rady obce]
(1) Rada obce se schází ke svým
schůzím podle potřeby, její schůze jsou neveřejné.
Rada obce může k jednotlivým bodům svého jednání
přizvat dalšího člena zastupitelstva obce a jiné
osoby.
(2)
Rada obce je schopna se usnášet, je-li přítomna
nadpoloviční většina všech jejích
členů; k platnému usnesení nebo rozhodnutí je
třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech
jejích členů.
(3)
Rada obce pořizuje ze své schůze zápis, který
podepisuje starosta spolu s místostarostou nebo jiným
radním. V zápise se vždy uvede počet přítomných
členů rady obce, schválený pořad schůze rady obce,
průběh a výsledek hlasování a přijatá
usnesení. Zápis ze schůze rady obce musí být
pořízen do 7 dnů od jejího konání. O
námitkách člena rady obce proti zápisu
rozhodne nejbližší schůze rady obce. Zápis ze
schůze rady obce musí být uložen u obecního
úřadu k nahlédnutí členům zastupitelstva
obce.
(4)
Rada obce vydá jednací řád, v němž stanoví
podrobnosti o jednání rady obce.
|
§
58
[Schůze
rady kraje]
(1)
Rada se schází ke svým schůzím podle
potřeby. Schůze rady svolává hejtman. Schůze rady
jsou neveřejné. Rada může k jednotlivým bodům svého
jednání přizvat i dalšího člena
zastupitelstva nebo jiné osoby.
(2)
K platnému usnesení, volbě nebo rozhodnutí je
třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech
členů rady.
(3)
O průběhu schůze rady se pořizuje zápis, ve kterém
se vždy uvede počet přítomných členů rady, schválený
program schůze rady, průběh a výsledek hlasování
a přijatá usnesení. Zápis podepisuje hejtman
nebo náměstek hejtmana, spolu s ověřovateli. Zápis,
který je nutno pořídit do 10 dnů po skončení
schůze, musí být uložen u krajského úřadu
k nahlédnutí členům zastupitelstva kraje. O
námitkách člena rady proti zápisu rozhodne
nejbližší schůze rady.
(4)
Rada podává na každém zasedání
zastupitelstva zprávu o své činnosti.
|
§
70
[Schůze
Rady hl. m. Prahy]
(1)
Rada hlavního města Prahy se schází ke svým
schůzím podle potřeby. Schůze rady hlavního města
Prahy svolává primátor hlavního města
Prahy. Schůze rady jsou neveřejné. Rada hlavního
města Prahy může k jednotlivým bodům svého jednání
přizvat i dalšího člena zastupitelstva hlavního
města Prahy nebo jiné osoby.
(2)
K platnému usnesení, volbě nebo rozhodnutí
rady hlavního města Prahy je třeba souhlasu nadpoloviční
většiny všech jejích členů.
(3)
Rada hlavního města Prahy pořizuje ze své schůze
zápis, který podepisuje primátor hlavního
města Prahy spolu s náměstkem primátora hlavního
města Prahy nebo jiným radním. V zápise se
vždy uvede počet přítomných členů rady hlavního
města Prahy, pořad schůze rady hlavního města Prahy, průběh
a výsledek hlasování a přijatá
usnesení. Zápis ze schůze rady hlavního města
Prahy musí být pořízen do 7 dnů od jejího
konání. O námitkách člena rady
hlavního města Prahy proti zápisu rozhodne nejbližší
schůze rady hlavního města Prahy. Zápis ze schůze
rady hlavního města Prahy musí být uložen u
Magistrátu hlavního města Prahy k nahlédnutí.
(4)
Rada hlavního města Prahy podává pololetně na
zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy
zprávu o své činnosti.
|
§
102
[Vyhrazená
pravomoc rady obce]
(1)
Rada obce připravuje návrhy pro jednání
zastupitelstva obce a zabezpečuje plnění jím
přijatých usnesení.
(2)
Radě obce je vyhrazeno
a)
zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného
rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v
rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce,
b)
plnit vůči právnickým osobám a organizačním
složkám založeným nebo zřízeným
zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie,
úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních
předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce (§ 84 odst.
2),
c)
rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka
obchodní společnosti,
d)
vydávat nařízení obce,
e)
projednávat a řešit návrhy, připomínky
a podněty předložené jí členy zastupitelstva obce
nebo komisemi rady obce,
f)
stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu,
zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního
úřadu (§ 109 odst. 2),
g)
na návrh tajemníka obecního úřadu
jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního
úřadu v souladu se zvláštním zákonem,
h)
zřizovat a zrušovat podle potřeby, komise rady obce (dále
jen „komise“), jmenovat a odvolávat z funkce
jejich předsedy a členy,
i)
kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem
a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce,
j)
stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním
úřadu a v organizačních složkách obce,
k)
ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce
(§ 58); tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému
odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti,
l)
přezkoumávat na základě podnětů opatření
přijatá obecním úřadem v samostatné
působnosti a komisemi,
m)
rozhodovat o uzavírání nájemních
smluv a smluv o výpůjčce; tuto působnost může rada obce
svěřit příslušnému odboru obecního
úřadu nebo příspěvkové organizaci obce zcela
nebo zčásti.
n)
stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování
petic a stížností,
o)
schvalovat organizační řád obecního úřadu,
p)
plnit úkoly stanovené zvláštním
zákonem.
(3)
Rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních
záležitostí patřících do samostatné
působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo
pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo. Rada obce nemůže
svěřit starostovi ani obecnímu úřadu rozhodování
v záležitostech podle odstavce 2 s výjimkou
záležitostí uvedených v odstavci 2 písm.
k) a m).
(4)
V obcích, kde starosta vykonává pravomoc rady
obce (§ 99 odst. 2), je zastupitelstvu obce vyhrazeno též
rozhodování ve věcech uvedených v odstavci 2
písm. c), d), f), j) a l).
(5)
Je-li rada obce odvolána jako celek a není-li
současně s tím zvolena nová rada obce, vykonává
dosavadní rada obce svou pravomoc až do zvolení nové
rady obce.
|
§
59
[Vyhrazená
pravomoc rady kraje]
(1)
Rada připravuje návrhy a podklady pro jednání
zastupitelstva a zabezpečuje plnění jím přijatých
usnesení. Radě je vyhrazeno
a)
zabezpečovat hospodaření podle schváleného
rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v
rozsahu svěřeném zastupitelstvem,
b)
stanovit počet zaměstnanců kraje zařazených do krajského
úřadu, do zvláštních orgánů
kraje a do organizačních složek a objem prostředků na platy
těchto zaměstnanců,
c)
na návrh ředitele krajského úřadu (dále
jen „ředitel“) jmenovat a odvolávat vedoucí
odborů krajského úřadu v souladu se zvláštním
zákonem; jmenování nebo odvolání
vedoucích odborů bez návrhu ředitele je neplatné,
d)
zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady (dále
jen „komise“), jmenovat a odvolávat z funkce
jejich předsedy a členy,
e)
ukládat krajskému úřadu úkoly v
oblasti samostatné působnosti a kontrolovat jejich plnění,
f)
přezkoumávat opatření přijatá krajským
úřadem v samostatné působnosti,
g)
vyřizovat návrhy, připomínky a podněty obcí a
právnických osob z územního obvodu
kraje,
h)
stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování
petic a stížností,
i)
vykonávat zakladatelské a zřizovatelské
funkce ve vztahu k právnickým osobám,
organizačním složkám, které byly zřízeny
nebo založeny krajem nebo které byly na kraj převedeny
zvláštním zákonem, včetně jmenování
a odvolávání jejich ředitelů a stanovení
jejich platu a odměn; k tomu pravidelně jedenkrát ročně
projednávat zprávu o jejich činnosti, o plnění
jejich úkolů, pro které byly založeny nebo zřízeny,
a přijímat příslušná opatření k
nápravě,
j)
rozhodovat ve věcech kraje jako jediného společníka
obchodní společnosti,
k)
vydávat nařízení kraje,
l)
rozhodovat o uzavírání nájemních
smluv a smluv o výpůjčce; tuto působnost může rada svěřit
příslušnému odboru krajského úřadu
zcela nebo zčásti,
m)
projednávat a řešit návrhy, připomínky
a podněty předložené jí členy zastupitelstva nebo
komisemi rady,
n)
plnit úkoly stanovené zvláštním
právním předpisem.
(2)
Rada rozhoduje o těchto majetkoprávních úkonech
kraje:
a)
o poskytování dotací občanským
sdružením, humanitárním organizacím a
jiným právnickým a fyzickým osobám
působícím v oblasti mládeže, sportu a
tělovýchovy, sociálních služeb, podpory
rodin, požární ochrany, kultury a vzdělávání,
vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit,
prevence kriminality a ochrany zvířat a životního
prostředí; tyto dotace nesmí převýšit
200 000 Kč jednomu občanskému sdružení, jedné
humanitární organizaci nebo jedné právnické
nebo fyzické osobě v kalendářním roce,
b)
o vzdání se práva a prominutí
pohledávky nepřevyšující 200 000 Kč,
c)
o zastavení movitých věcí nebo práv v
hodnotě nepřevyšující 200 000 Kč,
d)
o uzavírání dohod o splátkách s
lhůtou splatnosti nepřevyšující 18 měsíců,
e)
o nabytí a převodu movitých věcí na kraj
včetně peněz,
f)
o poskytování věcných a finančních
darů do 100 000 Kč v jednotlivých případech.
(3)
Rada zabezpečuje rozhodování v ostatních
záležitostech patřících do samostatné
působnosti kraje, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu nebo pokud
si je zastupitelstvo nevyhradilo.
(4)
Rada může svěřit hejtmanovi, popřípadě krajskému
úřadu rozhodování podle odstavce 1 písm.
l) a podle odstavce 2 písm. e). Dále může svěřit
hejtmanovi rozhodování podle odstavce 3.
|
§
68
[Vyhrazená
pravomoc Rady hl. m. Prahy]
(2)
Radě hlavního města Prahy je vyhrazeno
a)
zabezpečovat hospodaření hlavního města Prahy podle
schváleného rozpočtu a kontrolovat hospodaření
podle něj,
b)
provádět rozpočtová opatření v rozsahu
stanoveném zastupitelstvem hlavního města Prahy,
c)
ukládat Magistrátu hlavního města Prahy úkoly
v oblasti samostatné působnosti hlavního města Prahy
a kontrolovat jejich plnění,
d)
projednávat a řešit návrhy, připomínky
a podněty předložené jí členy zastupitelstva
hlavního města Prahy, komisemi rady hlavního města
Prahy nebo městskými částmi,
e)
stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování
petic a stížností,
f)
na návrh ředitele Magistrátu hlavního města
Prahy zřizovat a rušit odbory Magistrátu hlavního
města Prahy a vydávat organizační řád
Magistrátu hlavního města Prahy,
g)
plnit vůči právnickým osobám a zařízením
zřízeným nebo založeným zastupitelstvem
hlavního města Prahy úkoly zakladatele nebo
zřizovatele podle zvláštních právních
předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu hlavního města
Prahy,
h)
plnit funkci valné hromady, je-li hlavní město Praha
jediným akcionářem nebo jediným společníkem,
i)
zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady hlavního
města Prahy, jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy
a členy,
j)
přezkoumávat na základě podnětů opatření
přijatá Magistrátem hlavního města Prahy a
komisemi rady hlavního města Prahy v samostatné
působnosti,
k)
plnit úkoly stanovené zvláštním
zákonem,
l)
rozhodovat o poskytování dotací
nepřesahujících 200 000 Kč v jednotlivých
případech občanským sdružením, humanitárním
organizacím a jiným fyzickým a právnickým
osobám působícím v oblasti mládeže,
tělovýchovy a sportu, sociálních služeb,
požární ochrany, kultury, vzdělávání
a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit,
prevence kriminality a ochrany životního prostředí,
m)
rozhodovat o majetkové účasti hlavního města
Prahy na podnikání jiných osob s výjimkou
právnických osob založených nebo zřízených
hlavním městem Prahou o hodnotě nižší než 5
000 000 Kč,
n)
rozhodovat o přijetí a poskytnutí úvěru nebo
půjčky a uzavření smlouvy o sdružení, nejde-li o
závazek vyšší než 10 000 000 Kč,
o)
rozhodovat o převzetí dluhu, ručení za závazky
jiných osob, převzetí ručitelského závazku
a přistoupení k závazku, nejde-li o závazek
vyšší než 5 000 000 Kč,
p)
rozhodovat o bezúplatném postoupení
pohledávek v hodnotě nepřevyšující 10
000 000 Kč,
q)
rozhodovat o peněžitých i nepeněžitých vkladech do
obchodních společností, nadací, obecně
prospěšných společností a svazků obcí
v hodnotě nepřevyšující 5 000 000 Kč,
r)
rozhodovat o vzdání se práva a prominutí
pohledávky nepřevyšující 5 000 000 Kč,
s)
rozhodovat o zastavení movitých věcí nebo
práv v hodnotě nepřevyšující 5 000 000
Kč,
t)
rozhodovat o dohodách o splátkách s lhůtou
splatnosti nepřevyšující 18 měsíců,
u)
rozhodovat o stanovení počtu zaměstnanců hlavního
města Prahy zařazených do Magistrátu hlavního
města Prahy, do zařízení hlavního města Prahy
bez právní subjektivity, do organizačních
složek a do městské policie a o objemu prostředků na platy
těchto zaměstnanců,
v)
rozhodovat o jmenování a odvolání
ředitelů odborů Magistrátu hlavního města Prahy na
návrh ředitele Magistrátu hlavního města
Prahy; jmenování nebo odvolání
ředitelů odborů bez návrhu ředitele Magistrátu
hlavního města Prahy je neplatné.
(3)
Rada hlavního města Prahy rozhoduje v záležitostech
samostatné působnosti hlavního města Prahy, pokud
nejsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu hlavního
města Prahy nebo pokud si je zastupitelstvo hlavního města
Prahy nevyhradí.
(4)
Rada hlavního města Prahy vydává v přenesené
působnosti hlavního města Prahy nařízení. O
ostatních otázkách přenesené
působnosti hlavního města Prahy může rozhodovat, jen
stanoví-li tak zákon.
§
94
[Vyhrazená
pravomoc rady městské části]
(2)
Radě městské části je vyhrazeno
a)
zabezpečovat hospodaření městské části podle
schváleného rozpočtu,
b)
na návrh tajemníka úřadu městské části
zřizovat a rušit odbory úřadu městské části
a schvalovat organizační řád úřadu městské
části,
c)
na návrh tajemníka úřadu jmenovat a odvolávat
vedoucí odborů úřadu městské části a
stanovit jejich plat podle zvláštních
právních předpisů; jmenování nebo
odvolání vedoucího odboru bez návrhu
tajemníka úřadu je neplatné,
d)
stanovit celkový počet zaměstnanců městské části
zařazených do úřadu městské části a do
zařízení městské části bez právní
subjektivity,
e)
prohlašovat náhradníka za člena
zastupitelstva městské části na uprázdněný
mandát,
f)
projednávat a řešit návrhy, připomínky
a podněty předložené jí členy zastupitelstva městské
části, komisemi rady městské části,
g)
plnit vůči právnickým osobám a zařízením
zřízeným nebo založeným zastupitelstvem
městské části úkoly zakladatele nebo
zřizovatele podle zvláštních právních
předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu městské části,
h)
provádět rozpočtová opatření v rozsahu
stanoveném zastupitelstvem městské části.
(3)
Rada městské části rozhoduje v záležitostech
patřících do samostatné působnosti městské
části, pokud nejsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu
městské části nebo pokud si je zastupitelstvo
městské části nevyhradí.
(4)
Rada městské části rozhoduje v oblasti přenesené
působnosti, jen stanoví-li tak zvláštní
zákon.
|
§
103
[Starosta]
(1)
Starosta zastupuje obec navenek.
(2)
Starostu a místostarostu (místostarosty) volí
do funkcí zastupitelstvo obce z řad svých členů.
Starosta a místostarosta musí být občanem
České republiky. Za výkon své funkce
odpovídají zastupitelstvu obce.
(3)
Starosta jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele
krajského úřadu tajemníka obecního
úřadu v souladu se zvláštním zákonem
a stanoví jeho plat podle zvláštních
předpisů; bez souhlasu ředitele krajského úřadu je
jmenování a odvolání tajemníka
obecního úřadu neplatné.
(4)
Starosta
a)
odpovídá za včasné objednání
přezkoumání hospodaření obce za uplynulý
kalendářní rok (§ 42),
b)
plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních
předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr
se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle zvláštních
předpisů, pokud není v obci tajemník obecního
úřadu; vedoucí odboru jmenuje, odvolává
a stanoví jim plat, jen není-li zřízena rada
obce,
c)
může po projednání s ředitelem krajského
úřadu svěřit komisi výkon přenesené
působnosti v určitých věcech,
d)
může požadovat po Policii České republiky spolupráci
při zabezpečení místních záležitostí
veřejného pořádku,
e)
odpovídá za informování veřejnosti o
činnosti obce,
f)
zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích,
kde není tajemník obecního úřadu,
g)
rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce
svěřených mu radou obce,
h)
plní další úkoly stanovené
tímto zákonem a zvláštními
zákony,
i)
plní obdobné úkoly jako statutární
orgán zaměstnavatele podle zvláštních
právních předpisů vůči uvolněným členům
zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu.
(5)
Starosta svolává a zpravidla řídí
zasedání zastupitelstva obce a rady obce, podepisuje
spolu s ověřovateli zápis z jednání
zastupitelstva obce a zápis z jednání rady
obce.
(6)
Je-li starosta ze své funkce odvolán nebo se funkce
vzdal a není-li současně zvolen nový starosta,
vykonává jeho pravomoc až do zvolení starosty
místostarosta, kterého určilo zastupitelstvo obce k
zastupování starosty (§ 104 odst. 1).
Neurčilo-li zastupitelstvo obce místostarostu k zastupování
starosty nebo byl-li tento místostarosta z funkce odvolán
nebo se funkce vzdal současně se starostou, pověří
zastupitelstvo obce výkonem pravomoci starosty některého
z členů zastupitelstva obce.
|
§
61
[Hejtman
kraje]
(1)
Hejtman zastupuje kraj navenek.
(2)
Hejtmana a náměstka hejtmana (náměstky hejtmana)
volí zastupitelstvo z řad svých členů. Hejtman a
náměstek hejtmana musí být občany České
republiky. Odpovídají za výkon své
funkce zastupitelstvu. Rada může ukládat úkoly
hejtmanovi jen v rozsahu své působnosti.
(3)
Hejtman
a)
s náměstkem hejtmana podepisuje právní
předpisy kraje,
b)
po předchozím souhlasu ministra vnitra jmenuje a odvolává
ředitele v souladu se zvláštním zákonem;
jmenování nebo odvolání ředitele bez
předchozího souhlasu ministra vnitra je neplatné,
c)
stanoví podle zvláštního předpisu plat
řediteli a ukládá mu úkoly,
d)
na základě zmocnění v zákoně zřizuje pro
výkon přenesené působnosti zvláštní
orgány,
e)
odpovídá za včasné objednání
přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý
kalendářní rok,
f)
odpovídá za informování občanů o
činnosti kraje,
g)
vykonává další úkoly v
samostatné nebo přenesené působnosti, pokud jsou mu
svěřeny zastupitelstvem, radou nebo tak stanoví zákon.
h)
plní obdobné úkoly jako statutární
orgán zaměstnavatele podle zvláštních
předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a řediteli.
(4)
Hejtman svolává a zpravidla řídí
zasedání zastupitelstva a rady, podepisuje spolu s
ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva a
zápis z jednání rady.
§
64a
[Výkon
pravomocí hejtmana kraje]
Je-li
hejtman ze své funkce odvolán nebo se funkce vzdal a
není-li současně zvolen nový hejtman, vykonává
jeho pravomoci podle tohoto zákona náměstek
hejtmana, kterého určilo zastupitelstvo k zastupování
hejtmana (§ 64). Neurčilo-li zastupitelstvo takového
náměstka hejtmana nebo byl-li náměstek hejtmana z
funkce odvolán nebo se funkce vzdal současně s hejtmanem,
pověří zastupitelstvo výkonem pravomocí
hejtmana některého z členů rady.
|
§
72
[Primátor
hl. m. Prahy]
(1)
Primátor hlavního města Prahy je z výkonu své
funkce odpovědný zastupitelstvu hlavního města
Prahy.
(2)
Primátor hlavního města Prahy zastupuje hlavní
město Prahu navenek. Úkony, které vyžadují
schválení zastupitelstva hlavního města Prahy
nebo rady hlavního města Prahy, může primátor
provést jen po jejich předchozím schválení,
jinak jsou tyto právní úkony neplatné
od samého počátku.
(3)
Primátor hlavního města Prahy
a)
spolu s náměstkem primátora hlavního města
Prahy podepisuje právní předpisy hlavního
města Prahy,
b)
po předchozím souhlasu ministra vnitra jmenuje a odvolává
ředitele Magistrátu hlavního města Prahy; jmenování
nebo odvolání ředitele Magistrátu hlavního
města Prahy bez předchozího souhlasu ministra vnitra je
neplatné,
c)
ukládá úkoly řediteli Magistrátu
hlavního města Prahy,
d)
stanoví podle zvláštních právních
předpisů plat řediteli Magistrátu hlavního města
Prahy,
e)
odpovídá za včasné objednání
přezkoumání hospodaření hlavního města
Prahy,
f)
zabezpečuje plnění úkolů obrany, úkolů
spojených s mobilizačními přípravami státu
a civilní ochrany na území hlavního
města Prahy,
g)
vykonává funkci hejtmana kraje, pokud zákon
nestanoví jinak,
h)
vykonává další úkoly v
samostatné působnosti hlavního města Prahy, pokud
jsou mu uloženy zastupitelstvem hlavního města Prahy nebo
pokud tak stanoví zákon.
