Dobrá praxe |
Region sahá od úpatí Brdských hřebenů až po břehy Slapské přehrady. Pro ty, kterým jsou tyto fyzicko-geografické pojmy vzdálené, by mohla být vodítkem dopravní tepna Praha – Písek. Dobříš a přilehlé obce se rozprostírají po obou stranách této silnice asi čtyřicet kilometrů jižně od Prahy. Krajina je tu na středočeskou oblast kopcovitá a lesnatá.
Průmysl zde v minulosti ani v současnosti nezaujímal významné místo. Naopak se jedná o oblast klidovou, se zemědělskými statky, poli a drobnými sídly, které jsou obklopeny chatovými oblastmi, místy s kapacitou osob přesahující velikost vlastního sídla. Dobříšsko je tvořeno 24 obcemi, z nichž dvě mají statut města. Prvním z nich je město s rozšířenou působností Dobříš. Čítá necelých osm tisíc obyvatel a nachází se v západní části regionu, přímo na úpatí Brdských hřebenů. Vzhledem k této poloze a nedaleko vzdálenému hlavnímu městu je Dobříš velmi atraktivním sídlem pro bydlení a cestovní ruch. Je oblíbená zejména mezi turisty a trempy, začínají tu či končí víkendové výlety do přírody. Pro jiné je Dobříš známá rozsáhlým panstvím rodu Colloredo-Mannsfeldů. V jejich majetku je rovněž dobříšský zámek, který tvoří výraznou dominantu města a spolu se svými zahradami je vítaným cílem českých i zahraničních turistů. Druhým městem v regionu je Nový Knín s přibližně 1 800 obyvateli, město proslulé především zlatokopeckou minulostí i současností, ostatně pravidelně hostí mezinárodní mistrovství v těžbě zlata. Další obce v regionu čítají v průměru 700 obyvatel a v některých případech jsou tvořeny i více drobnými sídly. Relativně nízký počet obyvatel, téměř žádný průmysl – pouze lehká výroba (nejdůležitějším oborem zdejšího průmyslu byla výroba rukavic – Rukavičkářské závody). Kvalitní přírodní prostředí a výrazný nárůst počtu obyvatel během letních měsíců patří mezi nejzákladnější rysy území.
Velmi podobné podmínky, problémy i potenciál nabízejí možnosti pro výraznou spolupráci v rámci regionálních svazků. Taková součinnost až doposud zaostávala. Již před lety byl založen Svazek obcí Dobříšsko-Novoknínsko a nově také o.p.s. Brdy – Vltava s potenciálem stát se budoucí MAS (Místní akční skupinou), ale jejich činnost je i přes rozdílnost v jejich stáří v počátcích. Mnohým starostům chybí motivace pro spolupráci a myšlenka společné komunikace a nápomoci se stává snahou několika jedinců. I tak se zdá, že možnost spolupráce všech stále existuje a vývoj za poslední půl rok až rok ukazuje, že zvolená strategie spolupráce vyhovuje stále většímu počtu obcí.
Souběžně s myšlenkou působení svazku obcí a MAS se jiná skupina obyvatel rozhodla o podobný krok, a to v oblasti sociální. Pokusila se nalézt způsoby, jak zmapovat poměrně rozvinutý systém neziskových a veřejných organizací působících v regionu, zjistit skutečné potřeby potenciálních i současných uživatelů a navázat vzájemnou komunikaci. Cílem této iniciativy je vytvořit pracovní skupiny, jež postupně obsáhnou “všechny” poskytovatele sociálních služeb a část obyvatel a pomohou tak otevřít komunikaci a spolupráci mezi jednotlivými skupinami, které doposud pracovaly samostatně a často i bez povědomí o aktivitách a záměrech druhých. U neziskových organizací a veřejné správy je v sociální oblasti značná potřeba aktivní spolupráce. Překrývání činností většinou neprospívá nikomu a naopak nepokrytí některých oblastí může značně uškodit části obyvatel, případně i celé lokalitě. Zároveň poskytovatelé služeb cítí zvyšující se potřebu ověřit si skutečné požadavky veřejnosti, stávajících i potenciálních uživatelů, a efektivně plánovat svou činnost. Důležitou otázkou je také finanční podpora. Je patrné, že bez průkazných podkladů o potřebnosti té či oné služby, je šance na získání dotací výrazně nižší.
Poskytovatelé služeb, zejména ženy z neziskového sektoru, se ukázaly jako zdatné bojovnice. Ve svém volném čase vytvořily nejen pevná jádra třech pracovních skupin, ale také společně se zástupkyní města připravily žádost o dotaci z ESF, která nastartovala rozsáhlý projekt “Cesta ke komunitnímu plánu sociálních služeb na Dobříšsku”. Tento projekt byl v rámci programu ESF Evropskou unií finančně podpořen. Dále byl kofinancován Středočeským krajem, který podobné akce významně podporuje, nabízí své know-how a metodickou podporu. Svůj díl finanční podpory a realizační zastřešení celého projektu přebralo za celý region město Dobříš.
Dobříš, jakožto obec s rozšířenou působností, se snaží poskytnout oporu a zázemí celému regionu, a to nejen v oblasti již zmíněného komunitního plánování, nýbrž i v ostatních regionálních záležitostech. Komunikace s poskytovateli sociálních služeb a volnočasových aktivit a diskuze s občany o jejich potřebách a požadavcích tedy nejsou jedinou aktivitou, kterou v současné době vyvíjí. Skrze koordinátory projektu mapuje také záměry, zájmy, současné projekty a možnosti jednotlivých obcí v regionu, jež jsou dle našeho názoru nedílnou součástí celého systému. Zajímavá je rozličnost přístupu a vybavenosti jednotlivých obcí, které i přes svou značnou shodu v jejich velikosti, vybavenosti a možností pracovních příležitostí nabízejí pro své občany velmi rozdílné služby. Z hlediska vytváření zázemí ze strany města Dobříše, lze například uvést, že bývá iniciátorem i hostitelem různých setkání, dává okolním starostům motivaci a nabízí oporu nad rámec svých povinností. Zdá se, že město zde nevystupuje jako centralistický subjekt, nýbrž jako místo společné komunikace a přirozené jádro regionu. Vedení města i další zaměstnanci a zastupitelé si jsou vědomi, že spokojenost občanů nepramení jen z uspokojování lokálních potřeb, ale z úrovně a rozvoje celé oblasti. Je na jednotlivých obcích, jakým způsobem se k této možnosti postaví, jak využijí otevřenost města a jak s ní naloží. Zatím v současné době funguje vřelá spolupráce mezi přibližně třetinou správních obcí v regionu a asi polovinou poskytovatelů sociálních služeb. Jaký může být vývoj a jaká bude budoucnost pramenící z takové snahy ukáže mimo jiné i zájem o velké veřejné setkání 20. června a následně kvalita jeho výstupů.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 24/2007.