Konzultace
Národní akční plán sociálního začleňování 2006 – 2008 je jedním ze tří strategických plánů, které členské státy Evropské unie předkládají Evropské komisi v rámci Národní zprávy o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování. Národní akční plány sociálního začleňování 2006 – 2008 stanovují cíle v oblasti boje s chudobou a sociálním vyloučením v následujících dvou letech na základě Společných cílů, které členské státy přijaly na jarním zasedání Evropské rady 2006. Jedním z cílů v oblasti sociálního začleňování je mimo jiné zajistit aktivní sociální začlenění pro všechny, prostřednictvím podpory participace na trhu práce a potíráním chudoby a sociálního vyloučení, konkrétně mezi nejvíce znevýhodněnými skupinami obyvatelstva. V následujícím textu bych chtěla čtenářům přiblížit, jak zákon o zaměstnanosti svou právní úpravou vytváří podmínky pro sociální ochranu a sociální začleňování jednotlivých občanů nebo jejich minorit.
Právní úprava státní politiky zaměstnanosti je v souladu s právem Evropských společenství zaměřena na dosažení plné zaměstnanosti a ochranu proti nezaměstnanosti.
Přijímání opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami bez ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravu k práci a ke specializovaným rekvalifikačním kurzům, a opatření pro zaměstnávání těchto osob je významným strukturním prvkem státní politiky zaměstnanosti v České republice.
Zákaz přímé i nepřímé diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání
Zákon o zaměstnanosti deklaruje každé fyzické osobě (včetně občanů v poproduktivním věku, bez ohledu na to, zda jsou poživateli starobních důchodů či ne), která chce a může pracovat a o práci se uchází, právo na zaměstnání, tj. právo na zaměstnání v pracovněprávním vztahu, na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších služeb za podmínek jím stanoveným. Ministerstvo práce a sociálních věcí, úřady práce, zaměstnavatelé a další subjekty, které vykonávají činnosti podle zákona o zaměstnanosti, jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání. Při jeho uplatňování je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z důvodů taxativně stanovených zákonem, mimo jiné z důvodu pohlaví, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, jazyka, zdravotního stavu, věku, manželského a rodinného stavu nebo povinnosti k rodině, členství a činnosti v politických stranách a hnutích. Zákon o zaměstnanosti definuje, co se rozumí přímou a nepřímou diskriminací, a to následovně.
Přímou diskriminací se rozumí jednání, kdy je, bylo nebo by bylo na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů s fyzickou osobou zacházeno méně příznivě, než se zachází nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci.
Nepřímou diskriminací se pak rozumí jednání, kdy zdánlivě neutrální rozhodnutí, rozlišování nebo postup znevýhodňuje či zvýhodňuje fyzickou osobu vůči jiné na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů. Nepřímou diskriminací z důvodu zdravotního stavu je i odmítnutí nebo opomenutí přijmout opatření, která jsou v konkrétním případě nezbytná, aby fyzická osoba se zdravotním postižením měla přístup k zaměstnání.
Dojde-li při uplatňování práva na zaměstnání k porušování práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení nebo k diskriminaci, má fyzická osoba právo se domáhat, aby bylo upuštěno od tohoto porušování, byly odstraněny následky tohoto porušování a nebo jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění.
Občan má možnost podat na úřadu práce podnět ke kontrole zaměstnavatelů, kteří jej nepřijali do zaměstnání, údajně například z důvodu etnického původu. Pokud se jedná o podnět ke kontrole z důvodu diskriminace, má v podnětu označená diskriminovaná fyzická osoba právo vyjádřit se k obsahu podnětu a ke skutečnostem zjištěným orgánem kontroly. Subjektu, který poruší zákaz diskriminace nebo nezajistí rovné zacházení podle zákona o zaměstnanosti, může být uložena úřadem práce pokuta do 1 000 000 Kč. Úřad práce nenabízí a nezveřejňuje nabídky zaměstnání, které jsou diskriminačního charakteru, nebo jsou v rozporu s pracovněprávními a jinými právními předpisy nebo odporují dobrým mravům.
Právo na zprostředkování vhodného zaměstnání
Zákon o zaměstnanosti deklaruje právo fyzické osoby na zprostředkování vhodného zaměstnání. Aby zaměstnání bylo pro občana vhodné, musí to být takové zaměstnání, které především zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a které odpovídá jeho zdravotní způsobilosti.
