Evropská unie |
Na počátku 21. století se energetika stává oblastí, kterou se zabývají nejen vlády jednotlivých států, ale diskutuje se a řeší často i na úrovni Evropské unie. Je zřejmé, že v Evropě poptávka po energii každoročně vzrůstá o jedno až dvě procenta. Podíl dovozu zdrojů energie z nečlenských států EU již převýšil padesát procent spotřeby, zároveň se zvyšuje závislost na fosilních palivech. Na druhé straně v souvislosti s globálním oteplováním sílí hlasy po “zelenějších”, rozmanitějších a efektivnějších formách využití energie.
V uplynulých letech přišla Evropská komise, výkonný orgán EU, s řadou iniciativ na politické a vědecké úrovni, kterými se pokoušela reagovat na vznikající problémy. Zelená kniha Evropské komise, která má název “Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii”, definuje tři základní cíle evropské energetické politiky:
a) udržitelnost
b) konkurenceschopnost
c) zabezpečení dodávek - zbavit se vzrůstající závislosti EU na dovážené energii pomocí
Diskuse zahájena
V průběhu vzniklé diskuse se do centra pozornosti dostala problematika budoucnosti jaderné energie. Ta bezesporu významně přispívá ke zvýšení energetické nezávislosti Unie a zaručení jistoty energetických dodávek. Zároveň produkuje pouze zanedbatelné množství CO˛, což přispívá boji proti klimatickým změnám a naplňuje se tím dosažení cíle udržitelného rozvoje. Nicméně budoucnost jaderné energie zůstává stále nejistá. V řadě států sílí hlasy pro zastavení rozšiřování jaderných elektráren, dokud zůstane nevyřešena problematika ukládání jaderného odpadu. Evropské veřejné mínění zachovává k problematice dalšího rozvoje jaderné energetiky většinou neutrální postoj, přičemž pro další rozvoj jaderného průmyslu by bylo zapotřebí širokého celospolečenského konsensu. Nehledě na diskusi o budoucnosti jaderných elektráren zůstává problematika jaderné bezpečnosti nadále ústředním tématem. Současné jaderné elektrárny musí být provozovány bezpečně na základě přísných bezpečnostních standardů a s radioaktivním odpadem musí být nakládáno bezpečným způsobem i z dlouhodobého hlediska. Řadě jaderných elektráren v EU se blíží konec plánované životnosti a nastane potřeba bezpečného vyřazení z provozu. Nadále je potřeba zajišťovat, že jaderné materiály nejsou zneužívány a kontrolovat dodržování bezpečnostních předpisů.
Občané mírně pro
V únoru publikovala Evropská komise zvláštní studii Eurobarometru, ve které zjišťovala názory občanů států Unie na problematiku jaderné bezpečnosti. Navázala tak na studii z roku 2005, kde se občané Unie vyjadřovali k otázkám zacházení s jaderným odpadem. Celkově lze konstatovat, že Evropané uznávají určité přednosti, které jaderná energetika přináší. Více než dvě třetiny respondentů jsou přesvědčeny, že jaderná energetika snižuje závislost na dovozu paliv. Přesně polovina dotázaných věří, že výroba jaderné energie zajistí nižší a stabilnější ceny energie. Takřka každý druhý (46 %) z respondentů souhlasí s názorem, že jaderná energie hraje pozitivní roli v boji proti globálnímu oteplování. Jednoznačně nejvíce se k tomuto názoru přiklánějí občané skandinávských států, především Švédska (77 %). O něco menší počet (41 %) občanů Unie však zastává opačný názor. Nejvíce příznivců tohoto postoje je především v Řecku a Lucembursku. Další řada otázek se zajímala, jak snadno by se jaderná energie dala nahradit prostřednictvím obnovitelných zdrojů a programy vedoucími k úspoře energie. Celkem devět procent respondentů to považuje za velice snadnou záležitost a takřka třetina (32 %) za poměrně lehkou věc. Na druhé straně 37 % respondentů je přesvědčeno, že není snadné nahradit jadernou energii obnovitelnými zdroji a osm procent zastává názor, že to je naprosto nemožné. Zbylých čtrnáct procent občanů nemělo vlastní názor.
