Zpráva o bezpečnostní situaci

na území ČR v roce 1998

---

• Jak vyplývá ze srovnání zjištěných trestných činů v letech 1998 a 1997 Policie České republiky (dále PČR) evidovala v  roce 1998 celkem 425.930 trestných činů (+5,5 %, +22.276 tr. č.), to znamená nejvyšší počet zjištěných trestných činů od roku 1990.
• Změny v počtech trestných činů nemusí být vždy způsobeny zvýšenou trestnou činností, ale mohou být způsobeny celou řadou faktorů: změněnou strukturou obyvatelstva, politickou situací, zvyšující se pojistnou ochranou, ochotou či neochotou policie přijímat oznámení o trestných činech a poškozených oznamovat trestnou činnost a intenzitou práce policie při vyhledávání trestné činnosti. Problémy jsou spojeny například i s výší způsobené škody, od které je protiprávní jednání proti majetku posuzováno jako trestný čin (Od 1.1.1994, kdy byla tato částka zvýšena z 1000 Kč na 2000 Kč, nedošlo k její změně. Přitom okruh jednání získávající povahu kriminálního deliktu se s růstem inflace stále zvyšuje.), apod.
• Zvýšení kriminality bylo podstatně ovlivněno kriminalitou na území hl. m. Prahy, kde bylo zjištěno 114.070 (+9,4 %, +9.829 tr. č.) trestných činů. Na celkovém nárůstu trestné činnosti v ČR se tak hl. m. Praha podílí 44 %. Na území hl. m. Prahy připadá 27 % všech zjištěných trestných činů, vysoký podíl zaujímá Praha na růstu majetkové (54 %) a hospodářské (43 %) trestné činnosti.
• V přepočtu na 10 tis. obyvatel ČR připadá v  roce 1998 414 zjištěných trestných činů (v roce 1997 to bylo 392 zjištěných trestných činů). Na území hl. m. Prahy připadá po přepočtu nápadu trestné činnosti na 10 tis. obyvatel více než dvojnásobný počet trestných činů (950 tr. č.).
• Pro hodnocení policejní činnosti je pozitivní stálý růst počtu objasněných trestných činů na 185.093 (+9,4 %, +15.916 tr. č.) i procentní objasněnosti (poměr počtu  objasněných a zjištěných trestných činů), která dosáhla 43,5 % (+1,6 %, v roce 1993 dosáhla 31,7 %), přičemž objasněnost majetkové kriminality dosahuje míry kolem 26 %, objasněnost násilné, mravnostní i hospodářské kriminality kolem 80-90 %.
• Pokračoval negativní trend v růstu zjištěných škod a poklesu zajištěných škod. Výše zjištěných škod vzrostla na hodnotu 33.474.534 tis. Kč (+13,1 %, +3.870.672 tis. Kč). K  růstu zjištěných škod na 20.988.479 tis. Kč (+21,6 %) došlo u  hospodářské kriminality, která se podílí na celkové výši škod 62,7 % (z hlediska dlouhodobého vývoje to znamená více jak dvojnásobek oproti roku 1993, kdy tento podíl činil 28,9 %), přitom počtem zjištěných trestných činů se podílí hospodářská kriminalita na celkové kriminalitě 8,5 %. U majetkové kriminality výše škod dosáhla hodnoty 11.461.213 tis. Kč s podílem škod na celkové kriminalitě 34,2 % (to znamená pokles podílu oproti roku 1993 o 31,7 %). Zajištěné škody klesly na hodnotu 317.407 tis. Kč (-12,6 %, - 45.958 tis. Kč).
• Vzrostly počty trestných činů u všech sledovaných kategorií kriminality - majetková (+3,4 %, +10.210 tr. č.), hospodářská (+19,5 %, +5.875 tr. č.),  mravnostní (+38,6 %, +771 tr. č.) a násilná (+1,0 %, +241 tr. č.).
• Podíl jednotlivých druhů kriminality na celkovém počtu zjištěných trestných činů se výrazně nemění. Mírně se snížil podíl majetkové trestné činnosti na celkové kriminalitě, který činí 73,8 % (-1,5 %). Podíl hospodářské trestné činnosti na celkové kriminalitě se mírně zvýšil, činí 8,5 % (+1,0 %), podíl násilné trestné činnosti s 5,5 % (-0,2 %) a mravnostní kriminality s 0,7 % (+0,2 %) na celkové kriminalitě je konstantní. Z hlediska dlouhodobého vývoje dochází ve struktuře trestné činnosti ke snižování podílu krádeží vloupáním (-9,6 % oproti roku 1993) a zvyšování podílu hospodářské kriminality (+3,9 % oproti roku 1993).
• Negativní je stoupající tendence v páchání vražd (+7,6 %, +22 tr. č., oproti roku 1993 tzn. +12,6 %, +35 tr. č. ). Stoupající tendenci mají dále trestné činy nedovolené výroby a distribuce psychotropních látek a jedů (+72,9 %, +1.753 tr. č., od roku 1993 to znamená růst o +1.715,3 %, +3.928 tr. č.), porušování autorských práv (+154,8 %, +1.006 tr. č., tzn. +1.050 %, +1.512 tr. č. od roku 1993) a maření výkonu úředního rozhodnutí (+20,3 %, +1.538 tr. č., od roku 1993 došlo ke zvýšení o 5.437 tr. č., +255,7 %). V rámci krádeží prostých pokračuje výrazný růst počtu zjištěných trestných činů krádeží  věcí z aut (+8,8 %, +5.679 tr. č., +49 %, +23.072 tr. č. od roku 1993). PČR evidovala celkem 3.655 trestných činů se zbraní, což znamená stoupající tendenci od roku 1995, kdy jich zaznamenala 3.072 tr. č. (v roce 1994 jich bylo evidováno 3.980 tr. č.).

Pořadí krajů podle absolutní výše počtu zjištěných trestných činů se téměř nezměnilo, na prvních třech místech zůstává hl. m. Praha, Severomoravský a Jihomoravský kraj. K růstu trestné činnosti došlo ve všech krajích. Pokračoval trend z roku 1997, nejvyšší růst celkové kriminality byl zaznamenán na území hl. m. Prahy (+9.829 tr. č., +9,4 %) a v krajích Středočeském (+5.278 tr. č., +11,2 % - nejvyšší procentní zvýšení) a Severomoravském (+3.869 tr. č., +5,9 %). Také nejzatíženějším územím v počtu zjištěných trestných činů na 10.000 obyvatel zůstává s 950 tr. č. Praha a  se  474 tr. č. kraj Středočeský. Nejnižší kriminalitou (v přepočtu na 10.000 obyvatel) se i nadále vyznačují kraje Východočeský (252 tr. č.), Jihomoravský (276 tr. č.) a Jihočeský (299 tr. č.). V Jihočeském kraji i přes stále nejnižší počet zjištěných trestných činů došlo ke čtvrtému nejvyššímu procentnímu nárůstu celkové kriminality (+9,1 %).

Negativní trend ve vývoji kriminality na území hl. m. Prahy, kde bylo evidováno PČR celkem 114.070 zjištěných trestných činů, pokračuje. Na Prahu připadá 27 % všech zjištěných trestných činů na území ČR. Jestliže zde za rok 1997 (ve srovnání s  rokem 1996) vzrostl počet zjištěných trestných činů o 5,2 % (+5.134 tr. č), za rok 1998 (ve srovnání s rokem 1997) došlo k růstu o 9,4 % (+9.829 tr. č.). Hl. m. Praha má vysoký podíl na růstu majetkové (54 %) a hospodářské (43 %) kriminality. K podstatnému růstu počtu zjištěných trestných činů došlo u krádeží věcí z automobilů, trestných činů vraždy, podvodů, krácení daně, nedovolené výroby a držení psychotropních látek a jedů a porušování autorského práva. Pozitivní je růst počtu objasněných trestných činů (+20,7 %) i objasněnosti (+2,8 %), která dosáhla 30,2 % (v roce 1993 dosáhla objasněnost 18,2 %).

K nejvyššímu procentnímu růstu a  2. nejvyššímu růstu v absolutních počtech zjištěných trestných činů (+11,2 %, +5.278 tr. č) došlo ve Středočeském kraji. Středočeský kraj se tak z hlediska výše nápadu dostal mezi čtyři nejrizikovější kraje ČR a posunul na 5. místo Severočeský kraj, který až do roku 1995 patřil mezi tři nejrizikovější kraje ČR. Tento trend, posun Středočeského kraje před Severočeský kraj, se projevil i v přepočtu zjištěných trestných činů na 10.000 obyvatel, kdy s počtem 474 tr. č. je Středočeský kraj na druhém místě, třetí je kraj Severočeský s 436 tr. č.. Problémem ve Středočeském kraji je majetková kriminalita, kde nárůst o 8,8 % znamenal nejvyšší procentní růst v rámci krajů ČR. Zvýšily se zde i krádeže vloupáním (+3,7 %) oproti celorepublikovému vývoji, kde došlo k jejich snížení. Středočeský kraj jako jediný zaznamenal mírný pokles násilné kriminality (-1,9 %).

Vývoj kriminality na území hl. m. Prahy je dán specifickou situací typickou pro velkoměstské aglomerace - vysoká hustota obyvatelstva, rozsáhlá sídlištní zástavba, anonymita občanů, koncentrace potencionálních kriminálních živlů, recidivistů (30,2 % z objasněných trestných činů zde spáchali recidivisté), vysoký počet obchodů a institucí apod. Z hlediska bezpečnostní situace je pak vývoj ve Středočeském kraji ovlivněn blízkostí hl. m. Prahy, zejména vytlačováním kriminality z Prahy.

V kraji Severočeském a Severomoravském, po stagnaci vývoje celkové kriminality v roce 1997, došlo opět k růstu počtu zjištěných trestných činů. Oba kraje jsou po hl. m. Praze a Středočeském kraji nejzatíženějšími v počtu zjištěných trestných činů na 10.000 obyvatel. (Diskutovanou otázkou bývá často vztah mezi kriminalitou a mírou nezaměstnanosti. Pro srovnání uvádíme proto základní údaje o míře nezaměstnanosti v jednotlivých krajích. Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v roce 1997 na území hl. m. Prahy (0,87 %) a v kraji Jihočeském (3,9 %), nejvyšší míra nezaměstnanosti je evidována v kraji Severočeském (8,6 %) a Severomoravském (7,74 %). V ostatních krajích se pohybovala od 5,31 % v kraji Jihomoravském po 4,37 % v kraji Východočeském.

Příslušníci služby pořádkové policie zjistili celkem 1.131.606 (+126.903) přestupků dle zákona ČNR č. 200/90 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Nejvíce přestupků s nejvyšším růstem bylo zjištěno na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu (dle § 22 cit. zák.), a to 796.886 (+89.674), což je 70,4 % všech přestupků zjištěných příslušníky služby pořádkové policie. Přestupků na úseku veřejného pořádku a  občanského soužití (§§ 47 až 49 cit. zák.) bylo zjištěno 149.899 (+20.710), proti majetku (§ 50 cit. zák.) 135.600 (+9.227) a přestupků na úseku alkoholismu a toxikomanie 20.628 (+3.339).

V blokovém řízení příslušníci pořádkové policie řešili celkem 849.134 (+97.275) přestupků, přičemž na pokutách vybrali částku ve výši 223.832.860,- Kč (+39.280.530 Kč).

Příslušníci pořádkové policie dále oznámili nebo odevzdali (§ 58 odst.1 a  odst. 3, písm. a) cit. zák.) k projednání 151.068 (+19.197) přestupků. Odložili (§ 58 odst. 3, písm. b) cit. zák.) celkem 125.828 (+9.831) přestupků, z toho z důvodu nezjištění pachatele 103.500 (+7.618).

Dopravní policie zjistila 985.032 (-896) dopravních přestupků spáchaných řidiči motorových vozidel a 21.883 (-3.048) ostatních účastníků silničního provozu. V blokovém řízení byla za tyto přestupky uložena celková částka ve výši cca 364 (+90) mil. Kč. Největší počet přestupků, téměř 49 %, bylo za překročení povolené rychlosti (502.309, +48.009).

Službou železniční policie bylo řešeno celkem 17.763 přestupků dle zákona ČNR č. 200/90 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, z toho jich bylo 8.930 v dopravě, 2.730 proti veřejnému pořádku a 2.400 proti majetku. Z uvedeného počtu bylo blokově řešeno 15.898 přestupků a uloženy blokové pokuty v celkové částce 2,823.000,- Kč.

Ve sledovaném období PČR evidovala 129.271 osob (+10.876, +9,2 %) podezřelých pro trestné činy na území České republiky. Počet mužů-pachatelů (věk 18 let a více) vyšetřovaných pro trestné činy byl 97.676, tj. 75,6 % z celkového počtu pachatelů, žen 12.222 (věk 18 let a více), tj. 9,5 % z celkového počtu pachatelů. Prvopachatelů evidovala policie celkem 90.511 a pachatelů ve věku 20-30 let 44.234 (v této věkové kategorii se nacházejí nejsilnější populační ročníky let 1970-1975), to znamená, že pachatelé této věkové kategorie tvoří 34,2 % z celkového počtu evidovaných pachatelů.

Soudy ČR pravomocně odsoudily celkem 54.083 osob (-5.694 osob, -9,5 %). V tomto ukazateli se zejména projevuje vliv amnestie prezidenta republiky ze dne 3.2.1998. Celkem 4.055 osob spáchalo trestnou činnost pod vlivem alkoholu (7,4 %) a 341 pod vlivem jiné návykové látky (0,6 %). V porovnání s předchozími léty došlo k poklesu počtu pachatelů, kteří spáchali trestnou činnost pod vlivem alkoholu a k mírnému vzestupu počtu osob, které spáchaly trestnou činnost pod vlivem jiné návykové látky. Pro majetkové trestné činy bylo odsouzeno 22.938 (42,4 %) osob, pro trestné činy v dopravě 5.819 (10,7 %) a násilné trestné činy 2.127 (3,9 %) pachatelů.

Ve skladbě trestů převažují tresty odnětí svobody s podmíněným odkladem (u 33.058 odsouzených - 61,1 %). Nepodmíněné tresty odnětí svobody byly uloženy 14.657 pachatelům (27,1 %) a samostatné peněžité tresty 2634 osobám (4,8 %). Tresty ve výměře od 5 do 15 let byly uloženy 702 osobám (4,7 %), výjimečný trest od 15 do 25 let 18 osobám a jedné osobě byl uložen výjimečný trest na doživotí.

Nejvíce osob odsoudily soudy Severomoravského kraje - 12.125 (22,4 %), následují soudy Jihomoravského kraje - 8.235 osob (15,2%), Severočeského kraje - 7.670 osob (14,1 %), soudy hl. města Prahy - 6.546 osob (12,1 %); nejméně soudy Jihočeského kraje - 3.230 osob (5,9 %).

K 31.12.1998 bylo ve výkonu vazby 7.125 (-611) obviněných a ve výkonu trestu odnětí svobody 14.942 (+1.118) odsouzených, celkem 22.067 (+507) vězňů. Z  22.067 vězňů mělo 17.663 (+1.375) státní příslušnost ČR, 3.046 (-278) mělo cizí státní příslušnost a 1.358 (-590) vězňů nemělo rozhodnutí o státním občanství k ČR nebo SR.

Ve sledovaném období PČR stíhala 37.095 (+3.363) recidivistů pro 64.217 (+3.205 tr. č., +5,3 %) objasněných trestných činů. Na struktuře pachatelů se recidivisté s 28,7 % podíleli téměř shodně jako v roce 1997 (28,5 %). Celkem spáchali recidivisté 64.217 trestných činů, tj. 15,1 % ze všech evidovaných trestných činů. O zaměření recidivistů vypovídá jejich podíl na druzích kriminality. Nejvíce trestných činů spáchaných recidivisty zůstává v  rámci majetkové kriminality (35.733 tr. č.; +2,9 %, +1.019 tr. č.), klesl počet trestných činů spáchaných v rámci hospodářské kriminality (7.378 tr. č.; -5,2 %, -401 tr. č.). Výrazně vzrostl počet trestných činů u mravnostních trestných činů (720 tr. č., +23,3 %, +136 tr. č.) a úmyslného ublížení na zdraví (1.867 tr. č.; +3,4 %, +62 tr. č.), kde pachatelem byl recidivista. Recidivisté spáchali celkem 830 trestných činů spáchaných se zbraní, tj. 22,7 % z celkového počtu trestných činů spáchaných se zbraní.

Největší počet recidivistů stíhala Policie ČR v Severomoravském kraji, spáchali 9.563 (+1.255) objasněných trestných činů, z toho bylo téměř 7.249 majetkových trestných činů. To znamená, že i nadále je v Severomoravském kraji nejvyšší podíl recidivistů (35,2 %). Vysoký podíl recidivistů je také na území Severočeského (31,7 %) a Západočeského (31,4 %) kraje.

Z celkového počtu odsouzených osob bylo soudy označeno 9.582 recidivistů, tj. 17,7 % (v roce 1997 10.020 recidivistů). Nejčastěji byli recidivisté odsouzeni za trestné činy proti majetku - 4.559 osob (47,5 %).

Nejvíce recidivistů bylo odsouzeno soudy v Severomoravském kraji - 3.279, následuje Severočeský kraj - 1.878 a Jihomoravský kraj - 1.685 recidivistů.

Trestně stíhala PČR ve sledovaném období 7.698 (+717) cizích státních příslušníků, což je 6,0 % (+0,1 %) z celkového počtu trestně stíhaných osob. 1.402 cizinců (cca 18 % z celkového počtu trestně stíhaných cizinců) bylo trestně stíháno pro hospodářskou kriminalitu, 1.382 (cca 18 %) pro krádeže prosté a  1.088 cizinců (cca 14 %) pro trestné činy maření výkonu úředního rozhodnutí.

Celkem trestně stíhaní a vyšetřovaní cizí státní příslušníci spáchali 12.935 (+1.735tr. č.) objasněných trestných činů, tj. 6,8 % z celkového počtu objasněných trestných činů. Roste počet objasněných trestných činů násilné (1.363; +151 tr. č., +12,5 %), mravnostní (168; +31 tr. č., +22,6 %) a hospodářské kriminality (3.195; +1.480 tr.č., +86,3 %), klesl počet objasněných trestných činů majetkové kriminality (5.277, -303 tr. č., -5,4 %), kde pachatelem byl cizí státní příslušník. Podstatně se zvýšil počet vražd (57; +119,2 %, +31 tr. č.), kde pachatelem byl cizinec; násilnou trestnou činnost často páchají cizinci mezi svými etniky. PČR evidovala 1.276 (tj. 16,9 % z  počtu objasněných trestných činů maření výkonu úředního rozhodnutí) trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí (nejčastěji pro neuposlechnutí zákazu pobytu), kde pachatelem byl cizí státní příslušník.

Nejvyšší počet trestně stíhaných cizinců zaznamenala PČR na území hl. m. Prahy (1.694; +296 osob). Praha vykazuje s 11,5 % nejvyšší procento podílu cizinců na celkovém počtu pachatelů v rámci krajů ČR. K nejvyššímu procentnímu růstu trestně stíhaných cizinců došlo ve Středočeském (+38,8 %) a Západočeském (+32,3 %) kraji. K poklesu resp. ke stagnaci počtu trestně stíhaných cizinců došlo v kraji Severomoravském (-1,1 %), Severočeském (+0,6 %) a Jihočeském (+0,9 %).

Celkem bylo odsouzeno 2.714 cizinců, tj. 5,08 % z celkového počtu odsouzených. Nejčastěji byli cizinci pravomocně odsouzeni za trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí - 297 osob a krádeže - 270 osob.

Nejvíce cizinců odsoudily soudy hl. města Prahy - 861 osob, dále soudy Severomoravského kraje - 808 osob a soudy Jihomoravského kraje - 625 osob.

Ve sledovaném období PČR evidovala 8.824 (-4,3 %) pachatelů trestné činnosti z řad dětí (do 15 let) a 10.549 (-5,2 %) mladistvých (15-18 let). Podíl dětí na celkovém počtu pachatelů se mírně snížil (-1,0 %) a   činí 6,8 %, podíl mladistvých se rovněž snížil (-1,2 %) na 8,2 %. Z celkového počtu pachatelů z řad dětí byla zaznamenána recidiva u 37,3 %, z řad mladistvých u 7,9 %. Vysoký podíl dětí-pachatelů na celkových počtech pachatelů zůstává u trestných činů požárů (57,6 %; -2,7 %), vloupání (16,5 %; -1,3 %), krádeží věcí z aut (15,3 %; -1,2 %) a loupeží (10,1 %; +0,6 %). Podíl mladistvých na celkových počtech pachatelů je nejvyšší u trestných činů krádeží věcí z aut (22,3 %; -2,5 %), krádeží automobilů (22,1 %; -2,5 %), vloupáním (15,8 %; -0,6 %) a loupeží (15,8 %; -2,2 %). Trestná činnost mládeže se vyznačuje brutalitou a agresivitou, často je páchaná ve skupinách. Ovlivňována je především špatně fungující rodinou, partami vrstevníků, záškoláctvím, ale i požitím alkoholu nebo jiných návykových látek. Vliv řady negativních jevů se obvykle kumuluje. Dalším problémem jsou poznatky o tom, že trestně odpovědné osoby využívají nedospělých osob k páchání trestné činnosti, většinou se nedaří nepřímé pachatelství úspěšně v trestním řízení prokázat, důsledně také není vyvozována trestní odpovědnost dospělých osob, které porušením svých povinností trestnou činnost dětí a mladistvých umožňují nebo usnadňují. Řada diskusí související s kriminalitou mládeže se týká novely zákona o rodině, popř. zákona o státním zastupitelství nebo občanského soudního řádu ochranné výchovy, výchovné úlohy trestu, náhrady vazby mladistvého, přípravného řízení atd.

Děti spáchaly 11.999 (-0,7 %) a mladiství 16.730 (-12,6 %) objasněných trestných činů. Kriminální aktivity mládeže jsou zaměřeny zejména na majetkovou kriminalitu. Varující je vyrovnávání počtu objasněných trestných činů spáchaných dětmi a mladistvými, a to především u násilné kriminality (děti spáchaly 1.276 tr.č., mladiství 1.334 tr.č.) a u krádeží věcí z aut (2.567 tr.č., 2.754 tr.č.). Ve srovnání s rokem 1997 stagnoval počet objasněných násilných trestných činů (-4,7%), snížil se počet trestných činů krádeží vloupáním (-9,1 %) a trestných činů krádeží věcí z aut (-9,0 %), které spáchaly děti. Policie evidovala také snížení počtu násilných (-10,9 %) a majetkových (-12,2 %) trestných činů spáchaných mladistvými. Z dlouhodobého hlediska (porovnáme-li počet objasněných trestných činů v roce 1993 s rokem 1998), došlo k výraznému zvýšení počtu objasněných trestných činů celkové kriminality (+48,6 %, +3.925 tr.č.), násilné (+133,7 %, +730 tr.č.) i majetkové (+31,8 %, +2.248 tr.č.) kriminality, z toho o 147,1 % (+1.528 tr.č.) objasněných trestných činů krádeží věcí z aut, které spáchaly děti. Alarmující je růst vražd (oproti roku 1997) spáchaných mladistvými, kteří spáchali celkem 16 vražd (+100 %, +8, nejvíce vražd spáchali počtem 21 v roce 1994), děti 2 vraždy. Trestných činů nedovolené výroby a distribuce psychotropních látek spáchaly děti 193 (tj. 4,6 % z celkového počtu těchto evidovaných trestných činů), mladiství 320 (tj. 7,7 %). Mládež spáchala celkem 224 trestných činů se zbraní, tj. 6,1 % z celkového počtu trestných činů spáchaných se zbraní (to znamená nejnižší podíl od roku 1994, kdy dosáhl 8,4 %).

V  přepočtu na 10.000 dětí ČR připadalo v roce 1998 67 objasněných trestných činů (v roce 1997 66 tr. č., kdy spáchaly celkem o 87 tr. č. více). V přepočtu na 10.000 mladistvých ČR připadalo v roce 1997 416 trestných činů, tedy stejně jako v roce 1994, kdy však mladiství spáchali více trestných činů (+3.021 oproti roku 1997).

Nejvyšší počet pachatelů - dětí i mladistvých zůstává v Severomoravském kraji, kde se počty pachatelů - dětí a mladistvých téměř vyrovnávají (k vyrovnání počtů pachatelů - dětí a mladistvých dochází i ve Východočeském kraji). Růst počtu pachatelů - dětí i mladistvých byl evidován ve Středočeském (+14,3 % dětí, +2,5 % mladistvých) a Jihočeském (+23,8 %, +2,0 %) kraji.

Ve všech krajích, vyjma hl. m. Prahy, zůstává vysoký podíl pachatelů-dětí na celkových počtech pachatelů trestných činů požárů, a to od 21,1 % na území hl. m. Prahy po 72,7 % v Západočeském kraji. Výrazný podíl na celkových počtech pachatelů trestných činů krádeží věcí z automobilů byl v kraji Severomoravském (29,7 %), krádeží vloupáním v kraji Jihočeském (23,8 %), krádeží jízdních kol ve Středočeském kraji (21,4 %) a loupeží v kraji Severočeském (16,7 %).

Podíl pachatelů-mladistvých na celkovém počtu pachatelů trestných činů byl výrazný u krádeží automobilů, a to ve všech krajích (vyjma Prahy s 12,5 % přesáhl 20 %) a krádeží věcí z aut, kde se pohyboval v krajích ČR kolem 20 %. Podíl na počtu pachatelů trestných činů loupeže byl nejvyšší v Severomoravském kraji (18,9 %).

Kriminogenní zázemí pro vznik pozdější trestné činnosti vytváří i trestná činnost páchaná na mládeži (5.657 skutků; +271), která přes pokles v roce 1997 má stále vzestupnou tendenci. Nejzávažnějšími případy byly pohlavní zneužívání dětí (1.385 tr. č.; +419 tr. č.), ohrožování mravní výchovy mládeže (683 tr. č.; +166 tr. č.) a týrání svěřené osoby (134 tr. č., -17 tr. č.). >Nejčastěji jsou páchány tyto delikty v rodině ze strany samotných rodinných příslušníků či osob žijících s poškozeným ve společné domácnosti. Velká část deliktů je oznamována opožděně a páchána po značně dlouhou dobu. To znesnadňuje jejich dokazování a je dokladem vysoké míry latence.

Celkem bylo odsouzeno 4.605 mladistvých (8,5 %). Nejčastěji byli mladiství odsouzeni za majetkové trestné činy - 2.175 osob (47,2 % z celkového počtu odsouzených mladistvých).

Nejvíce mladistvých bylo odsouzeno soudy Severomoravského kraje - 1.209, dále soudy Severočeského kraje - 795 osob a kraje Jihomoravského - 776 osob.

Inspekce ministra vnitra zaznamenala nárůst počtu trestně stíhaných policistů i zjištěných trestných činů. Údaje se týkají pouze vyhledaných a objasněných trestných činů spáchaných policisty. Vzhledem ke značné latenci trestné činnosti policistů to tudíž neznamená skutečný stav kriminality policistů.

Po přechodném snížení v roce 1997 došlo ke zvýšení počtu trestně stíhaných policistů a zjištěných trestných činů na úroveň roku 1996. Inspekce celkem vyhledala a objasnila 373 trestných činů (+30,0 %, +86 tr. č.), které spáchalo 306 příslušníků Policie ČR (+25,0 %, +61). Na 1.000 policistů připadalo 8,3 trestných činů (6,4 v roce 1997) a 6,9 zjištěných pachatelů (5,4 v roce 1997). Vyšetřování ukončila ve 206 případech, z toho 145 návrhem na podání obžaloby (§ 166 tr. řádu).

Poměr policistů-pachatelů v praporčických (218 pachatelů, +63) a důstojnických (88 pachatelů, -2) hodnostech zůstal stabilní a činil 71,2:36,7. Největší podíl měli policisté věkové kategorie do 29 let (157 pachatelů) a  mezi 30-39 lety (73). S touto charakteristikou souvisí i hledisko délky služby u Policie ČR. Nejvíce trestných činů spáchali policisté s praxí kratší než 5 let (156 tr. č., +26 tr. č.) a s praxí mezi 5-10 lety (134 tr. č., +67 tr. č.). Kategorie stíhaných policistů s kratší dobou služby je z velké části identická s kategorií pachatelů ve stáří 20 - 29 let. Příčinou je zejména životní a odborná nezkušenost mladých policistů a jejich slabší odolnost vůči různým nezákonným nabídkám. Vzrostl poměr počtu trestných činů spáchaných mimo službu k počtu trestných činů spáchaných ve službě (208:165, v roce 1997 byl tento poměr vyrovnaný 146:141).

Stále nejvyšší počet policistů-pachatelů zjistila inspekce ministra vnitra u služby pořádkové policie (159, +47), dopravní (40, +4) a cizinecké a pohraniční policie (30, +10). Snížil se počet policistů-pachatelů u služby kriminální z 33 v roce 1997 na 21 v roce 1998.

Ve struktuře trestných činů páchaných policisty zůstává dominantní počet trestných činů zneužívání pravomoci veřejného činitele, počet 109 tr. č. znamená opětovné zvýšení oproti roku 1997 o 23 tr. č. K výraznému zvýšení došlo v počtu trestných činů ublížení na zdraví, kterých bylo spácháno 24 (+8 tr. č.) a u trestných činů v dopravě (ze 46 na 55 tr. č.). K výraznému snížení počtu trestných činů došlo u podvodů, a to ze 36 v roce 1997 na 12 tr. č.

Z hlediska počtu zjištěných policistů-pachatelů mají dominantní zastoupení kraje Severomoravský (67 pachatelů), hl. m. Praha (59) a Severočeský (42). Shodný výsledek je, porovnáme-li počet zjištěných pachatelů-policistů s celkovým počtem policistů v kraji, největší kriminalita policistů je v kraji Severomoravském (1,08 %), shodným procentuálním poměrem 0,9 % následuje kraj Severočeský a hl. m. Praha. Nejnižší podíl je v kraji Středočeském (0,2 %).

Celkem bylo odsouzeno 98 příslušníků PČR, tj. 0,1 % z celkového počtu odsouzených. Nejčastěji byli odsouzeni pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 tr. zák. - 36 pachatelů a trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 224 tr. zák. - 15 osob.

Nejvíce těchto osob odsoudily soudy hl. města Prahy - 25 (25,5 % z celkového počtu odsouzených příslušníků Policie ČR), dále soudy Severomoravského kraje - 21 (21,4 %) a soudy Západočeského kraje - 14 (14,2 %); nejméně pak soudy Jihočeského kraje - 5 (5,1 %).

Zvýšil se počet přijatých podání na 7.466 (+2,7 %, +193), z toho i počet uzavřených stížností a oznámení na 7.337 (+9 %, +608). Podíl oprávněných stížností na celkovém počtu prošetřovaných stížností (tzn. vyhodnocených jako oprávněné nebo neoprávněné) se téměř nezměnil a činí 20,4 % (v roce 1997 20,6 %). Jako oprávněné bylo vyhodnoceno 970 stížností (+68 stížností). Ty se dlouhodobě týkají zejména postupu v trestním a přestupkovém řízení (410, +29) a nevhodného jednání a chování (180, +43).

Většina oprávněných stížností směřuje, stejně jako v minulých letech, na policisty služby pořádkové policie (512). Nejčastějšími příčinami oprávněných stížností zůstávají nedbalost a nekázeň (548) a nesprávný výklad právních a služebních norem (363). Z vyvozených důsledků byla nejčastější výtka (450).

Největší podíl na oprávněných stížnostech mají policisté s délkou služby 6-10 let (375), dále ti, kteří patří do věkové skupiny 26-30 let (303) a policisté v praporčických hodnostech (643). Snížila se oprávněnost stížností na vedoucí pracovníky z 26,2 % (v roce 1997) na 24,5 %. Oprávněnost stížností od věkové skupiny 31-35 let klesá se vzrůstajícím věkem policistů, také se vzrůstající délkou služby se oprávněnost stížností snižuje.

Nejvíce prošetřovaných stížností směřovalo proti policistům zařazeným u PČR správy hl. m. Prahy (1.560, z toho 468 oprávněných) a Severočeského (1.200, 238 oprávněných) kraje.

Počet případů podezření ze spáchání trestné činnosti příslušníky Armády ČR (AČR) šetřených Vojenskou policií (VP) byl srovnatelný s rokem 1997, celkem 6.200 případů (-2 %). Více než v 95 % případech byli pachateli vojáci v základní službě (VZS), tzn. že na 1000 VZS připadá 167 pachatelů. Na 1.000 vojáků z povolání a v další službě bylo šetřeno VP celkem 12 pachatelů.

Z trestných činů vojenských šetřila VP 319 (+54 případů) případů porušování práv a chráněných zájmů vojáků, tzv. šikanování (§§ 279a a 279b tr. zákona). Tato trestná činnost tvořila cca 5 % z celkové trestné činnosti páchané příslušníky AČR.

Nárůst v rámci šetřených trestných činů proti majetku zaznamenala VP zejména u trestných činů zpronevěry (+30 %) a podvodu (+50 %), u trestných činů krádeže došlo k poklesu (-9 %).

Ze spáchání trestných činů nedovoleného ozbrojování šetřila VP 58 podezření, z toho v 10 případech se jednalo o závažné krádeže výzbrojního materiálu (RG F - 1, pistole, samopal atd.), ve zbývajících případech se jednalo o získání ženijního materiálu, munice, imitačního materiálu atd. Pro podezření z držení nebo šíření drog bylo šetřeno celkem 189 osob (+75 osob), převážně v souvislosti s užíváním marihuany, u 10 % pachatelů byly zjišťovány případy užívání především pervitinu. VP evidovala 333 dopravních nehod zaviněných řidiči služebních vozidel, při nichž 1 voják v základní službě přišel o život.

Celkem bylo odsouzeno 2.260 příslušníků Armády ČR (4,1 % z celkového počtu odsouzených osob). Nejčastěji se dopouštěli trestné činnosti svémocného odloučení dle § 284 tr. zák. - 490 osob (21,6 %) a zběhnutí dle § 282 - 233 osob (10,3 %).

Nejvíce jich bylo odsouzeno soudy hl. m. Prahy - 651 (28,8 % z celkového počtu odsouzených příslušníků AČR), dále soudy Jihomoravského kraje - 360 (15,9 %) a soudy Středočeského kraje - 317 (14,0 %), nejméně pak soudy Východočeského kraje - 150 (6,6 %).

Šetřením kontrolních útvarů celní správy bylo zjištěno 117 případů podezření z trestné činnosti související s výkonem služby. Oznámení orgánům činným v trestním řízení bylo podáno na 72 zaměstnanců celní správy. Jednalo se zejména o podezření z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele (§ 158), přijímání úplatků (§ 160), případně spolupachatelství nebo účastenství na zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (§§ 9 nebo 10).

Pro podezření ze spáchané trestné činnosti při výkonu služby i mimo službu bylo prošetřováno celkem 386 (+68) příslušníků Vězeňské služby (VS). Podle ustanovení § 159 odst.1 tr. řádu byla věc odložena u 267 (+60) a odevzdána ke kázeňskému projednání u 60 (+9) příslušníků VS. K  zastavení trestního stíhání došlo u 6 (-1), obviněno bylo 19 (+1) a  šetření dosud probíhá u 34 (+10) příslušníků VS. V průběhu roku 1998 bylo zahájeno trestní řízení s 19 (+12) občanskými pracovníky VS, z toho u 7 (+5) byla věc odložena, 3 (+1) bylo sděleno obvinění a u 1 (0) byla věc odevzdána k přestupkovému řízení.

Soudy bylo pravomocně odsouzeno 16 příslušníků Vězeňské služby (0,02 %). Nejčastěji šlo o trestné činy zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 tr. zák., ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 224 tr. zák. a porušování pravidel dozorčí služby podle § 286 tr. zák.

Z těchto 16 odsouzených pět bylo odsouzeno soudy Severomoravského kraje a čtyři soudy Jihomoravského kraje, po dvou příslušnících soudy hl. m. Prahy a Středočeského kraje, po jednom pak soudy Západočeského kraje, Severočeského a Východočeského kraje.

Poznatky o obětech trestného činu v ČR jsou dosud velmi nesystematické. Policejní statistiky jsou fakticky jedinými statistikami orgánů činných v trestním řízení, které obsahují určité údaje o obětech trestných činů. Tyto statistiky konkrétně hovoří o "objektech napadení". Pokud jde o osoby napadení, jsou členěny na muže, ženy a skupiny osob. U těchto osob je evidován jejich věk, taktické hledisko, sociální hledisko a následky trestného činu.

V následující tabulce je uveden počet obětí vycházející z policejních statistik. S ohledem na výše uvedený způsob sběru dat o obětech lze z těchto statistik odvodit pouze minimální počty evidovaných obětí trestného činu.

Jedním ze způsobů, jak se blíže dozvědět o velikosti populace zasažené trestným činem, jsou viktimologické výzkumy. Poznatky získané z těchto výzkumů slouží k odhadování latentní kriminality. Poskytují informace o skutečných trendech kriminality, o trendech oznamování trestných činů občany a jejich registrování policií. Fakt, že se orgány trestní justice o existenci řady deliktů vůbec nedozví, může v dlouhodobé perspektivě vést ke špatné preventivní politice a chybnému rozmístění finančních prostředků určených na pomoc obětem. Nové poznatky o rozsahu viktimizace občanů ČR nabízí sociologický výzkum "Postoje veřejnosti ke kriminalitě a relativní sociální deprivace" (J. Buriánek, FF UK, grant GAČR 403/98/0395), který se uskutečnil na konci r. 1998. Dotazována byla reprezentativní vzorek populace ČR starší 15 let, který činil 1.719 osob. Podle výsledků tohoto výzkumu se obětí trestného činu v období 1997-98 prohlásilo 28% dotázaných. Z toho 3/4 postižených ohlásili trestný čin policii. Ve srovnání s minulým obdobím, kdy počet ohlášených případů byl přibližně 1/2, tedy spolupráce s policií výrazně vzrostla. Přitom relativně nejméně často ohlásili postižení trestným činem mladí lidé ve věku do 25 let (59%).

Počet zjištěných trestných činů majetkové kriminality se mírně zvýšil. Celkem evidovala PČR 314.249 (+3,4 %, +10.210 tr. č.) trestných činů majetkové kriminality. Současně však vzrostl  počet objasněných trestných činů (+3,9 %) a objasněnost dosáhla 26,4% (+0,2 %). Došlo k mírnému snížení trestných činů krádeží vloupáním (-2,7 %), které se podílejí na majetkové trestné činnosti 29 %, negativní je pokračující růst krádeží prostých (+4,8 %) s podílem 60 % na majetkové kriminalitě.

Z  teritoriálního hlediska bylo nejvíce zjištěných trestných činů majetkové kriminality tradičně spácháno na území hl. m. Prahy , a to 94.761 tr. č., kde také došlo k nejvýraznějšímu růstu (+6,2 %, +5.558 tr. č.). Výrazný růst (nejvyšší procentní) evidovali policisté v kraji Středočeském (+8,8 %, +3.002 tr. č.) a Západočeském (+8,4 %, +1.617 tr. č.). K poklesu celkové majetkové kriminality došlo na území kraje Východočeského (-3,4 %), mírný růst (+1,4 %) evidovala policie v kraji Jihomoravském.

Policie ČR evidovala 92.029 (-2,7 %, -2.574 tr. č.) trestných činů krádeží vloupáním; trend v poklesu krádeží vloupáním pokračuje od roku 1994. Vliv na tento pokles mají preventivní opatření i rostoucí ochrana majetku ze strany občanů. Vývoj byl provázen snížením počtu objasněných trestných činů (-6,6 %) i objasněnosti (-1,0 %). V rámci krádeží vloupáním pokračuje trend poklesu počtu zjištěných trestných činů krádeží vloupáním do bytů (-2,4 %, -316 tr. č.), kterých PČR evidovala 12.752. Nejčastějším předmětem zájmu pachatelů zůstávají peníze, šperky, starožitnosti a elektronika, výrazným zájmem pachatelů jsou také zbraně. Tento trend dokumentuje růst zjištěných škod, a to i přes pokles počtu zjištěných trestných činů na 711.125 tis. Kč (+9.790 tis. Kč, +1,4 %). Počet 16.532 (-2,6 %, -450 tr. č.) zjištěných trestných činů krádeží vloupáním do rekreačních objektů znamená pokles této kriminality. Struktura pachatelů se nemění, rekrutují se převážně z řad recidivistů, kteří se zajímají zejména o předměty pro vlastní potřebu. Další skupina pachatelů se zajímá o cenné předměty a starožitný nábytek, přičemž tuto trestnou činnost páchají převážně "na objednávku". Trestných činů krádeží vloupáním do ostatních objektů bylo evidováno 44.325 (-0,2 %), s výší zjištěných škod 1.407.059 tis. Kč (-6,1 %). Jednání pachatelů je často ovlivněno nízkou kvalitou zabezpečení objektů. Dalším typem majetkové kriminality jsou trestné činy vloupáním do pošty, kterých bylo evidováno 56 (-2 tr.č.).

Růst počtu zjištěných trestných činů krádeží vloupáním zaznamenala policie pouze v Jihočeském (+4,7 %) a ve Středočeském kraji (+3,7 %), v ostatních krajích došlo k jejich poklesu nebo stagnaci. Počty zjištěných trestných činů krádeže vloupáním do bytů se nejvýrazněji snížily ve Východočeském kraji (-10,4 %), největší růst byl zaznamenán v Západočeském kraji (+42,3 %). Počty krádeží vloupáním do rekreačních objektů se zvýšily v Severomoravském kraji (+9,7 %).

Trestných činů krádeží prostých evidovala policie 189.926 (+4,8 %, +8.717 tr. č.), v absolutním počtu to znamená nejvyšší počet zjištěných trestných činů od r. 1990. Současně vzrostl počet objasněných trestných činů (+4,2 %), který však stále nevede ke zvýšení objasněnosti. K podstatnému zvýšení v rámci krádeží prostých došlo u krádeží věcí z  automobilů (+8,8 %, +5.679 tr. č.), kterých PČR evidovala 70.194. Mírný pokles resp. stagnace s počtem 27.889 (-5,2 %, -1.533 tr. č.) byla evidována u krádeží motorových vozidel dvoustopých. Tento mírný pokles neznamená, že by se jednalo o stabilní trend. Na této kriminalitě se podílejí zejména organizované skupiny pachatelů. Zvyšuje se výskyt pojišťovacích podvodů i počet případů, kdy je za vrácení odcizeného vozidla požadováno tzv. "výpalné". Pátrání po dvoustopých motorových vozidlech bylo vyhlášeno 23.764, z nichž bylo nalezeno 5.338. Počet kapesních krádeží na území ČR (10.354 tr. č) klesl o -4,0 %, -437 tr. č. Lze však usuzovat, že skutečné údaje o kapesních krádežích zůstávají v latentní rovině.

Z teritoriálního hlediska došlo k výraznému růstu krádeží prostých ve všech krajích, s výjimkou kraje Východočeského (+0,7 %) a Jihomoravského (+1,9 %). Růst krádeží motorových vozidel dvoustopých evidovala policie jen v Západočeském kraji (+3,7 %), kde byl také zaznamenán nejvyšší růst počtu krádeží jízdních kol (+41,4 %).

V oblasti kulturních památek jsou nejčastěji napadány církevní objekty, z hlediska způsobu páchání a předmětu zájmu pachatelů nedošlo k podstatné změně. Trestná činnost je páchána z velké části sériově a organizovaně, v popředí zájmu jsou stále umělecká díla - sochy (na skladbě kradených předmětů se podílejí 36 %), obrazy (28 %), liturgické náčiní (9 %), zbraně, porcelán a ucelené sbírky uměleckých předmětů. Zaznamenány jsou dovozy či tranzity pravoslavných ikon ze zemí bývalého SSSR. Celkem bylo zjištěno 103 (-25,9 %) trestných činů krádeží v objektech se starožitnými a uměleckými předměty. Tento pokles je však provázen vysokými škodami (9,9 mil. Kč, -74 %). Krádeží vloupáním do objektů se starožitnými a  uměleckými předměty bylo zjištěno 383 (+10,7 %), se škodou 33,2 mil. Kč (-9,2 %). K nevyčíslitelným škodám dochází při nezákonném vývozu archiválií a vzácných tisků. Policie stále získává poznatky o rabování archeologických lokalit. Ve větším měřítku se objevují i případy falzifikátů uměleckých děl, zejména malířů 20. let tohoto století.

Počet zjištěných trestných činů podvodů (13.761 tr. č.) v rámci majetkové kriminality výrazně vzrostl (+20,0 %, +2.289 tr. č.).

Pro majetkové trestné činy (§§ 247, 248, 250, 251 tr. zák.) bylo celkem pravomocně odsouzeno 22.938 osob, (42,4 %, -3.574 osob).

Počet zjištěných trestných činů hospodářské kriminality se dlouhodobě zvyšuje. Celkem bylo zjištěno 36.031 (+19,5 %, +5.875 tr. č.) trestných činů hospodářské kriminality, zároveň došlo k růstu objasněných trestných činů (+19,3 %). Objasněnost dosáhla 94,1 %. Podstatná část trestných činů hospodářské kriminality byla vyhledána a objasněna Policí ČR (více než 94 %). Způsobené škody dosáhly částky téměř 21 miliard Kč (+21,6 %), jejich podíl na zjištěných škodách celkové kriminality činí 62,7 %. Od roku 1993 došlo k růstu počtu zjištěných trestných činů hospodářské kriminality o 95,5 %, zjištěné škody způsobené hospodářskou kriminalitou vzrostly o 398,3 %.

K nejvyššímu růstu hospodářské trestné činnosti došlo na území hl. m. Prahy (+52,6 %, +2.506 tr. č.), výrazný růst byl dále zaznamenán v Severomoravském kraji (+34,2 %, +1.170 tr. č.).

Závažná hospodářská kriminalita zahrnuje zejména kriminální aktivity v oblasti fiskálních zájmů státu spojených s pronikáním do struktur státní správy a následným ovládnutím ekonomických procesů, s cílem legalizovat finanční prostředky pocházející z kriminální trestné činnosti, včetně zabezpečení jejich dalšího reinvestování do zločinu a legální či nelegální ekonomiky.

Příčinou růstu závažné hospodářské trestné činnosti byl zejména:

• lavinovitý a neřízený proces vniku podnikatelských subjektů,
• nepřipravenost státních institucí na úseku správy daní,
• nedůsledné zastupování zájmů státu při bankovním dohledu nad kapitálovou přiměřeností a úvěrovou angažovaností bank,
• absence zákona o povinném bezhotovostním styku, který by účinně bránil zavádění - reinvestici nelegálních peněz do ekonomiky,
• průnik zahraničního organizovaného zločinu,
• nepřipravenost orgánů činných v trestním řízení (zejména nedostatek odborníků) atd.

Převážná část informací získávaných, prověřovaných a dále rozpracovaných PČR se vztahovala k fiskální oblasti. Zejména se jednalo o podvodná jednání vztahující se k oblasti finančních operací (poměrně častým a rozšířeným jevem je udávání nekrytých nebo padělaných směnek, depozitních certifikátů apod.), finanční podvody realizované v souvislosti s poskytováním subvence, s ukládáním kapitálu, s poskytováním úvěrů, s likvidací podniku, konkurzního a vyrovnávacího řízení a zvýhodňováním věřitelů nebo dlužníků.