(4)
Primátor hlavního města Prahy svolává
a zpravidla řídí zasedání
zastupitelstva hlavního města Prahy a rady hlavního
města Prahy, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání
zastupitelstva hlavního města Prahy a zápis z
jednání rady hlavního města Prahy.
(5) Primátor hlavního města
Prahy je oprávněn požádat Policii České
republiky o spolupráci při zabezpečování
místních záležitostí veřejného
pořádku. Policie České republiky je povinna
požadovanou spolupráci poskytnout, pokud jí v tom
nebrání jiné zákony.
§
97
[Tajemník
úřadu městské části]
(2)
Starosta městské části jmenuje a odvolává
tajemníka úřadu městské části po
předchozím souhlasu ředitele Magistrátu a stanoví
jeho plat podle zvláštních právních
předpisů, je-li tato funkce zřízena; jmenování
nebo odvolání tajemníka úřadu městské
části bez předchozího souhlasu ředitele Magistrátu
je neplatné.
§
98
[Vztah
starosty městské části k policiím]
Starosta
městské části je oprávněn při zabezpečování
místních záležitostí veřejného
pořádku městské části požádat o
součinnost Policii České republiky nebo městskou policii
hlavního města Prahy. Policie České republiky nebo
městská policie hlavního města Prahy je povinna
požadovanou spolupráci poskytnout, pokud jí v tom
nebrání jiné zákony.
§
99
[Vztah
starosty městské části k Zastupitelstvu a Radě
hl. m. Prahy]
(1)
Starosta městské části je oprávněn zúčastnit
se jednání zastupitelstva hlavního města
Prahy s hlasem poradním; na zasedání
zastupitelstva hlavního města Prahy mu musí být
uděleno slovo, jedná-li se o záležitosti příslušné
městské části. Starosta městské části
je oprávněn zúčastnit se jednání rady
hlavního města Prahy, jedná-li se o návrh
podaný městskou částí.
|
§
104
[Místostarosta]
(1)
Starostu zastupuje místostarosta. Zastupitelstvo obce může
zvolit více místostarostů a svěřit jim některé
úkoly. Místostarosta, kterého určí
zastupitelstvo obce, zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti
nebo v době, kdy starosta nevykonává funkci (§
73 odst. 3 a § 79 odst. 1).
(2)
Starosta spolu s místostarostou podepisuje právní
předpisy obce.
|
§
64
[Náměstek
hejtmana kraje]
Hejtmana
zastupuje náměstek hejtmana. Zastupitelstvo může zvolit
více náměstků hejtmana a svěřit jim některé
úkoly. Náměstek hejtmana, kterého určí
zastupitelstvo, zastupuje hejtmana v době jeho nepřítomnosti
nebo v době, kdy hejtman nevykonává funkci (§
48 odst. 2 a § 54).
|
§
74
[Náměstek
primátora hl. m. Prahy]
(1)
Primátora hlavního města Prahy zastupuje náměstek
primátora hlavního města Prahy. Zastupitelstvo
hlavního města Prahy může zvolit více náměstků
primátora hlavního města Prahy.
(2)
Náměstkům primátora hlavního města Prahy a
dalším členům rady hlavního města Prahy může
zastupitelstvo hlavního města Prahy svěřit zabezpečování
úkolů v samostatné působnosti hlavního města
Prahy.
§
99
[Zástupce
starosty městské části]
(2)
Starostu městské části zastupuje zástupce
starosty městské části. Zastupitelstvo městské
části může zvolit více zástupců starosty
městské části.
|
§
105
[Pozastavení
výkonu usnesení rady obce]
Starosta
pozastaví výkon usnesení rady obce, má-li
za to, že je nesprávné. Věc pak předloží k
rozhodnutí nejbližšímu zasedání
zastupitelstva obce (§ 84 odst. 5).
|
§
62
[Pozastavení
výkonu usnesení rady kraje]
Hejtman
pozastaví výkon usnesení rady, má-li
za to, že je usnesení nesprávné. Věc pak
předloží k rozhodnutí nejbližšímu
zasedání zastupitelstva.
|
§
73
[Pozastavení
výkonu usnesení Rady hl. m. Prahy]
Primátor
hlavního města Prahy pozastaví výkon usnesení
rady hlavního města Prahy, má-li za to, že je
nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí
nejbližšímu zasedání zastupitelstva
hlavního města Prahy, které je povinno usnesení
rady hlavního města Prahy projednat a v případě
potřeby zjednat nápravu.
§
102
[Pozastavení
výkonu usnesení rady městské části]
Starosta
městské části pozastaví výkon usnesení
rady městské části, má-li za to, že je
nesprávné. Věc předloží k rozhodnutí
zastupitelstvu městské části na jeho nejbližším
zasedání, které je povinno usnesení
rady městské části projednat a v případě
potřeby zjednat nápravu.
|
§
106
[Zvláštní
orgány obce]
(1)
V případech stanovených zvláštními
zákony zřizuje starosta pro výkon přenesené
působnosti zvláštní orgány obce,
jmenuje a odvolává jejich členy. V případech
stanovených zvláštními zákony
vykonává zvláštní orgán
obce s rozšířenou působností státní
správu pro správní obvod obce s rozšířenou
působností.
(2)
V čele zvláštního orgánu obce může být
jen osoba, která, nestanoví-li zvláštní
zákon jinak, prokázala zvláštní
odbornou způsobilost v oblasti přenesené působnosti, pro
jejíž výkon byl zvláštní orgán
zřízen. Pro prokázání zvláštní
odborné způsobilosti osoby stojící v čele
zvláštního orgánu obce platí
obdobně ustanovení zvláštních právních
předpisů upravujících toto prokázání
pro úředníky územních samosprávných
celků.
(3)
Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy
v čele zvláštního orgánu obce stojí
na základě ustanovení zvláštního
zákona starosta.
|
§
65
[Zvláštní
orgány kraje]
(1)
Hejtman zřizuje pro výkon přenesené působnosti
zvláštní orgány, pokud tak stanoví
zvláštní zákon.
(2)
V čele zvláštního orgánu může být
jen osoba, která, nestanoví-li zvláštní
zákon jinak, prokázala zvláštní
odbornou způsobilost v oblasti přenesené působnosti, pro
jejíž výkon byl zvláštní orgán
zřízen. Pro prokázání zvláštní
odborné způsobilosti osoby stojící v čele
zvláštního orgánu platí obdobně
ustanovení zvláštních právních
předpisů upravujících toto prokázání
pro úředníky územních samosprávných
celků.
(3)
Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy
v čele zvláštního orgánu stojí
na základě ustanovení zákona hejtman.
|
§
80
[Zvláštní
orgány hl. m. Prahy]
V
případech stanovených zvláštními
zákony zřizuje primátor hlavního města Prahy
pro výkon přenesené působnosti hlavního města
Prahy zvláštní orgány hlavního
města Prahy.
|
§
107
[Postavení
dosavadního starosty]
(1) Dosavadní starosta v období
ode dne voleb do zastupitelstva obce do dne konání
ustavujícího zasedání nově zvoleného
zastupitelstva obce
a)
zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích,
kde není tajemník obecního úřadu,
b)
vykonává pravomoci podle § 102 odst. 2 písm.
a), b), e), h), i), l), § 102 odst. 3 a § 103 odst. 4 s
výjimkou provádění rozpočtových
opatření,
c)
přijímá prohlášení o uzavření
manželství.
(2)
Jestliže zastupitelstvo obce nezvolí na svém
ustavujícím zasedání starostu,
vykonává dosavadní starosta, je-li členem
zastupitelstva, pravomoc podle odstavce 1. Není-li
dosavadní starosta členem zastupitelstva obce, pověří
zastupitelstvo obce výkonem této pravomoci některého
ze svých členů.
(3)
Jestliže nově zvolené zastupitelstvo obce nezvolí
starostu do 6 měsíců ode dne ustavujícího
zasedání, postupuje se podle § 98.
|
§
64b
[Postavení
dosavadního hejtmana]
(1)
Hejtman vykonává v období od voleb do
zastupitelstva do ustavujícího zasedání
nově zvoleného zastupitelstva pravomoci podle § 59
odst. 1 písm. a), c), d), e), h), i) a j), § 59 odst.
3 a § 61 odst. 3.
(2)
Jestliže zastupitelstvo nezvolí na svém ustavujícím
zasedání hejtmana, vykonává dosavadní
hejtman, je-li členem zastupitelstva, pravomoci podle odstavce 1.
Není-li dosavadní hejtman členem zastupitelstva,
pověří zastupitelstvo výkonem těchto pravomocí
některého ze svých členů.
|
§
75
[Postavení
dosavadního primátora hl. m. Prahy]
Primátor
hlavního města Prahy setrvává ve své
funkci i po ukončení volebního období
zastupitelstva hlavního města Prahy až do zvolení
nového primátora.
|
§
108
[Závěsný
odznak]
(1)
Starosta má právo užívat při významných
příležitostech a občanských obřadech závěsný
odznak. Závěsný odznak má uprostřed velký
státní znak a po obvodu odznaku je uveden název
Česká republika.
(2)
Rada obce může stanovit, v kterých případech může
tento odznak užívat jiný člen zastupitelstva obce
nebo tajemník obecního úřadu.
(3)
Primátor statutárního města má právo
při významných příležitostech a občanských
obřadech používat primátorské insignie.
|
§
64c
[Závěsný
odznak]
(1)
Hejtman má právo užívat při významných
příležitostech závěsný odznak. Závěsný
odznak má uprostřed velký státní znak
a po obvodu odznaku je uveden název Česká republika.
(2)
Rada může stanovit, v kterých případech může tento
odznak užívat jiný člen zastupitelstva nebo ředitel
krajského úřadu.
|
§
76
[Závěsný
odznak]
(1)
Primátor hlavního města Prahy má právo
užívat při významných příležitostech a
občanských obřadech závěsný odznak. Závěsný
odznak má uprostřed velký státní znak
a po obvodu odznaku je uveden název „Česká
republika“.
(2)
Rada hlavního města Prahy může stanovit, ve kterých
případech může tento odznak užívat jiný člen
zastupitelstva hlavního města Prahy nebo ředitel Magistrátu
hlavního města Prahy.
|
§
109
[Obecní
úřad]
(1) Obecní úřad tvoří
starosta, místostarosta (místostarostové),
tajemník obecního úřadu, je-li tato funkce
zřízena, a zaměstnanci obce zařazení do obecního
úřadu. V čele obecního úřadu je starosta.
(2)
Rada obce může zřídit pro jednotlivé úseky
činnosti obecního úřadu odbory a oddělení, v
nichž jsou začleněni zaměstnanci obce zařazení do obecního
úřadu.
(3)
Obecní úřad
a)
v oblasti samostatné působnosti
1.
plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo
obce nebo rada obce,
2.
pomáhá výborům a komisím v jejich
činnosti;
b)
vykonává přenesenou působnost podle § 61 odst.
1 písm. a) s výjimkou věcí, které
patří do působnosti jiného orgánu obce.
|
§
68
[Krajský
úřad]
(1)
Krajský úřad tvoří ředitel a zaměstnanci
kraje zařazení do krajského úřadu (dále
jen „zaměstnanec“). V čele krajského úřadu
stojí ředitel. Ředitele v případě nepřítomnosti
zastupuje zástupce ředitele.
(2)
Krajský úřad se člení na odbory a oddělení.
§
66
[Ukládání
úkolů krajskému úřadu]
Krajský
úřad plní úkoly v samostatné
působnosti uložené mu zastupitelstvem a radou a napomáhá
činnosti výborů a komisí. Rada může ukládat
úkoly krajskému úřadu jen v rozsahu své
působnosti svěřené jí zákonem.
§
67
[Výkon
přenesené působnosti krajským úřadem]
(1)
Krajský úřad vykonává přenesenou
působnost s výjimkou věcí, které jsou zákonem
svěřeny zastupitelstvu a radě nebo zvláštnímu
orgánu. Krajský úřad
a)
přezkoumává rozhodnutí vydaná orgány
obce v řízení podle zvláštních
zákonů, 22a) pokud není zákonem tato
působnost svěřena zvláštnímu orgánu
nebo zákon nestanoví jinak,
b)
ukládá sankce podle zákona,
c)
poskytuje odbornou a metodickou pomoc obcím,
d)
zabezpečuje koordinaci výstavby a provozu informačního
systému kompatibilního s informačními systémy
veřejné správy,
e)
provádí podle zvláštního
právního předpisu kontrolu výkonu přenesené
působnosti obcí,
f)
zřizuje funkci koordinátora pro romské záležitosti,
g)
vykonává další působnosti svěřené
mu zákonem.
(2)
Krajský úřad kontroluje v potřebném rozsahu a
prostředky, které zákon dává k
dispozici, činnost orgánů obcí při výkonu
přenesené působnosti.
|
§
81
[Magistrát
hl. m. Prahy]
(1)
Magistrát hlavního města Prahy (dále jen
„Magistrát“) tvoří ředitel Magistrátu
a další zaměstnanci hlavního města Prahy
zařazení do tohoto orgánu. V čele Magistrátu
je ředitel Magistrátu, který je nadřízený
všem zaměstnancům hlavního města Prahy do Magistrátu
zařazeným.
(2)
Magistrát v samostatné působnosti hlavního
města Prahy plní úkoly uložené
zastupitelstvem hlavního města Prahy nebo radou hlavního
města Prahy.
(3)
Magistrát vykonává přenesenou působnost
hlavního města Prahy, není-li tímto nebo
zvláštním zákonem svěřena jiným
orgánům hlavního města Prahy. Magistrát
a)
přezkoumává rozhodnutí vydaná orgány
městských částí ve správním
řízení, pokud není zákonem tato
působnost svěřena zvláštnímu orgánu
nebo zvláštní zákon nestanoví
jinak,
b)
řídí výkon přenesené působnosti orgány
městských částí; k tomu organizuje a provádí
kontroly na vybraných úsecích přenesené
působnosti úřadů městských částí,
vyhodnocuje jejich výsledky a k nápravě nedostatků
přijímá potřebná opatření,
c)
ukládá sankce podle tohoto zákona (§
29),
d)
zabezpečuje koordinaci výstavby a provozu informačního
systému Magistrátu a úřadů městských
částí kompatibilního s informačními
systémy veřejné správy,
e)
podílí se na odborné přípravě
zaměstnanců zařazených do Magistrátu a úřadů
městských částí pro vykonání
zkoušky zvláštní odborné
způsobilosti,
f)
kontroluje dodržování usnesení vlády v
činnosti úřadů městských částí v
přenesené působnosti a poskytuje jim odbornou pomoc,
g)
vykonává další působnosti svěřené
mu zákonem.
(4)
Organizační strukturu Magistrátu včetně názvů
organizačních jednotek a označení funkcí
vedoucích pracovníků stanoví organizační
řád. Základními organizačními
jednotkami jsou odbory, které se dále člení
na oddělení. Sekretariáty členů rady hlavního
města Prahy jsou zvláštními organizačními
jednotkami. Odbory mohou být začleněny pro výkon a
zabezpečení určitých činností do vyšších
organizačních jednotek.
§
104
[Úřad
městské části]
(1)
Úřad městské části tvoří starosta,
zástupce (zástupci) starosty, tajemník úřadu
městské části, je-li tato funkce zřízena, a
zaměstnanci městské části zařazení do úřadu
městské části. Není-li funkce tajemníka
úřadu městské části zřízena, vykonává
tuto funkci starosta městské části. V úřadech
městských částí, kterým je svěřen
výkon přenesené působnosti v rozsahu pověřeného
obecního úřadu nebo obce s rozšířenou
působností, se zřizuje funkce tajemníka úřadu
městské části vždy. V čele úřadu městské
části je starosta.
(2)
Zastupitelstvo městské části může rozhodnout o
zřízení funkce tajemníka úřadu městské
části. Za plnění uložených úkolů je
tajemník úřadu městské části odpovědný
starostovi městské části. Na tajemníka úřadu
městské části se vztahují ustanovení §
84 a 85 tohoto zákona.
(3)
Úřad městské části vykonává
přenesenou působnost městské části, není-li
zákonem svěřena jiným orgánům městské
části.
|
§
110
[Tajemník
obecního úřadu]
(1)
V obcích s pověřeným obecním úřadem a
v obcích s rozšířenou působností se
zřizuje funkce tajemníka obecního úřadu,
který je zaměstnancem obce. Ostatní obce mohou
zřídit funkci tajemníka obecního úřadu.
(2)
Tajemník obecního úřadu je odpovědný
za plnění úkolů obecního úřadu v
samostatné působnosti i přenesené působnosti
starostovi.
(3)
Není-li v obci zřízena funkce tajemníka
obecního úřadu nebo není-li tajemník
obecního úřadu ustanoven, plní jeho úkoly
starosta.
(4)
Tajemník obecního úřadu
a)
zajišťuje výkon přenesené působnosti s
výjimkou věcí, které jsou zákonem
svěřeny radě obce nebo zvláštnímu orgánu
obce,
b)
plní úkoly uložené mu zastupitelstvem obce,
radou obce nebo starostou,
c)
stanoví podle zvláštních právních
předpisů platy všem zaměstnancům obce zařazeným do
obecního úřadu,
d)
plní úkoly statutárního orgánu
zaměstnavatele podle zvláštních právních
předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního
úřadu,
e)
vydává spisový řád, skartační
řád a pracovní řád obecního úřadu
a další vnitřní směrnice obecního
úřadu, nevydává-li je rada obce.
(5)
Tajemník obecního úřadu se zúčastňuje
zasedání zastupitelstva obce a schůzí rady
obce s hlasem poradním.
(6)
Tajemník obecního úřadu nesmí
vykonávat funkce v politických stranách a v
politických hnutích.
|
§
69
[Ředitel
krajského úřadu]
(1)
Ředitel je zaměstnancem kraje. Za plnění úkolů
svěřených krajskému úřadu v samostatné
a přenesené působnosti je odpovědný hejtmanovi.
(2)
Ředitel
a)
zajišťuje úkoly v přenesené působnosti kraje
vyplývající ze zvláštních
zákonů,
b)
podává Ústavnímu soudu návrh na
zrušení nařízení obce za podmínek
stanovených zvláštním právním
předpisem,
c)
podle zvláštních předpisů plní vůči
zaměstnancům kraje zařazeným do krajského úřadu
funkci statutárního orgánu zaměstnavatele,
d)
stanoví podle zvláštních předpisů
platy zaměstnancům kraje zařazeným do krajského
úřadu,
e)
je nadřízeným všech zaměstnanců kraje
zařazených do krajského úřadu a kontroluje
jejich činnost,
f)
vydává zejména organizační a pracovní
řád, spisový řád a skartační řád
krajského úřadu,
g)
je oprávněn předkládat radě návrhy na vydání
nařízení kraje,
h)
určuje po projednání s hejtmanem své
zástupce,
i)
plní úkoly uložené mu zastupitelstvem, radou
nebo hejtmanem,
j)
plní úkoly stanovené v samostatné
působnosti zastupitelstvem a radou a další úkoly
stanovené zákonem.
(3)
Ředitel je oprávněn zúčastňovat se zasedání
zastupitelstva a schůzí rady s hlasem poradním.
(4)
Ředitel nesmí vykonávat funkce v politických
stranách a v politických hnutích. Jeho funkce
je neslučitelná s funkcí poslance a senátora
Parlamentu České republiky a s funkcí člena
zastupitelstva územního samosprávného
celku.
|
§
81
[Ředitel
Magistrátu hl. m. Prahy]
(5)
Ředitel Magistrátu
a)
plní úkoly uložené mu zastupitelstvem
hlavního města Prahy, radou hlavního města Prahy
nebo primátorem hlavního města Prahy,
b)
stanoví podle zvláštních právních
předpisů platy všem zaměstnancům hlavního města
Prahy zařazeným do Magistrátu,
c)
jmenuje po projednání v radě hlavního města
Prahy své zástupce,
d)
vydává svým nařízením zejména
pracovní řád, spisový řád a skartační
řád Magistrátu,
e)
plní úkoly statutárního orgánu
zaměstnavatele podle zvláštních právních
předpisů vůči zaměstnancům hlavního města Prahy zařazeným
do Magistrátu,
f)
zúčastňuje se zasedání zastupitelstva
hlavního města Prahy a rady hlavního města Prahy s
hlasem poradním.
(6)
Ředitel Magistrátu je oprávněn podat starostovi
městské části návrh na odvolání
tajemníka úřadu městské části,
jestliže nebude ve stanoveném termínu a rozsahu
zjednána náprava na základě přijatého
opatření podle odstavce 3 písm. b). Takový
návrh se považuje za předchozí souhlas ředitele
Magistrátu podle § 97 odst. 2.
(7)
Za plnění úkolů uložených Magistrátu v
oblasti samostatné a přenesené působnosti hlavního
města Prahy je ředitel Magistrátu odpovědný
primátorovi hlavního města Prahy.
(8)
Ředitel Magistrátu nesmí vykonávat funkce v
politických stranách a v politických hnutích.
Jeho funkce je neslučitelná s funkcí poslance a
senátora a s funkcí člena zastupitelstva hlavního
města Prahy a zastupitelstva městské části.
|
§
111
[Označování
písemností orgánů obce]
(1) Všechny písemnosti
vyhotovené orgánem obce v samostatné
působnosti obce se v záhlaví označují
uvedením slova „obec“ („město“,
„městys“) a názvem obce, městyse nebo města s
uvedením orgánu, který písemnost
vyhotovil.
(2)
Všechny písemnosti vyhotovené orgánem
obce v přenesené působnosti orgánů obce, s výjimkou
nařízení obce, se v záhlaví označují
slovy „Obecní úřad“ („Městský
úřad“, „Úřad městyse“) s uvedením
názvu obce, městyse nebo města.
(3)
Vypracovávají-li písemnosti odbory obecního
(městského) úřadu nebo úřadu městyse, uvede
se pod záhlavím též název odboru,
který písemnost vyhotovil. Stanoví-li
zvláštní zákon jiné označení
odboru, uvede se toto označení.