Jak nahradit jadernou energii?
Podle názoru občanů na nahraditelnost jaderné energie obnovitelnými zdroji lze rozdělit členské státy přibližně do tří skupin. První skupinu tvoří státy, kde to většina občanů nepovažuje za snadné. Nejvíce jsou o obtížnosti přesvědčeni Švédové (70 %), Finové (64 %) a Němci (63 %). Do této skupiny se řadí i Česká republika, kde takový názor zastávají 53 % občanů. Je zajímavé, že do této skupiny patří jak státy, které mají v provozu jaderné elektrárny (například Švédsko, Česká republika), tak i státy, které se jejich zavedení brání (Rakousko). Druhou skupinu tvoří jedenáct států, jejichž občané věří, že jadernou energii lze snadno nahradit obnovitelnými zdroji. V tomto směru jsou největšími optimisty Francouzi (56 %). Je to o to kurióznější, že Francie je stát, kde jaderné elektrárny mají největší podíl na celkové výrobě elektřiny. Podobná situace je i v Belgii a ve Velké Británii, kde má jaderná energie také značný podíl. Třetí skupinu tvořilo pět států (Rumunsko, Malta, Portugalsko, Kypr a Španělsko), kde občané nebyli schopni na danou otázku vyjádřit svůj názor. Tyto státy s výjimkou Rumunska a Španělska nemají jaderné elektrárny a velká část respondentů měla značné potíže vyjádřit svoje názory k problematice jaderné energetiky (Tabulka).
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 16/2007.
Stát | Přispěje ke snížení závislosti na dovozu paliv? | Zajistí nižší a stabilnější ceny energie? | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
Ano | Ne | Nevím | Ano | Ne | Nevím | |
Belgie |
75 | 21 | 4 | 59 | 34 | 7 |
ČR |
77 | 20 | 3 | 49 | 43 | 8 |
Dánsko |
80 | 15 | 5 | 59 | 28 | 13 |
Estonsko |
58 | 21 | 21 | 54 | 21 | 25 |
Finsko |
81 | 16 | 3 | 58 | 37 | 5 |
Francie |
75 | 17 | 8 | 48 | 39 | 13 |
Irsko |
57 | 17 | 26 | 54 | 21 | 25 |
Itálie |
66 | 20 | 14 | 59 | 21 | 20 |
Kypr |
48 | 18 | 34 | 38 | 14 | 48 |
Litva |
72 | 18 | 10 | 69 | 19 | 12 |
Lotyšsko |
55 | 31 | 14 | 55 | 27 | 18 |
Lucembursko |
53 | 34 | 13 | 32 | 53 | 15 |
Maďarsko |
63 | 26 | 11 | 51 | 39 | 10 |
Malta |
59 | 14 | 27 | 49 | 17 | 34 |
Německo |
75 | 22 | 3 | 46 | 48 | 6 |
Nizozemsko |
79 | 16 | 5 | 48 | 34 | 18 |
Polsko |
59 | 19 | 22 | 57 | 17 | 26 |
Portugalsko |
54 | 14 | 32 | 40 | 19 | 41 |
Rakousko |
54 | 34 | 12 | 42 | 41 | 17 |
Řecko |
65 | 33 | 2 | 52 | 43 | 5 |
Slovensko |
83 | 12 | 5 | 68 | 24 | 8 |
Slovinsko |
73 | 20 | 7 | 61 | 27 | 12 |
Španělsko |
53 | 15 | 32 | 42 | 19 | 39 |
Švédsko |
90 | 8 | 2 | 71 | 21 | 8 |
V. Británie |
71 | 18 | 11 | 46 | 31 | 23 |
EU 25 |
69 | 19 | 12 | 50 | 32 | 18 |
Bulharsko |
79 | 5 | 16 | 79 | 6 | 15 |
Rumunsko |
62 | 10 | 28 | 54 | 10 | 36 |