Příloha |
V důsledku novely zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, kterou se zvýšilo procento krajů na sdílených daních, vznikl krajům v rámci vlastních příjmů určitý prostor pro stanovení vlastních finančních priorit. S účinností od roku 2005 tak kraje rozhodují o alokaci prostředků na výkon kompetencí, které na ně byly převedeny v průběhu II. fáze reformy veřejné správy nebo kompetencí zcela nových, které dosud zabezpečovaly resorty a které byly do této doby financovány výhradně dotacemi ze státního rozpočtu a z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Změna rozpočtového určení daní pro kraje v roce 2005 měla vliv na strukturu dotací, které byly obsaženy ve finančních vztazích státního rozpočtu k rozpočtům krajů na rok 2006. Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtům krajů tvořil v roce 2006 jen příspěvek na výkon státní správy a dotace na sociální služby, jež nebyly předmětem převodu do daňových příjmů krajů. Vliv novely zákona o rozpočtovém určení daní se projevil i ve skladbě dotací určených pro kraje na rok 2006 v dalších kapitolách státního rozpočtu a v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Pokud jde o obce, ve státním rozpočtu se pro rok 2006 objevily následující změny. Byl vytvořen samostatný finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hl. m. Prahy. Tento krok je zaměřen na zohlednění specifického postavení hl. m. Prahy, které v souladu se zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, vykonává funkci hlavního města, obce a kraje zároveň.
Od roku 2006 je použita nová metodika propočtu příspěvku na výkon státní správy ve vztahu k obcím. Novou metodiku stanovení příspěvku na výkon státní správy zpracovalo Ministerstvo vnitra v souladu s usnesením vlády č. 238/2004 o postupu optimalizace právního a ekonomického prostředí pro výkon veřejné správy orgány územních samosprávných celků. Hlavní předností nového systému propočtu příspěvku na výkon státní správy je sjednocení způsobu výpočtu příspěvku na výkon státní správy pro všechny druhy působností obcí. Výše příspěvku je závislá nejen na velikosti správního obvodu, ale z malé části i na relativní velikosti centra správního obvodu (tj. poměru počtu obyvatel centra správního obvodu ku počtu obyvatel správního obvodu).
Významnými novelami, které nabyly účinnosti během roku 2006 a jejichž důsledkem vznikly nové působnosti pro územně samosprávné celky, byla změna zákona č.361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a změna zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
Finanční dopady na rozpočty územních samosprávných celků spojené s novými právními normami, které nabyly účinnosti během roku 2006, nebylo možno zohlednit při sestavování návrhu státního rozpočtu na rok 2006. Jejich krytí mohlo být provedeno až následně během rozpočtového roku formou mimořádné účelové dotace pro kraje a obce z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu.
Od roku 2006 se nově realizovala transformace prostředků Evropské unie do území prostřednictvím kapitol státního rozpočtu (v předchozím období byly prostředky uvolňovány z Národního fondu), to znamená, že finanční prostředky z rozpočtu Evropské unie jsou součástí státního rozpočtu České republiky, jsou narozpočtovány do jednotlivých kapitol a při jejich uvolňování do území se postupuje stejně jako v případě ostatních dotací.
Rozpočet krajů na rok 2006 byl poprvé koncipován jako schodkový, a to ve výši 1,5 mld. Kč, rozpočet obcí byl koncipován též jako deficitní, a to ve výši 7,6 mld. Kč.
V souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, musí být schodek uhrazen buď finančními prostředky z minulých let nebo smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí nebo výnosem z prodeje vlastních dluhopisů. Rozhodnutí o tom, který z těchto zdrojů bude použit, je v pravomoci zastupitelstev krajů a obcí. K 1. červenci 2006 nabyl účinnosti zákon č. 138/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách. Součástí zákona byla i změna zákona o podpoře regionálního rozvoje ustanovující vznik regionálních rad regionů soudržnosti. Tyto nové právnické osoby se staly vedle obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí dalším článkem soustavy územních rozpočtů. Regionální rady vznikly ze zákona ve všech regionech soudržnosti a plní úkoly řídících orgánů regionálních operačních programů. Jejich prostřednictvím budou čerpány finanční prostředky poskytované orgány Evropských společenství na regionální rozvoj. Regionální rady hospodaří podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, své příjmy a výdaje třídí podle rozpočtové skladby a vedou účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Hodnocení plnění příjmů a výdajů krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti za rok 2006 je provedeno samostatně. Hodnocení plnění příjmů a výdajů je provedeno k dosažené skutečnosti roku 2006 a k rozpočtu po změnách.
Územní samosprávné celky jsou tvořeny od 1. července 2006 rozpočty krajů, rozpočty obcí a dobrovolných svazků obcí (DSO) a rozpočty regionálních rad regionů soudržnosti (dále jen regionální rady). Vzhledem k tomu, že regionální rady vznikly v průběhu roku a výsledky hospodaření nebyly zkonsolidovány, jejich hodnocení je prováděno odděleně od krajů, obcí a DSO.
Kraje, obce a DSO získaly v roce 2006 do svých rozpočtů celkem 359,5 mld. Kč, což představuje plnění rozpočtu po změnách na 98,3 %. Obce a DSO (dále jen “obce”) se na celkových příjmech stejně jako v předchozím roce podílely 68,3 %. Regionální rady hospodařily s příjmy ve výši 41,4 mil. Kč.
V roce 2006 bylo v důsledku novely zákona o rozpočtovém určení daní financování krajů zabezpečeno z jedné třetiny daňovými příjmy, téměř dvě třetiny tvořily dotace ze státního rozpočtu. U obcí byly hlavním zdrojem financování daňové příjmy. Téměř výlučným zdrojem příjmů u regionálních rad byly přijaté dotace od krajů.
Celkové výdaje územních samosprávných celků byly čerpány ve výši 363,4 mld. Kč, tj. plnění na 97,0 %. Obce se na celkových výdajích podílejí 68,1 %. Regionální rady čerpaly výdaje ve výši 37,5 mil. Kč (Tabulka 1).
Kraje a obce skončily své hospodaření v roce 2006 převahou výdajů nad příjmy ve výši 3,9 mld. Kč.
Kraje vykazují schodek ve výši 2,2 mld. Kč, obce ve výši 1,7 mld. Kč, regionální rady vykazují přebytek ve výši 3,9 mil. Kč. Schodkové hospodaření krajů a obcí proti poměrně vysokému přebytkovému hospodaření zejména obcí v minulém roce je ovlivněno nízkým nárůstem daňových příjmů krajů a obcí ve srovnání s předchozími roky. Na výsledek hospodaření má značný vliv i podstatné meziroční zvýšení především investičních dotací, které kladou poměrně vysoké nároky na spolufinancování ze strany obcí. Kraje vykazují na bankovních účtech ke konci sledovaného období 7,5 mld. Kč, obce 54,4 mld. Kč a regionální rady 16,4 mil. Kč.
Kraje od roku 2005 rozhodují samostatně o použití podstatné části svých příjmů. Zákon č.1/2005 Sb., kterým se změnil zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, navýšil procentní podíl krajů na výnosech sdílených daní z 3,1 % na 8,92 %. S tím je spojen i růst významu daňových příjmů krajů v rámci příjmové stránky jejich rozpočtů. V roce 2004 představovaly daňové příjmy 12,5 % celkových příjmů krajů, v roce 2005 se tento podíl zvýšil na 34,9 % a v roce 2006 podíl daňových příjmů nepatrně poklesl na 34,6 %.
Celkové příjmy krajů činily ke konci sledovaného roku 122,1 mld. Kč, z toho přijaté dotace včetně státních fondů poskytnuté krajům ve výši 75,5 mld. Kč (Tabulka 2).
Podle novely zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní daňové příjmy jednotlivých krajů v roce 2006 tvořily:
a) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
b) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,
c) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
d) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
e) podíl na 8,92 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v písmenech c) a d),
f) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písmenu a) a výnosů daně z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby.
Každý kraj se na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) až f) podílí procentem stanoveným v příloze k zákonu č. 243/2000 Sb.
Kraje vykázaly ke konci roku daňové příjmy ve výši 42,3 mld. Kč, tj. plnění na 102,3 % rozpočtu po změnách. Proti roku minulému vzrostly daňové příjmy o 2,7 mld. Kč. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech činil v tomto období 34,6 %, což je téměř na úrovni předchozího roku.
Daň z příjmů fyzických osob dosáhla ke konci sledovaného období výše 11,2 mld. Kč (plnění rozpočtu po změnách na 101,1 %) a daň z příjmů právnických osob 12,0 mld. Kč (plnění rozpočtu po změnách na 109,3 %). Objemově nejvýznamnější je daň z přidané hodnoty, která je vykazována ve výši 19,0 mld. Kč (plnění rozpočtu na 98,9 %) a tvoří více než dvě pětiny daňových příjmů krajů. Proti roku minulému daň z přidané hodnoty vzrostla o 2,1 mld. Kč, výnos daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků zůstal zhruba na úrovni roku předchozího, mírný nárůst vykázala daň z příjmů právnických osob, a to o 0,5 mld. Kč. Strukturu jednotlivých druhů příjmů krajů ke konci roku 2006 znázorňuje graf (Graf 1).
Zbývající část vlastních příjmů tvoří nedaňové a kapitálové příjmy. Nedaňové příjmy dosáhly ke konci sledovaného období výši 2,9 mld. Kč, tj. plnění rozpočtu na 94,9 %. Proti roku předchozímu se nedaňové příjmy nepatrně zvýšily, a to o 0,1mld. Kč. Nárůst zaznamenala položka odvody příspěvkových organizací, které byly v roce 2006 nařízeny v odvětví dopravy, sociálních služeb a školství. Jednalo se o odvody z investičních fondů, které byly v rozpočtu kraje následně použity na opravy, rekonstrukce a modernizace majetku ve vlastnictví kraje. Odvody příspěvkových organizací činily ve sledovaném období 0,8 mld. Kč. K mírnému nárůstu došlo u položky příjmy z úroků a na položce příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatních nedaňových příjmů, a to především na položce platby za odebrané množství podzemní vody (zahrnuje poplatky za skutečný odběr podzemní vody podle vodního zákona). Naopak mírně poklesly příjmy z pronájmu majetku a příjmy z vlastní činnosti.
Kapitálové příjmy dosáhly výše 0,4 mld. Kč a jsou téměř plně tvořeny příjmy z prodeje dlouhodobého majetku.
Vlastní příjmy krajů dosáhly výše 45,6 mld. Kč, tj. o 2,8 mld. Kč více proti minulému roku a představovaly 37,3 % celkových příjmů. Zbývající část příjmů tvoří dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů (Tabulka 3).
Hlavním zdrojem příjmů krajů byly roce 2006 i přes novelu zákona o rozpočtovém určení daní dotace ze státního rozpočtu. Dotace krajů tvoří dotace obsažené ve finančním vztahu státního rozpočtu k rozpočtům krajů zahrnuté v kapitole Všeobecná pokladní správa (dále jen “VPS”), ostatní dotace v kapitole VPS a dotace z ostatních kapitol státního rozpočtu, Národního fondu a ze státních fondů. Celkem byly dotace rozpočtovány na rok 2006 ve výši 79,3 mld. Kč. Kraje vykázaly ve svých příjmech ke konci sledovaného období tyto přijaté dotace v celkové výši 75,5 mld. Kč.
Vliv novely zákona o rozpočtovém určení daní se promítl v roce 2006 zejména do struktury finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům krajů. Většinu kompetencí, které byly před nabytím účinnosti novely financovány z dotací a příspěvků obsažených ve finančních vztazích státního rozpočtu k rozpočtům krajů, financují kraje ze svých navýšených daňových příjmů. Z tohoto důvodu nebyly již od roku 2006 rozpočtovány následující dotace a příspěvky: příspěvek na dopravní obslužnost v autobusové dopravě, příspěvek na dopravní obslužnost v drážní dopravě, dotace na výkon zřizovatelských funkcí a činností převedených z okresních úřadů, obcí, případně resortů krajům (s výjimkou dotace na sociální služby) a dotace na financování běžného a investičního rozvoje územních samosprávných celků.
Celkový objem finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům krajů byl pro rok 2006 rozpočtován ve výši 6,0 mld. Kč (příloha č. 6 k zákonu č. 543/2005 Sb.) a člení se na příspěvek na výkon státní správy a dotace na sociální služby.
Příspěvek na výkon státní správy v celkové výši 1,0 mld. Kč zahrnoval prostředky na financování výkonu státní správy v přenesené působnosti vyplývající z I. a II. fáze reformy územní veřejné správy, část prostředků ve výši 53,7 mil. Kč byl určen na jednotky Sborů dobrovolných hasičů obcí, kterým kraje hradí náklady spojené se zásahy mimo jejich územní obvod a podílí se na financování jejich akceschopnosti, pořízení a na obnově požární techniky. Část příspěvku na výkon státní správy ve výši 0,2 mld. Kč byl součástí převodů do daňových příjmů krajů, proto je výše příspěvku na výkon státní správy na rok 2006 nižší oproti úrovni ve schváleném státním rozpočtu na rok 2005. Výše příspěvku byla pro rok 2006 valorizována o 2,5 %.
Dotace na sociální služby byla určena na financování sociálních služeb na území kraje. Objem dotace ve výši 5,0 mld. Kč zůstal na úrovni roku minulého.
Z kapitoly Všeobecná pokladní správa byly krajům dále poskytnuty další účelové neinvestiční prostředky na volby do Parlamentu ČR a na volby do 1/3 Senátu a obecních zastupitelstev, na financování činností krajského koordinátora romských poradců, na náhradu škody způsobené chráněným živočichem na základě zákona č. 115/2000 Sb., na protiradonová opatření, na výdaje spojené s likvidací nepoužitých léčiv, na výdaje za činnosti v oblasti zabránění vzniku, rozvoje a šíření TBC, na příspěvek na výkon státní správy pro kraje, na prevenci kriminality na místní úrovni, na provoz zařízení pro osoby s Alzheimrovou nemocí a na projekt PPP “Komplexní modernizace Krajské nemocnice Pardubice”. Dále byly z kapitoly Všeobecná pokladní správa poskytnuty prostředky na řešení mimořádné situace v areálu firmy AVOT ve Chvaleticích a obci Libčany (likvidace nebezpečného odpadu). Na základě novely zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí byl vyplacen příspěvek pro děti vyžadující okamžitou pomoc a na sociálně právní ochranu dětí. Investiční transfery směřovaly do programu Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálního školství a programu Technická opatření v pásmech ochrany vod.
Kromě dotací z kapitoly VPS a OSFA byly z rozpočtů ostatních ústředních orgánů státní správy do rozpočtu krajů převedeny další finanční prostředky v souladu se schválenými programy na rok 2006. V průběhu roku 2006 přijaly kraje z rozpočtů ústředních orgánů státní správy finanční prostředky v celkové výši asi 68,6 mld. Kč, což představuje nárůst o zhruba 4,5 mld. Kč oproti předchozímu roku. V tomto zvýšení se promítají finanční prostředky uvolněné z fondů Evropské unie, které jsou od roku 2006 zahrnuty do rozpočtů příslušných kapitol státního rozpočtu.
Největší objem dotací ve výši 64,9 mld. Kč přijaly kraje z rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kde téměř celou výši dotací pokrývaly neinvestiční výdaje směřující především do oblasti přímých nákladů škol (platy, výdaje na učební pomůcky a školní potřeby, výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, služby). Investiční dotace přijaté krajskými úřady ve výši zhruba 58,3 mil. Kč byly zaměřeny především na projekty Státní informační politiky a na nákup učebních pomůcek.
Kraje získaly z kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj účelové dotace ve výši 1,4 mld. Kč. Finanční prostředky byly použity především na podporu regionálního rozvoje v rámci Společného regionálního operačního programu, programu INTERREG III A a Phare 2003. Značná podpora rovněž směřovala na obnovu krajského a obecního majetku postiženého povodní 2006.
Z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí obdržely kraje účelové dotace ve výši 1,4 mld. Kč převážně na financování běžných výdajů poskytovatelům sociálních služeb osobám se zdravotním postižením a seniory a na aktivní politiku zaměstnanosti. Další neinvestiční prostředky byly použity v rámci operačního programu lidských zdrojů, který je zaměřen na snížení nezaměstnanosti a zlepšení struktury pracovních míst. Investiční prostředky směřovaly na stavební úpravy zařízení sociální péče včetně domovů důchodců v působnosti krajských úřadů.
