Příloha
PRÁVNÍ ÚPRAVY POSTAVENÍ PEČUJÍCÍ OSOBY
Pečující osoba může být od 1. ledna 2007 současně vedena v evidenci úřadu práce, pobírat podporu v nezaměstnanosti, případně být i zaměstnána.
Příspěvek na péči
Dne 1. ledna 2007 nabývá účinnosti zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Zavádí mimo jiné novou dávku – příspěvek na péči, která bude určena osobám na zajištění pomoci potřebné k řešení jejich obtížné sociální situace.
Komu se příspěvek na péči poskytuje?
Nárok má osoba starší jednoho roku věku, která je závislá na pomoci jiné fyzické osoby, a to v oblasti běžné denní péče o vlastní osobu a v soběstačnosti. Příspěvek tedy náleží tomu, kdo péči potřebuje, nikoliv tomu, kdo péči zajišťuje.
Na co lze příspěvek na péči použít?
Pouze na výdaje související se zajištěním pomoci a podpory osobám, které jsou kvůli nepříznivému zdravotnímu stavu závislé na pomoci jiné osoby. Příjemce dávky, tedy závislá osoba, může sama rozhodovat o způsobu zajištění pomoci. Může si ji zajistit buď ve svém prostředí od rodinných příslušníků nebo od jiných osob či poskytovatelů sociálních služeb. Oba uvedené způsoby pomoci lze kombinovat dle potřeby. Péči může zajišťovat současně více blízkých nebo jiných fyzických osob.
Pečující osoba může být současně zaměstnána, v evidenci úřadu práce, apod. Podstatné je, aby byla schopna zajistit potřeby závislé osoby.
Podpora v nezaměstnanosti
Podmínky vzniku nároku na podporu v nezaměstnanosti stanoví zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, dále jen “zákon o zaměstnanosti”. Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který
v posledních třech letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vykonával v délce alespoň 12 měsíců zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
požádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti, a
ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu.
Zákon o zaměstnanosti současně stanoví, že nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání, kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek podle zvláštních právních předpisů nebo příspěvek za službu podle zvláštních právních předpisů a tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání náležela, pokud by neměl nárok na výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu. U uchazeče o zaměstnání, který má nárok na výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu a současně mu vznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti, se výše podpory v nezaměstnanosti stanoví jako rozdíl mezi podporou v nezaměstnanosti a výsluhovým příspěvkem za službu. Zákon o zaměstnanosti dále stanoví, kdy se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje a kdy nárok na ni zaniká.
Uchazeči o zaměstnání se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje mimo jiné po dobu
a) poskytování starobního důchodu,
b) poskytování dávek nemocenského pojištění.
Nárok na podporu v nezaměstnanosti zaniká
a) uplynutím podpůrčí doby,
b) ukončením vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, nebo
c) vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání.
Jak je z výše uvedeného patrno, také zákon o zaměstnanosti se ve své právní úpravě nezmiňuje o pobírání příspěvku na péči, tudíž nevylučuje souběh pobírání podpory v nezaměstnanosti a příspěvku na péči. Aby si mohl občan požádat o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti, musí být veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Zákon o zaměstnanosti současně stanoví okolnosti, které brání fyzické osobě v nástupu do zaměstnání, a proto ji nelze v těchto případech zařadit do evidence uchazečů o zaměstnání, a to následovně.
Uchazečem o zaměstnání se nemůže stát fyzická osoba v době, po kterou například
je uznána dočasně neschopnou práce,
pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po porodu, nebo
je plně invalidní podle § 39 ods.t 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Fyzické osoby plně invalidní, u kterých poklesla schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, nemohou být zařazeny do evidence uchazečů o zaměstnání. Tímto opatřením se zabezpečuje, aby výkon zaměstnání zprostředkovaného úřadem práce nezhoršoval zdravotní stav těchto osob. Postavení osob s těžším zdravotním postižením jim však náleží, to znamená, že mohou například uplatňovat své právo na pracovní rehabilitaci podle zákona o zaměstnanosti.
Naopak zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání
výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud je činnost vykonávána v rozsahu kratším než polovina stanovené týdenní pracovní doby a měsíční výdělek je nižší než polovina minimální mzdy, tj. 4 000 Kč hrubého příjmu, nebo
výkon činnosti na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud je za období, na které byly sjednány, měsíční odměna nebo průměrná měsíční odměna nižší než polovina minimální mzdy, tj. 4 000 Kč hrubého příjmu.
