Téma
Studie proveditelnosti “Strategie pro informační systém o veřejných službách” byla zpracována (1) na základě zadání Ministerstva vnitra ČR. Navazuje přitom na výzkumný projekt, vypracovaný Doc. Ing. Petrem Tománkem, CSc. a Prof. Ing. Dušanem Haláskem, CSc. (2). Cílem projektu bylo vypracovat strukturu databáze informačního systému s návrhy vzorů popisů a standardů veřejných služeb. Jeden společný informační systém má tak za úkol zajistit informace o veřejných službách pro všechny jeho uživatele, nejen pro úředníky veřejné správy, ale i pro širokou veřejnost. Podstatným požadavkem bylo i prověření schůdnosti realizace systému evidence služeb.
Návrh informačního systému má následující vlastnosti:
Využívá již dnes sbíraných dat o veřejných službách i cest jejich sběru a takového členění záznamu o veřejné službě, které zajistí záznam všech jeho dostupných parametrů s možností zaměřit se na postupné rozšiřování parametrů povinných a potřebných a redukci nezajímavých.
Zajišťuje pro všechny uživatele výstupy s informacemi nezbytnými nebo podpůrnými či zajímavými a aby další rozvoj byl ovlivněn především zájmem o konkrétní typ veřejné služby, tj. opírá se o dobrý monitoring zájmu.
Minimalizuje náklady jednoduchou technikou řešení.
Studie se dále opírá o rozbor potřeb možných uživatelů. Za uživatele je považován občan jako fyzická osoba (zajímá se o služby, které potřebuje), dále občan či právnická osoba jako podnikatel (zajímá ho poptávka po službě, kterou nabízí nebo hodlá nabízet). Dalším uživatelem je garant veřejné služby, kterým může být krajský, městský či obecní úřad (musí splnit povinnosti provozu služeb a jejich registrace). Velmi specifickým uživatelem je provozovatel registru či evidence veřejné služby. Posledním, ale neméně významným uživatelem je metodický garant veřejné služby, kterým je vždy ústřední orgán státní správy (zodpovědnost za rozvoj, legislativu, metodiku a financování veřejné služby).
Jak by měl vypadat záznam o veřejné službě
Co se týká obsahu záznamu o veřejné službě, je navrženo, že záznam bude mít tři části. Základní částí je tzv. Standard typu veřejné služby, který je odsouhlasen metodickým garantem pro danou veřejnou službu, a obsahuje nejen předepsané položky, ale i jejich případné předepsané či doporučené hodnoty. Pasport (konkrétní poskytované) veřejné služby, jako druhá část, je vlastně záznamem s vyplněnými položkami standardu za konkrétní veřejnou službu. Poslední částí je Popis poskytované konkrétní veřejné služby s informacemi, které považuje poskytovatel za podstatné ke zveřejnění.
Při takto navržené struktuře záznamů o veřejné službě bylo třeba prověřit, jak se s nimi bude pracovat. Znamenalo to navrhnout a prověřit schůdnost a vlastnosti procesů spojených se záznamy. Tyto procesy se váží na oblast “standardizace” (podstatná je týmová spolupráce řešitelů informačního systému o veřejných službách se zástupci metodických garantů), dále na oblast “pasportizace” (tyto procesy vedou k naplnění záznamů o konkrétní veřejné službě a jejich kontrole) a oblast “kompletace” a zveřejnění popisů veřejné služby.
Výsledný návrh má několik významných perspektivních rysů:
umožní postupné sjednocování standardu typu i pasportů veřejných služeb, což je v rámci diskuzí téměř nemožné.
dává možnost rozlišit, zda veřejná služba je již historií, existující skutečností či teprve záměrem.
povinný je údaj o zeměpisných souřadnicích místa provozu veřejné služby, a to jako směrník pro návaznost na mapovou část.
umožňuje rozhodovat se o dalším vývoji veřejné služby podle výsledků monitoringu zájmu o typ veřejné služby či konkrétní veřejnou službu.
Návrh informačního systému tak řeší:
úschovu a zpracování aktuálních údajů o veřejných službách,
postupné vytváření Standardů typů veřejných služeb,
vytvoření silné zpětné vazby, zásadně ovlivňující rozvoj veřejných služeb,
možnost analýz veřejných služeb ve vztahu k času, místu a obyvatelstvu,
poskytování analytických údajů pro vládu, resortní orgány a kraje,
poskytování srozumitelných informací o veřejných službách veřejnosti,
méně razantní postup v realizaci s menšími náklady,
možnost mezinárodního srovnávání stavu veřejných služeb.
Upřesnění k struktuře dat
Pokud se vrátíme trochu podrobněji ke struktuře dat, standard veřejné služby je navržen jako seznam položek, které jsou pro daný typ veřejné služby předepsány k tomu, aby byla služba veřejná. U vybraných položek standardu mohou být součástí předepsané či doporučené hodnoty (dle právního předpisu či metodiky). Část A standardu obsahuje číslo záznamu, kód veřejné služby, název veřejné služby, název metodického garanta a stav realizace. Z čísla záznamu poznáme, že jde o standard. Jeden typ veřejné služby může mít i více čísel záznamu v závislosti na stavu realizace. Přes kód veřejné služby je vazba na druhou část standardu B. V ní jsou pak další atributy standardu veřejné služby (kromě čísla záznamu, kódu veřejné služby jde o název položky standardního parametru a měrnou jednotku). Jaké je tedy využití? Výběrem podle kódu veřejné služby a podle čísla záznamu, vyhrazeného pro záznam typu standard lze kdykoliv zkompletovat a poskytnout informaci o tom, jak je definován aktuální standard typu veřejné služby. Z dat kompletního standardu lze také vytvořit formulář pro hlášení změn v údajích realizovaných veřejných služeb.
Pasport veřejné služby je záznam tvořený seznamem položek obdobně jako u standardu, ale pro konkrétní veřejnou službu, která existovala nebo existuje či se připravuje k provozu. Měl by dále obsahovat i již zmíněnou vazbu na mapové služby.
Standard i pasport lze naplnit z již existujících vedených evidencí a registrů. Popis veřejné služby zatím nebyl v centru pozornosti návrhu, protože by měl obsahovat informace, které si poskytovatelé přejí o sobě a veřejné službě zveřejnit. Přepokládáme, že budou dále zveřejňovány i dle zájmu a potřeb garanta veřejné služby. Po zkušenostech z realizace bude možné postupně ovlivnit unifikaci poskytování těchto informací. Jednou z povinných informací bude určitě odkaz na webové stránky poskytovatele. Návrh zvýrazňuje velkou důležitost jak organizace a řízení celého projektu (dostatečně a správně kvalifikované osoby), tak i optimalizaci základních procesů spojených s řízením, provozováním a využíváním veřejných služeb. Dále zajišťuje přidanou hodnotu informací o veřejné službě pro všechny uživatele a volí paramenty ICT tak, aby jednoduše zpracovávané informace byly rychle dostupné.
Navržené varianty
Studie předkládá v realizaci tři varianty informačního systému o veřejných službách, které vyplývají z následujících okolností. Z analytických rozhovorů na resortech vyplývá, že provozovatelé a zadavatelé informačních systémů (obsahujících informace o resortních veřejných službách) nejsou nakloněni záměru, že by převzali funkci centrální evidence všech veřejných služeb (i za ostatní resorty). V roce 2003 proběhl pilotní projekt systému RAMIS, a to včetně fáze praktické realizace. Ten značnou část dat užitečných zejména pro regionální úřady o veřejných službách elektronicky sbíral, zpracovával a poskytoval. Rovněž dnes mají některé krajské úřady zájem provozovat vlastní informační systém o veřejných službách nebo ho již v nějaké podobě provozují. Všechny varianty přepokládají využití webových služeb přes portály určené pro veřejnou správu. Každá umožní provázání na mapové služby. Rovněž zatím zůstanou dosavadní fungující resortní registry a evidence o veřejných službách. Všechny tři varianty vyžadují vytvoření legislativního prostředí pro plnou funkci informačního systému o veřejných službách.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 5/2007.
Poznámky:
Řešitelem projektu byla společnost Mercer Human Resource Consulting, a.s.
Projekt “Návrh variant systému zjišťování údajů o dostupnosti a kvalitě vybraných veřejných služeb a jejich poskytování v rámci celé ČR”, vypracovaný pro Ministerstvo vnitra v roce 2004.