Informace |
Ministerstvo informatiky ČR na základě novelizace zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy (2) vydalo v roce 2004 dokument “Best Praktice, pravidla pro tvorbu přístupného webu” (3). Autoři tohoto dokumentu vycházeli ze tří metodik (4), z nichž byla vybrána nejdůležitější pravidla. Na ministerské konferenci v Rize byla dne 11.6.2006 ministry odpovědnými za oblast informatiky členských států EU podepsána deklarace, jejíž návrh stanoví, že členské státy budou vytvářet veřejné webové stránky, které budou v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C - WCAG.
Požadovanými výstupy výzkumného projektu bylo porovnání Pravidel pro tvorbu přístupného webu (MI ČR), pravidel WCAG 1.0 a návrhu pravidel WCAG 2.0 (5), výzkum v oblasti cílové skupiny občanů se zdravotním postižením (6), návrh nových pravidel přístupného webu a finanční zhodnocení navržených postupů pro aplikaci pravidel přístupného webu.
Projekt má v současné době zpracovány první dva výstupy. Druhá etapa se zabývala výzkumem v oblasti cílové skupiny občanů se zdravotním postižením. Cílem bylo určit podíl občanů České republiky se zdravotním postižením ve čtyřech skupinách:
První skupinou (A) jsou občané, kterým zdravotní postižení nebrání seznamovat se s obsahem webových stránek, druhá skupina (B) se již setkává s obtížemi, ale pokud tvůrce dodrží pravidla pro tvorbu přístupného webu, mohou webové stránky orgánů veřejné správy poznávat alespoň v nezbytném rozsahu. Třetí skupině (C) zdravotní postižení zabraňuje využití obsahu webových stránek a nepomůže jim ani to, že tvůrce dodržuje pravidla pro tvorbu přístupného webu. Čtvrtou skupinu (D) tvoří občané, kteří odpovídají charakteristice skupiny B a mají zájem pracovat s internetem.
Současně s rozdělením do skupin bylo potřebné vyčíslit jejich zastoupení v celé populaci v ČR i v rámci všech obyvatel se zdravotním postižením (7).
Dotazníkový elektronický průzkum vyčlenil mezi respondenty skupinu A. Poskytl také spoustu informací k dalšímu zpracování. Detailní rozčlenění do skupin B a C (Graf 1) pomohl určit praktický test.
Pro vyčlenění skupiny D (Graf 2) nemohl sloužit elektronický průzkum, neboť nelze předpokládat, že by osoby, které nemají zájem o práci s počítačem, reagovaly na elektronický dotazník. Procentuální kvalifikovaný odhad byl proveden na základě řady jiných průzkumů mezi běžnou populací, které byly v České republice provedeny. Přestože občané se zdravotním postižením jsou sociálně slabší a dalo by se předpokládat, že se k informačním technologiím z cenových důvodů nedostanou, nabízí jim mnohdy jediný způsob komunikace a možnost, jak se dostat k informacím. Finanční nedostatečnost lze vyrovnávat příspěvky na kompenzační pomůcky nebo využívat pomoci od různých nadací. Předpokládali jsme tedy, že sociální potřebnost plynoucí ze zdravotního handicapu není překážkou získání technologií a neovlivňuje míru zájmu s nimi pracovat.
Dotazník se skládal z částí obsahující statistické socio-demografické údaje o respondentech, ze specifikace jejich postižení a z informace o způsobu práce s počítačem. V závěru šetření bylo k dispozici 144 dotazníků (8).
Respondenti s tělesným postižením měli převážně motorické postižení horních končetin nebo jejich fyzickou ztrátu (87,1%). Cíleně jsme se zaměřili na tuto skupinu uživatelů, neboť se lze domnívat, že právě motorické postižení nebo úplná ztráta horních končetin bude při obsluze výpočetní techniky i při práci s prohlížečem webových stránek působit obtíže.
Respondenti se zrakovým postižením byli převážně nebo úplně nevidomí (78,1%). Zjišťovali jsme také schopnost nevidomých zvládat čtení slepeckého písma, které je základem gramotnosti nevidomých a které ani v době počítačů neztrácí na významu, spíše naopak. Z výsledků vyplývá, že Braillovo (slepecké) písmo používá mezi respondenty výzkumu jen necelých čtyřicet procent úplně nevidomých. V jiné otázce jsme se ptali na používanou asistivní technologii (9). Z výsledků vyplývá, že téměř 58 procent úplně nevidomých uživatelů internetu používá braillský řádek (10). Z obou zjištění lze usuzovat, že asi u jedné třetiny nevidomých uživatelů braillských řádků není tato poměrně nákladná pomůcka plně využívána.
U sluchově postižených respondentů nás zajímal nejen stupeň postižení, ale také doba jeho vzniku. Lidé od narození neslyšící mají velké problémy s pochopením psaného textu (11). Mezi respondenty bylo 57,6 procenta lidí, kteří se se sluchovou vadou narodili nebo ji získali do jednoho roku života. Dále jsme zjišťovali, jaký je hlavní dorozumívací jazyk sluchově postižených. Nejvíce se používá mluvená řeč s odezíráním (66,7 procenta), pak český znakový jazyk (24,2 procenta), již méně mluvená řeč společně se znaky (6,1 procenta) a znakovanou češtinu používá jen tři procenta respondentů. Zajímavá byla reakce na otázku k porozumění psanému textu. Na volbu negativní odpovědi mohlo mít vliv používání cizích slov, odborných výrazů nebo nejasných postupů, avšak u sluchově postižených je porozumění zprostředkované informaci klíčovou otázkou přístupnosti sdělení, prezentovaných na webových stránkách.
Více než 15 procent sluchově postižených respondentů uvedlo, že má problém rozumět psanému textu. Bylo to zhruba čtyřikrát více než u zrakově a tělesně postižených respondentů.
Systematicky se e-learningu sluchově postižených věnuje Federace rodičů a přátel sluchově postižených (12). Drtivá většina ostatních organizací sluchově postižených se zaměřuje na kurzy znakové řeči a tlumočení a snaží se k tomu využívat i moderních technologií (tlumočení neslyšícím on-line).
Nejvíce respondentů bylo z Prahy a Jihomoravského kraje, následovaly kraje Moravskoslezský, Královéhradecký a Olomoucký. Téměř polovina žije ve městech nad 100 tisíc obyvatel. U tělesně a zrakově postižených převažovali muži (kolem 69%), u sluchově postižených mírně ženy (60%) nad muži. Věkový průměr se pohyboval okolo 40 roků, nejpočetněji však byla zastoupena skupina 21-30 let. Zajímavé bylo i hledisko nejvyššího dosaženého vzdělání. Obecně se předpokládá nižší dosažené vzdělání u osob se zdravotním postižením. Mezi respondenty se zdravotním postižením měla většina z nich středoškolské (45,1%) nebo vysokoškolské vzdělání (26,4%). O internet projevují zájem více lidé s vyšším stupněm vzdělání (13).
Těžké zdravotní postižení jsme zjišťovali z několika úhlů, protože v České republice existuje několik způsobu ohodnocení stupně postižení.
Tzv. mimořádné výhody (průkaz TP, ZTP, ZTP/P) vlastnilo 96,5 procent respondentů, přičemž průkaz ZTP/P mělo téměř 70 procent respondentů. Největší skupina s průkazem ZTP/P byla mezi zrakově postiženými (přes 90 %), tělesně postižených držitelů průkazu ZTP/P bylo téměř 75 procent, mezi sluchově postiženými je více než 80 procent držitelů průkazů mimořádných výhod II. stupně (ZTP).
62,5 procenta respondentů pobíralo nějaký důchod, drtivá většina z nich (86,6 %) má přiznán plný invalidní důchod. Nejvíce je jich mezi tělesně postiženými (téměř 76 %), mezi zrakově postiženými pobírá plný invalidní důchod 60 procent, u sluchově postižených 45,5 procenta.
V souvislosti s očekávanou účinností zákona o sociálních službách (14) jsme se zeptali i na tzv. příspěvek k důchodu na bezmocnost. Typ tzv. bezmocnosti (částečná, převážná, úplná) napovídá budoucí zařazení těchto osob mezi typy závislostí (lehká, středně těžká, těžká). Téměř 45 procent respondentů mělo úplnou nebo převážnou bezmocnost.
Zeptali jsme se také na zaměstnání - 52,8 procenta zdravotně postižených respondentů nepracuje. Nejhůře jsou na tom zrakově postižení, bez práce je téměř 62 procent.
Při práci s počítačem má nejvíce problémů skupina zrakově postižených respondentů. Na otázku “Dokážete samostatně bez cizí pomoci pracovat s běžným počítačem?” odpovědělo “ano bez problémů” 78,6 procent tělesně postižených, 87,9 procent sluchově postižených, a jen 30 procent zrakově postižených.
Téměř 70 procent zrakově postižených potřebuje speciální asistivní technologii, která jim práci s počítačem umožní.
Z tohoto důvodu není žádným překvapením, že pro zrakově postižené existuje v ČR propracovaný systém odborně technického poradenství (15) a speciálního vzdělávání v oblasti tzv. tyflotechniky (16).
Tento ucelený systém odborného poradenství a speciálního vzdělávání v oblasti ICT pro zrakově postižené začal vznikat již v roce 1994 v České unii nevidomých a slabozrakých. Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých (nástupkyně České unie NS) nadále systém rozvíjela. Po roce 2000 zajišťuje tuto činnost se společnostmi, které i k tomu účelu založila (krajská TyfloCentra) v jednotlivých krajích ČR.
Potřebnost systému speciálního vzdělávání v oblasti ICT pro zrakově postižené dále zdůvodňuje i další výsledek průzkumu:
45,5 procenta zrakově postižených uživatelů internetu nemůže pracovat s počítačovou myší vůbec a dalších 27,3 procenta ji může používat jen omezeně.
U skupiny uživatelů s motorickým postižením nebo ztrátou horních končetin dopadl výzkum následovně. Na otázku “Můžete pracovat samostatně s běžnou klávesnicí” odpovědělo záporně 7,1 procenta tělesně postižených a 12,9 procenta z nich k tomu potřebuje pomoc, úpravu nebo pomůcku. U možnosti používat počítačovou myš byl výsledek u skupiny osob s motorickým postižením nebo ztrátou horních končetin podobný: 5,7 procenta tělesně postižených nemůže používat myš vůbec, 14,3 procenta potřebují pomoc, úpravu nebo pomůcku.
20 procent uživatelů internetu s motorickým postižením nebo ztrátou horních končetin nemůže pracovat s běžnou klávesnicí a počítačovou myší.
V České republice však neexistuje specializované středisko, které by dokázalo celistvě mapovat specifické potřeby osob s těžkým motorickým postižením nebo s úplnou ztrátou horních končetin. Existuje několik specializovaných pracovišť, které se zabývají jen jedním z aspektů řešení. Můžeme jmenovat například řešení kombinace postižení celého pohybového aparátu s následky na možnost komunikace lidskou řečí (17).
Jediný poměrně ucelený zdroj informací o možnostech jak pomoci osobám s těžkým motorickým postižením nebo s úplnou ztrátou horních končetin je možné najít na stánkách centra Paraple Svazu paraplegiků (18). Otázkou však zůstává, na kolik jsou řešení lokalizována pro české prostředí.
Otázky zda respondenti mohou zrakem rozpoznat informace na obrazovce nebo zda mohou sluchem samostatně rozpoznat zvukové efekty a rozumět hlasové nahrávce přinesly také očekávané výsledky: 52,7 procenta zrakově postižených nerozpozná zrakem informace na obrazovce a dalších 40 procent zrakově postižených k tomu potřebuje speciální zvětšovací program. 51,5 procenta sluchově postižených respondentů nerozpozná zvukové efekty a nerozumí hlasové nahrávce, 36,4 procenta sluchově postižených k tomu potřebuje pomoc, pomůcku.
Ve všech skupinách se objevuje problém s nalezením informací na stránce, nepřekvapuje ani největší procento u zrakově postižených. Problém není pravděpodobně způsoben pouze zdravotním postižením. Domníváme se, že i u uživatelů bez zdravotního handicapu by procento těch, kteří mají problém s nalezením informací na stránce nebylo zanedbatelné. Do jisté míry to souvisí s použitelností informací na stránkách. Závěr je však jednoznačný: zdravotní handicap znásobuje problémy při nalezení informací na stránkách, které mohou vyplývat ze špatně koncipované struktury webu.
Poměrně velké procento zdravotně postižených uživatelů internetu (55,5%) si upravuje nastavení svého prohlížeče. Také poměrně velká část postižených uživatelů (34,7%) využívá funkce usnadnění v operačním systému Windows.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 24/2007.
(1) Řešitelé: H1.cz, s.r.o., Fakulta informatiky Masarykovy univerzity Brno a TyfloCentrum Brno, o.p.s.
(2) MI ČR je novelou zákona č. 365/2000 Sb. o ISVS, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb., zmocněno k vydání prováděcího právního předpisu. Tento předpis stanoví formu uveřejňování informací, která zajistí, aby se s informacemi souvisejícími s výkonem veřejné správy uveřejňovanými způsobem umožňujícím dálkový přístup mohly v nezbytném rozsahu seznámit i osoby se zdravotním postižením. Toto ustanovení nabude účinnosti dne 1.1.2008.
(3) www.micr.cz/files/1548/mi-FINAL-BP_web_pristupnost-20040722.pdf
(4) WCAG 1.0 (www.w3.org/TR/WCAG10/); Zákon v USA (section508.gov); První česká metodika (blindfriendly.cz)
(6) Etapový dokument projektu vědy a výzkumu ”Přístupnost webových stránek orgánů státní správy” - Výzkum v oblasti cílových skupin autoři: RNDr. Jaroslav Ráček, Ph.D., RNDr. Danka Némethová, Ph.D., Mgr. Radek Pavlíček.
(7) Pro účely vyčíslení jsme použili Zprávu o situaci zdravotně postižených (VVZP 202/91, Praha 14.1.1992) www.vlada.cz/files/rvk/vvzpo/zp1992.pdf. Na základě této zprávy se předpokládá, že v České republice je 400 000 těžce zdravotně hendikepovaných osob. Novější údaje nejsou k dispozici, proto tento vládní dokument považujeme za směrodatný.
(8) Ze 198 získaných unikátních e-mailových adres, které se podařilo shromáždit, se do dotazníkové akce zapojilo jen 144 respondentů (72,7%). Mezi respondenty byli zastoupeni nejen občané s jedním typem postižení, ale i ti s postižením kombinovaným (14%). Složení respondentů: 55 tělesně postižených, 45 zrakově postižených, 24 sluchově postižených a 20 s kombinovaným typem postižení. Do základních sledovaných skupin pak byly zařazeni občané podle typu postižení, kombinovaně postižení občané jsou součástí více skupin podle uvedení typu postižení. Skupina osob s tělesným postižením měla 70 respondentů, skupina osob se zrakovým postižením měla 55 respondentů a skupina osob se sluchovým postižením měla 33 respondenty.
(9) Mezi asistivní technologie pro zrakově postižené patří hlasový výstup = odečítač obrazovky + česká hlasová syntéza, hmatový výstup = speciální hardwarové zařízení (braillský řádek se 40 znaky) + odečítač obrazovky, softwarové lupy a další speciální programy (například skenerové lupy, speciální OCR) nebo konstruovaná zařízení (elektronický zápisník, braillská klávesnice s 20 znakovým řádkem).
(10) Braillský řádek umožňuje zobrazit informace z monitoru ve slepeckém bodovém písmu. Nepoužívá se samostatně bez hlasového výstupu, zpřístupnění informací pomocí zobrazení ve slepeckém písmu může pouze doplňovat základní asistivní technologii – hlasový výstup.
(11) Psaný text je jeden ze způsobů záznamu lidské řeči, kterou od narození neslyšící lidé nemají možnost poznat.
(13) Porovnejte se zprávou Českého statistického úřadu “Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci” z roku 2006 www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/domacnosti_a_jednotlivci, kde se uvádí, že mezi uživateli internetu je 78 % vysokoškoláků.
(14) zákon č. 108/2006 Sb.
(15) www.tyflocentrum-bm.cz/cpi/poradna-pc-pomucek
(16) www.tyflocentrum.cz/ucebny
(17) www.alternativnikomunikace.cz, www.petit-os.cz
(18) www.paraple.cz/Default.aspx?tabid=123