Zahraničí
Od roku 1990 je každoročně koncem roku v Londýně publikována studie “Porovnání evropských velkoměst”. Vydává ji společnost Cushman&Wakefield, která patří k největším světovým poradenským společnostem zaměřeným zejména na podnikání s nemovitostmi a finanční služby. Tato firma, která zaměstnává více než 11 500 pracovníků a má dvě stě zastoupení v šedesáti
zemích, pověřila, stejně jako v loňském roce, nezávislou výzkumnou instituci Taylor Nelson Sofres výzkumným úkolem zmapovat v největších evropských velkoměstech podmínky pro podnikání. Pracovníci této výzkumné instituce vybrali z patnácti tisíc největších evropských společností reprezentativní vzorek, který zahrnoval 507 výrobních, finančních, obchodních, služby poskytujících a jiných společností. Pro zajištění objektivity se každý rok takřka polovina respondentů obměňuje. Dotazováni jsou vedoucí manažeři a ředitelé, kteří mají v kompetenci dislokaci zastoupení svých firem v zahraničí. Všechny rozhovory o průměrné délce dvaceti minut proběhly telefonicky v červnu a červenci letošního roku v mateřském jazyce respondentů.
Hlavní faktory pro rozhodování
První část dotazů se týkala faktorů, které rozhodovaly při volbě podnikání v evropských velkoměstech. V letošním roce se na prvním místě jako rozhodující faktor umístil snadný přístup na trh a dosažitelnost partnerů a zákazníků, na druhém místě pak respondenti ocenili dostupnost kvalifikované pracovní síly. Celkově se v odpovědích vyskytovaly nejčastěji následující faktory:
Snadný přístup na trh, dosažitelnost partnerů a zákazníků (63 %);
Dostupnost kvalifikované pracovní síly (59 %);
Vhodné vnitrostátní a mezinárodní dopravní spojení (55 %);
Úroveň telekomunikačního systému (50 %);
Náklady na místní pracovní síly (36 %);
Daňová politika státu, dostupnost finančních zdrojů a celkové politické klima (31 %);
Náklady na zřízení zastoupení (29 %);
Dostupnost vhodných prostor pro zřízení úřadu (27 %);
Úroveň jazykových znalostí obyvatelstva (27 %);
Úroveň dopravního spojení ve městě (26 %);
Životní úroveň zaměstnanců (19 %);
Úroveň životního prostředí v lokalitě (15 %).
Praha na třináctém místě
Na jednotlivé otázky uváděl každý respondent vždy tři velkoměsta (nejlepší, druhé nejlepší, třetí nejlepší) a podle těchto odpovědí přidělovali experti jednotlivým velkoměstům body (váhy). Z toho potom vyplynulo pořadí podle jednotlivých hledisek a především celkové pořadí 33 evropských velkoměst z hlediska vhodnosti pro podnikání (Tabulka 1). Stejně jako v minulých letech zvítězil Londýn před Paříží a Frankfurtem. Proti loňskému pořadí došlo k minimálním změnám, pouze Barcelona si vyměnila s Bruselem čtvrtou a pátou příčku. Zajímavostí je, že proti roku 1990 přibyly mezi vedoucí desítku Barcelona, Madrid, Berlín a Mnichov, přičemž Madrid figuroval před šestnácti lety na sedmnáctém místě. Z měst bývalého východního bloku se nejlépe tradičně umístila na třináctém místě Praha, což znamená stejnou příčku jako v loňském roce. Nutno však konstatovat, že v roce 1990 se Praha umístila až na 23. místě. Na posledních místech se letos objevily Oslo, Atény a Moskva. Z měst, která byla do ankety zařazena v letošním roce vůbec poprvé, se nejlépe umístil Birmingham, který skončil na devatenáctém místě. Zástupci největších evropských firem byli postaveni také před otázku, který faktor měl největší vliv na podnikání jejich společnosti v uplynulých deseti letech. Více než čtvrtina (26 %) dotázaných zastává názor, že to byl růst čínské ekonomiky a otevření čínských trhů pro zboží a služby z evropských zemí. Jako druhý nejvýznamnější faktor je uváděno úspěšné fungování ekonomik, které již zavedly společnou evropskou měnu. K tomuto názoru se přiklonilo 13 % respondentů. Více než každý desátý z dotázaných (11 %) věří, že historicky největší rozšíření Evropské unie 1.5.2004 mělo v uplynulém desetiletí největší vliv na podnikání v Evropě.
Nejvíce zastoupení společností je v Paříži
Každoročně jsou v rámci průzkumu kladeny otázky o současném zastoupení společností v jednotlivých evropských velkoměstech a jejich plánech v tomto směru do budoucna. Zastoupení jednotlivých společností je velmi různorodé, přičemž nejvíce společností má svoje pobočky v Paříži (40 %), Londýně (36 %) a Barceloně (30 %). Praha skončila v tomto hodnocení na lichotivém osmém místě, když v ní mělo svoje přímé zastoupení osmnáct procent z dotázaných společností. Naproti tomu Bratislava skončila až na čtyřicátém místě, poněvadž v ní měla svoje pobočky pouze tři procenta z dotazovaných společností (Tabulka 2). Pokud by se naplnily záměry o zastoupení společností v budoucích pěti letech, potom by v Praze mělo mít zastoupení již 24 % dotazovaných firem a Praha by si v žebříčku udržela svoji pozici na osmém místě. Na vedoucích místech by ovšem v dohledných pěti letech nemělo dojít k výraznějším změnám. Největší posun by měla zaznamenat Moskva, ve které se chystá zřídit svoje zastoupení více než každá čtvrtá společnost (27 %), kdežto v roce 2006 tu mělo svoje pobočky jen osmnáct procent z respondentů. Zástupci největších společností byli též dotazováni, ve kterém z mimoevropských měst, ve němž dosud nemají svoje zastoupení, plánují zřídit v budoucích pěti letech pobočky. Jednoznačně zvítězila Šanghaj, kde hodlají mít zastoupení 43 % společností, na druhém místě byl Peking (29 %) před Sao Paulem (18 %) a Mexiko City (17 %). Jako první africké město v žebříčku se na desátém místě objevil Johannesburg, kde plánuje založit pobočku jedenáct procent dotazovaných společností (Tabulka 3). Mezi faktory, které ovlivňují rozmístění společností v zahraničí, byla velmi často uváděna dostupnost kvalifikované pracovní síly. Pořadí na prvních třech místech se proti předcházejícím rokům příliš nezměnilo a zvítězil Londýn před Paříží a Frankfurtem. Na opačném konci skončily Atény, Moskva a Lisabon. Praha obsadila 23. místo, čímž si polepšila o jeden stupínek proti loňskému žebříčku. Před Prahou se však umístily metropole Polska a Rumunska. Na umístění velkoměst bývalého východního bloku se podepsal především fakt, že stále přetrvává nedostatečné jazykové vybavení potenciálních pracovníků. To je neblahý důsledek minulého systému, jehož postupné odstraňování je dlouhodobý proces. Jazykové znalosti obyvatelstva vynesly do čela žebříčku s velkým náskokem Londýn, Amsterdam a Brusel, kde dělá zástupcům zahraničních společností otázka dorozumění nejmenší problémy. V případě Londýna je však bezproblémovost jazykové komunikace způsobena spíše faktem, že angličtina je v podnikání jednoznačně nejpoužívanějším světovým jazykem, než dobrou jazykovou vybaveností jeho občanů. Na druhé straně postavení Amsterodamu a Bruselu odpovídá skutečnosti, protože v těchto městech je znalost jednoho nebo dvou cizích jazyků u řadových občanů běžnou věcí.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 5/2007.
Tabulka 1: Nejvhodnější velkoměsta pro podnikání
Město |
Pořadí |
|
Rok 2006 |
Rok 2005 |
|
Londýn |
1 |
1 |
Paříž |
2 |
2 |
Frankfurt |
3 |
3 |
Barcelona |
4 |
5 |
Brusel |
5 |
4 |
Amsterdam |
6 |
6 |
Madrid |
7 |
7 |
Berlín |
8 |
8 |
Mnichov |
9 |
9 |
Curych |
10 |
10 |
Tabulka 2: Pořadí měst podle zastoupení společností
Pořadí |
Město |
% |
1. |
Paříž |
40 |
2. |
Londýn |
36 |
3. |
Barcelona |
30 |
4. |
Madrid |
29 |
5. |
Miláno |
28 |
6. |
Brusel |
19 |
7. |
Frankfurt |
19 |
8. |
Praha |
18 |
9. |
Moskva |
18 |
10. |
Amsterdam |
16 |
Tabulka 3: Dostupnost kvalifikované pracovní síly
Město |
Pořadí |
|
Rok 2006 |
Rok 2005 |
|
Londýn |
1 |
1 |
Paříž |
2 |
2 |
Frankfurt |
3 |
3 |
Mnichov |
4 |
5 |
Stockholm |
5-8 |
8 |
Curych |
5-8 |
6 |
Berlín |
5-8 |
7 |
Brusel |
5-8 |
4 |
Miláno |
9-10 |
10 |
Amsterdam |
9-10 |
9 |