Konzultace |
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále “jen “zákon o zaměstnanosti” ) výrazně přispívá k odhalování tohoto negativního jevu v naší ekonomice tím, že definuje pojem “nelegální práce, a to dvojím způsobem. Pro účely zákona o zaměstnanosti se rozumí nelegální prací,
1. pokud fyzická osoba nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o manžela nebo děti této fyzické osoby, nebo
2. pokud cizinec nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o manžela nebo děti této fyzické osoby, nebo ji vykonává v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona povolení k zaměstnání vyžadováno.
Kontrolu výkonu nelegální práce vykonávají úřady práce. Oprávnění kontrolovat, zda cizinec vykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy a zda ji vykonává v souladu s vydaným povolením k zaměstnání, je-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno, mají rovněž celní úřady. Celní úřad informuje o provedených kontrolách místně příslušný úřad práce, kterým je úřad práce, v jehož územním obvodu je zaměstnání vykonáváno, a v případě zjištění nedostatků předává tomuto úřadu práce podklady pro přijetí opatření k nápravě nebo pro zahájení správního řízení o uložení pokuty.
a) zaměstnavatelů,
b) právnických a fyzických osob, které vykonávají činnosti podle zákona o zaměstnanosti, zejména při zprostředkování zaměstnání a rekvalifikaci,
c) fyzických osob, kterým jsou poskytovány služby podle zákona o zaměstnanosti (dále jen “kontrolovaná osoba”).
Zaměstnavateli se rozumí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají fyzické osoby v pracovněprávních vztazích a pokud to stanoví zákon, též v obdobných vztazích. Za zaměstnavatele se považují rovněž organizační složky zahraniční právnické osoby nebo zahraniční fyzické osoby oprávněné podnikat na území České republiky podle zvláštních právních předpisů (například § 21 obchodního zákoníku). Pro účely kontrolní činnosti se za zaměstnavatele považuje také právnická osoba nebo fyzická osoba, která podniká podle zvláštních právních předpisů, například živnostenského zákona, i když nikoho nezaměstnává.
Zaměstnanci orgánů kontroly jsou oprávněni při kontrolní činnosti vyžadovat od fyzických osob, které se zdržují na pracovišti kontrolované osoby a vykonávají pro ni práci, osvědčení totožnosti, a nejde-li o manžela nebo dítě kontrolované fyzické osoby, i prokázání, že tuto práci vykonávají na základě pracovněprávního vztahu nebo na základě jiné smlouvy. U cizinců jsou dále oprávněni vyžadovat předložení povolení k zaměstnání, pokud zákon o zaměstnanosti jeho vydání vyžaduje, a povolení k pobytu. Pracovištěm kontrolované osoby se pro účely zákona o zaměstnanosti rozumí místa určená a obvyklá pro výkon činnosti kontrolované osoby. Za činnost kontrolované osoby se považuje zajištění výroby nebo poskytování služeb a obdobná činnost podle zvláštních právních předpisů. Fyzické osoby jsou povinny osvědčit orgánům kontroly svou totožnost. Osvědčení totožnosti pro účely kontrolní činnosti znamená prokázání jména a příjmení, data narození a trvalého popřípadě přechodného pobytu fyzické osoby, sdělení adresy místa, kde se na území České republiky obvykle zdržuje.
Vzhledem k tomu, že občan není povinen mít u sebe občanský průkaz, mohou fyzické osoby prokazovat svou totožnost vyjma platného občanského průkazu nebo platného potvrzení o občanském průkazu i jiným hodnověrným dokladem, například cestovním pasem. Fyzické osoby jsou povinny prokázat kontrolním orgánům, že vykonávají práci v pracovněprávním vztahu nebo na základě jiné smlouvy. Výkon práce v pracovněprávním vztahu mohou tyto osoby prokázat uzavřenou pracovní smlouvou, dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce. Výkon práce na základě jiné smlouvy lze prokázat smlouvou sjednanou například podle občanského, případně obchodního zákoníku. Jelikož nelze předpokládat, že by fyzické osoby měly výše uvedené doklady s sebou denně na pracovišti, je možné je doložit kdykoliv v průběhu kontroly.
V této souvislosti je na místě třeba poznamenat, že podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, se například fyzická osoba dopustí přestupku a právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, za které jim může být orgánem inspekce práce uložena pokuta až do výše 300 000 korun,
neposkytne zaměstnanci za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty stejnou mzdu nebo plat jako jinému zaměstnanci, za které jim může být uložena pokuta až do výše 500 000
neposkytne zaměstnanci mzdu nebo plat, alespoň ve výši minimální mzdy, popřípadě minimálního mzdového tarifu nebo plat ve stanovené výši a
neposkytne zaměstnanci odměnu za vykonanou práci podle dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, za které (obě skutkové podstaty) jim může být uložena pokuta až do výše dvou milionů korun.
Podle zákona o zaměstnanosti se fyzická osoba, která odmítne prokázat svoji totožnost nebo skutečnosti, které je orgán kontroly oprávněn na ni vyžadovat, dopustí přestupku, za který jí může úřad práce uložit pokutu do pěti tisíc korun.
Zaměstnanci orgánů kontroly jsou oprávněni vstupovat na pracoviště kontrolovaných osob, požadovat od nich a jejich zaměstnanců předložení potřebných dokladů, podání úplných zpráv, informací a vysvětlení ve lhůtách k tomu určených, dále jsou oprávněni vyžadovat účast kontrolovaných osob při projednávání výsledků kontroly a další součinnost potřebnou k vytvoření podmínek k nerušenému a rychlému provedení kontroly. Kontrolované osoby jsou povinny umožnit provedení kontroly a poskytovat zaměstnancům orgánů kontroly potřebnou součinnost. Orgán kontroly může v odůvodněných případech vyzvat kontrolovanou osobu, aby se v určené lhůtě dostavila k orgánu kontroly a předložila doklady potřebné k provedení kontroly. Kontrolovaná osoba je povinna této výzvy uposlechnout, pokud neprokáže vážnou překážku, která jí brání ve splnění této povinnosti v určené lhůtě.
Výkon nelegální práce má pro občana významné právní důsledky. Fyzická osoba i cizinec se výkonem nelegální práce dopustí přestupku, za který jim může úřad práce uložit pokutu do deseti tisíc korun. Pokud občan, který vykonává nelegální práci, je současně veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, úřad práce takového uchazeče o zaměstnání vyřadí rozhodnutím ve správním řízení z evidence uchazečů o zaměstnání. Pokud je mu poskytována podpora v nezaměstnanosti, jeho vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání mu nárok na podporu v nezaměstnanosti zaniká. Podle zákona o zaměstnanosti se fyzická osoba dopustí přestupku a právnická osoba správního deliktu tím, že umožní fyzické osobě nebo cizinci výkon nelegální práce, za který jí může být uložena pokuta do dvou milionů korun. Zákon o zaměstnanosti obsahuje další účinná opatření proti nelegálnímu zaměstnávání uchazečů o zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání je povinen oznámit úřadu práce nástup do zaměstnání nejpozději v pracovní den předcházející dni, který byl sjednán jako den nástupu do zaměstnání, a do osmi kalendářních dnů doložit vznik pracovněprávního vztahu. Obdobně je uchazeč o zaměstnání povinen oznámit zahájení výkonu tzv. “nekolidujícího zaměstnání”. Jedná se o opatření, která má zejména zabránit nelegálnímu zaměstnávání uchazečů o zaměstnání. Podle předchozí právní úpravy byl uchazeč o zaměstnání povinen oznámit nástup do zaměstnání do osmi kalendářních dnů, což byla z hlediska kontroly nelegální práce a plnění podmínek pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, doba neúměrně dlouhá.
