Téma |
Senátní seminář o podmínkách spolupráce policie a samosprávy při zajišťování bezpečnosti v regionech, o kterém jsme už bezprostředně po jeho konání koncem února tohoto roku informovali, nechal zaznít pestré výměně názorů. V hlavním sále Valdštejnského paláce, zpola zaplněném modrými uniformami, diskutovali policisté, strážníci, zastupitelé samospráv i státní úředníci o organizaci a vytíženosti pořádkové policie, o tom, jaké místo by měla při ochraně pořádku a bezpečnosti ve svém správním území zaujímat policie státu a jaké policie zřízené obcemi.
Debata zabývající se partnerstvím hodnotila především dosavadní způsob vzájemné komunikace. Řeč byla o strategii nazývané community policing, o využití smluv mezi Policií ČR a obcemi k zajišťování veřejného pořádku, i o míře využívání veřejnoprávních smluv k vzájemné výpomoci při využití obecní policie. Na pořad se dostala i debata k úvahám o změně územního vymezení a počtu krajských policejních správ.
Podle plk.JUDr. Jana Brázdy, tehdy ještě náměstka policejního prezidia, dnes pověřeného řízením prezidia, jsou základní útvary pořádkové policie, vedle běžné agendy, nadměrně zatěžovány řadou asistencí, které musí ze zákona provádět na základě žádostí orgánů při výkonu rozhodnutí. Jde například o asistenci soudním exekutorům, která by, jak řekl, mohla náležet justiční stráži a policejní prezidium proto požádalo ministerstvo vnitra, aby v tomto duchu iniciovalo novelizaci zákona o soudních exekutorech a souvisejících předpisů. Podobným problémem je i nárůst asistence při doručování soudních obsílek či zajišťování a přeprava osob, jimž je soudní písemnost předávána v budově soudu. K běžné agendě pořádkové policie letos přibyla povinnost vyplývající z institutu ochrany před domácím násilím. Ke zkvalitnění služby pořádkové policie i k plnění předpokladů pro komunikaci na místní úrovni (související se strategií community policing), má přispět akt policejního prezidia, který klade důraz na dokonalou znalost místního prostředí i na princip územní odpovědnosti, v níž hraje roli spolupráce se státními orgány, orgány obcí i obyvateli ve společně sdíleném území. Při policejních služebnách by měla fungovat recepční služba i služba okrskářů, policisté by měli mít při výkonu služby k dispozici síťovou databázi trestů a přestupků. Podle slov Jana Brázdy se Policie ČR snaží posílit komunikaci vedoucích obvodních policejních oddělení se zastupiteli měst. K otázce, jakou roli přisoudit obecním policiím po patnácti letech zkušeností s existencí tohoto institutu u nás, je podle Jiřího Brázdy třeba říct, že na rozdíl od policie státu, která svou kontinuitu odvozuje už z dob starého Říma, neměl současný institut městské policie při svém vzniku na co navázat, a proto vznikly některé problémy. Počáteční tendence připodobnit ji policii státní, včetně například snah vytvářet zásahové jednotky vybavené brokovnicemi, je ale podle jeho slov dávno překonána. V současném systému působností obou policií lze, jak řekl, pokračovat, ale je třeba koordinovat jejich činnosti a za velmi užitečnou považuje výměnu informací o bezpečnosti v regionech, k nimž má obecní policie nejblíže. Podle slov ředitele pardubické Městské policie Ing. Petra Kvaše, který na semináři vystoupil jménem celého kolegia ředitelů městských policií, se zdá, jako by na půdě legislativců a v hlavních strukturách bezpečnosti přesto nepanovala jistota, jaký postoj vůči městským policiím v budoucnu zaujmout. Parametry, jimiž jsou nastaveny současné kompetence obou policií, považuje za správné. Připomněl, že činnost obecních policií byla v roce 1991 koncipovaná jako činnost veřejně prospěšná, zajištující klid