Rozhovory z časopisu Veřejná správa
Rozhovory na téma migrace
- I v Česku máme dost lidí dobré vůle
Pomoc jde do dvou uprchlických táborů, jeden leží na slovinské hranici s Chorvatskem a druhý na slovinské hranici s Rakouskem. Uprchlíci potřebují jíst, pít a dostat teplé oblečení. „Ze sbírky nám zůstalo hodně hraček, protože uprchlíci jsou na cestě, a tak velké hračky nemohou brát s sebou,“ vysvětluje Aneta Říkalová. - Jak v Brně pomáhají uprchlíkům
„Aby mohl cizinec v České společnosti fungovat, je třeba, aby měl stabilní bydlení, práci a uměl česky. Důležité je, aby si rozšiřoval sociální kontakty. Když toto všechno má, musí být přijatý společností. Pokud ho česká společnost nepřijme, nikdy nebude integrovaný,“ říká Veronika Imrichová z Diecézní charity v Brně. - Už jsem si zvykla, pro mě není cesta zpět
„Dobrý den, já jsem Dinara, ale říkejte mi Darja, všichni mi tak říkají,“ představuje se paní Safarieva, která téměř osm let žije v České republice. Uprchla i s manželem a dětmi z Uzbekistánu a dnes už si návrat zpět nedovede představit. Je ochotná mluvit o tom, jaké to bylo, opustit svou vlast a přijít do „cizí země“, kde se dnes v Brně rodina cítí jako doma.- Rozhovory (pdf, 6 MB)
- Rozhovory (pdf, 6 MB)
- Drahonice: v obci je klid, ale uprchlíky na stálo
Petice, hladovka, demonstrace. Zařízení pro zajištění cizinců Drahonice budí hned od svého vzniku snad největší emoce. Vzniklo letos na podzim v areálu bývalé věznice, která byla uzavřena po amnestii v květnu 2013. Proti jejímu otevření protestovali místní obyvatelé peticí, kterou podepsalo více než 1200 osob.- Rozhovor se starostou obce Jiřím Chaloupeckým (pdf, 3 MB)
- Rozhovor se starostou obce Jiřím Chaloupeckým (pdf, 3 MB)
- Africký profesor: Naše mládež je posedlá Evropou, je to jako epidemie
Česká média plní v posledních měsících články a diskuse o uprchlících z muslimských zemí, jako je Sýrie, Afghánistán a Irák, a o hrozbách islamismu. Do Evropy ale míří zároveň statisíce mladých Afričanů, o nichž se u nás téměř nic neví. Proč přichází? Z kterých zemí? A je vůbec možná jejich integrace v Evropě? Těmito otázkami se zabývá jeden z nejuznávanějších afrických profesorů v oblasti společenských věd, klinický psycholog Erhabor Sunday Idemudia.- Rozhovor s profesorem Idemudiou (pdf, 1 MB)