Památky |
K významným přírodním i historickým zajímavostem střední Moravy patří oblast Mladečského krasu. Říká se tak partiím, zahrnujícím zalesněný vrch Třesín a jeho blízké okolí v povodí Moravy na jihozápadním okraji CHKO Litovelské Pomoraví a v přilehlých partiích.
Návrší Třesín (345 m n.m.) horopisně náleží do Zábřežské vrchoviny a z větší části jej tvoří vápence prvohorního (devonského) stáří. Podstatná část kopce je už dlouhou dobu (od roku 1933) chráněna, nyní ve dvou stejnojmenných chráněných územích – národní přírodní památce a přírodní památce Třesín. Zdejší vápenec, odkrytý v řadě kamenolomů a vystupující v přírodních výchozech, je značně zkrasovělý se spoustou pozoruhodných podzemních i povrchových útvarů. Nejvýznamnějším krasovým útvarem jsou turisticky přístupné Mladečské jeskyně, otevírající se při východním úpatí Třesína na okraji obce Mladeč. Snadno dostupné jsou krátkou odbočkou od rychlostní silnice E42, asi pět kilometrů západně od Litovle. Jeskyně byly objeveny už ve dvacátých letech devatenáctého století a do povědomí širší veřejnosti se dostaly zejména díky významným archeologickým a paleontologickým nálezům, dokládajícím osídlení Třesína od doby kamenné, až do mnohem mladší minulosti. Nalezeny zde byly (zejména v osmdesátých letech devatenáctého století J. Szombathym) četné pozůstatky kostí kromaňonského člověka, kamenné a kostěné nástroje, zbraně a ozdoby, podobně jako kosterní zbytky tehdejších zvířat – mamuta, nosorožce, medvěda jeskynního. Většina nálezů, včetně zbytků ohniště, pochází z poměrně rozsáhlé podzemní síně – první na prohlídkové trase jeskyní, nazvané Dóm mrtvých, kde poučení nabízí podzemní muzejní expozice. Návštěvníci Mladečských jeskyní samozřejmě oceňují také rozličnou krápníkovou výzdobu, zachovalou zejména v poněkud odlehlejších prostorách jeskyně, například v Panenské chodbě, Chrámu přírody a v Modré jeskyni. K nejznámějším krápníkovým útvarům bezesporu patří robustní stalagmit Mumie (též Egyptská mumie), působivé jsou i scenérie zvané Zkamenělý vodopád, Betlém, Kamenný hrádek a mnohé další. Součástí Mladečského krasu je ještě několik dalších jeskyní (veřejnosti nepřístupných) a krasových jevů. Při trase naučné stezky Třesín (5,5 km dlouhé s devíti zastaveními) po severovýchodním úbočí kopce můžeme nahlédnout do podzemí Podkovy, což je dvojice jeskynních chodeb, vzniklých činností dávných vývěrových toků a vzadu uměle propojených. Poblíž zaujme zbytek romantické a pověstmi opředené stavby Čertův most, spojující sousedící skalní útvary. Podobných objektů najdeme v okolí ještě několik. Například v blízkosti krasových pramenů (tzv. Římické vyvěračky) se zachovaly trosky Rytířské síně, poněkud stranou - při pravém břehu řeky Moravy – se tyčí štíhlý Obelisk a nad opačným břehem stojí na vápencové skalce zděný altán, zvaný Chrám přátelství neboli Templ. Nepřístupná jeskyně (zvaná U Robinsona) ústí také na jižním svahu Třesína a čas od času bývá využívána k léčebným účelům (speleoterapii). Rovněž některé okolní vápencové lomy odkrývají pozoruhodné krasové útvary, zejména tzv. geologické varhany, které patří k nejdokonaleji vyvinutým na území České republiky. V někdejším lomu Brodka (poblíž křižovatky se silniční odbočkou do Hradečné) jsou dokonce chráněny v přírodní památce Geologické varhany. V profilu lomové stěny jsou patrné hluboké trhliny, vzniklé postupným vertikálním rozpouštěním vápenců a vyplněné mladšími zvětralinami, červenohnědou hlínou a světlou spraší. Podobné útvary lze dobře sledovat také ve východní části sousedního (činného) kamenolomu Skalka mezi Mladčí a Měrotínem.