Dobrá praxe |
Dagmar Vránová
EPMA, Agentura pro evropské projekty & management Jiří Tomčík Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Jak zapřáhnout moderní technologie do podnikání i těch nejmenších firem? | ![]() |
Když někdo před zhruba patnácti lety řekl, že svému kolegovi poslal e-mail, mnohým z nás nebylo jasné, proč se řeč tak náhle stočila k nátěrovým hmotám. Dnes již víme, že po generaci našich dětí žádná korespondence k založení do archivů nezůstane, protože mezi sebou komunikují téměř výhradně přes elektronická média. Vývoj v této oblasti je velmi rychlý a kdo včas naskočí do toho správného vlaku, nemůže prodělat. Pravda, jsou i slepé uličky, ale není jich mnoho. Je nesporné, že jednou z příčin ekonomických rozdílů mezi Evropou, Amerikou a Jihovýchodní Asií je právě technologický náskok a schopnost aplikovat technologické novinky ve prospěch rozvoje podnikání.
Zvýšení konkurenceschopnosti
Nové prostředí, které má zvýšit konkurenceschopnost firem i regionů, je označováno jako „Digital Business Ecosystem“ (DBE). Původnímu anglickému názvu intuitivně rozumíme i bez znalosti jazyka, první dojem však může být zavádějící. I volný český překlad „Ekosystémy pro digitalizované podnikání“ potřebuje komentář, neboť za předponou „eko“ mnozí z nás vidí úspory energií, emise skleníkových plynů a jiných nečistot, problémy s odpadem, biomasu či genetické inženýry. „Ekosystém je základní funkční jednotka v přírodě, charakterizovaná vzájemnou interakcí organismů. V každém ekosystému probíhají navzájem provázané procesy (tok energie, koloběh látek, řízení a vývoj), které zajišťují vytvoření dynamicky rovnovážného systému“ (Encyklopedie Diderot, 1999). Z našeho pohledu je podstatné, že jde o přirozený samoorganizující se systém, který efektivně funguje a účinně odolává vnějším tlakům. Slova „digital“ a „business“ nepotřebují bližší komentář, a tak lze úvodní věty shrnout konstatováním, že DBE je standardní podnikatelské prostředí, ve kterém jsou v maximální míře využívány moderní digitální technologie. Tyto aplikace přispívají ke zvýšení efektivity, k podpoře flexibility, k získání nových trhů na globální úrovni a tedy ke zvýšení konkurenceschopnosti. To jsou faktory, které jistě zajímají jakýkoliv podnikatelský subjekt, pro malé a střední podniky však výsledné efekty mohou být nejvýraznější. V důsledku rozvoje technologií například spolu mohou komunikovat přístroje bez lidského zásahu. Většina z nás si již někdy rezervovala hotelový pokoj. Obvykle máme několik tipů, a když nám na recepci nezvednou sluchátko, voláme ke konkurenci. Automat zapojený v DBE zvedne sluchátko vždy, i když recepční odjel na ryby.
Pilotní projekt
O digitálních ekosystémech se začalo mezi vědci z oboru kybernetiky a teorie systémů hovořit někdy v devadesátých letech dvacátého století. Do stádia prvních praktických aplikací se dospělo na přelomu tisíciletí. V evropských podmínkách se k výzkumu, vývoji a pilotnímu ověření konceptu DBE využilo mimo jiné i 6. rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj, v němž se za účasti 120 výzkumníků z 20 zemí Evropy realizuje Projekt Digital Business Ecosystem. Tři evropské regiony (Aragon ve Španělsku, West Midland ve Velké Británii a Tampere ve Finsku) mají možnost pilotně aplikovat a ověřovat model DBE přímo v malých a středních podnicích působících v kraji. V praxi se zjišťuje, zda je možno informační technologie využívat tak, aby z nich měly prospěch i ty nejmenší firmy, které jsou obvykle při začleňování do digitální ekonomiky poněkud znevýhodněny.
Několik typů účastníků
Ke vzniku fungujícího ekosystému pro digitalizované podnikání je potřebné aktivní zapojení několika typů účastníků: někdo musí iniciovat rozvoj DBE, někdo by měl prozkoumat potenciál rozvoje DBE v konkrétním oboru a regionu, další bude vyvíjet a poskytovat služby DBE (softwarové firmy), v systému jsou samozřejmě koncoví uživatelé a významný vliv má regionální strategie nastavená politickou reprezentací. Do které kategorie se daný podnik zapojí, záleží jednak na míře jeho technologické vyspělosti a také na rozsahu, ve kterém potřebuje či chce spolupracovat. Pro roli koncového uživatele firma nemusí být technologicky zdatná a její potřeba spolupráce může být minimální. I tak má možnost, v případě zapojení do systému, využívat softwarové aplikace (open source) vyvinuté speciálně pro konkrétní síť DBE. Nároky na hardware nejsou vysoké, DBE lze provozovat na všech počítačích a laptopech mladších pěti let a rovněž na vyspělejších modelech mobilních telefonů.
Pro technologicky zdatné firmy, které jsou schopny vyvíjet nové aplikace, se zde otevírá prostor pro vývoj špičkových systémů schopných samoorganizace a sebeoptimalizace, systémů, které pracují se sémantikou, syntaxí a dokáží optimalizovat podnikatelské modely. Toto jsou výzvy mnohem náročnější, než je vytváření internetových stránek, vyhledávání, nebo provozování internetových obchodů. Zajištění spolehlivé a pružné konektivity v rozsáhlejší síti také nebude triviální.
Dotace z veřejných prostředků
Vytvoření ekosystému pro digitalizované podnikání má pochopitelně svou nákladovou stránku. I když zvyšování konkurenceschopnosti je primárním zájmem podnikatelských subjektů samotných, mají to ve svém popisu práce i vlády od regionů až po Brusel. Je tedy možné na vybudování DBE získat dotace z veřejných prostředků regionálních, státních i evropských. Existuje řada dotačních titulů zaměřených na podporu ICT, klastrů, širokopásmových sítí, podnikatelských inkubátorů, technologických parků i na vzdělávání. Pro období 2006 - 2013 lze na evropské úrovni jmenovat strukturální fondy, 7. rámcový program, program CIP, program JEREMIE, Evropskou investiční banku nebo Evropský investiční fond.
Jak začít?
Možností je mnoho. V regionech, kde fungují nějaké klastry, mají nakročeno správným směrem a pro manažery klastrů je DBE vážným tématem ke strategickým úvahám. Italský region Piemont například zvolil za první krok důslednou elektronizaci fakturací. Až se zapojené firmy dostatečně vybaví a postupy si osvojí, budou připravené na další kroky. Ve španělském regionu Aragon vytvořili síť DBE pro turistické služby, které v řídce osídleném kraji tvoří šest procent HDP. Do sítě zapojili ubytovací kapacity, taxi službu, mobilního operátora, stravovací zařízení, cestovní kanceláře i softwarové firmy a dnes tam údajně v systému DBE spolupracuje šest tisíc subjektů.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 35/2007.