Ministerstvo zdravotnictví uvolnilo v roce 2006 finanční prostředky, které kraje přijaly ve výši 0,3 mld. Kč především na podporu a optimalizaci sítě regionálních zdravotnických zařízení a obnovu materiálně technické základny zdravotnických zařízení. Z rozpočtu kapitoly Ministerstva kultury přijaly kraje 0,3 mld. Kč na regeneraci městských památkových rezervací, na opravy a rekonstrukce vybraných kulturních zařízení, na zajištění ochrany movitého kulturního dědictví apod.
Kraje obdržely z kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu finanční prostředky v celkovém objemu 0,2 mld. Kč, které směřovaly na úsporná energetická opatření a především na podporu rozvoje průmyslových zón, v rámci níž stát přispívá na výstavbu technické infrastruktury průmyslových zón.
Na financování dopravní infrastruktury poskytl krajům Státní fond dopravní infrastruktury účelové dotace a půjčky v celkovém objemu 0,9 mld. Kč. V daném případě se jednalo především o investiční prostředky, které směřovaly na výstavbu a obnovu silniční sítě.
V průběhu roku 2006 získaly kraje do svých rozpočtů dotace z Národního fondu v objemu 0,2 mld. Kč. Finanční prostředky směřovaly na obnovu dopravy v rámci operačního programu Infrastruktura a dále na spolupráci příhraničních oblastí České republiky s Německou republikou, s Polskem a s Rakouskem apod. (Tabulka 4).
Celkové dotace a půjčky přijaté kraji ze státního rozpočtu, Národního fondu a státních fondů činily 76,0 mld. Kč.
Výdaje
Povinné pojistné placené zaměstnavatem |
|
273,2 | 534,0 |
|
-534,0 |
Celkové výdaje krajů byly čerpány ve výši 124,4 mld. Kč
(Tabulka 5). Běžné výdaje krajů dosáhly výše 108,5 mld. Kč, tj. 87,2 % z jejich celkových výdajů a proti minulému roku se zvýšily o 7,9 %.
Téměř polovinu celkových běžných výdajů (45,6 %) kraje vykázaly na položce neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím, jejichž jsou zřizovateli, což souvisí s financováním vysokého počtu organizací, které byly v rámci realizace reformy veřejné územní správy převedeny na kraje.
Jedná se zejména o příspěvkové organizace v oblasti školství (gymnázia, střední odborné školy a střední odborná učiliště), sociální péče (sociální ústavy pro mládež včetně diagnostických ústavů, domovy důchodců) a zdravotnictví (nemocnice, záchranná zdravotnická služba). Kraje vykázaly nárůst u této položky ve srovnání s minulým rokem o 3,2 mld. Kč.
Druhou objemově největší položkou jsou neinvestiční dotace neziskovým a podobným organizacím. Jsou to přímé náklady na vzdělání poskytnuté z rozpočtů krajů základním školám zřizovaným obcemi, a to v souladu s novým školským zákonem, který vstoupil v platnost dnem 1. ledna 2005.
Objemy neinvestičních dotací z rozpočtů ostatních ústředních orgánů státní správy s výjimkou kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí a kapitoly VPS jsou velice nízké. V běžných výdajích krajů se promítají kromě čerpání přímých nákladů na vzdělání a dotací pro školy, výdaje na regeneraci městských památkových rezervací a záchrany architektonického dědictví, výdaje na snížení nezaměstnanosti a zlepšení struktury pracovních míst, výdaje na volby, výdaje na náhradu škod způsobených chráněnými živočichy a na zabránění vzniku, rozvoje a šíření TBC a výdaje na likvidaci nepoužitelných léčiv a státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. V běžných výdajích krajů se v roce 2006 rovněž promítly neinvestiční prostředky, které jim byly poskytnuty v rámci finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům krajů.
Kraje ve sledovaném období vykázaly čerpání na položce výdaje na dopravní územní obslužnost v celkové výši 8,1 mld. Kč, což je o 0,2 mld. Kč více než v roce 2005.
Výdaje krajů na nákup vody, paliv, energie, služeb a ostatní nákupy se výrazně zvýšily proti roku 2005, a to o 1,3 mld. Kč.
Kraje ve srovnání se stejným obdobím minulého roku vykázaly mírné zvýšení čerpání běžných výdajů na položce platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci.
V běžných výdajích krajů se rovněž promítly neinvestiční dotace, které kraje uvolnily v průběhu roku 2006 do rozpočtů obcí z vlastních zdrojů. Kraje poskytly dotace ve výši 1,1 mld. Kč především na realizaci akcí souvisejících s ochranou životního prostředí, na regionální rozvoj, na turistiku a cestovní ruch.
Kapitálové výdaje krajů se na jejich celkových výdajích podílely 12,8 %, oproti roku předcházejícímu se podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích krajů zvýšil o 2,2 %. V absolutním vyjádření kraje vykázaly nárůst výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku o 3,9 mld. Kč. Poměrně vysoká dynamika růstu kapitálových výdajů je umožněna především růstem dotací a větším rozsahem čerpání úvěrů.
Kraje vykázaly na položce investiční nákupy ve srovnání s rokem 2005 výrazný nárůst, a to o 3,1 mld. Kč.
V průběhu sledovaného období byly realizovány investiční akce formou investičních příspěvků příspěvkovým organizacím, které činily 29,2 % z kapitálových výdajů krajů, co je méně než ve stejném období minulého roku.
Největší objem kapitálových výdajů byl směrován do odvětví dopravy, školství, zdravotnictví a bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje. V těchto odvětvích se též nejvíce promítly dotace ze státního rozpočtu a z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na financování dopravní infrastruktury.
V kapitálových výdajích krajů se rovněž promítly dotace, které kraje uvolnily z vlastních zdrojů do rozpočtů obcí. Kraje v roce 2006 poskytly finanční prostředky ve výši 1,6 mld. Kč především na podporu regionálního rozvoje obcí, a to zejména na zpracování projektové dokumentace a územních plánů, na pozemkové úpravy, na dopravní obslužnost a na informační systémy. Kromě toho poskytly kraje obcím další finanční prostředky na vodní hospodářství, plynofikaci, na nákup nové techniky pro sbory dobrovolných hasičů a na rozvoj cestovního ruchu.
Z podkladů, které kraje předložily, je patrné, že jako zřizovatelé příspěvkových organizací i nadále věnovaly větší pozornost v průběhu roku vývoji jejich finančního hospodaření.
Z předběžných výsledků hospodaření příspěvkových organizací vyplývá, že většina z nich skončila své hospodaření jako vyrovnané nebo se ziskem, počty příspěvkových organizací, které skončily své hospodaření se ztrátou, jsou nízké.
Celkové příjmy obcí dosáhly ke konci sledovaného období 245,6 mld. Kč, což je o 17,1 mld. Kč více proti minulému roku, tj. růst o 7,5 %. Obce vykazují plnění rozpočtu po změnách ve výši 101,7 %. Nárůst příjmů je způsoben především vyšším čerpáním dotací z jednotlivých kapitol státního rozpočtu (Tabulka 6).
Základním zdrojem příjmů obcí zůstávají nadále daňové příjmy, které tvoří již více než polovinu (53,2 %) jejich celkových příjmů. Nedaňové příjmy se podílejí na příjmech obcí 9,6 % a kapitálové příjmy 6,5 %. Vlastní příjmy obcí tvoří 69,3 % rozpočtu obcí.
Druhou objemově nejvýznamnější položkou jsou přijaté dotace ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu, které se na celkových příjmech podílejí 24,2 %. Zbývající část dotací pro obce tvoří dotace od krajů a převody z vlastních fondů, které tvoří 6,5 %.
Daňové příjmy rozpočtů obcí byly v roce 2006 naplňovány podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších právních předpisů. Schválení novely zákona o rozpočtovém určení daní nemělo na rozdíl od krajů vliv na daňové příjmy obcí.
Daňové příjmy rozpočtů obcí v roce 2006 tvořily:
a) výnos daně z nemovitosti, příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází,
b) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,
c) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně podle zákona o daních z příjmů,
d) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, s výjimkou výnosů uvedených pod písm. c),
e) podíl na 20,59 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob, sníženého o výnosy uvedené v písmenech c) a d),
f) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písmenech h) a v § 3 odst. 1 písm. a),
g) 30 % z výnosu záloh na daň z příjmů fyzických osob, které mají na území obce bydliště ke dni jejich splatnosti, a výnosu daně (vyrovnání a dodatečně přiznaná nebo dodatečně vyměřená daň) z příjmů fyzických osob, které měly na území obce bydliště k poslednímu dni zdaňovacího období, k němuž se daňová povinnost vztahuje, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby a s výjimkou daně (záloh na daň) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků srážených a odváděných plátcem daně. Bydlištěm se pro tyto účely tohoto zákona rozumí místo trvalého pobytu fyzické osoby,
h) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
i) podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně z příjmů, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby.
Daňové příjmy obcí vykázaly ke konci roku objem 130,7 mld. Kč, tj. 99,4 % rozpočtu po změnách. Obce vykázaly v absolutním vyjádření ve srovnání s rokem 2005 přírůstek 1,8 mld. Kč. Nízká míra růstu daňových příjmů proti předcházejícímu roku je způsobena především poklesem daně z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech se proti minulému roku snížil o 3,2 %.
Daně z příjmů fyzických osob dosáhly ke konci sledovaného období výše 34,0 mld. Kč, což je 91,8 % celoročního rozpočtovaného objemu. Proti roku minulému se jedná o pokles ve výši 2,5 mld. Kč.
Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků činily ke konci sledovaného období 24,9 mld. Kč, tj. plnění rozpočtu na 105,1 %. Ve srovnání s rokem předchozím se výnos daně mírně zvýšil o 0,3 mld. Kč.
Daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti je vykazována v účetnictví obcí v objemu 7,5 mld. Kč, tj. plnění na 62,8 % a ve srovnání s rokem předchozím se výnos daně snížil o 2,9 mld. Kč.
Daň z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů zahrnuje daně z úroků, dividend a jiných kapitálových výnosů a daně z jiných příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby, nelze-li je oddělit od inkasa daně z kapitálových výnosů. Obce získaly příjmy z této daně o 0,2 mld. Kč více než v roce minulém, tj. 1,5 mld. Kč.
Daně z příjmů právnických osob byla zaúčtována u obcí ve výši 34,3 mld. Kč, tj. 107,5 % rozpočtovaného objemu. Ve srovnání s předchozím obdobím je to o 1,3 mld. Kč více. Z toho činí daň z příjmů právnických osob 28,3 mld. Kč, tj. plnění na 108,6 %, v absolutním vyjádření byl výnos této daně vyšší o 0,9 mld. Kč.
Výnos daně z příjmů právnických osob za obce, kde poplatníkem je obec, činí 5,9 mld. Kč, což představuje plnění rozpočtu na 102,4 %. Jedná se o podnikatelské aktivity obcí, kdy obce jsou plátci daně, daň neodvádějí, pouze ji promítají ve svém účetnictví.
Daň z přidané hodnoty, která je další sdílenou daní obcí a státního rozpočtu, činila u obcí 45,6 mld. Kč a byla o 2,4 mld. Kč vyšší proti minulému roku. Daň z přidané hodnoty je stejně jako u krajů objemově nejvýznamnějším daňovým příjmem a podílí se více než jednou třetinou na celkových daňových příjmech obcí.
Výnos daně z nemovitostí je na úrovni minulého roku, obce zaúčtovaly do svých příjmů 5,0 mld. Kč.
Do daňových příjmů jsou zahrnuty i poplatky a odvody v oblasti životního prostředí, které představují povinnou platbu za využívání životního prostředí, jako např. poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, poplatky za znečišťování ovzduší, poplatky za uložení odpadů, poplatek za likvidaci komunálního odpadu, odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, poplatky za odnětí pozemků plnění funkcí lesa, poplatky za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních a registrační a evidenční poplatky za obaly. Plnění ve výši 5,3 mld. Kč představuje plnění na úrovni minulého roku. Objemově nejvýznamnější položku představují poplatky za likvidaci komunálního odpadu, které dosáhly výše 3,8 mld. Kč a poplatky za uložení odpadu (jedná se o poplatky za ukládání odpadů na skládky podle zákona o odpadech a odvody od původců radioaktivních odpadů podle atomového zákona) ve výši 1,2 mld. Kč.
Položka místní poplatky z vybraných činností a služeb zahrnuje především místní poplatky ukládané za účelem zdanění (často i regulace) určité aktivity či vyjadřující určité místní specifikum. Jedná se o poplatky ze psů, za lázeňský nebo rekreační pobyt, za užívání veřejného prostranství, ze vstupného, z ubytovací kapacity, poplatek za povolení k vjezdu do vybraných míst, poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj a poplatek za zhodnocení stavebního pozemku. Plnění ve výši 2,5 mld. Kč je zhruba na úrovni roku minulého. Největší objem prostředků získaly obce z poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj (1,1 mld. Kč) a dále prostředky ve výši 0,6 mld. Kč z poplatků za užívání veřejného prostranství.
Do položky ostatní odvody z vybraných činností a služeb byly zahrnuty odvody části výtěžku z provozování loterií a jiných podobných her na veřejně prospěšné účely. Na odvodech bylo vybráno téměř 0,7 mld. Kč, což je zhruba totéž co na úrovni roku minulého.
Součástí daňových příjmů jsou správní poplatky, které zahrnují poplatky stanovené zákonem o správních poplatcích za správní úkony a správní řízení, jehož výsledkem jsou vydaná povolení a rozhodnutí upravená zvláštními zákony. Na těchto poplatcích bylo vybráno 3,4 mld. Kč, tj. o 0,3 mld. Kč více proti minulému roku.
Nedaňové příjmy dosáhly výše 23,5 mld. Kč a proti roku minulému se zvýšily o 0,6 mld. Kč. Podíl nedaňových příjmů na celkových příjmech činil v uplynulém roce 9,6 %.
Objemově nejvýznamnější položkou nedaňových příjmů jsou příjmy z pronájmu majetku, které dosáhly výše 8,7 mld. Kč, a mírně klesly o 0,1 mld. Kč proti roku minulému. Položka zahrnuje příjmy z nájemného samotných pozemků, budov a jejich částí a pronájmu movitých věcí.
Položka příjmy z vlastní činnosti se proti roku minulému zvýšila o 0,4 mld. Kč a dosáhla výše 5,3 mld. Kč. Tato položka zahrnuje příjmy spojené s poskytováním veřejných služeb, za které je inkasován určitý poplatek, například příjmy za úhrady příspěvku rodičů na částečnou úhradu neinvestičních nákladů při pobytu dětí v jeslích, mateřských školách, uměleckých školách, školních družinách, klubech (nižší příjmy jsou ovlivněny snižováním počtu dětí v předškolních a školních zařízeních včetně zájmových aktivit). Dále za odvoz komunálního odpadu zpoplatňovaného na základě smluvního vztahu s majiteli nemovitostí, příjmy inkasované za poskytování informací podle zákona č. 106/99 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Položka zahrnuje i příjmy za úplatné využití komunikací a příjmy za vstup na cizí pozemky.
Na příjmech z úroků bylo inkasováno 2,4 mld. Kč, příjmy vzrostly o 0,4 mld. Kč proti úrovni roku předchozího. Vývoj této položky je spojen s kapitálovými příjmy, zejména s finančními operacemi obcí na kapitálovém trhu.
Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaňové příjmy dosáhly výši 2,9 mld. Kč a vzrostly o 0,2 mld. Kč proti roku minulému. Položka zahrnuje například veškeré příjmy z prodeje neinvestičního majetku, přijaté neinvestiční dary, přijaté pojistné náhrady a příjmy z úhrad vydobývaného prostoru a z vydobytých vyhrazených nerostů podle horního zákona.
Podíl kapitálových příjmů na celkových příjmech činil v uplynulém roce zhruba 6,5 %. Kapitálové příjmy obcí činily ke konci roku 16,0 mld. Kč, tj. 128,1 % rozpočtu a proti roku předchozímu se zvýšily o 2,5 mld. Kč. Zhruba tři čtvrtiny kapitálových příjmů tvoří příjmy z prodeje dlouhodobého majetku, tato položka se zvýšila proti minulému roku o 1,7 mld. Kč a dosáhla výše 12,3 mld. Kč, obce tedy získávaly příjmy především prodejem nemovitostí a pozemků. Příjmy z prodeje akcií a majetkových podílů činily celkem 2,1 mld. Kč a ostatní kapitálové příjmy, které zahrnují přijaté dary a příspěvky na pořízení dlouhodobého majetku, dosáhly výše 1,6 mld. Kč.
Vlastní příjmy obcí se na celkových příjmech obcí podílejí 69,3 %, což je o 3,1 % méně než v roce předchozím, v absolutním vyjádření se vlastní příjmy zvýšily o 4,9 mld. Kč. Podíl vlastních příjmů na celkových příjmech obcí se snížil vlivem nižší dynamiky růstu daňových příjmů a růstem dotací ze státního rozpočtu.
Zbývající část příjmů obcí tvoří přijaté dotace ze státního rozpočtu, dotace ze státních fondů, dotace od krajů, dotace z Národního fondu a převody z vlastních fondů. V celkových příjmech obcí jsou zahrnuty dotace ze státního rozpočtu a Národního fondu ve výši 55,4 mld. Kč a ze státních fondů ve výši 4,2 mld. Kč. Kromě toho obce zapojily prostředky z vlastních účelových fondů ve výši 13,0 mld. Kč a dotace od krajů ve výši 2,9 mld. Kč. Podíl dotací na celkových příjmech činil v hodnoceném období 24,3 %, tj. růst o 2,7 % proti roku minulému. (Graf 2).
Vztah státního rozpočtu k rozpočtům obcí pro rok 2006 je definován finančním vztahem státního rozpočtu k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích, finančním vztahem k rozpočtu hlavního města Prahy, ostatními dotacemi z kapitoly VPS a dotacemi z ostatních kapitol státního rozpočtu.
Do finančních vztahů k rozpočtům obcí a hl. m. Prahy se v roce 2006 promítly dvě metodické změny. První změnou je nová metodika výpočtu příspěvku na výkon státní správy, která sjednocuje způsob výpočtu příspěvku na výkon státní správy pro všechny druhy působností obcí. Druhou změnou je vytvoření samostatného finančního vztahu k rozpočtu hl. m. Prahy v příloze č. 8 k zákonu č. 543/2005 Sb., o státním rozpočtu na rok 2006.
Celkový objem finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích a finančního vztahu k rozpočtu hl. m. Prahy činil 26,3 mld. Kč, z toho obcím v jednotlivých krajích bylo určeno 24,6 mld. Kč (příloha č. 7 k zákonu č. 543/2005 Sb.) a hl. m. Praze 1,7 mld. Kč (příloha č. 8 k zákonu č. 543/2005 Sb.)
Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích a finanční vztah k rozpočtu hl. m. Prahy obsahuje dotaci na částečnou úhradu provozních výdajů domovů důchodců a ústavů sociální péče, jejichž zřizovateli jsou obce a hl. m. Praha. Dotace na jedno místo v domově důchodců činila 70 050 Kč a byla v roce minulém valorizována o 4,9 %. Dotace na ústavy sociální péče byla diferencována podle charakteru pobytu, na denní pobyty činila na jedno místo 45 920 Kč, na týdenní a celoroční pobyty 85 335 Kč a příspěvek byl též valorizován o 4,9 %. Dále je zde zahrnut příspěvek na částečnou úhradu provozních výdajů základních, mateřských, speciálních základních a mateřských škol, víceletých gymnázií (pokud v nich žáci plní povinnou školní docházku) a pro tzv. nulté ročníky základních škol (jedná se o žáky se sociálním znevýhodněním). Příspěvek na jednoho žáka a jedno dítě ve všech typech škol byl stanoven na 1 282 Kč a byl pro rok 2006 valorizován o 4,9 %. Dotace pro vybraná zdravotnická zařízení byla určena pouze pro vybraná dětská zdravotnická zařízení (kojenecké ústavy, dětské domovy), která nejsou příjmově napojena na soustavu zdravotních pojišťoven a jejichž zřizovatelem je obec (hl. m. Praha nezřizuje žádná zařízení tohoto typu). Dotace na jedno místo byla stanovena ve výši 85 335 Kč a proti roku předchozímu byla navýšena o 4,9 %.
Do tohoto souboru dotací patří také příspěvek obcím a hl. m. Praze na výkon státní správy prováděné obcemi v přenesené působnosti. Tento příspěvek byl určen na částečnou úhradu výdajů spojených s výkonem státní správy. Použitím nové metodiky dochází ke sjednocení výpočtu příspěvku pro všechny typy působností obcí. Postavení hl. m. Prahy při výkonu státní správy je specifické, neboť hl. m. Praha vykonává jak státní správu, která podle zákona přísluší obcím, tak i státní správu, jejíž výkon zajišťují kraje. Pro rok 2006 byla do příspěvku zapracována 2,5 % valorizace příspěvku.
Dotace na dávky sociální péče jsou mandatorními výdaji státního rozpočtu a jsou určeny pro občany zdravotně postižené a sociálně potřebné a jsou vypláceny podle příslušných zákonů. Dotace na výkon zřizovatelských funkcí převedených z okresních úřadů obcím a ostatních činností v oblasti sociálních služeb byla určena obcím, které převzaly od okresních úřadů zřizovatelské funkce k organizacím, jedná se o 31 organizací v oblasti sociálních a zdravotnických služeb a v oblasti kultury.
Obce zaúčtovaly do svých příjmů dotace zahrnuté do finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí a hl. m. Prahy ve výši 26,1 mld. Kč. Proti rozpočtu po změnách byla uvolněna dotace na sociální dávky o 0,2 mld. Kč nižší, tyto prostředky byly rozpočtovým opatřením převedeny na Ministerstvo práce a sociálních věcí na státní politiku zaměstnanosti.
Druhý blok dotací ze státního rozpočtu jsou dotace investičního i neinvestičního charakteru, které jsou obcím uvolňovány v průběhu roku. Z kapitoly VPS byly obcím uvolněny například dotace na příspěvek na výkon státní správy pro obce s rozšířenou působností a na dořešení podmínek pro výkon státní správy, na zabezpečení výkonu agend řidičů, na vydávání pasů s biometrickými údaji, na volby do Parlamentu ČR a na volby do 1/3 Senátu a obecních zastupitelstev. Dále byly uvolněny prostředky na protiradonová opatření, na zabránění vzniku, rozvoje a šíření TBC, na likvidaci nepoužitelných léčiv a na prevenci kriminality na místní úrovni. Pro hl. m. Prahu byly navíc poskytnuty prostředky na zabezpečení provozu ochranných systémů podzemních staveb a bezpečnost cestujících v metru, na poštovné a na zabezpečení agendy státní sociální podpory.
V souvislosti se změnou zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí byla poskytnuta mimořádná účelová dotace obcím na krytí nákladů vzniklé v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany dětí.
Dále byly obcím poskytnuty účelové prostředky na realizaci programu Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálního školství a programu Podpora rozvoje a obnovy regionální infrastruktury.
Celkem obce přijaly do svých pokladen účelové finanční prostředky z rozpočtu kapitoly VPS ve výši 33,8 mld. Kč.
Z kapitoly státního rozpočtu Operace státních finančních aktiv byly převedeny obcím finanční prostředky ve výši 0,1 mld. Kč. Prostředky byly směrovány na opravy a rekonstrukce základních a mateřských škol, na opravy místních komunikací, na opravy havarijních stavů obecních úřadů a na vybavení obcí pro provoz internetu.
Další zdroj příjmů obcí představují dotace poskytované přímo z rozpočtu jednotlivých kapitol státního rozpočtu. Prostřednictvím těchto dotací se realizují významné programy, které přispívají k rozvoji municipální infrastruktury. Obce přijaly v roce 2006 z rozpočtů ústředních orgánů státní správy finanční prostředky v celkové výši 19,9 mld. Kč, což představuje nárůst o 6,1 mld. Kč oproti předchozímu roku. V tomto zvýšení se promítají finanční prostředky uvolněné z fondů Evropské unie, které jsou od roku 2006 zahrnuty do rozpočtů příslušných kapitol státního rozpočtu.
Z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy přijaly obce dotace ve výši 7,8 mld. Kč, část těchto účelových prostředků zahrnuje přímé náklady na vzdělávání, dotace na soukromé školy, projekty romské komunity, podporu odborného vzdělávání, státní informační politiku apod. Investiční oblast byla zaměřena především na výstavbu a obnovu sportovních zařízení.
Obce přijaly z kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj účelové dotace ve výši 5,7 mld. Kč, tj. o 3,5 mld. více oproti roku 2005. Investiční prostředky byly použity především v rámci programů Výstavba nájemních bytů a technické infrastruktury ve vlastnictví obcí a Výstavba podporovaných bytů. Další prostředky směřovaly na podporu regionálního rozvoje, na řešení ochrany majetku obcí před povodní, na příspěvky a dotace k hypotečním úvěrům na bytovou výstavbu, na obnovu místních komunikací, podporu rozvoje cestovního ruchu, podporu rozvoje lázeňství apod. V rámci programů předvstupní pomoci z Evropské unie Phare 2003 a Iniciativy společenství INTERREG IIIA byla podpořena regionální přeshraniční spolupráce (cyklostezky, spolupráce vzdělávacích institucí, zlepšení dopravní infrastruktury). Priority Společného regionálního operačního programu se týkaly nejen podpory regenerace a revitalizace vybraných měst, ale také podpory rozvoje cestovního ruchu.
Značný objem finančních prostředků ve výši 2,8 mld. Kč přijaly v průběhu roku 2006 obce z kapitoly Ministerstva životního prostředí. Převážnou část těchto prostředků tvořily investiční dotace ve výši 2,7 mld. Kč realizované v rámci vodohospodářských projektů a operačního programu Infrastruktura, které byly zaměřené na výstavbu a technickou obnovu kanalizací, čistíren odpadních vod a vodovodů.
Z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí obdržely obce účelové dotace ve výši 1,4 mld. Kč na aktivní politiku zaměstnanosti a na podporu financování běžných výdajů poskytovatelům sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením a seniory. Investiční prostředky směřovaly do Programu pořízení a technická obnova majetku ve správě ústavů sociální péče a byly určeny na odstranění předhavarijních a havarijních stavů zařízení sociální péče včetně domovů důchodců v působnosti územních orgánů formou rekonstrukcí a modernizací.
Finanční prostředky, které obce přijaly z kapitoly Ministerstva zemědělství v roce 2006 činily 1,1 mld. Kč. Převážná část dotací směřovala do oblasti investic na výstavbu a technickou obnovu vodovodů a úpraven vod, čistíren, kanalizací a v rámci programu Státní pomoc při obnově území postiženého povodní v roce 2002. Neinvestiční přijaté dotace byly určeny pro obce na hospodaření v lesích a na obnovu lesních porostů.
Obce přijaly z rozpočtu Ministerstva kultury v roce 2006 dotace ve výši 0,5 mld. Kč, zejména na Program regenerace městských památkových rezervací, na Program záchrany architektonického dědictví, na podporu rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení. Další prostředky byly určeny na podporu profesionálních divadel, stálých profesionálních symfonických orchestrů, na zajištění veřejných informačních služeb knihoven apod. V investiční oblasti se jednalo o opravy a rekonstrukce významných kulturních objektů.
Objem finančních prostředků ve výši 0,2 mld. Kč přijaly obce v roce 2006 z kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu. Dotace směřovaly především na výstavbu a technickou obnovu inženýrských sítí průmyslových zón (vybudování plynovodu, kanalizace, komunikací, úpravy ploch staveniště). To významným způsobem přispívá ke zkvalitnění investičního prostředí a zvyšuje konkurenceschopnost České republiky při získávání zahraničních i domácích přímých investic.
Z kapitoly Ministerstva zdravotnictví získaly obce dotace v celkovém objemu 0,1 mld. Kč. Největší část finančních prostředků byla uvolněna v investiční oblasti na obnovu materiálně technické základny regionálních zdravotnických zařízení a podporu zdravotní péče (Tabulka 7).
V průběhu roku 2006 byly ze státních fondů uvolněny dotace a půjčky, které představují pro obce rovněž značný zdroj příjmů. Obce přijaly v minulém roce ze Státního fondu životního prostředí finanční prostředky ve výši 1,8 mld. Kč. Největší část prostředků směřovala obdobně jako v předcházejících letech k ochraně vod a ovzduší, především se jednalo o realizaci opatření k ochraně zdrojů pitné vody, rozšíření čistíren odpadních vod, kanalizačních systémů, výstavbu veřejných částí přípojek a STL plynovodů. Ze Státního fondu rozvoje bydlení byly obcím poskytnuty účelové dotace ve výši 1,4 mld. Kč na výstavbu obecních nájemních bytů, na výstavbu nájemních bytů v obcích pro nízkopříjmové skupiny obyvatel a na výstavbu bytů v domech s pečovatelskou službou. Nízkoúročené úvěry ve výši 50,9 mil Kč směřovaly obcím na opravy a modernizace bytového fondu. Ze Státního fondu dopravní infrastruktury získaly obce účelové prostředky ve výši 1,2 mld. Kč na výstavbu a obnovu silniční sítě statutárních měst, další prostředky byly určeny na financování dopravní infrastruktury v příslušných oblastech.
Z Národního fondu získaly obce finanční prostředky v celkovém objemu 1,6 mld. Kč, tedy přibližně o 0,1 mld. méně než v předchozím roce. Dotace z Národního fondu se projevily ve výdajích obcí v oblasti životního prostředí, v oblasti rozvoje venkova, dále ve výdajích na spolupráci příhraničních oblastí České republiky s Německou republikou, s Polskem a s Rakouskem.
Výdaje
Celkové výdaje obcí ke konci roku 2006 dosáhly výše 247,4 mld. Kč a na celkových výdajích územních samosprávných celků se podílejí ve výši 68,1 %. Celkové výdaje obcí byly o 25,6 mld. Kč vyšší než v roce 2005 (Tabulka 8).
Dosažené výdaje byly kryty vlastními příjmy, účelovými dotacemi ze státního rozpočtu, z rozpočtů státních fondů a z rozpočtů krajů, zapojením prostředků z fondů rezerv a rozvoje, použitím doplňkových příjmů, úvěrů a půjček.
Běžné výdaje
Běžné výdaje obcí dosáhly výše 162,6 mld. Kč a tvoří 65,8 % jejich celkových výdajů. Ve srovnání s vývojem v minulém roce se běžné výdaje zvýšily o 13,0 mld. Kč. Na celkových běžných výdajích územních samosprávných celků se běžné výdaje obcí podílely 61,0 %.
Z porovnání meziročního vývoje běžných výdajů je patrný růst téměř u všech sledovaných položek. Nejvýraznější nárůst byl vykázán na položce nákup vody, paliv, energie, služeb a ostatních nákupů. V porovnání s rokem minulým došlo k nárůstu ve výši 4,8 mld. Kč. Tato objemově největší položka tvořila 28,4 % běžných výdajů nezbytných pro chod obcí a jejich organizací.
Druhou objemově největší položkou jsou neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím. Jedná se o náklady na přímé náklady na vzdělání na základních školách zřizovaných obcemi, ale financovanými přímo z rozpočtů krajů. Příspěvkové organizace v odvětví školství v rámci této položky čerpaly výdaje na platy a náhrady platů, popřípadě mzdy a náhrady mezd, odměny za pracovní pohotovost a za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, výdaje na učební pomůcky, učebnice a školní potřeby, pokud se žákům poskytují bezplatně. Obce vykázaly na této položce výdaje ve výši 29,1 mld. Kč.
Na položce platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci bylo dosaženo celkem 21,7 mld. Kč, nárůst proti roku 2005 činil 9,5 %.
Obce vykázaly vyšší výdaje na položce neinvestiční dotace podnikatelským subjektům v odvětví bytového hospodářství, oprav komunikací a v oblasti sběru a čištění odpadních vod. Obce zaúčtovaly na tuto položku výdaje ve výši 15,0 mld. Kč, tj. o 0,9 mld. Kč více než ve stejném období minulého roku.
Výdaje obcí na dopravní územní obslužnost dosáhly výše 1,5 mld. Kč a jsou zhruba na stejné úrovni jako v minulém roce. Řešení dopravní obslužnosti se v roce 2005 přeneslo na kraje, na které bylo v rámci přenesené působnosti převedeno řešení problematiky dopravní obslužnosti v autobusové a v drážní dopravě. Příspěvky určené pro tuto oblast se promítly ve výdajích obcí na částečnou úhradu prokazatelné ztráty v silniční a drážní dopravě.
Jedním ze zdrojů čerpání běžných výdajů byla dotace v rámci finančního vztahu státního rozpočtu k obcím, kterou obce přijaly do svých příjmů v průběhu roku 2006. Obce čerpaly běžné výdaje na provoz domovů důchodců a ústavů sociální péče, na příspěvky na výkon státní správy a na příspěvky na jednoho žáka mateřské a základní školy a na provoz vybraných zdravotnických zařízení, která nejsou příjmově napojena na soustavu zdravotních pojišťoven (kojenecké ústavy, dětské domovy).
Součástí běžných výdajů čerpaných v rámci finančního vztahu státního rozpočtu k obcím jsou i neinvestiční transfery obyvatelstvu, především sociální dávky určené pro občany zdravotně postižené a sociálně potřebné. Na této položce obce vykázaly ke konci sledovaného období částku 14,7 mld. Kč, proti roku minulému obce vykázaly nárůst 0,5 mld. Kč. Sociální dávky jsou plně hrazeny ze státního rozpočtu.