Mezi nejčastěji využívané formy "praní špinavých peněz" patří realizace tzv. kolečka, kdy jsou prostřednictvím bankovní sféry mezi spřátelenými nebo ovládanými společnostmi převáděny velké objemy "čistých" finančních prostředků, do kterých jsou přimíchávány "špinavé peníze"; realizace a propírání "špinavých peněz" v souvislosti s obchody na burze nebo středisku cenných papírů nebo přimíchávání těchto finančních prostředků k legální formou získaným financím (do tržeb, výnosů atd.). Prokázání původu "praných" finančních prostředků je při neexistenci centrálního informačního systému, zejména specializovaných policejních orgánů, význačný problém. Součástí legalizace výnosů z trestné činnosti je i praní peněz z tzv. tunelování společností. Prostor pro praní peněz vytváří i existence anonymních vkladů, neprůhlednost obchodů s neveřejně obchodovatelnými cennými papíry, nově pak elektronické zadávání platebních příkazů. Připravované legislativní úpravy by měly znesnadnit legalizaci výnosů z trestné činnosti (např. zrušení vkladních knížek na doručitele, identifikace třetích osob jednajících jménem klienta, vytvoření nového kontrolního systému atd.). Podle poznatků PČR jsou v západních demokraciích "prány" finanční prostředky získané především z prodeje drog a psychotropních látek, v ČR pocházejí zejména z trestné činnosti související se závažnou hospodářskou kriminalitou.

Ministerstvu vnitra jsou, na základě Dohody mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem vnitra, postupována trestní oznámení v souvislosti s oznámením tzv. neobvyklých obchodů a zasílána sdělení o případných kriminálně relevantních informacích vztahujících se k právnickým i fyzickým osobám. Finanční analytický útvar Ministerstva financí podal v roce 1998 37 (+25) trestních oznámení, celkem přijal 956 oznámení o neobvyklých obchodech, které se týkaly například hotovostních vkladů tuzemské i zahraniční měny a okamžitého výběru nebo převodů do zahraničí, prodeje a nákupu akcií za výrazně odlišnou cenu, než jaká je na veřejných trzích, postoupení velkého množství nízkých plateb na soukromý účet atd.

Počet zjištěných trestných činů podvodů, které vykazují největší podíl (39 %) na počtu zjištěných trestných činech hospodářské kriminality, se mírně zvýšil (+4,0 %, +533 tr. č.). Celkem jich PČR evidovala 13.890. Škody způsobené podvody činily 6.929,3 mil. Kč (-35,0 %). Převládají podvodné aktivity s využitím padělaných či odcizených dokladů. Rizikovou oblastí zůstávají pojišťovací podvody (osobní automobily, přepravované zboží, vloupání, úmyslně zakládané požáry). Policie evidovala 77 případů pojišťovacích podvodů se škodou ve výši 7,08 mil. Kč, z toho 51 případů bylo spácháno předstíraným vyvoláním pojistné události. Závažnou trestnou činností jsou podvody ve finanční a bankovní sféře. Častým prostředkem trestné činnosti je zneužívání platebních a bankomatových karet, které souvisejí zejména s kapesními krádežemi s vyšším stupněm organizovanosti (síť pachatelů kapesních krádeží a překupníků platebních karet a obchodníků). Policisté evidovali 30 tr. č. úvěrových podvodů se škodou 4,12 mil. Kč. Trestných činů zpronevěry, které se podílejí na hospodářské kriminalitě 20 %, evidovala policie 7.160 (+7,3 %), zjištěná škoda dosáhla výše 1.459.603 tis. Kč (-55,5 %).

Daňové úniky, které významně narušují ekonomickou stabilitu státu, se vyznačují vysokou latencí. Dlouhodobě patří mezi bezpečnostní rizika trestné činy krácení daně (dle § 148), kterých policie evidovala 1.308 (+397), se způsobenou škodou ve výši 2.534,9 mil. Kč (+526 mil. Kč). U daně z přidané hodnoty přetrvávají formy trestné činnosti spojené se zkrácením daně nebo s rozdíly základní sazby. U spotřební daně stále mezi nejzávažnější případy patří daňové machinace související s výrobou, distribucí, přepravou a exportem lihovin. Daňové úniky na úseku nepřímých daní (spotřební daně a daně z přidané hodnoty) vykazují vysoké škody. Podle ředitelství služby kriminální policie jsou odhady finančních úřadů ve výši miliard Kč odčerpaných finančních prostředků na úkor státu. Porušování celních předpisů se týkalo především záměrného snižování celní hodnoty (podfakturaci, nezapočítávání nákladů na dopravu atd.), nesprávného uvádění země původu zboží, záměrného uvádění jiného druhu zboží, ve vývozu především šlo o "nadfakturaci" s cílem požadovat od finančního úřadu vrácení nadměrného odpočtu DPH. Finanční orgány provedly celkem 219.362 daňových kontrol a místních šetření, při kterých dodatečně doměřily daně včetně příslušenství ve výši 17 526 mil. Kč. Při prováděných kontrolách se správci daní setkávají s problémy, které se ve svém důsledku (přímo nebo nepřímo) převážně podílejí na krácení daňových povinností - zatajování příjmů, organizování podvodných řetězců firem s cílem nárokování nadměrných odpočtů či snižování daňových povinností u DPH a snižování daňových základů u daní z příjmů, falšování účetních dokladů či oznámení o ztrátě účetnictví, neodvedení sražené daně atd.

V průběhu roku 1998 byly prověřovány sporné případy privatizace z období let 1992-1993. Z těchto případů nebyla dosud prokázána žádná trestná činnost.

Růst trestných činů spojených s hospodářskou kázní a hospodářskou soutěží evidovala PČR u trestného činu zneužívání informací v obchodním styku (§ 128 tr. zák.) ze 17 tr. č.  na 49 tr. č.  a u trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku (§ 255), kterých bylo evidováno 670 (+268 tr. č.) - v rámci hospodářské kriminality a 515 (+418 tr. č.) trestných činů evidovaných PČR v rámci ostatní kriminality. Na úseku hospodářské kázně a hospodářské soutěže bylo zjištěno celkem 1.026 (+466 tr. č.) trestných činů s celkovou škodou ve výši 4.251,86 mil. Kč. Na úseku telekomunikací jako nejčastější forma trestné činnosti přetrvává zneužívání kartových stimulátorů, nelegální napojování se na vedení jednotné telekomunikační sítě atd. V  oblasti neoprávněného podnikání bylo evidováno 224 (-5) trestných činů se škodou 41 mil. Kč. Opět se jednalo zejména o  případy neoprávněného zprostředkování práce či studijních pobytů v zahraničí. Z hlediska forem převažuje podnikání bez oprávnění nebo na odcizený či padělaný živnostenský list. Trvalou a vysoce latentní v oblasti životního prostředí je trestná činnost související zejména se skladováním a likvidací odpadů, nepovolenou těžbou dřeva a jeho vývozem do zahraničí. Podle poznatků ze zahraničí se na tuto kriminalitu zaměřují aktivity organizovaného zločinu. Vznikají podniky, které mají zajistit likvidaci nebezpečného odpadu, ve skutečnosti tento odpad deklarují jako neškodný. Rovněž dochází k porušování mezinárodní dohody CITES o ochraně ohrožených druhů flory a fauny. Celkem bylo zjištěno 146 (+7) trestných činů se škodou 70,2 mil. Kč (+37,3 mil. Kč).

Za nejzávažnější varianty korupčního jednání lze označit především přímou korupci jednotlivého veřejného činitele nebo subjektu výkonu státní moci, získávání materiálních i nemateriálních výhod v souvislosti s výkonem veřejného činitele, zneužívání postavení výkonu veřejného činitele ve styku s podnikatelskou sférou, neoprávněné zprostředkování zboží, veřejných prací a služeb v rozporu se zákonem v souvislosti s postavením veřejného činitele, zneužívání informací získaných z titulu postavení veřejného činitele, protekcionářství atd. Formy korupčního jednání organizovanými zločineckými strukturami se v ČR projevují převážně v oblasti politické (snahy o ovlivňování výkonných funkcí - legislativní proces, přidělování subvencí a dotací atd.), společenské (v činnostech odborových, profesních a zájmových uskupení apod.) a v oblasti ekonomické (snahy o ovládnutí finančních institucí k zakrytí výnosů z trestné činnosti, institucí zabývajících se správou daní, zájmových firem apod.). V rozmezí let 1993-1997 se většina případů s podezřením na korupční jednání vztahovala k formám úplatkářství. V roce 1998 PČR evidovala 365 (+9 tr. č.) trestných činů zneužívání pravomocí veřejného činitele (§ 158 TZ), 1.185 (+749 tr. č.) porušování povinnosti při správě cizího majetku (§ 255), 61 (+34 tr. č.) porušování závazných pravidel hospodářského styku (§ 127), 49 (+32 tr. č.) zneužívání informací v obchodním styku (§ 128), 49 (+9 tr. č.) za trestný čin přijímání úplatku (§160) a 138 (+31 tr. č.) za trestný čin podplácení (§ 161). Formy korupčního jednání se většinou nedaří prokázat.

Kriminalita na úseku duševního vlastnictví, která dynamicky roste, zahrnuje oblast práv k ochranným známkám, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu, práv průmyslových a práv autorských i  oblast počítačové kriminality. Podle dosavadních poznatků našich i zahraničních subjektů je zřejmé, že obchodování s padělaným a pirátským zbožím jednak způsobuje značnou škodu výrobcům, obchodníkům respektujícím zákony a majitelům autorských práv, jednak klame spotřebitele. Dodržování práv duševního vlastnictví je nezbytnou podmínkou pro rozhodování zahraničních firem působících v euroatlantickém prostoru o umístění investic do moderních technologií v ČR. Ochrana duševního vlastnictví nabývá stále na větším mezinárodním významu. Česká republika již po několik let čelila hrozbě vlády USA o zařazení na seznam "Watch List", kam jsou zařazovány podle ustanovení Special 301 obchodního zákona USA signatářské země dohody TRIPS (dohoda o obchodních aspektech k právům z duševního vlastnictví), které nedostatečně chrání práva k duševnímu vlastnictví. Dne 1.5.1998 vydal Úřad obchodního představitele USA (USTR - U. S. Trade Representative) revizi dodržování práv duševního vlastnictví ve světě za rok 1997, kde uvádí zařazení České republiky na seznam "Watch List". V současné době hrozí ČR obchodně politická opatření ze strany USA v souvislosti s možným zařazením ČR na "Priority Watch List", seznam zemí nejvíce porušujících práva k duševnímu vlastnictví. Trestných činů porušování autorského práva bylo zjištěno celkem 1.656 (+154,8 %, +1.006 tr. č.), což znamená, že zde došlo k nejvýraznějšímu zvýšení v rámci hospodářské kriminality. Zjištěná škoda dosáhla částky 3.332,9 mil. Kč (+3.325 mil. Kč). Trestných činů porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a  chráněnému označení původu evidovala policie 993 (+482) se škodou 2,4 mil. Kč (+486 tis. Kč). Tyto trestné činy jsou odhalovány zejména v rámci stánkového prodeje na tržištích. Trestných činů porušení průmyslových práv evidovala policie 19 (+15 tr. č.). Zejména jsou zjišťovány případy výroby a vývozu padělků na zahraniční trhy i na území České republiky. Počítačová kriminalita, zahrnující oblast informačních technologií a Internetu, je specifickou formou trestné činnosti s vysokou latencí.

Moderní informační a komunikační technika představuje enormní nebezpeční v případě zneužití. Podle poznatků ze zahraničí nejde mnohdy o zrušení nebo oklamání informačních systémů, ale dlouhodobým cílem je skryté vytěžování informací. Počítačová kriminalita se mimo klasické případy poškození zneužití záznamů na nosiči informací projevuje i  dalšími formami - zneužívání platebních karet. Zůstává skryta pod trestnými činy podvodů ve finanční a bankovní sféře, zpronevěrami či daňovými trestnými činy, kde útok na počítač či jeho programové vybavení je prostředkem k dokonání jiného trestného činu. Postih trestné činnosti páchané pomocí Internetu je stále komplikován obtížným ustanovením konkrétní osoby.

Pro trestné činy hospodářské a finanční (§§ 118-152) bylo pravomocně odsouzeno 536 osob (0,9 %), nejvíce pro trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné dávky podle § 148 tr. zák. 168 osob, dále pro trestný čin porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 tr. zák. 137 osob. Pro trestné činy úplatkářství (§§ 160 - 162 tr. zák.) bylo pravomocně odsouzeno 111 osob (0,2 %).

Z hlediska dlouhodobého vývoje vzrostla násilná kriminalita v absolutních číslech ze 17.812 tr.č. v roce 1990 na 23.464 tr.č v roce 1998, tj. o 5.652 tr. č..

Počet zjištěných trestných činů násilné kriminality se stále zvyšuje. Policisté evidovali 23.464 (+1,0 %, +241 tr. č.) trestných činů násilné kriminality. Zvýšil se i počet objasněných trestných činů (19.195 tr. č., +3,5 %),  objasněnost dosáhla 81,8 % (+1,9 %). Počet zjištěných trestných činů násilné kriminality je trvale ovlivňován opakujícími se faktory, z nichž nejproblematičtějšími jsou prvky organizovanosti, alkohol (19,5 % z objasněných trestných činů), drogy a recidiva (29,7 %). Pachatelé násilné kriminality často používají krátké střelné a bodné zbraně. Na páchání násilné kriminality se podílejí recidivisté, roste podíl cizích státních příslušníků a podíl mládeže.

Pořadí krajů se z hlediska počtu zjištěných trestných činů násilné kriminality v podstatě nemění. Nejvíce trestných činů bylo spácháno v Severomoravském kraji (5.644 tr. č.), kde však jako v jediném kraji v rámci krajů ČR byla zaznamenána stagnace násilné kriminality (+0,1 %). K nejvyššímu procentnímu zvýšení zjištěné trestné činnosti došlo v Západočeském (+12,5 %, +211 tr. č.) a v Severočeském kraji (+5,6 %, +170 tr. č.). Ve Středočeském kraji, kde došlo v roce 1997 k výraznému zvýšení, evidovali policisté jako v jediném kraji pokles (-1,9 %, -46 tr. č.) násilné kriminality.

Stále vzrůstají počty trestných činů vraždy a pokusy o vraždu. Policisté evidovali 313 trestných činů vraždy a pokusů o ně (+7,6 %, +22 tr. č.), z toho bylo 182 vražd (v 1 případu se jednalo o vraždu novorozeného dítěte matkou) a 131 pokusů o vraždu. Objasněnost dosáhla 86,9 % (+0,3 %). Z 276 objasněných vražd převažovaly vraždy z osobních rozporů (125) a loupežné vraždy (63). V 6 případech byl veden útok proti policistům, 3 policisté byli usmrceni. Oběťmi vražedných útoků bylo 346 osob, z toho 101 žen, 73 (+65,9 %) cizích státních příslušníků. V jednání pachatelů je stále více zjišťována kvalifikovaná příprava, loupežná motivace a brutalita. 14 vražd bylo spácháno nájemnými vrahy bez jakéhokoliv vztahu k oběti. Pokračují případy vražd spáchaných najatými cizinci, kteří naše území po spáchání činu ihned opustí. Dalším problémem je stoupající počet vražd, při kterých jde o souboj mezi zločineckými organizacemi. PČR evidovala 205 (+13,8 %, +25) mrtvol nezjištěné totožnosti, identifikovala 86 % případů (ve 33 případech se jednalo o cizince, 13 nalezených mrtvol byly oběti násilné trestné činnosti).

Nejvíce trestných činů vraždy evidovali policisté na území hl. m. Prahy (62 tr. č.), Severomoravském (52 tr. č.) a Středočeském (45 tr. č.) kraji, k nejvyššímu růstu počtu trestných činů vražd došlo ve Východočeském kraji (+5 tr. č.) a v Praze (+5 tr. č.). Stagnace (+0 %) byla evidována v Jihomoravském kraji.

Počet trestných činů loupeže (4.306 tr. č.) klesal (-9,4 %, -445 tr. č.), zároveň došlo k mírnému zvýšení objasněnosti na 43,2 % (+1,0 %). Předmět zájmu pachatelů se nezměnil, převládá snaha o získání finančních prostředků, šperků, přepravovaného zboží. Po roce 1997 došlo k poklesu počtu loupežných přepadení benzínových čerpadel (-15 tr. č.) a loupežných přepadení vozidel řidičů TAXI (-35 tr. č.). Zvyšuje se naopak počet loupežných přepadení poštovních úřadů (+23 tr. č.), kterých bylo evidováno 88; spácháno bylo dále 24 přepadení doručovatele.

Růst trestného činu loupeže dominuje v kraji Východočeském (+19,9 %) a Západočeském (+14,6 %), k výraznému poklesu došlo v kraji Jihočeském (-26,0 %).

Nejčastějším trestným činem násilné kriminality zůstává s počtem 7.943 trestný čin úmyslného ublížení na zdraví (+3,8 %, +289 tr. č.) s podílem na násilné kriminalitě 33,9 % (+0,9 %). Zvýšil se počet trestných činů porušování domovní svobody (3.303 tr. č., +285 tr. č.) a násilí a vyhrožování proti skupinám občanů (223 tr. č., +35 tr. č.) a trestného činu vydírání (2.519, +264 tr. č.). Ublížení na zdraví, vydírání, omezování svobody, znásilnění, násilí proti skupině a proti jednotlivci bývají nejfrekventovanějšími násilnými trestnými činy páchanými na ženách. Ve značném množství případů této kategorie trestných činů jde o tzv. domácí násilí, vycházející z konfliktních partnerských vztahů. Problémem pro svůj dlouhodobý charakter a nezanedbatelné následky jsou také útoky vůči ženám verbálního či psychického charakteru, většina případů má však vysokou latenci. U domácího násilí je dokazování velmi složité, svým rozsahem statisticky nezachytitelné, většina poškozených žen z nejrůznějších důvodů napadení orgánům činným v trestním řízení neoznámí.

Požárů bylo zjištěno 813 (+8,8 %, +66), objasněnost dosáhla 36,4 %. Počet úmyslně založených požárů se na celkovém počtu požárů podílí více než 48 % (-206 tr. č.). Motivem jsou především vydírání, daňové úniky a pojišťovací podvody. Pachatelé se zaměřovali převážně na motorová vozidla a skladovací prostory.

V roce 1998 vzniklo na území ČR, podle údajů ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, celkem 24.041 požárů (+11,6 %, +2.501), při nichž bylo usmrceno 96 osob (-39 osob) a 1.123 zraněno (+97 osob). Přímá škoda dosáhla výše 1 902 566 tis. Kč (+54,7 %, +672 600 tis. Kč). Nejčastějšími příčinami vzniku požárů byly provozně technické závady (3.187, -10,0 %), žhářství (1.744, +6,0 %) a kouření (1.050, +19,0 %). Nejčastější motivací úmyslně založených požárů byla msta, daňové a pojišťovací podvody a likvidace stop jiné trestné činnosti. Jednotky požární ochrany zasahovaly celkem při 77.865 (-715) událostech. Při zásazích zachránily nebo evakuovaly 14.373 osob (-80,0 %, -68.736; v roce 1997 se jednalo zejména o záchranu při povodních).

Výbuchů PČR evidovala 86 (+13,2%, +10), při kterých byly usmrceny 4 osoby a 15 těžce zraněno. Objasněno bylo 45 výbuchů, to znamená více než 52 %. Převážná část těchto poškozených měla přímou souvislost s iniciovaným výbuchem. Rizikovým faktorem zůstávají rostoucí útoky vedené pomocí nástražného výbušného systému proti majetku (vozidla, kanceláře, byty, rodinné domy atd.) jako forma výhrůžky související převážně s vydíráním nebo nezákonnými aktivitami zainteresovaných osob. K odhalování pachatelů této trestné činnosti zřídila PČR samostatnou pracovní skupinu.

Pro násilné trestné činy (§§ 221, 222 a 225 tr. zák.) bylo pravomocně odsouzeno 2.127 osob (3,9 %), což představuje pokles o 961 osob oproti roku 1997. Pro trestný čin vraždy podle § 219 tr. zák. bylo pravomocně odsouzeno 188 pachatelů, což znamená nárůst oproti roku 1997 o 21 osob.

Vývoj počtu zjištěných trestných činů mravnostní kriminality prochází výkyvy, jestliže v předchozích letech docházelo k jejímu poklesu, v roce 1998 se opět počet zjištěných trestných činů mravnostní kriminality zvýšil. I přes tento růst vykazuje mravnostní kriminalita vysokou míru latence. Celkem PČR evidovala 2.771 (+38,6 %, +771 tr. č.) trestných činů mravnostní kriminality. Zároveň se zvýšil počet objasněných trestných činů (+43,2 %) i objasněnost (+2,9 %), která dosáhla 91,8 %.

Růst mravnostní kriminality policie evidovala ve všech krajích, a to od +149,0 % (území hl. m. Prahy) do +5,6 % (kraj Jihomoravský). Výrazný růst počtu zjištěných trestných činů pohlavního zneužívání v závislosti evidovala na území hl. m. Prahy (204 tr. č., +195 tr. č.).

Trvalým problémem zůstává prostituce, která přímo souvisí s trestným činem kuplířství, který se velmi obtížně prokazuje (většina prostitutek odmítá svědectví proti kuplířům). Tato kriminalita zahrnuje prvky dalších trestných činů, převážně násilné kriminality často spojené s prvky organizované kriminality. Trestných činů kuplířství bylo evidováno 365 (+233 tr. č.) a obchodu se ženami 34 (+21 tr. č.). K růstu došlo u trestných činů znásilnění, kterých bylo zjištěno 675 (+20 tr. č.). Kuplířství obvykle souvisí s trestným činem obchodování se ženami, popřípadě s dalšími trestnými činy, jakými jsou např. trestné činy zavlečení do ciziny a ohrožování mravní výchovy mládeže. Tato kriminalita se vyznačuje vysokou latencí, nezřídka je zpočátku páchána se souhlasem poškozených žen, vyznačuje se vysokou organizovaností a mezinárodním rozsahem. Vážným problémem je šíření dětské pornografie, zejména prostřednictvím sítě Internetu. Trestných činů pohlavního zneužívání evidovala PČR 927 (+159 tr. č., +20,7 %) s objasněností 93,9 % a trestných činů pohlavního zneužívání v závislosti 477 (+253 tr. č., +112,9 %) s objasněností 99,4 %. Zvýšení počtu odhalených případů pohlavního zneužívaní a týrání svěřené osoby je ovlivněno větší informovaností veřejnosti a zvyšující se důvěrou občanů k práci policie (dosud spíše tato oblast vykazovala vysokou latenci, její vyhledávání je velmi složité a bývá oznámeno zcela výjimečně).

Pro mravnostní trestné činy (§§ 241 - 245 tr. zák.) bylo pravomocně odsouzeno 621 osob (1,1 %). Z toho bylo 406 osob pravomocně odsouzeno pro trestný čin pohlavního zneužívání podle § 242 tr. zák. a 202 osob pro trestné činy znásilnění podle § 241 tr. zák.

Celkový stav veřejného pořádku ovlivňuje zejména uliční kriminalita (krádeže věcí z aut, kapesní krádeže, loupežná přepadení, šíření toxikomanie apod.), ale i trestná činnost s extremistickým podtextem, dopravní nehody atd. Stav a vývoj této kriminality je podrobněji popsán v příslušných kapitolách. Četnost výskytu této trestné činnosti i výše její objasněnosti mají vliv na míru pocitu bezpečnosti občanů. Řada preventivních opatření ze strany základních policejních útvarů přispěla k tomu, že nedošlo k závažnějšímu či rozsáhlejšímu narušení veřejného pořádku. Výjimkou byla Global Street Party '98 (uskutečnila se dne 16. května 1998 v Praze), jíž se zúčastnilo přibližně 3 000 lidí. Akce vyvrcholila nepovoleným pochodem účastníků doprovázeným násilnostmi, který byl ukončen zásahem policie. Zásah policie byl podroben ostré kritice nevládních organizací, na zasahující policisty byla podána trestní oznámení. Okolnosti a způsob provedení zásahu šetřila Inspekce ministra vnitra, která dospěla k závěru, že nedošlo ke spáchání žádného tr. činu či kázeňského přestupku. Vyšetřování ukončila dne 7. července 1998 odložením trestních oznámení na zasahující policisty. Pro zvládnutí masového narušení veřejného pořádku byla posílena stálá pořádková jednotka PČR o 350 policistů.

K podstatnému růstu počtu zjištěných trestných činů  krádeží věcí z automobilů, jízdních kol, kapesních krádeží a trestných činů loupeží i vražd došlo na území Západočeského kraje. Problémem ve všech krajích  jsou trestné činy nedovolené výroby a  distribuce psychotropních látek a jedů a šíření toxikomanie.

Pro ohrožení veřejného pořádku a vandalismus (trestný čin výtržnictví podle § 202 tr. zák.) bylo pravomocně odsouzeno 1.196 osob (2,2 %).

Česká republika byla i v roce 1998 kritizována na mezinárodním fóru v souvislosti s dodržováním lidských práv romské národnostní menšiny a nedostatečnou razancí postupu policie při potírání rasismu, xenofobie a národnostní nesnášenlivosti. Za problematické okruhy v lidskoprávní oblasti v ČR označila "Zpráva State Departmentu USA o stavu lidských práv v jednotlivých zemích světa v roce 1998" diskriminaci a násilí skinheadů proti romské komunitě. Pozornost zde byla soustředěna i na setrvávající intoleranci v české společnosti, romský exodus do Velké Británie či kauzu "ústecké zdi". Lze však konstatovat, že problematika intolerance a s ní spjatých jevů a trestná činnost s rasistickým či jiným extremistickým podtextem není specifickým jevem České republiky. Na prahu třetího tisíciletí představují projevy rasismu, antisemitismu, fašismu, neonacismu a jiných protiústavních ideologií problém, s nímž se ve větší či menší míře potýkají i ostatní evropské státy. Rozložení extremistické scény v České republice se výrazně neliší od extremistického spektra v sousedních státech, kde jsou registrována jak ultrapravicová, tak ultralevicová uskupení, ale i protisystémové organizace oficiálně působící v politickém životě. V celém extremistickém spektru pokračoval trend kvalitativně vyššího vývoje české extremistické scény, především strukturalizace a programová profilace extremistických skupin, internacionalizace, vzájemná ideologická a strategická spolupráce, méně skrývané šíření ideologií a propagandistických materiálů, úsilí o maximální stupeň konspirace. Realizace extremistických cílů je omezována možnostmi a schopnostmi extremistů, konkrétní společenskou situací a zásahy příslušných orgánů.

Z celkového počtu zjištěných trestných činů spáchaných na území České republiky činily v roce 1998 zjištěné trestné činy s rasovým či jiným extremistickým podtextem 0,03 % (v r. 1997 0,04 %); objasněné trestné činy s rasovým či jiným extremistickým podtextem činily z celkového počtu objasněných trestných činů 0,05 % (v r. 1997 0,08 %).

V roce 1998 bylo na území České republiky evidováno Policií ČR 133 (-16,3 %, -26 tr. č.) extremisticky motivovaných trestných činů, za jejichž spáchání bylo stíháno 184 (-19,6 % (-45) osob. Nejvíce byly páchány trestné činy výtržnictví, ublížení na zdraví, násilí proti skupině obyvatelů a jednotlivci, hanobení národa, rasy a přesvědčení, podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů. U trestné činnosti skinheadů byl zaznamenán výrazný posun ke skrytým formám jejího páchání - četnost otevřených přímých útoků se snižovala.

Za trestné činy motivované rasovou nesnášenlivostí bylo soudy pravomocně odsouzeno 138 osob (v r. 1997 130), z toho 60 mladistvých (43,4 %), 8 odsouzených osob bylo soudem označeno jako recidivisté. 36 osob bylo odsouzeno za trestné činy násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci, jedna osoba byla odsouzena za rasově motivovaný trestný čin vraždy.

V extremisticky motivované kriminalitě se projevovaly i aktivity skupin autonomních a anarchistických hnutí, jichž se zúčastnily i konfrontační skupiny, které zneužily humanistické myšlenky, sociální či ekologická hesla k ventilaci agresivity. Potvrdila to pražská Global Street Party (květen 1998), při níž došlo k narušení veřejného pořádku.

Nejvyšší počet trestných činů s extremistickým podtextem a nejvyšší nárůst byl evidován v  Severomoravském kraji (42 tr. č., +110 %, +22 tr,.č.) a v kraji Severočeském (33 tr. č., +83,3 %, +15 tr. č.; v rámci tohoto kraje byl registrován největší nápad a současně i nárůst této trestné činnosti v okrese Litoměřice (10 případů, v r. 1997 -0)). V Jihomoravském kraji byl evidován třetí nejvyšší počet těchto trestných činů (24 tr. č., -29,4 %, -10 tr. č.). Nejméně evidovaných trestných činů s extremistickým podtextem bylo v hl. městě Praze (3), kde došlo k poklesu sledované trestné činnosti o 89,7 % (-26 tr. č.). V tomto případě je třeba zdůraznit, že trestné činy, jejichž vyšetřování nebylo ukončeno, se do výše uvedené statistiky nepromítají. Podle PČR bylo na území hl. města Prahy zjištěno 51 trestných činů a 61 přestupků, jejichž pachateli byli příznivci extremistických skupin.

K nejzávažnějším případům, které byly značně medializovány jak českými, tak zahraničními masmédii, došlo na území Severomoravského kraje (Krnov, Orlová - Lutyně) a kraje Východočeského (Trutnov). Velkou odezvu v zahraničí rovněž vyvolal záměr městského úřadu v Ústí nad Labem vystavět zeď oddělující Rómy od "bílých".

Stejně jako v uplynulém roce se závažnějšího narušování veřejného pořádku dopouštěli příznivci a příslušníci hnutí skinheads (lze však konstatovat, že nebezpečím jsou organizované skupiny extrémní pravice, ve kterých působí i osoby z jiných prostředí, a které ideově vycházejí z nacistických a fašistických myšlenek a tradic) z řad mladistvých, anebo osob blízkých věku mladistvému; často se jednalo o recidivující pachatele. Byli, stejně jako v předchozích letech, pachateli brutálních rasově motivovaných trestných činů. Kromě fyzických útoků používali často i verbální napadání spojené s vyhrožováním, ublížením na zdraví či smrtí. Oběťmi této trestné činnosti byli především příslušníci romské minority (svoji roli hraje také obecný postoj majoritní společnosti k této minoritě), cizinci tmavé pleti, ale i osoby odlišných názorů.

Extremně levicové postoje byly reprezentovány především nacionalistickými a s nimi spolupracujícími a často personálně spojenými neobolševickými skupinami. Nacionálně vypjaté postoje vedou ke xenofobii, k více či méně otevřenému rasismu, hlavně antisemitismu, umožňují kontakty a spolupráci s extrémně pravicovými subjekty. Jejich základním cílem je obnova nebo konstituování nějaké formy autoritativního či totalitního režimu. Nejvýznamnějším veřejným projevem bylo konání mezinárodního Všeslovanského sjezdu v Praze, jehož průběh potvrdil, že deklarovaná "slovanská spolupráce" je pouze jiným způsobem vyjádřený dlouhodobý cíl neobolševických a levicově nacionálních uskupení rehabilitovat a v nějaké formě obnovit bývalé mocenské a geopolitické uspořádání střední a východní Evropy.

K situaci na území ČR negativně přispívalo šíření rasistických, neonacistických a antisemitských názorů a s tím související literatury prostřednictvím Internetu. Zvýšená pozornost byla věnována odhalování trestné činnosti páchané prostřednictvím nelegálních tiskovin. Zahájeno bylo vyšetřování v souvislosti s vydáváním a rozšiřováním rasisticky zaměřených tiskovin (tzv. zinů). Byla realizována trestná činnost páchaná prostřednictvím P. O. Boxů v Českých Budějovicích, Mostě a Ústí nad Labem. V současné době je pro tuto trestnou činnost stíháno 8 pachatelů. Policie rovněž zvýšila svou aktivitu v oblasti postihu symbolik a tzv. zástupných znaků, o čemž svědčí jednotlivé případy, které kriminalisté podchytili a vyšetřovali.

Řešení problematiky trestné činnosti s rasovým či jiným extremistickým podtextem je jednou z priorit vlády ČR. Této problematice byla věnována značná pozornost jak ze strany Ministerstva vnitra, tak Policie ČR. Potírání kriminality s extremistickým podtextem patří rovněž mezi priority v práci Policie ČR. V březnu 1998 vláda schválila opatření k efektivnějšímu postihu trestné činnosti s extremistickým podtextem.

Hodnocené období lze charakterizovat snahou všech zainteresovaných subjektů o zkvalitnění systému ochrany utajovaných skutečností v daných legislativních, institucionálních a organizačních podmínkách. V roce 1998 byl dokončen legislativní proces tvorby nového zákona o ochraně utajovaných skutečností. Na základě přijatého zákona byl dnem 2. srpna 1998 zřízen Národní bezpečnostní úřad jako ústřední správní úřad pro oblast ochrany utajovaných skutečností. Nabytím účinnosti zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů (dále jen "zákon") a vydáním navazujících právních předpisů (nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností a příslušné vyhlášky Národního bezpečnostního úřadu) bylo vytvořeno legislativní zázemí a došlo ke stanovení požadovaných principů bezpečnostní politiky v této oblasti. Došlo též ke změně systému ochrany utajovaných skutečností, ke stanovení podmínek pro výběr a prověřování osob určených ke styku s utajovanými skutečnostmi, k novému vymezení oblastí utajovaných skutečností, k omezení přístupu k utajovaným skutečnostem na základě principu "nutnosti rozsahu nezbytného minima", k jednoznačnému vymezení povinností a odpovědnosti nositelů utajovaných skutečností a k vymezení příslušných režimových a systémových opatření.

Při výkladu nového zákona a příslušných vyhlášek poskytoval orgánům, organizacím i jednotlivcům Národní bezpečnostní úřad metodickou pomoc, zejména formou vzájemných konzultací, proběhla rovněž řada přednášek a školení k různým oblastem ochrany utajovaných skutečností.

Úsilí Národního bezpečnostního úřadu a řady dalších zainteresovaných subjektů České republiky bylo zaměřeno zejména na splnění bezpečnostních standardů NATO v souvislosti s přijetím naší republiky do této aliance. Uskutečnila se řada jednání s představiteli NATO, Západoevropské unie a některých dalších evropských zemí. Cílem bylo projednat především otázky průmyslové a personální bezpečnosti a bezpečnosti informačních systémů.

Za trestné činy proti ochraně utajovaných skutečností (§§ 105, 106, 107 a 173 tr. zák.) byla pravomocně odsouzena jedna osoba pro trestný čin ohrožení služebního tajemství podle § 173 tr. zák.

Rok 1998 charakterizoval mírný pokles počtu odbavených na hraničních přechodech, zvýšený zájem cizinců o trvalý pobyt v České republice a nejvyšší počet osob, které Policie ČR zajistila pro nedovolený přechod státních hranic od vzniku ČR. Zvyšuje se počet cizinců, kteří si pobyt nelegalizují. Tento stav potvrzují zvyšující se počty cizinců se zakázaným pobytem i počty administrativně vyhoštěných cizinců. Nelegální migrace je jednou z nejcitlivějších oblastí při začleňování naší země do evropských struktur. Přitom se migrace jako civilizační jev může stát významným stabilizujícím a rozvojovým faktorem, ovšem za podmínky vybudování příslušných regulačních mechanismů. Neřízená migrace, v souvislosti s pokračující ekonomicky motivovanou migrací a při vzniku migračních vln v návaznosti na ozbrojené konflikty, může však z dlouhodobého hlediska znamenat jedno z největších ohrožení stability střední a západní Evropy.

Pokračovala tendence mírného snižování počtu osob odbavených na hraničních přechodech, s výrazným poklesem u cest českých občanů. Celkem bylo v obou směrech odbaveno 290 mil. (-4,6 %) osob, z toho 86 mil. (-5,5 %) občanů ČR a 204 mil. (-4,2 %) cizinců. Téměř 97.000 (-1,0 %) cizinců bylo odmítnuto na hraničních přechodech při vstupu na území České republiky.

K 31.12.1998 bylo evidováno na území České republiky 220.187 cizinců s povoleným pobytem (+4,7 %), 1.467 cizinců s přiznaným postavením uprchlíka a 2.125 žadatelů o přiznání postavení uprchlíka v ČR. Největší skupinu (24 %) tvořili mezi cizinci s povoleným pobytem s počtem 52.684 osob (+9.282, +21,4 %) občané Ukrajiny. Téměř 90 % z nich využilo formu dlouhodobého pobytu v ČR. Další skupinou (22,5%) s počtem 49.621 (-2.557, -4,9 %) byli občané Slovenska, s počtem 22.875 (+1.925, +9,2 %) občané Vietnamu a s počtem 22.166 (-2.853, -11,4 %) občané Polské republiky. Zvýšení počtu povolených pobytů vykazovali občané Ruska, kterých žilo k 31.12.1998 v ČR 10.029.

Cizinci své žádosti o pobyt na území ČR podávají i nadále téměř ve 100 % případů orgánům Ministerstva vnitra ČR a ne cestou diplomatických misí a konzulárních úřadů ČR v cizině. Problémem zůstává neodpovídající právní úprava oblasti vstupu a pobytu, zejména možnosti bezproblémového přechodu cizince z pobytu krátkodobého (turistického) do režimu pobytu dlouhodobého.

Počet cizinců, kterým byl povolen trvalý pobyt, výrazně klesl a počet zamítnutých žádostí o trvalý pobyt vzrostl. Celkem bylo povoleno 9.867 (-27,2 %, -3.692) trvalých pobytů, zamítnuto bylo 1.917 (+49,3 %, +633) žádostí o trvalý pobyt. Převažujícím důvodem žadatelů o trvalý pobyt v ČR zůstává sňatek s českým občanem (48,8 %) a přistěhování k  příbuzným (32 %). K 31.12.1998 žilo na území ČR celkem 63.919 (+13,6 %, +7.638) cizinců s trvalým pobytem.

Počet žadatelů i počet kladně vyřízených žádostí o dlouhodobý pobyt se mírně zvýšil. Povoleno bylo 87.628 (+2,7 %, +2.329) dlouhodobých pobytů, zamítnuto bylo 2.209 (+25,8 %, +453) žádostí o dlouhodobý pobyt. Nejčastějšími důvody pro povolení dlouhodobého pobytu zůstává zaměstnání (48 %) a podnikání (40 %). Oproti roku 1997 má pobyt za účelem zaměstnání sestupnou tendenci (-18 %) na rozdíl od pobytu za účelem podnikání (+17 %). K 31.12.1998 žilo na území ČR celkem 155.836 (+1,5 %, +2.320) cizinců s povoleným dlouhodobým pobytem.

Nejvíce cizinců s povoleným pobytem v ČR je evidováno na území hl. m. Prahy (57.204, -3,4 %, -2.017), tj. 26 % z celkového počtu cizinců s povoleným pobytem v ČR. V ostatních krajích ČR došlo k růstu počtu cizinců s povoleným dlouhodobým nebo trvalým pobytem, z nichž Středočeský kraj vykázal nejvyšší absolutní i procentní nárůst (+19,6 %, +5.226) a počtem 31.866 osob se zařadil na 2. místo mezi kraji ČR.

K 31.12. 1998 vykazuje MPSV 49.927 platných povolení k zaměstnání pro cizince v ČR. To znamená zřetelný vývoj směrem k poklesu počtu vydávaných povolení, a to oproti roku 1997 o 11.117 platných povolení. Nadále přetrvávají problémy, jakými jsou především zneužívání nízké úrovně minimální mzdy, zneužívání uzavíraných obchodních vztahů k neoprávněnému obchodu s pracovní silou a zneužívání liberální úpravy vstupu občanů SR na náš trh práce a nemožnost přímé regulace jejich přílivu na očekávaný vývoj nezaměstnanosti, obzvláště v příhraničních oblastech, i časově náročný administrativní postup povolování zaměstnání u některých kategorií cizinců.

K 31.12.1998 žilo na území ČR 1.467 cizinců s platným postavením uprchlíka a 2.125 žadatelů o přiznání postavení uprchlíka v ČR. V roce 1998 požádalo o přiznání postavení uprchlíka 4.086 (+93,7 %, +1.977) cizinců, postavení uprchlíka bylo přiznáno 78 (-21) žadatelům. Mezi žadateli dominují stále občané Afghánistánu (1.265), bývalé Jugoslávie (713), Iráku (308) a Indie (299). Výrazně vzrostl počet svévolných odchodů žadatelů z uprchlických táborů (1.869, +1.120), 464 (+61) jich bylo zadrženo při nelegálním přechodu státních hranic ve směru z ČR.

Nelegální migrace přes území ČR je vysoce profesionálně organizována, jsou do ní zapojení jak cizinci, tak i občané ČR, často je také zneužíváno bezvýchodné postavení migrantů. Nelegální běženci se k tomuto způsobu migrace uchylují především ze dvou primárních důvodů, a to z čistě ekonomických a z politických, náboženských a ekonomických.

Při nedovoleném způsobu překročení státních hranic bylo zjištěno 44.672 (+52,3 %, +15.333) osob, z toho 42.957 (+57,2 %, +15.632) cizinců. Situaci ovlivňovalo stupňující se vyostřování politické situace v některých státech tzv. Dálného východu a Iráku. Zejména konflikt v oblasti Kosova se projevil vysokým počtem nelegálních migrantů, občanů bývalé Jugoslávie (16.052, +349,8 %, +12.483). Jejich podíl na celkovém počtu nelegálních přechodů byl téměř 36 % (v roce 1997 13 %). Z počtu 44.672 zjištěných nelegálních migrantů jich bylo ve směru z ČR 37.142, z toho u 11.250 je znám způsob vstupu do ČR. Nejvyšší počet nelegálních migrantů je stále zachycen na státních hranicích z ČR do SRN (32.859; +57,5 %, +11.999), z toho německé orgány odhalily 15.684 případů. V průběhu roku 1998 byl prokázán vstup ze Slovenska 4.902 (tj. 43,6 %) běžencům zadrženým při přechodu státních hranic ve směru z ČR, z toho 41,5 % (2.034 osob) vstup nelegální a 58,5 % (2.868) vstup legální. Na úseku státních hranic mezi ČR a SR bylo orgány PČR přímo při nelegálním vstupu zadrženo 3.865 osob. Na zadržení všech nelegálních migrantů se podílely orgány ČR v 57,7 % (25.790 případů), složky jiných států odhalily 18.690 (41,8 %) případů.

Nelegální přechod státních hranic ve směru z ČR uskutečnilo 31,5 % cizinců ještě v den příjezdu do ČR, dalších 25 % 2.-5. den po vstupu na území ČR. Statistické údaje i pohled na směr nelegální migrace potvrzují, že Česká republika zůstává převážně tranzitním státem při cestě do západní Evropy. Trvale roste počet osob zadržených bez cestovních dokladů (32.230 osob, +87,0 %), tj. cca 70 % z celkového počtu zadržených při nedovoleném přechodu státních hranic. V úkrytech vlaků bylo zjištěno 289 (-46) osob. Neplatný cestovní doklad použilo 1.617 (-700) osob. O nedovolené překročení státních hranic se opakovaně pokusilo 7.500 (+4.363) osob.

Více než 58 % (25.850) z celkového počtu zjištěných nelegálních přechodů bylo řešeno v Severočeském kraji (+58,8 %, +9.576); s počtem 8.319 zjištěných nelegálních přechodů (+48,3%, +2.711) následuje kraj Západočeský a s 5.575 (+75,0 %, +2.389) kraj Jihomoravský.

S nelegální migrací úzce souvisí organizované převaděčství.  Asistence jiné osoby při nedovoleném překročení státních hranic ČR byla zjištěna u 22,1 % nelegálních migrantů (9.884 osob, +49,2 %, +3.257). Podle absolutního počtu převáděných osob převažovali občané SRJ (4.561) a Afghánistánu (1.722). Nejvyšší procentní zastoupení převáděných osob u jedné státní příslušnosti vykazují stále občané Číny (38,5 %) a Afghánistánu (34,7 %). Mezi 1.075 (+38,4 %, +298) osobami, které napomáhaly nedovolenému překročení státních hranic, bylo 854 (+45,5 %, +267) občanů České republiky.

Od roku 1996 roste počet cizinců, kterým byl uložen zákaz pobytu. Jestliže v roce 1993 bylo cca 70 % zákazů pobytu uloženo za nelegální přechod státních hranic, v roce 1998 to bylo cca 26 %. Celkem za nedovolené překročení hranic bylo vysloveno 7.407 (+2.371, +47,1 %) zákazů pobytu. Převládajícím důvodem zůstává s počtem 15.519 (+45,6 %, +4.864) porušování pobytového režimu. Zákaz pobytu byl vysloven 21.935 (+26,9 %, +4.646) cizincům.

Administrativní a soudní vyhoštění se týkalo celkem 2.246 cizinců (+46,0 %, +708), z toho 1.519 cizinců bylo administrativně vyhoštěno pro neoprávněný pobyt. Zvyšování počtu administrativně vyhoštěných cizinců souvisí i se zvýšenou kontrolní činností policistů cizinecké policie. Soudně bylo vyhoštěno 727 (-9,4 %, -750) cizinců. Nejčastějším důvodem, stejně jako v roce 1997, byly trestné činy maření úředního rozhodnutí a majetková kriminalita.

Pro trestné činy nedovoleného překročení státní hranice podle §§ 171a a 171b tr. zák. bylo pravomocně odsouzeno 160 osob (0,2 %), z toho za převaděčství (§ 171a tr. zák.) 138 pachatelů a 22 osob za nedovolené překročení státní hranice za použití násilí podle § 171b tr. zák.

Aktivity organizovaného zločinu se projevují stále zřetelněji jako zvlášť komplexní forma páchání trestné činnosti s přesahem do dalších oblastí závažné kriminality i do mnoha oblastí společenského života. Organizovaný zločin se vyznačuje vojenskou strukturou, totální hierarchií a absencí svědomí. Mezinárodní organizovaný zločin je považován za rozhodující ohrožení vnitřní bezpečnosti Evropy 90. let.

Zločinecké organizace obvykle působí v mnoha evropských i zámořských zemích a vyvíjejí multikriminální aktivity. Nespecializují se na jeden druh trestné činnosti, ale na vše, co vede k zisku a získávání vlivu. Ve sledovaném období pokračoval na území ČR trend z roku 1997, kdy byl vzhledem k přibližování ČR k NATO a EU registrován rostoucí zájem zločineckých organizací o pronikání do Západní Evropy prostřednictvím ČR. Dalším potenciálním nebezpečím byly akce, které by mohly mít za cíl celkovou diskreditaci připravenosti ČR ke vstupu do těchto struktur.

Zločinecké organizace páchají organizovanou trestnou činnost, jejíž původ je v klasické násilné a hospodářské trestné činnosti, ale i majetkové trestné činnosti. Jejich činnost na našem území se odvíjí od trendů mezinárodního organizovaného zločinu. Čeští občané zajišťují především tzv. servis - znalost prostředí a zákonů, kontakty apod.

I když dochází u zločineckých organizací ke snižování etnických bariér a vznikají nová vzájemně výhodná spojenectví, zůstává rozhodující princip etnické příslušnosti. Stále se ukazuje, že při zahájení své činnosti v zahraničí se tyto organizace zaměřují především na enklávy vlastního etnika. Na území České republiky působí zločinecké organizace, které pocházejí převážně z území bývalých států SSSR, z bývalé Jugoslávie, z Bulharska, italské zločinecké skupiny a  zločinecké skupiny z jihovýchodní Asie (zejména čínské a vietnamské).

Zločinecké organizace pocházející z území bývalých států SSSR patří mezi nejaktivnější. Disponují obrovskými obnosy peněz, které využívají k dalšímu rozšiřování a uplatňování svého vlivu. Monitorované skupiny se slučují do různých zájmových skupin s mezinárodní působností; stále více využívají společností "v daňových rájích", Internetu apod. Dominantní zůstává trestná činnost, která je soustředěna zejména na finanční podvody, prostředky investují zejména do nemovitostí. Podezření na další trestnou činnost je rozsáhlé - násilná trestná činnost, organizování prostituce, obchod s drogami, krádeže vozidel, nelegální zaměstnávání apod. Zástupci ruského organizovaného zločinu vstupují také do obchodů se zbraněmi.

Po roce 1989 začaly na území ČR pronikat bulharské, albánské, jugoslávské a italské zločinecké skupiny, které se snažily co nejvíce rozšířit sféry svého vlivu. Začaly využívat nedostatky v legislativě a benevolentní přístup při povolování podnikání, zejména firem se zahraniční spoluúčastí. V současné době dochází ke změnám v rozdělení sféry vlivu. Činnost bulharských zločineckých organizací, která byla dosud zaměřena na provoz erotických podniků, se zaměřila zejména na krádeže motorových vozidel a dodávání bulharských prostitutek do erotických podniků. Provoz erotických podniků převzaly zločinecké organizace z bývalé Jugoslávie. Ty se dále zaměřují především na obchod s drogami, převaděčství a násilnou kriminalitu. Italské zločinecké organizace se zaměřily zejména na skupování nemovitostí, především v hl. m. Praze.

Asijské zločinecké organizace se zaměřují zejména na hospodářskou, majetkovou a násilnou trestnou činnost. Vnější projevy asijských zločineckých organizací jsou však utlumované, jsou velmi opatrné, s tvrdými nekompromisními zásadami. Projevy uvnitř komunit jsou velmi agresivní a brutální. Jejich cílem je vliv v ekonomické oblasti a následný pokus o vliv i ve státní správě. Podle získaných informací dochází k rozdělování sfér zájmů mezi čínskými a vietnamskými zločineckými organizacemi. Vietnamské zločinecké organizace se věnují zejména obchodu s textilem, potravinami, organizování nelegální migrace a pašování zboží. V poslední době se zvýšila činnost zaměřená na nelegální převody financí. Čínské zločinecké organizace investují do pozemků, nemovitostí a restaurací, další trestnou činnost zaměřují na prostituci a pašování zboží.

V budoucnu se očekává, že další činnost těchto organizací bude zaměřena zejména na vykoupení co největšího množství nemovitostí a pozemků. Jejich snahou bude co nejvíce pronikat do státních struktur s cílem svoji činnost legalizovat.

Na páchání organizované trestné činnosti násilného charakteru se podílí zejména zločinecké skupiny z bývalého SSSR a potvrzuje se trend z roku 1997, kdy se zvyšuje podíl pachatelů z jugoslávských zločineckých skupin. Mezi jednotlivými skupinami, které se vyznačují agresivitou a častou nesnášenlivostí mezi jednotlivými sociálními skupinami, dochází k násilným akcím při rozdělování teritorií. Při rozdělování teritorií mezi jednotlivými zločineckými skupinami z bývalého SSSR dochází i k usmrcení členů znepřátelené skupiny. Vraždy páchají převážně na veřejných prostranstvích, což jim zvyšuje prestiž u ostatních zločineckých skupin. Řada vražd je prováděna na objednávku, pachatelé po spáchání činu ihned opustí naše území. Ve skladbě další trestné činnosti násilného charakteru nedošlo ke změnám. Roste počet trestných činů zejména braní rukojmí, organizovaných loupeží a vydírání. Problémem je jejich nekontrolovatelný pohyb po celém území ČR, kvalitní technické vybavení a finanční zázemí. Policie je v tomto kontextu omezena současným technickým a materiálním zabezpečením. Specifickou zločineckou skupinou působící na území ČR tvoří zejména čínská a vietnamská zločinecká skupina, která násilnou trestnou činnost, nebývale brutální, páchá výhradně na svých krajanech. Poškození odmítají spolupráci s policií.

Aktivity organizovaných kriminálních skupin se projevují na celém území ČR, ale jednotlivé regiony mají svá specifika:

Organizované kriminální skupiny působící na území Severomoravského kraje jsou převážně složeny z našich občanů. V poslední době však dochází k propojování kriminálních skupin našich občanů se zločineckými skupinami z býv. SSSR a býv. Jugoslávie. Jedná se zvláště o oblast násilné trestné činnosti, obchod s lidmi a obchod s drogami. Expozitura Ostrava realizovala celkem 15 trestných činů a 101 osob, z toho 23 cizinců. V r. 1998 došlo k nárůstu v realizacích osob zejména z organizovaných skupin bývalého SSSR a býv. Jugoslávie. Organizované skupiny z Balkánu působící na severní Moravě, se zabývají obchodem s drogami - využívají českých občanů jako dealerů drog z ČR do Švýcarska, SRN, Itálie, Dánska, Norska, Švédska a k dovozu drog do ČR z Polska, Bulharska, Maďarska, Balkánských států a Turecka. Organizované skupiny z býv. Jugoslávie se rovněž aktivně zapojují do obchodu s odcizenými motorovými vozidly, obchodování se ženami a převaděčství. Zločinecké struktury z býv. SSSR působí zejména v násilné trestné činnosti a racketeeringu, v obchodu se zbraněmi, se ženami a obchodu s drogami. Italské struktury působí především na území Olomouce a zabývají se distribucí padělaných platidel a obchodem se ženami. Pokud se jedná o asijské struktury, ty se angažují převážně v hospodářské kriminalitě a převaděčství.

Podstatná část světa byla zasažena, anebo je ohrožena terorismem politického a náboženského charakteru. K hlavním důvodům zvýšení nebezpečnosti teroristických útoků patří přesun těžiště terorismu na náboženskou základnu a zvláště přístup teroristických organizací k moderním zbraňovým a komunikačním systémům. Integrační proces v Evropě zvyšuje nebezpečí zejména v konfliktních případech společného postupu zainteresovaných zemí, např. při vyhrocení regionálních konfliktů. Situace v České republice nenasvědčovala tomu, že by na jejím území hrozilo bezprostřední rozšíření teroristických projevů, nelze však předpokládat, že se jedná o trvalý stav. Otevřeně zde ve sledovaném období neoperovala žádná z mezinárodních teroristických organizací. Bylo nutné čelit eventuelním akcím namířeným ke snížení věrohodnosti a připravenosti země na vstup do NATO a Evropské Unie. Další vývoj však bude záviset zejména na situaci jak vnitropolitické i hospodářské v ČR (především z její orientace směrem k začlenění do evropských struktur a NATO), tak mezinárodní. Nelze vyloučit útoky proti zahraničním osobám a objektům, především Izraele a USA.

Na území ČR hrozí latentní riziko logistických i teroristických aktivit části arabské komunity, která se zdržovala na území ČR již v minulosti, nebo je v evropských zemích soustředěná kolem mešit. Činnost této komunity je zaměřena zejména na získávání informací, udržování kontaktů do zemí původu, poskytování servisních služeb osobám přijíždějícím z arabských zemí. Další skupinou je nová vlna přistěhovalců (často vystupují jako společníci krycích firem), kteří se podílejí na širokém spektru trestné činnosti. Pokračuje snaha o vytváření islámských společenských organizací. Pro budoucnost hlavním rizikem ze strany zahraničních subjektů zůstává přítomnost veteránů války v Afghánistánu a dalších konfliktů (Alžírsko, severní Kavkaz, Bosna), kteří kromě výcviku a účasti v bojových operacích prošli dlouhým obdobím náboženské indoktrinace ve výcvikových táborech. Kromě  šíření militantního islámu  tkví nebezpečí především v možnosti jejich najímání na násilné akce, zejména teroristické. Stejné nebezpečí znamenají zločinecké organizace ze zemí bývalého SSSR a bývalé Jugoslávie.

Ve sledovaném období se potvrdil trend z roku 1997, zvyšuje se počet útoků proti vozidlům, objektům i osobám pomocí výbušnin. Většinou se jedná o vyřizování účtů, vydírání a zastrašování. Výjimku tvoří pravděpodobně výbuch v Ostravě (Frýdlantské mosty), Přerově (Okresní státní zastupitelství) a v Praze (Jilská ul.). Možným rizikovým faktorem zůstává reakce na vysílání Radia Svobodná Evropa do Iránu a Iráku, přičemž nelze vyloučit individuální akce ze strany radikálních příslušníků mladší generace přistěhovalců z arabských zemí. Dalším nebezpečím může být využití organizátorů nelegální migrace pro potřeby teroristických skupin a účast jednotlivců či skupin ze zahraničních komunit na přípravě teroristických útoků. Rizikem je radikalizace extremistických skupin v ČR, především možnost jejich zneužití pro násilné prosazení politických nebo ekonomických zájmů, přičemž ideologické důvody budou zástupným problémem. Nelze vyloučit osamocené teroristické akce jednotlivců, které se dosud projevují v rovině anonymních hrozeb.

Situace v oblasti nelegálního obchodu se zbraněmi a výbušninami zůstává téměř totožná jako v předchozích letech. Na nelegálním trhu je nadále značná nabídka zbraní, jejichž původ je různorodý. Rizikovými faktory zůstávají: vývoz zbraní a vojenského materiálu formou "reexportů" do tzv. "třetích zemí" na základě padělaných dokladů (zbraně pak na základě udělení licence končí převážně v krizových nebo "embargovaných" oblastech); zbraně, jejichž původ je v zásobách Armády České republiky a výskyt krátkých střelných zbraní bez identifikačních znaků (registrovány vyjma ČR zejména v SRN). Vyskytují se případy vývozu zakázaných, údajně znehodnocených zbraní, které lze poměrně jednoduchou úpravou uvést do střelbyschopného stavu. Kompletace těchto zbraní se provádí v soukromých dílnách nebo se jedná o výrobu střelných zbraní z tzv. nestřelbyschopných. Problémy vznikají při zjišťování tzv. prodejních cest zbraní české výroby, které byly zajištěny v souvislosti s trestnou činností (archivy bývalých PZO OMNIPOL a MERKURIA, přes které byly zbraně exportovány, jsou neúplné). Přetrvává zájem o nelegální získávání plastických trhavin a výbušnin (zejména typu Semtex, Perutin a elektrické rozbušky). Zdrojem pro získání těchto trhavin jsou stále osoby, které s trhavinou pracují, dalším zdrojem je vykrádání železničních zásilek či příručních skladů. Osoby zabývající se nelegálním obchodem se zbraněmi a výbušninami se vyskytují převážně mezi těmi, jejichž předmětem podnikatelské činnosti je obchod se zbraněmi, mezi osobami, které mají nebo měly přístup ke zbraním v rámci Armády České republiky a sběrateli historických zbraní. V oblasti rizikových transakcí s vojenským materiálem je zaznamenán vzrůstající vliv ruských a slovenských subjektů v zejména menších českých firmách, kdy cílovou zemí je např. Severní Korea nebo Irán. Nedovolené ozbrojování a pokusy o nelegální prodej zbraní do krizových oblastí bude mít, podle dosavadních poznatků, stoupající tendenci. Hlavním rizikem je poškození politických a hospodářských zájmů ČR v zahraničí.

V oblasti nelegálního obchodu s radioaktivními materiály je situace v ČR stejná jako ve světě. Rizikem je posun zájmu rizikových zemí od snahy získat nedostatkové materiály a zařízení, ke snaze o získání moderních technologií, umožňujících vybudovat si infrastrukturu potřebnou pro vlastní vývoj a výrobu zbraní hromadného ničení, využívány jsou sítě krycích firem. Při řešení případů úzce spolupracují partnerské pracoviště v zahraničí. K významnějším změnám od roku 1997 nedošlo. Většina těchto materiálů pochází ze zemí bývalého Sovětského svazu. Česká republika se stává místem, kde jsou obchody dojednávány, ale v některých případech i realizovány. Kromě klasických radioaktivních materiálů jsou na ilegálním trhu nabízeny i zdroje ionizujícího záření. Získané poznatky ukazují, že většinu zachycených ilegálních nabídek o obchodování s tzv. "strategickými jadernými materiály" tvoří pokusy o podvod, kdy dochází zřejmě k "praní špinavých peněz". Existuje řada vazeb občanů z bývalého SSSR na občany ČR, kteří jsou zapojeni do těchto nelegálních obchodů.

Oblast obchodu s lidmi souvisí s potlačením všech lidských hodnot. Váže na sebe závažnou trestnou činnost - organizovanou prostituci, obchod se ženami a s dětmi, ohrožování mravnosti, výrobu a distribuci pornografických materiálů. Stále častěji v této souvislosti roste násilí na ženách (ve 2. pololetí byl zaznamenán nárůst aktivit zaměřený na vývoz žen do zahraničí fingovaný různou pracovní činností) a dětech (v 1. pololetí 1998 to znamenalo zejména zvýšení počtu trestných činů za účelem homosexuální prostituce).

Ve srovnání s rokem 1997 došlo k výraznému vzestupu počtu zadržených padělaných a pozměněných peněz. Policie ČR zajistila do konce listopadu 1998 (ČNB v době zpracování zprávy neměla zpracován výskyt padělků za měsíc prosinec 1998) 85.099 (v roce 1997 9.530) kusů padělaných a pozměněných peněz. Ze zahraniční měny se vzestup padělků týká zejména DEM bankovek - 2.389 kusů (v r. 1997 - 617 kusů) a ITL - 732 (517), nadále se vykytují padělané bankovky 100.000 ITL. Dále byly zadrženy padělky 5000 HUF (20.222 kusů), které se v minulosti téměř nevyskytovaly. U bankovek domácí měny mají sice klesající trend padělky v hodnotě 1.000 Kč, přesto většina padělků je stále nominální hodnoty 1.000 a 5.000 Kč, kterých bylo celkem zadrženo 55.928 kusů. Většina padělků byla v minulosti vyráběna v zahraničí, padělatelská dílna byla v ČR odhalena sporadicky. Po odhalení několika padělatelských dílen na našem území je předpoklad, že se jich zde nachází více.

Také situace v oblasti padělaných dokladů má vzestupnou tendenci a týká se celé škály dokladů, listin (padělané dálniční nálepky, telefonní karty, certifikáty, šeky, směnky, poštovní známky atd.). Jestliže se v oblasti padělaných peněz stala ČR ze země spotřebitelské zemí tranzitní, v oblasti padělaných dokladů se stává Česká republika padělatelskou mocností. Vysoká nebezpečnost souvisí s latentní trestnou činností ekonomického charakteru.

Pro trestné činy padělání a pozměňování peněz podle §§ 140 - 142 tr. zák. bylo pravomocně odsouzeno 48 osob.

Z pohledu skladby zneužívaných drog, růstu konzumentů, způsobu pouliční distribuce a pouličních distributorů nedošlo ve sledovaném období k výrazným změnám. Česká republika se stala centrem organizátorů mezinárodního obchodu zejména s heroinem a kanabisovými produkty. ČR je cílovou zemí pro všechny druhy omamných a psychotropních látek s výjimkou cracku. Je zapojena do nelegální výroby a přepravy drog, do nelegální výbory a obchodu prekurzory, do praní peněz z výnosu nelegálního obchodu s drogami. Během necelých 8 let se v ČR vytvořila otevřená drogová scéna, stálá klientela uživatelů heroinu, vypukla módní vlna tzv. diskotékových drog, rozšířilo se užívání drog do všech regionů republiky, prakticky zanikly komunity uživatelů heroinových náhražek a zabydleli se zde obchodníci s drogami. Oproti zahraničí jsou zde drogy cenově relativně přístupnější. Vysoký podíl tvoří prvokonzumenti "tvrdé" drogy, také věková hranice mládeže experimentujících s tvrdými drogami je nízká.

Roste zapojení občanů ČR do nelegálního obchodu s heroinem. Heroin dopravují do Evropy po tzv. balkánské cestě. Nabídka převyšuje poptávku, roste okruh osob experimentujících s heroinem za výhodné ceny. Bílý heroin ve sledovaném období na území ČR zadržen nebyl. Kokain je i nadále na okraji zájmu konzumentů, nebyly zachyceny signály o jeho distribuci s využitím listovních zásilek (jednalo se o velké zásilky přepravované v zásilkách běžného zboží). Nejvyhledávanější drogou je stále pervitin, který se zásadně "vaří" z efedrinu. Oproti roku 1996, kdy bylo na nelegálním trhu možné získat efedrin i v relativně velkém množství, rok 1997/98 znamená jeho praktickou nedostupnost na černém trhu (po privatizaci VÚAB Roztoky se zlepšilo ukládání efedrinu a jeho evidence). V současné době se získává efedrin ze zahraničí nebo z léků a léčebných přípravků obsahujících efedrin. V pozadí obchodu drogou canabis jsou jako kurýři často občané ČR, kterých bylo několik zadrženo a trestně stíháno v zahraničí. Kurýry amfetaminu zůstávají relativně často občané ČR, počet zásilek zajištěných v severských zemích, u kterých je usuzováno na český původ, poklesl. Ani v tomto období nezískala policie poznatky o výrobě extáze ve velkém, přetrvává podezření na organizovaný dovoz na naše území.

Česká republika byla i v roce 1998 vybrána organizátory mezinárodního obchodu s OPL za tzv. "bezpečnou zemi", a to zejména pro příliš liberální podmínky pro uznání legálního pobytu na našem území, jednoduchost zakládání krycích firem s relativně nízkými náklady pro jejich provozování a prakticky bezrizikové praní "drogových" peněz, nízké tresty ukládané za drogové delikty i vysokou pravděpodobnost uchránění majetku získaného z drogových obchodů před propadnutím. Na základě analýzy realizovaných případů lze předvídat zejména další růst počtu narkomanů závislých na heroinu, vznik podniků určených pouze na distribuci heroinu, násilná řešení sporů o teritoria a sféry vlivu, narůstání snah o infiltraci státní správy, budování a provozování velkých laboratoří pro výrobu syntetických drog i zvyšování počtu občanů ČR zapojených do mezinárodního obchodu s OPL.

Národní protidrogová centrála (PČR útvar pro odhalování organizovaného zločinu kriminální policie) zajistila 19 laboratoří na výrobu pervitinu, 198 g metamfetaminu (pervitinu), 5,5 kg marihuany, 147,3 kg heroinu, 41,3 kg kokainu, 10 kg amfetaminu a v rámci mezinárodní policejní spolupráce se podílela na zajištění dalších 356 kg heroinu. Významným partnerem Policie ČR na odhalování nelegálního obchodu s omamnými a  psychotropními látkami jsou celní orgány ČR.

Stoupající tendenci mají  trestné činy nedovolené výroby a  distribuce psychotropních látek a jedů, kterých policie evidovala 4.157 (+72,9 %, +1.753 tr. č., od roku 1993 to znamená růst o 1.715,3 %, +3.928 tr. č.). Trestných činů šíření toxikomanie evidovala 1.077, tj. růst o 139,9 % (+628 tr. č.), což znamená zvyšující se počet konzumentů a osob experimentujících s drogami (dle poznatků Policie ČR zejména mezi studenty). Vzrostl počet případů nedovolené výroby a distribuce psychotropních látek a jedů dětmi (+135 tr. č.). Nejčastěji zneužívanou drogou je marihuana.

Pro trestné činy nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů (§§ 187 - 188a tr. zák.) bylo pravomocně odsouzeno 802 osob (1,4 %).

Počet dopravních nehod v roce 1998 dosáhl historického maxima. Policie ČR evidovala 210.138 (+5,9 %, +11.707) dopravních nehod, při kterých bylo 1.204 (-14,7 %, -207) osob usmrceno, 6.152 (-7,2 %, -480) těžce a  29.225 (-3,1 %, -930) lehce zraněno. Hmotné škody byly odhadnuty na 6,83 mld. Kč (+14,3 %). Vývoj následků nehod byl relativně příznivý, od roku 1993 byl zaznamenán nejnižší počet usmrcených osob a druhý nejnižší počet těžce zraněných osob.

Téměř 93 % dopravních nehod zavinili řidiči motorových vozidel, z toho více než 75 % nehod připadá na řidiče osobních automobilů, při kterých bylo usmrceno více než 79 % z celkového počtu usmrcených osob. Problémem jsou nehody zaviněné řidiči motorových vozidel, kteří z místa nehody ujeli (17.484 nehod). Příznivý vývoj počtu nehod je u zahraničních účastníků silničního provozu (řidiči vozidel registrovaných mimo území ČR). Ti zavinili 6.184 nehod (-15,4 %), usmrceno při nich bylo 58 lidí (-30). Chodci zavinili celkem 2.938 nehod, z toho 40 % zavinily děti.

Hlavní příčinou nehod zůstává nesprávný způsob jízdy (62,5 %), při němž bylo usmrceno 356 osob. Další příčinou bylo nedání přednosti (17,8 %, 113 usmrcených) a nepřiměřená rychlost (17 %, 511 usmrcených).   Pod vlivem alkoholu zavinili účastníci silničního provozu 9.322 nehod (-4,6 %; 7.588 těchto nehod připadá na řidiče osobních automobilů a 525 na chodce), s podílem 4,7 % na celkovém počtu všech dopravních nehod a téměř 14 % podílem na počtu usmrcených.

Téměř 77 % dopravních nehod se stalo v obcích, přitom při nich došlo ke snížení usmrcených osob (-119 osob). Nejvíce usmrcených připadá na nehody na silnicích I. třídy (467, -77 osob). K růstu dopravních nehod došlo na dálnicích (+14,9 %), při kterých bylo 45 osob usmrceno (+10).  Za období, kdy nabyla účinnosti novela pravidel silničního provozu (zejména snížení povolené maximální rychlosti jízdy na 50 km/hod. a zvýšení rychlostního limitu na dálnicích) došlo v obcích ke zvýšení počtu dopravních nehod (+1,7 %, +3.240), ale výraznému snížení počtu usmrcených osob, a to téměř o 20 % (-154). Na dálnicích došlo ke zvýšení dopravních nehod (+10,6 %, +439) i počtu usmrcených osob (+31,1 %, + 14 osob).

Z hlediska územního členění se stalo nejvíce nehod na území hl. m. Prahy (42.131), kde však zůstává v následcích nejnižší počet usmrcených osob (651). K nejvyššímu počtu usmrcených osob při dopravních nehodách dochází stále na území Severomoravského kraje (238).

Za trestné činy v dopravě (§§ 201, 201a, 223, 224, 180 a 208 tr. zák.) bylo pravomocně odsouzeno 5.819 osob (10,7 %), nejvíce pro trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti (těžká újma) podle § 224 tr. zák. - 1.751 osob a trestný čin ohrožování pod vlivem návykové látky podle § 201 tr. zák. - 1.134 osob.

Pátrání PČR vyhlásila po 22.739 (+14,5 %, +2.874) osobách, z nichž vypátrala 85,2 % (10.098). Celkem PČR vypátrala a zadržela 14.750 osob (včetně pátrání vyhlášených v minulých letech). Nejpočetnější kategorií hledaných osob jsou osoby, na které byl vydán příkaz k zatčení (7.789, zadrženo 5.722). Dále bylo vyhlášeno po 380 (334) vojenských zbězích a 30 (20) uprchlých vězních (ve většině případů se stále jedná o nevrácení se zpět při přerušení výkonu trestu). U skupin pohřešovaných osob bylo vyhlášeno pátrání celkem v 5.856 případech (z toho po 2.482 uprchlých svěřencích z výchovných ústavů pro děti a mládež), z této skupiny jich policie vypátrala 5.291.

Pátrání po odcizených a ztracených zbraních bylo vyhlášeno v 1.329 případech, z toho v 387 případech na základě spolupátrání pro Interpol. Nejvíce se jednalo o krátké střelné zbraně - pistole (570) a revolvery (353). Vypátráno bylo pouze 66 zbraní, tj. téměř 5 %.

Úřady vyšetřování evidovaly 124.923 (+4,2 %) nových trestních věcí. Celkem bylo vyšetřováno, včetně trestních věcí převedených z roku 1997, 147.299 (+2,7 %) trestních věcí. Vyřízeno bylo celkem 126.134 trestních věcí. Každý z vyšetřovatelů v průměru vyřídil 55.3 spisu, z toho návrhem na podání obžaloby 29.2 spisu.

Obvinění bylo sděleno 101.347 (-409) osobám. Celkem bylo trestní stíhání vedeno proti 123.940 (-2.683) obviněným. Snížení je důsledkem jednak amnestie, jednak skutečností, že trestná činnost je stále častěji páchána sérií útoků jednoho obviněného. Návrhem na podání obžaloby (NPO) úřady vyšetřování skončily 61.435 trestních věcí. Neskončeno k 31.12.1998 zůstalo 21.165 (-1.212) trestních věcí. Do vazby bylo vzato soudcem na návrh vyšetřovatele 12.231 (-841) osob, celkem zůstalo k 31.12.1998 ve vazbě 2.342 osob.

Rychlost vyšetřování se zvýšila, a to jak podle podílu trestních věcí ukončených návrhem na podání obžaloby do 2 měsíců, tak i podle průměrné délky vyšetřování jedné trestní věci ve dnech. Podíl trestních věcí vyřízených NPO do 2 měsíců se zvýšil o 5,9 %, do 6 měsíců o 2,1 %. Průměrná délka vyšetřování jedné trestní věci se zkrátila o 9,2 dne, tj. na 72 dne. Rychlost postupu vyšetřovatele před zahájením trestního stíhání v případech, kdy došlo ke sdělení obvinění, se zkrátila o 3,1 dne na 11,5 dne; v případech, kdy věc byla odložena se prodloužila o 2,3 dne na 48 dne.

Kvalita vyšetřování hodnocená podle podílu trestních věcí vrácených státním zástupcem nebo soudem je dlouhodobě na dobré úrovni, podílem 6,7 % se prakticky nemění. Celkem bylo vráceno státními zástupci a soudy 4.471 spisů. Zvýšil se počet návrhů na zahájení trestního stíhání nepřevzatých vyšetřovateli od policejních orgánů (10.023 návrhů, +375).

Z pohledu zatížení vyšetřovatelů spisy, rychlosti a kvality vyřízených spisů dosahují stabilně dobré výsledky útvary vyšetřování Východočeského kraje (nižšímu zatížení vyšetřovatelů odpovídají výborné výsledky pokud jde o rychlost vyšetřování). Dobré výsledky dosahují i útvary vyšetřování Jihočeského a Západočeského kraje. Útvary vyšetřování hl. m. Prahy a v Severočeském kraji mají problematické výsledky. Příčinou je vysoké zatížení a tíživý nedostatek vyšetřovatelů (v letech 1997 a 1998 bylo z ostatních krajů s výjimkou Severočeského, vysíláno cca 20 vyšetřovatelů k útvarům vyšetřování hl. m. Prahy).

Ve stadiu prověřování Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (dále ÚDV) je 155 věcí (z toho podněty v roce 1998 se týkaly 59 věcí). V rámci přípravného řízení bylo odloženo celkem 53 věcí (§§ 159/1, 159/2 a 159/4 tr.ř.), zastaveno řízení po sdělení obvinění bylo ve 13 věcech (§§ 172/1b, 172/1c, 172/1d, 172/1e tr.ř.) a přerušeno bylo ve 2 věcech (§ 173/1b tr.ř.). Trestní stíhání bylo zahájeno ve 46 tr. věcech (86 obviněných), z toho v roce 1998 v 7 tr. věcech (9 obviněných). Návrhů na podání obžaloby (NPO) bylo celkem realizováno ve 26 tr. věcech (40 obviněných), z toho v roce 1998 v 7 tr. věcech (27 obviněných). Průměrná doba vyšetřování od sdělení obvinění do NPO byla 19 měsíců. Průměrný počet případů na vyšetřovatele byl cca 10 - 11 věcí. Pachateli byli především bývalí příslušníci StB, dále soudci, prokurátoři, dozorci a velitelé vězeňské služby a bývalí státní činitelé. Jednalo se převážně o trestné činy zneužívání pravomoci veřejného činitele, dále těžké újmy na zdraví, omezování osobní svobody, obecného ohrožení, neposkytnutí pomoci, porušování povinností strážní služby, vraždy a vlastizrady. Doba spáchání byla v 11 případech do roku 1950, ve 12 případech v letech 1951 - 1960, v 6 případech. 27 osob bylo obžalováno ve 20 tr. věcech, z toho v roce 1998 2 osoby ve 2 tr. věcech. Pravomocně odsouzeno bylo 5 osob v 5 tr. věcech, z toho v roce 1998 4 osoby ve 4 tr. věcech. Na úseku dokumentace ÚDV bylo v roce 1998 šetřeno, resp. dokumentováno celkem 264 věcí. Z tohoto počtu bylo ukončeno 93 věcí, z nichž 15 případů bylo po předchozím prověření kpostoupeno odboru vyšetřování. Současně byly dokumentačně zpracovány podklady k 18 případům, především k problematice církví v 70. - 80. letech, emigrace v 50. - 80. letech, dále zabývajícími se strukturou a organizací komunistických institucí při jejich represivní činnosti, včetně zpracování některých konkrétních akcí, a to zejména StB v období 70. - 80. let.

Průměrná délka vazby k 31.12.1998 byla v přípravném řízení 91 (-9) dní a v řízení před soudem 129 (-16) dní. Podíl mladistvých ve výkonu vazby činil 264 (-86) obviněných, tj. 3, 7% (-0,8 %) z celkového počtu obviněných.

Z celkového počtu 14.942 (+1.118) odsouzených vykonávalo trest odnětí svobody ve věznici s dohledem 276 (+20), s dozorem 4.921 (+58), s ostrahou 9.044 (+896) a se zvýšenou ostrahou 701 (+144) odsouzených. Podíl mladistvých ve výkonu trestu činil 163 (-9) odsouzených, tj. 1,09 % (-0,11 %) z celkového počtu odsouzených.

V průběhu roku 1998 u 685 (-150) odsouzených byl zmírněn režim a u 210 (+2) odsouzených zpřísněn. Přerušení trestu odnětí svobody podle ustanovení § 35 a § 36 zák. č. 59/1995 Sb. bylo uděleno celkem 972 (+62) odsouzeným, z toho v 7 (+2) případech se odsouzení nevrátili zpět. Podmíněné propuštění bylo uděleno 3.126 (-202) odsouzeným.

Vlivem přeplněnosti vazebních věznic na 109 % (-8 %) a věznic na 117 % (+5 %) došlo v průběhu roku ke dvěma hromadným nepokojům vězňů. Nedošlo k útěku obviněných z výkonu vazby a odsouzených z věznic s ostrahou a se zvýšenou ostrahou. Z nestřežených objektů (pracovišť) odešlo 20 (-11) odsouzených. V pokusu o útěk bylo zabráněno celkem 9 (-12) vězňům.

Při výkonu služby i mimo službu došlo k napadení příslušníků VS v 66 (+4) případech. Nebezpečnost vězňů se nadále zvyšuje rostoucím podílem odsouzených za trestné činy v souvislosti s požíváním, výrobou a distribucí drog. Ze 14.942 odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody bylo pravomocně odsouzeno 933 (+323) za tyto trestné činy. Kázeň odsouzených negativně ovlivňuje i nedostatečná zaměstnanost, která v roce 1998 činila 41,66 % (-1,35 %) práceschopných odsouzených.