Znak |
Osada v lesnatém povodí říčky Nedvědičky je poprvé zmiňována v roce 1349, kdy ji získal Jimram z Kamene (Zubštejna). Počátky Rožné sahají však přinejmenším do třináctého století, jak dokládá zdejší kostel zasvěcený sv. Havlovi. V roce 1384 převzal od markraběte Jošta ves, tehdy tvořící součást pyšoleckého léna, pan Heralt z Kunštátu. Po roce 1596 náležela Rožná vesměs k Mitrovu a od roku 1660 byly její osudy spjaty s dějinami hradu Pernštejna. V roce 1749 došlo zásluhou vrchnosti, pánů ze Stockhammeru, ke znovuzřízení roženské fary. Na počest Josefa ze Stockhammeru byla také pojmenována místní část Josefov (dříve Josefsdorf) nově vybudovaná na pozemcích rozparcelovaného janovického panského dvora. V současnosti žije v Rožné a v připojených osadách Zlatkov a Josefov více než sedm set stálých obyvatel a několik desítek domů je využíváno chalupáři.
Na pečeti roženské rychty zhotovené roku 1692 byla zobrazena zubří hlava - erbovní znamení pánů z Pernštejna - a pod ní radlice. Znak udělil obci, jejíž rozvoj od konce padesátých let minulého století značně ovlivňovala těžba uranové rudy, v roce 1999 předseda PS PČR. V modrém poli jsou tři zlaté plameny.
KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR