Týdeník Veřejná správa


 Evropská unie

Foto: JAHA. Zatím co v schengenském prostoru se budeme moci pohybovat od 1. ledna bez hraničních kontrol, při cestování automobilem do Velké Británie se nevyhneme celnici v přístavu Dover na britské straně Lamanšského průlivu.Schengen neznamená jen konec
hraničních kontrol


Vyšlo v čísle 40/2007


Česká republika a spolu s ní dalších osm států se připravuje na vstup do schengenského prostoru. 31. prosince 2007 budou ukončeny hraniční kontroly na pozemních hranicích a na konci března 2008 na mezinárodních letištích. Definitivní rozhodnutí o rozšíření Schengenu musí přijmout Rada Evropské unie ve složení ministrů vnitra na svém jednání ve dnech 8. – 9. listopadu 2007.

Odstranění hraničních kontrol na společných vnitřních hranicích schengenských států je nejviditelnějším, nikoliv však jediným znakem schengenské spolupráce. Schengen stanovuje pravidla pro překračování vnějších hranic, která jsou doprovázena vysokými standardy uplatňovanými při spolupráci policejních a justičních orgánů, ochraně osobních údajů či sdílení údajů vkládaných do společné databáze.

Aby odstranění kontrol na vnitřních hranicích nemělo negativní dopad na vnitřní bezpečnost společně sdíleného prostoru, zavedly schengenské státy řadu vyrovnávacích/kompenzačních opatření, která jsou detailně stanovena v příslušných právních předpisech (tzv. schengenské acquis) a dále rozvedena v doporučeních pro jejich správnou aplikaci v praxi. Soubor těchto opatření tvoří schengenské standardy, které jsou závazné pro všechny zúčastněné státy. Vysoký standard při zajišťování ochrany schengenského prostoru garantují detailní pravidla rozepisující aktivity jednotlivých států včetně jejich vzájemné spolupráce.

Nezbytným nástrojem spolupráce, bez kterého by bylo zrušení hraničních nemyslitelné, je Schengenský informační systém (SIS), společný nástroj výměny informací o hledaných osobách a věcech mezi státy schengenského prostoru. Záznamy SIS jsou využívány při provádění kontrol na vnějších hranicích Schengenu, při posuzování žádostí o udělení víza, vydávání povolení k pobytu nebo při registraci motorových vozidel. Používán je rovněž během policejních či celních kontrol ve vnitrozemí. Schengenský informační systém zprostředkovává okamžitý přístup všech oprávněných orgánů k záznamům přebíraným z národních informačních systémů v rozsahu, který schengenské státy považují za nezbytný pro zajištění vysoké úrovně bezpečnosti na společném území. Ačkoliv ještě není součástí Schengenu, Česko má již od 1. září 2007 přístup k údajům vyloženým do SIS současnými schengenskými státy.

Zrušením kontrol na vnitřních hranicích se ochrana hranic přesunula na vnější hranice, tedy hranice se státy, které se plně nepodílejí na schengenské spolupráci. Všechny osoby překračující hranice podléhají minimální kontrole, jejímž účelem je zjištění totožnosti na základě předložení cestovních dokladů. Státní příslušníci třetích zemí jsou při vstupu na území nebo výstupu z území členských států podrobeni důkladné kontrole, která ověřuje splnění všech podmínek pro vstup a pobyt ve společném prostoru. Zvláštní pravidla platí pro rodinné příslušníky osob požívajících právo Společenství na volný pohyb (občanů EU/Schengenu, Švýcarska a Lichtenštejnska).

Organizovaný zločin a nelegální migrace neznají hranice. I přes absenci kontrol proto všechny příslušné orgány schengenských států intenzivně spolupracují. Kromě výměny informací patří mezi oblasti vzájemné spolupráce například radiová komunikace, vytváření společných policejních pracovišť, vysílání styčných úředníků do jiných států nebo přeshraniční sledování a pronásledování, které umožňují policejním orgánům jednoho státu pokračovat ve svých aktivitách na území sousedního státu.

Důležitý nástroj vzájemné justiční spolupráce v trestních věcech představují možnosti nabízené například evropským zatýkacím rozkazem nebo předávání osob ve výkonu trestu. Přitom jsou samozřejmě respektována lidská práva a platí také zákaz dvojího trestu.

Nástrojem umožňujícím regulaci přílivu osob a eliminaci proniknutí nežádoucích osob nebo osob představujících bezpečnostní riziko je vízová politika, která je v rámci EU (tedy nejenom mezi státy schengenského prostoru) harmonizovaná. V rámci Evropské unie existuje jednotný seznam zemí, jejichž státní příslušníci potřebují pro vstup na území Evropské unie vízum – tzv. černý seznam. Bílý seznam naopak občany dalších států od této povinnosti osvobozuje.

Schengenské státy navíc harmonizovaly podmínky pro krátkodobý pobyt na svém území. Po získáníz tv. Schengenského viza může jeho držitel pobývat a volně se pohybovat po schengenském prostoru po dobu tří měsíců během půlroku ode dne prvního vstupu na území Schengenu.

Vydávání povolení k dlouhodobému pobytu nebo stanovení podmínek pro získání občanství však již harmonizovány nebyly a jsou předmětem legislativní úpravy každého jednotlivého státu. Platné povolení k dlouhodobému pobytu v jednom schengenském státu nicméně svého držitele opravňuje k pobytu v rámci Schengenu po dobu maximálně tří měsíců.

Zpracování osobních údajů, tedy údajů, které lze vztáhnout ke konkrétním fyzickým osobám, je nedílnou součástí schengenské spolupráce, neboť sdílení určitých informací (například o osobách, jimž byl zakázán vstup na území některé schengenské země, nebo o odcizených vozidlech) je nezbytnou podmínkou efektivního zajištění bezpečnosti v schengenském prostoru. Vzhledem k tomu, že mezi jednotlivými členskými státy je předáváno velké množství nejrůznějších informací, přičemž v naprosté většině se jedná o údaje citlivého charakteru, jejichž zneužtí či ztráta mohou vést k výraznému zásahu do osobnostních práv jednotlivce, je v rámci schengenského prostoru věnována velká pozornost také ochraně osobních údajů.

Pro shromažďování, ukládání, předávání či jiné zpracování osobních údajů v souvislosti s schengenskou spoluprací jsou proto stanovena striktní pravidla (a to jak na mezinárodní úrovni, zejména v Schengenské prováděcí úmluvě, tak i ve vnitrostátním právu členských států), přičemž kontrola jejich dodržování je svěřena nezávislým dozorovým orgánům.

Příště se dozvíte, jaká pravidla stanovuje Schengen pro překračování hranic. Platí pro pohyb přes vnitřní hranice nějaká omezení? Bude možné překračovat hranice i mimo současné hraniční přechody? Co se změní na mezinárodních letištích a jaké požadavky jsou spojené s možností provozovat lety ze zemí a do zemí mimo schengenský prostor?

Podrobnější informace o Schengenu naleznete rovněž na stránkách www.euroskop.cz/schengen a www.mvcr.cz/schengen

SIS – jaké údaje obsahuje?

Schengenský informační systém není centrální evidencí osob žijících v EU či schengenském prostoru. SIS obsahuje pouze vybrané údaje o následujících osobách a věcech:

  • o osobách, které mají být zatčeny za účelem předání na základě evropského zatýkacího rozkazu nebo vydání na základě extradiční smlouvy

  • o cizincích, kterým má být odepřen vstup a pobyt na území Schengenu

  • o pohřešovaných osobách

  • o svědcích a o osobách předvolaných justičními orgány v rámci trestního řízení

  • o osobách nebo vozidlech za účelem skrytých nebo zvláštních kontrol

  • o věcech hledaných za účelem zabavení nebo zajištění důkazů v trestním řízení (například ztracená i ukradená motorová vozidla, zbraně, bankovky, doklady apod.)

Všechny data obsažená v SIS jsou vkládána jednotlivými státy a řídí se jasně stanovenými pravidly. Pro SIS platí striktní podmínky ochrany osobních údajů, jejichž dodržování je zajištěno důslednými kontrolními mechanismy. Každý má například právo požadovat informaci o tom, zda a jaké osobní údaje jsou o něm v SIS vedeny a dále z jakého důvodu byly do SIS některým ze schengenských států vloženy.

Co znamená spuštění SIS v ČR od 1. září 2007

Od 1. září mají vybrané české orgány přístup ke všem údajům vloženým do SIS současnými schengenskými státy. SIS je plně využíván a tvoří standardní součást policejních a dalších kontrol prováděných ve vnitrozemí a na hranicích, využíván je ale i při vyřizování žádostí o česká víza. Již v současné době může ČR odepřít vstup či zamítnout žádost o vydání či prodloužení nebo povolení k pobytu osobě, která je vedena v SIS coby nežádoucí osoba.

Sis je využíván při kontrole věcí (vozidla, zbraně…) i osob (doklady totožnosti). Například při dopravní kontrole může policista zjistit, že kontrolovaná osoba není oprávněným vlastníkem vozidla, protože bylo příslušné vozidlo odcizeno v jiném státě, že kontrolovaná osoba není osobou, za kterou se vydává, protože daný občanský průkaz byl ukraden apod. Kontrola v SIS stejně tak může zjistit, že se jedná o osobu hledanou na základě evropského zatýkacího rozkazu, svědka hledaného za účelem svědectví v trestním řízení apod.