(4)
Vypracovávají-li písemnosti zvláštní
orgány, uvede se v záhlaví „obec“
(„město“, „městys“), název obce
(města, městyse) a pod ním název zvláštního
orgánu, který písemnost vyhotovil.
(5)
Obce mohou používat razítko obce v případech,
kdy zvláštním zákonem není
stanoveno povinné užívání úředního
razítka s malým státním znakem.
|
§
70
[Označování
písemností orgánů kraje]
(1)
Všechny písemnosti vyhotovené orgány
kraje týkající se samostatné
působnosti se v záhlaví označují názvem
kraje s uvedením názvu příslušného
orgánu, který písemnost vyhotovil.
(2)
Všechny písemnosti vyhotovené orgány
kraje týkající se přenesené působnosti
se v záhlaví označují slovy „Krajský
úřad“ s uvedením názvu kraje a současně
se uvede i název odboru či zvláštního
orgánu, který písemnost vyhotovil. Toto
neplatí pro nařízení kraje.
§
70a
Razítko kraje
Kraj
může používat vlastní razítko. Razítko
může kraj používat jen v případech, kdy zákonem
není stanoveno povinné užívání
úředního razítka s malým státním
znakem.
|
§
82
Označování
listin
(1)
Všechny písemnosti vyhotovené orgány
hlavního města Prahy se v záhlaví označují
uvedením slov „Hlavní město Praha“. Dále
se v záhlaví uvede označení orgánu,
který písemnost vyhotovil, a to slovy
„Zastupitelstvo hlavního města Prahy“, „Rada
hlavního města Prahy“, „Primátor
hlavního města Prahy“, „Magistrát
hlavního města Prahy“ s přesným označením
odboru nebo „Zvláštní orgán
hlavního města Prahy“ s přesným označením
druhu zvláštního orgánu.
(2)
Všechna rozhodnutí vydaná v samostatné
působnosti hlavního města Prahy vyhotovená orgány
hlavního města Prahy se opatří razítkem s
označením „Hlavní město Praha“ s malým
znakem hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní
zákon jinak. Všechna rozhodnutí vydaná
v přenesené působnosti hlavního města Prahy
vyhotovená orgány hlavního města Prahy se
opatří razítkem s označením „Hlavní
město Praha“ s malým státním znakem.
§
15
[Razítko
hl. m. Prahy]
(5)
Hlavní město Praha a městské části mohou
používat vlastní razítko. Razítko má
uprostřed znak hlavního města Prahy nebo městské
části a po obvodu razítka je uveden celý
název města nebo městské části. Razítko
může hlavní město Praha nebo městské části
používat jen v případech, kdy zákonem není
stanoveno povinné užívání úředního
razítka s malým státním znakem. K
otištění razítka nesmí být
použita černá barva.
§
105
[Označování
listin městských částí]
(1)
Všechny písemnosti vyhotovené orgány
městských částí se v záhlaví
označují uvedením slov „Městská část“
a názvem městské části. Dále se v
záhlaví uvede označení orgánu, který
písemnost vyhotovil, a to slovy „Zastupitelstvo
městské části“, „Rada městské
části“, „Starosta městské části“,
„Úřad městské části“ s přesným
označením odboru nebo „Zvláštní
orgán městské části“ s přesným
označením druhu zvláštního orgánu.
(2)
Všechna rozhodnutí vydaná v samostatné
působnosti městské části vyhotovená orgány
městské části se opatří razítkem s
označením „Městská část“ a názvem
městské části, s malým znakem městské
části, nestanoví-li zvláštní
zákon jinak. Všechna rozhodnutí vydaná
v přenesené působnosti městské části
vyhotovená orgány městské části se
opatří razítkem s označením „Městská
část“ a názvem městské části s
malým státním znakem.
|
§
112 až § 116
(zrušeny)
|
|
|
§
117
[Výbory
zastupitelstva obce]
(1)
Zastupitelstvo obce může zřídit jako své iniciativní
a kontrolní orgány výbory. Svá
stanoviska a návrhy předkládají výbory
zastupitelstvu obce.
(2)
Zastupitelstvo obce zřizuje vždy finanční a kontrolní
výbor.
(3)
Obec, v jejímž územním obvodu žije podle
posledního sčítání lidu alespoň 10 %
občanů hlásících se k národnosti jiné
než české, zřizuje výbor pro národnostní
menšiny. Členy tohoto výboru jsou i zástupci
národnostních menšin, pokud je deleguje svaz
utvořený podle zvláštního zákona;
vždy však příslušníci národnostních
menšin musí tvořit nejméně polovinu všech
členů výboru.
(4)
Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva obce; to
neplatí, jde-li o předsedu osadního výboru (§
120).
|
§
76
[Výbory
zastupitelstva kraje]
(1)
Zastupitelstvo může zřídit jako své iniciativní
a kontrolní orgány výbory. Svá
stanoviska a návrhy předkládají výbory
zastupitelstvu.
(2)
Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva.
§
78
[Povinně
zřizované výbory zastupitelstva kraje]
(1)
Zastupitelstvo zřizuje vždy výbor finanční, výbor
kontrolní a výbor pro výchovu, vzdělávání
a zaměstnanost. Tyto výbory jsou nejméně pětičlenné.
(2)
Kraj, v jehož územním obvodu žije podle posledního
sčítání lidu alespoň 5 % občanů hlásících
se k národnosti jiné než české, zřizuje výbor
pro národnostní menšiny. Členy tohoto výboru
jsou i zástupci národnostních menšin,
pokud je deleguje svaz utvořený podle zvláštního
zákona; vždy však příslušníci
národnostních menšin musí tvořit
nejméně polovinu všech členů výboru.
|
§
77
[Výbory
zastupitelstva hl. m. Prahy]
(1)
Zastupitelstvo hlavního města Prahy zřizuje jako své
poradní orgány pro jednotlivé úseky
své činnosti výbory. Svá stanoviska a návrhy
předkládají výbory zastupitelstvu hlavního
města Prahy, popřípadě radě hlavního města Prahy ve
věcech jí svěřených.
(2)
Zastupitelstvo hlavního města Prahy volí předsedu
výboru z řad členů zastupitelstva hlavního města
Prahy, členy výboru z řad členů zastupitelstva hlavního
města Prahy a občanů hlavního města Prahy a tajemníka
výboru z řad zaměstnanců hlavního města Prahy
zařazených do Magistrátu hlavního města
Prahy.
§
78
[Výbory
pro národnostní menšiny]
(2)
Pokud v územním obvodu hlavního města Prahy
žije podle posledního sčítání lidu
alespoň 5 % občanů hlásících se k národnosti
jiné než české, zřizuje zastupitelstvo hlavního
města Prahy výbor pro národnostní menšiny.
Členy tohoto výboru jsou i zástupci národnostních
menšin, pokud je deleguje svaz utvořený podle
zvláštního právního předpisu;
vždy však příslušníci národnostních
menšin musí tvořit nejméně polovinu všech
členů výboru.
§
100
[Výbory
zastupitelstva městské části]
(2)
Zastupitelstvo městské části zřizuje vždy výbor
kontrolní a výbor finanční.
|
§
118
[Postavení
výboru zastupitelstva obce]
(1) Výbor plní úkoly,
kterými jej pověří zastupitelstvo obce. Ze své
činnosti odpovídá výbor zastupitelstvu obce.
(2)
Počet členů výboru je vždy lichý. Výbor se
schází podle potřeby. Usnesení výboru
se vyhotovuje písemně a podepisuje je předseda výboru.
(3)
Usnesení výboru je platné, jestliže s ním
vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech
členů výboru.
|
§
77
[Postavení
výboru zastupitelstva kraje]
(1)
Výbory plní úkoly, kterými je pověří
zastupitelstvo. Ze své činnosti odpovídají
výbory zastupitelstvu.
(2)
Počet členů výborů je vždy lichý. Výbory se
schází podle potřeby.
(3)
K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční
většiny hlasů všech členů výborů. Usnesení
výborů se vyhotovují písemně a podepisuje je
předseda výboru.
|
§
77
[Postavení
výboru zastupitelstva hl. m. Prahy]
(3)
Výbory plní úkoly, kterými je pověří
zastupitelstvo hlavního města Prahy. Rada hlavního
města Prahy může ukládat úkoly výborům jen v
rozsahu své působnosti svěřené jí zákonem
nebo zastupitelstvem hlavního města Prahy. Ze své
činnosti odpovídají výbory zastupitelstvu
hlavního města Prahy; radě hlavního města Prahy jen
v rámci jí vymezené působnosti.
(4)
Počet členů výborů určuje zastupitelstvo hlavního
města Prahy tak, aby byl vždy lichý. Výbory se
schází podle potřeby.
(5)
K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční
většiny hlasů všech členů výborů. Usnesení
výborů se vyhotovují písemně a podepisuje je
předseda výboru.
|
§
119
[Finanční
výbor a kontrolní výbor]
(1) Finanční a kontrolní výbory
jsou nejméně tříčlenné. Jejich členy nemohou
být starosta, místostarosta, tajemník
obecního úřadu ani osoby zabezpečující
rozpočtové a účetní práce na obecním
úřadu.
(2)
Finanční výbor
a)
provádí kontrolu hospodaření s majetkem a
finančními prostředky obce,
b)
plní další úkoly, jimiž jej pověřilo
zastupitelstvo obce.
(3)
Kontrolní výbor
a)
kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a
rady obce, je-li zřízena,
b)
kontroluje dodržování právních
předpisů ostatními výbory a obecním úřadem
na úseku samostatné působnosti,
c)
plní další kontrolní úkoly,
jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce.
(4)
O provedené kontrole výbor pořídí
zápis, který obsahuje, co bylo kontrolováno,
jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy
opatření směřující k odstranění
nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru, který
provedl kontrolu, a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola
týkala.
(5)
Výbor předloží zápis zastupitelstvu obce; k
zápisu připojí vyjádření orgánu,
popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala.
|
§
78
[Finanční
výbor, kontrolní výbor a výbor pro
výchovu, vzdělávání a zaměstnanost]
(3)
Členy finančního a kontrolního výboru nemohou
být hejtman, zástupce hejtmana, ředitel ani osoby
zabezpečující rozpočtové a účetní
práce na krajském úřadu.
(4)
Finanční výbor
a)
provádí kontrolu hospodaření s majetkem a
finančními prostředky kraje,
b)
provádí kontrolu hospodaření právnických
osob a zařízení založených nebo zřízených
krajem, nebo které na kraj byly převedeny,
c)
provádí kontrolu využití dotací
poskytnutých krajem z jeho prostředků obcím; za
tímto účelem je výbor oprávněn
požadovat od obcí příslušné podklady a
obce jsou povinny poskytnout výboru požadovanou součinnost,
d)
plní další úkoly ve finanční
oblasti, kterými jej pověří zastupitelstvo.
(5)
Kontrolní výbor
a)
kontroluje plnění usnesení zastupitelstva a rady,
b)
kontroluje dodržování právních
předpisů ostatními výbory a krajským úřadem
na úseku samostatné působnosti,
c)
plní další kontrolní úkoly,
kterými jej pověří zastupitelstvo.
(6)
Výbor pro výchovu, vzdělávání a
zaměstnanost
a)
v návaznosti na demografický vývoj a vývoj
zaměstnanosti posuzuje a vyjadřuje se k síti škol a
školských zařízení, studijních
a učebních oborů a k jejich změnám v působnosti
kraje,
b)
předkládá návrhy na zkvalitnění péče
poskytované školami a školskými
zařízeními, popřípadě předškolními
zařízeními, které kraj zřizuje,
c)
vyjadřuje se k záměrům na poskytování dotací
v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu,
d)
projednává zprávy o výsledcích
výchovně vzdělávací činnosti škol,
školských zařízení a předškolních
zařízení, které kraj zřizuje,
e)
plní další úkoly v oblasti výchovy
a vzdělávání, kterými jej pověří
zastupitelstvo.
§
79
[Zápis
o provedené kontrole]
(1)
O provedené kontrole výbor pořídí
zápis, který obsahuje předmět kontroly, jaké
nedostatky byly zjištěny a návrhy na opatření
směřující k odstranění nedostatků. Zápis
podepisuje člen výboru a zaměstnanec, jehož činnosti se
kontrola týkala.
(2)
Výbor předloží zápis zastupitelstvu; v
případě kontrolního zápisu se k zápisu
připojí vyjádření orgánu, případně
zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala.
|
§
78
[Finanční
výbor, kontrolní výbor a výbor pro
výchovu a vzdělávání]
(1)
Zastupitelstvo hlavního města Prahy zřizuje vždy výbor
finanční, výbor kontrolní a výbor pro
výchovu a vzdělávání. Tyto výbory
jsou nejméně pětičlenné.
(3)
Členy finančního a kontrolního výboru nemohou
být primátor hlavního města Prahy, náměstek
primátora hlavního města Prahy, ředitel Magistrátu
hlavního města Prahy ani osoby zabezpečující
rozpočtové a účetní práce na
Magistrátu hlavního města Prahy.
(4)
Finanční výbor
a)
provádí kontrolu hospodaření s majetkem a
finančními prostředky hlavního města Prahy,
b)
plní další úkoly, jimiž jej pověřilo
zastupitelstvo hlavního města Prahy.
(5)
Kontrolní výbor
a)
kontroluje plnění usnesení zastupitelstva a rady
hlavního města Prahy,
b)
kontroluje dodržování právních
předpisů ostatními výbory a Magistrátem
hlavního města Prahy na úseku samostatné
působnosti,
c)
plní další kontrolní úkoly,
kterými jej pověří zastupitelstvo hlavního
města Prahy.
(6)
Výbor pro výchovu a vzdělávání
a)
posuzuje a zaujímá stanovisko k návrhům
koncepce rozvoje výchovy a vzdělávání
v hlavním městě Praze,
b)
předkládá návrhy na zkvalitnění péče
poskytované školami a školskými
zařízeními, případně předškolními
zařízeními, které hlavní město Praha
zřizuje,
c)
vyjadřuje se k záměrům na poskytování dotací
v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu,
d)
projednává zprávy o výsledcích
výchovně vzdělávací činnosti škol,
školských zařízení a předškolních
zařízení, které hlavní město Praha
zřizuje,
e)
plní další úkoly v oblasti výchovy
a vzdělávání, kterými jej pověří
zastupitelstvo hlavního města Prahy.
(7)
O provedené kontrole výbor pořídí
zápis, který obsahuje předmět kontroly, jaké
nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření
směřující k odstranění nedostatků. Zápis
podepisuje člen výboru a zaměstnanec, jehož činnosti se
kontrola týkala.
(8)
Výbor předloží zápis zastupitelstvu hlavního
města Prahy; k zápisu připojí vyjádření
orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se
kontrola týkala.
|
§
120
[Osadní
výbor]
(1)
V částech obce může zřídit zastupitelstvo obce
osadní nebo místní výbory (dále
jen „osadní výbor“). Osadní výbor
má minimálně 3 členy. Počet členů osadního
výboru určí zastupitelstvo obce.
(2)
Členy osadního výboru jsou občané obce, kteří
jsou přihlášeni k trvalému pobytu v té
části obce, pro kterou je osadní výbor
zřízen, a jsou určeni zastupitelstvem obce.
(3)
Předsedu osadního výboru zvolí zastupitelstvo
obce z řad členů osadního výboru.
|
|
|
§
121
[Pravomoci
osadního výboru]
(1)
Osadní výbor je oprávněn
a)
předkládat zastupitelstvu obce, radě obce a výborům
návrhy týkající se rozvoje části
obce a rozpočtu obce,
b)
vyjadřovat se k návrhům předkládaným
zastupitelstvu obce a radě obce k rozhodnutí, pokud se
týkají části obce,
c)
vyjadřovat se k připomínkám a podnětům předkládaným
občany obce, kteří jsou hlášeni k trvalému
pobytu v části obce, orgánům obce.
(2)
Požádá-li předseda osadního výboru na
zasedání zastupitelstva obce o slovo, musí mu
být uděleno.
|
|
|
§
122
Komise
(1)
Rada obce může zřídit jako své iniciativní a
poradní orgány komise. Svá stanoviska a
náměty předkládají komise radě obce.
(2)
Komise je též výkonným orgánem,
jestliže jí byl svěřen výkon přenesené
působnosti podle § 103 odst. 4 písm. c).
(3)
Předsedou komise podle odstavce 2 může být jen osoba,
která, nestanoví-li zvláštní
zákon jinak, prokázala zvláštní
odbornou způsobilost v oblasti komisi svěřené přenesené
působnosti. Na prokázání zvláštní
odborné způsobilosti předsedy komise se obdobně vztahují
ustanovení zvláštních právních
předpisů upravujících toto prokázání
pro úředníky územních samosprávných
celků.
(4)
Komise se usnáší většinou hlasů všech
svých členů.
(5)
Komise je ze své činnosti odpovědna radě obce; ve věcech
výkonu přenesené působnosti na svěřeném úseku
odpovídá starostovi.
|
§
80
Komise
(1)
Rada zřizuje jako své iniciativní a poradní
orgány komise. Svá stanoviska a náměty
předkládají komise radě.
(2)
Komise se usnáší většinou hlasů všech
svých členů.
(3)
Komise je ze své činnosti odpovědna radě.
|
§
79
[Komise
Rady hl. m. Prahy]
(1)
Rada hlavního města Prahy zřizuje jako své
iniciativní a poradní orgány komise. Svá
stanoviska a náměty předkládají komise radě
hlavního města Prahy.
(2)
Komise se usnáší většinou hlasů všech
svých členů.
(3)
Komise je ze své činnosti odpovědná radě hlavního
města Prahy.
§
101
[Komise
rady městské části]
(1)
Rada městské části zřizuje jako své
iniciativní a poradní orgány komise. Svá
stanoviska a náměty předkládají komise radě
městské části.
(2)
Komise se usnáší většinou hlasů všech
svých členů.
(3)
Komise je ze své činnosti odpovědná radě městské
části.
|
§
123
[Dozor
nad obecně závaznými vyhláškami]
(1) Odporuje-li obecně závazná
vyhláška obce zákonu, vyzve Ministerstvo
vnitra obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li
obec nápravu do 60 dnů od doručení výzvy,
rozhodne Ministerstvo vnitra o pozastavení účinnosti
této obecně závazné vyhlášky.
Účinnost obecně závazné vyhlášky
obce je pozastavena dnem doručení rozhodnutí
Ministerstva vnitra obci. Ministerstvo vnitra v rozhodnutí
současně stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání
nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo obce nápravu
ve stanovené lhůtě, Ministerstvo vnitra své
rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně
závazné vyhlášky obce zruší
neprodleně poté, co obdrží sdělení obce o
zjednání nápravy, jehož přílohou je i
obecně závazná vyhláška obce, kterou
byla zjednána náprava.
(2)
V případě zřejmého rozporu obecně závazné
vyhlášky obce s lidskými právy a
základními svobodami může Ministerstvo vnitra
pozastavit její účinnost bez předchozí výzvy
ke zjednání nápravy. Účinnost obecně
závazné vyhlášky obce je pozastavena
dnem doručení rozhodnutí Ministerstva vnitra obci.
Ministerstvo vnitra v rozhodnutí současně stanoví
obci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.
Zjedná-li zastupitelstvo obce nápravu ve stanovené
lhůtě, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o
pozastavení účinnosti obecně závazné
vyhlášky obce zruší neprodleně poté,
co obdrží sdělení obce o zjednání
nápravy, jehož přílohou je i obecně závazná
vyhláška obce, kterou byla zjednána náprava.
(3)
Nezjedná-li zastupitelstvo obce nápravu ve stanovené
lhůtě a není-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra
podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá
Ministerstvo vnitra do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání
rozkladu Ústavnímu soudu návrh na zrušení
obecně závazné vyhlášky obce. Je-li
proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 a 2
podán rozklad, podá Ministerstvo vnitra takový
návrh Ústavnímu soudu do 30 dnů ode dne
právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým
byl rozklad zamítnut. Jestliže Ústavní soud
tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení
zastaví, rozhodnutí Ministerstva vnitra o
pozastavení účinnosti obecně závazné
vyhlášky obce pozbývá platnosti dnem,
kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní
moci.
(4)
Zjedná-li zastupitelstvo obce nápravu před
rozhodnutím Ústavního soudu o návrhu
podle odstavce 3, sdělí obec neprodleně tuto skutečnost
Ústavnímu soudu a Ministerstvu vnitra. Ministerstvo
vnitra své rozhodnutí o pozastavení účinnosti
obecně závazné vyhlášky obce zruší
do 15 dnů od doručení sdělení obce o zjednání
nápravy, jehož přílohou je i obecně závazná
vyhláška obce, kterou byla zjednána náprava.
|
§
81
[Dozor
nad obecně závaznými vyhláškami]
(1)
Odporuje-li obecně závazná vyhláška
kraje zákonu, vyzve ministerstvo kraj ke zjednání
nápravy. Nezjedná-li kraj nápravu do 60 dnů
od doručení výzvy, rozhodne ministerstvo o
pozastavení účinnosti této obecně závazné
vyhlášky. Účinnost obecně závazné
vyhlášky kraje je pozastavena dnem doručení
rozhodnutí ministerstva kraji. Ministerstvo v rozhodnutí
současně stanoví kraji přiměřenou lhůtu ke zjednání
nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo kraje nápravu
ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí
o pozastavení účinnosti obecně závazné
vyhlášky kraje zruší neprodleně poté,
co obdrží sdělení kraje o zjednání
nápravy, jehož přílohou je i obecně závazná
vyhláška kraje, kterou byla zjednána náprava.
(2)
V případě zřejmého rozporu obecně závazné
vyhlášky kraje s lidskými právy a
základními svobodami může ministerstvo pozastavit
její účinnost bez předchozí výzvy ke
zjednání nápravy. Účinnost obecně
závazné vyhlášky kraje je pozastavena
dnem doručení rozhodnutí ministerstva kraji.
Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví kraji
lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li
zastupitelstvo kraje nápravu ve stanovené lhůtě,
ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení
účinnosti obecně závazné vyhlášky
kraje zruší neprodleně poté, co obdrží
sdělení kraje o zjednání nápravy,
jehož přílohou je i obecně závazná vyhláška
kraje, kterou byla zjednána náprava.
(3)
Nezjedná-li zastupitelstvo kraje nápravu ve
stanovené lhůtě a není-li proti rozhodnutí
ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá
ministerstvo do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání
rozkladu Ústavnímu soudu návrh na zrušení
obecně závazné vyhlášky kraje. Je-li
proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán
rozklad, podá ministerstvo takový návrh
Ústavnímu soudu do 30 dnů ode dne právní
moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad
zamítnut. Jestliže Ústavní soud tento návrh
odmítne, zamítne nebo řízení zastaví,
rozhodnutí ministerstva o pozastavení účinnosti
obecně závazné vyhlášky kraje pozbývá
platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního
soudu nabude právní moci.
(4)
Zjedná-li zastupitelstvo kraje nápravu před
rozhodnutím Ústavního soudu o návrhu
podle odstavce 3, sdělí kraj neprodleně tuto skutečnost
Ústavnímu soudu a ministerstvu. Ministerstvo své
rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně
závazné vyhlášky kraje zruší
do 15 dnů od doručení sdělení kraje o zjednání
nápravy, jehož přílohou je i obecně závazná
vyhláška kraje, kterou byla zjednána náprava.
|
§
106
[Dozor
nad obecně závaznými vyhláškami]
(1)
Odporuje-li obecně závazná vyhláška
hlavního města Prahy zákonu, vyzve ministerstvo
hlavní město Prahu ke zjednání nápravy.
Nezjedná-li hlavní město Praha nápravu do 60
dnů od doručení výzvy, rozhodne ministerstvo o
pozastavení účinnosti této obecně závazné
vyhlášky. Účinnost obecně závazné
vyhlášky hlavního města Prahy je pozastavena
dnem doručení rozhodnutí ministerstva hlavnímu
městu Praze. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví
hlavnímu městu Praze přiměřenou lhůtu ke zjednání
nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo hlavního
města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo
své rozhodnutí o pozastavení účinnosti
obecně závazné vyhlášky hlavního
města Prahy zruší neprodleně poté, co obdrží
sdělení hlavního města Prahy o zjednání
nápravy, jehož přílohou je i obecně závazná
vyhláška hlavního města Prahy, kterou byla
zjednána náprava.
(2)
V případě zřejmého rozporu obecně závazné
vyhlášky hlavního města Prahy s lidskými
právy a základními svobodami může
ministerstvo pozastavit její účinnost bez předchozí
výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost
obecně závazné vyhlášky hlavního
města Prahy je pozastavena dnem doručení rozhodnutí
ministerstva hlavnímu městu Praze. Ministerstvo v
rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu
Praze lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li
zastupitelstvo hlavního města Prahy nápravu ve
stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí
o pozastavení účinnosti obecně závazné
vyhlášky hlavního města Prahy zruší
neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního
města Prahy o zjednání nápravy, jehož
přílohou je i obecně závazná vyhláška
hlavního města Prahy, kterou byla zjednána náprava.
(3)
Nezjedná-li zastupitelstvo hlavního města Prahy
nápravu ve stanovené lhůtě a není-li proti
rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán
rozklad, podá ministerstvo do 30 dnů od uplynutí
lhůty pro podání rozkladu Ústavnímu
soudu návrh na zrušení obecně závazné
vyhlášky hlavního města Prahy. Je-li proti
rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán
rozklad, podá ministerstvo takový návrh
Ústavnímu soudu do 30 dnů ode dne právní
moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad
zamítnut. Jestliže Ústavní soud tento návrh
odmítne, zamítne nebo řízení zastaví,
rozhodnutí ministerstva o pozastavení účinnosti
obecně závazné vyhlášky hlavního
města Prahy pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí
Ústavního soudu nabude právní moci.
(4)
Zjedná-li zastupitelstvo hlavního města Prahy
nápravu před rozhodnutím Ústavního
soudu o návrhu podle odstavce 3, sdělí hlavní
město Praha neprodleně tuto skutečnost Ústavnímu
soudu a ministerstvu. Ministerstvo své rozhodnutí o
pozastavení účinnosti obecně závazné
vyhlášky zruší do 15 dnů od doručení
sdělení hlavního města Prahy o zjednání
nápravy, jehož přílohou je i obecně závazná
vyhláška hlavního města Prahy, kterou byla
zjednána náprava.
|
§
124
[Dozor nad jinými akty v samostatné
působnosti obce]
(1)
Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření
orgánu obce v samostatné působnosti v rozporu se
zákonem nebo jiným právním předpisem a
nejde-li o obecně závaznou vyhlášku obce,
vyzve Ministerstvo vnitra obec ke zjednání nápravy.
Nezjedná-li příslušný orgán
obce nápravu do 60 dnů od doručení výzvy,
pozastaví Ministerstvo vnitra výkon takového
usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření
orgánu obce v samostatné působnosti. Výkon
usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření
orgánu obce v samostatné působnosti je pozastaven
dnem doručení rozhodnutí Ministerstva vnitra obci.
Ministerstvo vnitra v rozhodnutí současně stanoví
obci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.
Zjedná-li příslušný orgán obce
nápravu ve stanovené lhůtě, Ministerstvo vnitra své
rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení,
rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu
obce v samostatné působnosti zruší neprodleně
poté, co obdrží sdělení obce o zjednání
nápravy, jehož přílohou je i usnesení,
rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu
obce v samostatné působnosti, kterým byla zjednána
náprava.
(2)
V případě zřejmého a závažného rozporu
usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření
orgánu obce v samostatné působnosti se zákonem
může Ministerstvo vnitra pozastavit výkon takového
usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření
orgánu obce v samostatné působnosti bez předchozí
výzvy ke zjednání nápravy. Výkon
takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného
opatření orgánu obce v samostatné působnosti
je pozastaven dnem doručení rozhodnutí Ministerstva
vnitra obci. Ministerstvo vnitra v rozhodnutí současně
stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání
nápravy. Zjedná-li příslušný
orgán obce nápravu ve stanovené lhůtě,
Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení
výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného
opatření orgánu obce v samostatné působnosti
zruší neprodleně poté, co obdrží
sdělení obce o zjednání nápravy, jehož
přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné
opatření orgánu obce v samostatné působnosti,
kterým byla zjednána náprava.
(3)
Nezjedná-li příslušný orgán
obce ve stanovené lhůtě nápravu a není-li
proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 a 2
podán rozklad, podá Ministerstvo vnitra do 30 dnů od
uplynutí lhůty pro podání rozkladu
příslušnému soudu návrh na zrušení
usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření
orgánu obce v samostatné působnosti. Je-li proti
rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 a 2 podán
rozklad, podá Ministerstvo vnitra takový návrh
příslušnému soudu do 30 dnů ode dne právní
moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad
zamítnut. Jestliže soud tento návrh odmítne,
zamítne nebo řízení zastaví,
rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení výkonu
usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření
orgánu obce v samostatné působnosti pozbývá
platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní
moci.
(4)
Zjedná-li příslušný orgán obce
před rozhodnutím soudu o návrhu podle odstavce 3
nápravu, sdělí obec neprodleně tuto skutečnost soudu
a Ministerstvu vnitra. Ministerstvo vnitra své rozhodnutí
o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí
nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné
působnosti zruší do 15 dnů od doručení
sdělení obce o zjednání nápravy, jehož
přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné
opatření orgánu obce v samostatné působnosti,
kterým byla zjednána náprava.
(5)
Ministerstvo vnitra o pozastavení výkonu usnesení,
rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu
obce v samostatné působnosti nerozhodne, jestliže již bylo
vykonáno; v takovém případě podá pouze
návrh soudu na jeho zrušení.
(6)
Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí v případě
porušení právních předpisů občanského,
obchodního nebo pracovního práva a v případě,
kdy jsou dozor nebo kontrola výkonu samostatné
působnosti obcí upraveny zvláštním
právním předpisem.
|
§
82
[Dozor
nad jinými akty v samostatné působnosti kraje]
(1)
Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření
orgánu kraje v samostatné působnosti v rozporu se
zákonem nebo jiným právním předpisem a
nejde-li o obecně závaznou vyhlášku kraje,
vyzve ministerstvo kraj ke zjednání nápravy.
Nezjedná-li příslušný orgán
kraje nápravu do 60 dnů od doručení výzvy,
pozastaví ministerstvo výkon takového
usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření
orgánu kraje v samostatné působnosti. Výkon
usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření
orgánu kraje v samostatné působnosti je pozastaven
dnem doručení rozhodnutí ministerstva kraji.
Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví kraji
přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.
Zjedná-li příslušný orgán kraje
nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své
rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení,
rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu
kraje v samostatné působnosti zruší
neprodleně poté, co obdrží sdělení kraje o
zjednání nápravy, jehož přílohou je i
usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření
orgánu kraje v samostatné působnosti, kterým
byla zjednána náprava.
(2)
V případě zřejmého a závažného rozporu
usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření
orgánu kraje v samostatné působnosti se zákonem
může ministerstvo pozastavit výkon takového
usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření
orgánu kraje v samostatné působnosti bez předchozí
výzvy ke zjednání nápravy. Výkon
takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného
opatření orgánu kraje v samostatné působnosti
je pozastaven dnem doručení rozhodnutí ministerstva
kraji. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví
kraji lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li
příslušný orgán kraje nápravu
ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí
o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí
nebo jiného opatření orgánu kraje v
samostatné působnosti zruší neprodleně poté,
co obdrží sdělení kraje o zjednání
nápravy, jehož přílohou je i usnesení,
rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu
kraje v samostatné působnosti, kterým byla zjednána
náprava.
(3)
Nezjedná-li příslušný orgán
kraje ve stanovené lhůtě nápravu a není-li
proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán
rozklad, podá ministerstvo do 30 dnů od uplynutí
lhůty pro podání rozkladu příslušnému
soudu návrh na zrušení usnesení,
rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu
kraje v samostatné působnosti. Je-li proti rozhodnutí
ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá
ministerstvo takový návrh příslušnému
soudu do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí
o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže
soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení
zastaví, rozhodnutí ministerstva o pozastavení
výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného
opatření orgánu kraje v samostatné působnosti
pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu
nabude právní moci.
(4)
Zjedná-li příslušný orgán kraje
před rozhodnutím soudu o návrhu podle odstavce 3
nápravu, sdělí kraj neprodleně tuto skutečnost soudu
a ministerstvu. Ministerstvo své rozhodnutí o
pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí
nebo jiného opatření orgánu kraje v
samostatné působnosti zruší do 15 dnů od
doručení sdělení kraje o zjednání
nápravy, jehož přílohou je usnesení,
rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu
kraje v samostatné působnosti, kterým byla zjednána
náprava.
(5)
Ministerstvo o pozastavení výkonu usnesení,
rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu
kraje v samostatné působnosti nerozhodne, jestliže již bylo
vykonáno; v takovém případě podá pouze
návrh soudu na jeho zrušení.
(6)
Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí v případě
porušení právních předpisů občanského,
obchodního nebo pracovního práva a v případě,
kdy jsou dozor nebo kontrola výkonu samostatné
působnosti krajů upraveny zvláštním právním
předpisem.
|
§
107
[Dozor
nad jinými akty v samostatné působnosti hl. m.
Prahy]
(1)
Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření
orgánu hlavního města Prahy v samostatné
působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním
předpisem a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku
hlavního města Prahy, vyzve ministerstvo hlavní
město Prahu ke zjednání nápravy. Nezjedná-li
příslušný orgán hlavního města
Prahy nápravu do 60 dnů od doručení výzvy,
pozastaví ministerstvo výkon takového
usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření
orgánu hlavního města Prahy v samostatné
působnosti. Výkon usnesení, rozhodnutí nebo
jiného opatření orgánu hlavního města
Prahy v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení
rozhodnutí ministerstva hlavnímu městu Praze.
Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu
městu Praze lhůtu ke zjednání nápravy.
Zjedná-li příslušný orgán
hlavního města Prahy nápravu ve stanovené
lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení
výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného
opatření orgánu hlavního města Prahy v
samostatné působnosti zruší neprodleně poté,
co obdrží sdělení hlavního města Prahy o
zjednání nápravy, jehož přílohou je i
usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření
orgánu hlavního města Prahy v samostatné
působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(2)
V případě zřejmého a závažného rozporu
usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření
orgánu hlavního města Prahy v samostatné
působnosti se zákonem může ministerstvo pozastavit výkon
takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného
opatření orgánu hlavního města Prahy v
samostatné působnosti bez předchozí výzvy ke
zjednání nápravy. Výkon takového
usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření
orgánu hlavního města Prahy v samostatné
působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí
ministerstva hlavnímu městu Praze. Ministerstvo v
rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu
Praze lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li
příslušný orgán hlavního města
Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své
rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení,
rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu
hlavního města Prahy v samostatné působnosti zruší
neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního
města Prahy o zjednání nápravy, jehož
přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné
opatření orgánu hlavního města Prahy
v samostatné působnosti, kterým byla
zjednána náprava.
(3)
Nezjedná-li příslušný orgán
hlavního města Prahy ve stanovené lhůtě nápravu
a není-li proti rozhodnutí ministerstva podle
odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo do
30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu
příslušnému soudu návrh na zrušení
usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření
orgánu hlavního města Prahy v samostatné
působnosti. Je-li proti rozhodnutí ministerstva podle
odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo
takový návrh příslušnému soudu
do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o
rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže soud
tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení
zastaví, rozhodnutí ministerstva o pozastavení
výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného
opatření orgánu hlavního města Prahy v
samostatné působnosti pozbývá platnosti dnem,
kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
(4)
Zjedná-li příslušný orgán
hlavního města Prahy před rozhodnutím soudu o návrhu
podle odstavce 3 nápravu, sdělí hlavní město
Praha neprodleně tuto skutečnost soudu a ministerstvu.
Ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení
výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného
opatření orgánu hlavního města Prahy v
samostatné působnosti zruší do 15 dnů od
doručení sdělení hlavního města Prahy o
zjednání nápravy, jehož přílohou je i
usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření
orgánu hlavního města Prahy v samostatné
působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(5)
Ministerstvo nerozhodne o pozastavení výkonu
usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření
orgánu hlavního města Prahy v samostatné
působnosti, jestliže již bylo vykonáno; v takovém
případě podá pouze návrh soudu na jeho
zrušení.
(6)
Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí v případě
porušení právních předpisů občanského,
obchodního nebo pracovního práva a v případě,
kdy jsou dozor nebo kontrola výkonu samostatné
působnosti hlavního města Prahy upraveny zvláštním
právním předpisem.
|
§
125
[Dozor
nad nařízeními obcí]
(1)
Odporuje-li nařízení obce zákonu nebo jinému
právnímu předpisu, vyzve krajský úřad
obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li
příslušný orgán obce nápravu do
60 dnů od doručení výzvy, rozhodne krajský
úřad o pozastavení účinnosti tohoto nařízení
obce. Účinnost nařízení obce je pozastavena
dnem doručení rozhodnutí krajského úřadu
obci. Krajský úřad v rozhodnutí současně
stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání
nápravy. Zjedná-li příslušný
orgán obce nápravu ve stanovené lhůtě,
krajský úřad své rozhodnutí o
pozastavení účinnosti nařízení obce
zruší neprodleně poté, co obdrží
sdělení obce o zjednání nápravy, jehož
přílohou je i nařízení obce, kterým
byla zjednána náprava.
(2)
V případě zřejmého rozporu nařízení
obce s lidskými právy a základními
svobodami může krajský úřad pozastavit jeho účinnost
bez předchozí výzvy ke zjednání
nápravy. Účinnost nařízení obce je
pozastavena dnem doručení rozhodnutí krajského
úřadu obci. Krajský úřad v rozhodnutí
současně stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání
nápravy. Zjedná-li příslušný
orgán obce nápravu ve stanovené lhůtě,
krajský úřad své rozhodnutí o
pozastavení účinnosti nařízení obce
zruší neprodleně poté, co obdrží
sdělení obce o zjednání nápravy, jehož
přílohou je i nařízení obce, kterým
byla zjednána náprava.
(3)
Nezjedná-li příslušný orgán
obce nápravu ve stanovené lhůtě, podá ředitel
krajského úřadu do 30 dnů ode dne uplynutí
lhůty pro nápravu Ústavnímu soudu návrh
na zrušení nařízení obce. Jestliže
Ústavní soud tento návrh odmítne,
zamítne nebo řízení zastaví,
rozhodnutí krajského úřadu o pozastavení
účinnosti nařízení obce pozbývá
platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního
soudu nabude právní moci.
(4)
Zjedná-li příslušný orgán obce
před rozhodnutím Ústavního soudu o návrhu
podle odstavce 3 nápravu, sdělí obec neprodleně tuto
skutečnost Ústavnímu soudu a krajskému úřadu.
Krajský úřad rozhodnutí o pozastavení
účinnosti nařízení obce zruší
do 15 dnů od doručení sdělení obce o zjednání
nápravy, jehož přílohou je i nařízení
obce, kterým byla zjednána náprava.
|
§
83
[Dozor
nad nařízeními krajů]
(1)
Odporuje-li nařízení kraje zákonu nebo jinému
právnímu předpisu, vyzve věcně příslušné
ministerstvo nebo jiný ústřední správní
úřad kraj ke zjednání nápravy.
Nezjedná-li příslušný orgán
kraje nápravu do 60 dnů od doručení výzvy,
rozhodne věcně příslušné ministerstvo nebo
jiný ústřední správní úřad
o pozastavení účinnosti tohoto nařízení
kraje. Účinnost nařízení kraje je pozastavena
dnem doručení rozhodnutí věcně příslušného
ministerstva nebo jiného ústředního správního
úřadu kraji. Věcně příslušné
ministerstvo nebo jiný ústřední správní
úřad v rozhodnutí současně stanoví kraji
přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.
Zjedná-li příslušný orgán kraje
nápravu ve stanovené lhůtě, věcně příslušné
ministerstvo nebo jiný ústřední správní
úřad své rozhodnutí o pozastavení
účinnosti nařízení kraje zruší
neprodleně poté, co obdrží sdělení kraje o
zjednání nápravy, jehož přílohou je i
nařízení kraje, kterým byla zjednána
náprava.
(2)
V případě zřejmého rozporu nařízení
kraje s lidskými právy a základními
svobodami může věcně příslušné ministerstvo
nebo jiný ústřední správní úřad
pozastavit jeho účinnost bez předchozí výzvy
ke zjednání nápravy. Účinnost nařízení
kraje je pozastavena dnem doručení rozhodnutí věcně
příslušného ministerstva nebo jiného
ústředního správního úřadu
kraji. Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný
ústřední správní úřad v
rozhodnutí současně stanoví kraji přiměřenou lhůtu
ke zjednání nápravy. Zjedná-li
příslušný orgán kraje nápravu
ve stanovené lhůtě, věcně příslušné
ministerstvo nebo jiný ústřední správní
úřad své rozhodnutí o pozastavení
účinnosti nařízení kraje zruší
neprodleně poté, co obdrží sdělení kraje o
zjednání nápravy, jehož přílohou je i
nařízení kraje, kterým byla zjednána
náprava.
(3)
Nezjedná-li příslušný orgán
kraje nápravu ve stanovené lhůtě, podá věcně
příslušné ministerstvo nebo jiný
ústřední správní úřad do 30 dnů
ode dne uplynutí lhůty pro nápravu Ústavnímu
soudu návrh na zrušení nařízení
kraje. Jestliže Ústavní soud tento návrh
odmítne, zamítne nebo řízení zastaví,
rozhodnutí věcně příslušného
ministerstva nebo jiného ústředního správního
úřadu o pozastavení účinnosti nařízení
kraje pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí
Ústavního soudu nabude právní moci.
(4)
Zjedná-li příslušný orgán kraje
před rozhodnutím Ústavního soudu o návrhu
podle odstavce 3 nápravu, sdělí kraj neprodleně tuto
skutečnost Ústavnímu soudu a věcně příslušnému
ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu
úřadu. Věcně příslušné ministerstvo
nebo jiný ústřední správní úřad
rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení
kraje zruší do 15 dnů od doručení sdělení
kraje o zjednání nápravy, jehož přílohou
je i nařízení kraje, kterým byla zjednána
náprava.
|
§
108
[Dozor
nad nařízeními hl. m. Prahy]
(1)
Odporuje-li nařízení hlavního města Prahy
zákonu nebo jinému právnímu předpisu,
vyzve věcně příslušné ministerstvo nebo jiný
ústřední správní úřad hlavní
město Prahu ke zjednání nápravy. Nezjedná-li
příslušný orgán hlavního města
Prahy nápravu do 60 dnů od doručení výzvy,
rozhodne věcně příslušné ministerstvo nebo
jiný ústřední správní úřad
o pozastavení účinnosti tohoto nařízení
hlavního města Prahy. Účinnost nařízení
hlavního města Prahy je pozastavena dnem doručení
rozhodnutí věcně příslušného
ministerstva nebo jiného ústředního správního
úřadu hlavnímu městu Praze. Věcně příslušné
ministerstvo nebo jiný ústřední správní
úřad v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu
městu Praze lhůtu ke zjednání nápravy.
Zjedná-li příslušný orgán
hlavního města Prahy nápravu ve stanovené
lhůtě, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný
ústřední správní úřad své
rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení
hlavního města Prahy zruší neprodleně poté,
co obdrží sdělení hlavního města Prahy o
zjednání nápravy, jehož přílohou je i
nařízení hlavního města Prahy, kterým
byla zjednána náprava.
