Týdeník Veřejná správa


 Rozhovor

s MUDr. Tomášem Julínkem, MBA
ministrem zdravotnictví České republiky

Reforma zdravotnictví – to nejsou jenom poplatky

Vyšlo v čísle 40/2007

„Zdravotnictví uvedené do souladu se základními ekonomickými pravidly se dokáže dále rozvíjet ku prospěchu občanů i hospodářství celé země.“ To jsou vaše slova, pane ministře, jaký je tedy očekávaný vývoj českého zdravotnictví po schválené reformě?

Dovolím si vše upřesnit. To, co schválila Poslanecká sněmovna a bude projednávat Senát, je startovní výstřel, nikoliv samotná reforma. Pokud se tedy ptáte, jak se bude vyvíjet zdravotnictví ještě v tomto volebním období a po přijetí „batohu“, který stabilizuje veřejné finance, odpovídám, že se nám podaří udržet jakousi křehkou rovnováhu a při tom provést všechny reformní změny, které jsme si naplánovali. Příští rok pak předložíme poslancům hlavní reformní změny, které přinesou změny v chování všech hlavních hráčů na českém zdravotnickém hřišti – tedy pojišťoven, poskytovatelů a především pacientů.

Osobní zdravotní účet bude občany motivovat k zodpovědnému čerpání zdravotní péče při zajištění finanční dostupnosti zdravotních služeb. Prosím, můžete to blíže specifikovat?

V tomto volebním období chceme, aby se takové účty staly alespoň zdrojem informací. Aby lidé věděli, kolik zdravotní péče stojí a uměli si tyto výdaje porovnat s kvalitou služeb, které jim za ně byly poskytnuty. Na můj návrh vláda ustanovila takzvaný Kulatý stůl pro zdravotnictví, do kterého nominovaly všechny parlamentní strany kromě ČSSD své zástupce a který má hledat řešení budoucích finančních problémů v systému poskytování zdravotních služeb. Očekávám, že k tomuto stolu přijdou jednotlivé politické strany se svými návrhy, jak čelit budoucím výzvám – například stárnutí obyvatelstva, moderní a drahé medicínské technologie, rostoucí očekávání obyvatelstva - a že podstoupí kritickou oponenturu nezávislých odborníků. Já jsem připraven přijít do této diskuse a obhajovat své návrhy, včetně osobních zdravotních účtů. Je totiž zřejmé, že současný uzavřený model založený téměř výhradně na odvodech na veřejné zdravotní pojištění je dlouhodobě neudržitelný. Je třeba české zdravotnictví otevřít soukromým finančním zdrojům a umožnit lidem spořit si na svoje zdraví.

Jak jste před časem uvedl: „Lidé kladou větší nároky jak na kvalitu poskytovaných služeb, tak na pohodlí při jejich čerpání. Občané již nechtějí zdravotní péči jenom pasivně přijímat, ale chtějí také podle získaných informací rozhodovat ve svůj prospěch.“ Jak může občan nejlépe získat tyto informace?

Především jsou to zdravotní pojišťovny, koho chceme legislativou a dalšími aktivitami tlačit k poskytování nejširšího spektra informací. Ministerstvo je připraveno poskytnout celou řadů důležitých informací o kvalitě a efektivitě léčení v přímo řízených zdravotnických zařízeních, včetně současných fakultních nemocnicích. Do konce roku hodláme zveřejnit první údaje o některých parametrech kvality léčby a budeme v tom pokračovat. Nejde však samozřejmě jenom o statistické souhrnné informace. Každý pacient bude muset aktivně vyhledávat informace, překonat stud či navyklou podřízenost a ptát se svého lékaře. Musí tedy naplnit onu partnerskou roli, po které voláme. Důležité je, že k tomu bude mít silný motiv, neboť neinformovanost bude drahá a zdraví neprospěšná.

Demografické prognózy Organizace spojených národů předpokládají, že obyvatelstvo České republiky bude v polovině tohoto století patřit mezi nejstarší na světě. Jak bude resort zdravotnictví řešit to, že rostoucí zastoupení občanů starších šedesáti pěti let bude vyvolávat stále silnější tlak na navyšování výdajů na zdravotní péči?

Stárnutí obyvatelstva je jedním ze základních důvodů, proč je nutné neotálet a provést reformu zdravotnictví. Nejen že stoupne počet lidí, kteří budou spotřebovávat zdravotní služby, ale současně poklesne procento výdělečné činné části populace. V tomto volebním období předložíme sněmovně devět zásadních reformních zákonů, které změní postavení pojišťoven, poskytovatelů i pacientů a na něž pak v dalším volebním období může navázat zásadní změna financování českého zdravotnictví. Proto vzniknul výše zmiňovaný Kulatý stůl, aby připravil podmínky pro pokračování reformy po roce 2010. Neznám ale žádný lepší recept, než o kterém jsem hovořil před chvílí, a to je otevřít zdravotnictví soukromým finančním zdrojům a nabídnout lidem možnost spoření.

Jak, kde a kdy získají občané dostupné a srozumitelné informace o kvalitě péče poskytovaných jednotlivými zdravotnickými zařízeními?

Postupně u zdravotních pojišťoven, jednotlivých poskytovatelů a jejich zřizovatelů, ale také na stránkách ministerstva zdravotnictví www.mzcr.cz.

Řekl jste, že poskytovatelé zdravotní péče a pojišťovny musí být vystaveni konkurenci působící ve prospěch pacienta. Myslíte, že toto lze pojmenovat jako „nákup zdravotní péče?“

Už dnes je zdravotní péče de facto nakupována. Jenom to není proces efektivní a na jeho konci není vždy vidět onen prospěch pacienta. Pokud nastavíme dobře pravidla hry, jejich kontrolu a vymáhání a na regulovaném trhu zdravotních služeb dojde ke skutečné konkurenci jak zdravotních pojišťoven, tak poskytovatelů, bude nový způsob nákupu zdravotních služeb viditelnou změnou, na níž nejvíce získá pacient.

Cílem reformy je tedy zachovat všeobecnou dostupnost zdravotní péče a současně umožnit občanům, aby se podíleli sami na rozhodnutí, jakou zdravotní péči potřebují, chtějí a kolik jsou si ochotni za ni zaplatit. Jak budete pomáhat lidem, kteří jsou nemohoucí či invalidní?

Pomoc takovým spoluobčanům musí být diferencovaná. Je nutné pečlivě rozlišovat, co je jejich skutečný problém a nesnažit se řešit sociální problémy výdaji ve zdravotnictví a naopak, nezpůsobovat nové sociální problémy špatně nastavenými regulacemi ve zdravotnictví. Skupina osob, kterou jednou definujeme podle věku, podruhé podle pohlaví, potřetí podle zdravotního postižení, jistě není homogenní. Jsou prostě bohatí a chudí senioři. Zdraví a nemocní senioři. Přes zdravotní pojištění máme vyrovnávat rizika, která jsou neplánovatelná a nerovnoměrně rozložená v populaci. Naším úkolem je tedy nastavit prostředí tak, abychom ochránili především vážně chronicky nemocné - teď pominu samozřejmou pomoc v rámci takzvané neodkladné péče, to znamená, že pokud dojde například k dopravní nehodě, tak záchrana života, první pomoc, odvoz sanitkou, tak to všechno bude nadále garantováno občanům bezplatně s dostupností kdekoliv v republice do určitého zákonem stanoveného času. To, že věnujeme ochraně nemocných velkou pozornost, dokazuje i zavedení ročního limitu ve výši pěti tisíc korun, který se vztahuje na doplatky na léky a nově zavedené poplatky za návštěvu lékaře a položku na receptu. Předpokládáme, že tak ochráníme zhruba na dvě stě tisíc vážně chronicky nemocných, kteří už v příštím roce na reformě dokonce peníze ušetří - protože víme, že už dnes doplácejí horentní sumy na své léky, často i deset až patnáct tisíc korun ročně. Těmto lidem budou pojišťovny příští rok peníze vracet.

Práva pacientů, definice nároků z veřejného zdravotního pojištění, možnost připlácet si, bonusy, zkrátka vše, po čem se ve zdravotnictví volá – je tedy teď předmětem legislativní práce na vašem ministerstvu. Chystáte v souvislosti s přípravou zákonů nějakou konkrétní informační kampaň?

Ano, informování veřejnosti je velmi důležité. Žijeme ale v mediální době a jsme do jisté míry závislí na tom, co veřejnosti sdělí novináři. Proto velice usilujeme o to, aby zástupci „sedmé velmoci“ měli maximum informací a pomáhali nám nové změny vysvětlit občanům. Ty samozřejmě teď aktuálně nejvíce zajímají poplatky, takže plánujeme v říjnu vydat brožurku: ovšem nejen o poplatcích, ale také o postupu každého jednoho pojištěnce, který by měl volit při rozhodování o svých výdajích na zdraví.

Řekl jste, že to co děláte, je spíš takové otevírání dveří…

… ano, otevírání dveří k tomu, abychom mohli do budoucna ve zdravotnictví garantovat dostupnost zdravotní péče, respektive zlepšování péče. A pacient musí být zákazníkem.

Děkuji za rozhovor a přeji vám i nám všem, aby atmosféra ve zdravotnictví byla co nejlepší a oboustranně uspokojivá.

Věra Hloušková