Týdeník Veřejná správa


 Příloha

Svatební květinový den
Dagmar Smrčinová
projektová manažerka města Dobříš

Dobříš: Dobrá praxe ve spolupráci s veřejností


Vyšlo v čísle 36/2007

Pod heslem „Pojďme tvořit společně“ se na Dobříši rozjela nová éra spolupráce. Radnice nabízí občanům spolupráci při rozvojových plánech města. Souběžně s tímto projektem se nejen na Dobříši, ale v celém regionu Dobříšska realizuje projekt „Cesta ke komunitnímu plánu sociálních služeb na Dobříšsku“, která je také založena na spolupráci s veřejností. Co tyto projekty městu a regionu přinášejí a jak spolupráce, nejen s občany, probíhá? Co předcházelo, co je zapotřebí a co se od spolupráce očekává do budoucna? To jsou otázky, na které se v přípěvku budu snažit odpovědět.

Na Dobříšsku probíhá souběžně a při částečné koordinaci několik aktivit. Nejstarší aktivitou je založení Svazku obcí Dobříšsko - Novoknínsko a nově i Místní akční skupiny Brdy – Vltava, která působí v regionu ORP Dobříš a pěti obcí v regionu Slapské oblasti. Tato skupina nyní zpracovává Strategii rozvoje regionu. Záměrem regionu je společné zásobování pitnou vodou z oblasti řeky Vltavy. Zmíněný dokument je předpokladem pro čerpání prostředků z programu Rozvoje venkova. Dalším projektem je z Evropské unie a rozpočtu ČR podporovaný projekt komunitního plánu sociálních služeb, který má stejně jako svazek obcí a MAS celoregionální působnost. Po celém regionu iniciovalo město Dobříš anketu „Dobříšské náměstí v novém“. Na tu navázalo s hledáním možností, jak „nové“ náměstí vytvořit, jak zajistit respektování přání veřejnosti, zákonů a zároveň, jak získat pro tento projekt dotaci. Jako reakci na výstupy ankety město Dobříš svolalo první setkání s veřejností pod názvem „Pojďme tvořit společně“, na které byli zváni všichni občané Dobříše, ale také občané ze sousedních obcí, jelikož i na ně mohou mít aktivity města vliv. Důležité je také zmínit některé z aktivit, které byly nastartovány za minulého volebního období. Jednou z nich je účast města na projektu CAF a zapojení do Benchmarkingové iniciativy 2005. Výstupy z těchto projektů zhodnocuje město v rámci zapojení do projektu „Zavádění moderních metod řízení kvality na úřadech“, kdy přímo tajemnice městského úřadu Ing. B. Budková získala osvědčení regionálního manažera kvality. Nakonec výčtu tvůrčích aktivit ještě zmíním prohlubující seminář na téma „Možnosti čerpání dotací z ROP Střední Čechy“, který pořádal ve spolupráci s městem pro území celého regionu Úřad Regionální rady regionu NUTS II Střední Čechy a činnost několika neziskových organizací zabývajících se sociálními, sportovními či okrašlovacími a společenskými činnostmi, jmenovitě například Mateřské centrum Dobříšek, Stéblo Borotice, Farní charita Knín, Společná pohoda Rosovice, Okrašlovací spolek Dobříš nebo nově vzniklé Občanské sdružení za životní prostředí regionu Hříměždice, Nečín, Obory.

Proč prosazujeme spolupráci s občany?

V rámci regionální spolupráce se jedná především o myšlenku založenou na principech vzájemné pomoci a vložení rozdílných znalostí jednotlivců do společného projektu. Více lidí víc zmůže a nikdo neumí vše. Dalším nemalým argumentem je oblast čerpání finančních prostředků, kde malé obce bývají znevýhodňovány a naopak projekty bez vazeb na okolí nebývají kvalitním řešením. Díky vzájemné komunikaci a spolupráci neztrácejí obce ani dílčí organizace svoji nezávislost, naopak mají možnost získat zajímavé informace od svých kolegů, poučit se, inspirovat a při troše vytrvalosti i těžit na poli ekonomickém ze společné spolupráce. Regionální spolupráce zde funguje na dvou úrovních. Tou první je již zmíněné společenství obcí a tou druhou je komunitní plán sociálních služeb. Zatímco společenství obcí se potýká s nedůvěrou části starostů a horlivostí té druhé části, čímž je ohrožena jeho činnost, má Komunitní plán sociálních služeb (KPSS) o něco lepší zázemí především proto, že získalo na svou činnost (financování zázemí) finanční prostředky z Evropské unie. Zástupci města Dobříše cítí jako důvod pro navázání otevřenější diskuze zkvalitnění spolupráce s občany, lepší pochopení jejich přání, zkvalitnění služeb i rozvojových projektů a také v přiblížení práce zástupců města a úřadu občanům.

V další části se blíže zaměřím na projekt komunitního plánu a činnosti města.

Komunitní plán sociálních služeb

Projekt „Cesta ke komunitnímu plánu sociálních služeb na Dobříšsku“ vyvolala skupina neziskových organizací (NNO), která za podpory města podala žádost o finanční podporu od Evropské unie a to z programu SROP (fondy ERDF a ESF), s kofinancováním z rozpočtu ČR a města Dobříše. Město Dobříš poskytlo celému projektu zázemí a vyhlásilo výběrové řízení na koordinátora projektu. Z výběrového řízení vzešly dvě koordinátorky projektu. Obě fungují jako projektové manažerky města a zároveň koordinátorky KPSS. Spolupráce dvou osob na vedení KPSS se zdá být velice přínosná. Vzhledem k tomu, že takový projekt je především inovativní, má pevně dané cíle, ale s mnoha neznámými, je diskuze nad jednotlivými kroky velice důležitá. Doporučujeme proto všem, kteří by měli zájem o podobný typ projektu (projekt založený na inovacích, komunikaci se širokou veřejností a organizacemi) nelimitovat se pouze jednou vůdčí osobou. Rozdělený úvazek pomáhá ke kvalitě, nápaditosti i snížení rizik ze špatných rozhodnutí. V projektu KPSS se pravidelně setkávají zástupci NNO a dalších poskytovatelů služeb, zástupci města, zájemci z řad veřejnosti a koordinátoři projektu, kteří společnými silami vytvářejí základní strukturu potřeb, potenciálů i rizik sociálních a doplňkových služeb. Setkání se pořádají ve třech samostatných pracovních skupinách – „Děti, mládež, rodina“, „Senioři“ a „Zdravotně postižení“. V průběhu projektu se od skupiny „Zdravotně postižení“ odloučila problematika osob postižených sociální exkluzí (vyloučením), která se nyní řeší samostatně a dílčí části byly přiřazeny do jiných skupin. Příkladem může být problematika drogové závislosti, která se nyní stala součástí skupiny „Děti, mládež, rodina“. Již na prvních setkáních vyšla najevo důležitost prevence, a to zejména pro mládež, osoby ohrožené sociální exkluzí a osoby v předdůchodovém věku. Zároveň s prevencí se ukázala důležitost kvalitní informovanosti. Po těchto poměrně jednoznačných závěrech se rozšířila skupina poskytovatelů také o spolky a sdružení zabývající se například sportovní činností, vzděláváním nebo ekologicko společenskou činností. Tyto oblasti nevyplývají přímo z náplně komunitního plánu sociálních služeb ani ze zákona, my (koordinátorky projektu) je však právě pro jejich preventivní důležitost bereme za nedílnou součást naší práce a víme, že tím musíme zvládat práci nad rámec rozsahu projektu. Nyní se snažíme najít možnosti, jak vhodnou a dostupnou formou zvyšovat informovanost občanů o sociálních i volnočasových aktivitách v regionu. A zároveň s tím se pokoušíme hledat možnosti, jak získávat informace od občanů, pro zkvalitnění výstupů KPSS i jednotlivých služeb. Foto: archiv města DobříšProbíhá diskuze s občany o způsobech jejich informování, které by pro ně byly vhodné, připravuje se brožura poskytovatelů služeb, proběhlo informační setkání s veřejností a v průběhu celého projektu se pravidelně konají pracovní schůzky skupin, na které je veřejnost také zvána. Stejně důležitá je také plošná propagace projektu, aby si lidé uvědomili, že mají možnost svým názorem a spoluprací něco změnit. Bez zájmu veřejnosti a znalosti jejích názorů je jakákoliv snaha o „komunitní plánování“ zbytečná. Zapojování široké veřejnosti do diskuzí, zvyšování její informovanosti a společná tvorba, je úkol náročný a zdlouhavý. Kromě snahy lidí vyhýbat se otevřené diskuzi a zodpovědnosti, existuje také řada odpůrců, kteří myšlence spolupráce a informovanosti nedůvěřují. Takoví lidé často mají řadu připomínek a „lepších“ nápadů, které dokáží šířit mezi svými známými „jen u piva.“ Skutky však od většiny z nich nepřicházejí. Přesvědčit takové „reptaly“ bývá velice obtížné. Zároveň však mohou představovat zajímavou zpětnou vazbu na úspěšnost snahy komunikovat. Pokud se vaše snahy opravdu ujaly či jsou na „správné“ cestě, ubývá těchto „reptalů“ a vám se zvyšuje počet naslouchajících osob.

A jaké projekty z iniciativy KPSS začínají vznikat? Aktuálně rada města Dobříše na základě velkého zájmu NNO i poptávky občanů zařadila mezi priority města rekonstrukci brownfieldu budovy bývalého kina na komunitní a vzdělávací centrum s knihovnou. Tento projekt má již svoji pracovní skupinu složenou z odborníků z dotčených oblastí. Také proběhlo první setkání potencionálních zájemců o využívání těchto prostor z řad neziskových organizací. Byly stanoveny první potřeby, určeny zájmy a možnosti jednotlivých skupin. V nejbližší době se plánuje schůzka s architektem města, na které se budou již podrobněji řešit možnosti realizace.

Uvažuje se o možnostech získávání prostředků pro pokračování projektu KPSS, protože již nyní je znatelný rozvíjející se potenciál tohoto projektu zejména na poli získávání informací a otevírání spolupráce mezi jednotlivými organizacemi regionu.

Dílčími výstupy projektu KPSS jsou také informace získané od starostů při návštěvách jednotlivých obcí. Kromě témat týkajících se KPSS (sociální a doplňkové služby působící na území obce a to bez ohledu na zřizovatele) se zaměřujeme také na další palčivá témata jako je diskuze o potřebách zvyšování bezpečnosti obcí a chatových oblastí, o problémech s udržením mateřských škol a základních škol, o potřebě vybudování domova důchodců či o možnosti přechodného bydlení pro případ nečekané katastrofy.

Po ukončení první etapy komunitního plánu (červen 2007), je v regionu patrné zvýšení spolupráce jednotlivých organizací. Většina zástupců organizací se na setkáních pracovních skupin setkala poprvé, nebo měli šanci poprvé se blíže seznámit, přestože jejich činnosti se doplňují, či se dokonce překrývají. Jejich součinnost je pro budoucnost kvalitních služeb v jakékoliv oblasti důležitá. Také se za krátké trvání projektu kancelář koordinátorek stala místem, kam si lidé chodí pro radu, případně se na ně obracejí s připomínkami a náměty.

Problémy?

Problémy jsou zejména při oslovování lidí a v jejich přesvědčování, že jejich slovo má význam a jejich názor je pro KPSS důležitý. Veřejnost se setkání účastní spíše jen sporadicky, přestože se snažíme o maximálně široké pole působnosti i podávání informací. Je všeobecně známo, že se lidé o zvolená témata zajímají a jsou častým námětem jejich „neveřejné“ diskuze. Jedná se však o první pokusy navázat přímý kontakt zástupců města s občany, je tedy zapotřebí trpělivosti a stálé snahy. Sílu ke stále novým pokusům nám dávají především poskytovatelé služeb, kteří jsou velmi nápomocní a vstřícní. Kladnou zkušeností při kontaktu s občany byla nečekaně vysoká účast v anketě „Mírové náměstí v novém“.

Nyní se, dříve než uvedu další příklady praxe z města, pokusím analyzovat dva z projektů zapojení občanů do diskuze, které v Dobříši již proběhly.

Oslovování občanů

Úspěšná akce „Dobříšské náměstí v novém“ – anketa.

Účel: získání informací o tom, zda občané cítí potřebu změny náměstí a jaké změny očekávají, případně jaké funkce náměstí upřednostňují (doprava, setkávání, zeleň, obchody, parkování, tržiště). Pro zjištění zájmu obyvatel o konkrétní funkce náměstí jsme využili možnosti sestavení pořadí, každý občan tak sám musel zvážit, zda mu přijde důležitější dopravní nebo například relaxační funkce náměstí. Výsledky ankety byly použity jako parametr soutěžních podmínek o urbanisticko-architektonický návrh náměstí - soutěž je zveřejněna na www.mestodobris.cz a na stránkách ČKA. Osloveni byli občané Dobříše (kolem osmi tisíc osob) a regionu Dobříšska (23 obcí).

Forma oslovení: regionální tisk – zveřejnění konání ankety, místní tisk – zveřejnění konání ankety a vlastního anketního lístku, rádio Blaník – jednorázová informace o akci, obecní vývěsky, roznos dotazníků do všech domácností (2ks/1domácnost), rozeslání dotazníků starostům, webové stránky města Dobříše a svazku obcí s možností on-line vyplnění dotazníků. Dále byly osloveny školy v Dobříši, kde na upravenou formu průzkumu odpovídali žáci škol. Celkem se zúčastnilo 23 tříd, což také přispělo k propagaci.

Sběrná místa: na často navštěvovaných místech – obchody s potravinami, infocentrum, MěÚ, trafika, pošta, starostové obcí. Rozsah ankety byl na 1xA4 oboustranně, většinou uzavřené otázky s prostorem pro vlastní náměty a názory. Doba pro sběr byla tři týdny.

Úspěšnost akce: Z 8000 obyvatel Dobříše, z toho přibližně 4900 v produktivním věku, odpovědělo na dotazník 927 obyvatel (pouze platné odpovědi). Z dobříšského regionu odpovědělo 71 občanů. Celkem se vrátilo 1104 dotazníků. K tomu se ještě dá započítat 23 tříd základních škol a gymnázia.

Závěry: Výstupy ze šetření byly zveřejněny na webových stránkách města a v místním a regionálním tisku, dále při akci „Pojďme tvořit společně“. Na www.mestodobris.cz, v sekci Náměstí jsou výstupy stále k nalezení.

Průměrně úspěšná akce „Pojďme tvořit společně“ – setkání s veřejností

Účel: setkání s veřejností – odpolední diskuze a předání informací z oblasti KPSS a večerní diskuze o budoucnosti města Dobříše. Zaměřím se zde pouze na druhou část a to diskuzi o budoucnosti města Dobříše. Osloveni byli občané Dobříše (kolem osmi tisíc osob) a regionu Dobříšska (23 obcí).

Forma oslovení: regionální tisk – zveřejnění informace o konání akce, místní tisk – zveřejnění podrobností o konání akce, časopis Veřejná správa – článek o Dobříšsku s informací o připravované akci, časopis Moderní obec – informace o připravované akci, rádio Blaník – informování ve zprávách, obecní vývěsky, webové stránky města Dobříše, oslovení všech organizací z databáze KPSS, e-mailem nebo osobně a všech zaměstnanců městského úřadu. Oslovování občanů by si pro zvýšení účasti pravděpodobně zasloužilo více času, energie a peněz. Ideální by byl roznos letáku do každé domácnosti, využití místního rozhlasu. Není však zaručené, že by taková kampaň výrazně zvýšila zájem občanů o účast na setkání. A to především vzhledem k faktu, že se jednalo o první akci tohoto typu v Dobříši.

Úspěšnost akce: Účel akce byl splněn. Akce se zúčastnilo asi 20 zástupců města, úřadu a dalších souvisejících složek. Všichni byli připraveni zodpovídat dotazy z daných témat. Zájem veřejnosti však nebyl velký. Nebyl využit potenciál setkání ani kapacity odborníků. Namísto rozdělení občanů podle jejich zájmu do „pracovních skupin“ si sami občané zvolili možnost diskutovat společně. Což vzhledem k přibližně třiceti občanům, kteří se na setkání sešli, hodnotím jako dobrou volbu. Vzhledem k tomuto rozhodnutí, souvisejícímu zejména s nižší účastí (předpoklad byl okolo 100 občanů), byla příprava ostatních sálů k diskuzi zbytečná (technické vybavení, občerstvení, pronájem, organizační zázemí, příprava diskusních materiálů).

Ohlas občanů byl i tak velice pozitivní, diskuze měla jasnou formu i spád. Celou akci vedla odborná mediátorka Martina Mirovská za pomoci Hanky Vlčkové, kterým tímto děkujeme za jejich flexibilitu a zvládnutí nepředpokládané situace. Mediátor je osoba, která má za úkol nezávisle vést diskuzi, tak aby bylo dosaženo potřebného cíle v potřebném čase a při spokojenosti nejlépe všech zúčastněných. Což, zejména pokud se objeví emoce mezi diskutujícími stranami, není snadné. Bez zkušených mediátorek by celá akce ztratila na hodnotě.

Závěr: Občané i vedení města mají zájem podobné akce opakovat. A to v dohledné době (pravděpodobně již na podzim 2007). Je však zapotřebí lépe rozmyslet náplň setkání a jeho plánovaný rozsah. Vzhledem k nastalé situaci nebyla využita přítomnost některých odborníků, což bohužel může snížit jejich motivaci pro účast na dalším setkání. Řešením by mohla být volba jednoho až dvou témat, které by se diskutovalo hromadně. Občané navrhli jako téma komunální odpady a životní prostředí.

