Týdeník Veřejná správa


 Lexikon evropského práva

Vyšlo v čísle 36/2007

Evropský soudní dvůr

  • Kazuistika (Traghetti del Mediterraneo SpA)


  • V roce 1981 podala společnost námořní přepravy Traghetti del Mediterraneo u neapolského soudu na konkurenční společnost Tirrenia di Navigazione žalobu, jíž se domáhala náhrady škody, kterou jí konkurenční společnost způsobila snížením cen na trhu námořní kabotáže mezi kontinentální Itálií a ostrovy Sardinií a Sicílií díky získání veřejných dotací. Konečným rozsudkem z roku 1996 byla tato žaloba zamítnuta z důvodu, že dotace odpovídaly cílům obecného zájmu spojeným zejména s rozvojem Mezzogiorna. Protože správce konkurzní podstaty žalující společnosti, která se mezitím ocitla v likvidaci, měl za to, že rozsudek byl založen na nesprávném výkladu komunitárního práva, podal kasační opravný prostředek, ve kterém vyzval Kasační soud k předložení předběžných otázek týkajících se výkladu komunitárního práva. Evropský soudní dvůr v rozsudku ze dne 13. 6. 2006 zopakoval, že zásada, podle které je členský stát povinen nahradit škody způsobené jednotlivcům porušením práva ES, je platná pro jakékoli porušení komunitárního práva, a to bez ohledu na orgán tohoto státu, jehož jednáním či opomenutím k porušení došlo. Odpovědnost státu nemůže být vyloučena z pouhého důvodu, že porušení komunitárního práva spočívá v interpretaci použitelných právních norem. Výklad právních pravidel tvoří součást samotné podstaty soudní činnosti a soud, který je konfrontován s rozdílnými a rozpornými argumenty, musí často složitě interpretovat vnitrostátní i komunitární právní normy, aby mohl rozhodnout spor, který je mu předložen. Krom toho nelze vyloučit, že dojde ke zjevnému porušení použitelného práva ES právě při interpretaci, přizná-li národní soud komunitárnímu pravidlu zjevně nesprávný význam s ohledem na relevantní judikaturu Evropského soudního dvora, nebo vykládá-li vnitrostátní právo tak, že to má v praxi za následek porušení použitelného práva Společenství. Obdobný závěr musí být učiněn, pokud jde o právní předpisy, které obecně vylučují jakékoliv založení odpovědnosti státu, vyplývá-li porušení práva přičitatelné soudu tohoto státu z posouzení skutkových okolností a důkazů. I takovéto posouzení tvoří - stejně jako výklad právních pravidel - podstatnou část soudní činnosti, neboť nezávisle na výkladu přijatém vnitrostátním soudem v určité věci bude použití uvedených pravidel v projednávaném případě často záviset na posouzení skutkového stavu projednávaného případu a hodnoty důkazů, které předložili účastníci sporu. Navíc samo posouzení skutkových okolností a důkazů může v některých případech rovněž vést ke zjevnému porušení použitelného práva, ať už je toto posouzení uskutečněno v rámci použití specifických pravidel týkajících se důkazního břemene, hodnoty těchto důkazů či přípustnosti způsobů dokazování, nebo v rámci použití pravidel vyžadujících právní kvalifikaci skutkového stavu. Evropské právo nebrání tomu, aby vnitrostátní právo upřesňovalo kritéria týkající se povahy nebo stupně porušení, která musí být splněna pro to, aby mohla být založena odpovědnost státu za porušení práva Společenství, tato kritéria v žádném případě nemohou ukládat přísnější či více omezující požadavky, než které vyplývají z podmínky zjevného porušení použitelného práva. Právo na náhradu škody vznikne, jestliže porušené právní pravidlo má za účel poskytnout práva jednotlivcům a pokud existuje přímá příčinná souvislost mezi uplatňovaným zjevným porušením a škodou. Uvedené podmínky jsou nutné a postačující pro to, aby jednotlivci vzniklo právo na náhradu škody, aniž by vylučovaly, že odpovědnost státu může být na základě vnitrostátního práva založena za méně omezujících podmínek. S komunitárním právem se tedy neslučují předpisy, které obecně vylučují odpovědnost členského státu za škody způsobené jednotlivcům porušením práva Společenství vnitrostátním soudem rozhodujícím v poslední instanci z důvodu, že právní omyl vyplývá z výkladu právních pravidel nebo z chybného posouzení skutkových okolností a důkazů uskutečňovaných tímto soudem. Za neslučitelné s komunitárním právem je třeba považovat též předpisy, které omezují vznik odpovědnosti státu pouze na případy úmyslného protiprávního jednání nebo hrubé nedbalosti soudce, pokud je tím vyloučena odpovědnost v případech, kdy dojde ke zjevnému porušení bezprostředně použitelného práva.

    Doc. JUDr. Richard Pomahač,
    Právnická fakulta Univerzity Karlovy