Zákon o zaměstnanosti stanoví, že uchazečem o zaměstnání je fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání úřad práce, v jehož správním obvodu má bydliště, a při splnění zákonem stanovených podmínek je úřadem práce zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání. Zákon o zaměstnanosti obsahuje taxativní výčet výdělečných činností, které vylučují, aby - pokud je fyzická osoba vykonává - byla uchazečem o zaměstnání. Nesplňuje-li fyzická osoba podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, tak v zájmu posílení právní jistoty občana zákon stanoví, že úřad práce musí o tom vydat ve správním řízení rozhodnutí, proti kterému se může dotčený občan ve stanovené lhůtě odvolat. Nezbytná osobní péče o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě ve věku do 18 let a o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu nebo částečně bezmocnou fyzickou osobu starší 80 let, pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby (tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou), je pro účely zákona o zaměstnanosti považována za vážný důvod. Pokud uchazeč o zaměstnání z výše uvedeného vážného důvodu, který úřadu práce doloží a prokáže, odmítne například nastoupit do vhodného zaměstnání, neuplatní vůči němu úřad práce sankce stanovené zákonem o zaměstnanosti (vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání na dobu 6 měsíců a zánik nároku na podporu v nezaměstnanosti). Při zprostředkování vhodného zaměstnání uchazeči o zaměstnání, který pečuje o blízkou nebo jinou osobu, je úřad práce povinen tuto okolnost zohlednit, brát ji na zřetel, to znamená, snažit se zprostředkovat uchazeči o zaměstnání takové vhodné zaměstnání, které by mohl při péči o blízkou nebo jinou osobu vykonávat. Na druhé straně je však potřeba upozornit na to, že péči o blízkou nebo jinou osobu nemůže uchazeč o zaměstnání uplatnit jako důvod nebo omluvu pro neposkytování potřebné součinnosti úřadu práce při zprostředkování zaměstnání.
Zákon o zaměstnanosti deklaruje právo fyzické osoby na zprostředkování vhodného zaměstnání.
Jaké zaměstnání je považováno podle zákona o zaměstnanosti za vhodné?
Vhodným zaměstnáním, pokud tento zákon nestanoví jinak, je zaměstnání
které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby,
které je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce, a
které odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání.
Pro uchazeče o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání po dobu delší než 1 rok, je vhodným zaměstnáním i takové zaměstnání, které
splňuje podmínky stanovené v předchozím odstavci písm. a), b) a d), nebo
splňuje podmínky stanovené v předchozím odstavci písm. a), c) a d) a délka jeho pracovní doby činí nejméně 50 % stanovené týdenní pracovní doby.
Z uvedeného právního rozboru lze dojít k závěru, že při splnění podmínek stanovených zákonem o sociálních službách a zákonem o zaměstnanosti lze (je teoreticky právně možné), aby pečující osoba souběžně pobírala příspěvek na péči, podporu v nezaměstnanosti a ještě měla příjem z výdělečné činnosti ve stanovené výši. Současně je třeba upozornit na to, že uchazeč o zaměstnání je povinen výkon své výdělečné činnosti, její rozsah a výši odměny ohlásit úřadu práce a doložit. V případě výkonu více činností se - pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku - měsíční výdělky (odměny) sčítají. Další podmínkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je, že výkon výdělečných činností není pro uchazeče o zaměstnání překážkou pro poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání.
Informace by nebyla úplná, kdybych na závěr neuvedla, že zákon o zaměstnanosti zakazuje přímou i nepřímou diskriminaci při uplatňování práva na zaměstnání, mimo jiné i z důvodu sociálního původu, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině. Dojde-li při uplatňování práva na zaměstnání k porušování práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení nebo k diskriminaci, zaručuje zákon o zaměstnanosti fyzické osobě právo domáhat se nápravy včetně práva na náhradu nemajetkové újmy v penězích. Úřadům práce pak ukládá mj. přijímat opatření ve prospěch osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání a přijímat opatření pro zaměstnávání těchto osob.
Fyzická osoba se dopustí přestupku a právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší zákaz diskriminace nebo rovného zacházení podle zákona o zaměstnanosti, za který ji může být uložena pokuta do 1 000 000 Kč.
Domnívá-li se občan, že je diskriminován v přístupu k zaměstnání, má možnost podat podnět ke kontrole tomu úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, který se dopustil porušování pracovněprávních předpisů. Úřad práce je povinen ho písemně informovat o způsobu a výsledcích kontroly u dotyčného zaměstnavatele. Jedná-li se o podnět ke kontrole z důvodu diskriminace, má v podnětu označená diskriminovaná fyzická osoba právo vyjádřit se k obsahu podnětu a ke skutečnostem zjištěným orgánem kontroly.
DÁVKY V NEZAMĚSTNANOSTI V KOSTCE
Kdo je oprávněn pobírat dávky v nezaměstnanosti a jaká jsou kritéria jejich poskytování
Poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci je součástí státní politiky zaměstnanosti v České republice. Státní politiku zaměstnanosti jako druh státní činnosti upravuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů ( dále jen “ zákon o zaměstnanosti”). Zákon o zaměstnanosti je pracovněprávním předpisem. O podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci rozhodují ve správním řízení a také je vyplácejí správní úřady - úřady práce, které vykonávají státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice.