Město Dobříš

Od porovnání dvou příkladů oslovení veřejnosti a jejich přizvání ke spolupráci se vrátím zpět ke konkrétním aktivitám. Vedení města Dobříš se kromě naplnění svých volebních slibů snaží také o aktivizaci dění ve městě a o využívání maximálního množství možných prostředků pro kvalitní chod města, spokojenost obyvatel a rozumné hospodaření do budoucna. I z tohoto důvodu se město pustilo do přípravy „zásobníku projektů“, vytváření nového územního plánu, pokračování ve zvyšování množství zdrojů pitné vody či řešení rozšíření ČOV. Hlavními tématy pro „zásobník projektů“ se staly oblasti školství, vodních zdrojů, kanalizace a ČOV, sportu a volnočasových aktivit, dále pak cyklostezky (zejména pro dopravu místních obyvatel po městě), bezpečnostní systém, parkoviště, rekonstrukce náměstí, veřejná prostranství sídliště, vytvoření komunitního a vzdělávacího centra s knihovnou a v neposlední řadě vytvoření jednotného propagačního systému města.

Pro všechny tyto oblasti byly určeny pracovní skupiny. Týmy lidí, odborníků z různých odvětví, mají za úkol připravit podklady pro realizaci daného záměru a pro zažádání o možné dotace. Jednotlivé týmy podle typu řešeného problému získávají podklady od veřejnosti, NNO či dílčí výstupy z komunitního plánu tak, aby projekt, který připravují, maximálně odpovídal zájmu občanů a potřebám města. Stále se diskutuje o možnosti připravit druhou anketu pro veřejnost, která by pomohla jednotlivým týmům ověřit si správnost záměrů a dále se inspirovat.

Aktivity

Většina aktivit města je spojená s nástupem nového vedení radnice po volbách na podzim roku 2006, jejich realizace by však nebyla možná bez aktivit některých osob i zástupců města před těmito volbami. Nejprve se zmíním o aktivitách, které s novým volebním obdobím nesouvisí.

Městský úřad Dobříš začal realizovat projekt CAF v roce 2005 v souladu s usnesením rady města 15/52/04 na základě zařazení do Projektu podpory jakosti Implementace modelů CAF v organizacích územní veřejné správy v České republice v roce 2005. (Model CAF byl vyvinut Evropským institutem pro veřejnou správu kolem roku 2000 jako nástroj, který má organizacím veřejného sektoru usnadnit jejich první kroky na cestě za kvalitou. Vychází z modelu excelence EFQM, ale byl speciálně upraven tak, aby vyhovoval podmínkám veřejné správy. Jeho základem je sebehodnocení, které pomáhá organizacím identifikovat jejich silné stránky a příležitosti ke zlepšování. Více informací je na http://www.csq.cz).

Hodnotící tým využíval podpory a pomoci externího odborníka Ing. Aleny Pláškové, CSc., předsedkyně České společnosti pro jakost. Tým zpracoval Akční plán zlepšování, do kterého dle svého uvážení umístil nejnaléhavější podněty ke zlepšení činnosti úřadu. V mnohém se shodují s oblastmi, které ke zlepšení doporučil i nezávislý hodnotitel.

Závěrečná podoba sebehodnocení nese rukopis všech členů hodnotícího týmu, kteří položené otázky řešili. Jako nejvíce negativní lze vnímat absenci měřitelných výsledků, především ve vztahu k zákazníkovi /občanovi. Přes uvedená negativa, lze projekt hodnotit kladně. Jeho výsledky by měly být odrazovým můstkem pro plnění Akčního plánu zlepšování, který již nyní přispívá k lepším výsledkům organizace a kvalitnější práci vůči externím i interním zákazníkům. S plněním Akčního plánu zlepšování jsme na městském úřadě v Dobříši již začali. Nejpřesnějším měřítkem o plnění je nejen hodnocení práce vedením úřadu a města, ale především spokojenost a reakce občanů.

Zapojením do systému kvality CAF však naše práce na zlepšování jakosti nekončí, ale naopak byla prvním krokem - na cestě k dalšímu zlepšování. V současnosti jsme již vykročili - Město Dobříš je zapojeno do Benchmarkingové iniciativy 2005 v rámci pracovní skupiny G. K této iniciativě nás přivedl projekt "Zavádění moderních metod řízení kvality na úřadech", který je financován EU a státním rozpočtem ČR. Účelem Benchmarkingové iniciativy 2005 je porovnávání výkonnosti a kvality poskytovaných služeb ve vybraných 57 agendách přenesené i samostatné působnosti, hledání dobré praxe, výměna zkušeností a učení se od druhých. Jejím cílem je zvyšovat efektivitu a kvalitu veřejných služeb. Všechny tyto úkoly se spolu s dalšími téměř 90 úřady v České republiky snaží úspěšně zvládat i Dobříš. V rámci projektu "Zavádění moderních metod řízení kvality na úřadech", pro zkvalitnění využívání i dalších metod kvality získala v letošním roce i pracovnice úřadu osvědčení "Regionálního manažera kvality" (lektor, poradce, hodnotitel).

Uvedené zkušenosti bychom rádi spojili s výstupy, které nám dá komunitní plánování sociálních služeb, právě na Dobříšsku prováděné. Přepokládáme, že poznatky z obojího by mohly být správným startem k přihlášení se Města Dobříše do Národní sítě Zdravých měst v rámci Místní agendy 21. Již v současnosti se město snaží pracovat na těchto principech a rozvíjet zejména oblasti korespondující s implementací trvale udržitelného rozvoje. Takže takový krok by byl jen formálním naplněním současných idejí a dlouhodobých cílů. O tuto problematiku se ve městě stará především tajemnice úřadu Ing. B. Budková.

Vyhlášení urbanisticko - architektonické soutěže

Jedním z cílů současné radnice je zajistit zkvalitnění funkcí Mírového náměstí v Dobříši. Starosta Mgr. J. Melša se hned ze začátku svého volebního období pustil do hledání možností, jak tento smělý cíl naplnit. Naskytla se řada otázek:

Řadu úvodních otázek bylo potřeba postupně zodpovídat. Bylo jasné, že s hledáním odpovědí se bude množství otázek zvyšovat. Nicméně se starosta zhostil svého úkolu statečně a šel tvrdě za svým cílem. V současné době snažení vyvrcholilo vyhlášením architektonické soutěže. Co tomu však předcházelo?

V první řadě byla provedena anketa mezi lidmi (viz úspěšná akce „Mírové náměstí v novém“), kterou organizovaly projektové manažerky města Ing. D. Smrčinová a Mgr. L. Mazochová. Rozsáhlá plošná kampaň se vyplatila, lidé ocenili zájem radnice o jejich názor a po zpracování vyplynuly možná až překvapivě vypovídající výsledky. Co je však důležitější, občané se se svými názory v převážné většině shodovali. Tak tedy vznikl jeden z podkladů pro další rozhodování.

Kdo však tyto náměty zpracuje? Kdo vytvoří návrh náměstí a podle jakého klíče? Názory na možnosti a způsoby oslovení architektů a urbanistů se z různých měst a z různých stran lišily. Převládal názor, že je jednodušší „obejít“ Českou komoru architektů (ČKA) a hledat řešení jiné, něž je vyhlášení oficiální soutěže. Důvodem byla především podmínka ČKA, že v porotě, která v případné soutěži rozhoduje, převládají hlasy architektů nad hlasy zástupců města. To bylo pro Dobříš nepřijatelné. Nepřijatelná byla také možnost, že architekti vyberou návrh pro Dobříš nevhodný, nepřijatelný či nerespektující místo a zaměří se především na uměleckou stránku návrhu nebo současné trendy. Možností, jak regule ČKA „obejít“, mnoho nebylo. Po snahách najít takové možnosti zvolil pan starosta překvapivý krok. Poradit se o tomto problému přímo se zástupci ČKA a to s těmi v této oblasti nejzodpovědnějšími. Na domluvenou schůzku přijeli dobříšští ve čtyřech, dále se schůzky účastnili dva zástupci ČKA a zástupce Středočeského kraje (důvodem bylo celý projekt nastavit nejen tak, aby odpovídal potřebám města a zákonům, ale také regulím pro získávání dotací).

Výsledek setkání se zástupci ČKA: Velice vstřícní zástupci ČKA, kteří bez vyhýbání zodpověděli každý dotaz, sami přicházeli s alternativami, o kterých předpokládali, že městu Dobříš budou vyhovovat a navrhovali varianty, jak dostát předpisům i zájmům města. Závěrem lze konstatovat, že ihned po setkání bylo patrné, že vyhlášení soutěže podle regulí ČKA je ideální varianta, zaručující kvalitu. Konečné rozhodnutí o tom, který z návrhů/architektů bude přizván k realizaci, leží na bedrech zastupitelstva, nikoliv na odborné porotě, jak jsme se původně domnívali a navíc se jedná o variantu, která je plně v souladu s podmínkami pro záměr získání dotace z fondů EU. Doporučujeme každému, kdo by se chtěl vydávat cestou veřejné soutěže, či jiné formy získávání více návrhů k realizaci, zkontaktovat ČKA a otevřeně své představy konzultovat. My jsme konkrétně jednali s JUDr. PhDr.Jiřím Plosem a Mgr.Petrem Jelínkem, jejichž profesionální přístup k danému problému byl pro další rozhodování města velmi důležitý. Více podrobností naleznete na webové adrese www.mestodobris.cz.

Zajímavým projektem je také plánovaná přestavba brownfieldu budovy bývalého kina na komunitní a vzdělávací centrum s knihovnou. Tento projekt umožní místím neziskovým organizacím realizovat, případně rozšířit nabídky svých služeb a zároveň najde nové využití dnes chátrající budova bývalého kina. Podnět ke vzniku projektu přišel jednak ze strany NNO, dále z ankety „Dobříšské náměstí v novém“ a jedná se i o zájem vedení města. Město se tak rozhodlo vytvořit projekt, kterým by vyšlo vstříc místní knihovně sídlící v kvalitativně i kvantitativně nevyhovujících prostorech, dále je v plánu vytvořit společenský sál pro možnosti pořádání vzdělávacích seminářů, případně počítačové učebny, zájem je také o vybudování dětského koutku a chráněné kavárny, kde by vznikla pracovní místa pro postižené spoluobčany.

Osobní asistent – projekt sociálního odboru města Dobříš

Žádost o finanční podporu projektu Evropského sociálního fondu na pracovníka sociální péče – osobního asistenta vycházela ze zjištěného stavu a dlouholeté praxe pracovnic sociálního odboru. Tato místa jsou určena především pro hůře zaměstnavatelné skupiny obyvatel - matky s malými dětmi, matky samoživitelky, dlouhodobě nezaměstnaní především se základním vzděláním nebo bez vzdělání, ženy v předdůchodovém věku. Cílem bylo prostřednictvím akreditovaného kurzu tyto osoby vyškolit a následně pro ně vytvořit pracovní místa osobních asistentů. Partnery projektu jsou Městské jesle a rehabilitační stacionář Příbram a Úřad práce Příbram, který byl vyhlašovatelem výzvy o podporu.

Pro zájemce jsme připravili kurz přístupný všem kategoriím obyvatel, na základě kterého získali dovednosti a vědomosti – kvalifikaci, aby mohli činnost osobního asistenta vykonávat. Do kurzu bylo přijato celkem šestnáct uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadů práce na základě přijímacího řízení za účasti psychologa pro prověření základních osobních předpokladů výkonu této činnosti. Vzdělávací kurz proběhl ve dvou termínech (od ledna do března 2006 a od září do prosince 2006). Teoretická část kurzu se uskutečnila v Dobříši, odborná praxe částečně v Dobříši a v Příbrami (Městské jesle a rehabilitační stacionář Příbram, Medi help, s. r. o. Dobříš, Sanco, NZZ Příbram). O absolvování kurzu obdrželi absolventi osvědčení.

Důležitá byla akreditace kurzu, neboť za splnění této podmínky má nezaměstnaný, který je veden v evidenci úřadu práce, nárok na čerpání podpory v rekvalifikaci.

Na nově vytvořená pracovní místa byla poskytnuta dotace na mzdové prostředky ve výši 75 % nákladů. Na druhé straně bylo podmínkou udržet pracovní místo dva roky od podpisu dohody. Potenciální zaměstnavatele však odradila náročná administrativa a v souvislosti s udržitelností pracovního místa krytí mzdových prostředků v plné výši.

O dotaci jsme za sociální odbor žádali poprvé. Při tvorbě žádosti jsme očekávali platnost zákona o sociálních službách, který měl podpořit vznik agentur, které by zaměstnávaly osobní asistenty. Zákon však nabyl účinnosti až k 1.1.2007 a do dnešního dne v okolí žádná taková agentura nevznikla. Projekt se blíží k závěru a musíme konstatovat, že po zkušenostech bychom kurz načasovali hned do počátku projektu, aby byl větší prostor pro vytváření pracovních míst a výhodnější podmínky pro zaměstnavatele. Tento projekt je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

K těm drobnějším průběžným projektům, které se starají především o údržbu a zvelebování města, patří například zrestaurování kulturní památky sousoší sv. Jana Nepomuckého a sochy sv. Šebestiána za finanční podpory z Fondu obnovy památek Středočeského kraje. Přesto, že vzhledu města tyto práce velmi prospívají, hned druhý den se neznámí vandalové pokoušeli ulomit pozlacené šípy na sv. Šebestiánu. Dlouhodobě má město problémy například s využitím objektu „staré fabriky“, který v posledních letech sloužil především k bydlení. Dnes se město výběrovým řízením snaží najít nového majitele, který by objekt zrekonstruoval a našel pro něj využití výhodné pro něj i pro město. Podobně do problémové oblasti spadá i obnova dětských hřišť, město tuto činnost sice má již dlouhodobě mezi svými prioritami, ale rychlost vandalů předchází možnostem oprav. Zde se paní Hovorková z městského úřadu marně snaží najít recept na snížení míry vandalství. Podobně marné snahy jsou zatím v oblasti černých skládek v okolí města. Ještě horší situace je v okolních obcích, zejména pak v chatařských oblastech.

Partnerské město Mierlo

Po listopadu 1989 oslovili město Dobříš zástupci holanského města Mierlo s nabídkou partnerství. Ačkoli geograficky jsou si města vzdálena téměř 900 kilometrů, postupně budovaná přátelství a osobní kontakty mají dnes již téměř „sousedský“ charakter. V obou městech fungují spolky dobrovolníků, kteří pomáhají organizovat výměnu poznatků a zkušeností mezi obyvateli obou měst.

Od 1.1.2004 se Mierlo spojilo se sousedním Geldropem, nové jméno je Geldrop-Mierlo. Cílem bylo v souladu se současným trendem snížit administrativní náklady na provoz města a zároveň předejít začlenění Mierla do velkých měst v okolí, Eindhovenu či Helmondu. V novém “souměstí” má domov 10 tisíc obyvatel Mierla a 38 tisíc obyvatel Geldropu. I po spojení obou měst je zájem pokračovat v přátelských kontaktech s Dobříší. Naši Mierlovští přátelé se těší, že v budoucnu partnerství s Dobříší bude zajímavé i pro obyvatele Geldropu.

Zástupci obou měst spolu se zástupci dobrovolníků a zájemců z řad obyvatel se pravidelně navštěvují a účastní významných akcí obou měst. Do Mierla se během dvanáctileté tradice podívali dechovka a tanečnice ZUŠ, knihovnice, skauti, žáci a učitelé základních škol i gymnázia, gymnastky, zástupci radnice a mladí fotbalisté. Naopak do Dobříše zavítali gymnasté, skauti, děti základních škol, farní sbor i dechovka Kerenladers. Kromě těchto návštěv probíhají společné výstavy a spolupráce katolické a evangelické fary. Spolupráce s městem Mierlo si velice vážíme a přínosy ze vzájemných návštěv, diskuze o podobných problémech a možnostech jejich řešení jsou pro obě strany dlouhodobě přínosné. Příkladem může být inspirace holandským nízkoprahovým centrem a knihovou.

Jak jsem již zmiňovala na začátku článku, Dobříšské aktivity nejsou spjaty pouze s prací veřejné a státní správy. Jejich nedílnou a důležitou součástí je také zapojení řady zájmových organizací a spolků, které vykonávají veřejně prospěšné aktivity na území města, regionu i za jeho hranicemi. Protože aktivity těchto, většinou neziskových organizací, považujeme za velice přínosné, představím zde některé z nich na základě informací jejich zástupců.

Zájmové organizace a spolky

Mateřské centrum Dobříšek

Mateřské centrum Dobříšek, bylo založeno v roce 2001 několika aktivními maminkami. Získalo možnost pronájmu klubových prostor v Pastoračním centru sv. Tomáše římskokatolické farnosti v Dobříši. Mateřské centrum je jedinečnou příležitostí pro maminky na mateřské dovolené. Je to místo, kde se mohou scházet, zúčastňovat se různých programů či se samy aktivně podílet na jejich vytváření. Dává jim možnost vyjít z izolace, uplatnit znalosti a dovednosti, realizovat se i jinak než jen u vaření či žehlení. Mateřské centrum je místo, kde jsou děti vítány a vidí svoji matku v jiné roli než v domácnosti. Ženy zde mohou udržovat svou profesní orientaci a posilují své sebevědomí. Setkání mají neformální charakter a maminky i děti zde nalézají nové přátele. K aktivitám centra patří například keramická dílna pro děti, herna, divadlo, angličtina pro nejmenší, cvičení pro těhotné a šestinedělky, předporodní kurzy, kurzy PC, výtvarná dílna pro maminky. Dále pořádá řadu dalších aktivit, například projekt „Táta dneska frčí“, „Zahradní slavnosti“ nebo poznávací procházky lesem. V průběhu dubna loňského roku předložilo Mateřské centrum Dobříšek žádost v rámci třetího kola výzvy grantového schématu SROP – Podpora sociální integrace ve Středočeském kraji. Žádost byla úspěšná a MC Dobříšek obdrželo dotaci ve výši 891 566,- Kč. Díky těmto finančním prostředkům nabízí ženám na rodičovské dovolené i po jejím skončení od září 2006 do června 2008 zdarma půlroční kurzy práce na PC základní a pokročilé úrovně se zajištěným hlídáním dětí. Zhruba jednou měsíčně pořádá centrum zážitkový seminář s psychoterapeutem. Ten vždy řeší konkrétní problém, který se může vyskytnout (nejen) při návratu do zaměstnání. Další službou centra je možnost využít internet v prostorách centra pro ženy, které buď hledají zaměstnání nebo se chtějí dále vzdělávat. Pro zájemce lze také zajistit hlídání dětí v době jednání s Úřadem práce. V herně mateřského centra Dobříšek budou od září maminkám k dispozici dotazníky, díky nimž se získá konkrétní představa o tom, co všechno by jim usnadnilo návrat do práce. Provozovatelé doufají, že se jim na vše podaří získat dostatečné finanční prostředky. Více informací na www.mc.dobris.net.

Farní charita Starý Knín

Farní charita Starý Knín je církevní právnická osoba zaměřená na pomoc starým, nemocným i jinak potřebným lidem. Působí od 1. března 1993 v rámci celorepublikové sítě farních, oblastních a diecézních charit. Ve své činnosti se zaměřuje především na poskytování terénních domácích zdravotních a sociálních služeb. Smyslem činnosti je pomáhat starým a nemocným lidem, povzbuzovat je v jejich obtížích, udržovat jejich vztahy s okolním světem, podporovat je nejen fyzicky, ale i psychicky a duchovně, pomáhat jim k aktivnímu vztahu k životu. Farní charita chce podpořit mnohdy nelehkou péči rodin o tyto osoby, pomoci tomu, aby mohly žít co nejdéle ve svém přirozeném domácím prostředí. Provozuje též pečovatelskou a asistenční službu, charitativní ošetřovatelskou službu, azylový dům a vzdělávání zaměstnanců. Největší rozvoj služeb zaznamenali v posledních dvou letech, v důsledku výborné spolupráce s místními duchovními, s obecními samosprávami a s ADCH Praha, kde nalezli nejen metodickou a duchovní pomoc, ale i kvalitní poradenskou službu pro podávání grantů (na MPSV, MZ, Středočeský krajský úřad, nadace NROS, Iniciativ Společenství EQUAL a další), ze kterých je jim umožněno financování těchto aktivit. Péči potřebným poskytují v místě působení, tedy v Novém Kníně, ale také formou asistenční a ošetřovatelské služby přímo v místě bydliště. Obce, ve kterých působí, zasahují daleko za ORP Dobříš, farní charita však lituje toho, že nepokrývají svými službami celé území Dobříšska. S některými obcemi mají i přes zájem obyvatel o jejich služby problematickou spolupráci. Další informace na fch-stary-knin@volny.cz.

Občanské sdružení Stéblo

Občanské sdružení Stéblo bylo založeno v září roku 2004. Jde o neziskovou organizaci, jejímž cílem je pracovat na rovnocenném uplatnění zdravotně postižených občanů v praktickém životě a celkově zlepšovat kvality jejich života. Sdružení zaměřilo svou činnost především na rozvoj sociálních služeb v oblasti venkova, konkrétně na Dobříšsku. Po roce příprav (hledání prostor a financí) byl v září roku 2005 zahájen v obci Borotice provoz Denního centra Stéblo, které je určeno dětem i dospělým se speciálními potřebami (mentálním, tělesným, kombinovaným i jiným typem postižení). Jedná se převážně o osoby, které ukončily školní docházku a vzhledem ke svému postižení nenachází další uplatnění. Obsah nabídek denního centra spočívá v nabídce stimulujících aktivit, jejichž cílem je udržet a rozvinout úroveň mentálních funkcí každého klienta. Občanské sdružení Stéblo se také zaměřuje na celoživotní vzdělávání osob s postižením. Snaží se vytvořit pro ně vhodný program výuky ve smyslu večerní školy, kde by měly tyto osoby možnost upevnit si získané učební dovednosti a dále se rozvíjet. Jednou z hlavních náplní programu denního centra je pracovní terapie. Jedná se o práci osob s postižením, která však není prostředkem výdělku, ale nástrojem ergoterapie a socioterapie. Občanské sdružení Stéblo vychází z předpokladu, že nečinnost vede ke zhoršení psychického i zdravotního stavu. Vypěstováním základních pracovních návyků a dovedností lze do budoucna usilovat o zapojení zdravotně postižených osob do chráněných i nechráněných pracovišť. Od ledna 2007 probíhá v denním centru v Boroticích projekt s názvem „Denní centrum - pracovní terapie“, spolufinancovaný Evropskou unií, prostřednictvím Společného regionálního operačního programu (SROP) a Středočeským krajem. V rámci tohoto projektu byly zakoupeny šicí stroje, vysavače, keramická pec a další vybavení, zařízení, pomůcky a nástroje. Záměrem projektu je zkvalitnit a rozšířit služby poskytované klientům. Při keramice se vytváří dekorační i užitkové předměty do domácnosti – například šperky, plastiky, misky, stojánky na ubrousky, talíře, hrnky. Dále centrum nabízí košíkářské práce a šicí dílnu. Veřejnost má také možnost si nechat ve Stéblu vyčistit vnitřek auta. Klienti pod vedením asistenta vysají nečistoty v interiéru, setřou prach a umyjí okna automobilu. Kromě již uvedených činností klienti pečují o zahrádku a skleník, věnují se domácím pracem (uklízení, vaření) a vypomáhají s veřejně prospěšnými pracemi v okolních obcích. V březnu 2007 byl za finanční podpory Nadačního fondu J&T dokončen projekt na přestavbu nevyužívaných šaten na pracovní dílny. Klienti se v dílnách pravidelně střídají tak, aby se každý zúčastnil všech forem pracovní terapie. I když se postavení osob se zdravotním postižením ve společnosti zlepšilo, lidé se stále učí zdravému přístupu k těmto lidem. A právě občanské sdružení Stéblo by mělo plnit i funkci jakéhosi mostu, kdy na jedné straně je zdravotně postižený občan a na straně druhé společnost. Ve školním roce 2006/2007 probíhaly v prostorách denního centra tyto volnočasové aktivity: muzikoterapie, výtvarná odpoledne, příprava na speciální olympiádu, dramaterapie. Centrum je otevřeno od pondělí do pátku, nyní je navštěvuje 15 klientů ve věku od 4 do 41 let z širokého okolí. Podrobněji na www.steblo.org.

Nízkoprahový klub na Dobříši

Na Dobříši vzniká nová služba pro mládež. Jde o klub založený na principech nízkoprahovosti a terénní sociální práce. Mladým lidem by měl otevřít alternativu k dosavadnímu trávení volného času a poskytnout podporu nebo případnou pomoc. Potřeba této služby vzešla z dlouhodobých problémů Dobříše právě s mládeží. Nízkoprahový klub představuje zázemí s „čistým“ prostředím (bez drog, bez násilí, zbraní). Platí v něm jen nejnutnější pravidla k zajištění bezpečí. Nízkoprahovost spočívá ve volném přístupu (bez poplatku, bez objednání, bez uvádění účelu návštěvy). Hlavním úkolem služby je navázání kontaktu i s  neorganizovanou mládeží, tedy těmi, kdo nejsou vázáni v žádných dlouhodobých volnočasových aktivitách. Cílem je celkově minimalizovat rizika související s životním stylem v dospívání včetně drogové prevence – především skrze komunikaci. Na úplném začátku požádali zástupci klubu o schůzku představitele města, s cílem nalézt vhodné prostory pro nově vznikající klub. Dozvěděli se, že vznik nízkoprahového klubu je služba, o které se již v rámci komunitního plánování uvažuje a že jejich zájem je vítaný. Místostarostka jim nabídla podporu, seznámila je s manažerkami projektu „Cesta ke komunitnímu plánu sociálních služeb na Dobříšsku“. Po seznámení s obsahem projektu následovalo pozvání k zapojení do pracovní skupiny „Děti, mládež, rodina“.

Od té doby pokračuje užší spolupráce, současně začali s pravidelnou intenzivní prací na zakládání občanského sdružení a na přípravě rekonstrukce přislíbeného prostoru i samotného provozu nízkoprahového klubu. Bližší informace na teren.dobris@centrum.cz.

Okrašlovací spolek města Dobříše

Vznikl roku 1904, roku 1941 byla jeho činnost přerušena, roku 1947 byl opět obnoven, aby se dočkal dalšího zrušení. Poté až roku 1992 bylo opět a úspěšně požádáno Ministerstvo vnitra ČR o jeho obnovu. O dva roky později požádal ředitel zdejšího Kulturního střediska pana Vladimíra Procházku, zda by se chtěl ve veřejném dění angažovat. Začal podporou lidové kulturní tvořivosti, později činnost spolku rozšířil o sekce ekologickou, památky a historie, mládež, církve, protidrogová činnost, kultura a sport, celonárodní videosoutěže, ochotnická divadelní činnost. Spolku se daří díky dětské skupině „Kroužek“, studentské skupině „Kružnice“ a uskupení dospělých „Kruh“, v celkovém názvu Dobříšský DISK. Konají různá posezení a besedy, ročně až 50 akcí.

Sportovní klub Vlaška

Sportovní klub Vlaška je místem sportu i odpočinku. Dva tenisové kurty, volejbalový a nohejbalový kurt, petanque, šipky, kroket, příjemná zahrádka s herními prvky pro děti i posezením pro dospělé s občerstvením. Kromě stálého zázemí pořádá klub i celou řadu závodů a doprovodných aktivit. Mezi významné patří seriál BRDMAN ADVENTURE: Jarní běh pro zdraví (5 a 10km); Pičínská desítka (běžecký závod na 10km); Dobříšský městský běh (běh na 10km); Brdman Cross (MTB orientační cyklozávod); Mezi další akce patří Slet čarodějnic a čarodějů Giro Pičín - MTB marathón 52 a 78km; HUMI OUTDOOR Dobříšský tvrďák (triatlon 1-30-8); Novoknínský triatlon (triatlon 0.4-16-3.5); Kakatit MTBike marathón; ALBION Day by Night (sedmihodinovej MTB masakr); Běh kovohutěmi (běžecký závod 12,3 km); Brdský terénní 1/2 marathón (terénní běžecký závod, 21 km). Mezi další akce patří Slet čarodějnic a čarodějů; Dětský den pro velké i malé; Karnevalový rej a loučení s prázdninami. Více informací o tomto aktivním klubu naleznete na www.vlaska.cz.

Občanské sdružení za životní prostředí regionu Hříměždice, Nečín, Obory

Vstoupili do Komise pro životní prostředí při místním zastupitelstvu. Začali iniciovat řešení údržby prostranství kolem kontejnerů, zkvalitnění informovanosti občanů týkající se likvidace různých druhů komunálního odpadu, pravidelný úklid veřejných prostranství a sečení travních ploch, začali organizovat občanské aktivity zaměřené na čištění obce, cest v okolí a na likvidaci černých skládek. Rozhodli se spojit s lidmi ze sousedních dvou obcí a založit občanské sdružení. Vypracovali program pro tři směry aktivit - Cesty pro veřejnost, Osvěta jako pomocník ke zkvalitnění životního prostředí - regionální časopis, Zvýšení estetické úrovně urbanizovaného území. Mají za sebou vstřícnou pomoc obecního úřadu v Nečíni s přípravou přemístění kontejnerů na plochu s nově vytvořenou zámkovou dlažbou, čistší náves, vyčištěnou část černé skládky Na Dvorských, založení obecního kompostu, téměř hotové první číslo regionálního čtvrtletníku Mezi lomy a zaseté semínko podobných aktivit v sousedních obcích. Hledají spolupráci s místními subjekty, s osobami, které mohou pomoci naplnit vytvořený program. Chtějí začlenit občanské sdružení do širšího dobříšského regionu.

Závěrečná poznámka

Věřím, že vás zkušenosti z Dobříšského regionu inspirovaly, rádi se o naše zkušenosti podělíme s jinými regiony a stejně tak budeme rádi za kontakty a podněty, které by umožnily naše činnosti dále rozšířit.