Zprostředkování zaměstnání zájemci o zaměstnání
Občan si může zabezpečit zaměstnání prostřednictvím úřadu práce, a to jako zájemce o zaměstnání nebo jako uchazeč o zaměstnání. Zájemce o zaměstnání se může stát fyzická osoba, která má zájem o zprostředkování zaměstnání a za tím účelem požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání kterýkoliv úřad práce na území České republiky. Tím se umožňuje fyzické osobě, aby se například v době, kdy je dosud zaměstnána, připravuje se na budoucí povolání, pečuje o děti, staré rodiče, zdravotně postižené členy rodiny atp., u úřadu práce zajímala o zaměstnání, které si sama z nejrůznějších osobních, rodinných, profesních a dalších důvodů zvolí a zabezpečila si tak zaměstnání, aniž by musela být vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání. Zprostředkovatelské služby úřadu práce, tj. vyhledání zaměstnání, poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí, jsou poskytovány bezplatně.
Zaměstnání dále zprostředkovávají za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti také agentury práce, které při řešení situace na trhu práce spolupracují s úřady práce. Agentury práce provádějí zprostředkovatelskou činnost jako úřady práce a navíc mohou zaměstnávat fyzické osoby za účelem výkonu jejich práce pro uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení. Zprostředkování zaměstnání mohou agentury práce provádět bezplatně nebo za úhradu, včetně úhrady, při které je dosahován zisk, ale při zprostředkování zaměstnání za úhradu nemůže být od fyzické osoby, které je zaměstnání zprostředkováváno, požadována úhrada. Ve prospěch agentury práce nebo uživatele jsou při zprostředkování zaměstnání za úhradu rovněž zakázány jakékoliv srážky ze mzdy nebo z jiné odměny poskytované zaměstnanci za vykonanou práci.
Hmotná podpora získání, zvýšení, rozšíření, prohloubení, udržení nebo obnovení kvalifikace
Zájemci o zaměstnání může úřad práce příslušný podle místa jeho bydliště zabezpečit i rekvalifikaci, vyžaduje-li to jeho uplatnění na trhu práce, který také za něho hradí náklady rekvalifikace. Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. V případě, že zájemce o zaměstnání – účastník rekvalifikace z vážných důvodů nedokončí rekvalifikaci, úřad práce s ním projedná možnosti jejího dokončení. Zpravidla se bude jednat o tyto možnosti. Účastník rekvalifikace – zájemce o zaměstnání dokončí zbývající část rekvalifikace jako zaměstnanec zaměstnavatele. Úřad práce projedná možnost dokončení rekvalifikace s účastníkem rekvalifikace a jeho zaměstnavatelem. V případě souhlasu zúčastněných stran bude rekvalifikace dokončena na základě dohody o rekvalifikaci zaměstnanců mezi úřadem práce a zaměstnavatelem a dohody o rekvalifikaci zaměstnanců mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Může se také stát, že zájemce o zaměstnání – účastník rekvalifikace (např. z důvodu nemoci nebo z důvodu vzniklých na straně rekvalifikačního zařízení) nemohl dokončit rekvalifikaci v kursu, ve kterém ji zahájil. Úřad práce pak projedná se zájemcem o zaměstnání – účastníkem rekvalifikace možnost dokončení rekvalifikace v jiném rekvalifikačním kursu a na základě nové dohody o rekvalifikaci mu umožní dokončení její zbývající části. Zájemce o zaměstnání, jak je z výše uvedeného zřejmé, je významným právním institutem politiky zaměstnanosti a právem je proto považován za účinný nástroj prevence nezaměstnanosti, zejména té dlouhodobé.
Zprostředkování zaměstnání uchazeči o zaměstnání
Fyzická osoba může být vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání nejen úřadem práce, v jehož správním obvodu má bydliště, ale i tím, v jehož správním obvodu se z vážných důvodů skutečně zdržuje. Tím, že úřad práce od účinnosti nového zákona o zaměstnanosti rozhoduje ve správním řízení o nezařazení fyzické osoby do evidence uchazečů o zaměstnání, je-li toho názoru, že fyzická osoba nesplňuje podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, se významně posílily právní záruky občanů při uplatňování práva na zaměstnání. Mezi vážné důvody, které úřad práce zohledňuje uchazeči o zaměstnání při zprostředkování zaměstnání a poskytování dalších služeb, patří důvody spočívající například v nezbytné osobní péči o děti, bezmocné členy rodiny, docházce dětí do předškolních zařízení a povinné školní docházce dětí, místo výkonu nebo povaha zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera, zdravotní důvody a jiné vážné osobní důvody, například etické, mravní či náboženské, které uchazeč o zaměstnání doloží a prokáže. Výkon tzv. nekolidujícího zaměstnání ve stanoveném rozsahu nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a dosažený příjem z tohoto zaměstnání slouží takovému občanovi nejen jako doplněk jeho příjmů, ale může se zároveň stát i prostředkem jeho plného znovuzačlenění do pracovního procesu.
Zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání
Při zprostředkování zaměstnání věnují úřady práce zvýšenou péči těm uchazečům o zaměstnání, kteří ji například pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Patří sem zejména fyzické osoby se zdravotním postižením, do 25 let věku, starší 50 let věku, dlouhodobě nezaměstnaní a fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc, zejména ty, které se přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech nebo které v nich žijí, fyzické osoby společensky nepřizpůsobené, po ukončení výkonu trestu odnětí svobody a fyzické osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí.
Ke zvýšení možnosti uplatnění především těchto uchazečů o zaměstnání slouží individuální akční plány, které vypracovávají ve spolupráci s nimi úřady práce. Jejich obsahem je zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení možnosti jejich uplatnění na trhu práce, a to v souladu s dosaženou kvalifikací, možnostmi a schopnostmi uchazeče o zaměstnání. Pro tyto uchazeče o zaměstnání jsou dále určeny speciální vzdělávací programy, ve kterých je jim zabezpečována rekvalifikace. Na vyžádání úřadu práce je zaměstnavatel povinen vybrat z hlášených volných pracovních míst místa vhodná pro tyto uchazeče o zaměstnání. Pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči, může mu úřad práce poskytnout příspěvek na zapracování, čímž se částečně eliminují ekonomické ztráty zaměstnavatele vzniklé zapracováním tohoto uchazeče o zaměstnání. Pro tyto uchazeče o zaměstnání jsou především zaměstnavateli vyhrazována společensky účelná pracovní místa, na která jim mohou být úřady práce poskytovány příspěvky až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů včetně pojistného a to po dobu 6 měsíců a pro vybrané skupiny těchto uchazečů o zaměstnání (tj. do 25 let věku, se zdravotním postižením a starší padesáti let věku) může být příspěvek poskytován až po dobu 12 měsíců.
Poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci
Jako náhradní doba zaměstnání pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti se mimo jiné započítává doba přípravy osoby se zdravotním postižením k práci, doba pobírání plného invalidního důchodu, osobní péče o dítě ve věku do 4 let nebo o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené, vyžadující mimořádnou péči, osobní péče o převážně nebo úplně bezmocné členy rodiny a doba soustavné přípravy na budoucí povolání. Uchazeči o zaměstnání, který splnil podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby, jejíž výčet se uvádí v předchozím odstavci, který bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo u kterého nelze stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ, se podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci stanoví příslušným násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství.
Doba poskytování podpory v nezaměstnanosti je odstupňována v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání a činí u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku 6 měsíců, od 50 do 55 let věku 9 měsíců a nad 55 let věku 12 měsíců. Podpora při rekvalifikaci je vyšší než podpora v nezaměstnanosti a poskytuje se po celou dobu rekvalifikace a má na ni nárok, na rozdíl od podpory v nezaměstnanosti, každý uchazeč o zaměstnání, kterému zabezpečuje rekvalifikaci úřad práce. Nárok na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci nemají poživatelé starobního důchodu, kterým ale může úřad práce rekvalifikaci zabezpečit a hradit náklady s ní spojené.
Po dobu nemoci uchazeče o zaměstnání, pokud mu nejsou poskytovány dávky nemocenského pojištění z titulu jeho posledního zaměstnání, je mu poskytována podpora v nezaměstnanosti a do vyčerpání celé podpůrčí doby.
Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci jsou splatné po nabytí právní moci rozhodnutí o jejich přiznání pozadu za měsíční období a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci. V odůvodněných případech mohou být vyplaceny zálohově a při další splátce zúčtovány.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 5/2007.