Poradna |
Mám
firmu na svoji fyzickou osobu, v tu chvíli nemám
zaměstnance. Mohu poskytovat náhradní plnění v
případě, že zaměstnám jednu osobu se zdravotním
postižením? Mohu poskytovat náhradní plnění
v případě, že zaměstnám jednu osobu s těžším
zdravotním postižením? Pracovní oděvy, které
prodávám, mám kombinovaně dále uvedenými
cestami:
za prvé - z mého materiálu na základě mých střihů,
vzorů a na základě mnou sjednaných objednávek je
zhotoví smluvní dílna. Zadávám
práci – šití. Pokud by tato dílna
byla chráněnou dílnou či dílnou, která
může poskytovat náhradní plnění, mohu na základě
takto nabytých výrobků vystupovat jako poskytovatel
náhradního plnění?
Za druhé - dodavatelsky – dodavatelé chráněné dílny
a poskytovatelé náhradního plnění. Za
třetí - dodavatelsky – dodavatelé nechráněné
dílny. Mohu na základě takto nabytých výrobků
vystupovat jako poskytovatel náhradního plnění?
Josef Kavka, Olomouc |
Odpovídá:
Mgr. Olga Bičáková
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Správa služeb zaměstnanosti
Odbor metodiky a správního řízení
Podle § 81 odst. 2 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o zaměstnanosti“ mohou zaměstnavatelé splnit svoji povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu, mimo jiné odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než padesát procent zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám. Pokud vaším jediným zaměstnancem bude osoba se zdravotním postižením, případně osoba s těžším zdravotním postižením, mohou ostatní zaměstnavatelé podle § 81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti od vás odebírat výrobky nebo služby nebo vám zadávat své zakázky. Rovněž tak by mohli ostatní zaměstnavatelé od vás odebírat výrobky nebo služby nebo vám zadávat své zakázky za předpokladu, že byste byl vy osobně jako osoba samostatně výdělečně činná, která nezaměstnává žádné zaměstnance, osobou se zdravotním postižením. Co se týče druhého dotazu, tak ve vámi uváděných případech nemohou ostatní zaměstnavatelé od vás odebírat výrobky nebo vám zadávat své zakázky, protože zaměstnanci vašich dodavatelů (chráněné dílny nebo nechráněné dílny) nejsou vašimi zaměstnanci. Pro snazší orientaci v této problematice uvádím předmětnou část § 81 a 82 zákona o zaměstnanosti.Zákon o zaměstnanosti ukládá zaměstnavatelům s více než dvaceti pěti zaměstnanci v pracovním poměru povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Tento povinný podíl činí čtyři procenta. Tuto povinnost mohou zaměstnavatelé plnit trojím způsobem
a) zaměstnáváním osob se zdravotním postižením v pracovním poměru,
b) 1. odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než padesát procent zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo
2. zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo
3. odebíráním výrobků chráněných pracovních dílen provozovaných občanským sdružením, státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností nebo obecně prospěšnou společností, nebo
4. zadáváním zakázek těmto subjektům nebo
5. odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo
6. zadáváním zakázek těmto osobám, nebo
c) odvodem do státního rozpočtu,
nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).
Zaměstnavatelé, kteří jsou organizačními složkami státu nebo jsou zřízeni státem, nemohou plnit povinný podíl odvodem do státního rozpočtu.
Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Odvod do státního rozpočtu poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou. Tento odvod představuje v roce 2007 částku 49 088 korun.