Podpora v nezaměstnanosti
Podmínky vzniku nároku
Podpora v nezaměstnanosti se poskytuje na žádost fyzické osoby, která musí být vedena úřadem práce v evidenci uchazečů o zaměstnání. Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který úřadu práce doloží, že v posledních třech letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání (dále jen “rozhodné období”) vykonával zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, která musí zakládat povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, v délce alespoň 12 měsíců (dále “jen předchozí zaměstnání”). Zákon o zaměstnanosti zohledňuje některé právně významné skutečnosti, které fyzické osobě neumožňovaly, aby byla zaměstnána nebo vykonávala jinou výdělečnou činnost a tuto podmínku pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti mohla splnit. Proto zákon o zaměstnanosti stanoví výčet společensky uznaných překážek, pro které nemohl žadatel o podporu v nezaměstnanosti být výdělečně činný a považuje je za náhradní doby zaměstnání. Jsou to například příprava osoby se zdravotním postižením k práci, pobírání plného invalidního důchodu, osobní péče o dítě ve věku do 4 let nebo o zdravotně postižené členy rodiny. Tyto doby lze započíst pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti v celém rozsahu 12 měsíců. Za náhradní dobu zaměstnání považuje zákon o zaměstnanosti i dobu soustavné přípravy na budoucí povolání, kterou lze započíst pouze v rozsahu 6 měsíců. Podporu nelze přiznat poživateli starobního důchodu. Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání, kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek podle zvláštních právních předpisů (např. § 131 a násl. zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů) nebo příspěvek za službu podle zvláštních právních předpisů (např. § 116 až 119 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů), a tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání náležela, pokud by neměl nárok na výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu. U uchazeče o zaměstnání, který má nárok na výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu a současně mu vznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti, se výše podpory v nezaměstnanosti stanoví jaké rozdíl mezi podporou v nezaměstnanosti a výsluhovým příspěvkem nebo příspěvkem za službu.
Délka podpůrčí doby
Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání po podpůrčí dobu, jejíž délka je diferencována v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání do 50 let věku 6 měsíců, od 50 do 55 let věku 9 měsíců a nad 55 let věku 12 měsíců.
Výše podpory v nezaměstnanosti
Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období podle pracovněprávních předpisů, z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na 1 kalendářní měsíc u uchazeče o zaměstnání, který naposledy před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vykonával samostatnou výdělečnou činnost, nebo její výše je stanovena příslušným násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství u uchazeče o zaměstnání, který např. splnil podmínku předchozího zaměstnání započtením náhradní doby. Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 3 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Zákon o zaměstnanosti stanoví horní hranici, do které lze podporu v nezaměstnanosti poskytovat.
Výpočet podpory v nezaměstnanosti při souběhu zaměstnání
Ukončil-li uchazeč o zaměstnání ve stejný den více zaměstnání nebo zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví z částky, která se rovná součtu průměrných měsíčních čistých výdělků nebo součtu průměrného čistého měsíčního výdělku (výdělků) a vyměřovacího základu.
Splatnost podpory v nezaměstnanosti
Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci jsou splatné po nabytí právní moci rozhodnutí o jejím přiznání pozadu za měsíční období, a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci. V odůvodněných případech mohou být vyplaceny zálohově a při další splátce zúčtovány.
Opětovné poskytování podpory v nezaměstnanosti
Zákon o zaměstnanosti stanoví diferencovaně podmínky pro opětovné poskytování podpory v nezaměstnanosti v závislosti na tom, zda uchazeči o zaměstnání v posledních 3 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula nebo uplynula celá podpůrčí doba, a to následovně.
Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 3 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba a po uplynutí části podpůrčí doby nastoupil do zaměstnání nebo vykonával výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti po dobu alespoň 3 měsíců, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. Jestliže byla tato doba zaměstnání nebo výdělečné činnosti kratší než 3 měsíce, případně uchazeč o zaměstnání po uplynutí části podpůrčí doby nenastoupil do zaměstnání nebo nevykonával výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby.
Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 3 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání uplynula celá podpůrčí doba, má nárok na podporu v nezaměstnanosti za stejných výše uvedených podmínek, s tím rozdílem, že musí být zaměstnán nebo vykonávat výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a to po dobu alespoň 6 měsíců. Podmínku šestiměsíčního výkonu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti nelze splnit započtením zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti ve smyslu ustanovení § 25 odst. 1 a odst. 3 zákona o zaměstnanosti vykonávané v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, ani započtením krátkodobého zaměstnání (§ 25 odst. 5) nebo náhradní doby zaměstnání (§ 41 odst. 3). Zákon o zaměstnanosti současně stanoví liberační důvody, kdy se odpracování této doby nevyžaduje. Je to v případech, kdy uchazeč o zaměstnání skončil zaměstnání nebo výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů nebo skončil zaměstnání proto, že mu byla dána zaměstnavatelem výpověď z organizačních důvodů nebo proto, že zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek.
V obou případech opětovného poskytování podpory v nezaměstnanosti musí být současně splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti v délce 12 měsíců v posledních třech letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.
Nemoc uchazeče o zaměstnání v průběhu podpůrčí doby
Pokud uchazeč o zaměstnání v průběhu podpůrčí doby onemocní a pobírá dávky nemocenského pojištění z titulu svého posledního zaměstnání, tak doba, po kterou tyto dávky pobírá, se mu nezapočítává do podpůrčí doby a po tuto dobu mu též není vyplácena podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci. Pokud uchazeč o zaměstnání onemocní a nemá nárok na dávky nemocenského pojištění, je mu poskytována podpora v nezaměstnanosti, ale pouze do uplynutí podpůrčí doby.
Podpora v nezaměstnanosti se neposkytuje
Uchazeči o zaměstnání se neposkytuje podpora v nezaměstnanosti po dobu, po kterou je mu poskytována podpora při rekvalifikaci a po dobu poskytování starobního důchodu. Nárok na podporu v nezaměstnanosti zaniká uplynutím podpůrčí doby, ukončením vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebo vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání.
Dodatečné přiznání, zvýšení a doplacení podpory v nezaměstnanosti
Zjistí-li se dodatečně, že podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci byla uchazeči o zaměstnání neprávem odepřena nebo přiznána anebo poskytována v nižší částce, než v jaké náležela, anebo přiznána od pozdějšího dne, než od kterého náležela, dodatečně se přizná nebo zvýší a doplatí.
Bylo-li uchazeči o zaměstnání neprávem odepřeno zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, podpora v nezaměstnanosti mu náleží při splnění stanovených podmínek ode dne zařazení do evidence, nežádá-li o její přiznání k pozdějšímu datu.
Snížení, zastavení nebo vrácení podpory v nezaměstnanosti
Zjistí-li se dodatečně, že podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci byla uchazeči o zaměstnání přiznána nebo poskytována ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byla přiznána nebo se poskytuje neprávem, rozhodne úřad práce o jejím snížení nebo o zastavení její výplaty, a to ode dne následujícího po dni, jimž uplynulo období, za které již byla vyplacena. Byla-li uchazeči o zaměstnání jeho zaviněním podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci přiznána a poskytována neprávem nebo ve vyšší částce, než skutečně náležela, zejména proto, že uchazeč o zaměstnání zamlčel nebo nesprávně uvedl některou rozhodnou skutečnost nebo nesplnil svou oznamovací povinnost, je uchazeč o zaměstnání povinen částky neprávem přijaté vrátit.
Nárok na dodatečné poskytnutí nebo vrácení podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci zaniká uplynutím 5 let ode dne, od kterého náležela nebo nenáležela vůbec nebo v poskytnuté výši.
Podpora při rekvalifikaci
Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované úřadem práce a jedinou podmínkou pro vznik nároku je, že ke dni, k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poživatelem starobního důchodu. Podpora při rekvalifikaci se poskytuje po celou dobu rekvalifikace ve výši 60 % výpočtového základu a horní hranice jejího poskytování je stanovena vyšší částkou než u podpory v nezaměstnanosti.
Od 1. ledna 2007 na základě novelizace zákona o zaměstnanosti provedené zákonem č. 112/2006 Sb.
maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti, tj. částku 11 389 Kč a
maximální výše podpory při rekvalifikaci
Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání stanoví za první 3 měsíce ve výši 0,12násobku (představuje částku 2 357 Kč) a za zbývající měsíce ve výši 0,11násobku (představuje částku 2 160 Kč) průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže
splnil podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání,
bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo
nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ.
Podpora při rekvalifikaci se uchazeči o zaměstnání v případech uvedených v předchozím odstavci stanoví ve výši 0,14násobku (představuje částku 2 749 Kč) průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.Stejně se bude postupovat v případech, kdy uchazeč o zaměstnání před zahájením rekvalifikace vykonával výdělečnou činnost, která nezakládala povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Ministerstvo práce a sociálních věcí svým Sdělením ze dne 6. prosince 2006 publikovaným ve Sbírce zákonů v částce 179 pod č. 554/2006 Sb., o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí 2006 pro účely zákona o zaměstnanosti, sdělilo, že průměrná mzda v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku 2006 činila 19 635 Kč.
Pozor na přechodná ustanovení zákona č. 112/2006 Sb.
Z přechodných ustanovení zákona č. 112/2006 Sb. vyplývá, že řízení o podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci, která nebyla pravomocně skončena před účinností tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Rozhodným dnem pro stanovení výše podpory v nezaměstnanosti bude den podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Byla-li žádost o podporu v nezaměstnanosti podána před 1.1.2007, výše podpory v nezaměstnanosti bude stanovena podle dosavadních právních předpisů (tzn. ze životního minima). Bude-li žádost o podporu v nezaměstnanosti podána po 1.1.2007, výše podpory v nezaměstnanosti bude stanovena příslušným koeficientem z průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla žádost o podporu v nezaměstnanosti podána.
Rozhodným dnem pro stanovení výše podpory při rekvalifikaci bude den nástupu na rekvalifikaci. Došlo-li k nástupu na rekvalifikaci před 1.1.2007, výše podpory při rekvalifikaci bude stanovena podle dosavadních právních předpisů (tzn. ze životního minima). Bude-li nástup na rekvalifikaci uskutečněn po 1.1.2007, výše podpory při rekvalifikaci bude stanovena příslušným koeficientem z průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil rekvalifikaci.
PŘÍSPĚVKY POSKYTOVANÉ ZAMĚSTNAVATELŮM A OSVČ V ROCE 2007 PODLE ZÁKONA O ZAMĚSTNANOSTI
Uplatňování jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti je významnou součástí státní politiky zaměstnanosti v České republice. Úřady práce poskytují příspěvky na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti na základě žádosti zaměstnavatele nebo uchazeče o zaměstnání, který se rozhodl stát osobou samostatně výdělečně činnou. O poskytnutí příspěvku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti uzavírá úřad práce se zaměstnavatelem nebo uchazečem o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti písemnou dohodu.
Rekvalifikace prováděná zaměstnavatelem v rámci dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců
O rekvalifikaci zaměstnanců spočívající v získání, zvýšení nebo rozšíření kvalifikace může úřad práce uzavřít se zaměstnavatelem dohodu. Pokud je rekvalifikace zaměstnanců prováděna na základě dohody s úřadem práce, mohou být zaměstnavateli nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele rekvalifikaci zaměstnanců zajišťuje, úřadem práce hrazeny náklady rekvalifikace zaměstnanců a náklady s ní spojené.
Veřejně prospěšné práce
Příspěvek lze úřadem práce poskytnout až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance umístěného na tyto práce, včetně pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance.
Společensky účelná pracovní místa
Příspěvek na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa může činit v závislosti na míře nezaměstnanosti v daném okrese maximálně čtyřnásobek až šestinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. V roce 2007 může úřad práce poskytnout zaměstnavateli příspěvek ve výši maximálně 78 540 Kč (tj. o 4 856 Kč více než v roce 2006) a 117 810 Kč (tj. o 7 284 Kč více než v roce 2006).
Ve stejné výši může úřad práce poskytnout příspěvek uchazeči o zaměstnání, který zřídil po dohodě s úřadem práce pracovní místo za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti.
Při zřízení více než 10 společensky účelných pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na jedno společensky účelné pracovní místo činit v závislosti na míře nezaměstnanosti v daném okrese maximálně šestinásobek až osminásobek této mzdy. V roce 2007 může tedy úřad práce poskytnout zaměstnavateli příspěvek ve výši maximálně 117 810 Kč (tj. o 7 284 Kč více než v roce 2006) a 157 080 Kč (tj. o 9 712 Kč více než v roce 2006).
Příspěvek na vyhrazení jednoho společensky účelného pracovního místa může být poskytován až do výše vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance přijatého na vyhrazené pracovní místo, včetně pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Příspěvek může být poskytován nejdéle po dobu 6 měsíců. Přijme-li zaměstnavatel na vyhrazené pracovní místo uchazeče o zaměstnání se zdravotním postižením, do 25 let věku, z řad absolventů vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia a uchazeče o zaměstnání staršího 50 let věku může být příspěvek poskytován nejdéle po dobu 12 měsíců.
Překlenovací příspěvek
Překlenovací příspěvek může úřad práce na základě dohody poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek úřadem práce na zřízení společensky účelného pracovního místa.
Úřad práce může příspěvek poskytnout nejdéle po dobu 3 měsíců, v měsíční výši rovnající se výši 0,12násobku průměrné mzdy, která představuje částku 2 356 Kč.
To znamená, že v roce 2007 může úřad práce poskytnout překlenovací příspěvek ve výši maximálně 7 069 Kč, tj. o 439 Kč více než v roce 2006.
Příspěvek na dopravu zaměstnanců
Příspěvek se poskytuje maximálně ve výši 50 % nákladů vynaložených na dopravu zaměstnanců. U zvláštní dopravy zaměstnanců s těžším zdravotním postižením se příspěvek poskytuje ve výši 100 % nákladů.
Příspěvek na zapracování
Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance pověřeného zapracováním zaměstnance přijatého zaměstnavatelem z řad uchazečů o zaměstnání, kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči, může činit nejvýše polovinu minimální mzdy, tj. částku 4 000 Kč. Od 1. ledna 2007 bude možno poskytnout zaměstnavateli příspěvek ve výši 12 000 Kč.
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program
Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy, která zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 6 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit nejvýše polovinu minimální mzdy, tj. částku 4 000 Kč. Od 1. ledna 2007 může úřad práce poskytnout zaměstnavateli příspěvek až ve výši 24 000 Kč na jednoho zaměstnance.
Cílené programy k řešení zaměstnanosti
Z prostředků státního rozpočtu lze rovněž přispívat na programy nebo opatření regionálního a celostátního charakteru a projekty zahraničních subjektů přispívající ke zvýšení zaměstnanosti.
Ověřování nových nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti
V souladu s potřebami trhu práce mohou úřady práce ověřovat nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Podmínky ověřování a náklady na nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti schvaluje ministerstvo. Na ověřování nových nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti lze rovněž přispívat z prostředků státního rozpočtu.
Investiční pobídky
Investiční pobídky jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, kterým se u zaměstnavatele, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky podle zákona č.72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, hmotně podporuje
vytváření nových pracovních míst,
rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců
Hmotnou podporu na vytváření nových pracovních míst a hmotnou podporu rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců poskytuje MPSV.
Výše hmotné podpory zaměstnavateli na vytváření nových pracovních míst v rámci investičních pobídek činí:
a) 200 000 Kč na jedno nové pracovní místo zřízené v územní oblasti s mírou nezaměstnanosti
nejméně o 50 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, nebo
nejméně o 20 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, pokud tato územní oblast přímo sousedí s územní oblasti s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, nebo
100 000 Kč na jedno nové pracovní místo
Výše uvedená hmotná podpora se vztahuje na investiční záměry podané nejdříve v den, kdy nabylo účinnosti nařízení vlády č. 338/2006 Sb., tj. 30. června 2006.
Výše hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců (viz Nařízení Komise č. 68/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání, Úřední věstník Evropské unie ze dne 13.1.2001, L 10/20, ve znění nařízení Komise (ES) č. 363/2004 ze dne 25. února 2004, Úřední věstník Evropské unie ze dne 28.2.2004, L 63/20.) v rámci investičních pobídek činí v územní oblasti s mírou nezaměstnanosti nejméně ve výši průměrné míry nezaměstnanosti v České republice 35 % z nákladů na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců.
Školením se pro účely investičních pobídek rozumí teoretické a praktické vzdělávání,získávání znalostí a dovedností pro pracovní zařazení zaměstnanců, které odpovídají požadavkům stanoveným zaměstnavatelem.
PŘÍSPĚVKY POSKYTOVANÉ ÚŘADEM PRÁCE ZAMĚSTNAVATELŮM ZAMĚSTNÁVAJÍCÍM ZAMĚSTNANCE SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A OSVČ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PODLE ZÁKONA O ZAMĚSTNANOSTI V ROCE 2007
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů deklaruje právo fyzických osob se zdravotním postižením na zvýšenou ochranu na trhu práce. Úřady práce poskytují příspěvky na základě žádosti zaměstnavatele nebo osoby se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. O poskytnutí příspěvku uzavírá úřad práce se zaměstnavatelem nebo osobou se zdravotním postižením písemnou dohodu.
Chráněné pracovní místo
Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. V roce 2007 může být úřadem práce příspěvek poskytován ve výši maximálně 157 080 Kč (tj. o 9 712 Kč více proti roku 2006) a 235 620 Kč (tj. o 14 568 Kč více než v roce 2006).
Ve stejné výši může úřad práce poskytnout příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa i osobě se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost a chráněné pracovní místo vytvořila na základě písemné dohody s úřadem práce.
Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na vytvoření jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy. V roce 2007 může být úřadem práce příspěvek poskytován ve výši maximálně 196 350 Kč (tj. o 12 140 Kč více než v roce 2006) a 274 890 Kč (tj. o 16 996 Kč více než v roce 2006).
Provozní náklady chráněného pracovního místa
Úřad práce může na základě písemné dohody se zaměstnavatelem nebo s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost poskytnout i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo obsazené osobou se zdravotním postižením. Roční výše příspěvku může činit maximálně trojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.V roce 2007 může být úřadem práce příspěvek poskytován ve výši maximálně 58 905 Kč (tj. o 3 642 Kč více než v roce 2006).
Chráněná pracovní dílna
Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny může maximálně činit osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením a dvanáctinásobek této mzdy na pracovní místo pro osobu s těžším zdravotním postižením. V roce 2007 může být úřadem práce příspěvek poskytován ve výši maximálně 157 080 Kč (tj. o 9 712 Kč více než v roce 2006) a 235 620 Kč (tj. o 14 568 Kč více než v roce 2006). Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně, může příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy. V roce 2007 může být úřadem práce příspěvek poskytován ve výši maximálně 196 350 Kč (tj. o 12 140 Kč více než v roce 2006) a 274 890 Kč (tj. o 16 996 Kč více než v roce 2006).
Provozní náklady chráněné pracovní dílny
Úřad práce může na základě dohody se zaměstnavatelem poskytnout zaměstnavateli i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny. Výše tohoto příspěvku může činit maximálně čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, a maximálně šestinásobek výše uvedené průměrné mzdy na jednoho zaměstnance, který je osobou s těžším zdravotním postižením. V roce 2007 může být úřadem práce příspěvek poskytován ve výši maximálně 78 540 Kč (tj. o 4 856 Kč více než v roce 2006) a 117 810 Kč (tj. o 7 284 Kč více než v roce 2006).
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Výše příspěvku činí měsíčně
0,66 násobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku za každou zaměstnanou osobu s těžším zdravotním postižením,
0,33 násobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku
V roce 2007 může být úřadem práce příspěvek poskytován ve výši 12 959 Kč (tj. o 801 Kč více než v roce 2006) a 6 480 Kč (tj. o 401 Kč více než v roce 2006). Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě žádosti zaměstnavatele. Nárok musí být doložen nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí. Příspěvek je splatný nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne doručení žádosti příslušnému úřadu práce.
Cílené programy k řešení zaměstnanosti
Problémy obecního, okresního, krajského a celostátního charakteru v oblasti zaměstnanosti mohou být řešeny prostřednictvím cílených programů, včetně mezinárodních programů s mezinárodní účasti a programů financovaných v rámci Strukturálních fondů Evropského společenství a dalších programů Evropského společenství. Cíleným programem se rozumí soubor opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce. Součástí programu je stanovení podmínek pro jeho provádění a harmonogram čerpání. Cílené programy celostátního charakteru schvaluje vláda České republiky a programy obecního, okresního a krajského charakteru Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Cíleným programem je i program na podporu obnovy nebo technického zhodnocení hmotného investičního majetku, který slouží k pracovnímu uplatnění osob se zdravotním postižením. V rámci tohoto programu může být zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením poskytnut příspěvek až do výše 70 % pořizovací ceny tohoto majetku. Při plnění cílených programů mohou úřady práce spolupracovat i s jinými subjekty nebo je mohou na základě smluvního vztahu zajišťovat prostřednictvím jiných právnických nebo fyzických osob. Součástí dohody o zajišťování cíleného programu je i ujednání o příspěvku právnické nebo fyzické osobě na zajištění cíleného programu.
Investiční pobídky
Investiční pobídky jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, kterým se u zaměstnavatele, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, hmotně podporuje mimo jiné vytváření nových pracovních míst. Výše hmotné podpory zaměstnavateli na vytváření nových pracovních míst v rámci investičních pobídek činí 100 000 Kč na jedno nové pracovní místo zřízené v územní oblasti s mírou nezaměstnanosti nejméně o 20 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, a dalších 25 000 Kč, zaměstná-li na něm po dobu delší než 1 rok osobu se zdravotním postižením nebo uchazeče o zaměstnání, který byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 3 měsíce.
Výše uvedená hmotná podpora se vztahuje na investiční záměry podané nejdříve v den, kdy nabylo účinnosti nařízení vlády č. 338/2006 Sb., tj. 30. června 2006.
Hmotnou podporu na vytváření nových pracovních míst poskytuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.
ZMĚNY NA ÚSEKU ZAMĚSTNANOSTI V ČÍSLECH ROKU 2007
Obsahem příspěvku je sledovat, jak se zvýšení průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku 2006 a minimální mzdy od 1. ledna 2007 projeví v aplikaci zákona o zaměstnanosti v roce 2007. Průměrná mzda v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí 2006 se zvýšila oproti stejnému období předchozího roku z 18 421 Kč na 19 635 Kč, tj. o 1 214 Kč. Dne 6. prosince 2006 rozhodla vláda České republiky na svém zasedání o zvýšení minimální mzdy, a to z 7 955 Kč na 8 000 Kč, tj. o 45 Kč.
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti, která může být poskytována úřadem práce uchazeči o zaměstnání činí 0,58násobek průměrné mzdy, tj. částku 11 389 Kč a od 1. ledna 2007 se tak zvýšila z částky 11 050 Kč o 339 Kč.
Maximální výše podpory při rekvalifikaci
Maximální výše podpory při rekvalifikaci, která může být poskytována úřadem práce uchazeči o zaměstnání, činí 0,65násobek průměrné mzdy, tj. částku 12 763 Kč a od 1. ledna 2007 se tak zvýšila z částky 12 376 Kč o 387 Kč.
Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti
Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání stanoví za první 3 měsíce ve výši 0,12násobku a za zbývající (3,6 a 9) měsíce ve výši 0,11násobku průměrné mzdy, jestliže
splnil podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání,
bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo
nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ.
Podpora v nezaměstnanosti ve výše uvedených případech za první 3 měsíce ve výši 0,12násobku průměrné mzdy představuje částku 2 357 Kč a zvýšila se tak od 1. ledna 2007 z částky 2 210 Kč o 147 Kč. Podpora v nezaměstnanosti za zbývající měsíce ve výši 0,11násobku průměrné mzdy představuje částku 2 160 Kč a zvýšila se tak od 1.ledna 2007 z částky 1 989 Kč o 171 Kč.
Procentní sazba podpory při rekvalifikaci
Podpora při rekvalifikaci se uchazeči o zaměstnání v případech uvedených v předchozím odstavci stanoví ve výši 0,14násobku průměrné mzdy. Stejně se postupuje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání před zahájením rekvalifikace vykonával výdělečnou činnost, která nezakládala povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Podpora při rekvalifikaci ve výši 0,14násobku průměrné mzdy představuje částku 2 749 Kč a zvýšila se tak od 1. ledna 2007 z částky 2 652 Kč o 97 Kč.
Uchazeči o zaměstnání si mohou více přivydělat
Od 1. ledna 2007 si uchazeči o zaměstnání mohou měsíčně přivydělat 4 000 Kč hrubého.
Příspěvek na zapracování
Od 1. ledna 2007 může úřad práce poskytnout zaměstnavateli příspěvek na zapracování až ve výši 12 000 Kč na jednoho zaměstnance pověřeného zapracováním. Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance pověřeného zapracováním může činit nejvýše polovinu minimální mzdy, tj. částku 4 000 Kč.
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program
Od 1. ledna 2007 může úřad práce poskytnout zaměstnavateli příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program ve výši 24 000 Kč na jednoho zaměstnance. Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy, která zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 6 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit nejvýše polovinu minimální mzdy, tj. částku 4000 Kč.
Překlenovací příspěvek
Měsíční výše překlenovacího příspěvku, který může úřad práce poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání, se od 1. ledna 2007 zvýšila z částky 2 210 Kč na 2 356 Kč, tj. o 146 Kč. Úřad práce může příspěvek poskytnout nejdéle po dobu 3 měsíců, v měsíční výši rovnající se výši 0,12násobku průměrné mzdy, to znamená, že od 1. ledna 2007 může úřad práce poskytnout překlenovací příspěvek ve výši maximálně 7069 Kč oproti dosavadním 6 630 Kč, tj. o 439 Kč více.
Výše náhrady škody způsobené provozovateli činnosti dítětem nesmí přesáhnout v jednotlivém případě 0,70násobek průměrné mzdy, tj. částku 13 745 Kč. Výše náhrady škody se tak od 1. ledna 2007 zvýšila z dosavadních 13 260 Kč na 13 745 Kč, tj. o 485 Kč.
Příspěvek na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání
Od 1. ledna 2007 bude moci úřad práce poskytnout zaměstnavateli v závislosti na míře nezaměstnanosti v daném okrese příspěvek ve výši maximálně 78 540 Kč oproti dosavadním 73 684 Kč (tj. o 4 856 Kč více) a 117 810 Kč oproti dosavadním 110 526 Kč (tj. o 7 284 Kč více). Ve stejné výši může úřad práce poskytnout příspěvek uchazeči o zaměstnání, který zřídil společensky účelné pracovní místo po dohodě s úřadem práce za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Při zřízení více než 10 společensky účelných pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na jedno společensky účelné pracovní místo činit v závislosti na míře nezaměstnanosti v daném okrese maximálně 117 810 Kč oproti dosavadním 110 526 Kč (tj. o 7 284 Kč více) a 157 080 Kč oproti dosavadním 147 368 Kč (tj. o 9 712 Kč více).
Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením a pro osobu s těžším zdravotním postižením
Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může být v roce 2007 poskytován zaměstnavateli úřadem práce ve výši maximálně 157 080 Kč oproti dosavadním 147 368 Kč (tj. o 9 712 Kč více). Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu s těžším zdravotním postižením může být v roce 2007 poskytován úřadem práce ve výši maximálně 235 620 Kč oproti dosavadním 221 052 Kč (tj. o 14 568 Kč více).
Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může v roce 2007 příspěvek na vytvoření jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně 196 350 Kč oproti dosavadním 184 210 Kč (tj. o 12 140 Kč více) a pro osobu s těžším zdravotním postižením 274 890 Kč oproti dosavadním 257 894 Kč (tj. o 16 996 Kč více). Úřad práce může uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku ve stejné výši na vytvoření chráněného pracovního místa i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.
Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo obsazené osobou se zdravotním postižením
V roce 2007 bude moci úřad práce poskytnout zaměstnavateli příspěvek ve výši maximálně 58 905 Kč oproti dosavadním 55 263 Kč (tj. o 3 642 Kč více). Úřad práce může na základě písemné dohody s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, poskytnout příspěvek ve stejné výši na částečnou úhradu provozních nákladů.
Příspěvek na vytvoření pracovního místa v chráněné pracovní dílně pro osobu se zdravotním postižením a pro osobu s těžším zdravotním postižením
Příspěvek na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením může být v roce 2007 poskytován zaměstnavateli úřadem práce ve výši maximálně 157 080 Kč oproti dosavadním 147 368 Kč (tj. o 9 712 Kč více). Příspěvek na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu s těžším zdravotním postižením může být v roce 2007 poskytován zaměstnavateli úřadem práce ve výši maximálně 235 620 Kč oproti dosavadním 221 052 Kč (tj. o 14 568 Kč více).
Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně, může příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit v roce 2007 maximálně 196 350 Kč oproti dosavadním 184 210 Kč (tj. o 12 140 Kč více) a pro osobu s těžším zdravotním postižením 274 890 Kč oproti dosavadním 257 894 Kč (tj. o 16 996 Kč více).
Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny
V roce 2007 bude moci úřad práce poskytnout zaměstnavateli příspěvek ve výši maximálně 78 540 Kč oproti dosavadním 73 684 Kč (tj. o 4 856 Kč více) na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením a maximálně 117 810 Kč oproti dosavadním 110 526 Kč (tj. o 7 284 Kč více) na jednoho zaměstnance, který je osobou s těžším zdravotním postižením.
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
V roce 2007 může úřad práce poskytnout zaměstnavateli měsíční příspěvek ve výši 12 959 Kč oproti dosavadním 12 158 Kč tj. o 801 Kč více) za každou zaměstnanou osobu s těžším zdravotním postižením a 6 480 Kč oproti dosavadním 6 079 Kč (tj. o 401 Kč více) za každou jinou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením.
Výše odvodu do státního rozpočtu za každou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením
Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. Jedním ze způsobů, kterým může zaměstnavatel tuto povinnost splnit, je stanovený odvod do státního rozpočtu. Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Odvod do státního rozpočtu poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou. Tento odvod představuje v roce 2007 částku 49 088 Kč.