a pořádek na území obce, aniž by přitom nahrazovala činnost policejních bezpečnostních sborů. Čili, že na městskou policii nelze přenést některé garance, které občanům může poskytnout jen stát, a obecní policie, jak dodal, tuto ambici ani nemá. Připomenul, že dnes funguje obecní policie ve 131 obci s více než 10 tisíci obyvateli a strážníků je necelých 7 tisíc, z nichž víc než polovina (4,5 tisíce) je ve statutárních městech. O tom, jestli ve městech strážníky potřebují, není tedy, podle Petra Kvaše, sporu. Protože vždy, když se mluví o zrušení obecní policie v nějaké obcí, anebo je kladena otázka, má-li vzniknout, jde o obec malou, počítající s jedním či dvěma strážníky. Ale i tam, má pak existence obecní policie význam. Proto by se podle Petra Kvaše neměl zpochybňovat stávající systém existence obou policií a vítá nabídku užší komunikace, výměnu názorů i debatu o koordinaci činnosti, která byla na semináři ze strany policejního prezidia učiněna. Strážníci se, jak řekl, zhostili své úlohy v obcích, které je zřídily, dobře. Pokud jde o spolupráci s Policií ČR, připomněl Petr Kvaš, že v roce 2003 se projekt prevence kriminality na místní úrovni změnil na projekt partnerství. A pro Policii ČR, která začala pracovat na projektech prevence kriminality v území, se stala obecní policie pro svou znalost terénu významným partnerem. Zástupce kolegia ředitelů městských policií také hovořil o tom, že městští strážníci dnes z velké části zajišťují hlídkovou službu. Jak řekl, je otázkou, má-li tomu tak být, ale kdyby ji městská policie nevykonávala, dostala by se Policie ČR, pokud jde o počet lidí v terénu, asi do problému. “Spolupracujeme s Policií velmi dobře a jsme pro ni slušná protiváha, protože děláme kompletní práci na ulici. Známe prostředí, komunikujeme s občany a děláme i represe, které by v mnohých případech měla dělat Policie ČR”, říká Petr Kvaš. K otázce uzavírání veřejnoprávních smluv, jimiž jedna obec vypomáhá druhé poskytnutím služby obecní policie, vyslovili někteří účastníci semináře názor, že solidarita mezi obcemi není všude stejná, že obce se někdy spíš snaží zaopatřit svoje potřeby, zvláště, mají-li k dispozici pouze jednoho nebo dva strážníky. Lepším řešením, jak na semináři také zaznělo, by v tomto případě mohla být například dohoda uvnitř sdružení obcí o zřízení jedné společné obecní policie. Dostatečně nejsou, podle některých účastníků semináře, využívány ani dohody mezi zastupitelstvem a Policií ČR k zajištění veřejného pořádku v obci. Podle ředitele odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra Ing. Michala Mazela, vyvstává potřeba nastavení těsnější spolupráce mezi obcí, která je ze zákona odpovědná za místní záležitosti veřejného pořádku, a místně příslušným útvarem policie, nejlépe právě na základě, uzavíraných smluv o spolupráci. Ředitel Michal Mazel zahájil na semináři také debatu k otázce sladění územní působnosti krajských policejních správ a území krajů. Skutečnost, že vedle čtrnácti samosprávných krajů existuje osm krajských policejních správ, pro které neplatí stejné územní vymezení působnosti, neguje i stav, kdy by každý hejtman kraje měl partnera v podobě jednoho krajského policejního ředitele. Hejtman kraje Vysočina má kvůli územním přesahům za partnery dokonce tři krajské správy. Diskuse by se podle ředitele Michala Mazela měla vést o tom, jaké klady a zápory tento systém přináší. V tuto chvíli, jak řekl, panuje shoda na tom, že by se měla zahájit diskuse mapující konsenzus stran zastoupených ve sněmovně. Současné vedení ministerstva vnitra navrhlo zřízení komise, která by se měla reformou policie, i v tomto duchu, zabývat.
Alexandra Štefanová