Uchazeče o zaměstnání, který nesplní svou oznamovací povinnost v souvislosti s nástupem do zaměstnání, může úřad práce postihnout. Uchazeč o zaměstnání se tím, že neoznámí úřadu práce rozhodné skutečnosti pro jeho vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, dopouští maření součinnosti s úřadem práce.
Úřad práce vyřadí rozhodnutím ve správním řízení z evidence uchazečů o zaměstnání takového uchazeče o zaměstnání, který bez vážných důvodů maří součinnost s úřadem práce. Uchazeč o zaměstnání, který byl takto vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání, může být na základě nové písemné žádosti do evidence znovu zařazen, ale nejdříve po uplynutí doby šesti měsíců ode dne jeho vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Také zde platí, že pokud je mu poskytována podpora v nezaměstnanosti, jeho vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání mu nárok na podporu v nezaměstnanosti zaniká.
V rámci reformy veřejných financí se od 1. ledna 2008 navrhuje v zákoně o zaměstnanosti přísnější postižení výkonu nelegální práce. Doposud uchazeč o zaměstnání, který vykonával nelegální práci, je z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazen, ale jedinou sankcí je to, že se mu v následující evidenci zkracuje podpůrčí doba pro poskytování podpory v nezaměstnanosti o dobu jeho vyřazení z evidence, maximálně o tři měsíce. O zařazení do evidence však může požádat třeba již druhý den poté, co byl vyřazen. Nová právní úprava bude znamenat, že uchazeč o zaměstnání vyřazený z důvodu výkonu nelegální práce bude moci znovu požádat o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání až po uplynutí šesti měsíců ode dne svého vyřazení. Krácení podpůrčí doby zůstane zachováno.
Cizinec může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván jen tehdy, má-li platné povolení k zaměstnání, pokud zákon o zaměstnanosti nestanoví jinak, a platné povolení k pobytu na území České republiky. Za zaměstnání se pro tyto účely považuje i plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo jiného orgánu obchodní společnosti pro obchodní společnost nebo členem družstva nebo členem statutárního nebo jiného orgánu družstva pro družstvo. O povolení k zaměstnání vydává úřad práce rozhodnutí. Povolení se vydává nejdéle na dobu jednoho roku a obsahuje tyto náležitosti: identifikační údaje cizince, místo výkonu práce, druh práce, identifikační údaje zaměstnavatele, u něhož bude cizinec vykonávat zaměstnání, dobu, na kterou se vydává a další údaje nezbytné pro výkon zaměstnání. Cizinec, vyjma cizince, u kterého se nevyžaduje splnění podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti při vydání povolení k zaměstnání cizinci, může být vyslán k výkonu práce mimo místo výkonu práce uvedené v povolení k zaměstnání na dobu delší než třicet kalendářních dnů, pokud mu bylo vydáno povolení k zaměstnání úřadem práce příslušným podle nového místa výkonu práce cizince. Vyslání cizince k výkonu práce mimo místo výkonu práce uvedené v povolení k zaměstnání v rozsahu sedmi až třiceti kalendářních dnů a vyslání cizince, u něhož se nevyžaduje splnění podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti při vydání povolení k zaměstnání cizinci, na dobu delší než třicet kalendářních dnů je zaměstnavatel povinen předem písemně oznámit úřadu práce příslušnému podle nového místa výkonu práce cizince. Povolení k zaměstnání může úřad práce s přihlédnutím k situaci na trhu práce na jeho žádost prodloužit, a to i opakovaně, vždy však nejdéle na dobu jednoho roku. Podmínkou prodloužení povolení k zaměstnání je, že zaměstnání bude vykonáváno u téhož zaměstnavatele. Povolení k zaměstnání se vyžaduje i v případě, má-li být cizinec, jehož zaměstnavatelem je zahraniční subjekt, svým zaměstnavatelem na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou vyslán k výkonu práce na území České republiky.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 51-52/2007.
Mgr. Olga Bičáková
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
sekce pro Správu služeb zaměstnanosti
odbor metodiky a správního řízení