(2)
V případě zřejmého rozporu nařízení
hlavního města Prahy s lidskými právy a
základními svobodami může věcně příslušné
ministerstvo nebo jiný ústřední správní
úřad pozastavit jeho účinnost bez předchozí
výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost
nařízení hlavního města Prahy je pozastavena
dnem doručení rozhodnutí věcně příslušného
ministerstva nebo jiného ústředního správního
úřadu hlavnímu městu Praze. Věcně příslušné
ministerstvo nebo jiný ústřední správní
úřad v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu
městu Praze přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.
Zjedná-li příslušný orgán
hlavního města Prahy nápravu ve stanovené
lhůtě, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný
ústřední správní úřad své
rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení
hlavního města Prahy zruší neprodleně poté,
co obdrží sdělení hlavního města Prahy o
zjednání nápravy, jehož přílohou je i
nařízení hlavního města Prahy, kterým
byla zjednána náprava.
(3)
Nezjedná-li příslušný orgán
hlavního města Prahy nápravu ve stanovené
lhůtě, podá věcně příslušné
ministerstvo nebo jiný ústřední správní
úřad do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro nápravu
Ústavnímu soudu návrh na zrušení
nařízení hlavního města Prahy. Jestliže
Ústavní soud tento návrh odmítne,
zamítne nebo řízení zastaví,
rozhodnutí věcně příslušného
ministerstva nebo jiného ústředního správního
úřadu o pozastavení účinnosti nařízení
hlavního města Prahy pozbývá platnosti dnem,
kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní
moci.
(4)
Zjedná-li příslušný orgán
hlavního města Prahy před rozhodnutím Ústavního
soudu o návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí
hlavní město Praha neprodleně tuto skutečnost Ústavnímu
soudu a věcně příslušnému ministerstvu nebo
jinému ústřednímu správnímu
úřadu. Věcně příslušné ministerstvo
nebo jiný ústřední správní úřad
rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení
hlavního města Prahy zruší do 15 dnů od
doručení sdělení hlavního města Prahy o
zjednání nápravy, jehož přílohou je i
nařízení hlavního města Prahy, kterým
byla zjednána náprava.
|
§
126
[Dozor
nad jinými akty v přenesené působnosti obce]
(1)
Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné
opatření orgánu obce v přenesené působnosti
zákonu, jinému právnímu předpisu a v
jejich mezích též usnesení vlády,
směrnici ústředního správního úřadu
nebo opatření krajského úřadu přijatému
při kontrole výkonu přenesené působnosti, vyzve
krajský úřad obec ke zjednání nápravy.
Nezjedná-li obec nápravu do 60 dnů od doručení
výzvy, krajský úřad takové usnesení,
rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu
obce zruší a o rozhodnutí o zrušení
usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření
orgánu obce v přenesené působnosti informuje obecní
úřad.
(2)
V případě zřejmého a závažného rozporu
usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření
orgánu obce v přenesené působnosti se zákonem
může krajský úřad takové usnesení,
rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu
obce zrušit bez předchozí výzvy ke zjednání
nápravy.
|
§
84
[Dozor
nad jinými akty v přenesené působnosti kraje]
(1)
Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné
opatření orgánu kraje v přenesené působnosti
zákonu, jinému právnímu předpisu a v
jejich mezích též usnesení vlády,
směrnici ústředního správního úřadu
nebo opatření věcně příslušného
ministerstva nebo jiného ústředního správního
úřadu přijatému při kontrole výkonu přenesené
působnosti, vyzve věcně příslušné
ministerstvo nebo jiný ústřední správní
úřad kraj ke zjednání nápravy.
Nezjedná-li kraj nápravu do 60 dnů od doručení
výzvy, věcně příslušné ministerstvo
nebo jiný ústřední správní úřad
takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné
opatření orgánu kraje zruší a o
rozhodnutí o zrušení usnesení,
rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu
kraje v přenesené působnosti informuje krajský úřad.
(2)
V případě zřejmého a závažného rozporu
usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření
orgánu kraje v přenesené působnosti se zákonem
může věcně příslušné ministerstvo nebo jiný
ústřední správní úřad takové
usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření
orgánu kraje zrušit bez předchozí výzvy
ke zjednání nápravy.
|
§
109
[Dozor
nad jinými akty v přenesené působnosti hl. m.
Prahy]
(1)
Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné
opatření orgánu hlavního města Prahy v
přenesené působnosti zákonu, jinému právnímu
předpisu a v jejich mezích též usnesení
vlády, směrnici ústředního správního
úřadu nebo opatření věcně příslušného
ministerstva nebo jiného ústředního správního
úřadu přijatému při kontrole výkonu přenesené
působnosti, vyzve věcně příslušné
ministerstvo nebo jiný ústřední správní
úřad hlavní město Prahu ke zjednání
nápravy. Nezjedná-li hlavní město Praha
nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, věcně
příslušné ministerstvo nebo jiný
ústřední správní úřad takové
usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření
orgánu hlavního města Prahy zruší a o
rozhodnutí o zrušení usnesení,
rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu
hlavního města Prahy v přenesené působnosti
informuje Magistrát.
(2)
V případě zřejmého a závažného rozporu
usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření
orgánu hlavního města Prahy v přenesené
působnosti se zákonem může věcně příslušné
ministerstvo nebo jiný ústřední správní
úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo
jiné opatření orgánu hlavního města
Prahy zrušit bez předchozí výzvy ke zjednání
nápravy.
|
§
127
[Dozor
nad akty v samostatné působnosti městského
obvodu nebo městské části]
(1) Je-li usnesení, rozhodnutí
nebo jiné opatření orgánu městského
obvodu nebo městské části v samostatné
působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním
předpisem, pozastaví magistrát jeho výkon.
Výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného
opatření je pozastaven dnem doručení rozhodnutí
magistrátu městskému obvodu nebo městské
části. Magistrát v rozhodnutí současně
stanoví městskému obvodu nebo městské části
lhůtu ke zjednání nápravy, která nesmí
být delší než 3 měsíce. Zjedná-li
příslušný orgán městského
obvodu nebo městské části nápravu ve
stanovené lhůtě, magistrát své rozhodnutí
zruší neprodleně poté, co obdrží
sdělení městského obvodu nebo městské části
územně členěného statutárního města o
zjednání nápravy, jehož přílohou je i
usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření
orgánu městského obvodu nebo městské části
v samostatné působnosti, kterým byla zjednána
náprava.
(2)
Nezjedná-li příslušný orgán
městského obvodu nebo městské části v případě
podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě nápravu, podá
magistrát do 60 dnů od jejího uplynutí návrh
na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo
jiného opatření orgánu městského
obvodu nebo městské části v samostatné
působnosti soudu. Jestliže soud tento návrh odmítne,
zamítne nebo řízení zastaví, pozbývá
rozhodnutí magistrátu o pozastavení výkonu
usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření
orgánu městského obvodu nebo městské části
v samostatné působnosti platnosti dnem, kdy rozhodnutí
soudu nabude právní moci.
(3)
Zjedná-li příslušný orgán
městského obvodu nebo městské části před
rozhodnutím soudu nápravu, sdělí městský
obvod nebo městská část neprodleně tuto skutečnost
soudu a magistrátu. Magistrát své rozhodnutí
o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí
nebo jiného opatření orgánu městského
obvodu nebo městské části zruší
neprodleně poté, co obdrží sdělení městského
obvodu nebo městské části o zjednání
nápravy, jehož přílohou je i usnesení,
rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu
městského obvodu nebo městské části v
samostatné působnosti, kterým byla zjednána
náprava.
(4)
Magistrát o pozastavení výkonu usnesení,
rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu
městského obvodu nebo městské části v
samostatné působnosti nerozhodne, jestliže již bylo
vykonáno; v takovém případě podá pouze
návrh soudu na jeho zrušení.
(5)
Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí v případě
porušení právních předpisů občanského,
obchodního nebo pracovního práva a v případě,
kdy jsou dozor nebo kontrola výkonu samostatné
působnosti obcí upraveny zvláštním
právním předpisem.
|
|
§
110
[Dozor
nad akty v samostatné působnosti městské části]
(1)
Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření
orgánu městské části v samostatné
působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním
předpisem, pozastaví Magistrát jeho výkon.
Výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného
opatření orgánu městské části v
samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení
rozhodnutí Magistrátu městské části.
Magistrát v rozhodnutí současně stanoví
městské části lhůtu ke zjednání
nápravy, která nesmí být delší
než 3 měsíce. Zjedná-li příslušný
orgán městské části nápravu ve
stanovené lhůtě, Magistrát své rozhodnutí
zruší neprodleně poté, co obdrží
sdělení městské části o zjednání
nápravy, jehož přílohou je i usnesení,
rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu
městské části v samostatné působnosti, kterým
byla zjednána náprava.
(2)
Nezjedná-li příslušný orgán
městské části ve stanovené lhůtě nápravu,
podá Magistrát do 60 dnů od jejího uplynutí
návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí
nebo jiného opatření orgánu městské
části v samostatné působnosti soudu. Jestliže soud
tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení
zastaví, pozbývá rozhodnutí Magistrátu
o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí
nebo jiného opatření orgánu městské
části v samostatné působnosti platnosti dnem, kdy
rozhodnutí soudu nabude právní moci.
(3)
Zjedná-li příslušný orgán
městské části před rozhodnutím soudu nápravu,
sdělí městská část neprodleně tuto skutečnost
soudu a Magistrátu. Magistrát své rozhodnutí
o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí
nebo jiného opatření orgánu městské
části v samostatné působnosti zruší
neprodleně poté, co obdrží sdělení městské
části o zjednání nápravy, jehož
přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné
opatření orgánu městské části v
samostatné působnosti, kterým byla zjednána
náprava.
(4)
Magistrát o pozastavení výkonu usnesení,
rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu
městské části v samostatné působnosti
nerozhodne, jestliže již bylo vykonáno; v takovém
případě podá pouze návrh soudu na jeho
zrušení.
(5)
Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí v případě
porušení právních předpisů občanského,
obchodního nebo pracovního práva a v případě,
kdy jsou dozor nebo kontrola výkonu samostatné
působnosti obcí upraveny zvláštním
právním předpisem.
|
§
127a
[Dozor
nad akty v přenesené působnosti městského
obvodu nebo městské části]
Je-li
usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření
orgánu městského obvodu nebo městské části
v přenesené působnosti v rozporu se zákonem, jiným
právním předpisem, usnesením vlády,
směrnicí ústředního správního
úřadu nebo s opatřením magistrátu přijatým
při kontrole výkonu přenesené působnosti, magistrát
je zruší. Magistrát o zrušení
usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření
orgánu městského obvodu nebo městské části
v přenesené působnosti informuje úřad městského
obvodu nebo městské části.
|
§
69a
[Dozor
nad výkonem přenesené působnosti svěřené
orgánům obcí]
Krajský
úřad v přenesené působnosti provádí
dozor nad výkonem přenesené působnosti svěřené
orgánům obcí podle zvláštního
právního předpisu.
|
§
111
[Dozor
nad akty v přenesené působnosti městské části]
Je-li
usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření
orgánu městské části v přenesené
působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním
předpisem, usnesením vlády, směrnicí
ústředního správního úřadu nebo
s opatřením Magistrátu přijatým při kontrole
výkonu přenesené působnosti, Magistrát je
zruší. Magistrát o zrušení
usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření
orgánu městské části v přenesené
působnosti informuje úřad městské části.
|
§
128
[Společné
ustanovení k dozoru]
(1)
Obec vyvěsí neprodleně na úřední desce
obecního úřadu po dobu nejméně 15 dnů
a)
rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního
předpisu obce,
b)
nález Ústavního soudu, kterým se
zrušuje právní předpis obce nebo jeho
jednotlivá ustanovení,
c)
rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení,
rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu
obce v samostatné působnosti,
d)
rozhodnutí o zrušení pozastavení
účinnosti právního předpisu obce,
e)
rozhodnutí Ústavního soudu, na jehož základě
pozbývá rozhodnutí o pozastavení
účinnosti právního předpisu obce platnosti.
(2)
Městský obvod nebo městská část územně
členěného statutárního města vyvěsí
neprodleně na úřední desce úřadu městského
obvodu nebo městské části po dobu nejméně 15
dnů rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje
usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření
orgánu městské části nebo městského
obvodu v samostatné působnosti.
(3)
Obec na požádání zašle neprodleně
Ministerstvu vnitra usnesení, rozhodnutí nebo jiné
opatření orgánů obce v samostatné působnosti.
Obec na požádání zašle neprodleně
krajskému úřadu usnesení, rozhodnutí
nebo jiné opatření orgánů obce v přenesené
působnosti.
(4)
Městský obvod nebo městská část územně
členěného statutárního města na požádání
zašle neprodleně magistrátu usnesení,
rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů
městského obvodu nebo městské části v
samostatné působnosti. Městský obvod nebo městská
část územně členěného statutárního
města na požádání zašle neprodleně
magistrátu usnesení, rozhodnutí nebo jiné
opatření orgánů městského obvodu nebo městské
části v přenesené působnosti.
(5)
Působnost svěřená krajskému úřadu v §
125 a 126 a působnost svěřená magistrátu v §
127a je působností přenesenou.
(6)
Na rozhodování o pozastavení účinnosti
nařízení obce a o zrušení usnesení,
rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu
obce, městského obvodu nebo městské části
územně členěného statutárního města v
přenesené působnosti se ustanovení správního
řádu nepoužijí, s výjimkou ustanovení
o základních zásadách činnosti
správních orgánů.
(7)
Ustanovení dílů 1 až 3 se nevztahují na
rozhodnutí a jiné úkony orgánů obce,
městského obvodu nebo městské části územně
členěného statutárního města učiněné
podle správního řádu nebo podle zákona
o správě daní a poplatků.
|
§
85
[Společné
ustanovení k dozoru]
(1)
Kraj vyvěsí neprodleně na úřední desce
krajského úřadu po dobu nejméně 15 dnů
a)
rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení,
rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu
kraje v samostatné působnosti,
b)
rozhodnutí Ústavního soudu o odmítnutí
nebo zamítnutí návrhu nebo o zastavení
řízení o návrhu na zrušení
právního předpisu kraje.
(2)
Ve Věstníku kraj neprodleně oznámí
a)
rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního
předpisu kraje,
b)
rozhodnutí o zrušení pozastavení
účinnosti právního předpisu kraje,
c)
nález Ústavního soudu, kterým se
zrušuje právní předpis kraje nebo jeho
jednotlivá ustanovení,
d)
rozhodnutí Ústavního soudu, na jehož základě
pozbývá rozhodnutí o pozastavení
účinnosti právního předpisu kraje platnosti.
(3)
Kraj na požádání zašle neprodleně
ministerstvu usnesení, rozhodnutí a jiná
opatření orgánů kraje v samostatné
působnosti. Kraj na požádání zašle
neprodleně věcně příslušnému ministerstvu
nebo jinému ústřednímu správnímu
úřadu usnesení, rozhodnutí a jiná
opatření orgánů kraje v přenesené působnosti.
(4)
Na rozhodování o pozastavení účinnosti
nařízení kraje a o zrušení usnesení,
rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu
kraje v přenesené působnosti se ustanovení správního
řádu nepoužijí, s výjimkou ustanovení
o základních zásadách činnosti
správních orgánů.
(5)
Ustanovení dílů 1 a 2 se nevztahují na
rozhodnutí a jiné úkony orgánů kraje
učiněné podle správního řádu nebo
podle zákona o správě daní a poplatků.
|
§
112
[Společné
ustanovení k dozoru]
(1)
Hlavní město Praha vyvěsí neprodleně na úřední
desce Magistrátu po dobu nejméně 15 dnů
a)
rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení,
rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu
hlavního města Prahy v samostatné působnosti,
b)
rozhodnutí Ústavního soudu o odmítnutí
nebo zamítnutí návrhu nebo o zastavení
řízení o návrhu na zrušení
právního předpisu hlavního města Prahy,
c)
rozhodnutí Ústavního soudu, na jehož základě
pozbývá rozhodnutí o pozastavení
účinnosti právního předpisu hlavního
města Prahy platnosti.
(2)
Hlavní město Praha neprodleně oznámí ve
Sbírce
a)
rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního
předpisu hlavního města Prahy,
b)
rozhodnutí o zrušení pozastavení
účinnosti právního předpisu hlavního
města Prahy,
c)
nález Ústavního soudu, kterým se
zrušuje právní předpis hlavního města
Prahy nebo jeho jednotlivá ustanovení.
(3)
Městská část vyvěsí neprodleně na úřední
desce úřadu městské části po dobu nejméně
15 dnů rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje
usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření
orgánu městské části v samostatné
působnosti.
(4)
Hlavní město Praha na požádání zašle
neprodleně ministerstvu usnesení, rozhodnutí a jiná
opatření orgánů hlavního města Prahy v
samostatné působnosti. Hlavní město Praha na
požádání zašle neprodleně věcně
příslušnému ministerstvu nebo jinému
ústřednímu správnímu úřadu
usnesení, rozhodnutí a jiná opatření
orgánů hlavního města Prahy v přenesené
působnosti.
(5)
Městská část na požádání zašle
neprodleně Magistrátu usnesení, rozhodnutí a
jiná opatření orgánů městské části
v samostatné působnosti. Městská část na
požádání zašle neprodleně Magistrátu
usnesení, rozhodnutí a jiná opatření
orgánů městské části v přenesené
působnosti.
(6)
Na rozhodování o pozastavení účinnosti
nařízení hlavního města Prahy a o zrušení
usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření
orgánu hlavního města Prahy nebo městské
části v přenesené působnosti se ustanovení
správního řádu nepoužijí, s výjimkou
ustanovení o základních zásadách
činnosti správních orgánů.
(7)
Ustanovení dílů 1 až 3 se nevztahují na
rozhodnutí a jiné úkony orgánů
hlavního města Prahy nebo městské části
učiněné podle správního řádu nebo
podle zákona o správě daní a poplatků.
|
§
129
[Kontrola
výkonu samostatné a přenesené působnosti
obce]
(1)
Ministerstvo vnitra kontroluje výkon samostatné
působnosti svěřené orgánům obcí. Krajské
úřady v přenesené působnosti kontrolují výkon
přenesené působnosti svěřené orgánům obcí.
(2)
Magistráty územně členěných statutárních
měst v přenesené působnosti kontrolují výkon
samostatné a přenesené působnosti svěřené
orgánům městských obvodů a městských částí
územně členěných statutárních měst.
(3)
Kontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí
činnost orgánů veřejné správy uvedených
v odstavci 1 a 2, při které se zjišťuje, zda orgány
obcí, městských obvodů a městských částí
územně členěných statutárních měst
dodržují
a)
při výkonu samostatné působnosti zákony a
jiné právní předpisy,
b)
při výkonu přenesené působnosti zákony, jiné
právní předpisy a v jejich mezích též
usnesení vlády, směrnice ústředních
správních úřadů, jakož i opatření
příslušných orgánů veřejné
správy přijatá při kontrole výkonu přenesené
působnosti podle tohoto zákona (§ 129b odst. 3).
(4)
Kontrolu výkonu samostatné a přenesené
působnosti svěřené orgánům obcí, městských
obvodů a městských částí územně
členěných statutárních měst provádějí
pověření zaměstnanci, kterými se rozumějí
a)
zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu,
b)
zaměstnanec územně členěného statutárního
města zařazený do magistrátu územně členěného
statutárního města,
c)
zaměstnanec státu zařazený do Ministerstva vnitra
(dále
jen „kontrolující“).
|
§
86
[Kontrola
výkonu samostatné a přenesené působnosti
kraje]
(1)
Ministerstvo kontroluje výkon samostatné působnosti
svěřené orgánům krajů. Věcně příslušná
ministerstva nebo jiné ústřední správní
úřady kontrolují výkon přenesené
působnosti svěřené orgánům krajů.
(2)
Kontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí
činnost orgánů veřejné správy uvedených
v odstavci 1, při které se zjišťuje, zda orgány
krajů dodržují
a)
při výkonu samostatné působnosti zákony a
jiné právní předpisy,
b)
při výkonu přenesené působnosti zákony, jiné
právní předpisy a v jejich mezích též
usnesení vlády, směrnice ústředních
správních úřadů a opatření příslušných
orgánů veřejné správy přijatá při
kontrole výkonu přenesené působnosti podle tohoto
zákona (§ 88 odst. 3).
(3)
Kontrolu výkonu samostatné a přenesené
působnosti svěřené orgánům krajů provádějí
pověření zaměstnanci státu zařazení do
ministerstva, věcně příslušného ministerstva
nebo jiného ústředního správního
úřadu (dále jen „kontrolující“).
|
§
113
[Kontrola
výkonu samostatné a přenesené působnosti
hl. m. Prahy]
(1)
Ministerstvo kontroluje výkon samostatné působnosti
svěřené orgánům hlavního města Prahy. Věcně
příslušná ministerstva nebo jiné
ústřední správní úřady
kontrolují výkon přenesené působnosti svěřené
orgánům hlavního města Prahy.
(2)
Magistrát v přenesené působnosti kontroluje výkon
samostatné a přenesené působnosti svěřené
orgánům městských částí.
(3)
Kontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí
činnost orgánů veřejné správy uvedených
v odstavcích 1 a 2, při které se zjišťuje,
zda orgány hlavního města Prahy a městských
částí dodržují
a)
při výkonu samostatné působnosti zákony a
jiné právní předpisy,
b)
při výkonu přenesené působnosti zákony, jiné
právní předpisy a v jejich mezích též
usnesení vlády, směrnice ústředních
správních úřadů, jakož i opatření
příslušných orgánů veřejné
správy přijatá při kontrole výkonu přenesené
působnosti podle tohoto zákona (§ 115 odst. 3).
(4)
Kontrolu výkonu samostatné a přenesené
působnosti svěřené orgánům hlavního města
Prahy a městských částí provádějí
pověření zaměstnanci, kterými se rozumějí
a)
zaměstnanec hlavního města Prahy zařazený do
Magistrátu,
b)
zaměstnanec státu zařazený do ministerstva, věcně
příslušného ministerstva nebo jiného
ústředního správního úřadu
(dále
jen „kontrolující“).
|
§
129a
Kontrola
výkonu samostatné působnosti
(1) Kontrolující je při
provádění kontroly oprávněn
a)
požadovat od příslušného orgánu obce,
aby ve stanovené lhůtě předložil podklady a poskytl úplné
informace nezbytné k provedení kontroly,
b)
zajistit v odůvodněných případech předložené
podklady,
c)
vstupovat do objektů a do jiných prostor, pokud vstup
souvisí s prováděním kontroly,
d)
v nezbytném rozsahu odpovídajícím
povaze kontroly používat technické a materiální
vybavení obce v případech, kdy je jejich použití
nezbytné k zabezpečení kontroly.
(2)
Obec poskytne v souvislosti s prováděním kontroly
kontrolujícímu veškerou součinnost
odpovídající možnostem obce a rozsahu
kontrolních oprávnění stanovených
tímto zákonem.
(3)
Kontrolující je povinen
a)
oznámit starostovi, popřípadě jím pověřenému
zástupci, zahájení a ukončení kontroly
a předložit před zahájením kontroly písemné
pověření vydané osobou oprávněnou podle
vnitřních předpisů kontrolního orgánu,
b)
provádět kontrolu v rozsahu pověření ke kontrole,
c)
zjistit skutečný stav kontrolovaných činností,
porovnat je s příslušnými právními
předpisy a kontrolní zjištění prokázat
příslušnými podklady,
d)
písemně potvrdit převzetí předložených
podkladů, zabezpečit řádnou ochranu zajištěných
podkladů a vrátit je neprodleně, pominou-li důvody jejich
zajištění,
e)
o výsledcích kontroly pořídit písemný
protokol o kontrole a uvést v něm náležitosti
stanovené tímto zákonem,
f)
seznámit s obsahem protokolu o kontrole starostu, popřípadě
jím pověřeného zástupce,
g)
uvést v protokolu o kontrole doporučení možného
řešení odstranění zjištěných
nedostatků, požádá-li o to starosta nebo jím
pověřený zástupce,
h)
předat stejnopis protokolu o kontrole starostovi, popřípadě
jím pověřenému zástupci, k podpisu,
i)
poučit starostu, popřípadě jím pověřeného
zástupce, o možnosti podat proti protokolu námitky.
(4)
V protokolu o kontrole se zejména uvede
a)
označení kontrolního orgánu,
b)
označení kontrolovaného orgánu obce,
c)
jméno a příjmení kontrolujícího,
popřípadě kontrolujících,
d)
místo a čas provedení kontroly,
e)
předmět kontroly a kontrolované období,
f)
všechna kontrolní zjištění, včetně
uvedení zjištěného nezákonného
postupu,
g)
doporučení možného řešení odstranění
zjištěných nedostatků, požádá-li o to
starosta nebo jím pověřený zástupce,
h)
označení všech podkladů, o které se kontrolní
zjištění opírá,
i)
podpis kontrolujícího, který kontrolu
provedl; v případě, že kontrolu provedlo více
kontrolujících, podpisy všech kontrolujících,
kteří se kontroly zúčastnili,
j)
datum vyhotovení protokolu a datum převzetí
protokolu o kontrole starostou, popřípadě jím
pověřeným zástupcem.
(5)
Pokud starosta, popřípadě jím pověřený
zástupce, odmítnou podepsat protokol o kontrole,
kontrolující tuto skutečnost vyznačí v
protokolu.
(6)
Proti protokolu o kontrole může starosta, popřípadě jím
pověřený zástupce, podat do 15 dnů ode dne jeho
převzetí námitky. O námitkách proti
protokolu o kontrole rozhoduje kontrolující.
Nebylo-li námitkám vyhověno, mohou se starosta,
popřípadě jím pověřený zástupce, ve
lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí o námitkách
odvolat k tomu, kdo kontrolujícího pověřil kontrolou
(dále jen „vedoucí“). Vedoucí o
odvolání proti rozhodnutí o námitkách
rozhodne do 30 dnů od doručení odvolání.
Jsou-li pro to důvody, vedoucí rozhodnutí o
námitkách změní nebo zruší,
jinak odvolání zamítne a rozhodnutí
potvrdí. Pokud v řízení o odvolání
proti rozhodnutí o námitkách vyplyne potřeba
věc došetřit, vedoucí rozhodnutí zruší
a zajistí došetření věci. Proti rozhodnutí
vedoucího se nelze dále odvolat. Pokud kontrolující
vyhoví námitkám proti protokolu, nebo pokud
vedoucí vyhoví odvolání proti
rozhodnutí o námitkách, je přílohou
jejich písemného rozhodnutí dodatek k
protokolu, kterým je opravena část protokolu o
kontrole, která byla námitkami úspěšně
napadena.
(7)
Při rozhodování podle odstavce 6 se nepostupuje
podle správního řádu, s výjimkou
ustanovení o základních zásadách
činnosti správních orgánů, doručování
a obsahových a formálních náležitostech
rozhodnutí.
(8)
Starosta, popřípadě jím pověřený zástupce,
na nejbližším zasedání zastupitelstva
obce seznámí zastupitelstvo obce s výsledky
uskutečněné kontroly; v případě, že byl kontrolou
shledán nezákonný postup orgánů obce,
předloží mu návrh opatření k odstranění
jeho důsledků a k zamezení jeho opakování,
popřípadě jej seznámí se způsobem, jakým
se tak již stalo. Informace o jednání zastupitelstva
obce v této věci včetně návrhu opatření podle
věty první, popřípadě sdělení o způsobu
nápravy nezákonného postupu orgánů
obce, obec neprodleně vyvěsí na úřední desce
obecního úřadu po dobu nejméně 15 dnů.
(9)
Pro kontrolu výkonu samostatné působnosti svěřené
orgánům městských obvodů nebo městských částí
územně členěných statutárních měst se
odstavce 1 až 8 užijí obdobně.
|
§
87
Kontrola
výkonu samostatné působnosti
(1)
Kontrolující je při provádění kontroly
oprávněn
a)
požadovat od příslušného orgánu kraje,
aby ve stanovené lhůtě předložil podklady a poskytl úplné
informace nezbytné k provedení kontroly,
b)
zajistit v odůvodněných případech předložené
podklady,
c)
vstupovat do objektů a do jiných prostor, pokud vstup
souvisí s prováděním kontroly,
d)
v nezbytném rozsahu odpovídajícím
povaze jeho činnosti používat technické a materiální
vybavení kraje, v případech, kdy je jejich použití
nezbytné k zabezpečení kontroly.
(2)
Kraj poskytne v souvislosti s prováděním kontroly
kontrolujícímu veškerou součinnost
odpovídající možnostem kraje a rozsahu
kontrolních oprávnění stanovených
tímto zákonem.
(3)
Kontrolující je povinen
a)
oznámit hejtmanovi, popřípadě jím pověřenému
zástupci, zahájení a ukončení kontroly
a předložit před zahájením kontroly písemné
pověření vydané osobou oprávněnou podle
vnitřních předpisů kontrolního orgánu,
b)
provádět kontrolu v rozsahu pověření ke kontrole,
c)
zjistit skutečný stav kontrolovaných činností,
porovnat je s příslušnými právními
předpisy a kontrolní zjištění prokázat
příslušnými podklady,
d)
písemně potvrdit převzetí předložených
podkladů, zabezpečit řádnou ochranu zajištěných
podkladů a vrátit je neprodleně, pominou-li důvody jejich
zajištění,
e)
o výsledcích kontroly pořídit písemný
protokol o kontrole a uvést v něm náležitosti
stanovené tímto zákonem,
f)
seznámit s obsahem protokolu o kontrole hejtmana, popřípadě
jím pověřeného zástupce,
g)
předat stejnopis protokolu o kontrole hejtmanovi, popřípadě
jím pověřenému zástupci, k podpisu,
h)
poučit hejtmana, popřípadě jím pověřeného
zástupce, o možnosti podat proti protokolu námitky.
(4)
V protokolu o kontrole se zejména uvede
a)
označení kontrolního orgánu,
b)
označení kontrolovaného orgánu kraje,
c)
jméno a příjmení kontrolujícího,
popřípadě kontrolujících,
d)
místo a čas provedení kontroly,
e)
předmět kontroly a kontrolované období,
f)
všechna kontrolní zjištění, včetně
uvedení zjištěného nezákonného
postupu,
g)
označení všech podkladů, o které se kontrolní
zjištění opírá,
h)
podpis kontrolujícího, který kontrolu
provedl; v případě, že kontrolu provedlo více
kontrolujících, podpisy všech kontrolujících,
kteří se kontroly zúčastnili,
i)
datum vyhotovení protokolu a datum převzetí
protokolu o kontrole hejtmanem, popřípadě jím
pověřeným zástupcem.
(5)
Pokud hejtman, popřípadě jím pověřený
zástupce, odmítnou podepsat protokol o kontrole,
kontrolující tuto skutečnost vyznačí v
protokolu.
(6)
Proti protokolu o kontrole může hejtman nebo jím pověřený
zástupce podat do 15 dnů ode dne jeho převzetí
námitky. O námitkách proti protokolu o
kontrole rozhodne kontrolující. Nebylo-li námitkám
vyhověno, mohou se hejtman, popřípadě jím pověřený
zástupce, ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení
rozhodnutí o námitkách odvolat k tomu, kdo
kontrolujícího pověřil kontrolou (dále jen
„vedoucí“). Vedoucí o odvolání
proti rozhodnutí o námitkách rozhodne do 30
dnů od doručení odvolání. Jsou-li pro to
důvody, vedoucí rozhodnutí o námitkách
změní nebo zruší, jinak odvolání
zamítne a rozhodnutí potvrdí. Pokud v řízení
o odvolání proti rozhodnutí o námitkách
vyplyne potřeba věc došetřit, vedoucí rozhodnutí
zruší a zajistí došetření věci.
Proti rozhodnutí vedoucího se nelze dále
odvolat. Pokud kontrolující vyhoví námitkám
proti protokolu, nebo pokud vedoucí vyhoví odvolání
proti rozhodnutí o námitkách, je přílohou
jejich písemného rozhodnutí dodatek k
protokolu, kterým je opravena část protokolu o
kontrole, která byla námitkami úspěšně
napadena.
(7)
Při rozhodování podle odstavce 6 se nepostupuje
podle správního řádu, s výjimkou
ustanovení o základních zásadách
činnosti správních orgánů, doručování
a obsahových a formálních náležitostech
rozhodnutí.
(8)
Hejtman, popřípadě jím pověřený zástupce,
na nejbližším zasedání zastupitelstva
kraje seznámí zastupitelstvo kraje s výsledky
uskutečněné kontroly; v případě, že byl kontrolou
shledán nezákonný postup orgánů kraje,
předloží mu návrh opatření k odstranění
jeho důsledků a k zamezení jeho opakování,
popřípadě jej seznámí se způsobem, jakým
se tak již stalo. Informace o jednání zastupitelstva
kraje v této věci včetně návrhu opatření
podle věty první, popřípadě sdělení o způsobu
nápravy nezákonného postupu orgánů
kraje, kraj neprodleně vyvěsí na úřední desce
krajského úřadu po dobu nejméně 15 dnů.
|
§
114
Kontrola
výkonu samostatné působnosti
(1)
Kontrolující je při provádění kontroly
oprávněn
a)
požadovat od příslušného orgánu
hlavního města Prahy, aby ve stanovené lhůtě
předložil podklady a poskytl úplné informace
nezbytné k provedení kontroly,
b)
zajistit v odůvodněných případech předložené
podklady,
c)
vstupovat do objektů a do jiných prostor, pokud vstup
souvisí s prováděním kontroly,
d)
v nezbytném rozsahu odpovídajícím
povaze kontroly používat technické a materiální
vybavení hlavního města Prahy, v případech,
kdy je jejich použití nezbytné k zabezpečení
kontroly.
(2)
Hlavní město Praha poskytne v souvislosti s prováděním
kontroly kontrolujícímu veškerou součinnost
odpovídající možnostem hlavního města
Prahy a rozsahu kontrolních oprávnění
stanovených tímto zákonem.
(3)
Kontrolující je povinen
a)
oznámit primátorovi hlavního města Prahy,
popřípadě jím pověřenému zástupci,
zahájení a ukončení kontroly a předložit před
zahájením kontroly příslušné
písemné pověření vydané osobou
oprávněnou podle vnitřních předpisů kontrolního
orgánu,
b)
provádět kontrolu v rozsahu písemného
pověření ke kontrole,
c)
zjistit skutečný stav kontrolovaných činností,
porovnat je s příslušnými právními
předpisy a kontrolní zjištění prokázat
příslušnými podklady,
d)
písemně potvrdit převzetí předložených
podkladů, zabezpečit řádnou ochranu zajištěných
podkladů a vrátit je neprodleně, pominou-li důvody jejich
zajištění,
e)
o výsledcích kontroly pořídit písemný
protokol o kontrole a uvést v něm náležitosti
stanovené tímto zákonem,
f)
seznámit s obsahem protokolu o kontrole primátora
hlavního města Prahy, popřípadě jím
pověřeného zástupce,
g)
předat stejnopis protokolu o kontrole primátorovi hlavního
města Prahy, popřípadě jím pověřenému
zástupci, k podpisu,
h)
poučit primátora hlavního města Prahy, popřípadě
jím pověřeného zástupce, o možnosti podat
proti protokolu námitky.
(4)
V protokolu o kontrole se zejména uvede
a)
označení kontrolního orgánu,
b)
označení kontrolovaného orgánu hlavního
města Prahy,
c)
jméno a příjmení kontrolujícího,
popřípadě kontrolujících,
d)
místo a čas provedení kontroly,
e)
předmět kontroly a kontrolované období,
f)
všechna kontrolní zjištění, včetně
uvedení zjištěného nezákonného
postupu,
g)
označení všech podkladů, o které se kontrolní
zjištění opírá,
h)
podpis kontrolujícího, který kontrolu
provedl; v případě, že kontrolu provedlo více
kontrolujících, podpisy všech kontrolujících,
kteří se kontroly zúčastnili,
i)
datum vyhotovení protokolu a datum převzetí
protokolu o kontrole primátorem hlavního města Prahy
nebo jím pověřeným zástupcem.
(5)
Pokud primátor hlavního města Prahy, popřípadě
jím pověřený zástupce, odmítnou
podepsat protokol o kontrole, kontrolující tuto
skutečnost vyznačí v protokolu.
(6)
Proti protokolu o kontrole může primátor hlavního
města Prahy nebo jím pověřený zástupce podat
do 15 dnů ode dne jeho převzetí námitky. O námitkách
proti protokolu o kontrole rozhoduje kontrolující.
Nebylo-li námitkám vyhověno, mohou se primátor
hlavního města Prahy nebo jím pověřený
zástupce ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí
o námitkách odvolat k tomu, kdo kontrolujícího
pověřil kontrolou (dále jen „vedoucí“).
Vedoucí o odvolání proti rozhodnutí o
námitkách rozhodne do 30 dnů od doručení
odvolání. Jsou-li pro to důvody, vedoucí
rozhodnutí o námitkách změní nebo
zruší, jinak odvolání zamítne a
rozhodnutí potvrdí. Pokud v řízení o
odvolání proti rozhodnutí o námitkách
vyplyne potřeba věc došetřit, vedoucí rozhodnutí
zruší a zajistí došetření věci.
Proti rozhodnutí vedoucího se nelze dále
odvolat. Pokud kontrolující vyhoví námitkám
proti protokolu, nebo pokud vedoucí vyhoví odvolání
proti rozhodnutí o námitkách, je přílohou
jejich písemného rozhodnutí dodatek k
protokolu, kterým je opravena část protokolu o
kontrole, která byla námitkami úspěšně
napadena.
(7)
Při rozhodování podle odstavce 6 se nepostupuje
podle správního řádu, s výjimkou
ustanovení o základních zásadách
činnosti správních orgánů, doručování
a obsahových a formálních náležitostech
rozhodnutí.
(8)
Primátor hlavního města Prahy, popřípadě jím
pověřený zástupce, na nejbližším
zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy
seznámí toto zastupitelstvo s výsledky
uskutečněné kontroly; v případě, že byl kontrolou
shledán nezákonný postup orgánů
hlavního města Prahy, předloží mu návrh
opatření k odstranění jeho důsledků a k zamezení
jeho opakování, popřípadě jej seznámí
se způsobem, jakým se tak již stalo. Informace o jednání
zastupitelstva hlavního města Prahy v této věci
včetně návrhu opatření podle věty první,
popřípadě sdělení o způsobu nápravy
nezákonného postupu orgánů hlavního
města Prahy, hlavní město Praha neprodleně vyvěsí na
úřední desce Magistrátu po dobu nejméně
15 dnů.
(9)
Pro kontrolu výkonu samostatné působnosti svěřené
orgánům městských částí se odstavce 1
až 8 užijí obdobně. Práva a povinnosti, které
náležejí primátorovi hlavního města
Prahy, popřípadě jím pověřenému zástupci,
náležejí v případě kontroly výkonu
samostatné působnosti svěřené orgánům
městských částí starostovi městské
části, popřípadě jeho zástupci.
|
§
129b
Kontrola
výkonu přenesené působnosti
(1)
Pro kontrolu výkonu přenesené působnosti svěřené
orgánům obcí se ustanovení § 129a užije
obdobně, s výjimkou odstavce 8. Práva a povinnosti,
které podle § 129a náležejí starostovi,
popřípadě jím pověřenému zástupci,
náležejí v případě kontroly výkonu
přenesené působnosti svěřené orgánům obcí
tajemníkovi obecního úřadu; pokud tato funkce
není v obci zřízena, pak starostovi, popřípadě
jím pověřenému zástupci.
(2)
Kontrolující je povinen porovnat stav kontrolovaných
činností též s usneseními vlády,
směrnicemi ústředních správních úřadů
a s opatřeními příslušných orgánů
veřejné správy přijatými při kontrole výkonu
přenesené působnosti.
(3)
Kontrolující může dále v protokolu o kontrole
a)
uložit orgánu obce splnit úkol stanovený
zákonem nebo provést nápravu nezákonného
postupu nebo jiných nedostatků zjištěných při
kontrole a stanovit mu k tomu přiměřenou lhůtu,
b)
uložit orgánu obce podat kontrolnímu orgánu
ve lhůtě stanovené podle písmene a) písemnou
zprávu o splnění úkolu stanoveného
zákonem nebo o nápravě nezákonného
postupu nebo jiných nedostatků zjištěných při
kontrole.
(4)
Pro kontrolu výkonu přenesené působnosti svěřené
orgánům městských obvodů nebo městských částí
územně členěných statutárních měst se
odstavce 1 až 3 užijí obdobně. Práva a povinnosti,
které podle odstavce 1 náležejí tajemníkovi
obecního úřadu, náležejí v tomto
případě tajemníkovi úřadu městského
obvodu nebo městské části. Stav kontrolovaných
činností se porovnává rovněž s opatřeními
magistrátu přijatými při kontrole výkonu
přenesené působnosti svěřené orgánům
městských obvodů nebo městských částí,
a pokud kontrolu provádí magistrát, uvádí
se v protokolu o kontrole lhůta pro podání zprávy
magistrátu.
(5)
Ustanovení odstavce 3 písm. a) se nevztahuje na
úkony učiněné orgány obce, městského
obvodu nebo městské části územně členěného
statutárního města podle správního
řádu nebo podle zákona o správě daní a
poplatků.
|
§
88
Kontrola výkonu přenesené
působnosti
(1)
Pro kontrolu výkonu přenesené působnosti svěřené
orgánům krajů se ustanovení § 87 užije obdobně,
s výjimkou odstavce 8. Práva a povinnosti, které
podle § 87 náležejí hejtmanovi, popřípadě
jím pověřenému zástupci, náležejí
v případě kontroly výkonu přenesené
působnosti řediteli krajského úřadu.
(2)
Kontrolující je povinen porovnat stav kontrolovaných
činností též s usneseními vlády,
směrnicemi ústředních správních úřadů
a s opatřeními příslušných orgánů
veřejné správy přijatými při kontrole výkonu
přenesené působnosti.
(3)
Kontrolující může dále v protokolu o kontrole
a)
uložit orgánu kraje splnit úkol stanovený
zákonem nebo provést nápravu nezákonného
postupu nebo jiných nedostatků zjištěných při
kontrole a stanovit mu k tomu přiměřenou lhůtu,
b)
uložit orgánu kraje podat kontrolnímu orgánu
ve lhůtě stanovené podle písmene a) písemnou
zprávu o splnění úkolu stanoveného
zákonem nebo o nápravě nezákonného
postupu nebo jiných nedostatků zjištěných při
kontrole.
(4)
Ustanovení odstavce 3 písm. a) se nevztahuje na
úkony učiněné orgány kraje podle správního
řádu nebo podle zákona o správě daní a
poplatků.
|
§
115
Kontrola
výkonu přenesené působnosti
(1)
Pro kontrolu výkonu přenesené působnosti svěřené
orgánům hlavního města Prahy se ustanovení §
114 užije obdobně, s výjimkou odstavce 8. Práva a
povinnosti, které podle § 114 náležejí
primátorovi hlavního města Prahy, popřípadě
jím pověřenému zástupci, náležejí
v případě kontroly výkonu přenesené
působnosti svěřené orgánům hlavního města
Prahy řediteli Magistrátu.
(2)
Kontrolující je povinen porovnat stav kontrolovaných
činností též s usneseními vlády,
směrnicemi ústředních správních úřadů
a s opatřeními příslušných orgánů
veřejné správy přijatými při kontrole výkonu
přenesené působnosti.
(3)
Kontrolující může dále v protokolu o kontrole
a)
uložit orgánu hlavního města Prahy splnit úkol
stanovený zákonem nebo provést nápravu
nezákonného postupu nebo jiných nedostatků
zjištěných při kontrole a stanovit mu k tomu
přiměřenou lhůtu,
b)
uložit orgánu hlavního města Prahy nebo městské
části podat kontrolnímu orgánu ve lhůtě
stanovené podle písmene a) písemnou zprávu
o splnění úkolu stanoveného zákonem
nebo o nápravě nezákonného postupu nebo
jiných nedostatků zjištěných při kontrole.
(4)
Pro kontrolu výkonu přenesené působnosti svěřené
orgánům městských částí se odstavce 1
až 3 užijí obdobně. Práva a povinnosti, které
podle odstavce 1 náležejí řediteli Magistrátu,
náležejí v tomto případě tajemníkovi
úřadu městské části. Stav kontrolovaných
činností se porovnává rovněž s opatřeními
Magistrátu přijatými při kontrole výkonu
přenesené působnosti svěřené orgánům
městských částí, a pokud kontrolu provádí
Magistrát, uvádí se v protokolu o kontrole
lhůta pro podání zprávy Magistrátu.
|
§
129c
[Pořádková
pokuta]
(1)
Fyzické osobě, která zavinila, že obec nesplnila
povinnost podle § 129a odst. 2, může kontrolní orgán
uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000
Kč.
(2)
Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně, nebyla-li
povinnost splněna ani ve lhůtě nově stanovené
kontrolujícím. Úhrn takto uložených
pořádkových pokut nesmí přesáhnout
částku 200 000 Kč.
(3)
Pořádkovou pokutu lze uložit do 1 měsíce ode dne
nesplnění povinnosti.
(4)
Pořádkovou pokutu vybírá a vymáhá
kontrolní orgán, který ji uložil. Pořádková
pokuta je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena
činnost kontrolního orgánu, který pokutu
uložil.
(5)
Při vybírání a vymáhání
pořádkové pokuty se postupuje podle zákona o
správě daní a poplatků.
|
§
89
[Pořádková
pokuta]
(1)
Fyzické osobě, která zavinila, že kraj nesplnil
povinnost podle § 87 odst. 2, může kontrolní orgán
uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000
Kč.
(2)
Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně, nebyla-li
povinnost splněna ani ve lhůtě nově stanovené
kontrolujícím. Úhrn takto uložených
pořádkových pokut nesmí přesáhnout
částku 200 000 Kč.
(3)
Pořádkovou pokutu lze uložit do 1 měsíce ode dne
nesplnění povinnosti.
(4)
Pořádkovou pokutu vybírá a vymáhá
kontrolní orgán, který ji uložil. Pořádková
pokuta je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena
činnost kontrolního orgánu, který pokutu
uložil.
(5)
Při vybírání a vymáhání
pořádkové pokuty se postupuje podle zákona o
správě daní a poplatků.
|
§
116
[Pořádková
pokuta]
(1)
Fyzické osobě, která zavinila, že hlavní
město Praha nebo jeho městská část nesplnily
povinnost podle § 114 odst. 2, může kontrolní orgán
uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000
Kč.
(2)
Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně, nebyla-li
povinnost splněna ani ve lhůtě nově stanovené
kontrolujícím. Úhrn takto uložených
pořádkových pokut nesmí přesáhnout
částku 200 000 Kč.
(3)
Pořádkovou pokutu lze uložit do 1 měsíce ode dne
nesplnění povinnosti.
(4)
Pořádkovou pokutu vybírá a vymáhá
kontrolní orgán, který ji uložil. Pořádková
pokuta je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena
činnost kontrolního orgánu, který pokutu
uložil.
(5)
Při vybírání a vymáhání
pořádkové pokuty se postupuje podle zákona o
správě daní a poplatků.
|
§
130
[Statut
statutárního města]
Územně členěná statutární
města upraví své vnitřní poměry ve věcech
správy města statutem, který je vydáván
formou obecně závazné vyhlášky obce.
Ve statutu stanoví zejména
a)
výčet jednotlivých městských obvodů a
městských částí a vymezení jejich
území,
b)
pravomoc orgánů města na úseku samostatné a
přenesené působnosti,
c)
pravomoc orgánů městských obvodů a městských
částí na úseku samostatné a přenesené
působnosti,
d)
vzájemnou součinnost mezi orgány města a orgány
městských obvodů a městských částí,
e)
zdroje peněžních příjmů městských obvodů a
městských částí a druhy výdajů v
souvislosti s plněním úkolů v samostatné a
přenesené působnosti,
f)
způsob projednání návrhů obecně závazných
vyhlášek a nařízení města s městskými
obvody a městskými částmi a způsob jejich
zveřejňování v městských obvodech a městských
částech,
g)
způsob projednání územně plánovací
dokumentace města a programu rozvoje města s městskými
obvody a městskými částmi,
h)
majetek města, který se svěřuje městským obvodům a
městským částem, a rozsah oprávnění
městských obvodů a městských částí při
nakládání s tímto majetkem a při
výkonu s tím souvisejících práv,
i)
rozsah oprávnění městských obvodů a městských
částí zakládat, zřizovat a rušit
právnické osoby a organizační složky,
j)
další záležitosti, stanoví-li tak
tento nebo zvláštní zákon.
|
§
92
[Vztah
ministerstev k obcím a krajům]
(1)
Při výkonu přenesené působnosti jsou orgány
územní samosprávy podřízeny
příslušnému ministerstvu.
(2)
Příslušná ministerstva, do jejichž působnosti
náleží úseky státní správy
vykonávané orgány územní
samosprávy, řídí v rámci zákonů
výkon státní správy vydáváním
právních předpisů a směrnic; podmínkou
platnosti směrnice je její publikace, ve výjimečném
případě oznámení o vydání ve
Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány
obcí.
§
92a
Vztah
ministerstev ke krajům
Příslušná
ministerstva, do jejichž působnosti náleží úseky
státní správy vykonávané orgány
kraje,
a)
přezkoumávají rozhodnutí orgánů kraje
vydaná na úseku přenesené působnosti ve
správním řízení; 4) na přezkoumávání
rozhodnutí orgánů kraje vydaných ve správním
řízení se vztahují ustanovení
správního řádu,
b)
kontrolují výkon přenesené působnosti orgány
kraje na svěřeném úseku.
§
93
[Vztah
Ministerstva vnitra ke krajům]
Ministerstvo
ve vztahu ke krajům na úseku přenesené působnosti
a)
koordinuje vydávání směrnic ministerstev a
jiných ústředních správních
úřadů, jež se dotýkají přenesené
působnosti kraje nebo přenesené působnosti obce; k tomu
vydává Věstník vlády pro orgány
krajů a orgány obcí; podmínkou platnosti
směrnic ústředních správních úřadů
je jejich vyhlášení ve Věstníku vlády
pro orgány krajů a orgány obcí,
b)
kontroluje dodržování usnesení a opatření
vlády v činnosti příslušných orgánů
kraje a poskytování odborné pomoci krajským
úřadem obcím,
c)
organizuje porady ředitelů krajských úřadů,
d)
ve spolupráci s příslušnými ústředními
správními úřady organizuje provádění
kontrol na vybraných úsecích činnosti orgánů
kraje, vyhodnocuje jejich výsledky a předkládá
vládě návrhy na potřebná opatření,
e)
řídí a ve spolupráci s příslušnými
ministerstvy koordinuje výstavbu a realizaci informačních
systémů krajů a zabezpečuje řešení a
realizaci projektů.
|
§
17
[Statut
hl. m. Prahy]
(1)
Hlavní město Praha upraví své vnitřní
poměry ve věcech správy města Statutem. Ve Statutu stanoví
zejména
a)
výčet jednotlivých městských částí
a vymezení jejich území (§ 11),
b)
záležitosti, které se svěřují do samostatné
a přenesené působnosti městských částí
nad rozsah stanovený zákonem, včetně vymezení
území, na němž je vykonávána přenesená
působnost městských částí,
c)
způsob projednání návrhu rozpočtu hlavního
města Prahy a městských částí a závěrečného
účtu hlavního města Prahy a městských částí
a výsledků jejich hospodaření,
d)
vzájemnou součinnost mezi orgány hlavního
města Prahy a orgány městských částí,
e)
zdroje peněžních příjmů městských částí
a druhy výdajů v souvislosti s plněním úkolů
v samostatné a přenesené působnosti,
f)
způsob projednání návrhů obecně závazných
vyhlášek a nařízení hlavního
města Prahy s městskými částmi a způsob jejich
vyhlášení v městských částech,
g)
způsob projednání územně plánovací
dokumentace hlavního města Prahy a programu rozvoje
hlavního města Prahy s městskými částmi,
h)
majetek hlavního města Prahy, který se svěřuje
městským částem, a rozsah oprávnění
městských částí při nakládání
s tímto majetkem,
i)
další záležitosti, stanoví-li tak
tento nebo zvláštní zákon.
(2)
Návrh Statutu nebo jeho změny projedná hlavní
město Praha vždy s městskými částmi. Připomínky
a návrhy městských částí k
projednávanému Statutu, jeho doplňkům či změnám
musí být vždy projednány zastupitelstvem
hlavního města Prahy.
(3)
Statut vydává hlavní město Praha obecně
závaznou vyhláškou.
§
46
[Projednání
návrhů právních předpisů hl. m. Prahy
s městskými částmi]
(1)
Hlavní město Praha projedná vždy návrhy
právních předpisů hlavního města Prahy před
jejich přijetím s městskými částmi.
(2)
Městské části jsou oprávněny se k návrhu
právních předpisů hlavního města Prahy
vyjádřit ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení návrhu.
Lhůta může být ve výjimečných případech
na základě rozhodnutí rady hlavního města
Prahy zkrácena, nesmí však být kratší
než 15 dnů. Jestliže se městská část ve stanovené
lhůtě nevyjádří, má se za to, že s návrhem
souhlasí.
(3)
Podrobnosti k projednání návrhů právních
předpisů hlavního města Prahy stanoví Statut.
§
118
[Vztah
Ministerstva vnitra k hl. m. Praze]
(1)
Ministerstvo ve vztahu k hlavnímu městu Praze v oblasti
přenesené působnosti hlavního města Prahy
a)
koordinuje vydávání směrnic a instrukcí
ministerstev a jiných ústředních správních
úřadů, jež se dotýkají přenesené
působnosti hlavního města Prahy,
b)
ve spolupráci s příslušnými ústředními
správními úřady organizuje provádění
kontrol na vybraných úsecích přenesené
působnosti hlavního města Prahy, vyhodnocuje jejich
výsledky a předkládá vládě návrhy
na potřebná opatření,
c)
organizuje porady s ředitelem Magistrátu.
(2)
Při výkonu přenesené působnosti hlavního
města Prahy je hlavní město Praha podřízeno
příslušnému ministerstvu.
(3)
Příslušná ministerstva, do jejichž působnosti
náleží oblasti přenesené působnosti hlavního
města Prahy,
a)
řídí v rámci zákonů výkon
přenesené působnosti hlavního města Prahy vydáváním
právních předpisů a v jejich mezích vydáváním
směrnic a instrukcí,
b)
přezkoumávají rozhodnutí orgánů
hlavního města Prahy vydaná ve správním
řízení.
(4)
Na přezkoumávání rozhodnutí orgánů
hlavního města Prahy vydaných ve správním
řízení se vztahují ustanovení
správního řádu.
|
§
131
[Svěření
pravomocí městskému obvodu nebo městské
části]
Statutární
město může svěřit statutem městskému obvodu nebo městské
části na úseku samostatné působnosti zejména
a)
schvalování programu rozvoje městského obvodu
nebo městské části,
b)
rozhodování o majetkoprávních úkonech
uvedených v § 133 odst. 1,
c)
zřizování trvalých a dočasných fondů
městského obvodu a městské části,
d)
ukládání pokut podle § 58,
e)
výkon funkce zaměstnavatele pro zaměstnance zařazené
do úřadu městského obvodu nebo úřadu městské
části nebo organizační složky městského
obvodu nebo městské části.
|
|
|
§
132
[Odejmutí
svěřené věci městskému obvodu nebo městské
části]
(1) Svěřenou věc z vlastnictví
statutárního města lze městskému obvodu nebo
městské části odejmout za účelem, pro který
lze majetek vyvlastnit podle zvláštního
právního předpisu nebo se souhlasem městského
obvodu nebo městské části.
(2)
Svěřenou věc z vlastnictví statutárního města
lze městskému obvodu nebo městské části
odejmout též v případě, jestliže městský
obvod nebo městská část při nakládání
s touto věcí porušuje právní předpisy
a neodstraní tyto nedostatky ve lhůtě stanovené
statutárním městem, která nesmí být
kratší než 60 dnů.
(3)
O odejmutí věci svěřené městskému obvodu nebo
městské části z vlastnictví statutárního
města rozhoduje zastupitelstvo statutárního města [§
130 písm. h)].
|
|
§
19
[Odejmutí
svěřené věci městské části]
(1)
Městským částem se svěřují do správy
věci z majetku hlavního města Prahy, které jim byly
svěřeny do hospodaření podle právních
předpisů vydaných hlavním městem Prahou platných
ke dni účinnosti tohoto zákona. Svěřenou správu
majetku hlavního města Prahy městské části
lze odejmout za účelem, pro který lze majetek
vyvlastnit podle zvláštního právního
předpisu nebo se souhlasem městské části.
(2)
Svěřenou věc z majetku města lze městské části
odejmout též v případě, jestliže městská část
při nakládání s touto věcí porušuje
právní předpisy a neodstraní tyto nedostatky
ve lhůtě stanovené hlavním městem Prahou, která
nesmí být kratší než 60 dnů.
(3)
O odejmutí věci z majetku svěřeného městské
části rozhoduje zastupitelstvo hlavního města Prahy
změnou Statutu.
(4)
Městským částem lze svěřit do správy věci z
majetku hlavního města Prahy, které se nacházejí
na jejich území. Městské části může
být svěřen též majetek hlavního města Prahy,
který se nachází mimo území
hlavního města Prahy.
|
§
133
[Majetkoprávní
úkony městského obvodu nebo městské části]
Statutární
město může svěřit statutem za podmínek v něm stanovených
městskému obvodu a městské části rozhodování
zejména o těchto majetkoprávních úkonech:
a)
převod a zastavení nemovitých věcí včetně
vydání nemovitostí podle zvláštních
zákonů z majetku města svěřeného městskému
obvodu nebo městské části,
b)
převod a zastavení movitých věcí a práv,
c)
postoupení pohledávek,
d)
vzdání se práva a prominutí
pohledávky,
e)
uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru
nebo půjčky, o poskytnutí výpůjčky, o poskytnutí
dotace, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského
závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o
sdružení,
f)
peněžité i nepeněžité vklady do právnických
osob,
g)
majetková účast na podnikání jiných
právnických osob,
h)
dohody o splátkách,
i)
uzavírání nájemních smluv a
smluv o výpůjčkách,
j)
poskytování věcných a peněžitých darů
fyzickým a právnickým osobám,
k)
poskytování dotací občanským
sdružením, humanitárním organizacím a
jiným právnickým nebo fyzickým osobám
působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy
a sportu, sociálních služeb, požární
ochrany, kultury, vzdělávání a vědy,
zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence
kriminality a ochrany životního prostředí.
|
|
§
18
[Majetkoprávní
úkony městské části]
(3)
Hlavní město Praha může Statutem svěřit městským
částem zejména rozhodování o těchto
majetkoprávních úkonech:
a)
o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí
úvěru, půjčky nebo dotace, o převzetí dluhu, o
převzetí ručitelského závazku, o přistoupení
k závazku a smlouvy o sdružení, orgány
městské části,
b)
o peněžitých a nepeněžitých vkladech městské
části do obchodních společností a svazků,
c)
o majetkové účasti městské části na
podnikání jiných osob s výjimkou
právnických osob založených nebo zřízených
městskou částí,
d)
o pronájmu, převodu a nabytí nemovitých věcí,
včetně vydání nemovitostí podle zvláštních
zákonů,
e)
o bezúplatném převodu movitých věcí
včetně peněz,
f)
o bezúplatném postoupení pohledávek
městské části,
g)
o vzdání se práva a prominutí
pohledávky,
h)
o zastavení movitých a nemovitých věcí,
i)
o dohodách o splátkách dluhů,
j)
o uzavírání smluv podle § 21 až 27.
(4)
Hlavní město Praha může Statutem stanovit rozsah
rozhodování městských částí
podle odstavce 3.
|
§
134
[Jednání
městského obvodu nebo městské části]
(1)
Městské obvody a městské části jednají
za statutární město v záležitostech jim
svěřených zákonem a v mezích zákona
statutem.
(2)
Městské obvody a městské části nemohou
vydávat obecně závazné vyhlášky
nebo nařízení.
|
|
§
3
[Jednání
městské části]
(2)
Městské části v rozsahu stanoveném zákonem
a Statutem vystupují v právních vztazích
svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů
vyplývající.
§
89
[Nemožnost
vydávat obecně závazné vyhlášky]
(3)
Zastupitelstvu městské části nepřísluší
vydávat obecně závazné vyhlášky.
|
§
135
[Závaznost
usnesení zastupitelstva a rady statutárního
města]
Usnesení
zastupitelstva města a rady města v záležitostech, které
nebyly zákonem nebo statutem svěřeny městskému
obvodu nebo městské části, jsou pro orgány
městských obvodů a městských částí
závazná.
|
|
|
§
136
[Správce
městského obvodu nebo městské části]
(1)
Správce městského obvodu nebo městské části
jmenuje a odvolává z funkce tajemník
magistrátu.
(2)
Správce města, městského obvodu a městské
části plní úkoly správce obce podle §
98.
|
|
§
93
[Správce
městské části]
(1)
Ředitel Magistrátu jmenuje správce městské
části, pokud
a)
se opakovaně neuskuteční vyhlášené
volby do zastupitelstva městské části z důvodu
nedostatku kandidátů na členy zastupitelstva městské
části, anebo proto, že nebyla ustavena volební
komise,
b)
poklesne počet členů zastupitelstva městské části o
více než o polovinu z celkového počtu stanoveného
podle § 88, nebo
c)
dojde k rozpuštění zastupitelstva městské
části z důvodů, které stanoví tento zákon.
(2)
Správce městské části je v čele úřadu
městské části (§ 103) a zabezpečuje výkon
přenesené působnosti městské části. Jde-li o
úřad městské části, kde byla zřízena
funkce tajemníka úřadu městské části,
je tento tajemník úřadu podřízen správci
městské části. Správce městské části
zabezpečuje úkoly v oblasti samostatné působnosti
městské části podle § 89 odst. 1 písm.
i) a § 94 odst. 2.
(3)
Ředitel Magistrátu kontroluje činnost správce
městské části. Osobní a věcné výdaje
spojené s výkonem funkce správce městské
části hradí hlavní město Praha.
(4)
Činnost správce městské části končí
dnem ustavujícího zasedání nově
zvoleného zastupitelstva městské části. Na
ustavujícím zasedání zastupitelstva
městské části podá správce městské
části zprávu o výkonu své funkce a o
stavu hospodaření a majetku městské části.
|
§
137
[Rozpuštění
zastupitelstva městského obvodu nebo městské části]
Pravomoc
rozpustit zastupitelstvo městského obvodu nebo městské
části podle § 89 vykonává zastupitelstvo
města.
|
|
|
§
138
(zrušen)
|
|
|
§
139
[Výkon
přenesené působnosti ve statutárním městě]
(1) Orgány statutárních
měst vykonávají přenesenou působnost, která
je zákonem svěřena pověřeným obecním úřadům
a obecním úřadům obcí s rozšířenou
působností.
(2)
Orgány městských obvodů a městských částí
vykonávají přenesenou působnost, kterou podle
zvláštních zákonů vykonávají
orgány obcí. Statutární město může
statutem určit městské obvody a městské části,
jejichž orgány budou vykonávat zcela nebo zčásti
přenesenou působnost svěřenou zvláštními
zákony pověřeným obecním úřadům,
popřípadě některou přenesenou působnost svěřenou zvláštními
zákony obecním úřadům obcí s
rozšířenou působností.
(3)
Je-li to účelné, může statutární město
statutem se souhlasem městského obvodu nebo městské
části vyhradit v přenesené působnosti orgánů
obcí některé činnosti magistrátu města nebo
určit, že některé tyto působnosti budou vykonávat
orgány jiných městských obvodů nebo městských
částí.
(4)
Městské obvody a městské části jsou při
výkonu přenesené působnosti správními
obvody; výkon přenesené působnosti jsou povinny
zabezpečit. Na výkon přenesené působnosti obdrží
městské obvody a městské části příspěvek
z rozpočtu statutárního města.
(5)
Rozhodnutí orgánů městských obvodů a
městských částí vydaná ve správním
řízení přezkoumává magistrát,
pokud není tato působnost svěřena zvláštnímu
orgánu města nebo zvláštní zákon
nestanoví jinak.
|
|
§
32
[Přenesená
působnost orgánů městských částí]
(1)
Orgány městské části vykonávají
přenesenou působnost městské části v rozsahu
stanoveném zákonem a v mezích zákona
Statutem.
(2)
Orgánům městských částí lze v mezích
zákona svěřit Statutem přenesenou působnost, která
je zvláštním zákonem svěřena orgánům
obcí, orgánům obcí s pověřeným obecním
úřadem nebo orgánům obcí s rozšířenou
působností, není-li dále stanoveno jinak.
(3)
Při výkonu přenesené působnosti městské části
se orgány městské části řídí
zákony a jinými právními předpisy,
jakož i usneseními vlády a směrnicemi ústředních
správních úřadů publikovanými ve
Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány
obcí a dále opatřeními příslušných
orgánů veřejné správy přijatými při
kontrole výkonu přenesené působnosti podle tohoto
zákona (§ 113 odst. 2 a § 115 odst. 3).
(4)
Městská část je povinna zajistit výkon
přenesené působnosti a obdrží z rozpočtu hlavního
města Prahy příspěvek na výkon přenesené
působnosti.
