Rozhovor |
se senátorem Josefem Zoserem
místopředsedou výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu P ČR a starostou Jiřetína pod Jedlovou Podporuji vylepšení bilance pro malé obce |
![]() |
Stal jste se iniciátorem konference, která se v Senátu poprvé zabývala vztahem Policie ČR a obecní policie k obcím a městům. Jaké závěry konference nabídla?
Bylo to opravdu poprvé, kdy si zástupci státní a obecní policie sedli takříkajíc k jednomu stolu a začali se bavit o vstřícnosti policie vůči veřejnosti, o tom, že by policie měla působit více preventivně než se zaměřovat pouze na řešení vykonaných přestupků nebo trestných činů. Občané by měli mít k policii, ať už je státní nebo městská, větší důvěru a ve vlastním zájmu sdělovat jejím příslušníkům některé poznatky. Nikdo se nechce vracet k pomocné stráži veřejné bezpečnosti, ale na konferenci bylo konstatováno, že v mnoha západních zemích běžně existují skupiny lidí, kteří svěřují policii určité poznatky a tím napomáhají k předcházení trestným činům. Jsme sice na evropské špičce pokud jde o počty policistů, bohužel se nám starostům, kteří nemáme městskou policii a těch je převážná většina, zdá, že jsou policisté v našich obcích velmi málo vidět. Současné zákony sice umožňují sepisování smluv, týkajících se výpomoci městských policistů mezi obcemi, ale malými obcemi nejsou plně využívány. Jde o výrazné finanční zatížení a velká města se ani nesnaží nabízet tuto službu okolním malým obcím a jsou většinou ráda, když to po nich malé obce nevyžadují.
Bezpečnost obce je ovšem součástí samostatné působnosti a výpomoc bezpečnostního sboru z vedlejší obce by mohla být chápána jako zasahování do kompetencí sousední samosprávy. Navíc veřejnoprávní smlouva nesmí být uzavřena přes hranice správního obvodu obce s rozšířenou působností, natož přes hranice kraje.
Tím se celá věc opravdu komplikuje a malé obce, které nemají dostatek financí na zřízení vlastní policie, jsou do jisté míry handicapovány. Tím více je nezbytné, aby se státní policie více objevovala v malých obcích, aby fungovalo více služeben a aby se objevovali policisté v ulicích, na chodníku a obcí pouze neprojížděli služebním vozem a nestávalo se, že lidé jenom dvakrát do týdne zahlédnou bílé auto se zeleným pruhem. To skutečně nestačí. Je důležité, aby policisté byli v bezprostředním kontaktu s místními občany, aby s nimi komunikovali, mohli se jich zeptat na potřebné věci a sdělit jim důležité poznatky, třeba o návratu recidivistů z výkonu trestu nebo například o mladistvých jezdících obcemi na motorových vozidlech bez řidičského oprávnění.
Důležitá je také práce s mládeží. Chtěl bych, aby policisté chodili více do škol, podobně jako já dělám besedy o Senátu v základních školách svého senátního obvodu. Stejně tak je důležité vysvětlovat, jak je společensky nebezpečné, když se ztrácejí kryty od kanalizace a děti by měly vědět, jaké následky z toho mohou plynout, že může dojít třeba k těžkému úrazu nebo k automobilové nehodě. Jde o prevenci, o osobní kontakt. Občané včetně dětí by měli být obeznámeni konkrétně se jménem policisty, který má tu či onu obec přidělenu s tím, že budou znát i jeho telefonní číslo, na které budou moci případně zatelefonovat. Tito policisté by na druhé straně neměli být každý půlrok převáděni na jinou práci nebo do jiného obvodu.
Ale přitom má spousta malých obcí uzavřené veřejnoprávní smlouvy s úřady s rozšířenou působností na vyřizování přestupkového řízení. Nenašel by se tu zárodek možné další spolupráce větších a menších samospráv?
Tento druh veřejnoprávních smluv se osvědčil, dobré zkušenosti má v tomto směru i naše obec Jiřetín pod Jedlovou. Hodně pozitivních očekávání vzešlo ze slibu ministra vnitra Ivana Langera, že obcím bude umožněno uzavírat veřejnoprávní smlouvy přímo i s Policií ČR. V současné době již mají některá města uzavřeny smlouvy, které se týkají sponzorských darů, třeba na počítačové vybavení policejní služebny. Ale na druhé straně mohou někteří starostové oprávněně říkat: proč bychom měli platit z obecního rozpočtu státní policii? Důležitost spolupráce obce s policií se vždycky ukáže až při velkých masových akcích, jakými jsou třeba technoparty. Zastupitelstvo nemusí pochopit, jak je důležité podporovat policii i po materiální stránce, proč by ale nechválilo třeba peníze na mobilní telefon pro policistu, který chodí v jejich obci na obchůzku?
Velkým problémem současnosti, který však trvá již mnoho let, jsou krádeže barevných kovů z průmyslových objektů nebo například kanalizačních litinových poklopů. Připravuje se v této věci nějaké opatření?
Ano, současná situace, kdy se na jedné straně zpřísňují pravidla čerpání různých sociálních dávek a na druhé straně stoupá výkupní cena určitých komodit kovů láká některé občany, hlavně ze sociálně slabších vrstev, ke stále "odvážnějším" činům. Bohužel jsou známy i tragické případy, které většinou postihnou ty, co materiál zcizují. Hrozím se však chvíle, kdy dojde z výše uvedených důvodů k tragédii většího rozsahu, při které budou postiženi nevinní lidé. Celou věc by měla řešit novela zákona o odpadech. Ta by měla též jasně stanovit pravidla výkupu, ale i postihy nejen pro ty, kteří do sběren zcizené materiály odnášejí, ale i ty, kteří je s největší pravděpodobností za sníženou cenu než je stanovena vykupují. Zúčastnil jsem se jednání komise životního prostředí při Svazu měst a obcí s jistým návrhem. Pověřili jsme legislativní odbor Svazu, aby posoudil po právní stránce dva návrhy. Jeden se týká úplného zákazu vykupování určitých komodit od fyzických osob a druhý návrh doporučuje bezhotovostní vyplacení, tedy platbu na účet za odevzdaný použitý materiál nebo zboží.
Jako člen stálé komise Senátu pro rozvoj venkova se zúčastňujete jednání o změnách rozpočtového určení daní. Jste příznivcem některé ze čtyř předložených variant rozpočtového určení, nebo nabízíte nějaké vlastní řešení?
Členové této stálé komise byli několikrát přizvaní na jednání pracovní skupiny, která na ministerstvu financí rozpočtové určení daní projednává. Svaz měst a obcí se pokouší vnést na poslední chvíli otázku dalšího třetího kritéria, k počtu trvale bydlících obyvatel a rozloze obce ještě počty dětí v základních a mateřských školách. U vládní varianty mi vadí pouze to, že se nesáhne také na příjmy čtyř největších měst, která silně omezují rozpočet dalších obcí, neboť čerpají téměř polovinu všech prostředků, které obce od státu každoročně do svých rozpočtů získávají. Jejich případné "ztráty" vláda navrhuje kompenzovat doplacením dalších peněz do systému. Podporuji vylepšení bilance pro malé obce, přičemž nejhůře jsou na tom nyní obce do tří set obyvatel. Tím se zmenší rozevírání ekonomických nůžek mezi městy a malými obcemi. Přes některé výhrady se přikláním k vládní variantě. Nedovedu si představit, že by byl někdo schopen ve velmi krátké době přijmout též dobrou variantu Svazu měst a obcí nebo dokonce zlínskou variantu. Ta má totiž velký problém s legislativně těžce uchopitelnou zásadou dobrovolnosti úhrad například za kulturní služby nebo provoz MHD, které by malé obce hradily městům. Tato zásada znemožňuje, aby návrh prošel vládou i oběma komorami parlamentu, i když základní myšlenka zlínské iniciativy je shodná s variantou Svazu měst a obcí i s vládní variantou. Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova včetně její předsedkyně Václavy Domšové, která je zároveň místopředsedkyní Spolku pro obnovu venkova, podporuje víceméně první dvě zmíněné varianty, i když si samozřejmě dokážeme představit ještě více vstřícnosti k malým obcím. Otevřenou otázkou ovšem je, jaké celkové efekty přinese reforma veřejných financí, která nastaví podmínky i pro rozpočtové určení daní. Stálá komise pro rozvoj venkova podala ústavní stížnost na nynější nespravedlivé rozpočtové určení daní. Předpokládáme ovšem, že rozhodnutí Ústavního soudu přijde až po přijetí změny zákona o tomto určení a tím se stane stížnost patrně bezpředmětná.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 35/2007.
Vladimír Heger