Lexikon evropského práva |
Smlouva o Evropské unii
Ustanovení o vnější činnosti Unie
Evropská unie – jako mezinárodní organizace sui generis – má přirozený zájem vymezit jasně své postavení v mezinárodněprávních vztazích. Nová Smlouva o Evropské unii vychází z tradice, podle níž činnost Unie na mezinárodní scéně spočívá na zásadách, které se uplatnily při jejím založení, jejím rozvoji a jejím rozšiřování a které hodlá podporovat v ostatním světě: nezpochybnitelnými axiomy jsou demokracie, právní stát, univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod, úcta k lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva. Unie usiluje o rozvíjení vztahů a budování partnerství s třetími zeměmi a mezinárodními - ať již regionálními nebo globálními - organizacemi, které sdílejí výše uvedené zásady. Evropská unie podporuje vícestranná řešení společných problémů, především v rámci Organizace spojených národů. Unie rovněž podporuje udržitelný rozvoj v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí v rozvojových zemích s hlavním cílem vymýcení chudoby. Přitom povzbuzuje zapojení všech zemí do světové ekonomiky, včetně postupného odstraňování překážek mezinárodnímu obchodu. V neposlední řadě pak pomáhá lidem, zemím a regionům čelícím přírodním nebo člověkem způsobeným pohromám. Tím vším podporuje mezinárodní systém založený na posílené mnohostranné spolupráci a na dobrém vládnutí v celosvětovém měřítku. Unie dbá na soudržnost mezi jednotlivými oblastmi své vnější činnosti a mezi těmito oblastmi a svými ostatními politikami. Rada a Komise, jimž má být nápomocen vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zajišťují svou činností tuto soudržnost a za tímto účelem spolupracují. Na základě uvedených zásad a cílů určí Evropská rada strategické zájmy a cíle Unie. Rozhodnutí Evropské rady o strategických zájmech a cílech Unie se vztahují na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a na jiné oblasti vnější činnosti Unie. Mohou se týkat vztahů Unie s některou zemí nebo regionem, nebo být zaměřena tematicky. Vymezují rozvoj vztahů a prostředky, které mají poskytnout Unie a členské státy. Evropská rada rozhoduje jednomyslně na doporučení Rady, které Rada přijme způsobem stanoveným pro každou jednotlivou oblast. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a Komise v ostatních oblastech vnější činnosti mohou Radě předkládat společné návrhy.
Prof. JUDr. Richard Pomahač, Právnická fakulta Univerzity Karlovy