Kromě čerpání běžných výdajů na tyto tituly se ve výdajové části obcí promítlo i čerpání dotace na výkon zřizovatelských funkcí převedených z okresních úřadů obcím a ostatních činností v oblasti sociálních služeb. Jednalo se o výdaje organizací, které při ukončení činnosti okresních úřadů byly převedeny do samosprávné působnosti obcí a obce se staly zřizovateli příspěvkových organizací v oblastech kultury, sociálních služeb a zdravotnictví.
Dalším zdrojem financování běžných výdajů byly neinvestiční dotace poskytnuté ze státního rozpočtu, a to jak z rozpočtů kapitol VPS a OSFA, tak i z rozpočtů ostatních kapitol státního rozpočtu a z rozpočtů státních fondů a Národního fondu.
Na čerpání běžných výdajů se podílely zejména dotace z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na přímé náklady na vzdělání a dotace na soukromé školy, dotace z Ministerstva práce a sociálních věcí na aktivní politiku zaměstnanosti, kdy úřady práce uvolnily dotace na podporu veřejně prospěšných prací, při nichž obce vytvářejí pracovní místa pro své občany, příspěvky a náhrady z rozpočtu Ministerstva zemědělství poskytované podle lesního zákona a dotace z Ministerstva pro místní rozvoj na obnovu obecního majetku po povodních. Kromě toho čerpaly obce běžné výdaje z kapitoly VPS na volby, na zabezpečení výkonu agend řidičů, vydávání pasů s biometrickými údaji, na sociálně právní ochranu dětí.
Dalším zdrojem čerpání běžných výdajů obcí, byly neinvestiční dotace, které kraje poskytly obcím z vlastních zdrojů ve výši zhruba 1,1 mld. Kč. Obce tyto finanční prostředky použily na provoz sborů dobrovolných hasičů, na havárie po živelných pohromách, na provoz středisek pečovatelské služby, na provoz domovů důchodců, na opravy kulturních památek a památkových objektů, na podporu rozvoje venkovských oblastí, na akce související s ochranou životního prostředí, na turistiku a cestovní ruch.
Kapitálové výdaje
Úhrnný objem kapitálových výdajů obcí dosáhl objemu 84,7 mld. Kč a byl výrazně vyšší proti roku minulému o 12,7 mld. Kč.
Kapitálové výdaje obcí se na jejich celkových výdajích podílely 34,2 % a na kapitálových výdajích územních samosprávných celků 87,6 %. Oproti minulému roku dochází téměř u všech sledovaných položek k růstu.
Nejvyšší dynamiku růstu zaznamenala položka výdaje na investiční nákupy a související výdaje, která byla ve srovnání s minulým rokem vyšší o 11,0 mld. Kč.
Na položce investiční dotace podnikatelským subjektům došlo ve sledovaném období ke zvýšení výdajů, a to o 1,1 mld. Kč.
Obce vykázaly vyšší výdaje i na položce investiční dotace příspěvkovým organizacím, a to o 0,2 mld. Kč.
Položka nákup akcií a majetkových podílů, kterou obce vykazují v kapitálových výdajích, zaznamenala ve srovnání s minulým obdobím mírný pokles.
Kapitálové výdaje směřovaly především do odvětví dopravy, bydlení, vzdělání a tělovýchovy a vodního hospodářství. Na čerpání kapitálových výdajů se také podílely investiční dotace poskytnuté obcím z rozpočtu kapitoly VPS a kapitoly OSFA, z rozpočtů ostatních kapitol státního rozpočtu, z rozpočtů Státního fondu životního prostředí a Státního fondu rozvoje bydlení a z Národního fondu. Celkový objem investičních účelových dotací, které byly zdrojem čerpání kapitálových výdajů obcí, činil 21,5 mld. Kč.
Kromě investičních akcí zejména v odvětví školství a zdravotnictví se jednalo rovněž o čerpání účelových dotací poskytnutých na výstavbu obecních bytů a domů s pečovatelskou službou, na opravu a na výstavbu a technickou obnovu inženýrských sítí průmyslových zón, na reprodukci majetku jednotek požární ochrany, na vodohospodářské projekty a na podporu a rozvoj kulturních památek.
Dále se jednalo o výdaje čerpané z dotací v rámci společného regionálního operačního programu (SROP), který zahrnuje rozvojové priority, které mohou být podporovány ze strukturálních fondů EU. V minulém roce se ze SROPu čerpaly výdaje na rozvoj informačních a komunikačních technologií, na rozvoj dopravy v regionech, na regeneraci a revitalizaci měst, na podporu podnikání v regionech a na rozvoj služeb cestovního ruchu.
Investiční dotace poskytnuté z rozpočtů státních fondů, zejména ze Státního fondu životního prostředí byly směrovány na akce související s nakládání s odpady, na ochranu ovzduší a vod a ochranu přírody, dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury na akce realizované v oblasti dopravy a dotace ze Státního fondu rozvoje bydlení na výstavbu nájemních bytů v obcích pro nízkopříjmové skupiny obyvatel.
V roce 2006 obce vykázaly čerpání výdajů v menší míře než předpokládal rozpočet na programy financované z prostředků Národního fondu. Jednalo se zejména o obnovu vodárenství a odpadních vod, na spolupráci příhraničních oblastí České republiky s Německou republikou, Polskem a Rakouskem, na rozvoj venkova a podobně.
Dalším zdrojem čerpání kapitálových výdajů obcí byly dotace z vlastních zdrojů krajů. Kraje v průběhu roku uvolnily do rozpočtů obcí asi 1,6 mld. Kč, které obce použily na program obnovy venkova, na sport a volnočasové aktivity, na výstavbu vodovodů, kanalizací, čistíren odpadních vod, na rekonstrukce místních komunikací a na rozvoj turistiky a cestovního ruchu.
I v roce 2006 jednotlivé investiční programy předpokládaly participaci vlastními zdroji ze strany obcí. To sice vedlo obce na straně jedné k efektivnějšímu vynakládání finančních prostředků, avšak na straně druhé vytvářelo tlak na zapojení mimorozpočtových zdrojů.
Dne 1. července 2006 nabyl účinnosti zákon č. 138/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách. Součástí tohoto zákona jsou i změny zákona o podpoře regionálního rozvoje, které zakládají vznik nových právnických osob ve všech regionech soudržnosti (NUTS) - Regionálních rad regionů soudržnosti (dále jen Regionální rady). Regionální rady plní úkoly řídících orgánů regionálních operačních programů. Jejich prostřednictvím budou čerpány finanční prostředky poskytované orgány Evropských společenství na regionální rozvoj cestou státního rozpočtu.
Činnost Regionální rady bude hrazena dotacemi z rozpočtu krajů a bude pokrývat úkoly spojené s realizací regionálních operačních programů a s vlastní činností Regionální rady. Náplň činnosti Regionálních rad jako řídících orgánů regionálních operačních programů obecně vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropských společenství upravujících postupy při uplatňování podpor ze strukturálních fondů Evropské unie.
Výkon působnosti Regionální rady bude realizován prostřednictvím orgánů této právnické osoby, kterými jsou výbor (kolektivní rozhodovací orgán Regionální rady) a úřad (výkonná složka Regionální rady).
Zákonem č.138/2006 Sb. se definují podmínky pro hospodaření Regionální rady (§ 16a až 16c). Obdobně jako u obcí a krajů jsou stanoveny rozpočtové příjmy a výdaje, způsob kontroly a ověřování plnění úkolů. Regionální rady hospodaří podle vlastního rozpočtu za podmínek stanovených v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů a jsou povinny předkládat Ministerstvu financí údaje pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu.
Rok 2006 je prvním rokem existence Regionálních rad, a proto z důvodu samotné přípravy regionů soudržnosti na další programové období a neexistence finančních toků prostřednictvím strukturálních fondů do rozpočtů Regionálních Rad měly rozpočty jednoduchou strukturu.
Příjmy Regionálních rad činily celkem 41,4 mil. Kč, což představuje plnění rozpočtu po změnách na 100,5 %. Příjmy Regionálních rad byly ve všech případech tvořeny přijatými investičními a neinvestičními dotacemi z rozpočtů krajů ve výši 41,3 mil. Kč a příjmy z úroků celkem 0,1 mil. Kč.
