Památky |
Naše vlast leží ve střední Evropě, a tak není divu, že mnohá místa tu bývají pasována – samozřejmě „převážně nevážně“ – na „střed Evropy“. Patří k nim i rozložité návrší Melechov, jedna z dominant Humpolecké vrchoviny v české části Českomoravské vrchoviny.
Lesnatý vrch Melechov (713 m n.m.) je součástí zvlněné krajiny středního Posázaví poblíž Světlé a Ledče nad Sázavou. Dominantní poloha mezi hlubokými údolími Sázavy a Želivky a také někdejší památný kámen na vrcholku, byly zřejmě hlavním důvodem, proč i Melechov byl kdysi „pasován“ na střed Evropy. Zdejší vrcholový kámen však sehrál zcela jinou roli – byl jedním ze zaměřovacích bodů rakousko-uherského triangulačního mapování, později nahrazeným zděnou rozhlednou (veřejnosti nepřístupnou). Přitažlivým výchozím místem do Přírodního parku Melechov (vyhlášeného v roce 1995 o rozloze 3239 ha) je úsek údolí Sázavy zvaný Stvořidla mezi stejnojmennou vlakovou zastávkou a osadou Smrčná. V údolních zátočinách, procházených červeně značenou cestou a železniční tratí „Posázavského pacifiku“, je peřejnaté řečiště Sázavy mnohde zaplněno spoustou žulových balvanů. Není proto divu, že se ke „stvoření Stvořidel“ váže řada pověstí. Nejznámější vypráví o čertovi, který chtěl sedlákovi v nedalekém Rejčkově z pomsty zasypat hospodářství kamením, pytel se mu však cestou protrhl a všechno kamení se vysypalo do řeky. O největším z balvanů – Čertově kameni na temeni Melechova – ještě bude zmínka. Vznik této romantické údolní partie, chráněné už od roku 1948 (na ploše 246,39 ha) – nyní v přírodní rezervaci Stvořidla, byl samozřejmě mnohem prozaičtější. Hlavní roli při něm sehrálo mrazové zvětrávání žulových skalních výchozů. Rozpukaná žula se postupně rozpadala do balvanů a kamenů, které mnohde „sestoupily“ až do řečiště. Tam je říční proud unášející štěrk a písek zaoblil a v některých dokonce „vykroužil“ prohlubně zvané obří hrnce. Od Sázavy v přírodní rezervaci Stvořidla stoupá na Melechov žlutě značená cesta přes Dobrovítovu Lhotu a posléze souvislým lesním porostem. V něm se skrývá i již zmíněná rozhledna. Ční ze severního předvrcholu, jehož nadmořská výška 707,7 m je téměř na všech mapách označována jako nejvyšší na Melechově. Vlastní vrchol, zvýrazněný žulovou skalkou, však vystupuje ještě o šest metrů výše asi půl kilometru daleko jižním směrem, ovšem mimo cestu. Pod melechovskou rozhlednou je turistický rozcestník, odkud sestupuje zeleně značená trasa (z Ledče nad Sázavou a Mnislavic) jižním svahem k převážně rekreační osadě Rohule. Tam se jak uprostřed pavučiny sbíhá několik dalších cest, včetně průjezdné silničky od lesních rybníků a hotelů v Koutech při silnici z Ledče nad Sázavou. Zelené značky sem přicházejí také z Loukova (s pozoruhodnou památkou - gotickým kostelem sv. Markéty ze čtrnáctého století), červené značení stoupá k Rohuli od Rejčkova a modré značení z údolí Sázavy ve Smrčné východním svahem Melechova přes obec Koňkovice. Od Rohule klesá také lesní neznačená cesta („svážnice“) jihovýchodním svahem a po necelém půl kilometru, míjí už výše uvedený Čertův kámen. Jmenuje se tak nevelká, ale bizarní žulová skála, do jejíhož skloněného vrcholku se zahlubují dvě poměrně velké skalní mísy. Vznikly dlouhodobými procesy zvětrávání a odnosu hrubozrnné žuly a jejich výskyt byl hlavním důvodem vyhlášení (v roce 1986) tohoto pozoruhodného útvaru za přírodní památku.