§
4
(2)
Městské části jsou správním obvodem,
jen je-li jim zákonem nebo Statutem svěřen výkon
přenesené působnosti (dále jen „přenesená
působnost městské části“).
|
§
140
[Náměstek
primátora a tajemník ve statutárním
městě]
(1)
Ve statutárním městě plní funkci
místostarosty (místostarostů) náměstek
(náměstci) primátora.
(2)
Ve statutárním městě se zřizuje funkce tajemníka
magistrátu, který je zaměstnancem města. Tajemníka
magistrátu jmenuje a odvolává primátor
se souhlasem ředitele krajského úřadu a stanoví
jeho plat podle zvláštních předpisů. Bez
souhlasu ředitele krajského úřadu je jmenování
a odvolání tajemníka magistrátu
neplatné.
(3)
V městských částech a městských obvodech,
jejichž orgánům je zcela nebo zčásti svěřena
přenesená působnost, kterou podle zvláštních
zákonů vykonávají pověřené obecní
úřady, popřípadě některá přenesená
působnost, kterou podle zvláštních zákonů
vykonávají obecní úřady obce s
rozšířenou působností, se zřizuje funkce
tajemníka úřadu městského obvodu nebo
tajemníka úřadu městské části.
Tajemníka úřadu městského obvodu nebo
tajemníka úřadu městské části jmenuje
a odvolává starosta se souhlasem tajemníka
magistrátu; bez souhlasu tajemníka magistrátu
je jmenování a odvolání tajemníka
úřadu městského obvodu nebo městské části
neplatné.
|
|
|
§
141
[Označování
písemností ve statutárním městě]
(1)
Všechny písemnosti vyhotovené orgánem
statutárního města v samostatné působnosti
tohoto města se v záhlaví označují slovy
„statutární město“ s uvedením
názvu města a orgánu, který písemnost
vyhotovil; jde-li o orgán městského obvodu nebo
městské části, uvedou se v záhlaví
slova „městský obvod“ nebo „městská
část“ a název města, název městského
obvodu nebo městské části a název orgánu,
který písemnost vyhotovil.
(2)
Všechny písemnosti vyhotovené orgánem
statutárního města v přenesené působnosti
tohoto města, s výjimkou nařízení města, se v
záhlaví označují slovy „Magistrát
města“ s uvedením názvu města a názvu
odboru, který písemnost vyhotovil; jde-li o orgán
městského obvodu nebo městské části, uvedou
se v záhlaví slova „Úřad městského
obvodu“ nebo „Úřad městské části“
a název města, název městského obvodu nebo
městské části a odboru, který písemnost
vyhotovil. Stanoví-li zvláštní zákon
jiné označení odboru, uvede se toto označení.
(3)
Vypracovává-li písemnosti zvláštní
orgán statutárního města, označují se
v záhlaví slovy „statutární
město“ s uvedením názvu města a názvu
zvláštního orgánu, který
písemnost vyhotovil; jde-li o zvláštní
orgán městského obvodu nebo městské části,
uvede se v záhlaví též název městského
obvodu nebo městské části.
(4)
Statutární město, městský obvod nebo městská
část územně členěného statutárního
města mohou používat vlastní razítko v
případech, kdy zvláštním zákonem
není stanoveno povinné užívání
úředního razítka s malým státním
znakem. Razítko má uprostřed znak statutárního
města nebo městského obvodu nebo městské části
a po obvodu razítka je uveden celý název
města, městského obvodu nebo městské části.
|
|
|
§
142
[Znak
a vlajka městského obvodu nebo městské části]
(1)
Městské obvody a městské části územně
členěného statutárního města mohou mít
svůj znak a vlajku.
(2)
Předseda Poslanecké sněmovny může městskému obvodu
nebo městské části, které nemají znak
a vlajku, na jejich žádost, po vyjádření
statutárního města, udělit znak a vlajku městského
obvodu nebo městské části. Předseda Poslanecké
sněmovny může na žádost městského obvodu nebo
městské části změnit jejich znak a vlajku.
|
|
§
15
[Znak
a vlajka městské části]
(4)
Městským částem, které nemají znak a
vlajku, mohou být tyto symboly uděleny předsedou Poslanecké
sněmovny. Návrh na udělení předkládá
hlavní město Praha na základě žádosti městské
části.
|
§
143 až § 145
(zrušeny)
|
|
|
§
146
[Použitelnost
ostatních ustanovení obecního zřízení
na statutární města]
Nestanoví-li
tato hlava zákona výslovně jinak, platí pro
statutární města, jejich městské obvody a
městské části ustanovení ostatních
hlav zákona.
|
|
§
87
[Postavení
zastupitelstva městské části]
(2) Na postavení a jednání
zastupitelstva městské části a na práva a
povinnosti jeho členů se obdobně použijí ustanovení
vztahující se na postavení a jednání
zastupitelstva hlavního města Prahy a na práva a
povinnosti členů zastupitelstva hlavního města Prahy,
není-li zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování
zastupitelstva městské části se použije ustanovení
vztahující se na rozhodování
zastupitelstva hlavního města Prahy, není-li zákonem
nebo Statutem stanoveno jinak.
§
94
[Postavení
rady městské části]
(1) Na postavení a jednání
rady městské části a na práva a povinnosti
jejích členů se obdobně použijí ustanovení
vztahující se na postavení a jednání
a na práva a povinnosti členů rady hlavního města
Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak. Na
rozhodování rady městské části se
obdobně použijí ustanovení vztahující
se na rozhodování rady hlavního města Prahy,
není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.
§
97
[Postavení
starosty městské části]
(1)
Na postavení a jednání starosty městské
části a na jeho práva a povinnosti se obdobně
použijí ustanovení vztahující se na
postavení a jednání a na práva a
povinnosti primátora hlavního města Prahy, není-li
zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování
starosty městské části se obdobně použijí
ustanovení vztahující se na rozhodování
primátora hlavního města Prahy, není-li
zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.
§
100
[Postavení
výborů zastupitelstva a zvláštních
orgánů městské části]
(1) Na postavení a jednání
výborů zastupitelstva městské části a
zvláštních orgánů městské části
a na jejich práva a povinnosti se obdobně použijí
ustanovení vztahující se na postavení
a jednání a práva a povinnosti výborů
zastupitelstva hlavního města Prahy a zvláštních
orgánů hlavního města Prahy, není-li zákonem
stanoveno jinak. Na rozhodování zvláštních
orgánů městské části se obdobně použijí
ustanovení vztahující se na rozhodování
zvláštních orgánů hlavního
města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno
jinak.
§
103
[Postavení
úřadu městské části]
Na
postavení a jednání úřadu městské
části na práva a povinnosti, tajemníka a
zaměstnanců městské části zařazených do úřadu
městské části se obdobně použijí ustanovení
vztahující se na postavení a jednání
Magistrátu, na práva a povinnosti ředitele
Magistrátu a zaměstnanců hlavního města Prahy
zařazených do Magistrátu, není-li stanoveno
zákonem jinak. Na rozhodování úřadu
městské části se obdobně použijí ustanovení
vztahující se na rozhodování
Magistrátu, není-li zákonem nebo Statutem
stanoveno jinak.
|
§
147
[Vztah
ke správnímu řádu]
(1)
Zákon o správním řízení se
vztahuje na rozhodování obce
a)
ve věcech podle § 58 až 59,
b)
o právech a povinnostech právnických a
fyzických osob na úseku přenesené působnosti,
nestanoví-li zvláštní zákon
jinak.
(2)
Správní orgán při přezkoumání
rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) může rozhodnutí
pouze zrušit nebo zrušit a vrátit k novému
projednání.
(3)
Obec vybírá a vymáhá pokuty podle
zvláštního zákona; výnos pokut
uložených obcí je příjmem obce, pokud
zvláštní zákon nestanoví jinak.
(4)
Rozhodnutí orgánů měst Brno, Ostrava a Plzeň vydaná
ve správním řízení, přezkoumává
příslušný krajský úřad. Řízení
o přezkoumání rozhodnutí orgánů těchto
měst probíhající před příslušným
ústředním správním úřadem a
neskončená ke dni účinnosti tohoto ustanovení
se dokončí podle dosavadních předpisů.
|
§
94
[Vztah
ke správnímu řádu]
(1)
Je-li orgánům kraje svěřeno rozhodování o
právech a povinnostech fyzických a právnických
osob ve věcech patřících do samostatné
působnosti kraje, k řízení je příslušný
krajský úřad; na jeho rozhodování se
vztahuje správní řád, pokud tento nebo
zvláštní zákon nestanoví jinak.
K přezkoumávání těchto rozhodnutí je
příslušné ministerstvo; odvolací orgán
nemůže rozhodnutí změnit.
(4)
Správní řízení pravomocně neskončená
před nabytím účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle dosavadních předpisů.
|
§
119
[Vztah
ke správnímu řádu]
(1) Zákon o správním
řízení se vztahuje na rozhodování
a) hlavního města Prahy a městských
částí podle § 29 a 30,
b)
hlavního města Prahy a městských částí
o právech, právem chráněných zájmech
a povinnostech fyzických a právnických osob v
oblasti přenesené působnosti hlavního města Prahy
nebo přenesené působnosti městské části,
nestanoví-li zákon jinak.
|
§
148
[Vyloučení
úřední osoby ze správního řízení]
Skutečnosti
nasvědčující vyloučení zaměstnance obce
zařazeného do obecního úřadu z projednávání
a rozhodování věci ve správním řízení
se oznamují vedoucímu odboru obecního úřadu;
v obcích, kde není zřízen odbor obecního
úřadu, se toto oznámení činí
starostovi. Skutečnosti nasvědčující vyloučení
vedoucího odboru obecního úřadu se oznamují
tajemníkovi obecního úřadu; v obci, kde
nepůsobí tajemník obecního úřadu, se
toto oznámení činí starostovi. U člena komise
nebo zvláštního orgánu se oznámení
činí starostovi. O podjatosti rozhoduje orgán,
popřípadě zaměstnanec, jemuž se skutečnosti nasvědčující
vyloučení oznamují; ten také v případě,
že zaměstnanec nebo člen orgánu bude vyloučen pro
podjatost, učiní potřebná opatření k
zajištění dalšího řízení.
|
§
94
[Vyloučení
úřední osoby ze správního řízení]
(2)
Skutečnosti nasvědčující vyloučení
zaměstnance zařazeného do krajského úřadu z
projednávání a rozhodování věci
ve správním řízení se oznamují
příslušnému vedoucímu odboru krajského
úřadu; skutečnosti nasvědčující vyloučení
vedoucího odboru krajského úřadu nebo
vedoucího nebo člena zvláštního orgánu
se oznamují řediteli krajského úřadu. O
podjatosti rozhoduje zaměstnanec, jemuž se skutečnosti
nasvědčující vyloučení oznamují; ten
také v případě rozhodnutí o vyloučení
pro podjatost učiní potřebná opatření k
zajištění dalšího řízení.
|
§
119a
[Vyloučení
úřední osoby ze správního řízení]
(1)
Skutečnosti nasvědčující vyloučení
zaměstnance hlavního města Prahy zařazeného do
Magistrátu z projednávání a
rozhodování věci ve správním řízení
se oznamují řediteli příslušného
odboru Magistrátu. Skutečnosti nasvědčující
vyloučení ředitele odboru Magistrátu se oznamují
řediteli Magistrátu. Člen zvláštního
orgánu tyto skutečnosti oznamuje primátorovi. O
podjatosti rozhoduje orgán, popřípadě zaměstnanec,
jemuž se skutečnosti nasvědčující vyloučení
oznamují, který v případě, že zaměstnanec
nebo člen orgánu bude vyloučen pro podjatost, učiní
potřebná opatření k zajištění dalšího
řízení.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije na zaměstnance
městských částí zařazené do úřadů
městských částí a na členy zvláštních
orgánů městských částí. V městských
částech, kde není zřízen odbor úřadu
městské části nebo v nichž není zřízena
funkce tajemníka, se skutečnosti nasvědčující
vyloučení oznamují starostovi.
|
§
149
[Exekuce
správních rozhodnutí]
Orgány
obce samy vykonávají správní
rozhodnutí jimi vydaná, pokud není podán
návrh na soudní výkon rozhodnutí.
|
§
94
[Exekuce
správních rozhodnutí]
(3)
Orgány kraje samy vykonávají správní
rozhodnutí jimi vydaná, pokud není podán
návrh na soudní výkon rozhodnutí.
Pokuty uložené krajem vybírá a vymáhá
kraj; výnos pokut je příjmem kraje, pokud zvláštní
zákon nestanoví jinak.
|
§
119
[Exekuce
správních rozhodnutí]
(2)
Orgány hlavního města Prahy a orgány
městských částí samy vykonávají
správní rozhodnutí jimi vydaná v
prvním stupni, pokud není podán návrh
na soudní výkon rozhodnutí.
|
§
150
[Vztah
k hl. m. Praze]
Tento
zákon se nevztahuje na hlavní město Prahu.
|
§
95
[Vztah
k hl. m. Praze]
Tento
zákon se nevztahuje na hlavní město Prahu.
|
|
§
151
[Přechodné
ustanovení I]
(1)
Obcemi podle tohoto zákona jsou územní
samosprávné celky, které byly obcemi ke dni
nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Městy pode tohoto zákona jsou obce, které byly městy
ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Pokud je v právních předpisech uveden pojem „obecní
zastupitelstvo“ a „obecní rada“, rozumí
se tím „zastupitelstvo obce“ a „rada
obce“.
(4)
Svazky obcí podle tohoto zákona jsou dobrovolné
svazky obcí, které byly dobrovolnými svazky
obcí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5)
Svazky obcí podle tohoto zákona jsou i zájmová
sdružení právnických osob založená
pouze obcemi podle ustanovení § 20f a násl.
občanského zákoníku , která do 31.
prosince 2001 splní podmínky stanovené v §
50 a 51 tohoto zákona.
|
§
96
[Přechodné
ustanovení I]
(1)
Přednosta okresního úřadu v sídle kraje
přijme do pracovního poměru k okresnímu úřadu
zaměstnance, kteří budou určeni ministerstvem na základě
výsledků výběrového řízení
organizovaného ministerstvem. Tito zaměstnanci zabezpečí
přípravu zahájení činnosti nově zvolených
orgánů kraje a výkon působnosti krajského
úřadu.
(2)
Pro Brněnský kraj zabezpečí úkoly podle
odstavce 1 Okresní úřad Brno-venkov, pro Ostravský
kraj Okresní úřad Karviná a pro Plzeňský
kraj Okresní úřad Plzeň-sever.
(3)
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů
zaměstnanců přijatých podle odstavců 1 a 2 přecházejí
ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona z
okresních úřadů na příslušné
kraje.
|
§
121
[Přechodné
ustanovení I]
(1)
Zastupitelstvo hlavního města Prahy zvolené ve
volbách v roce 1998 se považuje za zastupitelstvo hlavního
města Prahy podle tohoto zákona, jehož volební
období skončí dnem 14. listopadu 2002.
(2)
Rada zastupitelstva hlavního města Prahy vykonávající
svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stává
radou hlavního města Prahy podle tohoto zákona.
(3)
Primátor hlavního města Prahy vykonávající
svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se
považuje za primátora hlavního města Prahy podle
tohoto zákona.
(4)
Náměstci primátora hlavního města Prahy
vykonávající svou funkci ke dni účinnosti
tohoto zákona se považují za náměstky
primátora hlavního města Prahy podle tohoto zákona.
(5)
Magistrát hlavního města Prahy vykonávající
svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se
považuje za Magistrát podle tohoto zákona. Tajemník
Magistrátu hlavního města Prahy vykonávající
svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stává
ředitelem Magistrátu podle tohoto zákona.
(6)
Zvláštní orgány hlavního města
Prahy vykonávající svou funkci ke dni
účinnosti tohoto zákona se považují za
zvláštní orgány hlavního města
Prahy podle tohoto zákona.
§
122
[Přechodné
ustanovení II]
(1)
Městské části existující ke dni
účinnosti tohoto zákona, včetně jejich území,
se považují za městské části podle tohoto
zákona.
(2)
Obvodní a místní zastupitelstva zvolená
ve volbách v roce 1998 nebo v následných
nových volbách se stávají
zastupitelstvy městských částí podle tohoto
zákona, jejichž volební období skončí
14. listopadu 2002.
(3)
Obvodní a místní rady vykonávající
svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se
stávají radami městských částí
podle tohoto zákona.
(4)
Starostové městských částí
vykonávající svou funkci ke dni účinnosti
tohoto zákona se považují za starosty městských
částí podle tohoto zákona.
(5)
Zástupci starostů městských částí
vykonávající svou funkci ke dni účinnosti
tohoto zákona se považují za zástupce
starostů městských částí podle tohoto zákona.
(6)
Obvodní a místní úřady vykonávající
svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se
stávají úřady městských částí
podle tohoto zákona. Tajemníci obvodních a
místních úřadů vykonávající
svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se
stávají tajemníky úřadů městských
částí podle tohoto zákona.
(7)
Zvláštní orgány městských částí
vykonávající svou funkci ke dni účinnosti
tohoto zákona se považují za zvláštní
orgány podle tohoto zákona.
|
§
152
[Přechodné
ustanovení II]
(1) Na zvláštní zákony
platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona
se ustanovení § 8 použije od 1. ledna 2003.
(2)
Obce, jejichž evidence právních předpisů obce
neodpovídá ustanovením tohoto zákona,
uvedou evidenci právních předpisů obce do souladu s
tímto zákonem do konce roku 2003.
(3)
Očíslování budov provedené podle
předpisů platných do počátku účinnosti tohoto
zákona zůstává i nadále v platnosti.
(4)
Obec přihlásí uchazeče ke zkoušce zvláštní
odborné způsobilosti nejpozději do 3 měsíců od
nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud uchazeč
již vykonává činnost, kterou může vykonávat
jen po prokázání zvláštní
odborné způsobilosti, a dosud ji neprokázal (§
113 a násl.). Do této doby se nezapočítávají
doby mateřské dovolené, pracovní
neschopnosti, vojenské základní (náhradní)
služby, civilní služby ani doba uvolnění pro výkon
veřejné funkce.
(5)
Zvláštní odborná způsobilost ověřená
zkouškou podle právních předpisů platných
v době od 24. listopadu 1990 do nabytí účinnosti
tohoto zákona se považuje za zvláštní
odbornou způsobilost prokázanou podle tohoto zákona.
(6)
Statutární města, jejichž statuty neodpovídají
ustanovením tohoto zákona, uvedou své statuty
do souladu s tímto zákonem do konce roku 2001. Do
doby nabytí účinnosti nového statutu platí
na úseku samostatné i přenesené působnosti
ustanovení dosavadních statutů.
|
§
97
[Přechodné
ustanovení II]
Ustavující
zasedání zastupitelstev zvolených ve volbách
v roce 2000 svolá ministr vnitra. Termín jeho konání
stanoví tak, aby se uskutečnila do 40 dnů od vyhlášení
výsledků voleb.
§
97a
[Přechodné
ustanovení III]
(1)
Kraje obdrží ze státního rozpočtu příspěvek
určený na úhradu nákladů spojených s
převzetím výkonu státní správy
v souvislosti s druhou fází reformy veřejné
správy v celkovém objemu 536 mil. Kč pro rok 2003.
(2)
Výši příspěvku pro jednotlivé kraje
určí vláda svým usnesením.
(3)
Příspěvek neobdrží kraje, které budou
dlouhodobě využívat administrativní budovy v majetku
státu nebo na něž tento majetek přejde.
(4)
V případě, že kraje budou administrativní budovy
dlouhodobě využívat pouze částečně, odstavec 3 se
použije přiměřeně.
|
§
124
[Přechodné
ustanovení III]
Číslování
budov provedené podle předpisů platných do počátku
účinnosti tohoto zákona zůstává i
nadále v platnosti.
§
125
[Přechodné
ustanovení IV]
U
správních řízení zahájených
před účinností tohoto zákona se příslušnost
správních orgánů určí podle
dosavadních právních předpisů.
§
126
[Přechodné
ustanovení V]
Na
zvláštní zákony platné ke dni
nabytí účinnosti tohoto zákona se ustanovení
§ 33 použije od 1. ledna 2003.
|
§
153
[Zmocňovací
ustanovení]
(1) Vláda vydá nařízení
k provedení § 72 a 73.
(2)
Ministerstvo vnitra vydá vyhlášky k provedení
§ 33.
|
§
98
Zmocňovací
ustanovení
Vláda
vydá nařízení k provedení § 47 a
48.
|
§
120
[Zmocňovací
ustanovení]
(1)
Vláda vydá nařízení k provedení
§ 52 a 53.
(2)
Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení
§ 14.
|
§
154
[Zrušovací
ustanovení]
Zrušují
se:
1.
Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní
zřízení).
2.
Zákon č. 302/1992 Sb., kterým se mění a
doplňuje zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní
zřízení), ve znění zákona č. 439/1991
Sb., zákona č. 485/1991 Sb. a zákona č. 553/1991 Sb.
|
|
§
128
[Zrušovací
ustanovení]
Zrušují
se:
1.
Zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.
2.
Zákon č. 8/1993 Sb., kterým se mění a
doplňuje zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě
Praze, ve znění zákona č. 439/1991 Sb.
|
§
155
[Účinnost]
Tento
zákon nabývá účinnosti dnem voleb do
zastupitelstev krajů v roce 2000, s výjimkou ustanovení
§ 147 odst. 4, které nabude účinnosti dnem 1.
ledna 2001.
|
§
99
Účinnost
(1) Tento zákon nabývá
účinnosti dnem voleb do zastupitelstev v krajích, s
výjimkou ustanovení § 7, 29, 30 a 67, která
nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2001.
(2)
Ustanovení § 96 nabývá účinnosti
dnem vyhlášení tohoto zákona ve Sbírce
zákonů.
|
§
129
[Účinnost]
Tento
zákon nabývá účinnosti dnem voleb do
zastupitelstev krajů v roce 2000.
|