Celkové výdaje Regionálních rad byly čerpány ve výši 37,5 mil. Kč, tj. plnění na 81,5 %. Běžné výdaje činily 32,4 mil. Kč, kde hlavní položky tvořily platy zaměstnanců a dále nákupy vody, paliv, energií, služeb a ostatních nákupů. Kapitálové výdaje naplnily pouze investiční nákupy a související výdaje a to v celkové výši 5,1 mil. Kč.
V roce 2006 Regionální rady Praha a Severovýchod přijaly půjčky z rozpočtů krajů v celkové výši 10,5 mil. Kč.
Hospodaření Regionálních rad skončilo přebytkem příjmů nad výdaji ve výši 3,9 mil. Kč. Všechny Regionální rady kromě Regionální rady Praha v roce 2006 hospodařily vyrovnaně. Stav na bankovních účtech činil koncem roku celkem 16,4 mil. Kč.
Obce vykázaly ke konci roku 2006 celkový dluh ve výši 80,9 mld. Kč a proti skutečnosti roku 2005 se jedná o nárůst ve výši 2,4 %, v absolutním vyjádření se jedná o zvýšení o 1,9 mld. Kč.
V celkovém objemu zadluženosti obcí jsou zahrnuty bankovní úvěry od peněžních ústavů, výnosy emitovaných komunálních dluhopisů a návratné finanční výpomoci a půjčky ze státního rozpočtu a z rozpočtů státních fondů (Státní fond životního prostředí, Státní fond rozvoje bydlení),(Tabulka 9).
Z údajů uvedených v tabulce 9 je patrné, že zatímco u obcí narůstá výše objemů úvěrů, objem přijatých návratných finančních výpomocí má klesající tendenci. Pokles na položce komunální obligace je způsoben kursovými změnami, v roce 2006 žádné město neemitovalo komunální obligace.
Úvěry, které obce přijaly od peněžních ústavů, byly tak jako v minulých letech i nadále směrovány především na akce související s ochranou životního prostředí, zejména na výstavbu plynofikací, kanalizací, čističek odpadních vod a vodovodů, ale také na výstavbu obecních bytů a domů s pečovatelskou službou, na rekonstrukci základních a mateřských škol, na rekonstrukce a opravy místních komunikací. Novým trendem jsou vzdělávací, tělovýchovná a kulturní centra, zavádění internetu do obcí a rozvoj turistiky a cestovního ruchu.
Termíny splatnosti úvěrů jsou stanoveny v rozmezí 1 až 20 let, obce i nadále většinou ručí svým majetkem a budoucími příjmy.
Obce vykázaly, že v roce 2006 přijaly půjčky ve výši zhruba 12,3 mld. Kč a současně uhradily splátky ve výši 9,3 mld. Kč, saldo půjček za rok 2006 činilo 3,0 mld. Kč (obce si více půjčovaly než splácely).
Mezi poskytovatele úvěrů se řadí 16 peněžních ústavů, nejčastějším poskytovatelem úvěrů obcím je Česká spořitelna, a.s. Obce zatím v současné době neuvažují při hledání řešení zanedbanosti komunální infrastruktury o půjčkách z fondů Evropské investiční banky, výjimkou je město Plzeň, které si půjčilo 0,5 mld. Kč na vodohospodářskou infrastrukturu a město Ústí nad Labem, které prostředky ve výši 0,6 mld. Kč použilo na modernizaci městské infrastruktury.
Emisi komunálních obligací vykazují od roku 2004 pouze tři magistrátní města, a to Praha (15,2 mld. Kč), Brno (4,6 mld. Kč) a Ostrava (3,1 mld. Kč). Celková výše činila koncem roku 22,9 mld. Kč.
Položka přijaté finanční výpomoci a ostatní dluhy vykázala ve srovnání s minulým rokem pokles o 0,9 mld. Kč. Konkrétně se jedná o bezúročné půjčky, které jsou poskytovány z rozpočtů některých resortů a státních fondů v rámci finanční politiky státu. Kraje poskytly zatím v menší míře návratné finanční výpomoci obcím na akce realizované v rámci Programu na podporu obnovy venkova a na opravy vodovodů. Vývoj této položky má klesající trend.
Obce vykázaly, že rovněž přijaly půjčky z rozpočtů Státního fondu životního prostředí (0,2 mld. Kč) a Státního fondu rozvoje bydlení (0,1 mld. Kč).
Půjčky byly směrovány na bytový fond obcí a na akce související s ochranou životního prostředí (výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod, kanalizací a čistíren odpadních vod). Státní fond životního prostředí i nadále zachovává strategii přijatou v minulých letech, to znamená na kombinaci půjčky, dotace a vlastních zdrojů obcí. Tato forma umožňuje poskytovat většímu počtu obcí finanční prostředky, které slouží ke zlepšení infrastruktury obcí a především ke zkvalitnění životního prostředí.
V roce 1994 vykázalo zadluženost 1 969 obcí z celkového počtu obcí 6 221, tj. 31,7 % obcí. V roce 2006 vykázalo zadluženost 3 283 obcí z celkového počtu obcí 6 244, což je více než polovina obcí z celkového počtu. Počet obcí, které vykázaly v posledních letech zadluženost, je stabilizovaný.
Po odpočtu zadluženosti statutárních měst (hlavní město Praha, Plzeň, Brno, Ostrava) ve výši 47,4 mld. Kč činila zadluženost v roce 2006 ostatních obcí celkem 33,5 mld. Kč (Tabulka 10).
U obcí bez statutárních měst došlo v roce 2006 k nárůstu celkové zadluženosti o 2,9 mld. Kč, z tabulky je patrné, že nárůst se promítá pouze u položky úvěry, které obce přijaly od peněžních ústavů, pokles vykazuje položka přijaté návratné finanční výpomoci.
Z pohledu posuzování zadluženosti podle velikostních kategorií, lze konstatovat, že téměř všechny obce s počty obyvatel nad pět tisíc, vykazují zadluženost. Podíl zadlužených obcí, které jsou v nejnižších velikostních kategoriích, je výrazně nižší. Na konci roku 2006 dosáhla zadluženost na jednoho obyvatele všech zadlužených obcí výše 9,1 tis. Kč, v roce 1994 to bylo 1,9 tis. Kč.
Z podkladů, které jsou k dispozici, a z hodnocení vývoje v minulých letech je patrné, že na celkovém nárůstu zadluženosti se výraznou měrou podílejí statutární města. Z tabulky je patrný vývoj podílu statutárních měst na celkové zadluženosti v jednotlivých letech (Tabulka 11).
Celková zadluženost (přijaté úvěry po odpočtu splátek, návratné finanční výpomoci a emitované komunální dluhopisy) hlavního města Prahy dosáhla ke konci roku 2006 výše 33,6 mld. Kč, což je o 1,0 mld. Kč méně než v roce předcházejícím.
Hlavní město Praha přijalo úvěr od Evropské investiční banky ve výši 0,1 mld. Kč, prostředky jsou určeny pro Dopravní podnik hl. m. Prahy na dostavbu trasy metra Nádraží Holešovice-Ládví. Hlavní město Praha v průběhu roku 2006 přijalo půjčky ve výši 0,1 mld. Kč a splatilo půjčky ve výši 0,7 mld. Kč, i tak však se jeho zadluženost jeví jako neúměrně vysoká, tvoří 41,5 % celkové zadluženosti obcí. Kraje vykázaly ke konci roku 2006 zadluženost v celkové výši 7,7 mld. Kč, proti roku 2005 se jedná o nárůst o 4,8 mld. Kč. Téměř celý nárůst zadluženosti byl vykázán na položce úvěry. Kraje neemitovaly žádné komunální obligace.
Některé kraje přijaly úvěry především od Evropské investiční banky, kterými financují výstavbu a rekonstrukce většího rozsahu zanedbané silniční sítě v regionech. Čerpání finančních prostředků je většinou rozloženo do několika tranší se splatností v rozmezí od 10 do 25 let. Kromě toho některé kraje přijaly půjčky od peněžních ústavů na financování regionální infrastruktury a na předfinancování individuálních projektů nebo na povinný podíl financování individuálních projektů a grantových schémat.
Dobrovolné svazky obcí vykázaly ke konci sledovaného období zadluženost ve výši 2,3 mld. Kč, proti roku předchozímu se zvýšila o 0,7 mld. Kč. Dobrovolné svazky obcí použily získané prostředky na financování akcí souvisejících s ochranou životního prostředí, především na plynofikace, kanalizace, vodovody a čistírny odpadních vod.