Týdeník Veřejná správa


 Konzultace

Mgr. Zdeněk Fiala

Doručování v přestupkovém řízení

Vyšlo v čísle 24/2007

Doručování je velmi významným procesním institutem v přestupkovém řízení, jehož smyslem je odevzdat písemnost tomu, komu je adresována a tímto způsobem tuto osobu seznámit s obsahem doručované písemnosti. Jeho význam pro přestupkové řízení dále spočívá ve skutečnosti, že den doručení písemnosti je rozhodným momentem pro běh lhůt a je rozhodný i pro některé úkony v řízení, například dnem následujícím po dni doručení písemného vyhotovení rozhodnutí o přestupku počíná běžet lhůta pro podání odvolání, den doručení oznámení o zahájení přestupkového řízení obviněnému, jehož součástí je zpravidla i jeho předvolání k ústnímu jednání, je rozhodný pro den zahájení řízení o přestupku zahajovaného z úřední povinnosti apod.

Zákonná úprava doručování v přestupkovém řízení vychází zejména ze správního řádu (1), konkrétně z jeho ustanovení § 19 až § 26, a z ustanovení § 80 přestupkového zákona (2). S problematikou doručování v přestupkovém řízení úzce souvisí zákon o poštovních službách (3) a dále poštovní podmínky (4).

Dle správního řádu doručuje písemnost správní orgán, který ji vyhotovil, přičemž mu zákon dává na výběr z několika možných způsobů (cest) doručování písemnosti.

Doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb

V praxi správní orgán nejčastěji doručuje písemnosti prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, konkrétně České pošty. Ale je jen na správním orgánu, kterého provozovatele poštovních služeb zvolí. Svou volbu by však měl založit na podstatě zásady rychlosti a procesní ekonomie řízení a zvolit takového provozovatele poštovních služeb, který poskytuje levnější nebo spolehlivější služby. Zároveň však správní orgán musí zvolit takovou poštovní službu, aby z uzavřené poštovní smlouvy pro provozovatele poštovních služeb vyplývala povinnost doručit písemnost způsobem vyžadovaným správním řádem (5). Z uzavřené poštovní smlouvy pro provozovatele poštovních služeb vyplývají i další povinnosti, např. povinnost převzít zásilku a doručit ji právě tím způsobem, který je stanoven v obchodních podmínkách, povinnost zaslat správnímu orgánu tzv. dodejku se všemi údaji o řádném doručení zásilky nebo povinnost vrátit nedoručené zásilky s udáním důvodů, pro něž nebyla doručena, v případě ztráty dodejky povinnost vyhotovit její duplikát a rovněž i povinnost v dané lhůtě vyřídit uplatněnou reklamaci dodání zásilky aj.

Doručování prostřednictvím orgánu Policie ČR a Obecní police

Dalším způsobem, jakým může správní orgán doručovat písemnosti v přestupkovém řízení, je doručování písemností v zákonem stanovených případech prostřednictvím místně příslušného policejního orgánu podle místa doručení na základě žádosti o doručení písemnosti. Správní orgán tedy nemůže doručovat veškeré písemnosti, jež vyhotovil, prostřednictvím Policie ČR (resp. Policie ČR může doručení takovýchto písemností odepřít), ale jen ty písemnosti, u nichž je dán k doručení písemnosti prostřednictvím Policie ČR zákonný důvod. Takovou písemností je například usnesení o předvedení v případě, že předvedení provádí orgán Policie ČR, a doručení takovéto písemnosti již policejní orgán odepřít nemůže. Při doručování této konkrétní písemnosti by správní orgán postupoval následovně: správní orgán by vyhotovil usnesení o předvedení dle § 60 a § 127 správního řádu a doručil ho spolu se zmíněnou žádostí příslušnému orgánu Policie ČR. Ten by pak toto usnesení doručil adresátovi písemnosti a následně by ho předvedl ke správnímu orgánu. Vedle doručování prostřednictvím Policie ČR přichází v úvahu i možnost doručovat písemnosti prostřednictvím Obecní policie, to je však možné pouze v přestupkovém řízení, k němuž je dle zákona o přestupcích příslušný orgán obce.

Další způsoby doručování písemnosti v přestupkovém řízení

Vedle výše uvedených způsobů doručování může správní orgán písemnosti doručovat sám prostřednictvím svých pracovníků a rovněž prostřednictvím obecního úřadu nebo jemu na roveň postavenému správnímu orgánu (městský úřad), což však v praxi není příliš obvyklé. Zejména z důvodu časové vytíženosti zmíněných pracovníků. S ohledem na stávající praxi doručování v rámci přestupkového řízení se v další části článku zaměříme pouze na nejčastější způsob doručování v přestupkovém řízení, tj. na doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (dále jen pošta) nejčastějšímu okruhu adresátů, tj. fyzickým osobám. Jak již bylo uvedeno výše, správní orgán je při doručování písemností prostřednictvím pošty povinen dle správního řádu zvolit takovou poštovní službu, aby z uzavřené poštovní smlouvy vyplývala povinnost dodat poštovní zásilku obsahující písemnost takovým způsobem, který je v souladu s požadavky tímto zákonem vyslovenými. Těmto požadavkům v praxi odpovídají tři poštovní služby, a to doručovaní zásilek určených do vlastních rukou, doručování běžných doporučených zásilek a doručování tzv. obyčejných zásilek.

Doručování písemností určených do vlastních rukou

Správní řád přesně stanoví, jaké písemnosti je správní orgán povinen zasílat doporučeně do vlastních rukou (6). Těmito písemnostmi jsou předvolání, stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí, dále písemnosti, o nichž tak stanoví zvláštní zákon a písemnosti, o nichž tak stanoví oprávněná úřední osoba. Do vlastních rukou se samozřejmě zasílají i písemnosti, u nichž hrozí, že by mohly být vydány jinému účastníkovi řízení, který má na věci protichůdný zájem (toto přichází v úvahu zejména v řízení o přestupku, jenž byl spáchán mezi osobami blízkými) (7).

Při doručování do vlastních rukou se používají obálky, u nichž je adresní strana nahrazena tzv. dodejkou. Tyto obálky jsou označeny červeným nebo modrým pruhem.

Obálky s červeným pruhem je vhodné využívat zejména v případech, kdy se doručují právě písemnosti, u kterých hrozí, že by mohly být převzaty osobou, která má na věci protichůdný zájem, neboť obálku s červeným pruhem nelze předat osobě odlišné od adresáta (8), a to ani zmocněnci určeného k přebírání písemností určených do vlastních rukou (9). V případě, že by zmíněnou písemnost převzala osoba, jež má na věci protichůdný zájem, považuje se písemnost za doručenou jen za předpokladu, že adresát písemnosti její převzetí uzná nebo, že je z jeho postupu patrné, že se s obsahem písemnosti seznámil - například podal odvolání, dostavil se na předvolání aj. V opačném případě je nutné doručit písemnost opětovně.

V ostatních případech doručování zásilek určených do vlastních rukou se doporučuje užívat obálky s modrým pruhem, tak aby bylo možné doručovanou písemnost předat vedle adresáta i zmocněnci pro doručování (10).

Správní orgán je informován o řádném doručení zásilky určené do vlastních rukou adresáta zasláním tzv. dodejky se všemi údaji prokazujícími její doručení poštou. Takováto dodejka se předepsaným způsobem připojuje ke spisu. V případě její ztráty ji lze nahradit jejím duplikátem nebo vyžádaným vyjádřením pošty. Nelze-li doručení písemnosti prokázat, je nutno písemnost doručit opakovaně, což není nutné, pokud je z jednání účastníka patrné, že se s jejím obsahem seznámil.

V praxi se však ne vždy podaří zastihnout adresáta na místě určeném pro doručování písemností, případně na adrese trvalého bydliště nebo se mohou vyskytnout jiné překážky pro doručení písemnosti, například adresát odmítá nebo nemůže prokázat svou totožnost nebo odmítá zásilku převzít či podepsat její převzetí na dodejce (11).

V případech, kdy se adresáta nepodařilo zastihnout na adrese určené pro doručování, případně adrese trvalého bydliště, doručovatel zanechá v domovní schránce nebo na jiném k tomu vhodném místě oznámení o neúspěšném doručení písemnosti, jehož součástí je kde, kdy a v kterou denní dobu si adresát může písemnost převzít a informace o tom, který správní orgán doručovanou písemnost vyhotovil. K tomuto oznámení doručovatel dále připojí poučení o případných právních následcích jejího nepřevzetí. Poté se písemnost uloží na poště, kde je ponechána po dobu 15 dní, přičemž den uložení se do této lhůty nezapočítává. Pokud si adresát takto uloženou písemnost nepřevezme do 10. dne úložní lhůty, nastává tzv. fikce doručení písemnosti. Samozřejmě písemnost je i nadále připravena na poště k vyzvednutí a teprve po uplynutí celé úložní lhůty ji pošta vrací správnímu orgánu.

Nutno však dodat, že zákon pamatuje i na případy, kdy se adresát na místě určeném pro doručování nezdržoval z objektivních důvodů (např. služební cesta, hospitalizace apod.) a umožňuje adresátovi ze zákonem stanovených důvodů (12) požádat o prominutí zmeškání úkonu a navrácení v předešlý stav. Adresát tak může učinit do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která mu bránila úkon učinit. Důkazní břemeno ohledně existence důvodů pro prominutí však leží na jeho straně.

V případě překážky pro doručení písemnosti spočívající v neposkytování součinnosti ze strany adresáta se adresát poučí o právních následcích svého jednání a písemnost se považuje za doručenou v den, kdy i přes poučení písemnost odmítne převzít nebo neumožní její doručení, a to i v případě, že by svým jednáním neumožnil ani samotné poučení. Zde hovoříme o tzv. neúspěšném pokusu o doručení písemnosti či o neúspěšném pokusu o poučení o právních následcích.

Doručování písemností, jež nejsou určeny do vlastních rukou, ale o jejichž převzetí se vyžaduje potvrzení

Zásilky, jenž nejsou určeny do vlastních rukou, ale u nichž se vyžaduje, aby jejich převzetí bylo adresátem písemnosti potvrzeno, lze předat i jiné vhodné fyzické osobě bydlící, působící nebo zaměstnané v tomtéž místě nebo jeho okolí (např. sousedovi, kolegovi v práci) ovšem za předpokladu, že tato osoba souhlasí s tím, že danou zásilku adresátovi předá (13).

Doručování písemností, jež nejsou určeny do vlastních rukou a u nichž se nevyžaduje potvrzení o jejich převzetí

Obyčejné zásilky se doručují jejich vložením do domovní schránky nebo jejich umístěním na jiném vhodném místě (např. za okno, pod dveře) a nebo jejich předáním jiné vhodné fyzické osobě (viz výše) (14). Jelikož zákon výslovně nezakazuje uložení těchto zásilek na poště, přicházelo by v úvahu i jejich uložení na poště, což však v praxi není obvyklé. Písemnosti zasílané jako obyčejné zásilky správní orgán považuje za doručené třetím dnem od jejich předání poště.

Správní orgán zasílá písemnosti fyzickým osobám přednostně na adresu jimi určenou, tzv. adresa pro doručování či doručovací adresa, a teprve v případě, že se tato adresa neuplatní nebo v případě, že daná osoba takovouto adresu neuvede, zasílá písemnosti na adresu trvalého bydliště. Ve věcech týkajících se podnikání se písemnosti zasílají do místa podnikání. A pro úplnost je třeba zmínit i možnost správního orgánu doručovat písemnosti na elektronickou adresu adresáta za podmínek stanovených zákonem (15).

Obecně však platí, že písemnost, jež je určena fyzické osobě, jí může být doručena kdekoli, kde bude osoba zastižena.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 24/2007.

Poznámky:

  1. zákon č. 500/2004 Sb., správní řád
  2. zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
  3. zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  4. poštovní podmínky, s nimiž byl rozhodnutím Českého telekomunikačního úřadu č.j. 13838/05-608 ze dne 16. 5. 2005 vysloven souhlas
  5. srov. § 19 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád
  6. § 19 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád
  7. srov. § 19 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád
  8. srov. čl. 18 poštovních podmínek
  9. fyzická či právnická osoba zmocněná na základě plné moci k přebírání písemností určených do vlastních rukou s úředně ověřeným podpisem, přičemž toho není třeba jestliže plná moc byla udělena před doručujícím orgánem
  10. srov. § 20 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád
  11. srov. § 24 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád
  12. srov. § 24 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád
  13. srov. § 20 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád
  14. srov. § 20 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád
  15. srov. § 20 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád