Zpráva o bezpečnostní situaci

na území ČR v roce 1998

4. Shrnutí - Návrh bezpečnostních rizik pro rok 1999

(z pohledu vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku)

Podmínky pro udržování vnitřní bezpečnosti se zhoršily ve všech částech světa. Vznikly teritoriálně sporné, politicky labilní a právně neregulované regiony. Prostor pro anticivilizační nelegální aktivity se díky moderní technologii a rozpadu bipolárního světa rozšiřuje rychleji než zákonný a organizační systém zajišťující vnitřní bezpečnost. Vnitrostátní společenské problémy se přenášejí do zahraničí.

V roce 1998 došlo na území České republiky k dalšímu růstu počtu zjištěných trestných činů, a to o 5,5 %. Vývoj kriminality od roku 1993, kdy počet zjištěných trestných činů kulminoval, vypovídá o trvalém růstu celkové kriminality. Vzrostly počty zjištěných trestných činů u všech sledovaných kategorií kriminality - majetkové, hospodářské, mravnostní a násilné, přičemž jejich podíl na celkovém počtu zjištěných trestných činů se výrazně nezměnil. Pro objektivní zhodnocení úrovně kriminality a zvláště pocitu bezpečí občanů je třeba využít, vedle kriminalistických údajů, výsledky pravidelných viktimologických výzkumů, tak jak je celkem běžná praxe v zahraničí. Pokračoval trend z roku 1997, kdy nejvyšší růst celkové kriminality byl zaznamenán na území hl. m. Prahy, nejvyšší procentní růst byl evidován v kraji Středočeském, který se tak dostal mezi čtyři nejrizikovější kraje ČR. Tento trend se projevil i v přepočtu zjištěných trestných činů na 10.000 obyvatel, kdy kraj Středočeský je na druhém místě za Prahou. Praha vykazuje nejvyšší procento podílu cizinců na celkovém počtu pachatelů v rámci krajů ČR, v kraji Středočeském byl zaznamenán nejvyšší procentní růst trestně stíhaných cizinců. Nabízejí se otázky spojené s vytlačováním kriminality z Prahy právě do Středočeského kraje.

Pro hodnocení policejní činnosti je pozitivní růst počtu objasněných trestných činů i celkové objasněnosti, která dosáhla 43,5 %. Přitom některé druhy trestných činů (zejména násilné, mravnostní a hospodářské) dosahují objasněnosti 80-90 %.

Negativní trend vykazují zjištěné škody celkové kriminality, zejména však zjištěné škody hospodářské kriminality a pokles zajištěných škod. Z hlediska dlouhodobého vývoje podíl škod způsobených registrovanou hospodářskou kriminalitou na škodách způsobených celkovou kriminalitou prudce vzrostl. V roce 1990 byl tento podíl 8,9 %, v roce 1998 již 62,7 %.

Z dlouhodobého hlediska došlo k výraznému růstu počtu zjištěných trestných činů zejména hospodářské kriminality, od roku 1993 to znamená růst o 95,5 %. Hospodářská kriminalita zahrnuje zejména kriminální aktivity v oblasti fiskálních zájmů státu spojených s pronikám do struktur státní správy a následným ovládnutím ekonomických procesů, s cílem legalizovat finanční prostředky pocházející z trestné činnosti. Policie ČR evidovala růst počtu trestných činů spojených s hospodářskou kázní a hospodářskou soutěží, počtu trestných činů porušování povinností při správě cizího majetku, podvodů. Problém přetrvával v oblasti daňových úniků, které významně narušují ekonomickou stabilitu státu, a které se stále vyznačují vysokou latencí. Mezi nejzávažnější bezpečnostní rizika patří korupce. Formy korupčního jednání organizovanými zločineckými strukturami se v ČR projevují převážně v oblasti politické, společenské a v oblasti ekonomické, zasahují tak v podstatě všechny oblasti společenského života jako celku. V uplynulých letech se většina případů s podezřením na korupční jednání vztahovala k formám úplatkářství. Kriminalita na úseku duševního vlastnictví dynamicky roste. Z latence vystupují trestné činy porušování autorských práv. Oblast duševního vlastnictví je vážným problémem vzhledem ke stále vzrůstajícímu počtu případů nedovolených zásahů do práv duševního vlastnictví, souvisejících zejména s možností velmi snadno, rychle a kvalitně pořizovat nelegální napodobeniny a rozmnoženiny. Přitom dodržování práv duševního vlastnictví je nezbytnou podmínkou pro rozhodování zahraničních firem působících v euroatlantickém prostoru o umístění investic do moderních technologií v ČR. Neschopnost státu důsledně eliminovat rizika podmiňující vývoj, dynamiku a strukturu kriminality se nejmarkantněji projevila právě v oblasti omezování kriminogenních faktorů umožňujících závažnou hospodářskou kriminalitu. Varující je, že hospodářská kriminalita na sebe váže téměř 63 % škod způsobených celkovou kriminalitou.

Stagnace podílu násilné kriminality na celkové kriminalitě neznamená pokles zjištěných trestných činů této kriminality. Negativní trend je ve stálém růstu počtu zjištěných trestných činů násilné kriminality, kdy počet evidovaných trestných činů násilné kriminality je nejvyšší od roku 1990. Nejzávažnější násilnou trestnou činností je trestný čin vraždy, který od roku 1993 vzrostl o 35 trestných činů. U objasněných vražd převažují vraždy z osobních rozporů a loupežné vraždy, zjišťována je kvalifikovaná příprava, brutalita a nájemné vraždy.

V latenci zůstává stále mravnostní kriminalita, a to i přes růst počtu zjištěných trestných činů kuplířství, obchodu se ženami a pohlavního zneužívání. Trvalým problémem zůstává prostituce, která přímo souvisí s trestným činem kuplířství. Zvýšení počtu odhalených případů pohlavního zneužívání a týrání svěřené osoby, kdy vyhledávání této trestné činnosti je velmi složité a bývá oznámeno zcela výjimečně, je ovlivněno větší informovaností veřejnosti a zvyšující se důvěrou občanů v práci policie. Vážným problémem je šíření dětské pornografie, zejména prostřednictvím sítě Internetu. Není pochyb o tom, že trestné činy páchané na dětech a na mládeži patří k nejzávažnějším problémům. Následky na poškozených jsou velmi vážné, nezřídka neodčinitelné.

V rámci majetkové kriminality počty zjištěných trestných činů krádeží prostých znamenají nejvyšší hodnoty této kriminality od roku 1990. Dynamický růst počtu zjištěných trestných činů byl evidován u krádeží věcí z aut; pokles zjištěných krádeží aut v roce 1998 zatím neznamená, že by se jednalo o stabilní trend. Z hlediska dlouhodobého vývoje dochází ke snižování počtu zjištěných trestných činů krádeží vloupáním, který v roce 1998 dosáhl nejnižšího počtu od roku 1991. Z toho počty trestných činů krádeží vloupáním do bytů jsou nejnižší od roku 1990 a krádeží vloupáním do rekreačních objektů od roku 1992. Vliv na tento pokles mají zejména preventivní opatření i rostoucí ochrana majetku ze strany občanů. Majetková kriminalita je veřejností stále chápána velmi negativně a z velké části působí na hodnocení práce policie.

Přes nevýrazný pokles počtu mladistvých pachatelů vykazuje z dlouhodobého hlediska kriminalita této sledované skupiny tendenci k nepřetržitému vzestupu. Zejména alarmující zůstává růst vražd spáchaných mladistvými, u některých druhů kriminality (především násilné kriminality a krádeží věcí z aut) dochází k vyrovnání počtu objasněných trestných činů spáchaných dětmi a mladistvými. Ve skladbě kriminality převažují i nadále trestné činy majetkového charakteru, které se vyznačují četností útoků, jsou páchány především ve skupinách a často formou vloupání. Následují trestné činy násilné povahy, mnohdy značné brutality. Trestná činnost související s drogami je rovněž na vzestupu. Trestné činy rasově motivované jsou často páchány mladistvými, anebo osobami blízkých věku mladistých. Při posuzování kriminality mládeže je nutné si uvědomit, že údaje jsou odvozeny pouze z podílu na objasněných trestných činech. Trestná činnost mládeže je především ovlivňována nefungující rodinou, záškoláctvím, požitím alkoholu - vliv negativních jevů se obvykle kumuluje. Prevence této formy kriminality je zcela zásadním a nejvýznamnějším požadavkem, ale diskutovány jsou v této souvislosti i některá opatření směřující k určitému zpřísnění trestního postihu (např. snížení věkové hranice trestní odpovědnosti) nebo při zachování koncepce dosavadní úpravy její doplnění rozšířením rejstříku alternativních opatření (např. zaplacení určité peněžní částky k obecně prospěšným účelům najednou nebo ve splátkách, vykonání obecně prospěšné činnosti ve volném čase, účast na výchovně vzdělávacím programu atd.).

Vážným celospolečenským problémem zůstává vývoj počtu dopravních nehod a zejména jejich následků na životech a zdraví. Počty usmrcených jsou v ČR, i přes poměrně značný pokles v roce 1998, stále značně vysoké - oproti evropskému průměru o 60 %.

V roce 1998 byl dokončen legislativní proces tvorby nového zákona o ochraně utajovaných skutečností a ve 2. polovině roku 1998 byl zřízen Národní bezpečnostní úřad jako ústřední správní úřad pro oblast ochrany utajovaných skutečností. Hodnocené období lze charakterizovat snahou všech zainteresovaných subjektů o zkvalitnění systému ochrany utajovaných skutečností v daných legislativních, institucionálních a organizačních podmínkách.

Migraci, která je celosvětovým problémem, charakterizoval ve sledovaném období mírný pokles počtu odbavených osob na hraničních přechodech, zvýšený zájem cizinců o trvalý pobyt v ČR a nejvyšší počet osob, které Policie ČR zajistila pro nedovolený přechod státních hranic od vzniku ČR. Zvyšuje se počet cizinců, kteří si pobyt nelegalizují. Dosavadní údaje i pohled na směr nelegální migrace potvrzují, že Česká republika zůstává převážně tranzitním státem při cestě do západní Evropy. Nelegální migrace s sebou přináší zneužívání azylového řízení a podporuje nárůst kriminality včetně organizovaného zločinu ve všech zemích. Řada přijatých kroků koncem roku 1998 a počátkem roku 1999 by měla zpřísnit režim na státních hranicích celé ČR. Přijaté dokumenty například stanovují, kdo a jakým způsobem se má o české hranice starat, dále jak účinně bojovat proti převaděčům a skupinám nelegálních běženců. Realizace Modernizace vízového procesu znamená mj. tištění strojově čitelné zóny (znaků) do víz České republiky, což umožní automatickou kontrolu pohybu cizinců v zemi. Znamená to přijmout a aplikovat schengenské standardy do legislativní oblasti, do organizační struktury a vlastního výkonu služby.

Činnost zločineckých organizací, která představuje závažné ohrožení základních hodnot - demokracie, lidských práv a zákonnosti, se na našem území odvíjí od trendů mezinárodního organizovaného zločinu. Pokračoval trend z roku 1997, kdy byl vzhledem k přibližování ČR k NATO a EU registrován rostoucí zájem zločineckých organizací o pronikání do západní Evropy prostřednictvím ČR. Aktivity zločineckých organizací jsou rozsáhlé a variabilní - od násilné kriminality, krádeže vozidel, pašování zboží po běžnou majetkovou kriminalitu. Dominantní postavení na našem území mají zločinecké organizace pocházející z území bývalých států SSSR, dále zde působí zločinecké organizace, které pocházejí převážně z bývalé Jugoslávie, z Bulharska, italské zločinecké skupiny a zločinecké skupiny z jihovýchodní Asie (zejména čínské a vietnamské).

Podstatná část světa je ohrožena terorismem politického a náboženského charakteru. Proto byla zvýšená pozornost věnována problematice terorismu, ačkoliv zatím zůstala v uplynulém období Česká republika v podstatě uchráněna před tímto fenoménem (výjimku tvořily pravděpodobně výbuchy v Ostravě, Přerově a Praze). Otevřeně na našem území neoperovala žádná z mezinárodních teroristických organizací. Další vývoj však bude záviset zejména na situaci jak vnitropolitické i hospodářské, tak mezinárodní. Nelze vyloučit útoky proti zahraničním osobám a objektům. Zvyšuje se počet útoků proti vozidlům, objektům i osobám pomocí výbušnin. Většinou šlo o vydírání, vyřizování účtů a zastrašování. Možným rizikovým faktorem je vysílání Radia Svobodná Evropa do Iránu a Iráku, přičemž nelze vyloučit individuální akce ze strany radikálních příslušníků mladší generace přistěhovalců z arabských zemí.

Česká republika byla i v tomto sledovaném období vybrána organizátory mezinárodního obchodu s omamnými a psychotropními látkami za tzv. "bezpečnou zemi", a to zejména pro příliš liberální podmínky pro uznání legálního pobytu na našem území, jednoduchost zakládání krycích firem, prakticky bezrizikové praní "drogových peněz", nízké tresty ukládané za drogové delikty i vysokou pravděpodobnost uchránění majetku získaného z drogových obchodů před propadnutím. Během necelých osmi let se v ČR vytvořila otevřená drogová scéna, stálá klientela uživatelů heroinu, vypukla módní vlna tzv. diskotékových drog, zabydleli se zde obchodníci s drogami. Z latence vystupují především trestné činy nedovolené výroby a distribuce psychotropních látek a jedů. Lze předvídat další růst počtu narkomanů závislých na heroinu, násilná řešení sporů o teritoria a sféry vlivu, provozování velkých laboratoří na výrobu syntetických drog. Pozitivním je měnící se postoj justice v otázce postihu obchodníků a výrobců drog, důležitou změnou je novelizace trestního zákona a přestupkového zákona, podle které je trestně postižitelné i přechovávání drog pro vlastní potřebu a přijetí zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, který upravuje zacházení s návykovými látkami, přípravky a prekurzory.

Rozložení extremistické scény v České republice se výrazně neliší od extremistického spektra v sousedních státech, kde jsou registrována jak ultrapravicová, tak ultralevicová uskupení, ale i protisystémové organizace oficiálně působící v politickém životě. Prvotním rizikovým faktorem je již organizování a vznik skupin na základě společné extremistické ideologie. Bezpečnost státu i jeho občanů ohrožuje již samotné šíření a podpora extremistických ideologií a hnutí z nich vycházejících. Extremisté využívají každé příležitosti k otevřenému protisystémovému vystoupení a snaží se takové situace aktivně vytvářet. Trestné činy s extremistickým podtextem páchané na území ČR se týkaly převážně trestných činů výtržnictví, ublížení na zdraví, násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci, hanobení národa, rasy a přesvědčení, podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů. U trestné činnosti skinheadů byl zaznamenán výrazný posun ke skrytým formám jejího páchání - četnost otevřených přímých útoků se snižovala. Oběťmi této trestné činnosti jsou především příslušníci romské minority, cizinci tmavé pleti, ale i osoby odlišných názorů. K situaci negativně přispívalo šíření rasistických, neonacistických a antisemitských názorů a s tím související literatury šířené prostřednictvím Internetu.

V posledních desetiletích dochází ve většině průmyslově rozvinutých státech i v rozvojových zemích k prudkému vzestupu kriminality (kriminalita je jedním ze sociálně patologických jevů ve společnosti), který je dáván do souvislosti s procesy industrializace, migrace a s demografickými změnami. Také s rostoucí mírou modernizace roste i zdokonalování trestných činů a objevují se nové druhy kriminality. Určit příčiny a podmínky kriminality je velice obtížné, zabývá se jimi především kriminologie, která navazuje na další disciplíny, a to zejména sociologii, psychologii, pedagogiku, statistiku, kriminalistiku a vědu o trestním právu. Příčiny jsou vysvětlovány v zásadě dvěma směry: první zdůrazňuje význam biologických faktorů (dědičnost, tělesná konstituce, psychická struktura osobnosti), druhý význam faktorů sociální povahy, prostředí (vliv rodiny, vrstevníků, médií apod.), hospodářských, sociálních a kulturních podmínek. S vývojem kriminality souvisí míra sociální kontroly, která s rostoucí urbanizací a hustotou obyvatelstva klesá.

Úzkou souvislost s vývojem, respektive růstem kriminality lze spatřovat ve stále nedokonalém právním řádu. I přes dílčí novely zákonů (zejména zákonů č. 140/19961 Sb., trestní zákon a 283/1991 Sb., o Policii), které by měly být účinným nástrojem reakce státu na rozvoj všech forem organizovaného zločinu a obrovský růst celkové kriminality, zůstává nejkritičtější situace ve stávající úpravě přípravného řízení trestního, kde jeho rozsah, vysoký stupeň formálnosti, proceduálně vynucená duplicitnost, a tím časová náročnost procesních úkonů už dlouho neodpovídá stávajícím vývojovým trendům kriminality. Negativní úlohu sehrála absence či nedůslednost kontroly obecně. Další významnou souvislost mezi vývojem kriminality a schopností policie omezovat negativní kriminální trendy lze pak spatřovat zejména v ekonomickém zabezpečení Ministerstva vnitra, kdy finanční prostředky poskytnuté policii v posledních letech umožnily její pouhé přežívání bez hlubšího technického, ale mnohdy i odborného rozvoje.

Dosud přijímaná opatření neznamenala pokles kriminality a nedařilo se omezit negativní jevy v oblasti vnitřní bezpečnosti. Selhání regulativní role státu se projevilo zejména v dynamickém růstu hospodářské kriminality, pokračujícím trendu zvyšování násilné kriminality, v rozvoji všech forem organizovaného zločinu a určité radikalizaci extremistických sil. Proto bude v následujícím období v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti věnována zvýšená pozornost nejzávažnějšímu problému - přípravě ČR na přístup a aplikaci schengenských dohod. Dalšími prioritami bude zejména příprava nového zákona o Policii ČR, zákona o pobytu cizinců a azylového zákona, příprava zákona o ochraně svědků a dalších osob, zákona, kterým se mění trestní řád a některé související zákony a plnění úkolů z přijatých koncepcí ke korupci a extremismu a úkolů Národního programu přípravy ČR na členství v EU. Na významu nabývá mezinárodní policejní spolupráce, kde se priority soustřeďují na potírání rostoucích aktivit mezinárodního organizovaného zločinu, příprava a realizace zákona o krizovém řízení a IZS a transformace civilní ochrany. Zvýšená pozornost bude věnována zlepšování obrazu policie v očích veřejnosti, tzn. vedle její represivní úlohy bude akcentována její pečovatelská role. Opatření v oblasti koncepční činnosti, legislativy, mezinárodní a meziresortní spolupráce a od nejširší prevence až po aktuální úkoly Ministerstva vnitra a v práci Policie ČR, jejichž účinnost je v jejich vzájemné provázanosti, jsou základem politiky vlády v oblasti vnitřní bezpečnosti. Základním cílem je omezování kriminality a zvyšování bezpečnosti občanů.

Na základě informací o trendech a dynamice kriminality a vývoje jednotlivých druhů kriminality a problematiky v oblastech souvisejících s vnitřním pořádkem a bezpečností lze deklarovat pro další období následující bezpečnostní rizika, resp. oblasti, na které je zapotřebí upnout mimořádnou pozornost:

Vraždy a loupeže. Korupce. Podvody. Daňové úniky. Kriminalita na úseku duševního vlastnictví. Kriminalita mládeže. Kriminalita s extremistickým podtextem. Krádeže aut a věcí z nich. Nelegální migrace. Kriminalita zločineckých organizací. Terorismus. Protiprávní jednání v oblasti omamných a psychotropních látek. Porušování zásad bezpečnosti silničního provozu.

Je však nutné zdůraznit, že v boji s kriminalitou je nutné vytvářet účinnou ochranu proti zcela reálnému a tíživému ohrožení každodenní kriminalitou, to znamená směřovat opatření proti kriminalitě ve všech jejích aspektech, ať již myslíme korupci, závažnou hospodářskou kriminalitu, kapesní krádeže, krádeže aut, loupežná přepadení, vykradení bytů, ale i porušování dopravních předpisů a neúctu k právu vůbec a zejména důsledně využívat všech forem platných zákonů k postihování pachatelů všech forem kriminality.



Důvodová zpráva

Zpráva o bezpečnostní situaci na území České republiky v roce 1998 (ve srovnání s rokem 1997) je předkládána na základě plánu práce vlády České republiky a v souladu s vládním usnesením ze dne 18. května 1998 č. 342. Pravidelně od roku 1993 je zpráva předkládána vládě a následně Parlamentu.

Účelem zprávy je podat informaci o vývoji kriminality a problematiky v oblastech souvisejících s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem. Poté deklarovat ty oblasti, na které je zapotřebí upnout mimořádnou pozornost a navrhnout soubor opatření, která budou základem politiky vlády v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku.

Součástí předkládané zprávy je přehled o stavu kriminality, jejích trendech a dynamice a o vývoji dalších problémových oblastí vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. Východiskem pro řešení současného závažného stavu kriminality je znalost stavu kriminality a souvisejících problémů. Navazující adekvátní opatření jsou charakteru koncepčního a legislativního řešení, posílení mezinárodní a meziresortní spolupráce a prevence resp. vyvážené represe. Jsou nepostradatelnou součástí aktuální politiky vlády v oblasti vnitřní bezpečnosti a základem k účinnému postihu kriminality a zvyšování bezpečnosti občanů.

Zpráva není a ani nemůže být materiálem, který formuluje dílčí kroky v boji proti jednotlivým bezpečnostním rizikům, ale zobecňuje postupy, které by měly účinně a adekvátním způsobem omezovat působení všech forem kriminality. Zprávu doplňují pravidelně předkládané materiály: Informace o migraci na území ČR, Zpráva o plnění úkolů vyplývajících ze Strategie prevence kriminality, Zpráva o postupu státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasismem a xenofobií nebo páchaných příznivci extremistických skupin, pravidelně bude předkládána vládě Informace o výsledcích kontroly se zadměřením na výskyt korupce a Výroční zpráva o úplatkářství a trestné činnosti veřejných činitelů v ČR. Dále je vláda informována o návrhu na omezování působení některých bezpečnostních rizik a o dalších aktuálních problémech vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku v samostatných materiálech. Ty pak tvoří součást politiky vlády v oblasti vnitřní bezpečnosti.

Obsah zprávy a její doporučení k přijímaným opatřením se staly východiskem k návrhu oblastí - bezpečnostních rizik, které zde chápeme více či méně jako reálnou hrozbu, že bude ohrožena integrita určitého subjektu (jedince nebo společenského útvaru jako celku) kriminálním činem nebo jemu se blížícími důsledky činnosti jiných lidí.

Proto vláda navrhuje pro rok 1999 následující bezpečnostní rizika, na jejichž omezování zaměří svoji pozornost:

Kriminalita mládeže. Krádeže aut a věcí z nich. Podvody. Daňové úniky. Korupce. Kriminalita na úseku duševního vlastnictví. Vraždy a loupeže. Kriminalita s extremistickým podtextem. Nelegální migrace. Kriminalita zločineckých organizací. Terorismus. Protiprávní jednání v oblasti omamných a psychotropních látek. Porušování zásad bezpečnosti silničního provozu.

Při stanovení těchto rizik vycházela vláda z analýzy vývoje kriminality, pocitu bezpečnosti občanů a ze strategické váhy problémových oblastí vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. Vláda si je přitom vědoma, že opatření musí směřovat proti ohrožení každodenní kriminalitou ve všech jejich aspektech.



Návrh
Usnesení
Vlády České republiky
ze dne 1999 č.

ke Zprávě o bezpečnostní situaci na území České republiky v roce 1998
(ve srovnání s rokem 1997)

V l á d a

  1. b e r e n a v ě d o m í Zprávu o bezpečnostní situaci na území České republiky v roce 1998 (ve srovnání s rokem 1997)

  2. s t a n o v u j e

    1. bezpečnostní rizika v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti, jak jsou uvedena v příloze tohoto usnesení

  3. u k l á d á

    1. ministru vnitra

    a. předkládat vládě vždy do 31. května každého kalendářního roku Zprávu o bezpečnostní situaci na území České republiky za předchozí rok

    b) prosazovat v resortním systému výzkumu a vývoje každoročně viktimologické výzkumy a výzkumy zaměřené na pocit bezpečí občanů

    2. členům vlády věnovat pozornost bezpečnostním rizikům v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti, jak jsou uvedena v příloze tohoto usnesení, ve své působnosti

  4. p o v ě ř u j e předsedu vlády předložit zprávu předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Provedou:
členové vlády

Předseda vlády
Ing. Miloš Z e m a n

V L Á D A Č E S K É R E P U B L I K Y

P ř í l o h a
k usnesení vlády
ze dne 1999 č.


Bezpečnostní rizika v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti

  1. Vraždy a loupeže
  2. Korupce
  3. Podvody
  4. Daňové úniky
  5. Kriminalita na úseku duševního vlastnictví
  6. Kriminalita mládeže
  7. Kriminalita s extremistickým podtextem
  8. Krádeže aut a věcí z nich
  9. Nelegální migrace
  10. Kriminalita zločineckých organizací
  11. Terorismus
  12. Protiprávní jednání v oblasti omamných a psychotropních látek
  13. Porušování zásad bezpečnosti silničního provozu


Copyright © 1999 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |